Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 74. schuze |

Schuze zahajena v 17 hod. 35 min.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Prikryl, Low.

108 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda dr. Benes; ministri: Cerny, dr. Derer, dr. Dolansky, Habrman, Aug. Novak, Lad. Novak, Srba, Stanek, dr. Srobar, Udrzal, dr. Vrbensky.

Z kancelare senatni: zastupci senatniho tajemnika dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi p. sen. Fahrnerovi, dr. Hilgenreinerovi, Sperovi a Matuscakovi.

Tiskem rozdano:

Zastupce senat. tajemnika dr. Bartousek (cte): Navrh sen. dr. Karasa a soudr. na vydani vladniho narizeni za ucelem braneni lichve zivotnimi potrebami.

Z predsednictva prikazano:

vyboru iniciativnimu:

Tisk 1092. Navrh sen. dr. Karasa a soudr. na vydani vladniho narizeni za ucelem braneni lichve zivotnimi potrebami.

Predseda (zvoni): Prikrocuji k dennimu poradku: Prohlaseni pana ministerskeho predsedy o zahranicni situaci. Ke slovu se prihlasil pan ministersky predseda. Udeluji mu slovo.

Ministersky predseda dr. Benes: Slavny senate! Vazne udalosti, ktere se v poslednich dnech staly v nasem sousedstvi a podruhe opetovane dobrodruzstvi exkrale Karla v Madarsku prinutilo nas, abychom k nim zaujali co nejostrejsi stanovisko a vykonali pripravy, ktere bezpecnost nasi republiky a mir v centralni Evrope vyzadovaly.

Mel jsem prilezitost jiz vcera a zejmena v pondeli v zahranicnim vyboru snemovny poslanecke a pak v zahranicnim vyboru senatu zabyvati se politickou strankou techto veci. Nebudu slavny senat zdrzovati opetovanim vykladu toho, co bylo jasne receno a co zejmena po strance politicke bylo vysvetleno nejen nasi verejnosti uvnitr, ale i za hranicemi.

Chci slavnemu senatu predloziti nejen udalosti diplomaticke, ktere se staly od posledni soboty a vyloziti rozhodujici opatreni, ktera jsme ucinili i uvnitr vzhledem k vazne situaci, ktera vznikla.

Dovolim si tudiz dnes naznaciti jenom, jakym zpusobem stoji dnes tato otazka diplomaticky a event. vojensky, a co v teto veci jak po strance vnitrni politiky, tak po strance politiky zahranicni vlada ceskoslovenska vykonala.

V sobotu v poledne, kdyz jsme obdrzeli prvni zpravy a jasne jsme videli do situace, okamzite byly zaslany instrukce nasim zastupcum predevsim v Belehrade a v Budapesti a dale byly rozeslany cirkularni telegramy vsem nasim legacim, aby mohly zakrociti okamzite u prislusnych interesovanych dohodovych vlad. Nase instrukce zejmena do Belehradu a Budapesti byly velmi presne a jasne: "Jest treba, aby byl zachovan spolecny postup se vsemi cleny Male Dohody a Italie, jest treba, abychom zustali v kontaktu s Francii a Anglii. Zatim neni treba opousteti Budapest, cekejte na vyzvani. Kdyby ostatni misse rozhodly se opustiti Budapest, odjedte teprve po prislusnych instrukcich do Prahy."

Stejne znely instrukce, ktere jsme poslali do Belehradu a cirkularni instrukce do ostatnich statu: "Jest predevsim nutno zachovati tyz postup jako pri poslednim prijezdu excisare Karla do Madarska, cinime okamzite vsechna opatreni nutna uvnitr po strance vojenske a bezpecnostni. Jest nutno v kazdem pripade zachovati spolecny postup. Domnivam se, ze za techto okolnosti jest treba zakrociti s nejvetsi energii a uciniti rychly konec cele veci."

