Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 56. schuze |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena ve 2 hod. 30 min. odpol.

Pritomni:

Predseda: Prasek;

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Vlcek, dr Stojan.

97 senatoru podle presencni listiny;

Zastupci vlady: min. predseda Cerny; ministri dr Fajnor; dr Kovarik, dr Gruber dr Brdlik a dr Prochazka.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Dovolenou udelil jsem pro dnesni schuzi p. senatoru dr Koperniczkemu a p. senatoru Fritschovi, sen. ing. Oberleithnerovi tez pro vcerejsi schuzi.

Tiskem rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 680. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu zakona, ktorym sa menia niektore ustanovenia zakonov o sudnej prislusnosti a sudnom pokracovani v obcanskych veciach a o projednani pozostalosti a o navrhu posl. Elisky Purkynovej a soudr. o zmene civilneho sudneho poriadku (tisk 636).

Tisk 681. Zprava I. vyboru ustavne-pravniho, II. vyboru techniko-dopravniho o vladnim navrhu zakona (tisk 544) o prislusnosti v zalezitosti statnich hranic a povinnostech vlastniku pozemku pri stanoveni statnich hranic a udrzovani jich v patrnosti.

Tisk 682. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona o ochrane hranicnich mezniku a trigonometrickych znacek (tisk 543).

Tisk 683. Interpelace sen. dr Franty; dr Horacka, Sveceneho, Kloface, Zavorala a soudr. na pana ministra veci zahranicnich v zalezitosti udalosti v Madarsku.

Mistopredseda Kadlcak:Prikrocuji k dennimu poradu. Prvnim bodem jest zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni ustanoveni §u 1154 lit. b) obc. zakonnika (tisk 678).

Zpravodajem jest p. senator Jakubka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj senator Jakubka: Slavny senate! Socialne-politicky vybor pojednal o nedostatcich tohoto zakona a ma pevne za to, ze pri teto zmene nezustane, ze pozdeji bude nutno celou hlavu 26, obc. zakona zmeniti. Tato zmena jest pouze zmenou z nouze, ma odstraniti zneuzivani dobrodini zakona. Bohuzel neprinasi nic noveho. Ustanoveni §u 1154 dalo se smluvne libovolne vykladati, a proto take mezi organisacemi delnickymi a zamestnavatelskymi dochazelo k umluvam, ktere mely zneuzivani tohoto zakona odstraniti. Tak na priklad v kovoprumyslu bylo ucineno ujednani, ze delnik, dostava po cas nemoci o 80% zvysenou podporu po cely rok, rozumi se ovsem, ze stare nemocenske podpory, ktera obnasela nejvice 6 K denne, takze dostaval priplatek 480 K za den. Pri nemoci dele trvajici dostal delnik samozrejme vice, az petinasobnou tydenni mzdu, a pres to zamestnavatele davali prednost tomuto ujednani pred puvodnim znenim zakona, ponevadz 80-90% pripadu onemocneni prochazi v prvych 14 dnech. Tedy zamestnavatele na tom jeste vydelali. V lucebnim prumyslu bylo to ujednano zpusobem, jak to prave ma resiti tento zakon v prvem tydnu nedostaval nemocny nic, v druhem tydnu 10, pak 20 a konecne 30% mzdy. Vladni navrh proste kopiruje toto ujednani ve zhorsenem vydani. Ze to bude nejstastnejsi reseni, to nesdilime. Znamena to velike zhorseni proti dosavadnimu stavu; nejmene 80% nemoci v prvnich 14 dnech, a ti, kdoz dostavaji tydenni mzdu, vyjdou na prazdno. Pouze dele nemocni ziskavaji o 20% vice tim, ze v tretim az v ctvrtem tydnu dostavaji 10% mzdy, v 5.-6. 20% a v 7.-8. tydnu 30%, celkem 120% mzdy, tedy o 20% vice, nez-li dle puvodniho zneni zakona.

Take o vykladu, jakou mzdu ma delnik obdrzeti, byly cetne spory. V nasem prumyslu je velmi pestry zpusob vyplaceni mezd: 1. jsou zakladni mzdy, 2. drahotni pridavky, 3. rodinne pridavky, 4. pilnostni pridavky, 5. mzdy ukolove. Pravidelne zamestnavatele chapali se toho, ze nalezi delniku podle § 1154 b) nahrada ve mzde zakladni, ktera obnasi pouze 1/3 celkove vyplaty. V tomto smeru by muselo dochazeti k jednani mezi organisacemi, kde by bylo vysvetleno, co si pod dojmem mzdy mysli. Vlada, by mela tedy v provadecim narizeni rici, co vse si predstavuje pod jmenem mzdy. My trvame na tom, ze mzda je souhrnem vsech prijmu delnika. Pri praci ukolove, kde mzda je velmi pohybliva, aspon 4nedelni prumer. My se netajime, ze vyplaceni priplatku bude ciniti velke potize, hlavne v sedmem az v osmem tydnu, a to hlavne u zamestnavatelu financne slabsich. Take zde jsou znacne protiklady. Zamestnavatel ma pravo dle §u 82 zivnost. radu rozvazati pracovni pomer bez vypovedi, je-li delnik dele ctyr tydnu nemocen, ale po rozvazani pracovniho pomeru musi priplatky k nemocenske podpore dale vyplaceti; pres to prinasi zakon pro zamestnavatele velikou ulevu.

