NS RCS 1920-1925, Senat, 83. schuze, cast 1/2 (17. 12. 1921)

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 83. schuze |

Schuze zahajena v 11 hodin 20 minut.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Prikryl, Low.

101 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Cerny, dr. Derer, dr. Dolansky, Micura, Aug. Novak, Srba, Stanek, Tucny; generalni reditel post dr. Fatka.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pp. sen. Meissnerovi pro dnesni schuzi, Sperovi pro dnesni schuzi, Kroiherovi pro schuzi dnesni a pondelni.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Byly mne podany pozmenovaci navrhy pp. senatoru dra. Wiechowskiho a soudr., Kiesewettera a soudr., Jarolima a soudr., Perthenove a soudr. a resolucni navrhy jednotlivych panu senatoru.

Zadam p. senatniho tajemnika, aby je precetl.

Zastupce senatniho tajemnika dr. Bartousek (cte):

1. Navrh sen. dr. Wiechowskiho a soudr.

Kap. XI. tit. 1. § 1a:

"Polozka 13,000.000 K pro francouzskou vojenskou misi se skrta. "

2. Navrh sen. dr. Wiechowskiho a soudr.

Kap. XI. tit. 2. § 9b:

"Polozka 4,000.000 Kc na vzdelavani dustojniku v cizine se skrta."

3. Navrh sen. dr. Wiechowskiho a soudr.

Kap. XI. tit. 2. § l po. e. a kap. XI. tit. 2. § 10 pol. b:

"Polozky pro znalce, tlumocniky a svedecne u vojenskych.justicnich uradu per 607.500 Kc a pro vojenske veznice a trestnice per 430.000 Kc se skrtaji."

4. Navrh sen. Kiesewettera a soudr.

Kap. XIII.:

"Polozka 43. na strance 240 rozpoctu: 500.000 Kc na prevzeti katolickych strednich skol na Slovensku budiz skrtnuta."

5. Navrh sen. Jarolima a soudr.

Kap. XIV., tit. 2. § 3. pol. 9.:

"Vytezek davky z uhli snizuje se na 725 milionu Kc."

6. Navrh sen. Jarolima a soudr.

Kap. XX. tit. 1.:

"K titulu "ustredni sprava" budiz dodano: § 9 pro hornickou inspekci radne vydaje 2,000.000 KC. Ke kapitole XX. tit. 1. § 3 o uhelnem hospodarstvi: stanovena tam castka 55,000.000 Kc budiz snizena na 15,000.000 Kc."

Ke kapitole XX. tit. 8.:

"Vydaje na horni urady v castce 4,296.000 Kc, budtez zvyseny na 6,000.000 Kc."

7. Navrh sen. Heckera, Perthenove a soudr.

Kap. XXI. tit. 3.:

"1. Pro zivnostenskou inspekci budtez krome 3,429.500 K, ktere jsou jiz vykazany v statnim rozpoctu, zarazeny jeste dalsi 2,000.000 Kc k rozmnozeni zivnostenskych inspektoratu a k vybudovani inspektoratu jiz zrizenych.

2. Zemedelske a lesnicke podniky budtez pojaty do zivnostenske inspekce.

3. Zivnostenskym inspektoratum budiz udelena vykonna moc. ve vsech vecech ochrany delniku, jez jsou upraveny zakonem.

4. K zivnostenske inspekci budtez povolavani na navrh odborovych organisaci take delnici. Mimo to budtez ustanoveny zenske inspektorky, zvlaste pro inspekcni sluzbu v podnicich, kde jsou zamestnany zeny jako delnice."

1. Resoluce sen. Polacha a soudr.

Kap. V.:

"§ 10, odst. 2. zakona ze dne 20. brezna 1919, c. 175 Sb. z. a n., budiz zmenen v ten smysl, ze nejvyssi ucetni kontrolni urad jest povinen predloziti zaverecny ucet do 9 mesicu Narodnimu shromazdeni pocitajic od uplynuleho dotceneho spravniho roku."

