Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 60. schuze |

Schuze zahajena v 15 hod. 30 min.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

118 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri dr Kovarik, dr Popelka.

Z kancelare senatni: zastupci senatniho tajemnika dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Pro dnesni schuzi udelil jsem dovolenou senatoru Kneschovi, Donatovi a Lukschovi.

Senator Rozkosny zada dovolenou do 10. cervence t. r.

Senator Schmidt zada za udeleni 5nedelni dovolene, pocinajic 14. cervnem 1921, z duvodu zdravotnich.

Senator dr Mudron a senator Hartl zadaji rovnez ze zdravotnich duvodu dovolenou na 4 nedele.

Senator Dula zada dovolenou z pricin zdravotnich na dobu 4 nedel, pocinajic dnem 6. cervence 1921.

Kdo souhlasi, aby zadane dovolene byly udeleny, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina, dovolene se udeluji.

Postou tiskem zaslano (dne 24. cervna 1921):

Zastupce sen. tajemnika dr Trmal (cte):

Tisk 821. Zprava socialne-politickeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 768) ve veci vladniho navrhu zakona o dalsim prozatimnim zvyseni zaopatrovacich platu hornickych (tisk 1426) a o navrhu posl. Draxla, dr Vrbenskeho a spol. (tisk 587) na zvyseni pridavkuv a mimoradneho platu hornickym provisionistum (tisk 2023).

Tisk 822. Zprava socialne-politickeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 769) ve veci vladniho navrhu zakona (tisk 1364), kterym se zavadi placena dovolena pro delniky pri dolovani na vyhrazene nerosty (tisk 1988).

Tisk 823. Zprava I. vyboru technicko-dopravniho, II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny ze dne 19. kvetna 1921, kterym se doplnuje zakon ze dne 22. cervence 1919, c. 438 Sb. z. a n., o statni podpore pri zahajeni soustavne elektrisace (tisk 754).

Tisk 824. Zprava vyboru narodohospodarskeho o vladnim navrhu zakona, kterym se doplnuje cl. II. zakona ze dne 22. prosince 1920, c. 687 Sb. z. a n., jimz se rusi nebo meni nektera ustanoveni zakona o dani z lihu (tisk 538).

Tiskem rozdano:

Tisk 710. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. Jelinka, Luksche a soudr. ve vecech brnenskeho skolstvi (tisk 426).

Tisk 758. Odpoved vlady na interpelaci sen. Jelinka a soudr. ohledne pametniho spisu predlozeneho r. 1919 mirove konferenci a pojednavajiciho o problemu Nemcu v Cechach (tisk 211).

Tisk 779. Odpoved spravce ministerstva pro zasobovani lidu na interpelaci sen. Zulegera, Knesche, dr Ledebura-Wichelna a soudr. stran zvyseni kontingentu obili (tisk 591).

Tisk 781. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. Lipperta, dr Spiegela, dr Hilgenreinera a druhu o nepovoleni nemecke obcanske skoly pro mesto Touskov (tisk 221).

Tisk 784. Odpoved vlady na interpelaci sen. dr Heliera, Niessnera a soudr. ve pricine vyhoveni resolucim, kterez senat prijal (tisk 600).

Tisk 785. Odpoved predsedy vlady na interpelaci sen. dr Marese a spol. o pretvoreni zemske hospodarske akademie v Decine-Libverde na vysokoskolsky odbor nemecke vysoke skoly technicke v Praze s ponechanim na dosavadnim miste (tisk 553).

Tisk 787. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. Hartla a soudr. o nerovnomernem zastoupeni Nemcu a Cechu v jejich autonomnich uradech skolnich (tisk 693).

Tisk 789. Vladni navrh o plodinove burse v Bratislave a o zakazu terminovych obchodu s obilim a mlynskymi vyrobky na Slovensku a v Podkarpatske Rusi.

Tisk 790. Navrh sen. Kadlcaka a spol. na vydani vcelarskeho zakona pro republiku Ceskoslovenskou.

Tisk 791. Navrh sen Svece a soudr. na doplneni §u 9 zakona ze dme 17. cervence 1919, c. 421 Sb. z. a n., kterym se meni obecni statek v kmenove obecni jmeni.

