Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 70. schuze |

Schuze zahajena v 9 hodin 50 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

95 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri dr Brdlik, dr Fatka, dr Gruber, dr Hotowetz, dr Kovarik, dr Popelka a za ministerstvo financi vedouci odborovy prednosta dr Vlasak.

Z kancelare senatni: zastupci senatniho tajemnika dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro tento tyden sen. Sokolovi.

Zastupce senatniho tajemnika dr Trmal (cte):

Tiskem rozdano:

Tisk 912. Interpelace sen. Hrubeho a spol. na p. ministerskeho predsedu ve pricine boykotu ceskych zivnostniku a tovarnich delniku v narodnostne smisenem uzemi v Cechach.

Tisk 915. Interpellacia senatorov Chlumeckeho, Matuscaka a sudruhov na panov ministrov vnutra a spravedlivosti v zalezitosti censury v Banskej Bystrici na Slovensku.

Tisk 916. Interpellacia sen. inz. Klimko a spol. na pana ministra soc. peclivosti pot. financie vo veci udelenia penaznej podpory >Stavebnimu druzstvu zelezniciarov v Presove<.

Tisk 943. Interpelace sen. Hrubeho a spol. na ministra spravedlnosti v zalezitosti nepripustneho jednani soudce Fritsche v Duchcove, ktery nutil ceskeho svedka, aby vypovidal nemecky.

Tisk 945. Interpellacia sen. Chlumeckeho a sudruhov na ministra vnutornych zalezitosti a ministra spravedlnosti v zalezitosti censurnej prakse periodicnej tlace na Slovensku.

Tisk 991. Interpellacia sen. inz. Klimko a spol. na ctenu vladu vo veci rozsirenia zakona zo dna 17. decembra 1919, c. 3 Sb. z. a n. a zakona zo dna 3. marca 1921, c. 99 Sb. z. a n. na zamestnancov a ich rodiny z uzemia predtym uhorskeho.

Tisk 992. Zprava I. vyboru rozpoctoveho a II. vyboru branneho o usneseni poslanecke snemovny ze dne 5. srpna 1921 ve pricine zakona, kterym se povoluje uver pro porizeni prvni casti augmentacni zasoby odevu a vystroje pro muzstvo (tisk 951.)

Tisk 993. Zprava zahranicniho vyboru senatu N. S. R. C. o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu (tisk 1821), kterym se predklada ke schvaleni N. S. smlouva uzavrena v Praze, dne 29. cervna 1920, mezi republikou Ceskoslovenkou a risi Nemeckou o statnim obcanstvi (tisk 2343) - (tisk sen. 895).

Tisk 994. Zprava ustavne-pravniho vyboru senatu N. S. o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakona o prevzeti statku a majetku, pripadlych podle mirovych smluv ceskoslovenskemu statu (tisk 974).

Tisk 995. Zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny ze dne 6. srpna 1921, ve pricine zakona stran statni vypujcky na uhradu schodku z moucneho hospodarstvi (tisk 960).

Tisk 996. Zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2713) ve pricine zmeny zakona o dani z obratu a dani prepychove (tisk 972).

Tisk 997. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k navrhu poslancu Bechyne, dr Frankeho, dr Rasina, Sramka, Svehly a soudr. (tisk 2807) na zmenu zakona ze dne 20. prosince 1918, c. 93 Sb. z. a n. o platu presidenta Ceskoslovenske republiky (tisk 957).

Tisk 998. Zprava I. vyboru kulturniho a II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 2361), kterym se zrizuje >Nadani Arnosta Denise< (tisk 952).

Tisk 999. Zprava ustavne-pravniho vyboru (k tisku 956) o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2832) na vydani zakona proti utisku a na ochranu svobody ve shromazdenich vzhledem na navrh poslancu Curika a druhu (tisk 49).

Tisk 1000. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 958) ve veci navrhu posl. dr Kramare, dr Lukavskeho, dr Rasina a spol. (tisk 222), na vydani zakona o zrizeni usporne komise parlamentni (tisk 2824).

