Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 82. schuze |

Schuze zahajena v 10 hodin 15 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Vlcek a dr. Stojan.

111. senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Aug. Novak, Srba, Stanek, Udrzal, dr. Vrbensky.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou p. sen. Drabovi.

Sen. tajemnik dr. Safarovic (cte): Tisk 1122. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu ve Vys. Svidniku, za vydani senatora Juraja Laze pro precin urazky na cti podle § 2 z. ci. 41 z r. 1914 (uher. zak.). C. 2706 preds.

Z cizich parlamentu rocnik II c. 10-12 rok 1921,

Podle §u 3 zakona ze. dne 15./IV. 1920, cis. 337, Sb. zak. a nar.

vyboru narodohospodarskemu:

narizeni vlady republiky ceskoslovenske ze dne 1. prosince 1921, kterym se zrusuji omezeni obchodu s vyrobky zelezarskych huti.

narizeni vlady ze dne 1. prosince 1921, o zruseni nejvyssich cen piva.

Mistopredseda Kadlcak: Prikrocuji k projednavani denniho poradu, to je k bodu

Udeluji slovo dalsimu recniku panu sen. Barthovi.

Sen. Barth (nemecky): Slavny senate! Moji soudruzi a zvlaste nas klubovni predseda soudruh dr. Heller mluvili podrobne jiz o cele rade polozek, ktere obsahuje tento rozpocet, a ja chtel bych jen kratce poukazati na neco, co nas privadi do tak prikre protivy k vlade teto a jejim hospodarskym problemum, je to pozemkova reforma. Pozemkova reforma je jiste jednim z problemu nejtezsich, jaky ma nektery stat upraviti, ponevadz na tomto problemu jsou interesovani nejen majitele pudy, nejen delnici a zrizenci zamestnani v zemedelskych podnicich, nybrz veskere obyvatelstvo statu, vcetne lidu prumysloveho. Proletariat prumyslovy ma stejne tak velky zajem, na zemedelske produkci a vyrobe statku, ponevadz jeho zivotni situace je s touto produkci v souvislosti. To nutno vysloviti predem, aby se vyvratilo blahove tvrzeni, ze pry pozemkova reforma jest jen veci statu a venkovskeho obyvatelstva. Pozorujeme-li vsak blize pozemkovou reformu, jak byla dosud v ceskoslovenske republice provadena a jeste se provadi, tu nelze naprosto mluviti o nejake reforme pudy, jak my socialni demokrate si ji predstavujeme. Vidime tu jasne, ze se na tuto pozemkovou reformu pohlizi jako na nastroj pocestovani nemeckych jazykovych uzemi, a ze tvurcove techto zakonu o pozemkove reforme dali se vesti jen narodnostnimi dobyvacnymi plany. Pri tom bylo prehlednuto, ze v dohledne dobe by musil byti touto pozemkovou reformou vas vlastni stat rozbitim velkostatku na male trpaslici statky zbaven jakekoli moznosti vyvoje. Myslime, ze by bylo mnohem lepe, nez se prikroci k rozdelovani velkych statku v mala trpaslici hospodarstvi, kdyby se hned prikrocilo k socialisaci techto velkych statku, nebot je nespravno, co tvrdil jeden z techto panu, ze se tim nepodporuje vyroba, prestane-li byti velkostatek soukromym vlastnictvim. Nebot tato panstva, jak je tu vsechny v Cechach mame, tito Lobkovicove a tito Czerninove, tito pivni baroni Dreherove a Furstenbergove a Schwarzenbergove a vsichni tito "bergove", jak se jmenuji, ani svych statku neznaji, hospodareni na techto statcich obstaravaji jejich hospodarsti urednici, a ti se pri socialisaci postavi prave tak do sluzeb celku, jak to museji ciniti dnes u velkych panu.