Tisk 792. Interpelace sen. dr Horacka a spol. na pana ministra zeleznic v pricine vyhlaseni novych jizdnich radu.

Tisk 793. Interpelace sen. Spery a soudr. k panu ministru vnitra v zalezitosti vyplaty zvyseni odpocivneho t. zv. staropensistum.

Tisk 794. Interpelace sen. Hrejsy, Kroihera a spol. k vlade republiky ceskoslovenske ohledne vykladu resoluce senatu N. S. R. C. z 18. listopadu 1920 a resoluce poslanecke snemovny z 25. listopadu 1920 o nouzove vypomoci duchovenstvu.

Tisk 795. Interpelace sen. Liseho a soudr. k ministru verejnych praci o vyvozu exkontingentniho uhli.

Tisk 796. Interpelace sen. Liseho a soudr. k ministru verejnych praci o planu pro zasobovani uhlim.

Tisk 797. Interpelace sen. Liseho a soudr. k ministru verejnych praci o zvysovani cen uhli.

Tisk 798. Interpelace sen. Liseho a soudr. k ministru verejnych praci o vyhrade uhli z dolu >Gott mit uns<.

Tisk 799. Navrh sen. Sablika a spol. na poskytnuti statni podpory zemedelcum v nekterych obcich okresu zdarskeho, postizenych prutrzi mracen a krupobitim.

Tisk 800. Navrh sen. Hrejsy a spol. na udeleni podpory soudnimu okresu Val. Klobouckemu na Morave, prutrzi mracen poskozenemu.

Tisk 801. Vladni navrh, jimz se doplnuje ustanoveni § 5 zakona ze dne 17. cervence 1919, c. 421 Sb. z. a n., kterym se meni obecni statek v kmenove jmeni obecni.

Tisk 804. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra post. a telegrafu ve pricine nespravneho predepisovani telefonni pujcky.

Tisk 805. lnterpelace sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. na pana ministra veci zahranicnich ve pricine interviewu ve >Westminster Gazette<.

Tisk 806. Interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na pana ministra financi ohledne navraceni zadrzenych bankovek chudym a nezamestnanym osobam.

Tisk 807. Interpelace sen. Linka, Polacha, Lowa a soudr. na p. ministra zeleznic ohledne vybudovani zeleznicni trati H1ucin- Annaberg jako nouzove stavby.

Tisk 808. Interpelace sen. Linka, Polacha a soudr. na p. ministra financi ve pricine cla prosteho dovozu zeleniny do okresu fryvaldovskeho.

Tisk 809. Interpelace sen. Hartla, dr Naegle a soudr. na p. ministra post a telegrafu ohledne neslychaneho poruseni listovniho tajemstvi.

Tisk 811. Interpelace sen. dr LedeburaWichelna a soudr. na p. ministra veci zahranicnich stran projevu, ktery ucinil predseda cs. delegace na mezinarodni parlamentarni obchodni konferenci v Lisabone.

Tisk 812. Zprava vyboru ustavne-pravniho o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 3. prosince 1920, c. 638 Sb. z. a n., kterym se meni narizeni v1ady republiky Ceskoslovenske ze dne 3. zari 1920, c. 501 Sb. z. a n. o rozsireni pravomoci policejniho komisarstvi v Moravske Ostrave na Hlucinsku.

Tisk 813. Zprava vyboru ustavne-pravniho o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 21. dubna 1921, c. 168 Sb. z. a n., kterym se rozsiruje platnost zakonu o pravu tiskovem, spolkovem a shromazdovacim na Hlucinsku.

Tisk 814. Zprava socialne olitickeho vyboru o navrhu sen. Hrejsy a spol. na vydani zakona ve smyslu cl. XI. zak. ze dne 7. rijna 1919, cis. 541 Sb. z. a n., o priznani vyhod zakona zamestnancum doposud neprevzatym (tisk 630).

Tisk 815. Zprava rozpoctoveho vyboru o zprave komise Narodniho shromazdeni pro kontrolu davky z majetku a z prirustku na majetku (tisk 783).