Tisk 1001. Zprava I. zahranicniho vyboru a II. vyboru zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 973) o vladnim navrhu zakona (tisk 2651), kterym se vlada zmocnuje, aby zatimne upravila obchodni styky s cizinou (tisk 2827).

Tisk 1002. Zprava I. narodohospodarskeho vyboru, II. vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 966), tykajici se navrhu posl. Dubickeho, Koudelky, Drobneho, Kaderky a soudr. jako clenu subkomitetu pro vyrizeni navrhu (tisk 161, 331, 278 a 1005) ve veci drobnych zemedelskych pachtu (tisk 2779).

Tisk 1003. Zprava narodohospodarskeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 546) o do plneni clanku IX. zakona o celni sazbe z 13. unora 1906, c. 20 r. z. a uher. zak. cl. LIII z roku 1907 (tisk 949).

Tisk 1006. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1200), o dani z obohaceni a z prevodu nemovitosti (tisk 967).

Tisk 1007. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Tayerle, Gersla, Kleina a soudr. na zmenu § 6 zakona, ze dne 7. ledna 1920, c. 31 Sb. z. a n., kterym nove upraveny valecne prirazky k poplatkum a zmenena nektera ustanoveni o poplatcich, dale o navrhu posl. Patzela, Knirsche a druhu na zmenu zakona ze dne 7. ledna 1920, c. 31 Sb. z. a n. o poplatkove povinnosti (tisk 950).

Tisk 1008. Zprava I. socialne-politickeho vyboru a II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2715) o vladnim navrhu zakona (tisk 2092), jimz se civilnim a vojenskym statnim zamestnancum, jakoz i zamestnancum v podnicich a fondech statem spravovanych povoluje mimoradna vyplata jednomesicni castky nouzovych vypomoci, stanovenych zakonem ze dne 25. listopadu 1920, c. 625 Sb. z. a n. (tisk 962).

Tisk 1009. Zprava I. socialne-politickeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2648), jimz se meni zakon ze dne 18. unora 1919, c. 89 Sb. z. a n. o zaradeni oficiantu do urednickych trid hodnostnich a platovych (tisk 963).

Tisk 1010. Zprava socialne-politickeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje lhuta k prihlaskam o duchod, podle zakona o pozitcich valecnych poskozencu a upravuje vyplaceni drahotni prirazky k jejich duchodum (tisk 2794, tisk sen. 953).

Tisk 1011. Zprava vyboru technicko-dopravniho a vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny, ohledne vladniho navrhu zakona (tisk 1360) o dani z vodni sily (tisk 2639) - (tisk sen. 959).

Tisk 1012. Zprava I. vyboru technicko-dopravniho a II. vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 961) o vladnim navrhu zakona (tisk 2652), kterym se pozmenuje ustanoveni §u 5 zakona ze dne 25. unora 1920, c. 143 Sb. z. a n. o ucasti zamestnancu pri hornictvi a sprave doluv a jejich podilu na cistem zisku (tisk 2826).

Tisk 1013. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslaneckej snemovne (tlac. c. 2790) o vladnom navrhu zakona (tlac. c. 2318), ktorym pozmenuju sa niektore ustanovizne zakladneho cl. I. z r. 1890, jednajuceho o verejnych hradskych (silniciach) a mytach na Slovensku a Podkar-patskej Rusi (tisk 976).

Tisk 1014. Zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny ohledne navrhu posl. inz. Novaka, inz. Becky a soudr. (tisk 2679) na vydani zakona o uprave cla na automobily, motorove pluhy a motory (tisk 2831) - (tisk sen. 979).

Tisk 1015. Zprava I. vyboru socialne-politickeho a II. vyboru (rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1898) o drahotnich pridavcich k duchodum podle zakona o pensijnim pojisteni (tisk 977).

Tisk 1016. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslaneckej snemovne (tlac. c. 964) o vladnom navrhu zakona (tlac. c. 1542), ktorym sa meni niektore ustanovenia zakonov o solnom monopole (tlac. c. 2699).

