Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 73. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 30 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Vlcek, dr. Stojan.

113 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda dr. Benes; ministri: dr. Dolansky, Habrman, Lad. Novak, Stanek, Sramek, Tucny, dr. Vrbensky.

Z kancelare senatni: zastupci senatniho tajemnika dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Slavny senate! V den, kdy slavny senat mel zahajiti debatu o prohlaseni nove vlady a kdy veskere strany jiste by byvaly v debate te nalezly cesty, ktere by pro mlady nas stat znamenaly stabilisaci pomeru vnitrnich, zejmena pak pomeru hospodarskych a financnich, v dobe, kdy senat byl povolan, aby resil a rozresil celou radu ozehavych problemu socialnich a kulturnich a dokazal, ze nase republika zajmy lidu a jeho pokrok klade na vse, verolomnost Karla Habsburka a jeho madarskych i nemadarskych pomocniku postavila nas pred zcela novou situaci.

Damy a panove! Posledni udalosti v Madarsku jsou Vam znamy. Stredni Evropa a snad cela Evropa nesvedomitosti, lehkomyslnosti a dobrodruznosti zname oligarchie madarske a Karla Habsburga postavena byla podruhe pred fakt, ktery neni pouhou lokalni udalosti, ale pro kazdeho politicky mysliciho cloveka znamena ohrozeni miru v cele stredni Evrope. (Tak jest!) Nebyla to uz pouha provokace, byl to organisovany pokus evropskeho monarchistickeho spiknuti, jehoz prvni slovo melo byti promluveno v Budapesti, aby po prvem uspechu bezohledne opakovano bylo ve Vidni a jiste i jinde. Titiz lide, kteri jsou zodpovedni za vyvolani svetove valky a za prolitou krev milionu, titiz lide spojili se ke spiknuti, ktere znova melo a ma rozdmychati ohen valek, aby stredovek a sobectvi jednotlivych trid znovu mohly se uplatniti a lid znova aby byl uvrzen do nestesti a otroctvi. (Tak jest!)

Novinarske zpravy nam dnes oznamuji, ze frivolni akce Karla Habsburga a jeho pomahacu pred branami Budapesti ztroskotala, ze tedy take druhe jeho dobrodruzstvi konci zaslouzenym nezdarem. Po vsem, co se v Madarsku v poslednich mesicich dalo a vzhledem k tomu, ze monarchisticke spiknuti v Madarsku vubec nabyti mohlo takovych forem, jakych ve skutecnosti nabylo a ze mohlo znova - pres veskere mirove smlouvy, zavazky a sliby - dojiti k akci, jez samozrejme namirena byla proti vsem sousednim statum a tedy i proti nasi republice, musime velice opatrne prijimati veskere zpravy, ktere nam v techto dnech budou prichazeti z Madarska (Vyborne!) a muzeme spokojiti se jen s takovym rozresenim cele affairy, jez na vzdy uz znemoznilo by opakovani habsburgskych dobrodruzstvi a jez by madarsky stat donutilo, aby loyalne a do posledni pismenky splnil podminky mirove a nemelo moznost ohrozovati klid a pokoj ve stredni Evrope. (Tak jest! Hlucny potlesk.)

To je pevne presvedceni vsech, kterym zalezi na klidnem vyvoji statu s madarskym statem sousedicich a to musi byti rozhodnym postulatem kazdeho cloveka, kteremu pacifismus neni prazdnou frasi. Tam, kde hruba moc, nasili a verolomnost stava se hlavnim cinitelem, musime v hodinach nebezpeci byti silni, a musime umeti svou silu nalezite uplatniti. (Vyborne!) Vsichni, u kterych smysl pro republiku ukazal se byti stejne zivym jako laska k republice, jsou stastni, ze vlada v techto dnech ukazala schopnost okamzite mobilisovati fysicke a branne sily naroda a s hrdosti muzeme konstatovati, ze. vedle ukazneneho vojaka - jemuz patri nase uznani - stoji v jedne rade i nase obcanstvo, proste, ze znova slavne projevuje se vsude moralni sila naseho lidu, ktera v dejinach nasich tolik velikeho uz dokazala. (Vyborne! Potlesk.)