Tisk 816. Interpelace sen. dr Naegle a soudr. na p. ministra vnitra ve pricine zakazu, jimz urady zapovedely nemeckym, studujicim nositi studentske odznaky.

Tisk 817. Interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na p. ministra spravedlnosti stran pozitkuv a sluzebnich pomeru soudech sluhuv a poduredniku.

Tisk 818. Vladni navrh, kterym se udeluje obci liberecke povoleni, aby prevzala zaruku za zavazky liberecke sporitelny.

Tisk 819. Odpoved spravce ministerstva pro zasobovani lidu na interpelaci sen. Liseho a druhu o nedostatecnem a nepravidelnem zasobovani prumyslovych okresu severovychodnich Cech (tisk 675).

Tisk 820. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. Hartla, Friedricha a soudr., tykajici se zneuziti zakona ze dne 14. dubna 1920, c. 267 Sb. z. a n. (tisk 692).

Tisk 825. Zprava narodohospodarskeho vyboru o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 27. ledna 1921, cis. 31 Sb. z. a.n., kterym se zrusuji predpisy o omezeni spotreby masa i tuku.

Tisk 826. Zprava I. narodohospodarskeho vyboru a II zivnostensko-obchodniho vyboru o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 12. listopadu 1920, c. 619 Sb. z. a n., kterym se. upravuje obchod melasou a osmozovou vodou.

Tisk 827. Zprava I. narodohospodarskeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru, III. zivnostensko-obchodniho vyboru o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 16. listopadu 1920, c. 620 Sb. z. a n., jimz se stanovi prodejni ceny lihu a lihovin.

Tisk 828. Zprava I. narodohospodarskeho vyboru, II. zivnostensko-obchodniho vyboru a III. rozpoctoveho vyboru o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 23. rijna 1920, c. 581 Sb. z. a n. o uprave obchodu repovym cukrem ve vyrobnim obdobi 1920/21.

Tisk 829. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu, tykajicim se povoleni zcizeni nekolika pozemku mesta Frydku (tisk 786).

Tisk 830. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru a II. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (vladni navrh tisk c. 1040) o mimoradne zupni prirazce na Slovensku (tisk 753).

Tisk 833. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni advokatnich radu (tisk 725).

Tesnopisecka zprava o 58. schuzi senatu Narodniho shromazdeni R. C. v Praze v utery dne 14. cervna 1921.

Tesnopisecka zprava o 59. schuzi senatu Narodniho shromazdeni R. C. v Praze v utery dne 14. cervna 1921.

Z predsednictva bylo prikazano:

vyboru iniciativnimu:

Tisk 790. Navrh sen. Kadlcaka a spol. na vydani vcelarskeho zakona pro republiku Ceskoslovenskou.

Tisk 791. Navrh sen. Svece a soudr. na doplneni § 9 zak. ze dne 17. cervence 1919, c. 421 Sb. z. a n., kterym se meni obecni statek v kmenove obecni jmeni.

Tisk 799. Navrh sen. Sablika a spol. na poskytnuti statni podpory zemedelcum v nekterych obcich okresu zdarskeho, postizenych prutrzi mracen a krupobitim.

Tisk 800. Navrh sen. Hrejsy a spol. na udeleni podpory soudnimu okresu Val. Klo- bouckemu na Morave, prutrzi mracen poskozenemu.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Jakozto prvni predmet jest

1. zprava socialne-politickeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk. 769), ve veci vladniho navrhu zakona (tisk 1364), kterym se zavadi placena dovolena pro delniky pri dolovani na vyhrazene nerosty (tisk 822).

Zpravodajem jest pan senator Jakubka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jakubka: Slavny senate! Vybor socialne-politicky projednal navrh zakona usneseny poslaneckou snemovnou, kterym se zavadi placena dovolena pro horniky a prisel k poznani, ze dovolena pro horniky jest naprosto zduvodnena. Hornici konaji jednu z nejdulezitejsich praci pro spolecnost s nasazenim vlastniho zdravi, ba i zivota. Praci tuto vykonavaji z velke miry pod zemi, odlouceni od prirody a slunecniho svetla; jest to tedy pouze akt spravedlnosti, poskytne-li se jim jednou v roce moznost nacerpati na zdravem vzduchu cerstvych sil. Ostatne, zakon tento potvrzuje pouze stary stav, ponevadz vetsinou takovou dovolenou jako zakon stanovi hornici maji.

