Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 85. schuze |

Schuze zahajena v 15 hodin 20 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Vlcek a dr. Stojan.

106 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri dr. Derer, Aug. Novak, Srba.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro tento tyden panu sen. Sperovi, pro dnesni schuzi panu sen. Kotrbovi a pro schuze dne 14., 15., 16., 17. a 19. panu sen. Sadovi a panu sen. Klinikovi za vcerejsi a dnesni schuzi.

Oznamuji, ze clen senatu Stanislav Marak oznamil predsednictvu senatu dopisem, ze ze zdravotnich duvodu se vzdava clenstvi senatu dnem 31. prosince 1921.

Prosim, aby byly precteny tiskem rozdane zpravy.

Zastupce senatniho tajemnika dr. Bartousek (cte):

Tisk 1137. Navrh sen. J. Lukese a druhu na reorganisaci statnich hrebcincu.

Tisk 1138. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3275), kterym se upravuji vyhody poskytnute statnim a jinym verejnym zamestnancum z duvodu mimoradnych pomeru (tisk 3290).

Tisk 1139. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3274) na zmenu pripadne doplneni zakona ze dne 17. prosince 1919, cis. 16 a 17 Sb. z. a n. z roku 1920, a na zruseni zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 289 Sb. z. a n. (tisk 3285).

Tisk 1140. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 390), kterym se meni § 17 zak. ze dne 25. unora 1919, cis. 84 Sb. z. a n., o financni kontrolni komisi N. S. (tisk 3271).

Tisk 1141. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3216) o drahotnich pridavcich pro rok 1922 k duchodum invalidnim a starobnim vyplacenym na Hlucinsku (tisk 3257).

Tisk 1142. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3215) o dalsim vyplaceni drahotnich pridavku k duchodum podle zakona o pensijnim pojisteni (tisk 3256).

Tisk 1143. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3170), kterym se prodluzuje pusobnost zakona o drahotnich priplatcich k urazovym duchodum a meni se nektera jeho ustanoveni (tisk 3253).

Tisk 1144, Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1780), jimz se povoluje uziti dilcich dluhopisu, jez budou vydany Moravou v uhrnne jmenovite hodnote 175,000.000 Kc, k ukladani nadacnich, sirotcich a pod. kapitalu a jimz se zrusuje zakon ze dne 20. ledna 1921, cis. 27 Sb. z. a n. (tisk 3253).

Tisk 1146. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3108), jimz se povoluje uziti dilcich dluhopisu 5% ceske zemske investicni pujcky elektrisacni v uhrnne jmenovite hodnote 15 mil. Kc, k ukladani nadacnich, sirotcich a pod. kapitalu (tisk 3254).

Tisk 1147. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 3008), kterym se predklada ke schvaleni Mezinarodni umluva o dozoru na obchod zbranemi a strelivem uzavrena dne 10. zari 1919 v Saint-Germain en Laye (tisk 3248).

vyboru iniciativnimu:

Tisk 1137. Navrh sen. J. Lukese a druhu na reorganisaci statnich hrebcincu.

Zapisy o 80. a 81. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky ceskoslovenske vylozeny byly podle § 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti. Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Predseda: Sdeluji, ze do vyboru socialne-politickeho nastupuje na miste sen. Hrubeho sen. Sehnala na misto sen. Smrtky sen. Kroiher.

Do vyboru narodohospodarskeho nastupuje na miste sen. dra Vlcka sen. Hybs.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu, jimz je

1. Druhe cteni zpravy I. vyboru socialne-politickeho a II. vyboru zdravotniho stran vladniho navrhu zakona (tisk 1061) o zapocteni valecne sluzby vojenske do odborne cinnosti lekarnicke. Tisk 1124.

Zpravodajove: za vybor socialne-politicky sen. dr. Brabec, za vybor zdravotni sen. Trcka.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejakou textovou zmenu?

Zpravodaj socialne-politickeho vyboru sen. dr. Brabec: Nikoli.

Predseda: Neni tomu tak.

Zpravodaj vyboru zdravotniho sen. Trcka: Nejsou zadne.

Predseda: Neni tomu tak. Prosim zaujmout mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, tak jak prijata byla ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest take ve cteni druhem.

