Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 76. schuze |

Schuze zahajena v 15 hodin 15 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Vlcek a dr. Stojan.

112 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri dr. Derer, Stanek, dr. Srobar, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi p. sen. Klecakovi, Sabatovi, dr. Schmidtovi.

Zastupce sen. tajemnika dr. Bartousek (cte):

Tisk 1103. Navrh sen. dra Stranskeho a soudr. na vydani zakona proti spekulaci valutou Cs. republiky.

Z predsednictva prikazano:

vyboru iniciativnimu:

Tisk 1108. Navrh sen. dra Stranskeho a soudr. na vydani zakona proti spekulaci valutou Cs. republiky.

vyboru narodohospodarskemu:

Tisk 1102. Vladni navrh zakona, kterym se doplnuje narizeni vladni ze dne 21. cervence 1921, cis. 240 Sb. z. a n., o uprave uzivani pozemku za podil jich naturalniho vynosu v Podkarpatske Rusi a opetne prodluzuji lhuty stanovene ci. VII. tohoto narizeni.

K zadosti vlady ma byti o navrhu c. t. 1102 podana zprava ve-lhute, co mozna nejkratsi.

vyboru ustavne-pravnimu:

narizeni ministra s plnou moci pro spravu Slovenska ze dne 29. rijna 1921, c. 9959 o zavedeni stanneho prava na celera uzemi Slovenska.

vyboru narodohospodarskemu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 10. listopadu 1921 o zruseni Ceskoslovenske komise pro hospodareni kostmi.

vyboru rozpoctovemu:

narizeni vlady republiky ceskoslovenske ze dne 10. listopadu 1921, cis. 406 Sb. zak. a nar., jimz se stanovi prodejni ceny lihu a lihovin. (Soucasne tez vyboru narodohospodarskemu a zivnostensko-obchodnimu.)

Mistopredseda Kadlcak:

I. Navrh, aby byla zkracenym rizenim podle §u 55 jedn. radu projednana zprava vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu zakona, kterym se upravuje povinnost vratiti neb vydati veci movite ve prospech cizich statu k jich pozadovani opravnenych.

Jedna se zde o zakon, ktery vyplyva z mezinarodnich smluv, kteryz vzhledem jiz k teto sve povaze s hlediska zajmu verejnych vyhledava rychleho vyrizeni.

Kdo souhlasi, aby byla priznana pilnost teto zalezitosti podle §u 55 jedn. radu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Navrhuji, aby tato vec projednana byla v jedine debate a ve lhute l hodiny a aby byla stanovena lhuta recnicka na ctvrt hodiny.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Muj navrh jest prijat.

II. Zprava vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu (tisk 1050) tykajicim se zakona, kterym se upravuje povinnost vratiti neb vydati veci movite ve prospech cizich statu k jich pozadovani opravnenych. Tisk 1101.

Zpravodajem jest pan sen. dr. Brabec. Ke slovu jsou prihlaseni pani senatori Link a dr. Spiegel. Udeluji slovo panu senatoru dr. Brabcovi.

