Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 75. schuze |

Schuze zahajena v 15 hodin 20 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Krousky, Sveceny.

116 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda dr. Benes; ministri: dr. Derer, dr. Dolansky, Habrman, Stanek, Sramek, Udrzal; za ministerstvo zemedelstvi odborovy prednosta inz. Jansky.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Hartlovi, Spiesovi, Folberovi a Oberleithnerovi.

Navrhuji, aby byla udelena dovolena sen. Stanislavu Marakovi do svatku vanocnich a sen. dr. Janku Mudronovi do 15. ledna 1922 z duvodu zdravotnich, sen. Josefu Zdarskemu na ctyri nedele. Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.) Zadana dovolena jest udelena.

Pan ministersky predseda sdelil, ze pan president republiky jmenoval z terna pro clena navrzeneho senatem Narodniho shromazdeni clenem ustavniho soudu dra Karla Baxu, starostu mesta Prahy. Soucasne jmenoval pan president republiky predsedou ustavniho soudu clena ustavniho soudu dr. Karla Baxu.

Konecne jmenoval z terna pro nahradnika navrzeneho senatem Narodniho shromazdeni nahradnikem ustavniho soudu za clena ustavniho soudu dra Karla Baxu dr. Morice Ecksteina, advokata v Plzni.

Predseda: Prosim, aby byly precteny zpravy, ktere byly rozdany tiskem.

Zastupce sen. tajemnika dr. Trmal (cte):

Tisk 1085. Odpoved vlady na interpelaci sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. stran hrozici hospodarske krise a opatreni proti ni, a o ucastenstvi na t. zv. hospodarskych sankcich vuci Nemecku (tisk 689).

Tisk 1086. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen, dr. Emy Marie Herzigove a soudr. ohledne zlepseni kinematografickych predstaveni k ucelu lidove vychovy (tisk 874).

Tisk 1087. Odpoved vlady republiky Ceskoslovenske na interpelaci sen. V. J Kloface a soudr. o prehmatech civilni spravy v Podkarpatske Rusi (tisk 849).

Tisk 1088. Odpoved vlady republiky Ceskoslovenske na interpelaci sen. Hrejsy, Kroihera a spol. ohledne vykladu resoluce senatu N. S. R. C. z 18. listopadu 1920 a resoluce poslanecke snemovny z 25. listopadu 1920 o nouzove vypomoci duchovenstvu (tisk 794).

Tisk 1089. Odpoved ministru socialni pece, financi a verejnych praci na interpelaci sen. Kousi a soudr. ohledne bytove krise ve Velke Praze (tisk 194).

Tisk 1090. Odpoved ministru vnitra, financi a zahranicnich veci na interpelaci sen. Liseho a soudr. v zalezitosti odskodneni obeti rakouske persekuce a postupu pri vyplaceni nahrady (tisk 687).

Tisk 1091. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. Smrtky a druhu ve pricine uzivani nazvu skola obcanska (tisk 855).

Tisk 1093. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona, kterym se doplnuje zakon ze dne 17. cervence 1919, c. 421 Sb. z. a n. o premene statku obecniho ve kmenove jmeni obecni (tisk 801).

Tisk 1094. Zprava kulturniho vyboru o vladnim navrhu zakona na zrizeni ustavu Slovanskeho a ustavu Orientalniho (tisk 763).

Tisk 1095-1095/5. Interpelace sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. na p. ministra zahranicnich veci ve pricine tajnych smluv.

Tisk 1095/1. Interpelace sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. na p. ministra zahranicnich veci ve pricine vlivu na rozreseni hornoslezske otazky.

Tisk 1095/2. Interpelace sen. dr. Mayra-Hartinga a soudr. na p. ministerskeho predsedu ve pricine ucastenstvi ministerskych uredniku na soukromych vydelkovych podnicich.

Tisk 1095/3. Interpelace sen. Knesche a soudr. na vladu ve pricine odstraneni desatku.