Ustanoveni §u 1154 lit. b) obc. zakona je zamestnavateli primo nenavideno, a prece tento zakon mel prinesti kousek spravedlnosti pro manuelni delniky. Motivy k tomuto zakonu byly vzaty ze zakona o obchodnich pomocnicich, kde zakon dava obchodnimu pomocniku v pripade jeho onemocneni plnych sest tydnu jeho mzdu. Delnik mel dostati aspon jednotydenni mzdu, tedy maly nabeh ke socialni spravedlnosti a tolik nevule na vsech stranach! Zhorsenim zakona ma se prinesti trochu usmireni a bylo by byvalo lepe meniti tento zakon v souvislosti s tim, co delnictvo zada, a sice dovolenou pro delnictvo. To se ovsem nestalo. Jedno zlepseni prinasi zmena tohoto zakona, to jest ustanoveni; ze nemuze byti zakon omezen ani rusen; coz zabrani, aby to malo, ktereho se delnictvu dostava, nebylo jeste na druhe strane delnictvu opet vzato. Jeste jedna nejasnost je obsazena pri zmene §u 1154 lit. b). Dle §u 1156 mel zamestnavatel pravo strhnouti si s podpory nemocenske tolik, na kolik v pomeru prispival. Kdyby mel toto pravo zamestnavatel uziti oproti delnikovi, tu by delnik nedostal naprosto niceho. Mam za to, ze zmena zakona rika, ze delnik musi dostati 10 az 30%, takze nemuze byti reci o nejake srazce. Doporucuji jmenem socialne-politickeho vyboru zakon ku prijeti ve zneni prijatem v poslanecke snemovne.

Mistopredseda Kadlcak: Ke slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava je skoncena. Byla podana resoluce. Zadam o jeji precteni.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

(Preklad.)

Resolucni navrh

senatoru Jarolima, Jakubky, Panka a soudr. k tisku 637 (zmeny §u 1154 b).

Vlada se vyzyva, aby behem 4 tydnu predlozila Narodnimu shromazdeni navrh na zmenu §u 1164 vseob. obc. zak. dle zneni cisarskeho narizeni ze dne 19. brezna 1916; risskeho zakonika, c. 69, dle nehoz se § 1155 vseob. obc. zak. prohlasuje za zavazne ustanoveni zakona.

V Praze, dne 1. dubna 1921.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Preje si pan zpravodaj slovo?

Zpravodaj sen. Jakubka: Doporucuji resoluci ku prijeti.

Mistopredseda Kadlcak: Konstatuji, ze senat je zpusobily k usnaseni. O osnove zakona (tri paragrafy), jeho nadpisu a uvodni formuli dam hlasovati najednou. Je proti tomu namitka? (Nebyla.) Neni. Pristoupime ke hlasovani. Kdo s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni, formuli souhlasi ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.) To je vetsina. Osnova zakona prijima se ve cteni prvem. Vzhledem k tomu, ze teto zalezitosti byla priznana pilnost podle §u 55 jedn. radu, prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem. Ma pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Jakubka: Nemam.

Mistopredseda Kadlcak: Kdo s navrzenou osnovou zakona; jeho nadpisem a uvodni formuli souhlasi ve cteni druhem, prijatou prave ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

Prijima se vetsinou. Osnova zakona prijima se tez ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s navrzenou resoluci, kterou doporucuje take pan zpravodaj, nectil zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrzena resoluce jest prijata.

Tim jest vyrizen prvni bod denniho poradu a pristupujeme k druhemu bodu, jimz jest

zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni nektera ustanoveni zakonu o soudni prislusnosti a soudnim rizeni v obcanskych vecech a o projednani pozustalosti (tisk 680).

Zpravodajem jest pan sen. dr Vesely. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Vesely: Vazeny senate! Jiz v roce 1919 predlozila vlada navrh zakona na zmenu ustanoveni zakonu o prislusnosti soudni, ponevadz pomery samy si vynucovaly zmenu. Tento navrh ponekud zmeneny a doplneny byl predlozen jiz tenkrate a stal se velmi nalehavym tim, ze zatim pomery u soudu doznaly zhorseni jednak vzrustem trestni agendy, jednak civilni agendy u sborovych soudu. Jest tedy nalehave nutno, aby byla zjednana naprava. Nektere veci, ktere nekde zakon upravuje, jsou samozrejme a hlavne za zmenenych pomeru.

V clanku I. na priklad odstranuje se soud nejvyssiho dvorniho marsalka, ktery ovsem u nas v republice stal se bezvyznamnym, odstranuji se zvlastni predpisy o prisaze clenu cisarskeho rodu, ktere ovsem u nas nemaji zadneho vyznamu, krome toho, zenam zde bylo priznano pravo, aby mohly byti plnomocniky u soudu, cehoz dosud nebylo a konecne jest zmeneno ustanoveni o skutkove povaze, ktera byla podstatnou soucastkou rozsudku.

