Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 81. schuze |

Schuze zahajena v 10 hodin 7 minut.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

112 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Srobar, Tucny, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou sen. Jakubkovi, Marakovi a sen. dr Vlckovi.

Z predsednictva prikazano:

Zastupce sen. tajemnika dr Trmal (cte):

vyboru zivnostensko-obchodnimu a zahranicnimu:

Tisk 1121. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 2367), kterym se predklada obchodni smlouva, uzavrena dne 23, dubna 1921 mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym Narodnimu shromazdeni ke schvaleni (tisk 3220).

K zadosti vlady ma byti o navrhu tom podana zprava ve lhute co mozna nejkratsi.

Mistopredseda Kadlcak: Prikrocuji k projednavani denniho poradu:

Pokracovani v rozprave o zprave vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny, tykajicim se vladniho navrhu statniho rozpoctu republiky ceskoslovenske a financniho zakona na rok 1922. Tisk 1114.

K slovu prihlasen jest dale pan sen. dr Heller. Udeluji mu slovo.

Sen. dr Heller (nemecky): Slavny senate! Ve vcerejsi schuzi bylo k nam znovu proneseno vyzvani, abychom hlasovali pro rozpocet, zvlaste pan zpravodaj vyslovil sve podiveni nad tim, ze jsme odpurci rozpoctu. Dovolte mi, abych ukazal, jake duvody nas maji k tomu, abychom rozpoctu, ktery jste nam predlozili, nedali sveho souhlasu, duvody razu politickeho, financniho, hospodarskeho a konecne, hlavne duvody, jez spocivaji v tom, ze pro stat, jenz spociva na pude kapitalistickeho hospodarskeho radu, pro stat, ve kterem je vliv socialistickych stran podle meho nazoru velmi nepatrny, nemuzeme pro rozpucet hlasovati. Kdyz v zari t. r. nastala zmena ve vlade a stara vlada urednicka ucinila misto tak zvane vlade parlamentarni, meli isme v umyslu vyloziti zde sve stanovisko k teto vlade. Nemohli jsme tenkrate sveho umyslu provesti, protoze zname udalosti v Madarsku prisly mezi to a doba nezdala se nam byti vhodnou, k tomu, abychom se zretelem k dulezitym, zavaznym a podle okolnosti nebezpecnym vecem, jez se tenkrate odehravaly, zaujimali stanovisko ke zmene vlady. Musime to dnes dohoniti a musime dnes rici, proc nemuzeme teto vlade prinaseti vstric duveru.

Pokud jde nejprve o vedeni zahranicnich zalezitosti v tomto state, prihodily se v poslednich mesicich veci, k nimz musime se vratiti, ke kterym nemuzeme se staveti lhostejne. Nejprve byly to udalosti v Hornim Slezsku, ktere plnou merou zaujimaly verejnost v Nemecku a v Polsku po cele mesice, a zkoumali bychom otazky, jake stanovisko mela Ceskoslovenska republika k temto udalostem zaujmouti a jake stanovisko zaujala.