Zpravodaj sen. dr. Brabec: Slavny senate! Ustavne-pravni vybor senatu projednal vladni navrh, tykajici se zakona, kterym se upravuje povinnost vratiti neb vydati veci movite ve prospech cizich statu k jich pozadovani opravnenych. Ustavne-pravni vybor celkem shledal vladni navrh spravnym a zmenil pouze stylisaci jednotlivych paragrafu a pricinil nektere dodatky. Osnova tato jest velmi nalehavou a hutnou, aby se stala zakonem, ponevadz nam vyplyva povinnost z mezinarodnich smluv, kterymi jsme se zavazali jednak vuci nastupnim statum byvale monarchie rakousko-uherske, jednak vuci Francii k vydani a restituci statku, prav a zajmovych ucastenstvi, jak jest o tom rec ve smlouvach versaillske, st.-germainske a trianonske, a sice ve clancich, ktere maji uplne korespondujici zneni, a pak, jak jest o tom rec v umluve, a sice v clanku 1. umluvy ze dne 18. ledna 1921, kterou jsme ucinili s Francii a ktera byla podepsana podle clanku 1. protokolu o tomto podpisu sepsanem. Zavazek smluvnich statu jest vzajemny. Jest samozrejme, ze mezinarodni umluvy zakladaji zavazek mezi jednotlivymi staty, avsak ze musi byti uvedeny v soulad s vnitrostatnim radem, aby mohly byti tyto zavazky uskutecnovany vuci statnim obcanum, zavazanych statu. Proto jest toho zakona potrebi. Ovsem zakon ten ma povahu zakona ramcoveho. Tyto zavazky budou ovsem prakticky, jak ze zkusenosti vyplyva, hlavne co do veci movitych a proto take zakon se obira pouze vracenim a vydanim veci movitych, nebot v dotycnych mezinarodnich smlouvach mluvi se vsude o odvleceni zabavenych nebo sekvestrovanych penezich, dobytku, predmetech jakehokoliv druhu a ceninach. To by bylo to, ceho jest potrebi rici se stanoviska vseobecneho a co se tyce zakonnych ustanoveni zakona, Co se tyce specielnich ustanoveni zakona, tedy si dovoluji uvesti jeste toto: V §u 2. stanovi se v duchu ustavni listiny § 109, ze za veci vydane ma byti zpravidla poskytnuta nahrada. Tato nahrada jest urcena v pripadech, kde se jedna o prostredky vyrobni, na priklad stroje a podobne vyhradne k tomu, aby za ne opatreny byly prostredky nahradni, vyrobni a ma tudiz zajistiti neruseny beh hospodarskych podniku, kterym dotycne prostredky vyrobni maji byti odnaty a do ciziny vraceny.

Stejny ucel co mozno udrzeti pravidelny chod hospodarskych podniku postizenych, ma take ustanoveni zakona, ze jest dbati toho, aby provoz podniku vydanim veci netrpel. Jest ovsem statni kontrole vyhrazeno, aby se presvedcila, jestli skutecne penez v nahradu vyplacenych take bylo pouzito k opatreni novych vyrobnich prostredku, a jestli se tak stalo zpusobem, ktery dalsi beh zavodu postizeneho zabezpecuje. Pri tom ovsem neni mozno pojimati tuto vec, opatreni nahradnich prostredku tak uzce, ze by to musily byti tytez stroje, tehoz druhu, nybrz mohou to byti zajiste eventuelne vyrobni prostredky razu noveho, modernejsiho, podle novych pracovnich method se doporucujici, tedy mohou to byti take stroje jine, anebo prostredky, ktere jsou urceny pro jine pracovni methody, takze v tom smeru je treba to opatreni prostredku vyrobnich za nahradu ziskanych pojimati ve smyslu sirsim.

§ 3 ma zajistiti, aby soupis veci, spadajicich pod povinnost dle § 2, byl proveden a aby zabezpecena byla restituce jeji proti drzitelum, kteri by snad chteli vyvozem techto veci se zbaviti. Proto jest tam stanovena prihlasovaci povinnost, ktera je postavena pod sankci, snizeni nahradni sumy a hrazeni nakladu, rizeni.

§ 4 stanovi zpusob, jak se ma na miste samem zjistiti stav veci, a zaroven uklada povinnost predloziti vsechny doklady o nabyti takovych veci, a sice hlavne za tim ucelem, aby byla zjistena bona fides, tedy bezvadne drzeni nynejsich, drzitelu a tim take ziskati pripadny podklad pro stanoveni nahrady.

V ustavne-pravnim vyboru byla zaroven prijata resoluce k tomuto paragrafu, kterou se doporucuje, resp. uklada, organum statnim, aby pri tomto zjistovacim rizeni pouzivaly opravneni jim danych - ktera, jsou znacna, nebot pripousti vstup do mistnosti soukromych podnikatelu a na pozemky - zpusobem setrnym a vyvarovaly se veskerych prikrosti.