Tisk 1095/4. Interpelace sen. Linka, Polacha a soudr. na p. ministra zeleznic ve pricine prelozeni pruvodcich v obvodu reditelstvi olomouckeho.

Tisk 1095/5. Interpelace sen. dr. Mayra-Hartinga, Hartla a soudr, na p. ministra socialni pece ve pricine ustanoveni nemeckych uredniku v ministerstvu socialni pece.

Tisk 1096. Zprava vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu zakona o uziti dopravnich cest a nemovitosti pro telegrafy (tisk 865).

Tisk 1097. Zprava I. vyboru narodohospodarskeho a II. vyboru ustavne-pravniho k vladnimu navrhu zakona o plodinove burse v Bratislave a o zakazu terminovych obchodu s obilim a mlynskymi vyrobky na Slovensku a v Podkarpatske Rusi (tisk 789).

Tisk 1099. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona o puvodcovu pravu k literarnim, hudebnim, umeleckym a fotografickym dilum (tisk 227).

Tisk 1100. Zprava imunitniho vyboru c zadostech krajskeho soudu v Liberci, zemskeho trestniho soudu v Brne, hlavnosluznovskeho uradu ve Zvoleni, sedrie v Presove, sedrie v Trencine a okresnimu soudu ve Svitavach za souhlas k trestnimu stihani sen. Hanuse Bartla pro zlocin poburovani podle § 65a, b. tr. z., Josefa Luksche pro zlocin poburovani podle § 65a tr. z., Josefa Jelinka a Josefa Luksche pro zlocin schvalovani nezakonnych skutku podle § 305 tr. z., Frantiska Jessera pro zlocin poburovani podle § 65 tr. z. a precin podle § 302 tr. z., Vaclava Chlumeckeho pro zlocin poburovani podle § 173 uh. zak. tr., Jura je Durcanskeho pro zlocin poburovani podle § 172 uh. zak. tr., a Julia Klimko pro zlocin poburovani podle § 172 uh. zak. tr. (Cis. preds. 3007, 2949, 2922, 2563, 2750, 1511/20 a 2323/21.)

Tisk 1101. Zprava vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu tykajicim se zakona, kterym se upravuje povinnost vratiti neb vydati veci movite ve prospech cizich statu k jich pozadovani opravnenych (tisk 1050).

Tisk 1102. Vladni navrh zakona, kterym se doplnuje narizeni vladni ze dne 21. cervence 1921, cis. 240 Sb. z. a n. o uprave uzivani pozemku za podil jich naturalniho vynosu v Podkarpatske Rusi a opetne prodluzuji lhuty stanovene clankem VII. tohoto narizeni.

Zapis o 70. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze v patek dne 12. srpna 1921.

Tesnopisecke zpravy o 71., 72., 73. a 74. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske dne 18., 25. a 26. rijna 1921.

Zapisy o 71., 72. a 73. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle § 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti. Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym pp. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Na zaklade usneseni iniciativniho vyboru prikazano:

vyboru narodohospodarskemu:

Tisk 934. Navrh sen. Hybse a soudr. na uvolneni melasy z kampane 1921/1922.

Tisk 990. Navrh sen. Svece a soudr. na pouzivani lesniho steliva a zachovani slamy ke krmeni dobytka.

Tisk 1092. Navrh sen. dr. Karasa a soudruhu na vydani vladniho narizeni za ucelem braneni lichve zivotnimi potrebami.

vyboru ustavne-pravnimu a socialne-politickemu:

Tisk 936. Navrh sen. Hrejsy a soudr. na vyzvani vlady, aby zridila komisi pro reformu statni spravy a provedla revisi pensionovani statnich zamestnancu.

vyboru technicko-dopravnimu:

Tisk 910. Navrh sen. dr. Horacka a spol. na zlepseni osobni mistni dopravy na zeleznicnich tratich v okoli velkych mest.

vyboru narodohospodarskemu a rozpoctovemu:

Tisk 935. Navrh sen. Hybse a soudr. na poskytnuti podpory zemedelcum v okresu melnickem, postizenym krupobitim.

vyboru socialne-politickemu a rozpoctovemu:

Tisk 1032. Navrh sen. R. Panka, dr. Brabce a druhu na dalsi odlozeni splatek na uvery poskytnute ve statni osacovaci akci.

vyboru kulturnimu:

Tisk 987. Navrh sen. dr. Naegle, K. Friedricha a druhu.