Druhym bodem je

2. Druhe cteni zpravy ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1113) o vladnim navrhu zakona (tisk 1299), kterym se meni castecne § 3 zakona ze dne 13. brezna 1919, c. 139 Sb. z. a n., jimz se upravuje vyhlasovani zakonu a narizeni (tisk 1642). Tisk 1126.

Zpravodajem je pan sen. Lukes.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejakou textovou zmenu?

Zpravodaj sen. Lukes: Neni, prosim.

Predseda: Neni tomu tak. Prosim zaujmouti mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, tak jak prijata byla ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest take ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s resoluci ustavne-pravniho vyboru, otistenou ve zprave vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Resoluce jest prijata.

Odstavcem tretim je

3. Navrh, aby podle §u 55 jedn. radu projednana byla zprava socialne-politickeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se prodluzuje platnost zakona ze dne 30. cervna 1921, cis. 248 Sb. zak. a nar., o dalsim prozatimnim zvyseni zaopatrovacich platu hornickych. Tisk 1132.

Pilnost teto veci neni treba siroce oduvodnovati; staci, poukazi-li k tomu, ze se v tomto pripade jedna o prodlouzeni zakona, jehoz platnost konci dnem 31. prosince t. r. a jimz dostava se pomoci osobam socialne bidne postavenym.

Kdo souhlasi s tim, aby tato vec projednana byla ve smyslu §u 55 jedn. radu jako pilna, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost se priznava.

Navrhuji, aby cela vec projednana byla v jedine debate ve lhute l hodiny se stanovenim recnicke lhuty na ctvrt hodiny.

Kdo s mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jest prijat.

Prikrocime k dalsimu bodu, jimz je

4. Zprava socialne-politickeho vyboru senatu o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1113) o vladnim navrhu zakona (tisk 3172), jimz se prodluzuje platnost zakona ze dne 30. cervna 1921, cis. 248 Sb. zak. a nar., o dalsim prozatimnim zvyseni zaopatrovacich platu hornickych (tisk 3226). Tisk 1132.

Zpravodajem je pan sen. Cholek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Cholek: Slavny senate! Socialne-politicky vybor poveril mne, abych podal zpravu o jeho usneseni o zakonu (tisk 3172), jimz se prodluzuje platnost zakona ze dne 30. cervna 1921, cis. 248 Sb. z. a n., o dalsim prozatimnim zvyseni zaopatrovacich platu hornickych (tisk 3226).

Vlada republiky ceskoslovenske podala jiz 27. rijna 1921 poslanecke snemovne Narodniho shromazdeni R. C. navrh na prodlouzeni shora zmineneho zakona s timto oduvodnenim:

Platnost zakona ze dne 30. cervna 1921, cis. 248 Sb. z. a n., byla z toho duvodu obmenena jen na jeden rok, ponevadz se predpokladalo, ze az do konce roku 1921 zaopatrovaci platy hornicke budou jiz upraveny novym zakonem o bratrskych pokladnach, nebo ze do te doby alespon castecne nastane znacnejsi uleva v pomerech drahotnich.

Nadeje na zmirneni drahoty selhala pohrichu, takze v oboru pojisteni nemocenskeho a urazoveho musi zatim zustati pozitky nedotceny. Vydani noveho zakona o bratrskych pokladnach alespon prozatim uvazlo po zakroceni obhajcu vseobecne stejneho pojisteni socialniho, aby pri nastavajici nove uprave veskereho potisteni zamestnancu bratrske pokladny byly zruseny.

Temito okolnostmi bylo ministerstvo verejnych praci donuceno predloziti osnovu na prodlouzeni oznaceneho zakona.

Nalehavost uzakoneni teto osnovy je oduvodnena tim, ze tento zakon musi byti vydan jeste pred koncem prosince 1921. Jinak by nastaly vazne nesnaze. Obzvlaste vznikly by take znacne administrativni potize jak ustrednim zaopatrovacim fondum, tak i bratrskym pokladnam tim, ze by koncem prosince bylo nutno vsechny poukazy u postovniho sekoveho uradu stornovati a na to po opetnem uzakoneni 100% priplatku je znovu obnoviti, doplatky zvlast vyplatiti a sprave fondu oddelene vyuctovati. Netreba vykladati, ze by prace tato pri poctu prevysujicim 50.000 polozek, byla spojena s velikymi vylohami pro uvedene instituce.