V § 5. jsou stanoveny zasady rizeni. Ustavne-pravni vybor pozastavoval se nad terminy, ktere se nachazely ve vladnim navrhu, v zavorkach "administrativni vrchnost" a "administrativni policejni vrchnost". Tyto terminy dluzno doznati, ze 'se vyskytuji v cele rade nasich zakonu a uziva se jich k oznaceni politickych instanci na Slovensku a v Podkarpatske Rusi. Termin ten ale neni nijak presnym se stanoviska zakonodarne dikce a take se nezamlouval ustavne-pravnimu vyboru se stanoviska demokratickeho, ze se to jaksi dotyka naseho demokratickeho citeni. Proto byla zvolena dikce "politickeho uradu II. stolice" a "politickeho uradu I. stolice", bez rozdilu pro cele uzemi republiky, tedy i pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Ale v duvodove zprave jest obsazeno blizsi vysvetleni techto terminu "politicky urad II. stolice" a "politicky urad I. stolice" v tom smyslu, ze pri vyrazu, "politicky urad I. stolice" mohly by prijiti v uvahu na Slovensku a v Podkarpatske Rusi v okresech sluznovskych urady sluznovske, ve mestech s regulovanym magistratem magistraty a ve mestech s pravem municipalnim magistraty. Pokud se jedna o vykonavani trestni pravomoci, tedy v obcich malych i velkych by to byly urady sluznovske a ve mestech s regulovanym magistratem a mestech s pravem municipalnim bud mestsky policejni kapitan nebo jeho namestek, v pripade jeho zaneprazdneni urednik, ktery byl agendou tou od magistratu poveren. Politickym uradem II. stolice jest na Slovensku a v Podkarpatske Rusi rozumeti zupana. Ovsem to jest vysvetleni, ktere jsme dali na zaklade jednomyslneho usneseni do duvodove zpravy, ale doporucovalo by se, aby vladnim narizenim byly kompetencni pomery politickych uradu na Slovensku a v Podkarpatske Rusi jednou v celistvosti zjisteny, aby nebylo potrebi v zakonech uzivati terminu nepresnych, a event. se stanoviska demokratickeho zavadnych.

§ 6 ustanovuje trestni sankci pro poruseni predpisu osnovy a § 7 obsahuje v duchu povahy zakona jakozto ramcoveho zmocneni vlady, aby na zaklade tohoto zakona vydala podrobnejsi predpisy o rizeni a zvlaste o vymereni nahrady a to podle obdobi zakonu o vyvlastneni. To je zduvodneno tou okolnosti, ze stanoveni nahrady zavisi od dohody s vladami druhych smluvnich statu a v pripade umluvy s Francii od dorozumeni s Nemeckem. Prislusna jednani jiz byla s nekterymi staty zapocata, avsak nejsou dosud skoncena. Krome toho dalsi duvod jest, ze, zda se byti vhodne, aby byly vyslechnuty interesenti, zajemnici.

Mimo to ve schuzi klubovnich predsedu bylo oznameno, ze pan sen. Linka soudr. k tomuto bodu denniho poradu predkladaji resoluci, ktera nebyla ve vyboru ustavne pravnim projednavana prave proto, ponevadz teprve ted pred plenarni schuzi byla predlozena a ktera ma ovsem zneni, s nimz bych docela nemohl souhlasiti, ale pokud jsem mohl vystihnouti umysl panu, kteri resoluci podavaji, myslim, ze by se dala upraviti takovym zpusobem, ze by s ni bylo mozno souhlasiti. Resoluce ta totiz zni, ze se vlada vyzyva, aby pri vyjednavani, ktere se bude konati o vydani predmetu s vladami cizich statu, zpusobem co mozna. nejobsahlejsim pouzila prava, kterez ji dle mirovych smluv (cl. 297, lit. f, odst. 3. mirove smlouvy versailleske) prislusi poskytnouti, totiz nahradu na misto odnateho majetku. Tedy umysl jest patrne ten, abychom veci in natura co mozna nevydavali, nybrz, abychom cizine nabidli nahradu v penezich, tedy umysl jiste dobry pro interes naseho statu a nasich statnich obcanu, ale ja bych nemohl s touto dikci plne souhlasiti, ponevadz se mi zda, ze se to ponekud dotyka povinnosti nasemu statu ulozenych mirovymi smlouvami. Tam, totiz stoji v tom odst. 3., lit. f, cl. 297 versailleske smlouvy:

"Neni-li vraceni, o kterem je rec v predeslem odstavci, mozne, mohou prostrednictvim zucastnenych mocnosti nebo uradu poverovacich a kompensacnich, o nichz je rec v priloze pripojene k oddilu 3, byti uzavrena zvlastni ujednani za tim ucelem, aby prislusnikum nektere mocnosti spojene anebo sdruzene bylo zajisteno odskodneni za ujmu, o niz jest rec v odstavci e), prircenim vyhod aneb ekvivalentu, ktere se uvoli prijmouti na miste majetkovych prav nebo zajmovych ucastenstvi, kterych byl zbaven.

