Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 80. schuze |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena ve 14 hodin 10. minut.

Pritomni: Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

113 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Cerny, dr Derer, dr Dolansky, Habrman, Aug. Novak, Lad. Novak, Srba, Stanek, Sramek, Tucny, Udrzal, dr Vrbensky.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi panu sen. dr Vlckovi a sen. Hrubemu a pro vcerejsi schuzi sen. Ferd. Jiraskovi a sen. Ackermannovi.

Tiskem rozdano:

Zastupce sen. tajemnika dr Bartousek (cte):

Tisk 1121. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 2367), kterym se predklada obchodni smlouva, uzavrena dne 23. dubna 1921 mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym Narodnimu shromazdeni ke schvaleni (tisk 3220).

Z predsednictva prikazano:

vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 1113. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1299), kterym se meni castecne § 3 zakona ze dne 13. brezna 1919, c. 139 Sb. z. a n., jimz se upravuje vyhlasovani zakonu a narizeni.

Tisk 1119. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3199), kterym se lhuta stanovena v §u 21 novely k obecnim zrizenim (zakon, ze dne 7. unora 1919. c. 76 Sb. z. a n.) prodluzuje do konce roku 1922 (tisk 3225).

Tisk 1120. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu zakona (tisk 3171), ktorym sa predlzuje doba organizacie riadnych sudov prvej a druhej stolice, urcena dla §u 99 ustavnej listiny zo dna 29. unora 1920, c. 121 Sb. z. a n. zakonom zo dna 22. prosinca 1920, c. 691 Sb. z. a n., pre obvody sudnych tabul v Bratislave a v Kosiciach (tisk 3224) a o peticii Svazu ceskoslovenskych sudcov v Prahe, c. 1805 pet. posl. snem.

Mistopredseda Kadlcak: K zadosti vlady ma byti o navrhu c. t. 1113 podana zprava ve lhute 14ti denni a o navrhu c. t. 1119 a 1120 ve lhute co mozna nejkratsi.

Jsou snad proti tomu namitky? (Nebyly.)

Nejsou. Lhuta je prijata.

Zastupce sen. tajemnika dr Bartousek (cte):

Vyboru socialne-politickemu a ustavne-pravnimu:

Tisk 1115. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2145), kterym se meni ustanoveni §u 1164 vseob. obc. zakona (tisk 2744).

vyboru kulturnimu:

Tisk 1116. Usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu N. S. R. C. (tisk 2896), tykajici se navrhu sen. dr Marese a spol. o zrizovani fakult neb oddeleni na vysokych skolach (tisk 3206).

Vyboru zivnostensko-obchodnimu:

Tisk 1117. Usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu N. S. R. C. (tisk.3020) k vladnimu navrhu zakona (tisk sen. 765 a 1028) ohledne zrizeni vnuceneho likvidatora pro rozvrh bavlny a bavlnene prize, zakoupene na statem zaruceny uver (tisk 3211).

vyboru socialne-politickemu:

Tisk 1118. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3172), jimz se prodluzuje platnost zakona ze dne 30. cervna 1921, cis. 248 Sb. z. a n. o dalsim zvyseni zaopatrovacich platu hornickych (tisk 3226).

Mistopredseda Kadlcak: K zadosti vlady ma byti o navrhu c. t. 1115 a 1118 podana zprava ve lhute co mozna nejkratsi.

Jsou snad proti tomu namitky? (Nebyly.)

Nejsou. Lhuta je prijata.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu:

Zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona pro rok 1922. Tisk 1114.

Zpravodajem je pan sen. dr Horacek.

Navrhuji, aby byla zahajena rozprava povsechna a rozprava specialni, volna, nerozdelena podle skupin.

Navrhuji dale, aby lhuta k projednavani stanovena byla na 4 dny a aby se provedlo cele jednani ve 32 hodinach se lhutou recnickou, stanovenou podle dohody, ucinene v konferenci klubovnich predsedu, takto:

Pro Klub ces. soc. demokratu 4¹/₂ hodiny. Pro Klub republ. strany a strany zivnost. 3 hodiny. Pro Klub csl. strany lidove 2 hodiny. Pro Klub narod, demokratu 2 hodiny. Pro Klub cs. socialistu 2 hodiny. Pro Klub sloven. strany lidove l hodina. Pro Klub ces. soc. demokr. levice ¹/₂ hodiny. Pro Klub nemec. soc. demokratu 4¹/₂ hodiny. Pro Obcanske strany nemecke a madarske 7¹/₂ hodiny.