Horni Slezsko tvorilo predmet sporu mezi Nemeckem a Polskem, Ceskoslovenska republika je podle sve zemepisne polohy a sve hospodarske struktury odkazana na to, aby se s Nemeckem snasela. Predne, nemuze prece byti pochybnosti o tom, ze neni politickych roztrzek s Nemeckem. Nechci se zde siriti o tom, ze pry dodnes nemame o tom zadne autenticke zpravy - pan ministersky predseda uplatnoval ve sve vlastnosti jako ministr zahranicnich veci naroky na nektera uzemi kraje Hlubcickeho, chci se jen zminiti o tom, ze pri hlasovani kraj Hlubcicky hlasoval z 98% pro setrvani pri Nemecku a ze tim vule lidu v kraji Hlubcickem, aby zustal u Nemecka, jest zcela jasne dokumentovana; ze kazdy pokus, aby nemecky kraj byl oddelen, opet a opet by znamenal zasahovani do sebeurcovaciho prava obyvatel tohoto kraje. Hospodarsky nestojime - nepotrebuji to dnes opetne uvadeti a blize dokazovati, stalo se to jiz dosti casto - s zadnym jinym statem na svete v tak uzkem spolecenstvi jako s Nemeckem. Temer polovina celeho naseho vyvozu jde do Nemecka, temer polovina dovozu prichazi z Nemecka. Za takovych pomeru, myslim, ze by to musilo byti samozrejme, navazati netoliko korektni pomer - pan ministersky predseda kdysi ve sve reci zde jednou velmi jemne odstupnoval - netoliko korektni pomer, nybrz nase politicke a zemepisne postaveni, nase postaveni hospodarske vyzaduje, abychom se vyvarovali vseho, co by nas mohlo privesti do rozporu s Nemeckem. Z toho vychazi sam sebou zaver, ze politika Ceskoslovenske republiky vzhledem na Horni Slezsko byla by musila byti: zachovani nejuplnejsi neutrality v tomto sporu. Byla tato neutralita zachovana ci nic? Pan ministersky predseda prece mnohokrate prohlasil, ze se nemichal do sporu o Horni Slezsko, ze skutecne zachoval tuto neutralitu. Je pro nas velmi tezke posouditi, zda tyto udaje pana ministerskeho predsedy odpovidaji skutecne pravde, kdyz jsme naproti tomu slyseli, co polsky ministr zahranicnich veci, pan Skirmunt, ve sve reci, kdyz se zde v Praze loucil, rekl a kde mluvil o dobrych sluzbach, ktere Ceskoslovenska republika prokazala Polakum ve sporu o Horni Slezsko. Poukazuji na znamy interview v >Eclair<, kde znovu jako vyrok pana ministra zahranici sameho bylo poukazano na to, ze Ceskoslovensky stat v tomto sporu postavil se na stranu Polska, a poukazuji predevsim na ulohu, kterou v teto afere hral znalec Hodac, ulohu, jez zcela jasne dokazuje stranictvi proti Nemecku.

Nyni pomer k Polsku. Take Polsko je nasim sousednim statem. Mame zajiste plny zajem ma tom, abychom zustali i s Polskem v dobrych stycich; politicke pomery vuci Polsku nejsou zajiste tak jasne, jako vuci Nemecku. Mezi Ceskoslovenskym statem a Polskem stoji stale jeste pres vsechny smlouvy otazka Tesinska, stale jeste otevrena rana na tele Polska a snad take Ceskoslovenska. Prave se ukazalo, ze ani tam nemel byti rozhodci soud smerodatnym pro urceni hranic, nybrz vyslovena vule naroda, a vzpomeneme-li si na reci, jez s tohoto mista a v zahranicnim vyboru teto snemovny sveho casu byly pronaseny, bylo to take stanoviskem vsech ceskych stran, jez teprve tehdy se zmenilo, kdyz Velka Dohoda v tomto pripade, prave tak, jako jednou pozdeji, postavila se na stranu Polska, nahle upustilo se od hlasovani lidu na Tesinsku a na misto toho dosadila Dohoda rozhodci soud. Rozsah hospodarskych vztahu k Polsku neda se prece snad srovnavati se styky s Nemeckem. Pouze zlomek naseho vyvozu jde do Polska, pouze zlomek naseho dovozu prichazi z Polska. Nestoji to v prazadnem pomeru k onem cifram, jez vykazujeme ve svem hospodarskem styku s Nemeckem. Ceskoslovenska republika byla by mela tedy v tomto sporu zachovati uplnou neutralitu, avsak ona teto neutrality nezachovala, nybrz postavila se na stranu Polska a proti Nemecku. Stat, ktery na jihu, zapade a severu je obklopen Nemci a pouze na malem uzemi svych hranic ma za souseda Polsko, stat, ktery ma ve svem nitru nekolik milionu nemeckych statnich obcanu, ten by mel vseho zanechati, co jej privadi do rozporu s nemeckymi zememi.