To jest ovsem ponekud jine, ponevadz zde se jedna o pripady, kde neni mozno veci vratiti, clanky ve smlouve saintgermainske a trianonske maji uplne korespondujici zneni. Je to take v dotycnem clanku lit. F, odst. 3. Myslim, ze by bylo mozno, kdyby pani podatele resoluce se prizpusobili, tuto resoluci prijmouti asi v tomto zneni: "Vlada se vyzyva, aby pri vyjednavani o vydani predmetu" vladami cizich statu pouzivala co nejvice vyhod dle odstavce 3. lit. F, clanku 297 smlouvy versailleske a korespondujicich ustanoveni smluv saint-germainske a trianoriske.

Tedy v tomto smyslu - arcit jeste si vyhrazuji eventuelni vyjadreni - po tom, co prednesl zastupce panu, kteri podavaji resoluci v tomto zneni, bych daval na uvahu, ze by se mohla tato resoluce schvaliti.

Z techto vsech duvodu cinim navrh, aby slavny senat osnovu zakona, jak byla ustavne-pravnim vyborem upravena, schvalil, a dale, aby prijal tez resoluci usnesenou ustavne-pravnim vyborem, ze vlade se uklada, aby opravneni v §u 4 urednim organum propujcenych pouzivalo se zpusobem setrnym, aby se bylo vyvarovano vsech prikrosti. (Vyborne! Potlesk.)

Predseda: Zahajuji debatu. K slovu jsou prihlaseni pp. senatori Link a dr. Spiegel. Udeluji slovo p. sen. Linkovi.

Sen. Link: (nemecky): Slavny senate! Otazka, o niz mame nyni jednati, jest nesmirne dulezitou hospodarskou otazkou pro nemeckou tridu delnickou v uzemich, v nichz domovem jest lnarstvi. Mame dle zakona, jenz nyni ma byti projednan, vydati stroje, kterez behem valky uloupeny byly nemeckymi armadami, kdyz obsadily Francii, z tamnich tovaren, z tamnich prumyslovych stredisek. Odsuzujeme takoveto vyloupeni mirumilovnych tovaren a dilen co nejostreji. Avsak zduraznujeme zaroven, ze toto vylupovani hospodarskych predmetu, zbozi a kulturnich statku neprovadela pouze nemecka armada. Vsechny valcici staty, vsechny armady plenily a loupily. Nevalcili prave proti sobe pouze ozbrojeni lide, trpeli tim tezce take lide, kteri byli mirumilovnymi obcany, kteri s valkou nemeli nic spolecneho. Videli jsme, ze nadelano bylo strasnych spoust.

Stroje tedy, ktere v roce 1917 byly do Nemecka dopraveny jako nemecka korist, byly pak prodany prumyslnikum, podnikatelum. Tovarnici, kteri nyni jsou v drzeni techto stroju, vedi a vedeli take jiz tehdy, ze to jsou uloupene stroje. (Sen. Jilek: Kdyz nekdo nejakou vec vezme, tak ji ma zase vratiti!) Ale jezto tyto stroje prodavala vlada, jezto take vlade tyto stroje byly zaplaceny, domnival se kazdy, ze pravni jednani jest vyrizeno a ze nelze ocekavati proti nemu namitek. Nyni vsak prichazi vlada a zada, ze stroje museji byti z podniku vynaty, ponevadz to je predepsano na zaklade mirovych smluv. Neuznavame mirovych smluv a neuznavame proto take formu nyni zamysleneho vyneti stroju z podniku, ponevadz to znamena nesmirne hospodarske poskozeni desetitisicu delniku. Neni to pravnickou veci, jest to veci, ktere se musime ujmouti, ponevadz tvori zivotni otazku pro nemecke delnictvo. Nestojime na stanovisku, ze by se zde jednalo o to, chraniti zisk tovarniku.