Mistopredseda Kadlcak: Zadam pp. senatory, kteri s mym navrhem souhlasi, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh muj jest prijat.

Ke slovu jsou prihlaseni tito recnici:

pro debatu povsechnou:

proti: dr Heller, dr Naegle, Fahrner, Zuleger, dr Veller, dr Spiegel, dr Kovalik, Prusa. Pro dr Franta, Rozkosny, Rohacek, Valousek, Panek, dr Soukup, Ferd. Jirasek, Thor.

Pro debatu podrobnou:

proti: Jarolim, Kiesewetter, Perthenova, Hladik, Stark, Barth, dr Wiechowski, K. Friedrich, dr Ledebur, Hartl, Jesser, Oberleithner, dr Hilgenreiner, Jelinek, Knesch, dr Schmidt, Meissner, Fritsch, Hubner, Lippert, dr Herzigova, Durcansky, Wallo, Barinka, Chlumecky, Matuscak. Pro: Hrejsa, Lukes, Hruby, Kroiher, Smrtka, dr Prochazka, dr Karas, Sachl, Jilek, dr Reyl, dr Krupka, dr Herben, dr Brabec, dr Facek, dr Vesely, dr Krejci, Lisy, Casny, Babka, Dedic, Zimak, Petrik, Ecksteinova, Havlena, Kousa, Folber, Cifka, Filipinsky, Lazo, Trcka.

Mistopredseda Kadlcak: Zadam pana zpravodaje sen. dr Horacka, aby laskave podal zpravu.

Zpravodaj sen. dr Horacek: Slavny senate! Nespatruji ukol hlavniho zpravodaje o rozpoctu v tom, ze by mel snad podnikati nejake daleke vylety do oboru vysoke politiky, treba by ovsem projednavani rozpoctu samo k tomu davalo prilezitost; aniz ovsem nespatruji ukol ten v tom, ze by snad mel unavovati vypocitavanim nejruznejsich cislic, ktere maji panove v rozpoctu vytisteny, nybrz myslim, ze ukol referentuv ma zalezeti v tom, aby poukazal na nektere, zejmena vyznacne stranky naseho rozpoctu a naseho hospodarstvi financniho vubec. Byva zvykem, ze rozpocet nove predlozeny na pristi rok prirovnava se k rozpoctu za rok minuly. Ucinime-li tak, tedy na prvni pohled zda se, ze letosni nas rozpocet je nepriznivejsi, nez rozpocet roku minuleho. Roku minuleho vykazoval rozpocet aspon v oboru prijmu a vydaju radnych a mimoradnych, nehledime-li tedy k vydajum investicnim, jisty, trebas neveliky prebytek. Naproti tomu letosni rozpocet vykazuje, jak znamo, i v techto vydajich a prijmech schodek. Ale ovsem radost z onoho lonskeho prebytku, ktery jsme celemu svetu, urbi et orbi, hlasali, ze stat nas jest oasou neb stastnym ostrovem v tom celem ostatnim vukoli, nemelo pohrichu dlouheho trvani a prave vcera, tusim, tady byl rozdavan cerveny sesit, ze ktereho panove mohou poznati, ze vlada byla nucena predloziti za letosni rok dodatecny rozpocet, jenz vykazuje neuhrazenou castku okrouhle 2¹/₂ miliardy. Tedy tak dopadl na konec ten nas financni rok letosni. Proto nemuzeme pokladati za zadne nestesti, jestlize letosni rozpocet vykazuje nejaky maly schodek a take se nemusime za tento schodek hanbiti. Je to prirozeny nasledek povalecnych pomeru, a bylo by mne velmi mile, kdyby zustalo jen pri tomto malem schodku. (Vyborne!) Mam nejradeji, kdyz financni hospodarstvi statu je co mozna uprimne a co mozna otevrene, nebot tim vzbuzuje se duvera v hospodarstvi statni nejen v domacim obyvatelstvu, nybrz i v cizine, (Sen. Matuscak: Vsechno pro militarismus!) kdyz nehalime se do nejakych tajemnych cislic, nybrz otevrene pravime, jak si nase hospodarstvi stoji.