Tato zasada vsak neni vudci hvezdou u nynejsiho pozemkove uradu, nybrz tvurcove vychazeli, jak jsem jiz uvedl, z nazoru zcela jinych. Jsem rovnez pro to, aby se pri rozdelovani pudy uplne prihlizelo k tem malym sedlakum a domkarum, kteri maji svoji malou zivnost v poradku a sva pole dobre obstaravaji. Avsak nebudiz prihlizeno k tem, kteri to malo, co dnes maji, nechavaji jeste zpustnouti, misto polnich plodin sklizeji pouze byli. slo by tedy nejen o pudu, ktera je u velkostatku a na niz nemozno ve velkych rysech hospodariti, nybrz take o pudu velkych a strednich sedlaku, pokud tito svoji pudu zanedbavaji ku skode celku. Proti cemu se vyslovuji co nejrozhodneji, je rozbijeni statku na zcela male parcely. Je zasadne chybou, mysli-li se, ze maly podnik v zemedelstvi predci podnik velky. Velky a maly podnik pri zemedelstvi je podroben podobnym pracovnim metodam jako prumysl, ze se u mnohych lidi ustalily chybne nazory, je nikoli v posledni rade vinou agrarniku samych. Nebot oni to byli, kteri namitali pri kazde prilezitosti, kdyz se jednalo o nejaky socialne-politicky pokrok pro zemedelske delniky: Ano, to, u zemedelstvi nejde, my jsme podrobeni jinym zakonum prirodnim, nas podnik nelze riditi, jak se vyjadril pan senator Zuleger, dle metod tovarni pistaly atd. Je tedy jen pochopitelne, pakli se dodnes usazuji v mozku lidi takove nazory. Ja vam vsak pravim, ze pracovni proces zemedelsky je podroben podobnym metodam jako proces prumyslovy. U velkoprumyslu hraje totiz nejdulezitejsi roli delba prace, a tak je tomu take u velkopodniku v zemedelstvi. Vezmete na pr. tovarnu na obuv. Tu jsou postrihaci, krajeci, prosivaci, delnici, kteri siji boty strojem, cisti je a dodelavaji pro prodej. To je prace ve velkopodniku a proto se vyplaci, nejen protoze je provadena strojem, nybrz take proto, ponevadz zrucnost jednotlivych delniku v techto podnicich zapracovanych prave pro svuj obor lepe se uplatnuje. Prave tak uskutecnuje se pracovni proces u velkopodniku v zemedelstvi.

Nahledneme-li do zemedelskych velkopodniku, vidime presne tyz pracovni proces jiz pri seti. Potrebnymi potahy opatruji se tu prislusne pomucky, jez setbu pripravuji, za tim jde seci stroj, tim a jinymi zarizenimi se puda valcuje a vyrovnava, a osivo je v pude. Jinak ma se vec u podniku maleho. Tu nutno kazdou jednotlivou z techto praci konati zvlaste. Nenalezi k zvlastnostem, ze prace maleho sedlaka, nez trochu sveho osiva dostane do zeme, zvlaste pri jarnim seti musi byti nasledkem destu prerusena na jednom a temz poli nekolikrate. Prave tak a jeste drasticteji je tomu pak ve znich. Velkostatkar vsak pozne obili zacimi stroji, ma dosti lidi, jez muze urciti k vazani. Muze opatriti potrebny pocet potahu, jez dopravi obili do stodol nebo do stohu, nebo je vymlati hned na poli, je-li to mozno, cely pracovni proces postupuje nasledkem delby prace jako hodiny, prave tak jako pri zminene tovarne na obuv. Popatrite-li dnes, panove, na pole, vidite, ze nasledkem sucha malym hospodarum bylo nemozno, aby pole zorali. Avsak velkostatkari jiz preorali sva pole pluhem parnim, pluhem motorovym a pripravili je pro jarni setbu. To znamena, ze vyrobe zemedelskych a jinych produktu, nebude-li pristi jaro priznive, nastanou pro pristi zne velke obtize. Prihledneme-li k cele produkci, jak ji dnes mame ve velkopodniku shledavame, ze nase mesta dostavaji mleko jedine od velkych podniku. Pujde-li vsak reforma tak dale, bude-li jeste zabirano tolik pudy, dojdeme k te zkusenosti, ze nase mesta jiz v nejblizsich dnech nebudou zasobovana mlekem, ze kojenci a kojici matky ve mestech budou tu bez nejdulezitejsi potraviny, bez mleka.

Tvrdi se - a bohuzel cini to i nasi cesti soudruzi, - ze malopodnik v zemedelstvi je vynosnejsi nez v prumyslu. Toto tvrzeni se oduvodnuje tim, ze pry pri zemedelskem velkopodniku je osmihodinovy den, kdezto maly sedlak pracuje ve svem podniku 16 a jeste vice hodin. Predne je nesocialisticke chtiti velkou tridu lidi opet degradovati k otroctvi, avsak neni to take pravda. I kdyby maly rolnik pracoval 24 hodin, bude vyrobni naklad vzdy jeste vetsi nez. u zemedelskeho podniku vyzbrojeneho racionelnimi pomuckami technickymi. Nejdulezitejsi pri cele produkci je, jakymi zarizenimi, prostredky a pomuckami dostaneme se tam, abychom pudu ucinili vynosnejsi, aby nam davala vice obili nez nyni v zajmu nasi lidove vyzivy. A tu myslim, chceme-li tomu, ze nutno dati prednost velkopodniku, ponevadz technickymi pomuckami, jez ma dnes k disposici, a jez mozno jeste vice zlepsiti a vypraviti, jest s to, aby tam, kde dnes stoji jedno steblo nebo jeden klas, dal vyrusti v kratke dobe dvema nebo trem steblum a klasum. Abychom toho dosahli, je prvni podminkou hluboka kultura pudy. Parnim nebo motorovym pluhem hluboce rozryta puda dava rostline nejen vice zivne pudy, chrani ji take pred vetsim suchem nebo mokrem. Nebot tato hluboko zkyprena puda drzi dele vlhko v roce suchem, v roce vlhkem jest - a to plati hlavne tam, kde jsou pudy tezke, - propustnejsi, takze plodiny netrpi tolik vlhkosti.