Ve lnarstvi mame 350 stroju, na ktere by se tento zakon vztahoval. Tyto stroje jsou od roku 1917 vmontovany. Vyjmeme-li z hodin jedno jednotlive kolecko, nejdou hodiny vice. Vyjmeme-li z tovaren jednotlive stroje, musi se provoz zastaviti a vyroba musi doznati skod. Mezi stroji jest na priklad 20 cesacich stroju, stroje na pripravne prace pro pradelny, 36 pradacich stroju, 35 konvovych stroju, 61 opradacich stroju na jemne nite, 124 posukovacich stroju, 25 napajecich stroju, 10 stroju krizem soukacich atd. Jedna se tudiz o veci, jez maji snad cenu statisicu, o stroje, pri nichz tisice delniku pracuje. Vyjmeme-li dnes tyto stroje, zustanou lide bez chleba.

Avsak jak to vypada ve lnarstvi? Tu mela by vlada zaujmouti stanovisko a pan zpravodaj by musil rici, zdali se jedna pouze o pravnicky rozklad na zaklade mirovych smluv, aneb zdali se nejedna o dulezita hospodarska opatreni. Odsuzujeme loupez, avsak nemuzeme pripustiti, aby delnictvo zbaveno bylo chleba a vydelku. Pan zpravodaj mel rici, kde stroje jsou, kolik podniku muze tim byti zastaveno atd. Ale o tom nebylo promluveno slova.

Nemuzeme tudiz s timto zakonem souhlasiti. Podali jsme resoluci a sjednotili jsme se take s panem zpravodajem na teto resoluci. Chceme miti zakon v te forme, aby zavody nebyly nuceny zastaviti praci a dle mirovych smluv jest take dana moznost, ze vyneti stroju muze byti predsevzato a provedeno takovym zpusobem, aby zastaveni podniku nebylo moznym. Ve clanku 297, al. f., odst. 3 mirove smlouvy versailleske se pravi: "Neni-li vraceni, o kterem je rec v predeslem odstavci, mozne, mohou prostrednictvim zucastnenych mocnosti neb uradu overovacich a kompensacnich, o nichz jest rec v priloze pripojene k Oddilu III., byti uzavrena zvlastni ujednani za tim ucelem, aby prislusniku nektere mocnosti spojene anebo sdruzene" - to jsou v tom pripade francouzsti tovarnici - "bylo zajisteno odskodneni za ujmu, o niz je rec v odstavci E, prircenim vyhod aneb ekvivalentu, ktere se uvoli prijmouti na miste majetku, prav nebo zajmovych ucastenstvi, kterych byl zbaven". Nahrada jest tudiz moznou.

Nyni domniva se zpravodaj, ze snad muze nastati nahrada stroju, ze to nemusi byti tyz system. Jak ale dnes veci jsou, neni to mozno. Odbornici prohlasuji, ze stroje, ktere by se vynaly, do tri let nelze nahraditi.Nemame ve stredni Evrope, ani v Nemecku, podniku pro takoveto stroje, takoveto podniky jsou pouze v Anglii. Nyni vsak jest mozno toto. Francouzsti tovarnici, francouzske podniky patrne si jiz opatrili nove stroje, snad ani vubec nepotrebuji stroju, kterych vsak my nutne potrebujeme, a mohla by snad byti zjednana nahrada tim, ze francouzsti tovarnici budou odskodneni jinym zpusobem. To vsak jest veci vlady. U nas by stroje mohly zustati, tovarnici vsak by meli zaplatiti nahradu. Vec neni vice novinkou. Intervenovali jsme v teto pricine jiz na jare v ministerstvu obchodu a tazali jsme se, co vlastne se ma stati se stroji. Vlada patrne mezi tou dobou neucinila praniceho, podala jenom predlozenou osnovu zakona. Ministerstvo obchodu melo vsak umozniti poradu, schuzi, ve ktere podnikatele a delnici spolecne, tudiz odbornici, by se byli mohli poraditi, kterak by snad bylo lze jednotlive stroje vyjmouti a vymeniti. Vlada nesmela vsak nahle prijiti a rici, ze zakon nyni musi byti prijat, ponevadz toho Francouzove zadaji. Vec ma se tak, ze nas kapitalismus Dohody uplne znici, Stredni Evropa jde vstric zahube, ponevadz kapitalismus dohodovych statu tomu chce. Take zde mame ciniti s takovymto umyslem kapitalistu ve Francii, kteri nam zde znemoznuji namahavy vydelek.