V clanku II. ustanovuje se, ze spory az do 10.000 korun u sborovych soudu, tedy u krajskych soudu a u zemskeho soudu mohou byti vyrizovany samosoudcem a nikoliv kolegiem soudnim pozustavajicim ze 3 soudcu. Tim ovsem nastava ulehceni soudum, ponevadz neni potrebi, aby 3 soudcove zamestnavali se tou latkou, kterou muze vyriditi soudce jeden. Zavaznejsi jest ustanoveni o tom, ze soudy okresni stavaji se prislusnymi pro spory o majetkove veci do 5 tisic korun. Dosavadni prislusnost dosahovala tisic korun a tim se stalo, ze sporu u okresniho soudu bylo velmi malo, ze obyvatelstvo muselo k vyrizeni spornych, veci pres tisic korun sahajicich putovati k sborovym soudum. Ty jsou ovsem vzdaleny, a rizeni u nich byla zdlouhavejsi a drazsi. Tedy tu ma byti vyhoveno nalehave potrebe obyvatelstva a prispivano k uspiseni vyrizeni sporu. Namitalo se ovsem, ze tim nastane u okresnich soudu zase pretizeni, ze tam budou referenti procesni velmi zatizeni. Myslim, ze to nebezpeci neni velike, ponevadz, kdyz se rozdeli, dosavadni agenda sborovych soudu na celou radu 13-15 az 20 okresnich soudu, tedy prece jen to zatizeni na jednotlivce nebude velike. Ostatne u nasich soudu pretizeni jsou hlavne trestni soudcove u okresnich soudu, kteri maji trestni vysetrovani pro zlocin kradeze, podvodu, zpronevereni atd., a vedle toho soudcove, kteri maji nespornou agendu pozustalostni, prideleni pozemku dlouhodobym pachtyrum, potom upravu pachtu rozptylenych pozemku a podobne veci. Dve oddeleni jsou pretizena u okresnich soudu, ale sporne oddeleni nebude vsudy, takze se tam snese ponekud vetsi zatizeni.

Dle toho take jsou upravovany predpisy upominaciho rizeni, ktere jest rovnez rozsireno az do 5 tisic korun, takze obycejnym platebnim rozkazem bude mozno vyrizovati i takove jednoduche pohledavky. Zakon ovsem ustanovuje stupnici pro platebni rozkazy v rizeni upominacim pro pohledavky, ponevadz dosavadni zakon obsahoval stupnici poplatkovou do jednoho tisice korun.

Dulezitym, jak jsem se zminil, jest ustanoveni o uprave rozsudku, o uprave skutkove povahy rozsudkove a vylouceni jeji z rozsudku. V tom ma byti usnadnena prace soudcum, ponevadz vyjimati cely obsah sporu, objektivne jej sestaviti a vsecky dulezite okolnosti sebrati a upozorniti na ne, byla prace pro rozhodujiciho soudce velmi obtizna a prilis mnoho casu zabirala. Novy zakon ustanovuje, ze strucne vyliceni stanoviska stran a jejich prednesu ma byti uvedeno v duvodech rozsudkovych tak, jak se delo pred novym civilnim radem soudnim. Myslim, ze toto ustanovena jest ucelne za nynejsich pomeru a ze postaci.

Clanek V. ustanovuje, ze obhajce svazku manzelskeho v rizeni o rozluku nebo neplatnost manzelstvi nema byti ustanoven, ponevadz se ukazalo, ze tato instituce jest prezila, ze nema takoveho vyznamu, jaky ji byl kdysi prikladan, a ze sporne rizeni bylo zbytecne zdrazeno. Krome toho jsou odstraneny tri pokusy o smir ve sporech o rozvedeni manzelstvi. Tyto pokusy o smir nejsou nutny proto, ponevadz procesni soudce ma dosti prilezitosti pri jednani se stranami vykonavati na ne vliv, aby se smirily a vyloziti jim, jak vazne nasledky rozvod pusobi a priciniti se o to, aby k rozvodu nedoslo. Pri dobrovolnem rozvodu zustavaji tyto tri pokusy o smir, ponevadz jest potrebi, aby soudce mel prilezitost strany pobidnouti k smiru. Ovsem nase sprava justicni pripravuje vubec reformu soudniho rizeni a take obcanskeho zakona a tam bude toto rizeni rozvodove nove upraveno.

Clanek VI. prizpusobuje jen ustanoveni § 114 konkursniho radu nove hranici 5000 korun pro okresni soudy.

V clanku VII. zavadeji se nova ustanoveni souhlasne na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Zminky snad zasluhuje § 12, ve kterem posledni odstavec ma stejne zneni a obsahuje stejne ustanoveni, jako 1. odstavec §u 55. Jde tu o jakesi nedopatreni pri stylisaci, ale toto nedopatreni nema vlivu na obsah zakona a proto neni nutno, aby pro tuto vadu zakon byl snad vracen poslanecke snemovne.

Clanek VIII. umoznuje zjednoduseni exekucniho rizeni. V jednoduchych pripadech, kde jde o exekuci na svrsky nebo prava, po pr. na pohledavky, jest dovoleno, aby, kde neni sporu mezi stranami, nevyhotovoval rozvrhove usneseni soudce sam, nybrz aby prikazal tuto praci kancelari soudni, ktera rozvrhove usneseni vyhotovi, pokud je jednoduche. Ovsem kdyby strany nebyly spokojeny, maji pravo podati rozklad proti tomuto sestaveni a celou praci pak provede soudce. Take tu jde o jakesi ulehceni konceptnim urednikum soudnim.