Jake nasledky ma takove stranictvi, dokazal bych na nekolika pripadech z drivejsich dejin, na prikladech z dejin Nemecka. Byvaly nemecky cisar Vilem II. provozoval podobnou politiku, jakou provozovalo nyni ministerstvo zahranicni v hornoslezske otazce, podobnou politiku vuci Anglii. Pripominam vam pouze cestu do Agadiru, jez privedla Nemecko do rozporu s Francii, predevsim vsak, znamy telegram Krugerovi, jenz vzbudil v Anglii zivy rozruch, kratce, jeho stranictvi ve valce mezi Anglii a republikou Burskou, jez vedeno bylo bud jeho temperamentem nebo nazorem, aby se tim slouzilo zajmu Nemecka, pripominam vam znamy rozhovor se zastupcem >Daily Telegraphu<, - kratce, provozoval politiku, jez zdala se byti stranickou proti Anglii a Francii, Tato politika zasadila Nemecku tezke rany. Zminuji se o teto okolnosti proto, protoze stranictvi Ceskoslovenske republiky nebo jeji vlady proti Nemecku nas muze v budoucnosti privesti vuci Nemecku do velmi tezkeho postaveni, protoze toto stranictvi jest zpusobile otraviti nas pomer k Nemecku. Mzda, kterou dostal pan Benes za svoji hornoslezskou politiku, spociva zrejme ve smlouve, kterou uzavrel s Polskem. Nezname dodnes teto smlouvy v doslovnem zneni. Byla poprve vydana v zahranicnich listech, avsak pan ministr pravil ve sve reci, ze zneni tam uverejnene neni autenticke, a neshoduje se uplne se skutecnym znenim. Jiz to jest priznacne, ze smlouvy, jez nas stat uzavira s cizimi staty, poznavame z cizich, zahranicnich listu, avsak zda se, ze se pani 7. vetsiny spokojili s timto stavem, nebot smlouva s Jugoslavii, ktera Malou Dohodu zalozila, jeste nebyla uverejnena pres vyslovny slib pana ministra Benese, ktery nam zde dal pred vice nez rokem, ze smlouvu v nejblizsi dobe uverejni. Pan ministr tenkrate rekl, ze uverejneni nemohlo se posud provesti pouze z technickych duvodu, pozdeji tvrdil, ze smlouva musi byti nejprve ohlasena u Svazu narodu, avsak dodnes nabyla smlouva s Jugoslavii uverejnena. To se nazyva verejnou diplomacii. Naprosto nevime, jak jsme na tom s Rumunskem, je nejaka smlouva neb neni smlouva? Je Rumunsko clenem Male Dohody nebo ne, a za jakych okolnosti a za jakych podminek? To vsechno nevite, panove, leda ze by vam to bylo kdysi potaji sdeleno. To vsechno nevime. A stejne je tomu tak se smlouvou s Polskem. Jejiho zneni nezname, avsak tolik jest prece jisto, ze tato smlouva s Polskem obsahuje ustanoveni, jez v nas musi vzbuditi nejtezsi obavy. Vedle mnohych jinych ustanoveni, jsou to zvlaste ona, ktera mluvi o provozu valecneho materialu v pripade, kdyby Polsko bylo zapleteno do valky s nekterym jinym statem. Se kterym statem muze Polsko vesti valku? Prece jen s Nemeckem nebo Ruskem. Toto ustanoveni, jez uklada Ceskoslovenskemu statu zavazek dovoliti v tomto pripade pruvoz valecneho materialu pro Polsko, obraci se zcela zrejme proti Nemecku a Rusku. Opet dukaz, ze politika teto zeme nevede se tak, jak by se mela vesti, s hlediska nejuplnejsi neutrality vuci vsem statum, nybrz vede se s hlediska stranictvi pro jiste staty. Pan ministersky predseda jednou tvrdil, ze povoleni pruvozu valecneho materialu jest mezinarodne stanovenou povinnosti statu. Avsak, je-li pruvoz mezinarodne stanoven, pak je to pravem statu, aby nechal provazeti valecny material pro jiny valcici stat. Avsak, panove, je-li toto pravo mezinarodne stanoveno, pak se ptam, proc se o tom jeste jednou deje zminka ve smlouve? Pak by to bylo uplne zbytecne a musi to jiz miti jiny vyznam, je-li ve smlouve vyslovne zdurazneno, ze se Ceskoslovensky stat zavazuje, ze dovoli provazeti valecny material. Zde byl snad - pan ministersky predseda, ktery ovsem, bohuzel, neni pritomen, to sice poprel - provaden natlak se strany Francie a tato cela smlouva nese pecet francouzskeho vlivu. Musime tuto smlouvu s Polskem odmitnouti predne z toho duvodu, protoze si vubec takovych smluv neprejeme se zadnym statem, protoze jsme se musili z dejin alespon prece tomu nauciti, ze tyto smlouvy o spojenectvi nejsou nicim jinym, nez opet a opet zase pricinou novych valek. Musime vsak tuto smlouvu s Polskem odmitnouti take z toho duvodu, protoze jeho chovani neodpovida nasim nazorum. Pak doslo ke znamym udalostem v Madarsku. Nepotrebuji zde s tohoto mista jeste jednou zduraznovati, coz jsme nekolikrate ucinili, ze nemecke delnictvo teto zeme bude stati v boji proti reakci vzdy po boku delnictva jinych narodnosti. Musili bychom si sami zasazovati ranu v tvar, kdybychom tak necinili. Avsak, panove, jak se vedla akce v Madarsku? Sotva, ze prisel byvaly cisar do Madarska, jiz dva dny na to usnesla se vlada v ministerske rade na mobilizaci. Jest spravno, ze ustava priznava pravo k vyhlaseni mobilizace presidentu republiky. Ostatne je to take dukaz pro demokraticky obsah nasi ustavy, ze mobilisace, jez je prece zpravidla predchudcem valky a take v tomto pripade by byla byvala predchudcem valky, kdyby Velka Dohoda nebyla vpadla Male Dohode v bok (Souhlas u Nemcu.), ze se tento dulezity krok, na kterem zavisi zivot, zdravi a majetek nescetnych obyvatelu statu, nalezi do prerogativy presidenta, ze zakonodarne sbory nesmeji do toho mluviti, deje-li se usneseni o mobilisaci. Jiz hned na pocatku teto cele akce, velmi ukvapene podle meho nazoru, usnesla se ceskoslovenska vlada na mobilisaci a provedla ji. Nechci se vraceti k tomu, co pozdeji pan ministr narodni obrany prazvlastnim zpusobem rekl, ze mela alespon cenu mobilisace na zkousku. Byl by to velmi nebezpecny a take velmi nakladny zert, ktery si tu vlada touto mobilisaci na zkousku dovolila. Avsak ja myslim, ze 3 roky po svetove valce musila by si to kazda vlada velmi dobre rozvaziti, nez prikroci k prostredku mobisace, mobilisace, jez dosti casto musi pak,miti nutne v zapeti valku. Mobilisace neni nikterak vhodnym donucovacim prostredkem proti cizim statum, protoze musi prirozene vyvolati v techto statech protitlak, protoze narodnostne-sovinistickym zivlum v tomto state dava moznost, zneklidniti a rozrusiti take obyvatelstvo dotycneho statu, protoze jest vzdy spise prostredkem k vyvolani valky, nez prostredkem, aby ji bylo zabraneno.