Jak se veci maji v prumyslu lnarskem, dokazuje, ze v Trutnove, Sumperku, Beroune a Freudentalu pracuje se od 3 let pouze 2-3 dny v tydnu. Neni tu vice lnu - take zde mela by vlada premysleti o tom, jak opatriti prumyslu tuto surovinu - neni mozno obdrzeti len z Ruska, odkudz drive len hlavne prichazel. Dovoz odtamtud neni v pritomne chvili mozny. Ale snad bylo by mozno z jinych zemi dovazeti len, aby podniky zase mohly pracovati. Predepisujete prumyslu nesmirna bremena, uvadim dan z uhli, dan z obratu atd. Mne nejedna se o kapitalisty, nybrz o to, aby zbozi, jez delnici vyrabeji, mohlo na svetovem, trhu byti prodavano, a to jest nemozno, zatezujete-li prumysl tim zpusobem dale, jak jste jej posud zatezovali. Mela by se pestovati take politika prumyslova, politika hospodarska, kteraz take zde prichazi v uvahu. Pri teto prilezitosti chtel bych upozorniti na to, ze nastane-li zastaveni podniku, lide, kteri dnes mohou pracovati jiz jenom dva dny, ztrati pracovni vydelek uplne. Rekne se, ze bychom tu pak meli prece podporu v nezamestnanosti, a vy skutecne jste se usnesli na peknem zakone o nezamestnanosti. Delnici chteli zlepseni, zakon jim vsak prinesl zhorseni. Je-li nekdo 9 mesicu bez prace a nemuze prace nalezti, odejme se mu podpora. Prejeme si od vlady a vladnich stran, aby se o tuto vec vice staraly.

Nemuzeme hlasovati pro tuto osnovu zakona, ponevadz se z ni obavame nebezpeci pro delnictvo. Zadame vsak od vlady, aby diplomatickou cestou vesla ve styk s vladou francouzskou a nemeckou, a snad bude jednanim mozno dociliti narovnani, a aby dano byti mohlo odskodneni, aby zde stroje mohly zustati a delnici nebyli zbaveni chleba. Prosil bych, aby delnikum nebyl bran vydelek, aby jim naopak tim, ze stroje v prumyslu zustanou, dana byla mocnost zivota a vydelku. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Dalsim recnikem je p. senator dr. Spiegel. Udeluji mu slovo.

Sen. dr. Spiegel (nemecky): Slavny senate! Pan recnik prede mnou obracel se proti krutym ustanovenim miru versailleskeho. Souhlasim s nim uplne. Ale to zde jest pouze jednotlivou stiznosti, kterou vubec muzeme prednesti proti mirove smlouve. Mirova smlouva dnes existuje, doufame sice, ze navzdy nepotrva, ale nerekl bych predevsim niceho proti tomu, kdyby vlada neco podnikla na provedeni mirove smlouvy. Nebot ceskoslovensko prece spolupodepsalo mir. Nechci dnes kritisovati mirovou smlouvu, kterou take ja odsuzuji, nybrz jednani vlady.