Tisk 1041. Navrh sen. dr. Wiechowskiho, dr. Hellera a soudr. na vydani zakona o lekarskych pomocnych silach pri nemocnicich, pripadne lecebnych a osetrovacich ustavech, ktere souviseji s lekarskymi fakultami universitnimi.

vyboru imunitnimu:

zadost okresniho soudu v Sumperku za souhlas k stihani sen. Gustava Oberleithnera pro prestupek ve smyslu §§ 11, 14, 19 zakona ze dne 15. listopadu 1867, cis. 135 r. z.;

zadost okresniho soudu v Hanspachu za souhlas k stihani sen. Josefa Reyzla pro prestupek proti bezpecnosti cti.

Z predsednictva prikazano podle §u 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. zak. a nar.:

vyboru zivnostensko-obchodnimu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 20. rijna 1921, cis. 373 Sb. z. a n. o uvolneni obchodu melasou a osmosovou vodu a o zruseni Ceskoslovenske komise melasove. (Tez vyboru narodohospodarskemu.)

vyboru rozpoctovemu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze.dne 27. rijna 1921, cis. 385 Sb. z. a n. o provedeni likvidace Ceskoslovenske komise cukerni. (Tez vyboru narodohospodarskemu a zivnostensko-obchodnimu.)

vyboru socialne-politickemu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 29. rijna 1921 o docasnem zvyseni a zmene statniho prispevku vyzivovaciho. (Tez vyboru rozpoctovemu.)

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 26. rijna 1921 o zachovani sluzebnich a pracovnich pomeru po dobu mobilisace.

vyboru zahranicnimu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 3. listopadu 1921 o vypomoci pri skodach valecnych.

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradku.

Zpravodaj je p. sen. Havlena. Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Havlena: V § 9 r. 2, ma stati misto slova >souvisici< spravne >souvisejici<.

Predseda: Prosim, racte zaujmout mista. (Deje se.) Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak jak prijata byla ve cteni prvem, s uvedenou, tiskovou opravou, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijima se take ve cteni druhem.

Prikrocime k 2. bodu denniho poradu:

Pripominam, ze za ministerstvo zemedelstvi je pritomen odborovy prednosta inzenyr Jansky. Udeluji slovo. p. zpravodaji sen. Huclovi.

Zpravodaj sen. Hucl: Slavny senate: Vyboru narodohospodarskemu byly odkazany dva navrhy: jeden z ceske a jeden z nemecke strany, oba k tomu smerujici, aby byl vydan v republice nasi jednotny zakon o komassaci cili, scelovani pozemku. Az posud plati v nasi republice v teto dulezite a eminentne zemedelske zalezitosti ctyri ruzne zakony, z nichz na zaklade centralistickych zakonu videnskych, vydanych ze dne 7. cervna 1883, c. 92, 93 a 94 r. z. jsou vydany zemskym snemem moravskym ze dne 13. unora, roku 1884, doplneny zakonem ze dne 4. kvetna roku 1910 a zemskym snemem slezskym ze dne 28. prosince roku 1887 doplneny zakonem ze dne 18. kvetna roku 1896.