Avsak ze vseho nejdulezitejsi pro racionelni tezbu z pudy jest stridani plodin a latek. A tu u naseho maleho a stredniho sedlaka schazi jeste mnoho porozumeni. V techto dnech pri rozpoctove debate vypravoval vam muj uzsi krajan, kolega Zuleger, ze sklidil na l ha pudy jen 21 nebo 22 metrickych centu brambor. Neni vsak tato sklizen v souvislosti se stridanim plodin? Nebot prave brambory jsou plodinou, jez casem zpusobuje zemedelstvi velke'obtize. Nejsem sice sedlak, avsak jakozto hospodarskemu radovi naseho mesta prislusi mi ukol spoluhospodariti na mestskem zemedelskem a lesnim hospodarstvi. V tomto, roce take v zateckem okresu sklidil jsem pri 1³/₄ ha pudy 120 q brambor. Ovsem nutno zde, jak jiz uvedeno, zvlaste pri pestovani brambor, hledeti na stridani plodin. Avsak - a zakusili jsme to pri statnim hospodareni s brambory, pri nemz jsem byl ve svem uzemi sam na tom ucasten, - videli jsme, ze v nasem okrese, jejz zajiste nelze v oboru zemedelstvi citati mezi nejzaostalejsi, jsou odvadeny brambory, jichz satba byla tam prinesena snad jiz od dedu. Ovsem to nemuze byti, jak kolega Zuleger pravil zcela spravne, brambor k jidlu, to je jen pro vepre. Avsak, panove, zalezi na tom, aby se pri zemedelskem podniku hledelo take na hnojiva. Vidime take zde, ze hnojivum neni venovana nalezita pece, ze se vzdy opet nakupuje cerstva satba, a puda se strida mezi obilinami, okopaninami, lusteninami, jetelem a uhorem. Dle vsech techto zasad velkopodnik predci malopodnik, ponevadz ma k disposici skolenejsi sily nez malopodnik. Nyni vsak jsou, panove, mezi malymi sedlaky takovi, kteri sice bez namitky priznavaji, ze velkopodnik v zemedelstvi predci malopodnik v pestovani obili, ze vsak pri chovu dobytka je tomu jiz podstatne jinak, ze pry tu nutno dati malopodniku prednost pred velkopodnikem. Ani to nesouhlasi, panove, snazite se sice dokazati to statistikami, avsak tu nejde o pocet kusu, nybrz cislo vahy.

A jeste jedno, panove! Jak jsem se zminil jiz na zacatku, cela prumyslova mesta Cech jsou zasobovana mlekem od velkopodniku, avsak v nejblizsi dobe, bude-li se tak dale reformovati, budou tu bez micka. Kdyby vsak tyto velke vrstvy obyvatelstva nasich prumyslovych stredisk a mest byly odkazany pouze na dovoz cizozemskych potravin, bylo by cele nase narodni hospodarstvi i se statem drive nebo pozdeji vydano zahube.