Predloha, ktera nyni jest predmetem jednani, projednava se v teto snemovne jakozto vec nalehava, coz povazuji za naprosto zbytecne, ponevadz povazuji celou predlohu za zbytecnou. Neni pravdou, ze dnes mame pricinu vydavati zakony takoveho druhu. Vlada tvrdi, ze zakon jest nalehave nutnym, aby dve jine smlouvy byly provedeny, totiz smlouva se jmenovanymi zde staty "cessionarskymi" - ve skutecnosti nazyvaji se v mirove smlouve staty sukcessornimi, coz se vsak zde vzdy falsuje - a aby provedena byla smlouva s Francii, zadna z techto smluv neni ratifikovana. Smlouva se staty sukcessornimi, jak mne rekl zastupce ministerstva veci zahranicnich, neni dnes podepsana nikym jinym nezli hlavnimi mocnostmi a Ceskoslovenskem, schazeji tudiz podpisy Polska, Rumunska a Italie, neni tudiz tato smlouva posud uskutecnena ani podpisem natoz pak ratifikacemi. Co se tyce smlouvy s Francii, podleha jeste parlamentarnimu projednam... (Sen. dr. Heller [nemecky]: "A bude, jak se pravi, jeste zmenena."), a bude, jak se pravi, jeste pozmenena. Neni zde tudiz nutnosti, nyni v teto chvili podnikati neco na provadeni techto obou smluv, o nichz se teprve vyjednava. Vyslovil jsem jiz ve vyboru, v ustavne-pravnim vyboru, domnenku, ze se nam neco nesdeluje, co tento zakon vyklada. Dotazoval jsem se v te pricine, nedostalo se mne odpovedi, a nedostane se mne ji ani zde. Nevim, zdali jest zde vubec pritomen nektery zastupce vlady... (Vykrik [nemecky]: "Z ministerstva obchodu neni zde nikoho!")...z ministerstva obchodu pry zde neni nikoho, ale z ministerstva veci zahranicnich mel by tu prece nekdo byti. Kdosi se tazal ve vyboru, jak se veci maji se smlouvami. Mohlo se pouze odpovedeti: plnime verne smlouvy, usnasime se vcas o zakonech, abychom nebyli na rozpacich, uderi-li hodina, kdy s temito vecmi mame vyjiti na venek. Mam za to, ze jest velmi krasne plniti verne smlouvy. Plni-li vlada smlouvy, mela by vsak predevsim ciniti, k cemu jest zavazana: uverejniti mirove smlouvy. To se vsak podnes nestalo. Po dlouhem nalehani s me strany byla letos v lete uverejnena mirova smlouva versailleska. To, ze publikace mirovych.smluv tak dlouho nevychazely, omlouvano bylo tim, ze velmi tezko bylo poriditi preklad mirove smlouvy versailleske s jejimi odbornymi vyrazy, a trvalo velmi dlouho, nezli uplny preklad byl porizen; nemylim-li se, byla mirova smlouva Versailleska uverejnena ve sbirce zakonu teprve v srpnu. Mirova smlouva st.-germainska vsak take nebyla uverejnena, ackoli zde nemuze byti obtizi s prekladem, ponevadz neni tu vice treba prekladati odborne vyrazy, ktere byly prelozeny z miru versailleskeho, aby mir st.-germainsky byl prelozen a pak publikovan. Neni vsak take prelozena mirova smlouva trianonska. Bylo zde nedavno z vysokeho mista proneseno: Musime trvati na tom, aby Madari mir trianonsky provedli do posledniho pismena. Kdo vsak zna mirovou smlouvu trianonskou resp. posledni pismeno mirove smlouvy trianonske? (Veselost.) Ve sbirce zakonu jest opetovne citovana, nikde vsak neni vytistena. Prave tak neni otistena smlouva o ochrane mensin z 10. listopadu 1919. Jest stara jiz. pres dva roky, jest to jen mala smlouva, jeji preklad nemuze pusobiti obtizi, na nekolika malo strankach "Sbirky", byla by prelozena, a prece neni posud uverejnena. Stezujeme si stale znovu, ze vlada svym jednanim odporuje smlouve o ochrane, ale nemuzeme tak ciniti, nemajice zakon po ruce. To bylo by smluvni vernosti, kdyby tyto smlouvy byly uverejneny. Proti tomu vsak, ze se smlouva neuverejni a ze se provadi tam, kde nam jest na skodu, musime se ohraditi.

Chci pri teto prilezitosti poukazati na to, co jsem jiz jednou rekl. Mirova smlouva st.-germainska obsahuje clanek o amnestii. Ve clanku o amnestii zakazuje se, proti byvalym rakouskym a uherskym statnim obcanum - o poslednejsich jedna ovsem smlouva trianonska - postupovati dle trestniho prava pro ciny, jichz se proti statu dopustili behem valky, mezi valkou a mirem. Zdejsi soudy stavi se. na stanovisko, ze tento clanek smlouvy st.-germainske pro nas neplati, ponevadz mirova smlouva st.-germainska posud neni uverejnena. Osoby, jimz by paragraf o amnestii v mirove smlouve mel byti na prospech, prichazeji tim tudiz ke skode. Jestlize nyni, jak se pravi, doufejme, ze za nekolik malo tydnu, snad ale teprve po mesicich, smlouva bude publikovana, pak lidem, kteri zatim byli odsouzeni, tento clanek nebude nic platen.