Cetli jsme v novinach, ze pan ministersky predseda nebo pan ministr zahranicnich veci zadal vedle odstraneni krale Karla a Habsburku z Madarska take odzbrojeni Madarska, zaplaceni utrat mobilisacnich a zruseni umluvy benatske. Kdyz pak prislo k jednani, pak ovsem ukazal pan ministr velmi moudrou umirnenost, moudrou umirnenost v uplatnovani techto pozadavku. Ovsem umirnenost, jez mu byla diktovana, mene, jak myslim, jeho nazorem, nez pomery, nez zahranicnim natlakem, jenz byl vuci nemu vykonavan, Take v tomto smeru shledavam mnoho podobnosti v politice - ne v osobe - pana ministra zahranici s politikou byvaleho cisare Vilema. Prave tak, jako svym ponekud impulsivnim zpusobem, jakym se vmisil do sporu mezi Nemeckem a Polskem v Hornim Slezsku, prave tak se mi zda. ze take zde velmi impulsivne, velmi rychle, avsak, jak se obavam, aniz predem poznal nasledky sveho jednani, jednal, jak znamo, jsou to vlastnosti, jez prece byvaleho cisare Vilema vyznacovaly tak vysokou merou. Pan ministr pak podal Madarsku mnozstvi pozadavku, a musil se pak spokojiti vlastne jen vymozenim odstraneni Karla a zakonem o odstraneni Habsburku vubec z Madarska, zakonem, jehoz praktickou cenu my vsichni nebudeme pravdepodobne precenovati. Otazka, zda Habsburkove se jednou, vrati do Madarska, cili nic, muze byti tezko upravena zakonem, je to otazka moci a nic jineho. Odzbrojeni Madarska, zda se mi, neucinilo zadnych velikych pokroku, ac od te doby uplynulo temer 6 tydnu.