Panove, dovolte mi, abych ztratil jeste nekolik slov o nasem nynejsim zasobovani. Pan senator Zuleger ve sve reci vznesl celou radu zalob, z nichz tak jsou mnohe opravneny. Vylicil vam velmi drasticky nuzny stav selsky a schazely mu jen jeste velke penezni mesce zateckych chmelaru, aby vam cely ten obraz bidy vylicil. Zajiste, pri predpisech a pri pozadovani kontingentu, pri vymahani obili je tomu prave tak, jako ve starem Rakousku. Myslim vsak, ze tu panove z teto strany nejsou zcela bez viny, nebot kdyby nebyli statnimu zasobovani kladli nejvetsi odpor, kdyby se byli spolu dali do sluzeb velke veci, pak by se nebylo mohlo ani stati, aby byl stat nucen, postaviti tam neschopne lidi, kteri meli provesti predpisovani a vymahani cele vyzivovaci sluzby statni. Pan senator Zuleger vam take prohlasil, ze nasledkem sucha zemedelci ani nemohou predepsane obili dodati. Zajiste, mnozi si slibovali od letosni sklizne vice, nez vymlat poskytl. Avsak tak spatne vec prece nestoji. Chci opet poukazati na sve vlastni hospodareni. Prvni dodavku jsem provedl, provedli jsme rovnez jiz dodavku druhou; pak nutno uvaziti, ze tu neni tak mnoho obili k disposici, ponevadz musim, ostatni potahy opatrovati ovsem a srotem, ponevadz k tomu potrebuji nutne na 200 q ovsa a srotu, a prece jeste zbude vzdy tolik, aby mohla byti rezie kryta. Avsak nesmime, panove, zapominati - a to je zde zajiste nejdulezitejsi -, ze dnes trpi hroznou nezamestnanosti nejen delnici prumyslovi. Jdete do zatecke krajiny, jdete do mesta zatce, do toho vysoce vyvinuteho zeleneho chmeloveho mesta, najdete tam pres 1000 nezamestnanych, z toho 50% zemedelskych sezonnich delniku. Tito zemedelsti delnici jsou tak zvani "letni vinari". U nas oznacuji chmelare jakozto "letni vinare", coz je patrne odvozeno od vinaru. Pracovali na repnych a zelinarskych polich a dnes jsou bez prace, nemaji vydelku. Na velkych schwarzenberskych statcich jsou zavedeny stridy, tydne se pracuje jen 3 dny, delnici se museji stridati, maji praci jen.3 dny v tydnu. Tedy prave tak jako v nasem textilnim prumyslu. Pro ne se nenajde slova. Najdou se slova nouze a bidy jen pro agrarniky, zemedelske producenty, avsak nikoli pro zemedelske delniky. U svych nemocenskych pokladen, ktere citaji prumerne jen 8000 clenu, vyplacime tydne pres 4000 K nemocenskeho bez leku. A toto nemocenske odnaseji si ponejvice tito nezamestnani zemedelsti sezonni delnici, kteri si ulovili nemoc na studenych repnych polich velkostatkarskych.

Tak se veci maji, panove, a to se jeste mluvi o "rudych nemocenskych pokladnach". Utrhani na cti to je, panove, vy ani nevite, co nemocenske pokladny konaji, ponevadz do veci nevidite. Nemocenske pokladny museji na svych bedrech nesti cast starobniho zaopatreni, pojisteni proti nezamestnanosti a pojisteni starobniho, a tu ma jeste nekdo frivolnost mluviti o "rudych nemocenskych pokladnach", kde se nevi, kam penize prijdou. Myslim, ze je ulohou take zemedelskych podnikatelu, aby provaz prilis nenapinali, nebot by se mohl prece jednou pretrhnouti. Prohlasujete-li, ze to nema jiti z kapes malych lidi, dobre, jde to z kapes vsech, vsichni musi k, tomu prispeti v teto obrovske, hrozne, hospodarske krisi.

Panove, poukazal jsem ve velkych rysech na to, ze nejen pozemkova reforma, nybrz cele nase.narodni hospodarstvi jest zle na tom. Ponevadz nynejsi vlada nenaleza prostredku a cest, aby odstranila tyto hrozne pomery na poli naseho narodniho hospodarstvi a naseho zasobovani, proto k teto vlade nemame a nemuzeme miti duvery a budeme hlasovati proti tomuto rozpoctu. (Souhlas a potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo panu sen. dru Veselemu.

Sen. dr. Vesely: Vazeny senate! Nasi nemecti pani kolegove nekolikrate v teto debate utocili na mirove smlouvy, zejmena versailleskou a saint-germainskou, a doporucovali nam, abychom s nimi usilovali o zmareni techto smluv. A vcera nam bylo doporucovano, abychom se odloucili od Francie a Anglie a abychom hledali sblizeni s Nemeckem. Vazeni panove! Z techto vyzvani jest videti, ze nasi nemecti kolegove nerozumeji skutecnosti, ze nemaji smyslu pro realnost, pro skutecne sily a, pomery, ktere tu jsou. Nase svoboda, existence naseho statu jest prece zalozena na recenych mirovych smlouvach a my vime, ze nase svoboda vykoupena byla ohromnymi obetmi na krvi a majetku, ktere prinesl francouzsky narod. I kdybychom to mohli zapomenouti - ackoliv neni mozno, aby cesky narod toho zapomnel - mohou nam nasi nemecti sousedi poskytnouti nejakou jinou zaruku pro zabezpeceni nasi svobody? Kdy nasi Nemci volali po svobode ceskeho naroda? Kdy oni usilovali o svobodu teto zeme, ve ktere oni take bydli a ve ktere jsou usidleni? Neni mozno, abychom slyseli a dali se svesti temito jejich svody.