Ovsem v tomto smeru jsem i letos ponekud skeptickym a zda se mi, ze resoluce, kterou jsme loni prijali v senate, aby totiz rozpocet byl sestavovan takovym zpusobem, aby nebylo nutno prichazeti s dodatecnymi rozpocty, ze i tato resoluce se nesetkala letos s praktickym vysledkem, ponevadz jiz dnes je znama na pr. jedna cislice, to jest potreba jedne a pul miliardy pro nouzove vypomoci statnim zamestnancum na pristi rok, ktera do rozpoctu nebyla dosud zarazena. Nestalo se tak, jak duvody k rozpoctu uvadeji, pry proto, ze tento vydaj neni jeste schvalen. Ale ja myslim, ze je to jen formalni vec, a kdyz vime o nejakem vydaji, ze je naprosto nutny a ze ho tady take musime schvaliti, tedy do rozpoctu nalezi. Ale kdyby tam byl zaraden, byl by schodek o to jeste znacne vetsi, nez skutecne je.

Take nas letosni rozpocet vykazuje vysoke cislice a stoupajici tendenci. Tyto vysoke cislice naseho rozpoctu ovsem jsou predevsim a zase jen dusledkem pomeru valutovych, ve kterych stale jeste zijeme. My mame dosud jeste hluboce znehodnocenou valutu, snad asi 17teronasobne. Je to sice hezke, kdyz se muzeme snad tesiti, ze jinde v okolnich statech maji jeste hloubeji valutu znehodnocenou, ale prece jen nam to neprospeje. Tato hluboce poklesla valuta ma povazlivejsi nasledky, nez mnozi se domnivaji. Ona je prave pricinou vysokych cen, velike, drahoty, ktera stale trva, ona je pricinou stale vyssich platu a mezd, nezaslouzenych zisku jednech vrstev a nezaslouzenych ztrat jinych vrstev. Ona je pricinou take oslabene nasi produktivnosti, nejistoty obchodu a poruch nasich trzebnich styku zahranicnich. Proto bych si velice pral, kdyby otazce valutni byla venovana vetsi pozornost, nez jak se az dosud, deje. (Sen. Kousa: Venovala se ji uz az velka pozornost!) Ani ja nepreji si snad nejakych nasilnych zasahu do nasich pomeru menovych. Ja take jsem nepritelem jakychkoliv experimentu v tomto smeru, ale co bych si pral, by bylo,' aby zde byl jisty, urcity cil, aby byla zde jasna myslenka, aby byly konany pripravy, aby v danem okamziku mohli jsme vystoupiti se skutecnym planem na upravu a reformu nasi valuty. (Sen. Matuscak: A ne s bodaky!) Jestlize se u nas stale rika, musime stabilisovat valutu, jestli se jednim dechem ocekava zlepseni teto valuty, vidim v tom jisty logicky protiklad. Ja bych si pral dojista take automaticke zlepseni nasi valuty. Ale na druhe strane musime se konecne zhostiti te myslenky, ze by nase mena mohla se snad povznesti na miru predvalecnou, a musime otevrene to rici. Vzdyt ani by to nebylo zadouci, ponevadz by tim na konec ziskali ti, kdo penez a pohledavek jiz nabyli znehodnocennych. Musime si uvedomiti, ze na konec s faktickym znehodnocenim valuty bude treba se smiriti; ale ze nelze napravu meny oddalovati do nedozirne budoucnosti, nebot, to znamena, setrvavati stale v te nejistote a v tech poruchach hospodarskych, socialnich, ano i politickych, jichz prave znehodnoceni meny je pricinou. Zejmena pak bych si pral, aby zejmena bylo jiz co nejdrive pouzito onoho prostredku, kterym jiz minule Narodni shromazdeni v tomto smeru napravu meny bylo zahajilo, totiz k predepsani a vybirani davky z majetku, ktera ma predevsim slouziti k obmezeni obehu statovek. Myslim, ze cim dele s tim otalime, tim je vetsi nebezpeci v prutahu a tim se oddaluje take ten ucel, kteremu mela majetkova davka slouziti. Velmi mne uspokojilo tvrzeni naseho pana ministra financi, ze on je nepritelem jakekoliv dalsi inflace. Podotykam ale, ze pod touto inflaci rozumim nejen inflaci tak zvanych nekrytych statovek, kterych vlastne vubec neni, nybrz i statovek, ktere jsou kryte jedine uverem statnim. Pral bych si, aby nenastalo zadne dalsi rozmnozovani nasich statovek, nejen proti zakonu, ale treba i dovolene zakonem, pokud by statovky ty nebyly kryty soukromohospodarskymi pohledavkami.