Socialne-politicky vybor poslanecke snemovny projednal vladni navrh a usnesl se dne 1. prosince 1921 doporuciti jej tiskem 3226 poslanecke snemovne ke schvaleni.

Poslanecka snemovna ve 106. schuzi 550 dne 9. prosince 1921 prodlouzeni tohoto zakona tez schvalila a prikazala senatu k projednani.

Socialne politicky vybor senatu zabyval se osnovou zakona ve schuzi konane dne 16. prosince 1921, pripojil se jednomyslne k usneseni poslanecke snemovny a doporucuje slavnemu senatu z uvedenych duvodu vladni navrh k prijeti beze zmeny ve zneni obsazenem v tistene zprave vyborove.

Zakon je rozdan, myslim, ze netreba zvlaste jeste k tomu se vraceti.

Predseda (zvoni): Zahajuji debatu. K slovu je prihlasen pan sen. Jarolim. Udeluji mu slovo.

Sen. Jarolim (nemecky): Slavny senate! Klub nemeckych socialnich demokratu bude hlasovati pro predlohu, o niz se rokuje. Tento zakon ale bohuzel neprinasi nejmensiho zlepseni, ma za ucel pouze prodlouzeni zakona ze dne 30. cervna tohoto roku, a sice na jeden rok. Tak jako v mnoha vecech, tak i tentokrate postavila vlada znovu zastupce lidu pred jistou nutnost, nebot je uplne vylouceno, ze by bylo mozno odloziti usneseni o tomto zakone, a proto jsme nuceni tento zakon proste prijmouti tak, jakym prave je, aniz bychom podavali zvlastni navrhy, to znamena, musime se spokojiti, nechceme-li, aby pro pristi rok nenastala mezera. To co mne zvlaste primelo, abych o veci mluvil, je ta okolnost, ze vlada jiz pred mesici slibila, ze bude predlozen navrh zakona ve pricine reformy bratrskych pokladen. Kdyz byl nedavno, dne 30. cervna, projednan zakon o peci o horniky, prijal slavny senat take resoluci toho obsahu, ze se vlada vyzyva, aby v dohledne dobe predlozila navrh stran reformy bratrskych pokladen. Od te doby uplynulo jiz 6 mesicu a my marne cekame na tento navrh. Nyni rekl zpravodaj, ze se vlada tim jiz zabyvala a ze proto nedoslo k zadnemu rozhodnuti, jelikoz panuje nazor, ze reforma bratrskych pokladen ma byti vyrizena bezprostredne se vseobecnym socialnim pojistenim. Vitame to co nejnalehaveji a prejeme si, aby se to co nejdrive stalo, aby socialni pojisteni se stalo skutkem. Zatim vsak nikterak se netajime tim, ze uplyne prece jeste dost dlouha doba, nez socialni pojisteni nabude platnosti. Z toho ohledu je uplne vylouceno, aby reforma bratrskych pokladen vyckavala az do toho casu, nybrz, je zcela samozrejme, ze je nutne, aby byl vladni navrh v dohledne dobe predlozen, aby timto zpusobem bylo aspon ucineno zadost prani slavne snemovny. Hornikum nejedna se jen o to, aby byly zapocitany vseobecne zaopatrovaci naroky, nybrz take o to, aby sprava bratrskych pokladen byla postavena na uplne novem zaklade. Nebot nynejsi organisacni ustanoveni bratrskych pokladen jsou stara nejmene pres 30 let, a treba ze je tam prirknuta delnikum ²/₃ vetsina, je tu tolik omezujicich ustanoveni, ze ma podnikatel konec koncu rozhodujici slovo. Tento zpusob spravy, tento zpusob organisace nehodi se jiz vubec do nynejsi doby a proto neni neskromnym, zadaji-li delnici, aby bratrske pokladny byly pretvoreny take v ohledu spravni techniky. Tedy vubec nechceme cekati az socialni pojisteni nabude platnosti, nybrz zadame, aby reforma bratrskych pokladen byla jiz pred tim provedena. Pozdeji, az bude socialni pojisteni hotovo, najde se jiz organisacni cestou vrchni stavba, takze bratrske pokladny, pokud toho bude potrebi, budou pricleneny k vseobecnemu socialnimu pojisteni.