Stojice pevne za vladou (Vyborne! Potlesk.), kdyz i ona ve svem jednani je pevna, stojice s laskou a porozumenim za svym presidentem (Vyborne! Potlesk.), muzeme zde v senate hlasite prohlasiti: Jakmile jde o republiku a demokracii nezname zadnych kompromisu a zadna obet nam neni dost velikou. (Vyborne! Dlouhotrvajici potlesk.)

Jestlize nas nasel pripraveny predvcerejsek a vcerejsek, najdou nas pripraveny i dnove pristi, dokud vlada, ktera opira se o solidaritu spojencu, nam nebude moci rici: Vsechna nebezpeci jsou odstranena, mir je definitivne zajisten, madarska reakcni ofensiva je trvale odrazena. (Vyborne!)

Senat jako spolehlivy instrument republiky svou povinnost verne vykona jako ji vykona narod cely. (Potlesk.)

At zije Ceskoslovenska republika, at zije jeji milovany president. (Bourlivy, dlouhotrvajici potlesk a pochvala.)

Udelil jsem dovolenou pro dnesni a zitrejsi schuzi sen. dr. Mudronovi a sen. Matusu Dulovi.

Ministerstvo vnitra sdelilo predsednictvu senatu dopisem ze dne 19. rijna 1921, cis. 79.372/1921/7, ze za zemreleho clena senatu Vincence Sevcika nastupuje podle ustanoveni §u 56 zakona ze dne 29. unora 1920, cis, 123. Sb. zak. a nar. a §u 2 zakona ze dne 29. unora 1920, cis. 124, Sb. zak. a nar. na jeho misto jako zvoleny clen senatu Alois Horak, rolnik a druzstevni reditel v Miloticich u Kyjova.

Tyz dostavil se do dnesni schuze a vykona prislusny slib.

Zadam p. senatniho tajemnika, aby precetl prislusnou formuli slibu a noveho pana senatora, aby do mych rukou slozil slib prohlasenim >slibuji<.

Zastupce sen. tajemnika dr. Trmal (cte): >Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske, ze budu zachovavati zakony a ze budu zastavati svuj mandat podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi<.

Sen. Alois Horak (pristupuje k predsedovi a podavaje mu ruku): Slibuji.

Predseda: Ministersky predseda zaslal predsednictvu senatu na vedomi opis pripisu kancelare presidenta republiky ze dne 3. zari 1921, cis. L 1318/21, obsahujiciho pripominky, kterymi pan president provadel podepsani zakona o zavodnich vyborech.

Zadam p. senatniho tajemnika, aby precetl tento dopis.

Zastupce sen. tajemnika dr. Trmal (cte):

Vracime nahore uvedeny zakon, podepsany panem presidentem republiky. Pan president podepsal zakon pres to, ze jeho § 26 ma vady, ktere by plne oduvodnovaly vraceni zakona Narodnimu shromazdeni. Kdyz se tomuto paragrafu davalo jine zneni, nez jak navrhovala vladni osnova, bylo opomenuto urciti funkcni dobu clenu rozhodci komise. Nove zneni dava predsedovi pravo vytvoriti ze. sesticlenne komise vice senatu, nestanovi vsak vubec pocet jejich clenu, acli slova odstavce 3. >Stejne slozenych< nemaji znamenati, ze senaty maji byti sesticlenne. Pak by ovsem nebylo lze pochopiti, jak je mozno ze sesti osob utvoriti i vice sesticlennych senatu.

Pan president podepsal zakon uvaziv, ze byl plodem dlouheho a velmi obtizneho, jednani mezi stranami a ze by nebylo ucelno otazku tuto vracenim zakona znova rozvirovati, kdyz je mozno uvedene vady vzhledem k tomu, ze zakon pocne ucinkovati teprve dnem 1. ledna 1922, do te doby novelou odstraniti.

Predseda: Zadam, aby bylo precteno, co bylo rozdano tiskem.