Kdyz nastoupila nova vlada parlamentni, tedy jsme zajiste uvitali velmi sympaticky jeji program, ve kterem prohlasila, ze jejim heslem bude vsemozne setreni. Ano, vazeni panove, setriti jest prvnim pozadavkem, kterym muzeme uzdraviti nase hospodarstvi financni. Setriti ovsem nejenom ve sprave statni, ale setriti take v soukromem zivote hospodarskem, ve kterem se lehce dnes u nas ve smeru tom mnoho hresi. A pokud se tyka spravy statni, pak setriti nejenom v nekterych jejich oborech, nybrz setriti vsude.

Mne se nekdy zda, ze u nas si tak trochu hrajeme na velmoc a v tom vidim jiste nebezpeci pro nas stat. My jsme maly stat, a musime si zvyknouti na to, ze nemuzeme hrati svetovou ulohu. Je to krasne byti velmoci, ale je to take velmi drahe a nakladne. V tom smeru bych si take pral, aby jisty strizlivy nazor pronikl nejen, u nasi vlady, ale v celem nasem narode.

Take bych si pral, aby stat svoji financni politikou nepodporoval jiste tendence, ktere jeste drahotu podporuji.

Podivame-li se na to stale zvysovani ruznych tarifu, port, poplatku atd., zejmena ale na nasi dosavadni politiku danovou, vidime, ze v tom smeru stat, snad treba nerad a mimovolne proti sve vuli, ale prece jenom je spoluvinen na tom, ze stale zijeme na te vysoke urovni cenove.

Nektere nase dane nejsou z doby predvalecne, ale jiz i po prevratu zvysily se dvoj- az trojnasobne, nektere spotrebni a neprime jeste daleko vice. Poukazuji jen na miliardove vynosy nasi davky z uhli a nasi dane z obratu, jak prave tyto dane ohromne zatezuji celou nasi produkci a spotrebu. Vubec zda se mi, ze trpime jakousi hypertrofii danovou. Nic jineho jsme nedelali, nez jsme zvysovali dane stare a vymysleli dane nove. A tu prave je mi velmi milo, kdyz vlada ve svem programu prohlasila, ze v tom smeru ma nastati jakasi prestavka a ze mame co mozna hledeti, abychom v mezich nynejsich znacnych vynosu danovych, vystacili. Je toho treba nejen proto, aby cele nase narodni hospodarstvi nebylo takovym zatezovanim danovym stale ochromovano, ale je toho treba take proto, aby nase obyvatelstvo nebylo stale novymi danemi zatezovano, aby take nase administrativa financni prisla konecne ke klidu a zmohla tu obrovskou praci s predpisovanim stale novych dani a aby neuchazely statu nedomerky dani, ktere cini na sta milionu.