My prece dobre vime, jak se nam vedlo pred valkou v Rakousku, co Nemci vsecko proti nam provadeli ve valce a co nam slibovali pro pripad, ze by byli ve valce zvitezili. Ale ubezpecuji, ze to vecne hastereni, ze to, cemu Nemci rikaji "pronasledovani, persekuce, utiskovani", nam zadnou radost nepusobi. My se vsemi svymi sousedy chceme byti v miru zivi, a jako jsme se pricinili o to, abychom se vsemi sousednimi staty ne valkou, nybrz po dobrem upravili sve pomery, tak bychom chteli i se svymi sousedy Nemci ziti v klidu a pratelstvi. My jsme nevymyslili teorie o Herrenvolku a Sklavenvolku. Kdybychom mohli tu prirozenou hranici hor, kterou priroda obklicila Cechy, posunouti sem k nam do ceskeho uzemi, tak abychom neco Nemcu vypustili; jsem jist, ze v celych Cechach neozvalo by se mnoho hlasu proti tomuto podnikani a ze bychom prali te svobody Nemcum, touzi-li po Nemecku. Ale jsem jist, ze prave nemecti prumyslnici a delnici by se nejdurazneji ozvali proti tomu, aby byli pripojeni k risi nemecke, jezto by tam jejich prumysl zanikl. (Vyborne!) Nemci velmi chybuji, ze nevyuzivaji prave nynejsi situace k tomu, aby nastalo uklidneni mezi Cechy a Nemci a aby doslo k jakemusi dohodnuti. U nas v Cechach je ve verejnem zivote nyni prave cinnou generace, ktera prozila porobu rakouskou, ktera vi, jak tezko se zije v utisku, a ktera se nekolikrate pricinila o to, aby doslo k vyrovnani narodnostnimu mezi Cechy a Nemci. Ta generace by jiste i nyni kazde prilezitosti se rada chopila, aby k pratelskemu urovnani techto pomeru doslo. Ale na nemecke strane neni porozumeni. Tyto snahy nemaji zadne ozveny u Nemcu, ponevadz mezi Nemci vede politiku generace, ktera byla jeste vychovana v pyse z vitezstvi nemeckeho nad Francii, ktera je vychovana v tradicich vsenemeckych a jeste zije v myslenkach z roku 1871. Je to take tragika pomeru Cechu a Nemcu, obou narodu, kteri ziji ode davna v teze zemi. Tisic let trva to zapoleni mezi Cechy a Nemci a porad nevidime konce, ze by se blizilo nejake stastne rozlusteni.

Hus byl jiste spravedlivy, mirumilovny clovek, ktery chtel doprati, take Nemcum spravedlnosti, a co napsal pred peti sty lety? Pred peti sty lety rekl Hus: "Mela by pokoleni nemecka, jenz su v Cechach, jiti pred krale a prisahnuti, aby jemu i zemi byli verni, ale to se stane, az had na ledu se shreje."

Panove, pred peti sty lety bylo stejne ovzdusi v Cechach, byl stejny pomer Nemcu k Cechum jako nyni. Vidime, ze to neni snadny problem, ze jeho rozlusteni nebude jednoduchym, ze tu jest treba mnoho trpelivosti a dobre vule. Pan prof. Spiegel kdysi na moji rec odpovedel, ze zakon jazykovy neni zadna lyrika. Panove, tento nazor neni spravny, take mezi narody ma lyrika svuj vyznam. Narodove nejsou kamenne sochy, to nejsou schemata, mrtve cislice, kterymi by se operovalo, narodove jsou zive bytosti. Jde tu prece o pomer dusi narodnich, p lidska srdce, a to je take lyrika, a ja bych si pral, aby v te lyrice nastalo u nas zlepseni, aby v te lyrice nemluvila jen nenavist, nybrz aby nastala vzajemna duvera a laska, a pak jiste ten pomer Cechu k Nemcum se zlepsi. (Vyborne!)