V Cechach nebyl vydan vubec zadny podrobny zakon o scelovani pozemku a proto take otazka tato v Cechach je nejmene uplatnena. Na Slovensku a v Podkarpatske Rusi jsou platny dosud zakony scelovaci z roku 1908 a narizeni vladni z roku 1909. V techto uzemich republiky je otazka upravy komassace stejne nalehavou jako v Cechach, ba snad jeste nalehavejsi, ponevadz zakony pro Slovensko a Podkarpatskou Rus jsou stejne zpracovany v duchu centralistickem a byrokratickem, vylucujice uplne jakykoli vliv samych interesentu, Scelovanim pozemku zvysi se jednak velice znacne produkce pudy, ponevadz odpadne na pozemcich komassovanych cela spousta pudy neplodne, jako meze, vodotece a zbytecne cesty polni, ktere po sceleni stejne slouzi pestovani polnich plodin jako pozemky ostatni, jednak docili se vsak take znacne uspory rezie a tim prirozene znacne zlevni se vyroba v produkci zemedelske - a na tom ma jiste zajem obyvatelstvo veskere, nejen zemedelske - ponevadz odpada jednak, naklad na udrzovani zbytecnych cest a vodoteci a pak zvlaste s velikym uspechem mozno pouzivati v polni ekonomii stroju v hospodarstvi polnim, bez kterych dnes nelze si nejakou intensivni produkci zemedelskou ani predstaviti. Nebudu se ani siriti o tom, ze polni meze a cesty jsou ochranou a plemenistem ruznych skudcu zvirecich i rostlinnych a ze scelenim nepatrnych namnoze parcel, z nichz mnoho neni mozno pri stalem rozkouskovani ani obdelavat, odpadnou velmi casto priciny k ruznym sporum mezi sousedy rolniky.

Narodohospodarsky vybor pojednav o vsech techto okolnostech a uznavaje dulezitost scelovani pozemku dosel k presvedceni, ze je nutno vypracovati jednotny zakon, litery by vyhovoval potrebam rolnictva cele republiky a ktery by respektoval zakladni zasady intensivni vyroby zemedelske a usnesl se proto na resoluci, kterou ministerstvu zemedelstvi se uklada vypracovati podrobny navrh jednotneho zakona o scelovani pozemku, nebot jenom tim zpusobem mozno veledulezity a nejdrazsi statek rolnika, totiz pudu upravujici zakon o pozemkovem vlastnictvi posunout ku predu, ale tento zakon musi byti prodchnut uslechtilymi zasadami, aby se strany rolnictva mohl byti povazovan skutecne za dobrodini a nebyl persekuci, jiz snad bylo by nutno se podrobiti a aby puda rolnika dosahla toho, ceho nutne potrebuje k vykonavani sveho ukolu, aby totiz byla zivitelkou vseho obyvatelstva Ceskoslovenske republiky.

Resoluce, k niz pripojeny jsou tez zasady, podle kterych navrh zakona ma byti vypracovan, zni:

Ministerstvu zemedelstvi se uklada vypracovati navrh jednotneho zakona pro cele statni uzemi Ceskoslovenske republiky:

I. O scelovani (komassaci) pozemku polnich a lesnich,

II. o deleni spolecnych pozemku (spolecenstev),

III. o uprave uzivacich a spravnich prav ohledne spolecnych pozemku,

IV. o zaokrouhlovani lesu a ocistovani od enklav.

Navrh jednotneho zakona vypracovan budiz na techto zasadach;

1. Postup pri scelovani pozemku i ostatnich operacich pudniho majetku upraven budiz

jednak, cestou sebeurceni ucastniku zrizovanim scelovacich druzstev a

jednak akci statni, kdyz zajem zemedelsky a verejny toho vyzaduje a zemedelskymi institucemi jest uprava pozemkoveho vlastnictvi doporucena, neb zadana.

2. Navrh zakona necht upravuje postup pripravnych praci, projektovani, projednavani a provadeni projektu spolu s vedlejsimi pracemi i udrzovani v dobrem stavu.

3. Ze scelovani vyjmuty budtez zasadne plochy, ktere zaneseny jsou v regulacnich planech obci jako pozemky stavebni.

Pozemky polozene v zatopach vodotoku budtez sceleny a jako louky neb pastviny pouzivany.

Zachovani stavajicich a umozneni novych pastvin a obecnich rejdist budiz vzdy na zreteli.