Zda se, ze toto odzbrojeni Madarska, jez bylo Velkou Dohodou zadano, a Madarskem slibeno, necha na sebe jeste velmi dlouho cekati. O nahrade nakladu mobilisace nechci vubec ani mluviti. Vite, ze tento pozadavek, jenz byl zcela neopravneny, musil byti velmi brzo vzat zpet, a co se tyce zruseni umluvy benatske, panove, myslim, ze se vcera provadelo hlasovani v Soproni. Nechci naprosto niceho rici o tomto hlasovani, je vsak dukazem, ze ani tento pozadavek pana ministra nebyl splnen. Pan ministr utrpel v madarske zalezitosti, konecne musime to rici, porazku, jez by musila v demokraticky rizenem state miti za nasledek demisi dotycneho ministra. (Souhlas na levici.) Prosadil z toho vseho, co pozadoval, na stesti jen malou cast a musil, take nucen zahranicnimi vlivy, zrici se vetsiny pozadavku, ktere podal.

V poslednich tydnech konala se konference v Porto-Rose. Mluvim zde v nepritomnosti temer vsech panu ministru, kteri zrejme se divaji na rozpoctovou rozpravu v senate ne jako na udalost, jiz se musi zucastniti, vsak v nepritomnosti take pana ministra zahranicnich veci, ktery prece dnes ma schuzku s rakouskym spolkovym kanclerem a snad z tohoto duvodu je omluven - nevim, zda zastupce pana ministra zahranici jest zde pritomen; avsak my vyzyvame vladu, aby lidu oznamila vysledky konference v Porto-Rose brzo, jak je jen vubec mozno. Vzdyt na vysledku tomto ma veskere obyvatelstvo zivy zajem a my si jiz neprejeme zase delati smutne zkusenosti, ze o vecech, jez se nas tak intensivne, tak blizce dotykaji, musime byti informovani z cizozemskych novin. Zadame vladu a pozadujeme od ni, aby uredne oznamila vysledky teto konference lidu tak rychle, jak jest mozno. Nebot predmetem teto konference jsou velmi dulezite hospodarske zalezitosti mezi nastupnickymi staty a proto ma nas lid zajem na tom, aby se dovedel o vysledcich teto konference. Shrnu-li vse, rekl bych, ze vedeni zahranicni politiky v tomto state jest takove, ze nam nemuze vnuknouti duveru k ni, ze musime odmitati zpusob, jak se tato politika vede, ze s ni nemuzeme souhlasiti.

Panove! Predem jsem se zminil, ze od zari t. r. mame novou vladu. Na misto urednicke vlady nastoupila tak zvana vlada parlamentarni. Musime se predevsim ptati: co se zmenilo? Zmenila se jmena ministru, jiste se zmenil castecne, alespon jiste - nechci naprosto toho zneuznavati - take duch ministru. Avsak, panove, >petka< zustala, zustal stav v parlamentarnim state neslychany, ze jsou dve vlady, jedna vlada, jez by mela sedeti zde pred nami, v tomto okamziku vsak zde nesedi, a vlada, ktera z venci tuto vladu vede. Panove! Na sjezdu nasi strany v Decine pravil poslanec Czech, ze nas stat ma tu zvlastnost, ze ma ne 2 komory, nybrz 3 komory, totiz poslaneckou snemovnu, senat a >petku<, nebo >patnactku<. Jsme tedy pozehnani tremi komorami a on pojmenoval tuto treti komoru temnou komorou, neviditelnou komorou, tajnou komorou. Avsak ta vec se ma tak, ze tato komora vlastne stala se v tomto state vladnouci komorou a ze vy, jak zde sedite, nejste nicim jinym, nez vykonnymi organy techto peti panu.

Panove! Musim, rici, ze takova instituce jako >petka< je ve state parlamentarne rizenem prece jen nesmyslem.