Zastupce sen. tajemnika dr. Trmal (cte):

Zapis o 69. schuzi senatu N. S. R. C. ze dne 10. srpna 1921.

Rocenka Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske r. 1920-1921.

Z predsednictva prikazano:

vyboru imunitnimu:

zadost hlavniho statniho zastupitelstva v Bratislave za souhlas k trestnimu stihani clena senatu Frantiska Zimaka pro precin pomluvy a urazky na cti podle bodu 1. §u 3 zak. cl. XLI. ai 1914.

Podle §u 3 zakona z 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. zak. a nar.:

vyboru narodohospodarskemu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 5. rijna 1921, cis. 362 Sb. zak. a nar., kterym se prodluzuji lhuty stanovene cl. VII., narizeni vladni ze dne 21. cervence 1921, cis. 240 Sb. zak. a nar., o uprave uzivani pozemku za podil jich naturalniho vynosu v Podkarpatske Rusi.

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 13. rijna 1921, cis. 369 Sb. zak. a nar., kterym se zavadeji dopravni osvedceni na zasilky jatecneho dobytka vcetne jatecnych koni, masa, masnych vyrobku, drubeze, masla a vajec do pohranicniho uzemi republiky.

Predseda: Nez prikrocime k dennimu poradu, udeluji slovo panu ministerskemu predsedovi.

Ministersky predseda dr. Benes: Slavny senate! Dekuji panu predsedovi senatu za vrela slova, ktera pri teto prilezitosti pronesl, pri prilezitosti jiste velmi vazne, kdy jedna se o tak dulezite veci a tak nesmirne dalekosahle udalosti, jake prave odehravaji se v Madarsku. Je dulezito pro vladu vedeti, ze ma zakonodarne sbory za sebou, je dulezito vedeti, ze ma za sebou mineni verejnosti. Je zejmena dulezito, kdyz vidime, ze je ocenena senatem a verejnosti vubec rozhodnost a jednota a kdyz je videti u zakonodarnych sboru rozhodnost a vedomi zodpovednosti, litere v techto okamzicich se vsude ukazalo a jevi, zejmena take v projevu pana presidenta senatu. Mohu rici, panove, ze muzeme byti klidni. Vlada s rozvahou a klidem diva se budoucnosti vstric. Jsem presvedcen, ze republika a demokracie i ted s naprostou jistotou bude obhajena. (Vyborne! Potlesk.)

Vzhledem k udalostem, ktere se den co den meni, ktere takorka v minutach se meni, nebylo by mozne, panove, abych v dnesnim sezeni dal politicke prohlaseni o jednotlivych fazich vsech tech udalosti. Prosim, aby byla svolana schuze na zitrejsi den, ve ktere bych mohl dati vladni prohlaseni o tom, jak se vyvinuly udalosti v posledni chvili a jake stanovisko k dalsim udalostem vlada zaujme. (Dlouhotrvajici bourlivy potlesk. Vyborne!)

Predseda (zvoni): Prikrocime k dennimu poradku, k

K slovu jsou prihlaseni pp. senatori Jelinek, dr. Heller a Chlumecky.

Udeluji slovo prvemu recnikovi, p. sen. Jelinkovi.

Sen. Jelinek [nemecky]: Slavny senate! Bylo by asi zbytecno, abychom, majice na pameti udalosti poslednich dnu, tak dulezite ve svych nasledcich, mluvili o vladnim prohlaseni, ktere jsme, pred osmi dny slyseli od ministerskeho predsedy. Prohlasuji jmenem nemeckeho parlamentarniho svazu, ze se plne pripojujeme ku prohlaseni, kterez v poslanecke snemovne prednesl poslanec Krepek a ze stejne jako nasi kolegove v poslanecke snemovne vladni prohlaseni na vedomi nebereme.

K temto nekolika slovum ve pricine vladniho prohlaseni, kterez jsme pred osmi dny slyseli, dovoluji si pripojiti nasledujici, pri cemz poznamenavam, ze sobe svaz vyhrazuje, aby v debate, ktera asi zitra se bude konati o zahranicni situaci, stanovisko svoje obhajil.