Tisk 1017. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2523), a o navrhu poslance Tayerle a soudr. (tisk 2135) na zmenu zakona o podpore nezamestnanych (tisk 2830) - (tisk sen. 982).

Tisk 1018. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslaneckej snemovne o vladnom navrhu zakona (tlac. c. 2735) o prozatimnem zvyseni zaopatrovacich platov hornickych na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (tlac. 2835) - (tisk sen. 975).

Tisk 1019. Zprava socialne-politickeho vyboru o usneseni posl. snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2177), dale o navrhu posl. Nemce a soudr. (tisk 900) a navrhu posl. Schafera a soudr. (tisk 1370) a o navrhu posl. Skalaka a soudr. (tisk 1817) o zavodnich radach (tisk 2836) - (tisk sen. 981).

Tisk 1020. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 1121) o valecnych prirazkach ku primym danim (s vyjimkou dane z prijmu) za rok 1921 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 2815) - (tisk sen. 955).

Tisk 1021. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (t. c. 1203) o zmene nekterych ustanoveni zakona o osobnich danich primych, tykajicich se dane duchodove a dane z prijmu (tisk 2741) - (tisk sen. 965).

Tisk 1022. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 968) o vladnom navrhu (tisk 1122), ktorym sa pre Slovensko a Podkarpatsku Rus ustanovuju valecne prirazky ku priamym daniam (s vyminkou dane dochodkovej) na rok 1921 a docasne se zrusuju niektore ustanovenia o priamych daniach (tisk 2834) (tisk sen. 968).

Tisk 1023. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 954) o vladnim navrhu zakona (tisk 1201), jimz se meni nektera ustanoveni uherskych zakonnych clanku o dani z prijmu (dochodkove) (tisk 2797).

Tisk 1024. Zprava socialne-politickeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 899) o zabirani budov neb jejich casti pro ucely verejne (tisk 2098).

Tisk 1025. Zprava I. rozpoctoveho vyboru a II. vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2223) na poskytnuti statni zapujcky zastavnimu a pujcovnimu uradu v Praze (tisk 2596) - (tisk sen. 948).

Tisk 1026. Zprava I. rozpoctoveho vyboru a II. vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1398), kterym se prikazuje samospravnym svazkum vynos nekterych statnich dani (tisk 2825) - (tisk sen. 969).

Tisk 1027. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru a II. rozpoctoveho vyboru ve veci usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1397) o prechodne uprave financniho hospodarstvi obci a mest s pravem municipalnim (tisk 978).

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Prvnim bodem jest

Zpravodajem jest p. sen. Hybs. Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Hybs: Nenavrhuji zadnych zmen.

Predseda: Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Zadam pp. senatory, kteri s osnovou zakona (28 §u), jeho nadpisem, uvodni formuli, jakoz i nadpisy jednotlivych paragrafu, tak jak prijaty byly ve cteni prvem, souhlasi tez ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem, uvodni formuli, jakoz i nadpisy jednotlivych paragrafu prijata jest ve cteni druhem.

Pristupujeme k bodu druhemu

Zpravodajem jest za vybor technicko-dopravni p. sen. Kousa, za vybor rozpoctovy rovnez p. sen. Kousa.

Ma pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Kousa: Nemam.

Predseda: Prosim pani a pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo s osnovou zakona (9 clanku), jeho nadpisem a uvodni formuli souhlasi ve cteni druhem, prave tak jak prijaty byly ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest timto i ve cteni druhem.

Prikrocime dale k

Zpravodajem za vybor narodohospodarsky jest p. sen. Hucl, za vybor rozpoctovy p. sen. Sablik.

Navrhuje pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Sablik: Zde v §u 2 v po slednim slove >rostlinych< maji byti dve >n<.

Predseda: Prosim pani a pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Kteri pp. senatori s osnovou zakona (4 paragrafy), jeho nadpisem a uvodni formuli i s prednesenou opravou, prijatymi ve cteni prvem, souhlasi tez ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest timto i ve cteni druhem.