To byly prvni instrukce. Vzhledem k tomu, ze jsme byli jiz drive uvedomeni, ze podobne veci se pripravuji, byli nekteri nasi zastupci jiz predem instruovani, jakym zpusobem by si meli pocinati, kdyby vec prisla. Nasledkem toho hned od soboty v poledne souhra zastupcu nasich v jednotlivych statech byla uplna. V sobotu vecer poslali jsme do Belehradu podrobne instrukce vzhledem k tomu, ze vyvoj udalosti nam potvrdil vaznost situace a ze jsme videli, ze jest treba pristoupiti k opatrenim co nejostrejsim. V tom smyslu byl vypracovan do podrobnosti postup, jakym dale bude se pokracovati, zejmena mezi nami a Jihoslovany. Slo nam o to, aby mezi nami, Jihoslovany a Rumuny, ponevadz se to techto statu bezprostredne tykalo, byla akce jasna, jednoducha a rozhodna a aby nemohlo nastati v zadnem pripade jakekoliv vahani.

Bylo specielne konstatovano znovu, ze bezpodminecne budeme postupovati spolecne, ze, zustane-li Karel v Madarsku, jest to pro nas casus belli a ze, nebude-li okamzitymi mirnymi prostredky a diplomatickymi zakroky mozno celou vec skonciti, budeme nuceni pristoupiti k nejenergictejsim opatrenim vojenskym.

V tom smyslu mohli jsme behem soboty a nedele uciniti opatreni ve vsech smerech. Take se zastupci jednotlivych spojeneckych statu v Praze hned jeste v sobotu a behem nedele o vecech jsme jednali a take mohli jsme je presne informovati a dohodnouti se o spolecnem postupu.

Dulezito bylo, panove, ze v sobotu vecer po dukladnem zkoumani situace mezinarodni mohli jsme definitivne stanoviti, ze v nedeli ministerska rada bude musiti prikrociti k vaznym opatrenim mobilisacnim, a ze mohli jsme nasledkem toho take hned Pariz a Londyn o veci uvedomiti a zadati, aby nam bylo sdeleno, jakym zpusobem se Dohoda hodla v cele veci zachovati.

Panove, jest velmi dulezito zdurazniti, jak rozhodne a jednomyslne v tomto smyslu nejen Mala Dohoda, nybrz zejmena take Velka Dohoda ruku v ruce s nami od prvniho okamziku postupovala a sjednocene sve stanovisko opravdu s nasim uplne shodne zaujala. Mohu konstatovati, ze v sobotu byla dosazena naprosta jednota mezi nami a Jihoslovany a ze uz behem nedele mohli jsme dostavati nezavazne telegramy, ktere ukazovaly, jaka situace se v jednotlivych statech vytvorila. V pondeli rano meli jsme prohlaseni se strany Italie, ktere jest zvlaste jasne. Jak vite, mohli jsme oficielne sdeliti, ze italsky vyslanec dostavil se v pondeli vecer a predal mi oficielni sdeleni italskeho ministra zahranicnich veci, jez se vztahovala na udalosti v Madarsku. Ve svem prohlaseni pan ministr zahranicnich veci della Toretta ujistil nas, ze s nami jest stejneho nazoru o dulezitosti spolecne akce vuci udalostem v Madarsku, opiraje se nejen o smlouvu, ktera obe nase zeme vaze; nybrz take proto, ze je diktovana oboustrannymi zajmy o udrzeni miru v centralni Evrope. Italska vlada plne chape stanovisko republiky ceskoslovenske a jest rozhodnuta pro energicky postup vuci Madarsku.

Nepotrebuji zduraznovati, jak vrela a rozhodne uplne nasemu stanovisku odpovidajici slova byla zejmena po teto strance prednesena nam zastupcem jihoslovanskym se strany jeho vlady.

Tyz den jiz v nedeli dostali jsme prvni zpravy z Francie. Francie velmi rozhodne postavila se okamzite na nasi stranu a zejmena kategoricky prohlasila nasemu vyslanci, ktery ve veci zakrocil a nase instrukce sdelil, ze se nejedna jen o Karla, nybrz ze se jedna o Habsburgy vubec, ze se jedna o to, aby tato otazka definitivne jednou pro vzdy byla resena. (Vyborne!) Stejne behem pondeli dostali jsme odpovedi od Rumunska, Polska a Anglie, nehlede k tomu, ze jiz odpoledne v nedeli zastupci Velke Dohody, Anglie, Francie a Italie podali naprosto rozhodnou notu vlade madarske, aby otazce habsburske a Karlove a cele politice, tak jak tam byla provadena, byl ucinen definitivne konec.