My vzdy budeme usilovat o to, aby bylo pratelskym spoluziti, ke kteremu od prirody na staleti a tisicileti jsme urceni. My duverujeme, ze prave uskutecneni zasad socialistickych povede k tomu uklidneni a zlepseni pomeru ceskonemeckych, protoze socialismus neni jenom hospodarska spravedlnost, to je, spravedlnost take narodnostni, kulturni a mravni. Panove z nemecke strany museji videt, jak nepatrny ucinek maji vsecky ty jejich reci, ktere tu pronaseji, vsecky ty vyhruzky, ktere jsme i pred chvili slyseli, ze stat nas je pred shroucenim, ze musi zahynout a se sritit, ze je vse staveno na sypke pude, ze ma jen jepici zivot. Ty vsecky vyhruzky na nas nepusobi a my je slysime bez hlubsiho dojmu. Proc? Panove, my jsme k tem vyhruzkam zvykli, tyto vyhruzky slysime a cteme jiz cele stoleti. Jiz nasi buditele Dobrovsky a Jungmann byli vydavani se strany nemecke jen posmechu za svoji praci. Jejich buditelska prace byla provazena posmechem, bylo jim tvrzeno, ze to nic neni platno, ze to vsechno zahyne. Palacky a Havlicek politicky musili odpovidati a braniti se podobnym vytkam a musili vyvraceti blouznive. utoky nemecke. My pak, prislusnici generace pozdejsi, po padesat let cteme ve vsech "Tagblattech" videnskych, prazskych, berlinskych atd. a v "Neue Freie Presse" jen posmech pro nase snazeni, pohrdani pro cely narod nas a proroctvi, ze musime padnouti a podrobiti se.

Panove, mnohem vice by vsecky vase vytky pusobily, a my bychom je radi slyseli a jimi se ridili, kdyby vychazely z lasky, z pravdivosti a skutecne starosti o budoucnost a prospech tohoto statu, ale dokud tu mluvi jen skodolibost, radost z kazdeho neuspechu a touha po neuspechu tohoto statu, do te doby ty vase vytky a zaloby nemohou miti na nas zadneho vlivu a nemohou miti uspechu. (Vyborne!)

Panove, rad bych ke skutecnemu rozpoctu take neco promluvil a lituji, ze bych vlastne mel opakovati celou svoji rec, kterou jsem pronesl k predeslemu rozpoctu. Prednesl jsem tehdy nekolik docela vecnych prani, ale zadne z nich nebylo splneno, zadal jsem, aby censurni oddeleni nad poplatky v ministerstvu financi bylo radne vybudovano a aby nebylo ponechano vymerovani poplatku jen urednictvu, ktere zejmena na Slovensku a v Podkarpatske Rusi castecne jeste sestava z Madaru a Madaronu, lidi nam nepratelskych. Jest nutno, aby dohled nad timto vymerovanim statnich poplatku byl zaveden. (Sen. Wallo: To neni pravda. Na Slovensku nemate Madarony v uradech, to jsou chlapici. Uznejte sve chyby a Slovensko pujde s vami. -Sen. dr. Krousky: Pozicky! - Sen. Wallo: Dokud pozicky nevyplatite, duveru mit nebudete. Uvidite nasledky valecnych pozicek. Proc jim to nevyplatite? Ted mate hegemoniu, robite s nami co chcete, ale prijde cas, ze nebudete robit, co byste chteli!)

Konstatuji,, ze vymerovani ekvivalentu vubec neni nikym kontrolovano, ze to je dano do rukou jen urednictva, ktere nam neni vzdycky priznivym a nema vzdy zajmy statu na srdci. Videli jste to pri nedavnem odvadeni koni pro vojenskou spravu, jak stat byl tezce poskozen. (Hluk. - Vykriky sen. Wallo. - Mistopredseda dr. Soukup: Prosim, panove, o klid, aby mohl pan referent mluvit.)

Rovnez tak na stavbu justicni budovy se nepomysli, ackoliv, ministerstvo spravedlnosti jest jiz z kadetky vypovidano. Rovnez tak soupis vkladu, ktere podle zakona z roku 1919 propadly ve prospech statu, ponevadz nebyly k soupisu prihlaseny, nebyl dosud proveden. Ministerstvo financi ani nevi, kolik mu patri z techto vkladu, ulozenych v bankach a sporitelnach, ze vkladu, ktere jsou uplne opusteny a zapomenuty a ktere jiste budou pomaloucku mizeti a se ztraceti, jak se deje pri davce z majetku, nebude-li brzy proveden radny soupis jejich a nepozada-li stat o jejich vyplaceni.