Dam hlasovati: 1. o resoluci vyboru narodohospodarskeho a 2. o resoluci vyboru rozpoctoveho.

Kdo souhlasi s resoluci vyboru narodohospodarskeho, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Resoluce tato jest prijata.

Kdo souhlasi s resoluci vyboru rozpoctoveho, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Resoluce tato jest prijata.

Dalsim bodem jest

4. druhe cteni zpravy I. vyboru narodohospodarskeho, II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2225) o vladnim navrhu zakona (tisk 1736), jimz se povoluje statni prispevek na provedeni zajistovacich a opravnych praci nouzovych na moravskych vodotocich. Tisk 940.

Zpravodajem za vybor narodohospodarsky jest p. sen. Sablik, za vybor rozpoctovy rovnez p. sen. Sablik.

Navrhuje pan zpravodaj textove zmeny?

Zpravodaj sen. Sablik: Zadne zmeny nenavrhuji.

Predseda: Prosim pani a pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo s osnovou zakona (ma 5 §u), jeho nadpisem a uvodni formuli, prijatymi ve cteni prvem, souhlasi tez ve cteni druhem, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou ve cteni druhem.

Dam hlasovati o resoluci senatoru Linka, Polacha a soudr., ktera prectena jiz byla v 68. schuzi senatu dne 10. srpna 1921.

Pan zpravodaj navrhuje, aby tato resoluce prikazana byla vyboru rozpoctovemu a narodohospodarskemu.

Kdo s prikazanim resoluce jmenovanym vyborum souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Resoluce tato se prikazuje jmenovanym vyborum.

Pristupujeme k bodu patemu, jimz jest

5. druhe cteni zpravy I. vyboru technicko-dopravniho a II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2529) o vladnim navrhu zakona (tisk 2091), kterym se povoluje uver k uhrade potreby statni spravy zeleznicni na opatreni vozidel v roce 1921, tisk sen. 904. Tisk 941.

Zpravodajem za vybor technicko-dopravni jest p. sen. Havlena, za vybor rozpoctovy tez p. sen. Havlena.

Ma pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Havlena: Nemam.

Predseda: Neni tomu tak. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Kteri pp. senatori s osnovou zakona (5 paragrafu), jeho nadpisem a uvodni formuli, tak jak prijaty byly ve cteni prvem, souhlasi i ve cteni druhem, necht zvednou ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest ve cteni druhem.

Dalsim bodem jest

Zpravodajem jest p. sen. Havlena.

Navrhuje pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Havlena: Neni zadnych zmen.

Predseda: Neni zadny navrh ucinen. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Kdo s osnovou zakona (2 §y), jeho nadpisem a uvodni formuli souhlasi ve cteni druhem, jak prijaty byly v prvem cteni, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou tez ve cteni druhem.

Dale jest bod sedmy:

Zpravodajem jest p. sen. Zimak.

Ma pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Zimak: Nikoliv.

Predseda: Neni zadnych textovych zmen. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Zadam pp. senatory, kteri s osnovou zakona (2 §y), jeho nadpisem a uvodni formuli, prijatymi ve cteni prvem, souhlasi tez ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest timto i ve cteni druhem.

Zpravodajem jest p. sen. Lukes.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Lukes: Neni zadnych zmen.

Predseda: Neni zadnych zmen. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Kdo z pp. senatoru souhlasi s osnovou zakona (4 §y), jeho nadpisem a uvodni formuli, prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona, s nadpisem a uvodni formuli prijima se tez ve cteni druhem.

Aby zabraneno bylo spravnim obtizim, pri urazovych pojistovnach a aby tak zachovano bylo nerusene provadeni urazoveho pojisteni jest treba, aby tato osnova zakona byla co nejdrive uzakonena.

Kdo souhlasi, aby byla priznana pilnost teto zalezitosti podle § 55 jedn. radu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Navrhuji, aby byla tato vec projednana v jedine debate a to ve lhute ctvrt hodiny a aby byla stanovena lhuta recnicka na 10 minut.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina, muj navrh jest schvalen.