2. Resoluce sen. Niessnera a soudr.

Kap. VI.:

"Senat se usnasi:

Vlada se vyzyva, aby pripravila a Narodnimu shromazdeni predlozila osnovu zakona, kterym se zabezpecuje zastoupeni politickych stran v moravskem zemskem vyboru, jez odpovida hlasum, ktere byly odevzdany pri volbach do obecnich zastupitelstev."

3. Resoluce sen. Friedricha a soudr.

Kap. VIII.:

"Vlada se vyzyva:

1. Aby zakon ze dne 8. dubna 1920, c. 222 Sb. z. a n. doplnila, pripadne zmenila v ten smysl, aby vyhod propocitani sluzebnich let s pocatkem ucinnosti od 1. ledna 1921 ucastni byli take vsichni statni zamestnanci a zrizenci podniku a fondu statem spravovanych, jakoz i jejich vdovy a sirotci, kteri pred ucinnosti zakona ze dne 7. rijna 1919, c. 541 Sb. z. a n., t. j. pred 31. srpnem 1919 byli dani na odpocinek.

2. Aby bezodkladne provedla zakon ze dne 3. brezna 1921, c. 99 Sb. z. a n., aby vydala prisne pokyny, by podrizene urady ustanoveni tohoto zakona vykladaly liberalne.a aby v zadnem pripade nenastalo zkraceni dosavadnich pensijnich pozitku.

3. Aby vypracovala a Narodnimu shromazdeni jeste v tomto zasedani predlozila osnovu, kteraz vsem pensistum zarucuje automaticky percentuelni ucastenstvi pri zvysovani sluzneho statnim zamestnancum, a kteraz by privodila uplne postaveni na roven mezi staro- a novopensisty."

4. Resoluce sen. Linka a soudr.

Kap. IX.:

"Vlada se vyzyva, aby neprodlene zrusila stanne pravo na Slovensku a v Podkarpatske Rusi vyhlasene."

5. Resoluce sen. dr. Brabce, prof. dr. Marese a spol.

Kap. X.:

"Vlade se uklada, aby z polozek 14., 18. a 29. v radnych a mimoradnych vydajich titul 1. Ustredni sprava (Podrobnosti) ministerstva zahranicnich veci, zejmena z polozky o podpore mezinarodnich akci mirovych a z pausalu na instituce vzesle jako derivaty mirovych smluv vyhradila primerenou castku na uhradu vydani ocekavanych zasedanim mezinarodniho kongresu Jednoty pro Svaz narodu v Praze projektovaneho podle usneseni kongresu zenevskeho na zacatek mesice cervna 1922, a aby tuto potrebnou castku nejmensi sumou 250.000 Kc, ovsem proti dodatecnemu radnemu suctovani, poukazala k vyplate ceskoslovenskemu sdruzeni Jednoty pro Svaz narodu (Association Tehecoslovaque) pri "statovedecke spolecnosti v Praze."

6. Resoluce sen. Linka a soudr.

Kap. XI.:

"Vsichni, kteri jsou povinni vojenskou taxou a cinne slouzili pred valkou, za valky anebo po valce, budtez sprosteni placeni vojenske taxy."

7. Resoluce sen. Linka, dr. Wiechowskiho a soudr.

Kap. XI.:

"Vlada se vyzyva, aby vykonala vsechny pripravy tak, aby do lhuty v brannem zakone stanovene proveden byl milicni system."

8. Resoluce sen. dr. Hellera a soudr.

Kap. XII.:

"1. Vlada se vyzyva, aby neprodlene podala Narodnimu shromazdeni navrh na zruseni zakona ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n.

2. Vlada se vyzyva, aby neprodlene vypracovala a Narodnimu shromazdeni predlozila navrh zakona, kterym se zrusuji zastarale spolkove a shromazdovaci zakony a kterym se zarucuje uplna a neobmezena svoboda spolkova a shromazdovaci.

3. Vlada se vyzyva, aby dostala slibu obsazenemu jiz v § 48 zakona ze dne 22. rijna 1875, c. 36 r. z. z roku 1876, ze vypracuje moderni policejni trestni zakon, a aby Narodnimu shromazdeni predlozila navrh zakona, jimz se zrusuji zpatecnicka a zastarala ustanoveni policejniho statu, zvlaste t. zv. "Prugelpatent" ze dne 20. dubna 1854, cis. 96 r. z., narizeni ze dne 3. dubna 1855, cis. 31 r. z. a ze dne 30. zari 1857, c. 198 r. z. a hnanecky zakon ze dne 27. dubna 1871, cis. 88 r. z."