Ve zvlastnim rozporu k optimismu, jejz jsme jiz vytykali, stoji zahranicni vyvoj poslednich dnu, jenz vladu v rozporu k jejimu mirovemu ubezpecovani, oprenemu o hrdy pocit bezpecnosti, pohnul prave k tomu, aby naridila mobilisaci. Tato valecna opatreni, ucinena bez dostatecneho duvodu, nelze jiz uvesti v soulad s durazne hlasanou sporivosti vlady. Opatreni tato jevi se nam vsak predevsim v danem pripade take politicky povazlivymi a nebezpecnymi. Stanoveni vladni formy a vyber osob k jejimu provadeni povolanych jest vnitrni zalezitosti kazdeho statu. Zamitame kazde vmesovani se do vnitrnich pomeru uherskych a vyslovujeme se tudiz proti kazde intervenci v pritomnem okamziku, tim spise, jezto mirove smlouvy neobsahuji zadneho ustanoveni o statni forme Madarska, Kdyby utvareni politickych pomeru v sousedstvi Ceskoslovenske republiky se melo vyvinouti v ohrozeni miru a demokracie, pak bylo by prvni ulohou vlady, aby se pridrzela rizeni, kterez obsazeno jest ve stanovach Svazu narodu, aby bylo zabraneno mezinarodnim konfliktum. Jiz predcasna mobilisace znamena, jak zkusenost uci, sama sebou nebezpeci valky; jeste mnohem vice muselo by to platiti o opatreni, jakym je - doufejme ze podvrzene - ultimatum, kterez ohlasuji dnesni ranni noviny. Takoveto ultimatum nebylo by v pritomne situaci nikterak ospravedlneno a nutne by muselo byti pocitovano jako predehra k utocne valce.

Takoveto jednani jevi se mimo to jako poruseni mezinarodniho prava, mirovymi smlouvami vytvoreneho. Tvori protejsek k nevaznosti vuci pravum, kteraz narodnostnim mensinam smlouvou o ochrane mensin jsou zarucena, kterazto nevaznost posud v Ceskoslovenske republice byla projevovana. Kdyby se vsak posavadni drzitele moci v Ceskoslovenske republice byli vazne zasazovali o utvoreni pravniho stavu, jenz by demokratickym zasadam odpovidal, jenz by narodnostnim mensinam poskytl uplnou bezpecnost a svobodu, pak bylo by vylouceno ohrozeni statnich zajmu vnitropolitickymi udalostmi v nekterem state sousednim.

Ukvapena mobilisace muze byti povazovana jen za znamku slabosti, kteraz tomuto statu tak dlouho bude udelem, pokud vsem svym narodnostem nezjedna jim prislusejiciho postaveni ve state. (Souhlas nemeckych senatoru.)

Predseda: Dalsim prihlasenym recnikem jest p. sen. dr. Heller. Udeluji mu slovo.

Sen. dr. Heller [nemecky]: Slavny senate! Nase stanovisko ku vlade a ku vladnimu prohlaseni vysvetlil nas soudruh, poslanec dr. Czech v poslanecke snemovne. Meli bychom k tomu v podrobnostech leccos pripojiti, domnivame se vsak, ze nynejsi doba k tomu neni vhodnou a ze si vyhrazujeme uplatnovani techto pozadavku a stiznosti pro dobu pozdejsi. Vladni prohlaseni zamitame.

Je samozrejme, ze se dnes zabyvati musime vecmi, ktere tak vysokou merou hybaji mysli vseho obyvatelstva.

Take o tom vyjadril se posl. dr. Czech v zahranicnim vyboru poslanecke snemovny a vyjadril jsem se ja v temze vyboru teto snemovny.

Pokladame vsak za nutne, abychom z toho co bylo receno, zde pred veskerou verejnosti leccos opakovali a leccos pripojili.