4. Pri uprave pozemkoveho vlastnictvi operacemi v zakone uvedenymi podle vhodnosti a dane nutnosti provedeny budtez soucasne meliorace.

5. Zvlastni pece venovana budiz v zakone opatreni hospodarskych cest.

6. Urady, provadejici upravu pozemkoveho vlastnictvi, budtez vytvoreny jako soucast >Zemedel.-techn. uradu<, ktere ministerstvo zemedelstvi mini organisovati v celem statnim uzemi.

7. K rozhodovani spornych zalezitosti pri uprave pozemkoveho vlastnictvi vzniklych zrizeny budtez v zakone >zupni komise pro upravu pozemkoveho vlastnictvi< jakozto II. instance. Z rozhodnuti techto zupnich komisi odvolani by slo k ministerstvu zemedelstvi, kde >ministerska komise< stava.

8. Provedeni zakona a podrobna organisace uradu necht prinalezi ministerstvu zemedelstvi.

Doporucuji resoluci tuto slavnemu senatu jmenem vyboru narodohospodarskeho k laskavemu prijeti. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo sen. dr. Ledeburovi.

Sen. dr. Ledebur-Wicheln (nemecky): Slavny senate! K navrhu narodohospodarskeho vyboru, ktery dnes byl predlozen ve pricine scelovani pozemku a upravy hranic zemedelskych a lesnich parcel, dovoluji si podati nekolik dodatecnych navrhu, jezto mne vseobecne pomery politicke ku konci letniho zasedani nedovolovaly zucastniti se schuze socialne-politickeho vyboru; v nemz tato vec byla projednavana. Pokud, veci sarme se tyce, poukazuji na oduvodneni, ktere jsem pripojil k osnove zakona, kterouz jsem v senate podal pod c. t. 707. Nemam, co bych pripojil k nazorum tam vyslovenym, trvaji dnes nezmenene. Take dnes jeste vyvolava ztrnuti pomeru pozemkoveho vlastnictvi, zpusobene ceskoslovenskymi zakony pozemkovymi, v kruzich, jez posud vzdaleny byly pozemkoveho vlastnictvi, nezdravy namnoze hlad po pude, prave tak jako prokazatelne narodnostne-politicka tendence ceskoslovenskych zakonu o reforme pudy, jak muzeme dnes dokazati na stech prikladu, jest nejvetsi prekazkou pro rozumne hospodarske scelovani pozemku. Pokud pozemkova reforma se jiz provadi, nutno pecovati o to, aby parcelace pozemku byla soucasne provadena s komassaci, aby se pomery pozemkoveho majetku neutvarily jeste neprizniveji nezli nyni, aby mohl byti, uskutecnen pokud mozno nejvetsi, vzestup produkce pudy. Tam, kde pozemkova reforma jeste se neprovadi, kde mame jeste stare pomery vlastnicke, nutno pecovati o to, aby scelovani pudy podle moznosti bylo osvobozeno od vlivu pozemkoveho uradu.

Zplna, souhlasim s navrhy narodohospodarskeho vyboru, jez prednesl velevazeny pan recnik prede mnou, jakoz i s nazory, jimiz je dovodil, i se slovy, jimiz je provazel, i dovoluji si tyto nazory, jeste v jednotlivych bodech doplniti.

Cinim nasledujici navrh (cte): Ministerstvu zemedelstvi se uklada, aby pri vypracovani navrhu jednotneho zakona o scelovani pozemku vzalo v uvahu nasledujici zasady:

1. Zmeny vlastnictvi z tohoto zakona vyplyvajici jsou osvobozeny od statnich poplatku;

2. pokud se pri provedeni scelovani pozemku jedna o pozemky zabraneho velkostatku, neni v jednotlivych pripadech zapotrebi zvlastniho povoleni statniho pozemkoveho uradu, uznala-li >zupni nebo okresni komise pro upravu pozemkoveho, vlastnictvi< hospodarsky prospech zmeny pozemkoveho vlastnictvi. Statnimu pozemkovemu uradu budiz toliko o provedene zmene pozemkoveho vlastnictvi podana zprava.