9. Resoluce sen. Lowa a soudr.

Kap. XII.:

"Vlada se vyzyva:

1. Aby ihned naridila provedeni voleb do obecnich zastupitelstev ve vsech obcich, ve kterych volby tyto posud nebyly provedeny.

2. Aby dala provesti volby do Narodniho shromazdeni ve vsech uzemich, ktera se voleb do zakonodarnych sboru nezucastnila."

10. Resoluce sen. Friedricha a spol. Kap. XII.:

"Vsichni urednici, kteri byli z politickych duvodu po prevratu propusteni, nebo dostali dovolenou nebo byli prelozeni do vysluzby, budtez opet dosazeni do sveho drivejsiho uradu a zarazeni do hodnostnich a platovych trid, jez jim nalezeji pri normalnim postupu a budtez jim doplaceny nepravem zadrzene pozitky."

11. Resoluce sen. Polacha a soudr.

Kap. XIII.:

"Vlada se vyzyva:

1. Aby vzala ohled na pravni nazor, vysloveny v nalezu nejvyssiho spravniho soudu ze dne 24. zari 1921, c. 11.774, ve pricine uzavreni jiste nemecke obecne skoly a aby dle toho vydala pokyny podrizenym uradum.

2. Aby bezodkladne otevrela zase skoly, ktere byly uzavreny na zaklade pravniho nazoru, jenz citovanym nalezem nejvyssiho spravniho soudu byl prohlasen za mylny.

3. Predsedovi moravske zemske skolni rady budiz narizeno, aby ihned prestal vylucovati ditky z nemeckych skol proto, ze pry jsou narodnosti ceske a aby z te priciny zadnych nemeckych skol anebo trid vice nezaviral."

12. Resoluce sen. Kiesewettera a soudr.

Kap. XIII.:

"Vlada se vyzyva, aby predlozila osnovu zakona, ktera ma byti vybudovana na techto zasadach:

1. Kazdy narod spravuje sve skolstvi sam.

2. Kazdy narod ma sve vlastni skolni urady, jakoz i vlastni skolni sbory poradni (mistni, okresni a zemske skolni rady).

3. Predloha tato budiz vypracovana na zaklade odluky cirkve od skoly. Dokud tyto osnovy nestanou se zakonem, zastavuje se provadeni ustavniho zakona skolniho, na kterem se usneslo stare. Narodni shromazdeni.

4. Narodnimu shromazdeni predlozen budiz do dvou mesicu veskery material o uzavirani nemeckych skol od doby trvani statu, kteryzto material pak pridelen budiz 24clennemu vyboru, zvolenemu poslaneckou snemovnou, aby jej prozkoumal a podal o nem zpravu a navrhy."

13. Resoluce sen. dr. Wiechowskiho a soudr.

Kap. XIII.:

"Vlada se vyzyva, aby predlozila Narodnimu shromazdeni osnovy zakonu, dle nichz v dobe co nejblizsi se zrizuje:

1. Uplne vysokoskolske studium pro nemecke zverolekare.

2. Uplne vysokoskolske studium pro nemecke, studujici ved banskych.

3. Nemecka vysoka skola obchodni."

14. Resoluce sen. Jelinka, Zulegera,dr. Naegleho, dr. Mayra-Hartinga a Fahrnera.

Kap. XIV.:

"Jiz roku lonskeho vyzval senat projednavaje rozpocet vladu, aby predlozila novou osnovu v pricine spravedliveho vyplaceni valecne pujcky. Od te doby take pan president republiky oznacil vyplaceni valecne pujcky za nutnost. Pres to vsak vlada opomenula uciniti sebemensi pripravy pro reseni teto otazky. Proto se vlada vybizi znovu, a zcela rozhodne, aby tuto otazku valecne pujcky konecne uspokojivym zpusobem rozresila."