Jeste neco jineho. Dne 30. cervna, kdyz se senat zabyval zaopatrovacimi naroky horniku, podali jsme take resoluci, aby take pomery vseobecneho delnickeho pojisteni upraveny byly mezistatne. Slavny senat tuto resoluci jednohlasne prijal, a litujeme, ze az do tohoto okamziku neni jeste niceho znamo, jak daleko vlada mezistatni vyjednavani zahajila. Zajiste je snad mozno, ze se zde nejedna o mnoho tisic delniku, ze zde nejde o hromadny zjev: pres to vsak vime, ze tim, ze nedochazi k zadnym mezistatnim umluvam, zvlaste s Nemeckem, s Polskem a Nemeckym Rakouskem, mnoho delniku je neobycejne ohrozovano. Nebot jest prece znamo, ze ve starem Rakousku bylo zamestnano asi okolo 30 tisic horniku a take v ostatnim prumyslu tisice delniku. Mnohdy prisli v Nemecku delnici k urazu, a prirozene dostavaji invalidni renty; pokud bydli v Nemecku a tam zustanou, ma se vec dobre, ale v okamziku, kdy se delnik nyni prestehuje do Ceskoslovenska, bud on sam, nebo pribuzni smrtelne poraneneho delnika, zastavi se renta, a sice na zaklade nemeckeho obcanskeho zakonnika. Take jinde je tomu tak, v Nemeckem Rakousku a take v Polsku, ze veci jsou nevyjasneny a to vede pak prave k nesmirne velkym krutostem. Mohl bych zde uvesti mnoho prikladu, spokojim se vsak jednim. Je mi znam jeden pripad, ze delnik, ktery pracoval po dlouha leta v Poryni, ve Vestfalsku, byl tam smrtelne poranen. Jeho zena dostavala pak pro sebe a sve dve deti urazovou rentu tak dlouho, dokud bydlela v Nemecku. Tu myslela, ze najde ve vlasti, tedy zde v zemi lepsi zivobyti: ale ve chvili, kdy se prestehovala do Ceskoslovenska, byla ji renta na zaklade nemeckeho obcanskeho zakonnika proste zastavena. Tato krutost, muze byti odstranena jen. kdyz budou uzavren v mezi staty dohody, jak jiz pred tim byly. Proto bych vlade co nejnalehaveji doporucoval, aby pri pristim vyjednavani zvlaste s Nemeckem pusobila na to, aby se uskutecnily mezistatni umluvy, aby mnoho a mnoho invalidu, vdov a sirotku nebylo poskozovano tim, ze nemame mezistatnich dohod. (Potlesk.)

Mistopredseda dr. Soukup: Nikdo neni dale k slovu prihlasen? Pan zpravodaj vzdava se doslovu.

O osnove zakona minim dati hlasovati najednou. Jsou namitky proti tomu? (Nebyly.)

Kdo s osnovou zakona, nadpisem a uvodni formuli souhlasi ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli jest tim prijata ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti, prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem. Ma pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Cholek: Nikoli.

Kdo souhlasi s osnovou zakona take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina, tim jest osnova zakona prijata take ve cteni druhem.

Dalsim bodem denniho poradu jest

5. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru, II. socialne-politickeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2744) o vladnim navrhu zakona (tisk 2145), kterym se meni ustanoveni §u 1164 vseob. obc. zak. (tisk 1115). Tisk 1130.

Zpravodajem je pan sen. dr. Prochazka, prosim, aby se chopil slova.

Zpravodaj sen. dr. Prochazka: Vazeny senate! Nutnost, aby prava zamestnancova, plynouci z ustanoveni vseobecneho obcanskeho zakona o smlouve sluzebni, nemohla byti pracovni smlouvou ani zrusena, ani obmezena, vedla k tomu, ze jiz roku 1916 t. zv. treti dilci novelou k obcanskemu zakonniku ustanoveno bylo novou zakonnou normou, totiz paragrafem 1164 vseobecneho obcanskeho zakona, ze urcita v tomto zakone blize jmenovana ustanoveni o smlouve sluzebni jsou razu donucovaciho, totiz, ze stranam, uzavirajicim smlouvu sluzebni, nutno zavazne se riditi dle techto ustanoveni a ze strany nemohou je ani pracovni smlouvou zrusiti nebo omeziti.