K zatizeni rozpoctu ovsem prispiva take znacne cislice nasich statnich dluhu. Tu bych si pral, abychom konecne jednou mohli zjistiti definitivni cislici techto dluhu. Je to ovsem velmi nesnadno dnes, kdyz mnohe tyto dluhy uzavreny na menu cizi a kdyz kurs teto meny stale kolisa. Ale mame nyni zvlastni organ, reditelstvi statniho dluhu a.bylo by dobre, kdyby toto reditelstvi obcas sborum parlamentnim vykazovalo vysi, podminky a zuroceni, po pripade splatnost techto dluhu, abychom stale meli na zivem vedomi, mnoho-li jsme dluzni a kam, a kdy mame tyto dluhy zaplatiti. Take bych si pral miti to, co jsme jiz v loni v resoluci senatu zadali, totiz aby byla zrizena zvlastni komise parlamentni pro kontrolu statniho dluhu, ktere u nas dosud postradame. Rovnez bychom meli zpytovati, ktere jsou asi priciny, ktere vedou k pomerne prece jen malemu uspechu nasich domacich vypujcek. Vypsali jsme nekolik takovych vypujcek ruzneho druhu, ale vysledek jich - muzeme si to mezi sebou jiste rici tu - neodpovida plne tem nadejim, ktere jsme v to skladali. A prece nemuzeme rici, ze by mezi obyvatelstvem bylo snad malo pohotoveho kapitalu, malo penez, ktere naopak jsou porad jeste uschovavany. Ze tomu tak neni, o tom svedci ruzne emise akciovych spolecnosti, ktere jsou docela jinak oblibeny nez emise, ktere vypisuje stat. Nevim, zda k tomu prece jen castecne neprispiva jiste otaleni, ktere stale se jevi co do placeni uroku z predvalecnych nasich dluhu. Jest zde ovsem namitka, ze dosud reparacni komise nerozhodla o vysi castky, jez z techto dluhu na nas stat pripada, ale zda se mi, ze tato namitka nemuze byti te vahy, aby aspon tem obcanum nasim, o kterych neni naprosto pochybnosti, ze jsou legitimnimi majiteli techto predvalecnych pujcek, jimz zejmena sveho casu byly okolkovany, byly z nich vyplaceny uroky, jak podle mirove smlouvy jsme k tomu zasadne povinni. Proto by bylo zahodno, aby ti, kdo nemohou pro nedostatek prostredku upsati.nove moucne pujcky na zaklade starych predvalecnych dluhu, tim netrpeli a nevideli v tom nejaky trest. Konecne bych si pral, aby i choulostiva a nemila otazka valecnych vypujcek dosla konecne sveho rozreseni. Tu se mi zda, ze hrajeme jakousi hru na schovavanou: vlada odkazuje tuto vec parlamentu a parlament vlade. Cela zalezitost uvazla na jakemsi mrtvem bode (Hlas nemecky: Velmi spravne!) a nemuzeme z toho zadnym zpusobem ven. I v teto veci bylo by snad treba, podniknouti novy krok, nechci navrhovati jaky, a myslim, ze by bylo zahodno prece jen pokusiti se o to, aby ze sfery politicke, kam se cela otazka dostala, byla zase presunuta do oblasti hospodarske, kam podle meho nazoru prece jen nalezi. (Hlas nemecky: Velmi spravne!).

Jedna vec je v nasem rozpoctu potesitelna, ze totiz z neho zmizely velike spravni naklady, kterych vyzadovaly nase ustredny. Nepodcenuji, vazeni.panove, vyznam ustreden v dobach valecnych. Treba bych je povazoval za nutne zlo, chci uznati, ze vykonaly jiste, velmi dobre sluzby, ale je prece velmi dobre, ze je muzeme pomalu likvidovati, ze se muzeme vratiti zase do normalnich pomeru volneho obchodu a ze muzeme projeviti nadeji, ze v budocnosti jiz s ustrednami nebo jinymi podobnymi utvary vazaneho hospodarstvi snad se nesetkame.

Pokud se tyka rozpoctu investicniho, vykazuje neco pres 3 miliardy a jsou to jiste vsechno investice velmi uzitecne, at jiz jsou ve prospech nasich zeleznic, post, elektrisace, vodnich staveb, pozemnich staveb atd. Ja bych si jen pral, aby statni sprava nalezla dostatecny uver, aby tyto investice, ktere jsou tak nutne a potrebne pro nase znovuvybudovani hospodarske, mohla v tomto roce uskutecniti.

Co se tyka zakona financniho, neni v nem proti lonsku valnych zmen. Take on se drzi drivejsi zasady, ze ucinena byla prehrada mezi rozpoctem radnym a mimoradnym s jedne a rozpoctem investicnim s druhe strany. Jakousi novotu provedl letosni financni zakon jen v tom, ze dano bylo ministru financi zmocneni k prodlouzeni statnich zapujcek pristiho roku splatnych a k prevzeti statni zaruky az do vyse 50 milionu Kc za ucelem opatreni nevyhnutelnych potreb proti dodatecnemu schvaleni sbory zakonodarnymi.