Jiz v nedeli a pak take opetovne v pondeli madarsky zastupce v Praze sdelil stanovisko vlady madarske, ze vlada madarska nechce vziti odpovednost za to, co se stalo s Karlem, a ze to odmitla.

Co se tyce opatreni nasich uvnitr, ucinila ihned vlada v sobotu nutna opatreni. Zejmena jsme se podrobne informovali, jaky je stav vnitrni administrace a uradu vubec, jaky je stav komunikaci, jaky je stav financi, dale zejmena jaky je stav vojska, a s velkym zadostiucinenim, panove, musim zdurazniti, ze jsme dosli k zaverum skutecne velmi uspokojujicim, nebot jsme zjistili, ze po teto strance ve vsech oborech nasi spravy, ve vsech uradech a zejmena take ve vojsku situace byla takova, ze s nejvetsim klidem mohli jsme a muzeme se divati vstric jakymkoliv udalostem. (Vyborne!)

Behem nedele mel jsem cest informovati jednotlive zastupce politickych stran, a to jak zastupce politickych stran vladnich tak take zastupce politickych stran oposicnich. Ucinil jsem to umyslne za tim ucelem, aby bylo videti, jak v takovychto vaznych okamzicich a vubec v republice u nas takoveto veci vazne se deji, abych tak rekl, s kartami na stole, aby se videlo, ze takoveto veci nedelaji se tak jako se delali za Rakouska, aby bylo videti, ze po teto strance postupujeme tak jak konstitucni a parlamentni vlada postupovati ma. (Vyborne!) Nemeli jsme co skryvat, nemame co skryvat, a proto tim vice si to dovoluji zdurazniti pred verejnosti.

Mohu po teto strance resumovati udalosti tech tri dnu: Akce diplomaticka skoncila velmi rychle s naprostym uspechem: kdyz ministerska rada v nedeli dopoledne po prozkoumani situace politicke a vnitrni rozhodla se pripraviti vsecko k mobilisaci a doporuciti panu presidentovi, aby vydal rozkaz mobilisacni, mohli jsme zjistiti skutecne jak po strance vnejsi tak po strance vnitrni, po strance spravy, po strance vojska pripravenost a jistotu.

Mezitim prisly zpravy behem pondeli a zejmena behem utery, ze vyvinul se boj mezi Karlisty a mezi vladou Bethlen-Banffyho. V posledni chvili byli Karliste premozeni a exkral zatcen. Musim hned, panove, zdurazniti, ze tim, ze se skoncila tato osobni episoda byvaleho cisare, neskoncila se ani v nejmensim cela tato udalost a ze povinnosti nasi jest vedet, ze se nejedna zde o osobu a nejedna se zde jen o dynastii, nybrz ze se zde jedna o daleko vice, ze se jedna o system zvlastnich politickych akci v centralni Evrope a v Evrope vubec, a ze po teto strance bylo by nejvetsi chybou domnivati se, ze proste zavrenim vinnika jednoho jest veskera vec skoncena. Panove, prave dnes zacinaji nam rozhodna jednani a nejrozhodnejsi pripravy, abychom mohli skutecne dociliti toho, aby veci podobne v centralni Evrope zadnym zpusobem nemohly se opakovati. (Vyborne!)

Panove a damy, neni zadnou pochybnosti - a to nikdo neskryva a skryvati nechce a take to nikdo nerika - ze se delaly chyby pri uplatnovani jednotlivych mirovych smluv. Kdyz se uplatnovaly mirove smlouvy vzhledem k Nemecku a vykonaly se urcite sankce, z mnohych a mnohych stran se rikalo, ze se postupuje prilis ostre; kdyz se uplatnovaly mirove smlouvy vzhledem k Rakousku nebo Bulharsku a zejmena naposled vzhledem k Madarsku, stezovali si nekteri, ze se nepostupuje tak ostre jako proti Nemecku. Je pravda, ze proti Madarsku se snad nepostupovalo tak rozhodne jak se snad postupovati melo.