Bylo tak stanoveno o pravech zamestnancovych, plynoucich z ustanoveni jednotlivych paragrafu zakonnych ustanoveni, totiz ohledne splatnosti mzdy pri ukonceni pomeru sluzebniho, ohledne povinnosti zamestnavatele v pripade onemocneni zamestnaneho, ohledne zaniku naroku zamestnancovych, ohledne povinnosti zamestnavatele pecovati o zivot i zdravi zamestnance a zariditi, ceho mravnost a nabozenstvi zamestnance vyzaduji, ohledne skonceni sluzebniho pomeru a lhut vypovednich, pak ohledne moznosti vyhledati si nove misto, ohledne predcasneho zruseni pomeru sluzebniho, pak ohledne vysvedceni sluzebniho.

To bylo drivejsim ustanovenim zakona § 1164, co do prav zamestnancovych.

Kdyz pak letosniho roku zakonem ze dne 1. dubna 1921, cis. 155 Sb. z. a n., zmenen byl § 1154 b) obc. zak., jimz znovu byl urcen narok zamestnancuv na mzdu i tenkrate, kdyz z dulezitych pricin, pripadne nasledkem onemocneni neb urazu, nemohl zamestnanec vykonavati praci neb sluzbu, tu i tento zmeneny § 1154 b) obc. zak. pojat byl do §u 1164, aby ustanoveni jeho nabylo razu donucujiciho. Avsak ukazala se nutnost, aby ustanoveni §u 1155 obc. zak. nabylo pojetim do §u 1164 povahy normy donucujici, nebot zhusta nasledkem odchylnych ustanoveni pracovnich smluv vyskytly se konflikty mezi zamestnavatelem a zamestnancem, kdyz zamestnanec, totiz dle ustanoveni §u 1155 obc. zak., zadal mzdy i za ukony, kterych neprovedl, ackoliv byl ochoten je konati, k cemuz byl zavazan, protoze bylo mu v tom zabraneno okolnostmi, za nez byl vlastne prav zamestnavatel, anebo kdyz zamestnanec pozadoval primerene odskodneni v pripadech, ve kterych okolnostmi takovymi byl zkracen - jak jsem shora uvedl - pri sluzebnim vykonu ztratou casu. Tuto mezeru zakona ma vyplniti osnova zakona pojetim §u 1155 obc. zak. mezi ustanoveni §u 1164, pri cemz take byla odstranena formalni chyba, povstala nespravnou citaci §u 1160 d) obc. zak., kdezto ma byti citovan spravne jen § 1160 obc. zak.

Avsak nejen zamestnanci jsou chraneni udelenim donucovaciho razu ustanovenim paragrafu, pojatych do §u 1164 obc. zak., nybrz tez i zamestnavatele, tak na priklad co do prav zamestnavatelu v pripade predcasneho zruseni pracovni smlouvy dle §u 1162 d) obc. zak.

A tez dle §u 1155 obc. zak. chranen jest zamestnavatel proti bezduvodnemu obohaceni se strany zamestnance ustanovenim druhe vety §u 1155 obc. zak., dle niz jest povinen zamestnanec dopustiti, aby se mu odectlo, kolik usetril tim, ze neprovadel sluzebnich ukonu, nebo kolik si vydelal jinak, nebo kolik schvalne omeskal si vydelati.

Jest tudiz ustanoveni §u 1155 obc. zak. a jeho pojeti do §u 1164 obc. zak. spravedlive pro zajmy obou stran.

Jmenem vyboru ustavne-pravniho navrhuji vazenemu senatu, aby osnovu zakona, kterym se meni ustanoveni §u 1164 obc. zak., prijal za sve usneseni tak, jak schvalena byla poslaneckou snemovnou. (Vyborne!)

Mistopredseda dr. Soukup: Referentem za vybor socialne-politicky jest pan sen. Cholek. Prosim, aby se uchopil slova.