Zavaznym jest IX. clanek noveho zakona, ktery ustanovuje, ze pozustalostni rizeni pravidelne maji provadeti notari, nikoliv jako dosud soudci. Tim se ovsem agenda soudni v pozustalostech znacne zmensi a soudcum se tim uvolni cas pro prace jine. Za to notari budou znacne pretizeni projednavanim pozustalosti a budou miti osvedciti, jak tuto agendu budou vyrizovati. Pro mensi pozustalosti, u kterych hruba cena pozustalosti necini vice nez 2000 K, ustanovil zakon, ze tyto pozustalosti jsou uplne osvobozeny od poplatku, takze za projednavani takove pozustalosti se nebude platiti niceho, pouze pri pozustalostech pres 2000 K bude notar miti pravo pozadovati poplatek. Uvedl jsem jiz ve zprave ustavne-pravniho vyboru, ze tato hranice 2000 K se mne zda byti nizkou a take ustavne-pravni vybor projevil prani, aby vlada pokud mozno brzy prisla s vladnim navrhem, kterym by tato hranice osvobozovaci byla zvysena.

Cl. X, upravuje prechod pro spory jiz zahajene a cl. XI. ma velmi dulezite ustanoveni o tom, ze prislusnost okresnich soudu do 5000 K a samosoudcu u sborovych soudu do 10,000 K ma platnost pouze do 30. cervna 1923, tedy priblizne 2 roky. Po dvou letech bude musiti vlada zmeniti tato ustanoveni, zmeni-li se kupni hodnota nasich penez, a bude tedy nutno uciniti ustanoveni nova. Narodni shromazdeni bude pak miti prilezitost po 2 letech se na tom vysloviti.

Ustavne-pravni vybor krome toho resolucemi projevil sve presvedceni; kde je treba napravy. A to se tyce i projednavani pozustalosti notari, jak jsem se jiz o tom zminil. Ale zejmena si preje senat, aby nebylo zhorsovano dosavadni vedeni nasi justice. Bohuzel dospeli jsme k tomu, ze veci, ktere drive vyrizovaly soudy sborove, na priklad ve vecech trestnich 4 soudcove, ve vecech civilnich 3 soudcove, byly nyni z casti prikazany soudni jednotlivci. Pro radny vykon prava a pro zabezpeceni radneho vykonu justicniho jest ovsem treba, aby to, stare ustanoveni dle moznosti bylo zase obnoveno, ponevadz sbor soudcu prece uvazuje zcela jinak, nez soudce jednotlivec, ktery se muze spise myliti, nez 3 az 4 zkuseni soudcove.

Rovnez tak prikazovani vetsich veci okresnim soudum, kde rovnez rozhoduje soudce jednotlivec, jest snad jakymsi uvolnenim justice, snad jest to take ujmou pro obcanstvo. Tedy v te pricine myslim, ze projevy ustavne-pravniho vyboru jsou uplne oduvodneny a rovnez tak resoluce, ve kterych se vlada vyzyva, aby jaksi revidovala a znova upravila poplatky notarske a snizila je dle potreby.

Zminil jsem se jiz o tom, ze cela reforma se stala nalehavou pomery u soudu, kde jest nedostatek soudcu. Doufam, ze tento nedostatek brzy pomine a ze dorost pravnicky, ktery nam dodaji nase university, brzy zase poskytne dostatecny pocet zdatnych sil pro soudy a ze tyto nejhorsi nesnaze prestanou. Od toho take ocekavame nejen ulevu soudum; nybrz i vnitrni zlepseni nasi justice, ktera ma jiste dosti dobre vule, ale ktera nynejsimi pomery jest hnana k rychlemu vyrizovani veci, se kterymi jiste by kazdy soudce za normalnich pomeru obezretneji a opatrneji se zabyval.

Ustavne-pravni vybor proto doporucuje, aby senat schvalil cely novy zakon tak, jak byl poslaneckou snemovnou prijat.

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava je skoncena. Prikrocime k hlasovani. Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O osnove zakona (11 clanku), jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou snad namitky proti tomuto zpusobu hlasovani? (Nebyly.)

Nejsou, budeme tedy tak pokracovati.

Zadam pany senatory, kteri s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli souhlasi ve cteni prvem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule jsou prijaty ve cteni prvem.

Vzhledem k tomu, ze teto zalezitosti byla dle § 55, jedn. r. priznana pilnost v 52. schuzi senatu, dne 17. brezna, prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem.

Navrhuje pan zpravodaj nektere zmeny?

Zpravodaj senator dr Vesely: Prosim o opravu tiskove chyby. V cl. III. na strane 3 v predposledni radce dole za cislici 6, nema byti male c, nybrz velke C, a krome toho na strance 7, v odst. c) v § 521 za slovem: todporovanoT ma byti carka. Je to tiskova chyba.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Kdo s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, prijatou nyni ve cteni prvem, souhlasi tez ve cteni druhem i s temi tiskovymi opravami, ktere prave pan zpravodaj prednesl, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina.

Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest ve cteni druhem.

Prikrocime k hlasovani o dvou resolucich.