K tem starym stiznostem bych mel novou. Jde o tabakovy monopol. Je ku podivu, jak malo nas tabakovy monopol vynasi, a take rozpocet pro pristi rok jest pro stat nepriznivy. V Rakousku na rok 1913 byly vypocteny celkove prijmy z tabakoveho monopolu na 200 milionu korun a celkove vydani s tabakovym monopolem spojene na 700 mil. kor. Rakousko tedy melo. 130 milionu cisteho vytezku, neboli 65% celeho prijmu pripadlo statu jako cisty vytezek. Nas tabakovy monopol pristim rokem ma vynesti 1700 milionu korun prijmu a vydani je rozpocteno na 1000 milionu, takze cisty vytezek ma byti pouze 700 milionu korun, cili 42%. Stat pri monopolovem predmetu pracuje pouze se 42% cisteho zisku. Panove, pri luxusnim predmetu obycejny obchodnik vydela 42%, a nepotrebuje monopolu. (Hlas: Ne vzdycky!) Zda se, ze se tu neztraceji penize jen kradezemi v tovarnach, nybrz i pri nakupu ztraceji se velike obnosy, a ze nakup nedeje se dost opatrne. Tu je potrebi - a ja vyslovne volam Nejvyssi kontrolni urad - aby konal svou povinnost podle zakona, ze ma nejen cislice zkoumati, nybrz zkoumati vysledky statniho hospodareni, zdali bylo jednano hospodarne. Ovsem Nejvyssi kontrolni urad neplni vsech svych zakonnych povinnosti. Nejvyssi kontrolni urad mel do konce cervence letosniho roku podati nam ucetni zaverku za rok 1919. Ani nyni, o sest mesicu pozdeji, teto zaverky nepodal. Je jisto, ze rozpoctova debata by docela jinak vypadala, kdybychom meli spravny prehled o statnim hospodareni za leta predesla. Nejvyssi kontrolni urad ma jiste dosti dokladu a dulezitych pomucek pro posouzeni statniho hospodarstvi a lituji, ze aspon provisorni zaverku nam nepredlozil, aspon to, co mohl zjistiti ze statnich pokladen a predlozenych uctu. Nejvyssi kontrolni urad nam take nepredlozil ani ctvrtletniho vykazu o statnich dluzich a o obehu minci, ackoliv jest k tomu povinen podle zakona. Nejvyssi kontrolni urad nam dosud take nepredlozil jednaciho radu, ackoliv jej mel jiz davno sestavit a predlozit Narodnimu shromazdeni. Doufam, ze v tom nastane naprava, ponevadz tu jde o duleziteho spolupracovnika ve statnim hospodarstvi.