15. Resoluce sen. dr. Hellera a soudr.

Kap. XIV.:

"Vlada se vyzyva, aby vypracovala a Narodnimu shromazdeni predlozila navrh zakona, podle nehoz se valecna pujcka plne vyplati."

16. Resoluce sen. Bartha a druhu.

Kap. XVIII.:

"Vlada se vyzyva:

1. Aby predlozila navrhy, kterymi by se zemedelske a lesni delnictvo pojalo do pojisteni proti urazu, do pojisteni proti nezamestnanosti a do zakona o zavodnich radach.

2. Aby dosud platny, uplne zastaraly celedni rad nahradila ve forme prislusne predlohy delnickym pravem prodchnutym socialnim duchem. Inspektori budtez vybaveni vykonnymi pravy. Pracovni rad pro zemedelske delnictvo, jenz ma byti vytvoren, nesmi pravni pomery zemedelskeho a lesniho delnictva utvareti neprizni ve ji, nezli jsou pomery delnictva prumysloveho. Ve spojeni s tim prichazi v uvahu zrizeni soudu pro zemedelske delnictvo podle vzoru soudu zivnostenskych."

17. Resoluce sen. dra. Hellera a soudr.

Kap. XIX., tit. 2.:

"Ministerstvo se vyzyva, aby rozhodnuti nejvyssiho soudu soucasne a vydanim v jazyce ceskem uverejnovalo take v jazyce nemeckem."

18. Resoluce sen. Lowa a soudr.

Kap. XXI.:

"Vlada se vyzyva, aby bezodkladne predlozila Narodnimu shromazdeni navrh zakona o zabirani bytu."

19. Resoluce sen. Starka, Lowa, Reyzla a soudr.

Kap. XXI.:

"Vlada se vyzyva, aby jeste behem t. r. predlozila Narodnimu shromazdeni osnovu zakona, dle nehoz podpora v nezamestnanosti vyplaceti se ma vsem nezamestnanym delnikum v plnem rozsahu, tudiz take saisonim delnikum a delnikum prechodne zamestnanym v pomerne castce."

20. Resoluce sen. Perthenove a soudr.

Kap. XXI.:

"Vlada se vyzyva, aby zamyslenou novelu k zakonu o zaopatreni valecnych poskozencu predlozila odbornym organisacim k posudku, aby jejich projevenym pranim co nejvice vyhovela a novelu takto zmenenou jeste v tomto zasedani predlozila Narodnimu shromazdeni."

21. Resoluce sen. Bartha a soudr.

Kap. XXII.:

"Vlada se vyzyva:

1. Aby snemovne predlozila podrobne zpravy o statnich ustrednach v likvidaci, jako jest obilni ustav, tukova ustredna, lihova a cukerni komise, jakoz i osacovaci ustredna.

2. Jecmene a sladu, volneho k vyvozu z prebytku zni, budiz pouzito jako kompensacnich predmetu za psenici a chleboviny.

3. Vyvoz dobytka budiz co nejprisneji zakazan."

22. Resolucni navrh sen. Hartla, dr. Herzigove a soudr.

Ke kap. XXI.:

"Slavny senate, raciz, se usnesti: Vlada se vyzyva, aby z ocekavanych uspor ministerstva socialni pece za rok 1921 venovala peniz 10,000.000 Kc na opravu, zarizovaci a jinake udrzovaci prace na ustavech pro peci o mladez (detske domoviny a pod.) a aby tuto castku co nejdrive poukazala zemskym komisim, ktere tyto ustavy vydrzuji."

23. Resoluce sen. Jelinka, Zulegera, dr. Naegleho, dr. Mayra-Hartinga, Fahrnera a soudr.

Ke kap. XIII.:

"Vlada se vyzyva, aby vypracovala co nejdrive osnovu zakona, kterym se zrusuje zakon o skolach narodnich a jimz se nove upravuje skolstvi na zaklade narodni samospravy."

24. Resoluce sen. Jelinka, Zulegera, dr. Naegleho, dr. Mayra-Hartinga, Fahrnera a soudr."

Kap. XIV.:

"Senat se primlouva za bezodkladnou stabilisaci pozitku statnich uredniku a za vyrovnani pozitku staro- a novopensistu."