Kdo souhlasi s navrzenymi dvema resolucemi, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Obe resoluce jsou schvaleny. Tim tento odstavec dnesniho denniho poradu jest vyrizen a prikrocime k nasledujicimu odstavci, ke

tzprave vyboru ustavne-pravniho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se zrusuji ustanoveni zemskych zakonu na Morave a ve Slezsku, jimiz jest omezeno pravo obci a silnicnich vyboru k rozvrhu prirazek na rozlicne druhy dani (tisk 679)T.

Zpravodajem za vybor ustavni jest pan sen. Lukes a za vybor rozpoctovy pan sen. dr Facek.

Udeluji slovo panu sen. Lukesovi.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Ponevadz dosud nebyla projednana osnova vladnich navrhu na sanovani financi samospravych korporaci a to zejmena zakon, kterym se maji prikazati samospravnym svazkum vynosy nekterych statnich dani a zakon o prechodne uprave financniho hospodarstvi obci, nezbyva nez, aby se pomohlo obcim, zlepsiti ponekud rozharane finance, kde je to mozno zvysenim obecnich prirazek. V Cechach nejsou obce dle obecniho zrizeni v tom smeru omezeny. Naproti tomu vsak na Morave a ve Slezsku jest jist nehybnost systemu prirazkoveho. Tam totiz narazi zvyseni prirazek na obtize, spocivajici v ustanoveni § 72 obecniho radu a obdobnych predpisech pro statutarni mesta. Zde nejvyssi vymera prirazek v urcitem smeru je tedy zakonem omezena. Na Morave mohou prirazky ke vseobecne dani vydelkove byti stanoveny pouze o jednu tretinu vyse nez prirazky k ostatnim druhum dani primych. Naproti tomu ve Slezsku zase smi prirazky k primym danim osobnim byti stanoveny pouze o jednu devitinu vyse, nez prirazky k danim realnim. Rovnez i financni hospodarstvi silnicnich vyboru na Morave a ve Slezsku, pokud se tyka prirazek, jest omezeno, zemsky zakon na Morove stanovi, ze prirazky k vseobecne dani vydelkove mohou byti jen o jednu tretinu vyssi nez k danim ostatnim, ve Slezsku pak; ze prirazky musi byti rozvrzeny podle tehoz pomeru jako prirazky zemske. Pri kazde zmene techto zakonitych ustanoveni jest zapotrebi zase zakona, takze bychom musili pro kazdy silnicni vybor, pro vsecky obce, resp. pro kazde statutarni mesto, kdyz by chtely v tom smeru prirazky zvysiti, vydavati vzdy novy zakon.

Pokud se tyka statutarniho mesta Brna, skutecne jiz otazka tato byla zakonem vyrizena. Pokud se vsak tyce ostatnich mest statutarnich a ostatnich obci, ktere se ridi vseobecnym zemskym zrizenim, byla otazka tato dosud nevyrizena. Z toho duvodu, aby nebylo zapotrebi vydavani stale novych zakonu, mafii se zrusiti omezeni obci a silnicnich vyboru, pokud se tyka rozvrhu prirazek na jednotlive druhy dani a za tim ucelem byla vladou vladni osnova tisk c. 2.016 vypracovana a predlozena. Tim bude dana samospravnym korporacim moznost vyssich prirazek k jednotlivym danim, prizpusobiti je jednotlivym pomerum a finance obce aspon ponekud zlepsiti. Ustanoveni, ktera maji byti zrusena, jsou uvedena ve cl. I. dotycneho zakona, a sice v odstavci prvem a druhem.

Z techto duvodu, jezto se jedna pouze o zlepseni financi obci a aby bylo tim usetreno vydavani cetnych zakonu, navrhuji, aby vladni osnova zakona, kterym se zrusuji ustanoveni zemskych zakonu na Morave a ve Slezsku, jimiz jest omezeno pravo obci a silnicnich vyboru k rozvrhu prirazek na rozlicne druhy dani, jak byl usnesen poslaneckou snemovnou a jak predlozen byl slavnemu senatu, byla schvalena.

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu senatoru dr Fackovi jako zpravodaji vyboru rozpoctoveho.

Zpravodaj sen. dr Facek: Slavny senate! Jmenem rozpoctoveho vyboru pripojuji se k navrhu vyboru pravniho a podotykam jen, ze rozpoctovy vybor svym souhlasem nechtel zici, ze by si pral, aby po uvolneni te diferenciace autonomnich prirazek diferencovani na Morave a ve Slezsku provedeno bylo tou merou, jakou bohuzel zavedeno bylo u nas v Cechach, zejmena aby to relativni zvysovani prirazek k dani vydelkove podle II. hlavy neslo do nekonecna. Mame dnes v Cechach takove pripady, ze tato dan cini o cela sta procent vice, nez dan vydelkova podle I. hlavy, ze ve spojeni s ostatnimi prirazkami pohlcuje cele zisky podniku, ktere tim podlamuje a primo ubiji. Neprejeme si, aby tyto nesvary se opakovaly na Morave a ve Slezsku, kdyz posavadni zakonna zavora odpada. Tedy moznost jest tu, aby se to zamezilo, a moznost ta jest ve, schvalovacim pravu vyssich uradu. Vsechny prirazky, pokud presahuji jiste procento, podlehaji schvaleni zemskeho vyboru; po pripade schvaleni vlady. Ocekavame; ze tyto orany pouziji sveho vlivu, aby takove nemirne a jednostranne zvyseni prirazek k urcitym danim zamezily a ovsem vsichni touzebne ocekavame slibenou vseobecnou reformu financi obecnich, ktera opatri temto samospravnym svazkum jine prijmy dostatecne a ktera zaroven polozi pevnou mez posavadnimu prirazkovemu hospodarstvi.