Predevsim prohlasujeme, ze s nejhlubsi nevoli odsuzujeme pokus Karla Habsburga vtirati se uherskemu narodu (Nemecky: Tak jest!) a uvesti svet v novy neklid, v nebezpeci valecnych zapletek, a ze zadame, aby konecne ucinen, byl neskodnym tento zlocinny potomek zlocinneho rodu. (Souhlas a potlesk.) V tomto frivolnim pokusu shledavati vyraz prava sebeurcovaciho, jevi se mne byti snizovanim vznesene myslenky prava sebeurcovaciho, jehoz zastanci jsme a zustaneme. (Souhlas.)

Ale jsme nuceni konstatovati, ze zahranicni politika pana ministerskeho predsedy utrpela porazku. Tato politika sledovala nezmenene provedeni mirovych smluv a opira se ve vsem o Velikou Dohodu a obzvlaste o Francii.

Jiz intervence Italie v Benatkach, ktera se stala za souhlasu Francie a Anglie, znamena zmenu smlouvy trianonske. Dohodove mocnosti maji vsak v Uhrach kapitalisticke zajmy, kterez jim zabranuji, aby ku provedeni mirove smlouvy pouzily prostredku po ruce jsoucich. Dostaly se mezi sebou do kolisi. Dohoda prestala pusobiti jakozto realni moc. Poukazuji v te pricine na slova kolegy Kloface, jenz pravi: >Nema smyslu, aby ministr veci zahranicnich sepisoval noty a ultimata, nema smyslu, abychom se obraceli na nekoho u Dohody, teto Dohody, ktera v madarske veci ukazala takrka ohromujici neznalost, neschopnost a slabost.< (Nemecky: Slyste! Slyste!) Neni toho mnoho, co bychom pripojili k teto kritice Dohody, (Smich na pravici.) konstatujeme vsak, ze toto poznani prislo panum dosti pozde. Predpovidali jsme tento vyvoj udalosti od prvniho dne a prejeme si, aby poznani u panujicich stran vzrostlo a aby take pari ministr vyvodil dusledky z techto nepopiratelnych skutecnosti. Ceho vsak predevsim zadame, jest: Vlada necht se v uherskych vecech omezi na nezbytnou nutnost, to jest konecne odstraneni Habsburgu z politiky a dorazeni tohoto cile smirnymi prostredky. (Souhlas na levici.) Jiz pred nekolika tydny jsme prohlasili, ze otazka prislusnosti Burgenlandu nesmi byti otazkou, kterouz upravili by prisluselo nasemu statu. Bylo by absurdnim jen pomysliti na moznost valecnych zapletek z teto priciny. Take odzbrojeni Uher nemuze byti veci tohoto statu, nejmene pak mohlo by je Ceskoslovensko provesti prostredky donucovacimi. Na tom nemuzeme na zadny zpusob brati podilu. Mame vsak take za to, ze smirne prostredky, zejmena prostredky hospodarskeho tlaku daleko jeste nejsou vycerpany a ze tudiz nebylo zapotrebi, mobilisace, kteraz tak hluboce zasahuje do celeho zivota a v dusledcich svych jest nedozirnou. Avsak take zpusob provedeni mobilisace naplnuje nas tezkymi obavami. Vime, ze kazda valka skryva v sobe nesmirne nebezpeci pro tridu delnickou, ze totiz posili reakci ve vlastni zemi. (Souhlas na levici.) Ohlasuji se jiz opatreni, ktera znamenaji omezeni politickych svobod, opatreni, jimiz postizeno ma byti netoliko bezprostredni uzemi operacni, nybrz cela zeme. Dle tohoto umyslu poznavame nam tak dobre znamou tvar pana ministra vnitra, jehoz starorakouske, byrokraticke a veskrz reakcionarske smysleni, jehoz silnou ruku jsme po cely rok s hruzou videli pri praci. (Souhlas na levici.) Nemame k nemu duvery a pokladame ho za schopna, ze v danem okamziku prav delnictva dbati nebude.

Pohledme jen, co nam posledni dva dny prinesly. Predevsim, ze nabyl platnosti zakon o valecnych ukonech, toto opatreni, pod nimz delnictvo ve valce tak tezce trpelo; ne my samotni, ale veskere delnictvo zadalo odstraneni tohoto zakona. Prvnim cinem vlady jest oziveni tohoto hanebneho, proti delnictvu namireneho zakona.