(Tak jest!) Panove, jest vsak treba, abychom dobre videli, jake byly zejmena priciny vyvoje teto situace. Jest fakt, ze na zapade se podcenovalo madarske nebezpeci, neznala se situace dostatecne, neznala se zejmena vnitrni struktura a nevidelo se, ze pri te revoluci politicke a zejmena take socialni v centralni Evrope, ktera se stala po rozbiti Rakousko-uherske monarchie, nejmene bylo dotceno po teto strance vnitrni Madarsko a ze nasledkem toho nespravne se take ocenovala celkova situace celeho Madarska. Jina pricina byla, ze specielne Madari sami a v Madarsku samotnem neznali situace mezinarodni, videli situaci jinak, byli sedm let odriznuti od styku s celym svetem a nasledkem toho nemohli pochopiti, ani rozeznati, ktere jsou ty skutecne realne faktory, jake mohou stati s nimi realni sily ve svete a v mezinarodnim boji zejmena pro pripad, ze by neplnili mirovych smluv. Prave madarska verejnost a madarsti politikove nejsou a take nebyli dosti informovani, neznaji situace, neznaji ty realni sily a faktory politicke, ktere by mohly pracovati pro a proti nim. A to je zavedlo k tomu, ze pokouseli se o veci, ktere nutne musily skonciti tak jak skoncil prave samotny prvni pokus Karluv a jak skoncil nyni i druhy pokus jeho. (Souhlas.) Na druhe strane nutno zdurazniti, ze i ostatni staty se domnivaly, ze nove staty nejsou jeste dosti silny, ze nemaji jeste dosti tradice, ze tvoriti nove staty zejmena v povalecne atmosfere jest velmi tezko a nasledkem toho nemely k nim take dostatecne duvery. Obavaly se, ze kazdou chvili vznikne velky konflikt a tudiz obavaly se take velmi casto sahnouti skutecne k prostredkum, kterych by bylo treba v kazdem pripade uziti. Tim zpusobem, pres to, ze jsem upozornoval velmi casto, ba stale, na udalosti, stalo se, ze se nepostupovalo proti Madarsku a nepozadovalo se tak rozhodne splneni mirovych smluv o odzbrojeni, jak se stati melo.

Mel jsem zde jiz prilezitost pri poslednim pokusu Karlove zdurazniti, jak takove udalosti, jako jest prave tato, rozciluji verejnost a dokonce jake zpusobuji skody politicke, hospodarske i financni. A tu jest treba, panove, zdurazniti zejmena ten fakt. ze se to opakuje po druhe, ze otazka Burgenlandu byla treti takovou ukazkou zvlastniho systemu pucu a soustavneho rozvracovani situace v centralni Evrope. Z techto duvodu jest, panove, nutno, abychom pri teto prilezitosti zduraznili, ze tyto veci nemuzeme,v zajmu miru, klidu a pokoje v centralni Evrope trpet a ze jest bezpodminecne nutno, aby s timto systemem se za kazdou cenu jiz skoncilo. (Vyborne! Hlucny souhlas.) Nejde o to, aby se skoncilo s Karlem Habsburgem a s habsburskou dynastii, ale jde hlavne take o to, aby se jiz jednou skoncilo s timto systemem politiky. (Vyborne! Hlucny souhlas.)