Jmenem rozpoctoveho vyboru navrhuji s temito vyhradami, aby na usneseni poslanecke snemovny bylo pristoupeno.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): K slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava je skoncena. Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Pristoupime k hlasovani.

O osnove zakona (2 clanky), jeho nadpisu a uvodni formuli dam hlasovati najednou. Neni zadnych namitek? (Nebyly.)

Neni jich. Budeme tudiz tak postupovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona (2 clanky), jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona, s nadpisem a uvodni formuli jsou prijaty ve cteni prvem.

Ponevadz byla teto osnove zakona priznana pilnost podle §u 55 jedn. radu, pristoupime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Ma pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Lukes: Pokud se tyka clanku I., v sestem radku zdola po stredniku stoji taT, ktere tam nema byti, staci jen strednik.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Kdo s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem, jakoz i uvodni formuli prijatou ve cteni prvem souhlasi tez ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona jest prijata ve cteni druhem i s navrzenou opravou tiskovou.

Prikrocime k dalsimu odstavci denniho poradu,

ke zprave vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se meni zakon o vybirani spravniho prispevku k uhrade spravnich vyloh, spojenych s provadenim zakona prideloveho o prozatimnim pachtu, pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 603).

Zpravodajem je pan sen. Sablik.

Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Sablik: Vazeny senate! Paragrafem 63 zakona prideloveho povoleno bylo dati cast vymery statku zabranych do prozatimniho pachtu. K uhrade vyloh spojenych s provadenim tohoto ustanoveni upraven byl zakonem ze dne 9. dubna 1920, c. 254 Sb. z. a n. spravni prispevek ve vysi 5 korun z 19 setin hektaru, totiz z jedne merice u nas v Cechach, na Morave a ve Slezsku, a 7.50 K z polovice katastralniho jitra na Slovensku. V zemich ceskych odpovidal tento spravni prispevek asi 20% obvykleho najemneho, kdezto na Slovensku a v Podkarpatske Rusi po vetsine prevysoval daleko toto procento, ponevadz byla misty ta puda neobycejne chuda, z niz se bralo pachtovne mnohem nizsi, rocne snad take 15 korun z jitra; z polovice jitra 7,50 K, takze vlastne ten poplatek v nekterych pripadech obnasel celych 100% pachtovneho, cili to pachtovne se zdvojnasobilo. Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus byla platnost tohoto ustanoveni a pravomoc statniho pozemkoveho uradu k provadeni akce podle §u 63 prideloveho zakona, tedy prideleni pozemku do prozatimniho pachtu, prodlouzena jeste pro rok 1921. Je tedy nutno, aby vyse spravniho poplatku byla upravena na urcity pomer mezi vybiranym pachtovnym a mezi spravnim poplatkem. Vladnim navrhem, ktery byl predlozen poslanecke snemovne, navrhuje se, aby poplatek tento neobnasel nikdy vice, nezli 20% pachtovneho, cimz by tedy v takovych pripadech, kde puda byla lacineji pronajata vzhledem ke spatne jakosti take ten poplatek se primerene snizil.

Snizeni tohoto poplatku nebude nikterak zatezovati statni pokladnu, ponevadz podle zkusenosti staci uplne ke kryti nakladu spojenych s provadenim §u 63 prideloveho zakona, a prirozene, ze take nema snad byti a neni to ucelem tohoto ustanoveni, aby vynasel tento poplatek nejake prijmy statni pokladne. Jde o kryti hotovych a skutecnych vyloh. Jest tedy docela spravno, ze touto zmenou zakona ma se tento jakysi nespravny pomer mezi pachtovnym a poplatkem spravnim odstraniti. Proto rozpoctovy vybor, pojednav o teto vladni predloze a o usneseni poslanecke snemovny, ktera ten vladni navrh schvalila v plnem zneni, usnesl se doporuciti take senatu schvaleni tohoto navrhu a usneseni poslanecke snemovny c. t. 1491.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): K slovu jest prihlasen pan sen. Klofac. Udeluji mu slovo.