Pristupujeme k bodu 10, jimz jest

10. zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakona, kterym se meni nektera ustanoveni zakona o urazovem pojisteni delniku. Tisk 947.

Zpravodajem jest pi. sen. Ecksteinova. Udeluji ji slovo.

Zpravodaj sen. Ecksteinova: Slavny senate! Predlozena osnova zakona byla predlozena k projednani poslanecke snemovne a senatu z duvodu, ze hranice prijmu 6.000 Kc k vymerovani rent nasledkem vysokeho zdrazeni vsech zivotnich potreb nijak neni s to uhraditi nejnutnejsi vydaje poskozence, zraneneho pri vyrobe prumyslove nebo zemedelske. Socialne-politicky vybor poslanecke snemovny projednavaje tuto predlohu vladni, ktera stanovila meze hranice vydelkove na 9.600 Kc, zvysil tuto mez hranice vydelkove na 12.000 Kc, jezto pocitati jest s tim, ze pri uplne neschopnosti duchodce cini renta 66 1/2%, to jest 8.000 Kc, kteryzto obnos povazuje socialne-politicky vybor za hranici duchodu, ktera stoji jeste hluboko za minimem, potrebnym k existenci zraneneho, a nedosahuje hranice stanovene zakonem o nemocenskem pojisteni delniku, ze dne 22. prosince 1920, cislo 689 Sb. z. a n. Ve tride XV. cini 10.220 Kc, tim spise, ze vydelek zraneneho pocitati jest ze mzdy za 300 dni rocne. Vedle toho prijeti hranice 9.600 Kc znamenalo by pri regressnim pravu nemocenskych pokladen dle § 65 zakona o urazovem pojisteni delniku znacne zatizeni nemocenskych pokladen.

Mimo to, vazeni panove, stanovenim obnosu 12.000 Kc jako hranice mzdy vydelkove jest znacne poskozeno delnictvo. Pri dnesnich drahotnich pomerech, a pri dnesni vysi mezd dostupuji prijmy delniku 20, 24, 30 tisic Kc rocne, jmenovite tech delniku, kteri prave pro nebezpecnost sveho zamestnani jsou odmenovani vyse nez delnici ostatni. Ale jestlize se vydelkova hranice stanovi na 12.000 Kc rocne, toz delnik dostane vlastne ne 60, nybrz pouze 30% a jeste mene sveho skutecneho vydelku. Srovnavati tento prijem s prijmem pensijnim, odvolavati se k tomu, ze pensijni kvoty nedosahuji takove vyse, bylo by velmi nebezpecne, ponevadz zraneni delnika nastava skoro pravidelne v kvetu jeho muznych let, kdy je obklopen rodinou a ma k ni povinnosti, kdezto do pense odchazi clovek, ktery jiz svou rodinu zaopatril a spise muze ciniti narok, aby rodina poskytla jemu nejake sousto, nez-li, aby nan uvalena byla povinnost, aby se o ni staral.

Mimo to do puvodni osnovy vladni byl vlozen novy clanek II. a to mezi clanek I. a II., kterym urazove pojistovny osvobozeny jsou od dane vydelkove a duchodove vzhledem k verejnemu a nevydelecnemu svemu razu.

V cl. III. byla dana slova: >Vlade se uklada<, misto dosavadnich: >Vlada se zmocnuje<, jakozto pregnantnejsi vyraz a konecne vypusten druhy odstavec, podle nehoz pusobnost tohoto clanku mela se tykati zemedelskeho delnictva na Slovensku a v Podkarpatske Rusi.

Tim byl ucinen ustupek agrarnim podnikatelum slovenskym, kteri v tomto pojistovani zemedelskeho delnictva na Slovensku nalezaji vydatnou oporu pro upevneni posic sve strany.

Cl. IV. schvalen beze zmeny se zpetnou platnosti od l. ledna 1921. Tato zpetna platnost tohoto zakona od 1. ledna 1921 byla predmetem dlouheho a uporneho vyjednavani. Proti zpetne platnosti zakona od 1. ledna 1921 bylo hlavne se strany prumyslniku a se strany zivnostenske namitano, ze tim se zatezuji prumysl a zivnosti o castky, za ktere nemohou se jiz odskodniti na objednatelich, protoze prace jsou hotovy a nelze tyto vylohy, ktere pujdou do znacne vyse, zauctovati dodatecne.