Jsou jeste jine otazky, ktere by snad bylo dobre pri teto prilezitosti konstatovati. V Madarsku a take jinde jest mnoho tech politiku, kteri zejmena divali se a divaji se dosud na nove utvorene staty: Rumunsko, Jihoslovansko a ceskoslovensko, jako by prave nebyly jeste dostatecne konsolidovany a jisty a vime, - a zejmena ja sam mohl jsem pri ruznych rozmluvach se spojeneckymi politiky presvedciti se o tom - jakym zpusobem a v jake mire byla velmi casto provadena propaganda proti nam, kdyz se poukazovalo stale na to, ze vsecky tyto nove staty jsou rozdrasany vnitrnimi boji, socialnimi, nabozenskymi a politickymi boji, ze situace jejich jest nepevna a po teto strance vsude a. vsude rozsiroval se stale a stale pessimismus, jednak aby se vyvolala anarchie uvnitr a pak aby se davala jednotlivym politikum a zejmena jednotlivym narodum jako na priklad Madarum, nebo eventuelne, i Karlistum, moznost, aby pocitali na tuto rozvracenost. Vseobecne se bralo v uvahu to, jakym zpusobem jednotlive strany v tech jednotlivych novych statech se kritisuji, jakym zpusobem oposice postupuje a kritisuje. Tyto kritiky, ktere jsou prirozene samozrejmy, casto se prehanely a to bylo take pricinou proc v Madarsku a jinde se skutecne domnivali, ze situace je v tech novych statech takova, jaka ve skutecnosti vubec nebyla a neni. A to myslim, ze jest treba take pred nasi verejnosti zdurazniti, ze pri teto prilezitosti ukazala se ta jednota a rozhodnost nasich politickych stran, ale zaroven se ukazala pripravenost a to zejmena pri provadeni mobilisace, kterou jsme musili nariditi. Ta pohotovost skutecne muze byti nejen uvnitr, ale take na venek velmi dukladnym poucenim a zaroven dokladem, jakym zpusobem a jak daleko prave vyvoj v tech novych statech, zejmena u nas, pokrocil. A po teto strance nemohu nez jmenem vlady vysloviti nejvetsi zadostucineni a doufam, ze to bude poucenim vsem tem, kteri kritikou nasich pomeru nehledeli vyvolati jen konsolidaci a pomahat ku spolupraci, nybrz vyvolati spise dojem jakoby stat nebyl pevny, situace tezka a snazili se spise poskoditi nezli prospeti. Bylo treba, panove, aby tyto vsechny veci byly konstatovany pred mezinarodni verejnosti a pred nasi verejnosti vubec. Za techto okolnosti byla cela rada duvodu k tomu, aby vznikly takove udalosti, jako nyni v Madarsku. Cela tato rada faktu a nazoru.verejnosti byla pricinou vedle tech fantastickych nazoru a planu madarske slechty a habsburske dynastie, proc se tyto veci mohly diti. Udalosti poslednich tri dnu musi nas pouciti, ze jsme za techto okolnosti musili vsechno vykonati, abychom se pripravili na vsechny mozne eventuality.

Zejmena musili jsme uciniti vsechno, abychom za kazdou cenu skoncili jednou pro vzdy nejen s habsburskym nebezpecim, nybrz s celym timto systemem politiky, a mohu zde znovu konstatovati, ze vlada se pricini, aby za kazdou cenu prave na vsechny eventuality byla pripravena a ucinila vsechno, aby tento konflikt mohl byti smirne vyresen. Ale zaroven musim zdurazniti velmi rozhodne pred slavnym senatem a celou ceskoslovenskou verejnosti, kdyby nebylo mozno jinym zpusobem definitivne tyto veci vyresiti, ze musili bychom se chopiti prostredku i nejenergictejsich, abychom, co ohrozuje nas mir i pokoj v centralni Evrope, jiz jednou skoncili. (Vyborne!)

Rozumi se samo sebou, ze nase jednani a nas postup, bude se diti uplne ve shode jak se cleny Male Dohody tak take i se cleny Dohody Velke. Po teto strance take konference velvyslancu prave vyslovila s nasi politikou a snahami uplny souhlas.

Velecteni panove a damy, chtel bych pri teto prilezitosti upozorniti na radu jinych veci a zejmena na veci, ktere take vcera zde se objevily pri zasedani, pak take na kritiky, ktere byly i ve vyboru senatnim promluveny, eventuelne i ve vyboru zahranicnim snemovny poslanecke, kde se vyskytla rada namitek a nazoru, ktere, myslim, ze jest treba probrat a zaujmouti k nim stanovisko.