Senator Klofac: Slavny sonate! Pokud jedna se o referat pana kol. Sablika neni potrebi, abychom se hlasili ku slovu, to je vec samozrejma. Ja pouzivam proste teto prilezitosti, abych promluvil nekolik slov a pomerech v Podkarpatske Rusi. Politicke pomery v Podkarpatske Rusi vybiji se zpusobem, ktery se stava pro nasi republiku primo nebezpecnym. Mohu rozhodne rici, ze, i kdyz dnes neuzivame materialu, ktery mame po ruce, stav; ktery je dnes v Podkarpatske Rusi, musi v nas vsech, kterym zalezi na republice, vyvolavat vazne obavy. Cekali jsme, ze pomery v Podkarpatske Rusi za guvernerstvi dr. G. Zatkovice budou rychle konsolidovany, ze budou konsolidovany pomery mezi slovanskym lidem v Podkarpatske Rusi. To, co jsme pravem cekali, se nestalo; naopak vidime, ze v Podkarpatske Rusi nastava velika roztristenost slovanskeho obyvatelstva, a sice takova, ze pracuje se tim do rukou nepratelum nasi republiky a k tomu my jsme, abychom nemlceli a zaujali k tomu aspon my jasne a muzne stanovisko, kdyz nase vlada nema dosti pevne ruky a nezasahuje vcas v pomery, ktere nasi republice jsou velmi nebezpecne. To neni tak nahodne, ze kazdou chvili prichazi k nam deputace z Podkarpatske Rusi, jednou 10, jednou 15 a dneska 45 obcanu. To neni umele vyvolane hnuti, ti chudi obcane, kteri k nam prichazeji z Podkarpatske Rusi, sami si plati ty cesty sem a zjev ten je dukazem, ze pomery na nejvychodnejsi nasi hranici jsou skutecne velmi zle a neutesene. Rozvrat v Podkarpatske Rusi je vyvolavan zejmena neobratnym stanoviskem v otazce nabozenske, v otazce pravoslavneho hnuti. Dnes se od nas odpuzuji lide, kteri lnou k Ceskoslovenske republice a, vzpomente si, ze to jsou titez, kteri po prevratu byli prvni, kteri se prihlasili pro Ceskoslovenskou republiku. V Americe to byli prvni, kteri se obratili na Masaryka tenkrat, v Americe dliciho, a zadali, aby Podkarpatska Rus jako autonomni cast byla pripojena k nasi republice. Je to tedy vyvolavani nespokojenosti v onom lidu, ktery prvni se prohlasil pro nas stat. V cem je chyba? Chyba je v tom, ze se v Podkarpatske Rusi ponechavaji dosavadni madarske interkonfesijni zakony, (Tak jest!), ktere z pochopitelnych duvodu vyvolavaji odpor lidu a tento postup, ktery vidime, s naseho demokratickeho stanoviska je naprosto nemozny a okamzita zmena jeho je v zajmu statu nutna.

Postup nasi statni spravy, zejmena musim zalovat, ministerstva vyucovani a kultu neni spravny. (Souhlas.) Postup nasi statni spravy, ktera provadi zakony madarske, a sice takovym zpusobem, ze nejen neuznava za pravoslavne ty lidi, kteri ohlasili sve vystoupeni politickym uradum, nybrz ktera brani uzivani kostelu i v takovych pripadech, kde pravoslavni a unitari se dohodli, postup statni spravy, ktera tam posila vojaky proti pravoslavnym, a k tomu tam nemame vojaku (Tak jest!) spravy, ktera zatyka kneze, vystupuje proti lidu cetnictvem, takovy postup privedl to tak daleko, ze lid zacina se bouriti a ztraci duveru k vlade a k republice. Jsou tam pomery takove, ze jestlize nekdo chce z unitarni cirkve prestoupiti, k pravoslavne cirkvi, tedy musi dvakrat jiti k drivejsimu svemu duchovnimu a privest si dva svedky. Jedna se dnes o tisice lidi. Jak je mozno riditi se tu jeste starymi madarskymi zakony? K cemu ten postup je? Je potreba, aby clovek hluboce nabozensky citici, ktery v pravoslavne cirkvi hleda utociste, prichazel s dvema svedky k duchovnimu, ke kteremu nema duvery, ponevadz unitarsti knezi jsou z velke vetsiny madarsti nepratele nasi republiky nebo aspon madaroni! Nemluvim jako muz, ktery by snad stal v cele nejake nabozenske propagandy. Do otazky nabozenstvi, otazky presvedceni, otazky svedomi nebudem se zajiste michati, ale jedna se o stat, jedna se o to, aby za rezimu Zatkovicova nebyly vyvolavany pomery na Podkarpatske Rusi, ktere by musily konciti, rekl bych odporem nejlepsich a nejsolidnejsich zivlu proti cele republice. O to se jedna! Vec je uz tak akutni, ze nelze cekati. To jest pravda, ze v otazkach nabozenskych ma Podkarpatska Rus pouzivati autonomie. Ale stejne jest pravda a je to duvodem raisonu statniho, ze dosud autonomni oran, to jest snem; na Podkarpatske-Rusi neexistuje. Je nutno tedy tuto velmi vaznou otazku, o niz jsem mluvil, resiti provisornim zakonem, ponevadz otazka nabozenstvi po mem presvedceni a podle presvedceni vsech, kteri si Podkarpatske Rusi vsimaji, nestrpi zadneho odkladu. To jest pochopitelno, ze lid neduveruje knezim v Podkarpatske Rusi, kteri byli madarskymi propagatory a kteri i nyni pri kazde prilezitosti verejne davaji na jevu sve madarofilske smysleni. Nejsem toho nazoru, ze by pravoslavi melo byti umele podporovano, ale nejsem take toho nazoru, aby se lidu, ktery se v republice svobodne k vyznani tomu hlasi, cinily umele a nasilne prekazky. (Souhlas.)