Co se tyce formalniho projednani rozpoctu, mel bych jeste tu poznamku, ze bylo podano k rozpoctu 111 navrhu resolucnich a nekolik navrhu pozmenovacich. Pozmenovaci navrhy byly zamitnuty a z navrhu resolucnich bylo 18 zamitnuto a 75 prikazano vlade, a to primo vyborem, konecne 18 odkazano k prijeti plenem senatu. Techto 18 resoluci je ve zprave rozpoctoveho vyboru vytisteno.

Rozpoctovy vybor cini navrh, aby rozpocet byl nezmenene schvalen. K tomu bych si dovolil podotknouti jeste nekolik slov.

Schvalovaci pravo rozpoctu dluzno pokladati za jedno z nejdulezitejsich ustavnich prav sboru zakonodarnych, nebot treba rozpocet neni zadnym zakonem ve hmotnem slova smyslu, zadnou normou pravni, nybrz jen jistym zakonem formalnim, prece jenom schvalovanim rozpoctu projevuje se zejmena kontrola nad cinnosti vlady, a po pripade jeho schvalenim nebo neschvalenim neprimo projevuje se take vlade duvera nebo neduvera a je znamo, ze ve statech prisne konstitucnich neschvaleni rozpoctu znamena vzdycky take demisi vlady.

Myslim tedy, ze zadny sbor zakonodarny, ktery jest si vedom sveho vyznamu a sve dustojnosti, nesmi se vzdati prava ustavniho nejenom kritisovati, ale i schvalovati, meniti anebo neschvalovati rozpocet. Jestlize tedy rozpoctovy vybor navrhuje plenu senatu, aby rozpocet byl nezmenene schvalen tak, jak byl prijat poslaneckou snemovnou, dokonce nemini tim snad do budoucnosti vzdavati se nejak tohoto sveho ustavniho prava, nybrz cini tak jen proto, aby z duvodu legislativni a parlamentni techniky usnadnil vlade, aby rozpocet ten nemusil byti poslanecke snemovne znova vracen a nenastalo nebezpeci, ze bychom se octli v jakemsi stavu ex lex. Pro budoucnost ovsem vyhrazuje si vzdy take senat pravo, rozpocet nejen sve kritice podrobiti, nybrz i take po pripade meniti a poslanecke snemovne, uzna-li tak za dobre, vratiti. (Vyborne!)

Konecne bych se jeste zminil o tom, ze navrh na schvaleni rozpoctu nebyl prijat v rozpoctovem vyboru jednohlasne, nybrz pouze vetsinou. Mensina hlasovala proti rozpoctu a bude patrne take zde v plenu proti nemu hlasovati. Dluzno toho litovati z toho duvodu, ze vecna i kriticka stanoviska k tomuto rozpoctu ani v rozpoctovem vyboru mezi oposici a majoritou se tak valne nerozchazela. Ale ovsem minorita rozpoctoveho vyboru stoji na jistem zasadnim, rekl bych, nejenom proti vlade, ale primo proti statu nepratelskem stanovisku, kterym ovsem toto sve oposicni jednani a pocinani oduvodnuje. Vetsina rozpoctoveho vyboru, treba by se ji leccos v rozpoctu nelibilo, prece jenom se stanoviska celostatniho navrhuje, aby rozpocet byl schvalen a aby tim vlade byla projevena duvera, nebot ona, treba by snad take si prala, aby mnohe bylo v nasem hospodarstvi i v nasi politice lepsi nez skutecne je, musi uznati, ze ty ruzne vady a nedostatky, ktere se jeste objevuji, jsou nutnym dusledkem velke katastrofy, kterou jsme vsichni prozili za dobu svetove valky a z ktere se jeste nase hospodarstvi a cely politicky zivot nemohl zotaviti. A veri a doufa, ze nastanou doby, kdy se tak stane a kdy bude lepe, jelikoz vsechny predpoklady pro tuto lepsi budoucnost pro stat nas jsou dany. Ale ja take verim a doufam, ze nastanou i doby, kdy i nynejsi mensina. oposicni prijde k nazoru a presvedceni, ze i pro ni v tomto state je, rekl bych, u stolu pripraveno a prostreno a ze i ona bude ucastna vsech tech vyhod a vsech tech vymozenosti, ktere jsou zakladem a zarukou svorneho a spokojeneho souziti vsech narodnosti v nasi republice.