Pohledme na mobilisacni vyhlasku. V odstavci 4. v bodech e) a f) mluvi se o zprostovani delnictva. O tom, kteri delnici maji byti ponechani v zavodech, rozhoduje prave tak jako ve starem Rakousku podnikatel, jenz se tim stava panem nad zivotem a smrti delniku, jemuz se dostava do rukou strasna zbran proti delnikum. Ve vsem vsudy stary rakousky kapitalisticky system. (Souhlas na levici). Coz nevi vlada niceho o delnickych organisacich, o zavodnich vyborech v hornictvi? Jestlize nekde, pak zde byla by musela zasahnouti soucinnost techto organisaci, aby delnictvo chraneno bylo pred zvuli podnikatelu. Vyjimecne zakony, zakon o valecnych ukonech, mobilisacni vyhlaska: vse to vyse starym kapitalistickym duchem. Nepocitujeme ani stopy po socialnim duchu, na ktery se vlada odvolava. (Souhlas na levici.) Vse to naplnuje nas hlubokou neduverou proti umyslum vlady, tezkymi obavami, ze take teto udalosti zneuzito bude k reakcionarskym pokusum omeziti prava delnictva a posiliti kapitalisticky system. Naproti tomu postradame do dnes opatreni, kterez melo byti nejnalehavejsim, mam tu na mysli upravu podpor, poskytovanych prislusnikum osob narukovanych. Tato otazka musi byti upravena co nejrychleji a ve smyslu co nejliberalnejsim, drahotnim pomerum primerenem. Ocekavame bezodkladne vyrizeni teto veci.

Panove! Pred necim chteli bychom vas varovati. Nepokousejte se vnesti umele do obyvatelstva jasavou naladu z roku 1914, pocatky k tomu jiz spatrujeme a naplnuji nas nejtezsimi obavami, nebot zklamani a kocovina nemohou zustati pozadu. Veskere delnictvo bez rozdilu narodnosti pocituje hlubokou potrebu miru, vsechny hruzy, vsechen narek, vsechny nouze a vsechna bida valky ziji jeste pevne zakotveny ve vedomi a citeni veskereho obyvatelstva, vyjimaje ty pany, kteri se tomu mohou smati. (Nemecky: Tak jest!) Nepokousejte se umele meniti tyto city, musite ztroskotati. Karel Habsburg jest zajat. Nevime, kde zde tragedie prestava a komedie zacina. Schopnost madarske slechticke kasty, pokud jde o podvadeni, jest neomezena, ale jedno musime si rici: Moznost smirne likvidace tohoto pripadu znacne stoupla touto skutecnosti. Manzele Habsburgovi budtez svemu prirozenemu povolani, ktere posud tak vzorne plnili (Veselost.), co nejrychleji navraceni a to tak, aby kazde jine a obzvlaste jakekoli politicke uplatnovani na vzdy bylo vylouceno. Osamely ostrov necht, jimi rychle jest zalidnovan. (Veselost.)

Nikdy vice nesmi hrati ulohu rodina Habsburgu, ktera po staleti jako balvan tizila vsechny narody, jejiz odstraneni jsme pocitovali jako osvobozeni, ktera byla a jest stelesnenym vyrazem zpronevery a verolomnosti. (Souhlas.) Veskera opatreni, ktera tomuto ucelu slouzi, dojdou u nas plneho souhlasu. Vzdy bude nemecke delnictvo na miste, kdy pujde o potirani reakce, ale netoliko reakce vnejsi, nybrz take reakce uvnitr statu. (Souhlas.) Delnictvo bude na strazi, aby na ohni nadseni nevarily svou polevku zivly reakcionarske. Nas boj proti reakci a pro demokracii plati vznesenemu cili osvobozeni pracujiciho lidstva ode jha kapitalismu. Krokem na teto ceste jest odstraneni monarchie, zrizeni republiky. Kazdy pokus o znovuzarizeni monarchie narazi na nas nejrozhodnejsi odpor. (Souhlas.)