Avsak hlavnim bodem jest, ze ta spetka v tomto state vladne, aniz by nesla za svou vladu odpovednost. (Souhlas.) V parlamentarne rizenem state musi ten, kdo vladne, nesti netoliko formalni odpovednost, jako pan ministersky predseda. Pan ministersky predseda nese snad materiemi odpovednost za zahranicni veci, za vnitrni vsak jiste nikoli. Nemuzeme jej a vsechny pany uciniti odpovednymi za to, co se deje uvnitr tohoto statu. A ti, kdo nesou odpovednost, vyhybaji se teto odpovednosti tim, ze v anonymite, v tajnych krouzcich tento stat skutecne ridi. To odporuje uplne podstate kazde demokracie, podstate kazdeho parlamentarismu. Toto schvalovani odpovednosti, tato vlada nad vladou, kterou zde mame. Pouze jeden z techto peti panu prevzal odpovednost tim, ze prevzal ministerstvo zeleznic. Avsak ostatni panove vyhybaji se odpovednosti, snad - myslim to o nich alespon - domnivajice se, ze vlada, do ktere by byli meli vstoupiti, nebude miti prilis dlouheho trvani. Myslim, ze prevzeti teto vlady by nebylo nenalezelo k prijemnostem. Avsak myslite-li to, pak meli byste nechat vladnouti tyto pany, kteri sedi ve vlade a >petka< nemohla by provadeti z venci svuj vliv, nezodpovedny vliv - to je to nejhorsi na te veci - ktery ona skutecne vykonava. Nas cely parlamentarismus zde v tomto state stal se po sotva 3 letech touto >petkou< komedii. Co se zde deje, musi drive prociti touto >petkou<. Beda poslanci, nebo dokonce senatoru - o tom nechci naprosto mluviti - jenz by se odvazil chtiti zmeniti neco, co tato >petka< prikazuje. Prozili jsme to pri stavebnim zakonu a pri nescetnych jinych zakonech, spatnych, velmi spatnych zakonech, jez nam >petkou< byly predlozeny. Podivejte se na vlady v jinych statech! Tam, kde jsou staty parlamentarne rizene, neni vlada prec nicim jinym, nez vykonnym organem, vyborem stran vetsiny. Podivejte se na Anglii! V Anglii posilaji strany vetsiny do vlady sve predaky. Podivejte se na Nemecko, tam tvori se nyni koalice stran a vudcove techto stran sedi ve vlade. Prave totez jest v Rakousku, ve Francii od premnoha let. Nechcete-li, aby Rakousko a Nemecko platilo za vzor, pak prece snad Francii, tuto milovanou, do nebe vynasenou Francii. Tam vsude je vlada vykonnym organem vladnoucich stran. U nas sedi vykonny organ vladnoucich stran v anonymite pohromade v poslanecke snemovne, radi se, zve cleny vlady pred sve forum, a beda tomu, kdo neprijde, beda ministerskemu predsedovi nebo ministrovi, kteri neprijdou, kdyz >petka< kaze! Beda tomu, kdo by rozkazum >petky< odporoval!

Ztratili jste, od te doby, co tento stat trva, pravo v tomto state mluviti o demokracii, a protoze jsem prave u demokracie - jinak nemluvime casto o demokracii - myslim, ze je to tak jako s zenami. Ty zeny jsou nejlepsi, o kterych se nejmene mluvi. Ta demokracie je nejlepsi, o ktere se musi nejmene tvrditi, ze tu je. (Souhlas nem. senatoru. Sen. dr Klouda: Nemluvte o ni, abyste ji neublizili!) Mluvim prece o vasi demokracii, ne o nasi. (Souhlas nem. senatoru.) Vase demokracie, kterou se stale dokladate, jak casto je to jen mozno, ma velmi zvlastni oblicej. Mluvite-li o sve demokracii, odvolavate se stale na to, ze vsichni statni obcane v tomto state maji rovna prava, zvlaste, ze volebni pravo do vsech zakonodarnych a spravnich sboru jest stejne, pomerne pravo volebni, kratce, ze vsechny pozadavky demokracie v tomto smeru pry jsou splneny. Chci o tom promluviti jen zcela malo. Avsak jiz volebni pravo, jez muze tim, ze se hodi nekolik tisic vojaku do jednoho mista, vykonati vliv na vysledek voleb, je velmi zvlastnim volebnim pravem, a volebni pravo, jako je to, ktere zde mame, jez muze byti opraveno zpusobem spravy, tim, ze se snad obce slouci, jako na priklad Brno, ze se obce, ke kterym je treba hodiny jizdy vlakem, se slouci jen za tim ucelem, aby bylo docileno urcite vetsiny, je take zvlastnim volebnim pravem a zvlastni demokracii! Nechci vsak mluviti o tom. Demokracie nezalezi prece jen ve vseobecnem volebnim pravu, ne jen v demokracii zakonodarstvi. Nebot demokracie - vylicil jsem ji vam drive, kdyz jsem mluvil o >petce<, obsirne, - spociva prece predevsim v demokracii spravy. A co jste do dnes ucinili, abyste tuto demokracii provedli? Nejkrasnejsi zakony - a nase zakony nejsou vzdy prave tak krasne - nepomohou docista niceho, sedi-li venku byrokrate, kteri tyto zakony provadeji a vykladaji jak chteji, nebot venku pri vykonavani a provadeni zakonu nemuze nas lid do toho pranic mluvit. Demokracie spravy je nejen doplnenim, jest snad tim nejdulezitejsim v demokracii.