Ja tedy jmenem vetsiny rozpoctoveho vyboru doporucuji slavnemu senatu, aby rozpocet na rok 1922, financni zakon tak, jak byl prijat poslaneckou snemovnou, jakoz i pripojene resoluce pod cislem 1-18 prijal a schvalil. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji generalni debatu. Podle zvyklosti parlamentnich mluviva prvni recnik vzdycky proti. Proto udeluji panu sen. Fahrnerovi slovo.

Sen. Fahrner (nemecky): Vazeni panove! Nova hvezda vystupuje na obloze narodu. Hvezda, svobodneho naroda Iru. Vitame tento narod a dekujeme mu za zapasy, ktere svedl pro nas; nebot jeho zapas byl nasim zapasem, jeho vitezstvi je nasim vitezstvim. Radujeme se dnes z toho, ze muzeme toto blahoprani zaslati svobodnemu narodu irskemu. Uznavame vsak take rozum hrde, svet obepinajici Anglie, ze sklonila zbran pred svatym pravem narodu, pred chramem sebeurcovaciho prava, jejz nechtela krvi potrisniti. Myslim, ze jest to mementem pro vsechny minores gentes, ze nelze trvale potlacovati pravo narodu nasilim a baronety.

Dovolte nyni, vazeni panove, abych vas z teto rise radosti a svobody uvedl zpet do strizlive vsednosti, k jeste strizlivejsi debate o rozpoctu. Bylo o nynejsim kabinetu predpovidano, ze bude Kabinetem umirnenosti. Ale ke svemu politovani musime konstatovati, ze v nejmensim nepolevilo pronasledovani, jez nasi zamestnanci, nasi delnici a nas narod vubec pocitovali od pocatku tohoto statu. Pripominame vam, ze hned po prevratu nastalo pronasledovani nemeckych statnich zamestnancu a delniku, ktere kazdeho musilo naplniti rozhorcenim. Sta a sta nemeckych zamestnancu a delniku propousteno bylo na pouhou denunciaci ze sluzby a vyhozeno na dlazbu. A kdyz se pak dotazuji u jednotlivych ustreden, nenaleznou pak ani jedineho protokolu, jenz by byl sepsan, a ani jednoho pripadu, jenz by skutecne byl byval vysetren. Jsou to jen pausalni podezrivani, a pres to jsou tito lide jeste dodnes bez mista a nevedi, z ceho maji ziti. Kdyz vam to vytykame, pak se vymlouvate: to jest odveta za to, jak se chovali Nemci k nasim urednikum v Rakousku.

Stojim po 25 let v odborovem zapase a prokazi vam, ze take v Rakousku se vedlo ceskym kolegum lepe, nezli nemecko-ceskym statnim zamestnancum. Chci vam pripomenouti, ze take za Rakouska byle pocestovani uradu v nemeckych Cechach na dennim poradku a ze jsme prave proto se musili semknouti a zaloziti organisaci nemeckych statnich zamestnancu. Tehdy to byl mistodrzitel Thun, jenz nas ihned dal k sobe povolati a prohlasil: neni nemeckych statnich zamestnancu, jsou pouze rakousti urednici, mistodrzitel Thun, jenz mne dokonce pri me agitaci dal cetnictvem hlidati, a kdyz videl, ze se jim nedame v nejmensim zastrasiti, ihned nemeckym politickym urednikum zakazal pristupovati k nasemu svazu statnich zamestnancu, Na druhe strane vsak tyz mistodrzitel Thun necinil svazu ceskych statnich zamestnancu nejmensich potizi a klidne pripustil, aby se cesti politicti urednici k tomuto svazu pripojili. Tak to vypadalo jiz tehdy. A kolega Panek, jenz stoji prave prede mnou, vi zajiste dobre, jak dlouho jsme musili zapasiti, nezli jsme prosadili: nemecti urednici do nemeckych Cech, a jak dlouho jsme musili zapasiti, nezli byl uznan narodnostni klic pri jmenovani statnich zamestnancu.

Nahoru  Dalsi