Prejeme si touzebne, aby uherske delnictvo, litere od dvou let tak strasne trpelo, zbaveno bylo svych tryznitelu. Nezlomnou vernost zachovame nasim rakouskym a nemeckym soudruhum, rakouskemu a nemeckemu delnictvu. (Souhlas na levici.)

Vime vsak take, ze jejich vitezstvi jest take nasim vitezstvim, jejich porazka take nasi porazkou. Pro vedomi mezinarodni proletarske solidarity a z pudu sebezachovani musime a budeme jim take pomahati.

Avsak jsme pevne presvedceni, ze neni treba, valky k Odstraneni reakce v Uhrach, ze tomu postaceji primerene prostredky natlaku. Musime tudiz odmitnouti vse, coz by nam mohlo prinesti hruzy nove valky. Jedno vsak meli byste se z techto dnu nauciti, ze v takto vazne dobe stat muze vytrvati jen tehdy, jestlize vsechny narody, v nem obyvajici, spatruji v nem svuj domov. (Souhlas na levici.) Pravy domov nalezne pracujici lid teprve v socialistickem state. (Souhlas a potlesk na levici.)

Predseda (zvoni): Dalsim prihlasenym recnikem jest p. senator Chlumecky, udeluji mu slovo.

Sen. Chlumecky: Slavny senate! Ve jmenu klubu komunistickych senatoru dovoluji si nasledujici prohlaseni odevzdati: My stojime na tom stanovisku, zkratka, abych nemusil vsechno opakovati, co nasi soudruzi v poslanecke snemovne prohlasili.

Nasledkem toho, ze vlada potlacuje robotnicke hnuti, smerujici k uplnemu osvobozeni z hospodarskeho a politickeho utlaku, nasledkem toho, ze nasi soudruzi az do dnes upi v zalarich nevinne (Hlas: Delali puc!), nasledkem toho, ze jsme presvedceni, ze terajsi vlada podle celkoveho slozeni a hlavne, ponevadz ministerstvo vnitra a zahranici spociva v tech jistych rukach a bude jen zajmy velkokapitalistu a velkoagrarniku hajit a nikdy ne robotnicke tridy, nemuzeme miti duveru k teto vlade.

Predseda (zvoni): Dalsim recnikem >pro< je prihlasen pan senator opat Zavoral. Udeluji mu slovo.

Sen. Zavoral: Slavny senate! Dostalo se mi cti, abych jmenem koalovanych ceskych stran prohlasil, ze mame k nynejsi vlade plnou duveru (Vyborne! Potlesk.), ze s programem, ktery dohodou koalovanych stran byl sjednan, jsme srozumeni, (Vyborne! Potlesk.) a ze jsme pevne presvedceni, ze vlada ucini vsecko, aby tento program byl poctive podle prava a spravedlnosti resen. (Vyborne!)

My toto prohlaseni cinime dnes tim ochotneji, ponevadz v teto kriticke chvili dobre citime, jak je nutno, aby si vlada byla vedoma, ze v techto tezkych chvilich stoji za ni sjednoceny cely ceskoslovensky narod (Vyborne! Potlesk.) a ze tento narod v obrane svobody svoji, samostatnosti svoji a celistvosti svoji ke vsem obetem je pripraven, (Vyborne! Potlesk.) a ze my jsme si dobre vedomi toho, co rekl zde pan senator Jelinek, ze je to neco strasneho, ze dnes po trech letech zase prisera valky stoji pred nami. Take my dobre vime, co se v tech ocich lidu naseho chveje, ty uzkosti jeho dobre zname, ale my jsme si zaroven vedomi, ze jsou nekdy chvile, kdy obeti sebevetsi musi byti prineseny, nema-li byti ztraceno to, co nam je zivota drazsi. (Vyborne! Potlesk.)