Namitalo se a namita se, ze kdybychom postupovali tim zpusobem, jak jsme postupovali a jak postupujeme, pujde o vmesovani se do vnitrnich zalezitosti, do vnitrnich veci statu druheho.

Panove, vite velmi dobre, ze ceskoslovenska republika hajila velice rozhodne princip mezinarodniho prava, ze nesmi se zadny stat vmesovati do opravdu vnitrnich veci statu druheho. Hajili jsme stanovisko toto v dobe, kdy bylo velice akutni a kdy nebylo vzdycky a ve veskere nasi verejnosti jasno, co toto stanovisko znamena. Ale musim zdurazniti, ze nejde a nemuze jiti o vnitrni zalezitost sousedniho statu, uz z toho jednoducheho duvodu, ze otazka Karlova stala se dnes, jak to vidi kazdy, kdo chce videti objektivne, rozumne, bez zaujatosti, otazkou evropskou. Jestlize musila o teto otazce 4krat jednati a slavnostnim zpusobem prohlasovati velvyslanecka konference, v niz zasedaji Anglie, Francie, Italie, Japonsko a Amerika, jestlize se o teto veci musi jednati v poslednich dnech tak intensivne as nebezpecim valky, jestlize, pri jde do Madarska byvaly cisar, coz znamena rozhodne rozruseni dosavadniho rezimu ve state madarskem a ve statech sousednich, pak to neni zadna vnitrni otazka. Po teto strance bylo velmi jasne mezinarodne nove konstatovano a prohlaseno, ze to neni a nemuze byti vnitrni otazka madarska. Myslim, ze jest spravne, jestlize se proti tomu branime, a nikdo, kdo chce objektivne, nestranne a nezaujate videti, nemuze nevideti techto skutecnych fakt.

Stejne tak musim velmi rozhodne prisvedciti stanovisku, ktere zde recnikem socialne-demokratickym dr. Hellerem vcera bylo zdurazneno, ze nejde a nemuze jiti o nejake sebeurceni nebo volani na trun nekoho, ponevadz jsme videli, jak to bylo pri prvnim pokusu. Staci k tomu jen, byti nalezitym zpusobem informovan. Krome nekolika desitek aristokratu nikdo nikdy Karla za krale nechtel. (Tak jest!)

Bylo take zde i jinde konstatovano, ze pry nebylo treba a ze jsme nemeli provesti mobilisaci, ze situace by byla vyresena, ze, nebylo, treba mobilisace. Ja na to odpovidam jen jedinou otazkou. Kdo se, panove, odvazi rici, co by bylo vzniklo, kdybychom nebyli mobilisovali? Zodpovedny ministr musi v zajmu tech milionu lidi, jichz zajmy zastava, byti za kazdou cenu pripraven na vsechny eventuality, a ponevadz nikdo nemuze rici, co by se bylo stalo za jinych okolnosti, jest treba, aby vlada ucinila opatreni, ktera, by zabranila horsim vecem. (Vyborne!) Nase stanovisko bylo jasne a musi to byti stanoviskem kazdeho, kdo skutecne situaci vidi a chce ji videti tak, jak ve skutecnosti jest. Bylo zde naznaceno, ze vlada ve svem prohlaseni vladnim byla ponekud optimistickou a ze pry jsme byli dementovani prave temito udalostmi. Nechci se o tom optimismu a pessimismu siriti. Ja jsem velmi jasne rekl v prohlaseni vladnim, ze nebezpeci monarchisticke je, ze jsme na to nebezpeci pripraveni a ze bychom kazdymi, i nejrozhodnejsimi prostredky je velmi rychle odstranili. Panove myslim, ze skutecne udalosti k tomu ukazuji, ze take dale pujdeme takovym zpusobem, abychom co nejrychleji v zajmu pokoje a miru tomuto stanovisku ucinili zadost.