Zpravodaj sen. Cholek: Socialne-politicky vybor pojednal o osnove zakona a usnesl se usneseni ustavne-pravniho vyboru v plnem zneni podporiti a senatu to tlumociti. Se stanoviska slovenskeho neda se ovsem tato vec tak lehce a hrave oduvodniti, ponevadz na Slovensku obcanskeho zakonnika neni vubec, takze delnictvo na Slovensku, pokud je ustanoveno a pokud muze silou sve organisace, zarucuje si tyto vyhody kolektivnimi smlouvami. Ponevadz, jak znamo, pripravuje tez jiz vlada novou upravu obcanskeho zakonnika rakouskeho z roku 1804, takze by behem dvou let tyto pripravy byly hotovy, a ponevadz parlamentni prace vyzadaji si take nekolika mesicu, tu muzeme v normalnich pomerech pocitati, ze do tri nebo ctyr let bychom meli jiz novy obcansky zakonnik na Slovensku a tim by nemusilo delnictvo si jinymi kolektivnimi smlouvami vydobyvati, hajiti a chraniti tyto vymozenosti, nybrz by se mohlo zkratka poukazati na zneni zakona. Tim bych chtel rici a zduvodniti, proc socialne-politicky vybor, ac si byl vedom toho, ze na Slovensku okamzite tento zakon vyhod neprinasi, prece doporucuje osnovu ke schvaleni.

Mistopredseda dr. Soukup: Ke slovu neni nikdo vice prihlasen, pani referenti resignuji na doslov. O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli (ma pouze 2 paragrafy), minim dati hlasovati najednou.

Ma nekdo namitky proti tomu? (Nebyly.) Namitek neni.

Kdo souhlasi s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona prijima se ve cteni prvem.

Prikrocujeme dale k projednavani odstavce sesteho, jimz je

6. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1119) o vladnim navrhu zakona (tisk 3199), kterym se lhuta stanovena v §u 21 novely k obecnim zrizenim (zak. ze dne 7. unora 1919, cis. 76 Sb. z. a n.), prodluzuje do konce roku 1922. (Tisk 3225.) Tisk 1131.

Zpravodajem je pan sen. dr. Krupka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Slavny senate! Mam podati zpravu ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny, tykajicim se zakona, kterym se lhuta ustanovena v §u 21 novely k obecnim zrizenim prodluzuje do konce roku 1922. Vedle novely 2 obecnim zakonum ze 7. unora 1919, mely na zaklade §u 20 prevziti sirsi sbory samospravne, po pripade stat sam, jiste obory dosavadni pusobnosti obecni. Byly to predne vecny naklad na skolstvi obecne, policie bezpecnostni a polni, policie zdravotni a mravnostni, stavba a udrzovani silnic, sprava chudinska a ustavy dobrocinne. Vedle §u 21 teze novely mela pak vlada predloziti osnovy prislusnych podrobnych zakonu, tykajicich se techto oboru, do urcite lhuty a to do lhuty jednorocni, kterazto lhuta dodrzena nebyla, takze vlada videla se nucena pozadati o prodlouzeni lhuty te, coz ji povoleno bylo jeste Narodnim shromazdenim zakonem ze dne 18. brezna 1920 az do konce prosince 1921. Nyni predlozila vlada osnovu, kterou chce miti prodlouzeny tento zakon az do konce prosince 1923, a oduvodnuje to tim, ze vyjednavani mezi jednotlivymi resorty je velice rozvetvene a ze zde bezi o velice dulezite otazky financni, tykajici se jednak samospravnych svazku, jednak statu sameho. Oduvodnuje to dale tim, ze uprava techto otazek souvisi take s upravou zup a okresu, kterez jak znamo posud jeste zrizeny nejsou. Je skutecne oduvodneno, ze vlada si v tomto pripade vyhrazuje delsi dobu.

Poslanecka snemovna, kterez tento navrh byl predlozen, uznala, ze sice je potrebi prodlouzit zakon, avsak povolila na miste lhuty do konce prosince 1923, pouze lhutu do konce prosince 1922, ovsem aniz by to byla blize oduvodnila.