Zakonem timto ma byti dovolena jednotne normovana a nema byti napriste predmetem sporu pri sjednavani mzdovych podminek. Dovolena byla delnictvem temer ve vsech odborech prace dozadovana jiz v dobe predvalecne. Ve valce, same byla prazskou stiznostni komisi, ktera byla zrizena cis. nar. v roce 1917 z 19. brezna cis. 123 r. z.. stanovena pro kovodelne zavody, ktere byly povolany k valecnym ukonum, placena tridenni dovolena. Pred tim zakon o sluzebni smlouve obchodnich pomocniku ze dne 16. ledna 1910 cis. 20 r. z., zavadi pro tuto kategorii zamestnancu placenou dovolenou pomerne delsi nez zakon tento chce dati hornikum. Obchodni pomocnici maji narok jiz po pul roce zamestnani na 10 dni, po patem roce na 14 dni, po 15 roce na 21 dni.

Socialne-politicky vybor prisel k nazoru, ze placena dovolena pro delnictvo je zavedena jiz temer ve vsech odvetvich prumyslu a ze o delce jejiho trvani vedou se houzevnate zapasy, ktere rozrusuji chod vyroby a proto navrhuje resoluci, kterou se vyzyva vlada, aby v dobe nejkratsi predlozila osnovu zakona, kterou se dovolena zavadi pro vsechno delnictvo.

Socialne-politicky vybor doporucuje tento zakon ku schvaleni dle usneseni poslanecke snemovny.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): K slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava je skoncena. Zjistuji, ze senat jest schopny usnaseni.

O osnove zakona (13 §u), jeho nadpisu a uvodni formuli, minim dati hlasovati najednou.

Jsou snad proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou. Budeme tedy tak hlasovati.

Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni

formuli podle zprav vyborove ve cteni prvem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona prijata jest ve ctenim prvem.

Pristoupime k dalsimu odstavci denniho poradu, ke

2. zprave I.vyboru technicko-dopravniho, II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny ze dne 19. kvetna 1921, kterym se doplnuje zakon ze dne 22. cervence 1919, c. 438 Sb. z. a n., o stat. ni podpore pri zahajeni soustavne elektrisace (tisk 823).

Zpravodajem za vybor technicko-dopravni je pan senator Stastny, za vybor rozpoctovy pan senator dr Karas. Udeluji panu zpravodaji Stastnemu slovo.