Take se dost casto odvolavate na demokracii sve ustavy. Podle ceho se pozna, zda nejaka ustava je demokratickou ci nikoliv? Ono ustanoveni ustavy, ze vsichni statni obcane jsou pred zakonem rovni, ono ustanoveni o svobode nabozenstvi, uzivani jazyka atd., nemuze se prece dnes ve 20. stoleti oznaciti jiz za zvlastni priznaky demokracie ustavy. Avsak, chceme-li zkoumati ustavu co do jejiho demokratickeho obsahu, musime se podivati, co ustava obsahuje o svobode tisku, o svobode shromazdovaci a spolcovaci. A shledavame nyni v ustave § 113, ktery pravi: >Svoboda tisku, jakoz i pravoklidne a beze zbrane se shromazdovati a tvoriti spolky jsouzabezpeceny.< Jest proto v >zasade<, prosim, panove, >zasadne< - >nedovoleno, podrobovati tisk predbeznecensure.< To stoji v ustave. Vykon prava spolcovaciho a shromazdovaciho upravuje zakon. Jest zasadne nepripustne, podrobovati tisk predbezne censure. My vsak cteme denne v urednim liste teto republiky, ze bylo skonfiskovano 10, 20 novin, jak se zda zasadne<. A ze zasadniho zakazu konfiskovanistalo se zasadni konfiskovani. Jiz ten leden vyraz>zasadne< ukazuje, ze, kdyz jste tuto ustavu delali, jizjste pomysleli na to, delati vyjimky. Jiz tento vyraz>zasadne< ukazuje, ze i v tomto smeru neni pro vashlavni veci demokracie, nybrz zcela jine okolnosti. Protonemuzete ani pokud jde o ustavu, mluviti o demokracii.

Dosti casto jsme zde slyseli, jak zpatecnicke jest Nemecko.Jaka ustanoveni vsak zna nemecka ustava o svobode tisku ozakonu spolcovacim a shromazdovacim? Clanek 118. nemeckeustavy pravi: >Kazdy Nemec ma pravo v mezich vseobecnych zakonu sve mineni slovem, pismem, tiskem, obrazem nebo jinym zpusobem volne vyjadriti. V tomto pravu nesmi mu braniti zadny pomer pracovni ani zamestnanecky a zadny nesmi jemu skoditi, uziva-li tohoto prava. Censury neni<- ne snad zasadne nebo nezasadne, nybrz censura se neprovadi- >pro svetelne obrazy mohou vsak v zakone byti dana odlisna ustanoveni. Take za ucelem potirani pokoutni a spinave literatury a na ochranu mladeze pri verejnych predstavenich a vykonech jsou pripustna zakonna opatreni. Tak vypada demokraticka ustava! Tak vypada ustanoveni, jez skutecne chce ochranu, svobodu tisku, ochranu spolkoveho a shromazdovaciho prava, ne vsak omezovani >zasadne< a >nezasadne<, jak jste to udelali vy, ne odvolavani se na zakony, na zvlastni zakony, nybrz pouze vseobecne trestni zakony jsou jedinym omezenim pro svobodu tisku, pro svobodu spolcovaci a shromazdovaci. Kdo se podle obecnych trestnich zakonu dopusti prestupku, je trestan jako kazdy jiny statni obcan, dopusti-li se tohoto prestupku tiskem nebo pri vykonu prava spolcovaciho nebo shromazdovaciho. Neni tam zvlastnich zakonu. Zvlastni zakony jsou timto ustanovenim ustavy vylouceny, rovnez tak, jako jest vyloucena kazda censura.