Ze do teto valky nevstupuje nase vlada lehkomyslne, dobre vime vsicci. Ze se nejedna o vnitrni zalezitosti naroda uherskeho, bylo zde vymluvne receno a tim zbavuje mne to povinnosti, abych to opakoval. Zde bezi o vice - a to je chloubou naseho naroda - my tu svoji svobodu cenime dle obeti, ktere pro ni byly prineseny ne pouze v dobe evropske svetove valky, ale ktere pro ni byly prineseny za celych tech tri sta let. (Vyborne! Potlesk.) Proto jest nam tak draha, protoze tak draze byla vykoupena. Je-li ohrozena, nedivte se, panove, ze stojime zde sceleni a sjednoceni. I my si vroucne prejeme, aby neprislo k proliti ani jedine kapky lidske krve, i my touzime po tom, aby se zdarilo - ale jen energii muze se to zdarit nasi vlade -- aby v cas ukazala silu i raznost svoji.

Ale my zaroven vime, ze ten cil nas musi byti tak postaven, aby se nemohlo v brzku zase opakovati, (Vyborne! Potlesk.) co nas dnes jiz tolik obeti stoji.

Na slova pana senatora dra Hellera bych jen neco odpovedel. Myslim, ze to smim plne rici. Boji se pan senator o pracujici lid? Pane senatore, tolik byste mel prece ten cesky narod uz dobre znati, ze neni v nasem narode jedine strany, ktera by s timto pracujicim lidem, s nimz vsecky strany tak uzce srostly, nemela prave v takovych chvilich mnoho soucitneho porozumeni. Je jisto, prijde-li k nejake akci, ze obeti to bude stat, ale prave proto, ze to vime, ze to bude zase pracujici lid, drobne stredni tridy naseho naroda, ktere budou ty obeti prinaseti, jako je prinesli za svetove valky, tolik, ze je jen Buh secisti mohl, tak zajiste tento lid byl presvedcen, ze toho nebezpeci reakce u nas neni a ze neni ani jedine ceske strany v nasem narode, ktera by pracujici lid chtela pripraviti o jeho poctive nabyta obcanska, politicka prava. (Vyborne! Potlesk.)

Tolik jsem chtel rici dnes, ponevadz jsem jen ku kratkemu prohlaseni mel byti prihlasen. Opakuji jeste jednou, ze vyslovujeme vlade duveru a cekame, ze si dovede vaziti te vzacnosti, kdyz cely narod za ni stoji a ze rozvazne a rozumne bude resiti velke otazky a ze ji ani na chvili neopusti vedomi jeji velke zodpovednosti pred soudem naroda i pred soudem lidstva. Mame to plne presvedceni, ze vlade duverovati muzeme, a proto jeste jednou tuto svoji duveru jmenem vsech koalovanych stran zde verejne vyslovuji. (Vyborne! Potlesk.)

Predseda (zvoni): Ve smyslu §u 65 jedn. radu jest skonciti rozpravu o vladnim prohlaseni hlasovanim, schvaluje-li senat prohlaseni cili nic; senat muze se vsak usnesti, ze hlasovani odklada.

Navrh na odklad hlasovani mi nebyl podan.

Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Kdo schvaluje vladni prohlaseni, necht povstane. (Deje se.) To jest vetsina. Vladni prohlaseni se schvaluje. (Vyborne! Potlesk.)

Prerusuji projednavani denniho poradu a sdeluji, ze za vystoupleho predsedu vyboru ustavne-pravniho dra Witta zvolen byl predsedou dr. Soukup, za predsedu vyboru rozpoctoveho sen. Zimaka zvolen byl predsedou sen. Ferd. Jirasek.

Sdeluji, ze do vyboru imunitniho nastoupil za sen. dra Herbena sen. dr. Adolf Stransky, ktery byl zvolen take predsedou tohoto vyboru a do vyboru zahranicniho za sen. Konecneho sen. Klofac.

Navrhuji, aby pristi schuze konala se zitra ve stredu o 5. hodine odpoledni s timto

1. Prohlaseni pana ministerskeho predsedy o zahranicni situaci.

2. Druhe cteni zpravy vyboru technicko-dopravniho o vladnim navrhu zakona o vykupu drahy Rakovnik-Louny. Tisk 1039.

Jsou namitky proti tomuto memu navrhu? (Namitky nebyly.) Nejsou. Navrh muj je prijat. Koncim schuzi.