Sen. Stastny: Slavny senate! Vlada predlozila dne 15. unora poslanecke snemovne dodatek k zakonu ze dne 22. cervence 1919, cis. 438 Sb. z. a n., ponevadz uznala, ze zakon tento minul se uplne cilem. Ponevadz elektrina, jako sila pohonna a jako prostredek osvetlovaci, jako energie rekl bych prve tridy, ma oziviti techniku sireho venkova a stava se jaksi verejnym cinitelem, ulozil zakonodarce v zakone ze dne 22. cervence 1919 tu tendenci, aby stat take mel na tomto provozu pokud mozna nejsirsi vliv a proto stanovil, ze jenom tem podnikum, tem elektrarnam analogickym podnikum muze byti poskytnuta vyhoda zakona, ta zvlastni ochrana se strany statu, jestlize verejny kapital je zucastnen nejmene 60%. Jak jsem rekl, vlada sama uznala, ze zakon zustal na papire, ponevadz se stal bezucelnym, ponevadz vzhledem k financim statnim a verejnym vubec nebylo mozno, aby, se vytvorily korporace toho druhu, v nichz by verejny kapital by1 ucasten 60%. Ja jsem presvedcen, ze kdyby prislusne kruhy byly chtely, mohlo tak byti, Vlada to sama rika, neprimo sice, ale predlozenym dodatkem, ktery vlastne ma do jiste miry napraviti snad chybu-ja to nemam rici-zakona ze dne 22. cervence, prece reguluje, resp. redukuje miru zucastneneho kapitalu pro verejne cinitele ze 60% na 25%. Tim vlada neprimo rika, ze ted ovsem soukromy kapital muze se zucastniti svoji mirou, ackoliv k tomu me1 jiz drive prilezitost, ponevadz v tom pojmu verejny kapital byla i drive zahrnuta verejna druzstva podnikatelska, tedy, kdyby se bylo chtelo, mohlo se dodati tomu zakonu ucinku tim zpusobem, ze byli by se ti, kdoz konecne maji ty financni prostredky zucastnili v tech druzstvech a byli by ukladali svuj kapital do techto druzstev a mohl tak dostoupiti verejny kapital miry a ucinku 60 procent. Nestalo se tak, a vlada konecne sama musila prijiti k tomu poznani a s predlohou zakona, kterou se upravuje ta mira ucasti verejneho kapitalu z 60 na 25%. Zakon sam resp. jeho doplnek pamatuje jiz v § 1 na tu okolnost, ze prece jen neni snad dobre tak a priori vzdavati se toho rozhodujiciho vlivu verejnym kapitalen na podniky, ktere maji znacne verejnou povahu, ze zakon sam rika, ze se musi primo vytknouti ve stanovach podniku, ktere chteji brati ucast na tech vyhodach, na ochrane statni, ze nejdele do 20 roku ma nastati ten presun na puvodnich 60% ucasti kapitalove verejnou ucasti.

Dale jiz v §u 1 narizuje tento zakon temto druzstvum, ze rovnez statutarne, to jest stanovami, musi zaruciti verejne ucasti jednu tretinu vlivu na spravu. Dale se pamatuje v temz paragrafu - coz jsem jiz rekl - na to puvodni kapitalove stoupnuti s 25 na 60%.

V §u 6 jiz se respektuje zasada, kterou sve doby zabyval se technicko-dopravni vybor, ze ve vecech vodniho prava ma byti sice ministerstvo verejnych praci pokud mozna cinitelem primernim, ale prece jen vedle toho ma miti, svou urcitou ingerenci take ministerstvo zemedelstvi. Tedy v tomto §u 6 se pravi, ze pro odvolani jest sice posledni instanci ministerstvo verejnych praci, ale jde-li o vodopravni zalezitosti, musi rozhodovati spolu ministerstvo zemedelstvi. V §u 7 se pravi, ze na vsech ustanovenich - coz take doplnuje zakon ze dne 22. cervence 1919-, ve kterych se stanovi urcita zvlastni ustanoveni pro Slovensko, bere take ucast i Podkarpatska Rus.

Tedy jest to do jiste miry zlepseni zakona ze dne 22. cervence 1919 az na onu zminenou zasadu, ktera neni zlepsenim, nybrz jen opravou z nouze. Technicko-dopravni vybor nemohl jinak nez pozadati plenum senatu, aby usneseni poslanecke snemovny v tom zneni jak bylo predlozeno, schvalil.

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu zpravodaji vyboru rozpoctoveho dru Karasovi.

Zpravodaj dr Karas: Slavny senate! Cile soustavne elektrisace jdou tim smerem, aby byly postaveny elektrarny na loziskach uhelnych neb lignitovych, aneb aby byl vyuzito zdroju vetsich vodnich sil. Oboje tyto zdroje elektricke energie maji byti pak dodavany do ustredni site, ktera by zasobovala jednotne a pokud mozno levnym prostredkem vsechny spotrebitele.

Uzemi republiky nasi, u srovnani s jinymi kulturnimi staty evropskymi, jest jeste vzdaleno tohoto uskutecneni. To lezi jednak v male vydatnosti nasich vodnich sil, zejmena v Cechach a na Morave na Slovensku jest to ponekud lepe, a take v tom, ze vlada rakouska az do prevratu neprala tomuto vyuzitkovani vodniho bohatstvi nasich zemi.