3. V zupnich nebo okresnich komisich musi byti zastoupeny v pripade, ze se jedna o pozemky zabraneho velkostatku - tez zastupcove odborovych organisaci velkostatkaru.

4. K predbeznym pracim tykajicim se shora uvedeneho navrhu jednotneho zakona o scelovani pozemku budtez ministerstvem, zemedelstvi povolany odborove organisace vsech zucastnenych zajemniku ke spolupraci.

Ponevadz vyzivovaci pomery statu nutne potrebuji zvyseni dnesni moznosti vyzivy a tim zvyseni zemedelske produkce a zadny jiny prostredek neni tak spravedlivym a v tak vysoke mire zpusobilym, aby zvysil zemedelskou produkci jako scelovani pozemku, ponevadz dale zaokrouhleni lesniho majetku ve vysoke mire jest zpusobile, aby zvetsilo jmeni narodni, dovoluji si slavnemu senatu doporuciti, aby prijal navrhy narodohospodarskeho vyboru, jakoz i take navrhy me. (Souhlas).

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo sen. Meissnerovi.

Sen. Meissner (nemecky): Slavny senate! Stavim se uplne na stanovisko pana zpravodaje Hucla; ale dovolil bych si podati v zajmu selskych usedlosti dodatecny navrh, jimz se vlada vyzyva, aby ve vsech obcich, kde budou jeste dosavadni parcelovane velkostatky rozdileny na zaklade zakonu o pozemkove reforme, provadeno bylo soucasne v zajmu selskych usedlosti bezplatne scelovani pozemku.

Mistopredseda Kadlcak: K slovu se prihlasil pan ministr Stanek. Udeluji mu slovo.

Ministr zemedelstvi Stanek: Slavny senate! Ku zprave narodohospodarskeho vyboru tisk 1083 mohu prohlasiti, ze ministerstvem zemedelstvi byl jiz navrh jednotneho zakona pro cele statni uzemi republiky vyhotoven, ktery obsahuje operace zaradene pod body I., II., III., IV. Touto predlohou ministerstvo snazilo se vyhoveti vsem seznanym pranim v kruzich verejnych a zemedelskych zvlaste, aby akce scelovani pozemku i jinych operaci byla dokonale a jednoduse provadena.

Na zaklade risskeho ramcoveho zakona ze dne 7. cervna 1883, cis. 92, 93 a 94, vydany byly zemske zakony pro Moravu, o nichz se pan referent zminil, ze dne 13. unora 1884, cis. 30, 31 a 32, ze dne 22. cervence 1892, cis. 65. ze dne 18. kvetna 1896, cis. 57, a ze dne 14. kvetna 1910, cis. 52 a 53. Pro Slezsko vydany byly zakony ze dne 28. prosince 1887, ktere pan referent citoval, cis. 12, 13 a 14 z roku 1888, ze dne 18. kvetna 1896, cis. 35 a ze dne 7. listopadu 1912, cis. 66. V Cechach k vydani prislusnych zemskych zakonu nedoslo. Na Slovensku a v Podkarpatske Rusi upraveny jsou zakony komassacni cetnymi zakony z roku 1836, 1840, 1871, 1908. Rakouske zakony ukladaly provadeni agrarnich operaci zvlastnim odbornym uradum, kdezto na Slovensku svereny byly komassace soudum (sedrie). V obou pripadech podrizeny byly komassace ministerstvu zemedelstvi s vyjimkou Slovenska, kde na provadeni komassaci nemelo ministerstvo orby vlivu.