Od guvernera Zatkovice ocekavalo se, ze zkonsoliduje slovansky zivel v Podkarpatske Rusi. Ukolu toho nejen nesplnil; nybrz zavinil svym nepratelskym stanoviskem k pravoslavnemu lidu dnesni rozvrat i Podkarpatske Rusi. Lid, siroke vrstvy chudeho lidu take naprosto odpudil od sebe, ale take i od republiky a svym protiustavnim postupem v posledni dobe, opakuji, protiustavnim, cini se jako guverner vubec nemoznym. (Souhlas.) Nezapomente, ze Zatkovic slozil slib republice, ze prisahal na ustavu. Kdo zna, co se vsecko odehravalo v Podkarpatske Rusi, ten vi, ze Zatkovic, ktery prece nemel zapominati, ze je guvernerem, postavil se primo proti republice a proti ustave, kterou ma v prve rade hajiti. Mohl bych v te pricine rici ledacos, ale dnes budu jeste mlceti.

Take upozornuji na to, ze jest na case, abychom si vsimali radne ruznych zjevu v Podkarpatske Rusi, ponevadz jedna se casto uz o korupci. (Slyste!) Subvencuji se listy osob, ktere nemaji ciste prsty nebo jinak jsou kompromitovany; upozornuji na priklad na majora z armady Petljurovy Puzu, a takovych lidi jest kolem Zatkovice cela rada. Jejich listy subvencovane se rozdavaji zdarma, siri se vsude a vsude, kdezto poctive strany si musi listy prirozene vydrzovati samy a nemohou celiti nekale konkurenci, jez je placena statnimi penezi. (Souhlas.) Bylo by osudnou chybou, kdybychom my, kteri mame slovansky lid v Podkarpatske Rusi radi, kdybychom mlceli a proti takovemu zneuzivani statnich penez neprotestovali. (Souhlas.)

Proto pouzivam dnesni prilezitosti, abych i kdyz jest jina otazka Podkarpatske Rusi a Slovenska na dennim poradku, promluvil nekolik slov o pomerech v Podkarpatske Rusi. Velka deputace odtamtud je zde a lid chce vedeti, zdali my poslanci a senatori vsimame si pomeru v jeho zemi a mame-li pro tamnejsi pomery a pro tamnejsi lid porozumeni. Nepreji si, aby tato deputace mela vratiti se nazpet mezi delniky a sedlaky a lidu v Podkarpatske Rusi rici: tTam ti pani v Narodnim shromazdeni, v poslanecke snemovne a v senate nemaji o nas, o nasem zoufalstvi ani tuseni, jim jest Podkarpatska Rus spanelskou vesnici. Neni nam spanelskou vesnici. Podkarpatska Rus jest nam mostem mezi nami a Ruskem a nam zalezi na tom, abychom velmi loyalne se chovali proti tamnejsimu lidu. Nebudeme se michati do pomeru stran a konfesi, ale budeme prekazeti tomu, aby korupce jakkoliv, politicka nebo hospodarska, byla zanasena nebo trpena v Podkarpatske Rusi organy vladnimi a budeme se braniti v prve rade proti tomu, aby otazka nabozenske svobody byla jakymkoliv zpusobem porusovana a otazka svobody, to nejvznesenejsi, co zname, byla znasilnovana. Pro mne Zatkovic - i kdyby driv mel zasluhy nejake - jest osobou hotovou. Musi nam byti znamo, ze v posledni dobe dovolava se on, ktery slozil prisahu, federace Cesko-slovensko-ruske. Uvazte, to jest neco jineho, nez pomer, jaky mame mezi Podkarpatskou Rusi a mezi rasi republikou, nez jsme to vzajemne smluvili. To jsou veci, ktere svedci, ze dosavadni guverner neni clovek loyalni a ze povinnosti sve, svemu poslani, jez mohlo byti historickym, neporozumel. Necht lid v Podkarpatske Rusi vi, ze stojime na Vitrazi. Az bude Vam znamo, jak pisi madarsko-nacionalni listy v Podkarpatske Rusi, poznali byste, jaky jasot jest v techto madarsko-nacionalnich listech ze stanoviska Zatkovicova, a jak zejmena tento madarsko-nacionalni tisk prijima je s neobycejnym odusevnenim. Z toho je patrno, kam dnesni rezim v Podkarpatske Rusi vede a komu by prospival. Demise Zatkovicova je podana a mam za to, ze tuto demisi povolane kruhy budou posuzovati tak, jak toho se stanoviska republiky zaslouzi. Nasi veci jest, abychom do Podkarpatske Rusi zanesli poradek, demokracii a aby konecne v Podkarpatske Rusi doslo k termu, co jest nutno, aby byly vykonany volby; aby lid konecne rozhodl o tom, jaky rezim ma byti v Podkarpatske Rusi a aby byla navzdy znemoznena korupce, politika subvencni a zejmena take potlacovani nabozenskeho presvedceni, jehoz jsme dnes svedky v Podkarpatske Rusi.

To jsem chtel rici pri teto prilezitosti, aby bylo jasno lidu v Podkarpatske Rusi, ze senat jest na strazi a nemlci. A kdyby nase ministerstvo vyucovani, jsouc spatne informovano - informace pana dr Mulera byly informace Zatkovicovy - nechapalo situaci v Podkarpatske Rusi a kdyby trebas i vlada nemela odvahu konati svou povinnost; od toho jsme tu my, abychom donutili vladu konati povinnost jeji, ponevadz republika jest nade vsecko a republika temito pomery v Podkarpatske Rusi de facto jest ohrozena. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni dale, nikdo prihlasen, rozprava jest skoncena. Preje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. Sablik: Ne. Dekuji.

Nahoru  Dalsi