Nyni chtel bych neco rici k osnove zakona, ktera ' nam byla nyni predlozena. Tato osnova zakona stoji na krajne uzkoprsem stanovisku. Dle mirovych smluv, ktere jeste nejsou v platnosti, museji byti vydany predmety, jez ve valce byly uloupeny. Prirozene musi stat, ktery toto vydani zada, take rici, ze dotycne predmety jsou zde u nas, a ze my tyto predmety, ktere vsak tento stat nejprve musi vyjmenovati, mame vydati. Tudiz cele bremeno dukazu, ze my tyto predmety mame, pada na stat, jenz se jich domaha. Misto toho se zde narizuje, anebo alespon to vlada narizenim a pod trestem umoznuje - bez trestu to prece u nas nejde - ze do urcite lhuty lide, kteri takove predmety maji, s temito predmety se musi prihlasiti. Ale nejen lide, kteri jich nabyli mala fide, take ti, kdoz jich nabyli v dobre vire. Jak muzete vedeti, ze lide, kteri tyto predmety nyni maji vydati, jich nabyli mala fide nebo v dobre vire, nevim. Cela koncepce osnovy zakona je takova, ze spravni urady mohou zase jednou konati velika setreni, cele mnozstvi sikan se umoznuje, take vnikani do tovaren, do podniku, aby se provadela cela rada setreni a pod. vice. Za to se da nahrada, byl-li takovyto predmet take skutecne odveden. Tuto nahradu, rozumi se, anebo mohli bychom se alespon domnivati, da stat, i dovolavate se ustavni listiny tohoto statu, ktera take chrani vlastnictvi, ovsem - pravim ja - nikoli jasnymi slovy. Osnova zakona vsak jde dale. Vlada ma se dale starati o to, co s nahradou dela ten, kdo nejaky predmet vydal a za to nahradu obdrzel. Musi nahrady pouziti k tomu, aby si opatril - jak to mam rici - nahradni stroje, aby si opatril nahradni predmety. Musi to, co obdrzel jako nahradu, zase dati do sveho podniku. Upozornil jsem jiz ve vyboru na to, ze toho prece neni zapotrebi, ze neni zrovna zapotrebi opatriti novy stroj, ze prece take volbou zmenenych provozovacich method lze nahraditi uzitek drivejsiho stroje. Naklad teto nove methody kryt jest obnosem, ktery jsme obdrzeli jako nahradu za stroj. Ve zprave se na to poukazuje, ale myslim, zpusobem nikoli spravnym, a pravim toto pro stenograficky protokol, aby se nikdo nedomnival, ze to, co stoji ve zprave, vyjadruje nazor celeho senatu. Pri opatrovani nahradnich prostredku muze se take jednati o jine stroje, nezli byly ty, ktere byly vydany, zejmena vzhledem k modernim pracovnim methodam, k novym zpusobum vyroby a pod. Upozornuji, ze nas nazor ve vyboru nebyl ten, ze se musi jednati o stroje. Muze se stati, ze bez opatreni novych stroju pouzito bude penez ke zlepseni podniku a tim z nahrady za vydane stroje nebude cinen zisk, ze nahrady nebude pouzito na stroje, nybrz ze ji bude pouzito pro zavod.

Samozrejme - a na to jsem upozornil jiz drive - nejde to u nas bez trestnich paragrafu. Trestni paragrafy uz jednou u nas byti museji, samozrejme muze urad trestati dle volneho uvazeni az do 20.000 K a do jednoho mesice vezeni. Tomu jsme jiz zvykli, jest to policejni zakon a policejni trestni sazby. Musim konecne jeste jednou rici, ze zakon tento nepovazuji za nalehavy a rovnez/nikoli za nutny, ze jeho ustanoveni nepovazuji za opravnena a ze z techto duvodu zakon odmitam. (Souhlas a potlesk.)