Predloha zakona ministerstvem zemedelstvi pripraveneho, ktera byla jiz rozeslana ministerstvum ku souhlasu, obsahuje:

1. Organisaci uradu.

2. Zupni scelovaci vybory.

3. Scelovani pozemku.

4. Deleni spolecnych pozemku a uprava uzivacich a spravnich prav.

5. Ocistovani lesu od cizich pozemku a o vyrovnavani hranic lesu.

Pokud se tyce jednotlivych bodu podane zpravy vyhovuje predloha pozadavku, aby majitele pudy cestou sebeurceni postupovati mohli a to scelovacimi druzstvy. Vedle toho ponechava se dosavadni cesta na zaklade prihlasky a nad to zavadi se postup nuceny, kdyz by toho zemedelske a statni ohledy vyzadovaly za jistych modalit predpokladajicich souhlas verejnych a zemedelskych korporaci. Ku peci a propagaci komassaci a k dozoru na komassacni druzstva zrizeny byti maji scelovaci vybory, cimz vyhovuje se resoluci Narodniho shromazdeni ze dne 13. kvetna 1919.

Bodu II. predloha vyhovuje tim, ze zavadi osvedceny postup v pracich pripravnych projektovani, projednavani, provadeni i udrzovani praci v dobrem stavu. Ve spojeni s komassacemi provadeny byti mohou meliorace, jichz je treba, aby bylo mozno odevzdati nahradne pozemky a dale ucineno jest opatreni, aby soustavne meliorace celeho uzemi podle dane potreby mohlo bud soucasne aneb bezprostredne nasledovati.

Bodu III. vyhovuje predloha tim, ze zavadi zakon o scelovani zemedelskych pozemku. Tedy nikoliv pozemku stavebnich, jichz je nezbytne treba k regulacnim planum obci. Pri scelovani prihlizeno bude vzdy ku pozemkum lezicim v zatopach, aby tyto mohly byti soucasne bud meliorovany aneb opatreny regulacnimi zarizenimi. V takovychto pripadech vykonati muze dobre sluzby nuceny postup. Zrizeni pastvin a obecnich rejdist v ramci provadeni komassaci vzdy muze byti dan nalezity duraz.

K bodu IV. dluzno uvesti, ze scelovani pozemku a meliorace s pozemkovou reformou spojovany byti mohou jenom za te podminky, kdyz timto spojenim nebude moci nastati naprosto zadne zdrzeni pozemkoveho pridelu zemedelcum.

K bodu V. dluzno podotknouti, ze uprave cest venuje se pozornost pri komassacich a dale ze ministerstvo zemedelstvi vypracovalo a predloziti mini u projednani zvlastni osnovu zakona, kterym by umozneno bylo upravovati i zrizovati cesty neb i hospodarske silnice cestou svepomoci hospodarskymi druzstvy.

K bodu VI. uvesti dluzno, ze tomuto pozadavku osnova zakona komassacniho v plne mire vyhovuje a ze take jiz zakon o zemedelsko-technickych uradech jest vypracovan a predlozen bude ministerstvum.

Bodu VII. vyhovuje se tim, ze zrizuji se agrarni komise jakozto prvni instance a jako druha instance ministerstvo zemedelstvi. Tim nastane jednoduchy a urychleny postup, jezto podle osnovy komassacni veskera prace sesunuje se do uradu nizsich, tak aby v ministerstvu zustalo rozhodovani spornych zalezitosti, evidence, kontrola a podporovani komassaci i praci s nimi spojenych.

Lze predpokladati, ze osnova zakona o scelovani pozemku stane se dulezitym krokem k usporadani zemedelskeho zakonodarstvi a ze prinese skutecne to, co od scelovani pozemku ocekava stat a zemedelstvi.

Jelikoz veskere predprace, ktere zprava narodohospodarskeho vyboru od vlady pozaduje, jsou jiz vykonany, doufam, ze tentokrate bude umozneno vlade, aby urychlene splnila prani slavneho senatu, bude-li tato resoluce slavnym senatem prijata. (Vyborne! Pochvala.)