Nicmene cela predloha je vysledkem kompromisu a vzhledem k tomu, ze pro tento kompromis je v poslanecke snemovne dostatecna vetsina, doporucuji slavnemu senatu, aby toto dilo kompromisu schvalil v usneseni poslanecke snemovny, ponevadz je nebezpeci, kdybychom nejake zmeny provedli, ze tyto zmeny by nedosly souhlasu snemovny poslanecke a znamenalo by to jenom odklad pro pusobnost tohoto zakona, ktery by se nevymstil na nikom jinem, nez na zranenych delnicich, na zranenych zamestnancich, kteri velmi mizerne se protloukaji dnes se svymi rentami, vymerenymi ze 6.000 Kc prijmu rocne. Je vsak jisto, ze ani teto hranice 12.000 Kc prijmu nedosahnou vsichni zamestnanci, ponevadz mame jeste stale, jmenovite v zemedelstvi, tisice zamestnancu, jejichz hranice prijmova jest omezena na 6.000 Kc rocne. Z toho duvodu cele zatizeni, ktere z tohoto rozpoctu bude plynouti pro prumysl, nejevi se nikterak hrozivym a protoze urazova pojistovna dale predpoklada a vykazuje na zaklade teto predlohy, ze dosahne prijmu asi 106 milionu Kc rocne, bude mozno, aby pri tak znacnych prispevcich snizila sve tarifove zakladny. Soucasne usnesl se socialne-politicky vybor, aby byly take navrzeny obe resoluce. Koncic, doporucuji slavnemu senatu, aby z duvodu, ktere jsem uvedla, toto usneseni poslanecke snemovny schvalil ve zneni, ktere bylo prijato socialne-politickym vyborem senatu. (Vyborne.)

Predseda (zvoni): Byla mi predlozena dostatecne podporovana resoluce senatoru Jarolima, Lowa, Heckera a soudr. Zadam, aby byla prectena.

Zastupce sen. tajemnika dr Trmal (cte): >Vlada se vyzyva, aby senatu predlozila co nejdrive k usneseni zakon, podle nehoz urazovym invalidum, vdovam a sirotkum, kteri tu byli jiz koncem r. 1921, poskytnuty budou k jejich nynejsim urazovym rentam drahotni pridavky v takove vysi, ktera pomerne odpovida rocnimu vydelku Kc 1200,-<

Predseda: Zahajuji debatu. K slovu jsou prihlaseni recnici: pan sen. Jarolim a p. sen. Thor. Udeluji slovo panu sen. Jarolimovi.

Sen. Jarolim (nemecky): Slavny senate! Hlavni zmena predlozeneho zakona spociva v tom, ze se zvysil rocni pracovni vydelek, jenz slouzi k vymereni urazove renty, ze 6.000 na 12.000 Kc. Tento zakon prinasi beze vsi pochyby pro budoucnost invalidum, vdovam a sirotkum ne sice velike, prece vsak alespon male zlepseni oproti stavu posavadnimu. Vzhledem k tomu budeme tudiz hlasovati pro tento zakon. Prece vsak litujeme hluboce, ze smerodatny rocni vydelek pracovni nebyl vzat vyssi sumou. Vzdyt prece jiz pani senator Ecksteinova, podavajic zpravu pripustila, ze to, co v zakone jest vysloveno, jest prilis nizke a skutecnym pomerum mzdovym neodpovida. Veci take skutecne tak se maji. Az do valky obnasel zapocitatelny rocni vydelek 2.400 Kc. Ponevadz mzdy tehdy nebyly tak vysoke, mohlo se predpokladati, ze v kazdem jednotlivem pripade nehodou postizeny delnik anebo jeho prislusnici po smrtelnem urazu obdrzi vyplacen plny obnos, jak by to zakonu odpovidalo. Od te doby byly ovsem zapocitatelne rocni mzdy ponekud zvyseny, nejprve na 3.600, pozdeji na 6.000 Kc. A nyni vlada navrhla zvyseni na 9.000 Kc. Velmi zvlastni! To totiz dokazuje, jakym socialne-politickym duchem vlada jest vedena. Musi-li sama priznati, ze zivobyti vseobecne se zdrazilo 10 a jedenactkrat, pak jest jednoduse nesrozumitelno, ze mohla prijmouti rocni pracovni vydelek ve vysi pouze 9.000 Kc. Kdybychom chteli poloziti za zaklad pohyb cen, musel by nynejsi rocni vydelek obnaseti nikoli 12.000, nybrz 26.000 Kc. Ponevadz prijato bylo pouze 12.000 Kc, odpovida to asi polovine vlastniho obnosu.