25. Resoluce dr. Soukupa, Donata, dr. Krouskeho, Zavorala, dr. Brabce a soudr.

Ke kap. XIV.:

"Vlada se vyzyva, aby pripravila a Narodnimu shromazdeni predlozila osnovu zakona, kterou doplnuje se zakon ze dne 24. cervna 1920, c. 417 Sb. z. a n., o upisovani IV. statni pujcky, zejmena v tom smeru, aby dostalo se odskodneni majitelum valecnych pujcek socialne nejslabsim."

26. Resoluce sen. Ledebura a soudr.:

"Vlada se vyzyva, aby ucinila opatreni, aby tem poddustojnikum, kteri se o vojenske misto neuchazeji, odbytne, kterez jim prislusi dle reservatniho rozkazu z unora 1921 p odbytnem pro poddustojniky dle sluzebni knihy B 14, zvyseno bylo na 1500 Kc za sluzebni rok."

Predseda (zvoni): Podrobna rozprava jest skoncena. K doslovu ma slovo pan zpravodaj sen. dr. Horacek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Horacek: Slavny senate! Budiz mi prominuto, ze ve svem doslovu nebudu reagovati na vsechny ty ruzne vyvody a namety, ktere zde byly zejmena po strance politicke pri generalni a specielni debate rozpoctove proneseny, a ze take ovsem nebudu se zabyvati jednotlivymi snad vytkami nebo pozmenovacimi navrhy, ktere byly cineny k jednotlivym kapitolam. Vsecka tato ruzna prani dosla sveho vyrazu zejmena v podanych resolucich v plenu, o kterych bude hlasovano ovsem az pri druhem cteni. Chci se jen zcela strucne zminiti o vyvodech pana ministra financi, ktere nam zde vcerejsiho dne prednesl. A musim ovsem chvaliti tu strizlivost a otevrenost, s jakou on tak ucinil. Zejmena velikym uspokojenim mne naplnuje, ze slibil, ze chce stale bedlivou pozornost venovati nasi otazce valutni. Ovsem u neho se to da tim spise predpokladati, ze byl dlouhou dobu v cele naseho bankovniho ustavu, jenz dle sve povinnosti ma prave byti strazcem meny. Take mne naplnuje uspokojenim to, ze prislibil zcela urcite, pokud se tyka predvalecnych dluhu, ze vlada mini dostati svemu slibu a hodla i pro ty, kdo snad nebudou moci techto predvalecnych dluhu pouziti k upsani nove moucne pujcky, sluzbu urokovou co nejdrive zariditi.

Nejen ja se sveho stanoviska, ale i vetsina rozpoctoveho vyboru a zajiste i senatu ma plnou duveru v osoba nynejsiho pana ministra financi. A co plati o panu ministru financi, plati zajiste o cele vlade; a prave proto, ze chceme uznati dobrou vuli vlady, aby nase celostatni hospodarstvi pokud mozno preslo do uspokojivych koleji, navrhujeme jmenem vetsiny rozpoctoveho vyboru, aby rozpocet a financni zakon byl schvalen, ponevadz prave to take povazujeme za jisty projev duvery k cele vlade. Ja tedy, abych ukratil jiz tuto dlouho trvajici debatu, navrhuji opetne, aby rozpocet na rok 1922 tak, jak byl schvalen poslaneckou snemovnou, i zakon, financni, byly take senatem schvaleny. (Vyborne!)

Predseda: Prikrocime k hlasovani.

Prosim pani a pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Ponevadz byly podany uvedene pozmenovaci navrhy, minim dati hlasovati o radnych i mimoradnych statnich vydajich a prijmech v rozpoctu preliminovanych vzhledem k temto pozmenovacim navrhum v prislusnych rozdelenich.

Budeme hlasovati nejprve o statnich vydajich radnych i mimoradnych, a to obsazenych:

1. V kapitole I. az X. podle zpravy vyborove.

2. V kap. XI. az tit. 1. v §u l v pol. a) nejprve podle navrhu sen. dra Wiechow-skiho. Bude-li zamitnut, podle zpravy vyborove.