Jeste bych se rad zminil o odpovedi pana ministra zemedelstvi, kterou jsem dostal na svou interpelaci. Podal jsem interpelaci v cervenci 1920 o hospodarstvi na velkostatku, konopistskem. Letos v zari, tedy za plnych 14 mesicu, se mi dostalo odpovedi. (Veselost.) Kdyz pak odpoved byla mi predlozena a jakesi noviny ji chtely otisknouti, sam jsem prosil, aby ji neotiskovaly, ponevadz tu odpoved dati do novin bez vytek, by bylo jako povzbuzovani ke korupci, ktera by zpusobila mnohem vice zleho nez dobreho. Muj dotaz tykal se toho, ze loni v cervnu prodal dr. Thun jako porucnik deti Hohenbergovych vilu, lezici u sameho parku konopistskeho, jednopatrnovou, za 25.000 K. Ponevadz v roce 1919 byla podepsana st.-germainska smlouva, podle ktere nam vsechen majetek a zejmena nemovity majetek rodiny Hohenbergu take pripadl, - tedy mirovou smlouvou - stal se stat vlastnikem techto statku. Ale pres to v cervnu roku 1920, tedy skoro za rok po podepsani smlouvy mirove, ministerstvo zemedelstvi schvaluje smlouvu, kterou ne stat, nybrz zastupce rodiny Hohenbergu prodava kus statku, pripadleho statu. To jiste je pripad neodpustitelny, to je znamka velice nespravneho nazirani na pravni pomery v nasi republice. Ministerstvo zemedelstvi oduvodnuje prodej tim, ze pry vila, ktera lezi blizko - asi tricet kroku od parku konopistskeho - nesouvisi s velkostatkem, a ze byla za ni utrzena mnohem vyssi kupni cena, nez zac koupil tu vilu v roce 1912 arcivevoda Frantisek Ferdinand, kteryz za ni dal 17.500 K. Ministerstvo vsak zamlcelo, ze Frantisek Ferdinand vilu prestavel jiste aspon nakladem 10.000 korun a ze u ni zridil zahradu s velkym nakladem. A pres to byla vila prodana za 25.000 korun, (Slyste!) ackoliv mela cenu nejmene sto tisic korun. (Hlas: To je hospodarstvi!) Ja jsem vytykal, ze tehdy vnuceny spravce velkostatku Konopiste vyvazel z Konopiste potraviny, ze byl chycen vojenskou policii na nadrazi Wilsonove, jak vezl 12 bazantu a 12 zajicu, 40 kg masla a 40 kg sadla a 4 q mouky, a zadal jsem vysvetleni. Ministerstvo zemedelstvi docela klidne mne reklo, ze to vezl Hohenbergum. (Hlas: To je dobre!) Panove, my jsme ustanovili vnuceneho spravce na Konopiste proto, aby osobne vozil Hohenbergum mouku, maslo atd.? Jsem presvedcen, ze to nebylo ani pravda, ze to Kucera vezl sobe. Vytykal jsem, ze vnuceny spravce pouziva zahradnika konopistskeho, aby mu zaridil zahradu na Vinohradech, ze pouziva truhlare, aby mu vyrobil zde v Praze nabytek podle vzoru konopistskeho. Ministerstvo zemedelstvi docela klidne odpovedelo: On pry tem lidem, zahradnikovi a truhlari, zaplatil mzdu. To staci ministerstvu zemedelstvi? Ja jsem vytykal, ze si tento vnuceny spravce odvezl z Konopiste obraz. Ministerstvo zemedelstvi odpovedelo: On si ten obraz koupil na fare v Porici. To je totiz patronatni fara konopistskeho velkostatku a byla pod dozorem vnuceneho spravce. Tento spravce za mizernych 50 K od p. farare koupil obraz - pan farar se mu chtel asi zavdeciti - a vnuceny spravce tu zneuzil sve moci, a ministerstvo zemedelstvi nema proti tomu zadne vytky? Mne neslo o toho Kuceru, ten je odbytym clovekem, o nem je vseobecne ustaleny usudek, mne slo o to, aby ministerstvo zemedelstvi projevilo nejake mravni rozhorceni nad takovym jednanim, ne pro Kuceru, ale pro ostatni, kteri by se dali snad svesti k podobnemu jednam. To jsem ocekaval od ministerstva zemedelstvi, cekal jsem, ze zakrikne takove jednani a slibi pritrz takove korupci, ale nic se nestalo. Tim, ze vnuceny spravce zaplatil zahradnikovi a ze zaplatil pakatel za kostelni obraz, jsou v ministerstvu zemedelstvi uplne uspokojeni, je vsecko pry v poradku. (Hlas: Bude tam asi takovych Kuceru vic!) Mne nejde o toho Kuceru, mne jde o toho ducha, ktery v ministerstvu zemedelstvi se takto projevuje. Ja jsem chtel, aby ten duch byl odstranen. (Hlas: On byl jeste posilen!) Take tady je potrebi, aby Nejvyssi kontrolni urad dokrocil, a to nejen pouhym zkoumanim cislic, nybrz aby take kontroloval, zdali toto jednani ministerstva zemedelstvi jest hospodarnym. Je to trapne, panove. Pro Konopiste maji zajem vsechna ministerstva, kdyz jsou hony, to tam najdete ucastniky snad ze vsech ministerstev, ale kdyz jde o upravu drahocennych sbirek, o posouzeni historickych a umeleckych predmetu, ktere tam jsou, o to se nestara nikdo. Za tri leta jsme nedokazali, aby byl proveden soupis, a obecenstvo melo pristup do zamku, obecenstvo, ktere hleda prece ty historicky dulezite pamatky nynejsich dejin. (Dr. Karas: Ani do vnitrniho parku neni pristup, ja jsem tam byl dvakrat a nepustili mne tam!) My se musime domahati upravy pomeru v zamku konopistskem, a to je jeden kus me interpelace, na kterou mne odpovedeno nebylo. Tazal jsem se p. ministra narodni osvety, kdy se postara o upravu a posouzeni techto sbirek, kdy bude zamek pristupnym obecenstvu. Na to mne pan ministr nar. osvety vubec nic neodpovedel. Z odpovedi ministerstva zemedelstvi na mne mluvi chytractvi, ktere se u nas hodne chtelo zahnizditi ve verejnem zivote i v hospodarskych pomerech, ale ktere nesmi u nas miti trvani, nesmi miti budoucnosti, a ktere my musime vsichni vykoreniti. Na nasi poctivosti, na tom, kolik cestnych a pracovitych lidi najdeme, na tom zavisi budoucnost republiky. Za me reci ozyval se hlas o Slovensku. Rozreseni problemu Slovenska a Podkarpatske Rusi zavisi na tom, kolik my tam dosadime poctivych, pracovitych a spravedlivych uredniku. Podle toho bude se vyvijeti smysleni lidu na Slovensku a v Podkarpatske Rusi k nam. Jsem presvedcen, ze takoveto chytractvi jenom na chvili pomuze z nejake okamzite tisne, ale trvale pomahati nemuze, cesky narod, ktery tolik obeti prinesl ke svemu osvobozeni, dovede take dosti poctivych, cestnych a pracovitych lidi vychovati a postaviti do verejnych sluzeb, aby tak budoucnost svoji zabezpecil. (Vyborne! Potlesk.)