Nyni vsak prichazi k tomu jeste neco, ceho dluzno velmi litovati, ze totiz to, co se zde usnasi, plati pouze pro pristi invalidy od 1. ledna 1922 pocinaje, kdezto na vsechny ostatni, kteri tu jsou jiz od drivejska, nebere se nejmensiho ohledu, A pocet jejich jde prece do mnoha tisicu. Mame mnoho tisic invalidu, vdov a sirotku, kteri tedy vyjdou uplne na prazdno. Pri tom dluzno jeste prihlednouti take k tomu, ze mnoho tisic jich pochazi z dob miru. Z toho vyplyva skutecnost, ze na priklad neni malo delniku, jejichz renta byla vymerena na zaklade rocniho vydelku 1.000 Kc a pri kterych od te doby podstatna zmena nenastala. Nebot drahotni pridavek, jenz poskytnut byl roku 1917, jiz davno jest vyrovnan vseobecnym pohybem cen a take tehdy skutecnym pomerum neodpovidal. Bylo by tedy byvalo zcela samozrejme, kdyz tento zakon byl zmenen, kdyby vlada i poslanecka snemovna byly vzaly zretel na to, aby primereny drahotni pridavek take ku starym rentam byl byval poskytnut.

Jiz tedy z vyvodu pani referentky vyplyvalo, ze podnikatele projevili vetsi nebo mensi odpor. Podnikatele projevuji prece vzdy odpor, a obzvlaste v posledni dobe stalo se u nich zase takrka stalou kapitolou prohlasovati, ze socialne-politicka bremena jsou zkratka nesnesitelna. Nemame prave po ruce zadnych presnych cislic. Predpokladame-li vsak cislice, jez prece nejakym zpusobem pri hornictvi mame po ruce, pak musime konstatovati, ze socialne-politicka bremena v pomeru k cele cene vyrobku nikdy nebyla tak nizka jako nyni. Nebot absolutni cislice samy o sobe nerozhoduji, nybrz pomer socialne-politickych bremen k cele vyrobni cene jest smerodatnym pro posuzovani, jak vysoka jsou socialne-politicka bremena. Mluveni a hlomozeni podnikatelu proti socialne-politickym bremenum nesmi tedy miti na nas naprosto zadneho vlivu, jinak nebylo by lze vubec provadeti nejakou socialni politiku. Ponevadz jiz neni mozno - a take zpravodajka v tom smyslu se vyjadrila - ze nemaji byti predsevzaty nejake zmeny, ze nemaji byti podany zadne navrhy, nebudeme prave take zadnych navrhu podavati. Spokojujeme se predlozenim resoluce, ktera jiz byla ctena a zadame za jeji prijeti. Resoluce vyslovuje, ze se vlada vyzyva, aby v nejblizsi dobe predlozila osnovu, ze k rentam invalidu, vdov a sirotku, kteri tu jiz jsou pred platnosti tohoto zakona, poskytuji se drahotni pridavky, odpovidajici rocnimu vydelku 12.000 Kc; to konecne jest to nejmensi, co pro stare invalidy stati se muze a musi. (Potlesk u nemeckych senatoru.)