Bylo zde take vcera a take v zahranici nim vyboru snemovny poslanecke mluveno o tom, ze v techto vecech ma zakrociti take Liga narodu. Panove, je pravda, je treba velmi zduraznovati a zduraznuji to predevsim take sam, ze idea Ligy narodu, ze idea spolecnosti narodu je tak vysoka, tak silna, ze neda se dnes jiz z mezinarodni politiky odstraniti a ze nutno v kazdem pripade ji pouzivati, vsude se ji dovolavati a vsim zpusobem hledeti, aby nabyla co nejvetsiho rozsireni. Ale ti, kdo se ji dovolavaji, musi si zejmena dobre uvedomiti, za jakych okolnosti je mozno se dovolavati Ligy narodu, Co a jakym zpusobem uciniti muze, jakym zpusobem zakrociti muze.

Podstatnou zasadou Ligy narodu je prave, aby smlouvy, ktere byly jednou podepsany a ratifikovany, byly dodrzovany a plneny. (Tak jest!) Ale v tom pripade tomu nebylo tak, a prave cele nebezpeci spociva v tom, ze dane slovo je stale a stale ruseno. Na jednu vec musim, panove, zde velmi durazne upozorniti. Take zde pan senator dr. Heller projevil jistou obavu, aby udalosti dnesnich a zejmena mobilisace a eventuelne nutnosti pouziti nejkrajnejsich prostredku, aby mir, demokracie v centralni Evrope byla zachovana, nebylo zneuzito nevim k jake reakci. Panove, mohu konstatovati, a jiste kazdy z vas je si vedom toho, ze vlada dnesni, zastupujici siroke vrstvy lidu, zastupujici velikou vetsinu ceskoslovenskeho naroda, nema takovych tendenci a intenci. Po teto strance mohu dat pravem naprosto plne garancie v kazdem smeru, ze neni mozno v nejmensim a ani na okamzik pomysleti na to, ze by v tomto smeru se mohly udalosti vnitrni nebo mezinarodni vyvijeti. Pripominam k tomu, ze ucinena byla rada opatreni, ktera mela, resp. ktera byla ucinena, jak se pri podobnych udalostech prirozene stava a ktera musi byti, zarazeni jistych volnosti, jistych svobod obcanskych atd. Ale zduraznuji zaroven, ze vlada udelala tato opatreni, ne, aby je okamzite uplatnila, nybrz jen pro nutnou potrebu. Neuplatnila jich, neuplatnuje jich. Ale zalezi prirozene na Vas a na nejsirsi verejnosti, abychom toho neucinili. (Vyborne!) Budeme vsechno delati, aby se to nemusilo provadet a predevsim zajistujeme vsem, ze Ve vsech moznych oborech, kde je mozno jakekoliv ulevy uciniti, je ucinime. Byli jsme upozorneni hned prvni a druhy den na nektere zlorady, ktere se okamzite objevily, ne zlou vuli, nybrz proste uplatnenim sablonovitym toho nebo onoho v komunikaci, zasobovani, ve sprave atd. Sotva ze jsme byli upozorneni, okamzite zaujali jsme stanovisko a ucinili jsme opatreni, aby beh zivota hospodarskeho i politickeho byl co mozna volny a nebyl nicim porusovan. Po teto strance zejmena ministerska rada, ktera denne zaseda a temito vecmi se zabyva, je pripravena jiti co nejdale, a znovu opakuji: Zalezi to jen na obyvatelstvu, na jednotlivych tridach, aby pochopily tuto liberalnost a tento smysl prave demokraticky v tak vaznych okamzicich, jako je tento. Pri teto prilezitosti musim podekovati rozhodne vsem tem - a bylo to zejmena ze stredu senatoru - kteri upozornovali vladu, a vlada bude povdecna, i kdyz nadale bude upozornovana na vsechny tyto nesnaze, ktere mohou vzniknouti, abychom prave protiopatreni mohli uciniti. Konecne bych se chtel zminiti o posledni veci, kterou musim zdurazniti take v tomto slavnem shromazdeni. S nekolika stran se nadhodilo a vyslovilo slovo imperialism, militarism, ze snad pri teto prilezitosti, kdybychom byli nuceni zakrociti, by ceskoslovenska vlada mohla toho pouziti k tomu, aby zadala neco, co by se nesrovnavalo s mirovymi smlouvami.