Vyhlidky pro vznik novych podniku, pro vyrobu, rozvod a dodavani elektricke energie nejsou dnes mnohoslibne. Podniky ty maji nepomerne velike naklady investicni, zejmena material elektrovodni svoji drahotou a dale vyrobni bremena nakladu svou vysi zpusobuji, ze nove centraly elektricke a zejmena rozvodne site elektricke, jsou velmi drahe. Stejne jako ustalo soukrome podnikani pri stavbach domu a jinych zarizeni s nakladnimi investicemi, stejne soukromy kapital nevenuje se podnikani elektrarenskemu. Dalsi prekazkou byl take dosud platny zakon, jenz rozdeluje podniky elektricke: jsou to obycejne a pak t. zv. vseuzitecne. A mezi vseuzitecnymi zase rozlisuj podniky, na kterych jest sucastnen stat a verejne korporace a na kterych ne. Tem vseuzitecnym podnikum daval stat jiste velike vyhody, takze s nimi nemohly podniky soukrome konkurovati a prirozeno tedy, ze soukromy kapital se podnikani elektrickeho prilis nesucastnoval.

Tento verejny kapital v uzemi cele republiky musel by byti velmi znacny kdyby melo vice podniku byti zrizeno. Podnik v Porici u Trutnova na pr. stal na 80 milionu korun a to jest jen jeden podnik. Prirozene vsechny penize musi se opatriti jedine uverem. Jsou vseobecne znamy dnesni obtize verejneho uveru a nechut trhu k novym cennym papirum, z kterezto priciny verejne korporace pro elektrarenske podnikani mohly dati k disposici pouze male castky kapitalu.

Osnova zakona, poslaneckou snemovnou prijata, ktera tvori predmet dnesniho jednani slavneho senatu, snizuje pozadavek ucasti verejneho kapitalu na jednu ctvrtinu s podminkou, ze verejne korporace v nich budou zastoupeny aspon jednou tretinou clenu predsednictva, ale za to budou museti behem 20ti let doplniti svou ucasti kapital na 60%. Osnova navrzena uvolnuje moznost soukromeho kapitalu, aby se sucastnil verejneho podnikani, a to z te priciny, ze verejne podnikani svymi financnimi prostredky nestaci. Nelze zatajiti obavu, zda-li soukromy kapital teto moznosti fakticky pouzije. Predpoklad totiz, ktery pri stanoveni dnesnich predpisu lezel zakonodarci na mysli, ze pry smiseni byrokracie a soukromeho podnikani, pohyblivost soukromeho podnikani a solidnost byrokracie, vytvori podniky nove, ktere budou zdarne prospivat, se neuskutecnil, naopak byrokracie zatizila soukromou podnikavost. Neni vsak pochyby, ze v mnohem smeru kombinace solidnosti urednicke s pohyblivosti soukromou zdarnych vysledku dociluje.

V novem zakone zejmena slusi velice vrele uvitati myslenku, ze podniky sousedni mozno slucovati i proti vuli jednotlivcu a dosavadnich majitelu, nebot na dobrovolne slouceni dvou podniku bylo tezko pristoupiti, protoze jeden podnik se bal, ze pri tom slouceni asi bude miti nevyhody a castokrate slouceni, ktere by bylo dobrovolne, dojista nebylo by provedeno, protoze dane z takoveho prevodu, dane z prirustku hodnoty byly by tak velike, ze vzdy zaplasily by chut podnikatelu k slouceni. Tomu se ma zabraniti v budoucnosti tim, ze ministerstvo ma moznost takove slouceni dekretovat a zaroven odpustiti davky a dane, ktere by pripadly na toto slouceni.

Vseobecne lze rici, ze osnova neresi cely komplex nesnazi a obtizi elektrarenskeho podnikani, zejmena postradame v ni ustanoveni, ktera by zabezpecila ucastenstvi kapitalu soukromeho a zdroje kapitalu verejneho; nebot odkud verejne korporace maji kapital na to vzit, kdyz ne pouze vypujckou? Nicmene v otazkach dilcich, ktere upravuje, znamena ulehceni podnikani soukromeho a proto rozpoctovy vybor pripojil se k usneseni dopravne- technickeho vyboru, aby usneseni senatu bylo schvaleno.