Mistopredseda Kadlcak: Byl mi predlozen nalezite podepsany navrh sen. Ledebura-Wichelna. Prosim, aby byl precten.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

>Navrh sen. dr. Ledebura-Wichelna a soudr.:

Ministerstvu zemedelstvi se uklada, aby pri vypracovani navrhu jednotneho zakona o scelovani pozemku vzhledem k navrhum sen. Hucla, Fr. Kroihera, tisk 685, sen. dr. Ledebura-Wichelna, tisk 707, vzalo v uvahy nasledujici zasady:

1. Zmeny vlastnictvi z tohoto zakona vyplyvajici jsou osvobozeny od statnich poplatku.

2. Pokud se pri provedeni scelovani po zemku jedna o pozemky zabraneho velkostatku neni v jednotlivych pripadech zapotrebi zvlastniho povoleni statniho Pozemkoveho uradu, uzna-li >zupni neb okresni komise pro upravu pozemkoveho vlastnictvi< hospodarsky prospech zmeny pozemkoveho vlastnictvi, vyplyvajici ze sceleni. Statnimu Pozemkovemu uradu budiz toliko o provedene zmene pozemkoveho vlastnictvi podana zprava.

3. V zupnich nebo okresnich komisich pro upravu pozemkoveho vlastnictvi musi byti zastoupeni v pripade, ze se jedna o pozemky zabraneho velkostatku, tez zastupcove odborovych organisaci velkostatkaru.

4. K predbeznym pracim, tykajicim se shora uvedeneho navrhu jednotneho zakona o scelovani pozemku, budtez ministerstvem zemedelstvi povolany odborove organisace vsech zucastnenych zajemniku ku spolupraci.<

Mistopredseda Kadlcak: Byl mne podan resolucni navrh sen. Meissnera. Zadam o jeho precteni.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

>Dodatecny navrh sen. Meissnera a spol. k bodu 2. denniho poradu, kterymz se vlada vyzyva, aby ve vsech obcich, kde jeste stavajici parcelovane velkostatky na zaklade zakonu o pozemkove reforme se rozdeluji, zaroven v zajmu selskych usedlosti scelovani pozemku se provadelo bez vyloh.<

Mistopredseda Kadlcak: Oba tyto navrhy jsou soucastkou jednani. Udeluji zaverecne slovo p. zpravodaji Huclovi.

Zpravodaj sen. Hucl: Slavny senate! K podanym navrhum pana sen. dr. Ledebura zaujimam toto stanovisko: Pan dr. Ledebur zada v odstavci prvnim sveho navrhu, aby zmeny vlastnicke z tohoto zakona vyplyvajici byly osvobozeny od statnich poplatku. To je jiste okolnost, kterou muzeme uplne schvaliti, ponevadz tim, ze majitele pozemku hledi zlepsiti sve pozemky, hledi je upraviti k lepsi a vynosnejsi produkci, nesmi byti zdanovani zvlaste proto, ze se nezmenila podstata majetkova, nybrz jen hranice techto pozemku. Tedy mohu se primlouvati za to, aby i tento odstavec byl prijat do nasi resoluce.

Pokud se tyce odst. 2., kterym se zada, aby pri provadeni scelovani pozemku, kdyz se jedna o pozemky zabraneho velkostatku, ze nema byti zvlastniho povoleni statniho Pozemkoveho uradu vyzadano, nybrz, aby se jen oznamilo takove projektovane scelovani tomuto uradu, nemohu s tim souhlasiti, ponevadz by se toto usneseni pricilo zasadam, na kterych pozemkova reforma vlastne je zbudovana. Nemuzeme prirozene akceptovat tento pozadavek, ponevadz bychom tim pozemkovou reformu privedli ad absurdum. Na jedne strane statni Pozemkovy urad ma moznost zabrane velkostatky parcelovati, na druhe, strane mohl by komassacni zakon naprosto snahu Pozemkoveho uradu mariti. Tedy mam za to, ze v zakone bude pamatovano na to, aby se statnim Pozemkovym uradem na zabranych velkostatcich byla ucinena dohoda, pokud by byla ve prospech komassace v dotycnem katastru one obce, ale naprosto nemuzeme do zakona primo takovouto zasadu prijmouti.