Avsak, panove, pravdepodobne reknete, ze to je Nemecko, a Nemecko, to zpatecnicke Nemecko neni pro nas vzorem. Podivejte se jen na ustavu ve Svycarsku, Pan kolega Klofac jednou minil, ze muze udelati z Ceskoslovenska jakesi vyssi Svycary, nazor, to, od ktereho zatim, jak se zda, zase upustil. Svycarska ustava pravi: >Kongres nema vydatizadneho zakona vzhledem na statni zavadeni nejakehonabozenstvi nebo na braneni volnemu vykonavani nejakehonabozenstvi nebo na omezeni svobody reci a tisku, pravanaroda pokojne se shromazdovati a prositi vladu o odpomoc odnesvaru.< Vidite, bez jakehokoliv omezujiciho ustanoveni, a rad bych se podival na Svycara, ktery rano vezme do ruky sve noviny a vidi v nich bila mista. Vlada v demokraticky spravovane zemi, jez by si takoveho neco dovolila, nemohla by zustati o den dele u vlady. Co plati pro Svycary, to plati pro zeme, se kterymi jste spolceni a sdruzeni. Predstavte si jen Anglicana, kteremu by se neco takoveho prihodilo. Zahnal by svoji vladu s hanbou a vysmechem. A vy po tri leta vesele konfiskujete, ba naopak, tento nesvar mesic co mesic, tyden co tyden stale roste. V souvislosti s tim rad bych rekl jeste neco o Slovensku. Pri zkoumani pomeru na Slovensku ukladali jsme si posud urcitou reservu. Rekli jsme si, ze tam nezname dostatecne pomery, abychom se mohli o tom vyslovovati. Avsak veci, jez se v posledni dobe prihodily, donuti nas v budoucnosti, abychom se vice nez dosud zabyvali pomery na Slovensku a vice nez dosud rekli, co se vlastne na Slovensku deje. Zpravy nasich duverniku ze Slovenska ukazuji primo strasne veci, ze na priklad na Slovensku jsou osoby, ne jedna, nybrz cele mnozstvi jich, ktere za temne noci jsou vytahovany z posteli. Znam jeden pripad, kde dotycny clovek bydli od r. 1861 v Bratislave, tam od te doby nepretrzite vykonava sve povolani, nikdy vsak nedostal domovskeho prava, myslim, ze je prislusny do Styrska. Tohoto cloveka vypovedeli a jako jedine dobrodini mu dovolili, ze smi tam jeste zustati mesic na vyrizeni svych zalezitosti. Bez jakekoliv priciny, bez jakehokoliv duvodu, jen proto, protoze jest cizincem. Za tmave noci jsou lide vytahovani ze svych posteli, vedeni pod eskortou policie jizdni i pesi do vezeni, ponechani nekolik hodin ve vezeni, v noci pak jsou vedeni na uherske hranice a tam odevzdani madarskym katum, predavani madarske reakci, jejiz potirani jste pred nekolika malo tydny zde s takovym nadsenim hlasali. Nepretrzite velezradne procesy, posledni proces - myslim jmenoval se ten clovek Rudnay - musil byti potlacen, ponevadz byste se byli sami blamovali, dokazuji, jaka politika se na Slovensku provadi. Poslali jste na Slovensko neschopne uredniky, poslali jste lam uredniky, jichz ukolem bylo pocestovati, ne vsak prinesti lidu to, ceho potrebuje. (Hlas: Tak jest!) Tak to nejde! Provozujete na Slovensku politiku, jez s vaseho stanoviska je ta nejnestastnejsi, jiz byste mohli provozovati. Takovymi prostredky se vam nepodari privesti lid na Slovensku na svou stranu. Jsou to prostredky nasili, jsou to prostredky bezpravi, jez tam pasete a budeme se, jak jsem jiz rekl, o Slovensko v budoucnosti vice nez dosud zajimati a v nejblizsi dobe vice nez dosud pouzijeme prilezitosti, abychom se na miste samem presvedcili, a budte presvedceni, ze nenechame nesvary, jez se tam zahnizdily, projiti bez vytky. Na Slovensku smeruje tato politika proti Nemcum, proti Madarum a proti Slovakum, Na Slovensku se vladne proti vsem narodum, kteri tam bydli.