Ustavni vybor prezkoumav tuto zpravu, dosel k presvedceni, ze neni mozno, aby prubehem 2 let tak dulezite otazky, ktere souviseji s financnim stavem obci, okresu a statu, a ktere take souviseji s upravenim zup a okresu, byly vyrizeny v teto kratke dobe, a byl toho nazoru, ze neni vubec potrebi, nejakou lhutu stanoviti, tim mene pak ze jest potrebi nejake lhuty pevne stanovene tak, ze vlada musi byt do urciteho okamziku hotova, ponevadz to naprosto fysicky, neni mozno. I zpusob, ze se ma lhuta urciti zakonem, nesdili ustavne-pravni vybor, ponevadz bud vlada je hotova s pracemi a pak te lhuty nepotrebuje, nebo neni s pracemi hotova a pak se musi zase uchazet cestou zakonnou o povoleni nove lhuty, coz znamena zase predlozeni dotycnych osnov jak poslanecke snemovne, tak senatu.

Proto navrhuje vam ustavne-pravni vybor, aby osnova tak, jak byla usnesena poslaneckou snemovnou byla zamitnuta a preslo se pres ni k dennimu poradu. Ponevadz vsak jest potrebi, a byly zde projeveny nazory, ze prece je nutno, aby aspon pripravne prace se co nejdrive ke konci privedly, navrhl ustavne-pravni vybor tuto resoluci, kterou vam predklada k prijeti:

"Vlade se uklada, aby neprodlene zahajila pripravne prace a v nich pokracovala za ucelem provedeni zakonnych zmen, zamyslenych podle §u 20 novely k obecnim zrizenim ze dne 7. unora 1919, c. 76 Sb. z. a n., a podala snemovne zpravu o vysledku do konce roku 1922."

Dovoluji si pripomenouti, ze usneseni o zamitnuti a prechodu k dennimu poradu usneseno bylo ve vyboru ustavne-pravnim jednomyslne, resoluce vetsinou hlasu. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Pan referent navrhuje, aby usneseni poslanecke snemovny bylo zamitnuto.

Podle §u 59 jedn. radu, zamita-li senat zcela po skoncene rozprave povsechne osnovu prijatou poslaneckou snemovnou, jest treba hlasovati podle jmen. Podle §u 42, kdyz se dotyka jednani senatu osnovy zakona, dluzno je konati ve dvojim cteni.

Budeme tedy konati dvoji cteni a to vzdy, jak jsem uvedl, podle jmen. Na konec budeme hlasovati o resoluci.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nikoliv.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru ustavne-pravniho ve cteni prvem, necht odevzda svuj hlas do prislusne urny.

Zadam pany zapisovatele, kol. dr. Krouskeho, Sveceneho, Lowa, aby hlasovaci listky rozdali. Hlasovati se bude timto zpusobem: Kdo je pro navrh vyboru, pro zamitnuti usneseni snemovny poslanecke a pro prechod k dennimu poradu, odevzda listek s "ano". Kdo jest proti navrhu ustavne-pravniho vyboru, napise "ne".

Mistopredseda dr. Soukup: Prosim, aby pan kolega Low vykonal skrutinium na leve strane senatu, kolega Sveceny ve stredu senatu a kolega dr. Krousky na prave strane senatu. (Deje se.)

Mistopredseda dr. Soukup (po zjisteni vysledku hlasovani): Konstatuji, ze navrh pana referenta byl prijat vsemi 98 hlasy. (Vyborne! Bravo!)

Prerusuji dalsi projednavam denniho poradu a navrhuji, aby se schuze pristi konala dnes za hodinu s timto

1. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3171), ktorym sa predlzuje doba organizacie riadnych sudov prvej a druhej stolice urcena dla §u 99 ustavnej listiny zo dna 29. unora 1920, cis. 121 Sb. z. a n., zakonom zo dna 22. prosinca 1920, c. 691 Sb. z. a n., pre obvody sudnych tabul v Bratislave a v Kosiciach. (tisk 3224) a o peticii Svazu ceskoslovenskych sudcov v Prahe, cis. 1805 pet. posl. snem. Tisk 1134.

2. Prikazani doslych usneseni poslanecke snemovny jednotlivym vyborum.

Jsou nejake namitky proti tomuto memu navrhu? (Nebyly.)

Namitek neni.

Navrh muj je prijat.

Koncim schuzi.