3. O dalsich vydajich v tit. 1. teze kapitoly podle zpravy vyborove.

4. O vydajich v tit. 2., § l pol. a)-d) teze kapitoly podle zpravy vyborove.

5. O vydajich v tit. 2., § l v pol. e) teze kapitoly podle navrhu sen. dra Wiechowskiho. Bude-li zamitnut, podle zpravy vyborove.

6. O vydajich v tit. 2., § 2-9 v pol. a) teze kapitoly podle zpravy vyborove.

7. O vydajich v tit. 2. v § 9 v pol. b) teze kapitoly podle navrhu sen. dra Wiechowskiho. Bude-li zamitnut, podle zpravy vyborove.

8. O vydajich v tit. 2. v §u 9 v pol. c) az v §u 10 pol. a) teze kapitoly podle zpravy vyborove.

9. O vydajich v tit. 2. v §u 10 v pol. b) teze kapitoly podle navrhu sen. dra Wiechowskiho. Bude-li zamitnut, podle zpravy vyborove.

10. O ostatnich vydajich v kap. XI., o vydajich v kap. XII. a XII. A. a o vydajich v kap. XIII. az v tit. 4. v §u 1, pol. 42, podle zpravy vyborove.

11. O vydajich v kap. XIII. v tit. 4. v §u 1 v pol. 43 podle navrhu sen. Kiesewettera. Bude-li zamitnut, podle zpravy vyborove.

12. O ostatnich vydajich v kap. XIII. a XIII. A., v kap. XIV. a XIV. A. az v kap. XX. v tit. 1. v §u 1 az v §u 8 podle zpravy vyborove.

13. O navrhu sen. Jarolima a soudr., aby byl vlozen novy paragraf: "§ 9 pro hornickou inspekci radne vydaje 2,000.000 Kc."

14. O dalsich vydajich v kap. XX. az v tit. 7. podle zpravy vyborove.

15. O vydajich v kap. XX. v tit. 8. podle navrhu sen. Jarolima. Bude-li zamitnut, podle zpravy vyborove.

16. O dalsich vydajich v kap. XX. a XX. A. a v kap. XXI. v tit. 1. az 3. podle zpravy vyborove.

17. O prve casti navrhu sen. Heckera, Perthenove a soudr. na doplneni tit. 3. teto kapitoly. Ostatni casti tohoto navrhu jsou pouze resolucni a bude o nich hlasovano pri resolucich.

18. O ostatnich vydajich v kap. XXI. a XXI. A., v kap. XXII.. a XXII. A. az v kap. XXVI. podle zpravy vyborove.

Pak budeme hlasovati o statnich prijmech radnych i mimoradnych, a to obsazenych:

19. V kapitolach I. az XIV. v tit. 2. v §u 3 v pol. 8. podle zpravy vyborove.

20. O prijmech v pol. 9. podle navrhu sen. Jarolima. Bude-li zamitnut, podle zpravy vyborove.

21. O dalsich prijmech v kap. XIV. az v kap. XX. a XX. A. v tit. 1. v §u 2 podle zpravy vyborove.

22. O prijmech v §u 3 teto kapitoly (na str. 20) v tit. 1. podle navrhu sen. Jarolima. Bude-li zamitnut, podle zpravy vyborove.

23. O prijmech teto kapitoly v §u 4, tit. 1., a ostatnich prijmech teto kapitoly a v kap. XXL a XXI. A. az XXVI. podle zpravy vyborove.

24. O celkovem prehledu statnich prijmu a vydaju a

25. o osnove zakona financniho, a to o.vsech jeho clancich, jeho nadpisu a uvodni formuli v prvem cteni najednou podle zpravy vyborove.

Jsou proti tomu zpusobu hlasovani namitky? (Namitek nebylo.)

Nejsou. Budeme tudiz pri hlasovani podle mnou navrzeneho zpusobu postupovati.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s prislusnymi peneznimi castkami, jak ve vydajich radnych, tak i mimoradnych i uhrnem pri statnich vydajich, kap. I. az X. podle zpravy vyborove, aby zvedli ruku. (Deje se.)