Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 54. schuze |

Dolu

Schuze zahajena ve 3 hod. 30 min. odpol.

Pritomni:

Predseda Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: Low, dr Prikryl.

119 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: min. predseda Cerny, ministri dr Fatka a Hanacik.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji prvni schuzi tretiho zasedani senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske, svolaneho panem presidentem republiky rozhodnutim ze dne 23. brezna 1921 na den 31. brezna 1921 do jeho sidla Prahy,

Dovolenou pro dnesni schuzi udelil jsem p. senatoru dr Krupkovi a p. senatoru Fritschovi. Pan senator Hybes zada za udeleni dovolene ze zdravotnich duvodu do konce mesice dubna 1921.

Zadam pp. senatory, kteri s udelenim zadane dovolene souhlasi, aby zvedli ruku. (Deje se).

To jest vetsina. Dovolena se udeluje.

Sdeluji dale, ze president republiky prohlasil v zaklade §u 20 ustavni listiny podzimni zasedani Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske dnem 19. brezna 1921 za ukoncene.

Sdeluji dale, ze ministersky predseda dopisem ze dne 21. brezna 1921, c. 10.403/21 m. r., zaslal predsednictvu senatu dopis.

Zadam pana tajemnika, aby tento dopis precetl.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

tV Praze, dne 21. brezna 1921.

Presidiu senatu Narodniho shromazdeni

v Praze.

President republiky vyhovel rozhodnutim ze dne 21. brezna 1921 zadosti spravu ministerstva financi dr Karla Englise za propusteni z uradu spravce ministerstva financi a jmenoval ministrem financi presidenta zemskeho financniho reditelstvi v Praze Vladimira Hanacika.

O tom kladu si za cest senat Narodniho shromazdeni vyrozumeti.

Ministersky predseda: Cerny v. r.T

Predseda (zvoni): Pan ministr Hanacik se dostavil do dnesni schuze. Dovoluji si ho slavnemu senatu predstaviti:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tiskem rozdano:

Dodatek k tisku 602. Statni ucet Nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu za listopad a prosinec 1918.

Tisk 606. Odpoved ministra spravedlnosti na interpelaci sen. dr Hellera, Jarolima, Bartha a druhu o zatceni v Moste a Chomutove (tisk 337).

Tisk 607. Odpoved ministra narodni obrany na interpelaci sen. Hartla, dr Herzigove a soudr. stran sdeleni videnskeho casopisu tDeutsche ArbeiterpresseT (tisk 339).

Tisk 609. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. Hartla, dr Mayr-Hartinga a soudr. o nasilnostech, ktere byly spachany pri schuzi legionaru dne 28. rijna 1920 v Liberci (tisk 199).

Tisk 610. Odpoved predsedy vlady na interpelaci sen. Hartla a soudr. v pricine protizakonne nove upravy drahotnich prirazek valecnym poskozencum (tisk 445).

Tisk 611. Odpoved ministra post a telegrafu na interpelaci senatora Spiese a soudr. o znovuzrizeni primeho spojeni jizdni postou mezi Becovem, Schonthalem a Utvinou (tisk 469).

Tisk 612. Odpoved spravce ministerstva pro zasobovani lidu na interpelaci sen. Lipperta, Zulegera a soudr. ve pricine zvyseni ceny povinnych otrub rolnikum (tisk 427).

Tisk 639. Odpoved ministra vnitra na interpelaci senatoru Lazy, Kady, Babky a soudr. v zalezitosti nouze obyvatelstva kraju valkou poskozenych (tisk 298).

Tisk 640. Odpoved ministra vnitra a ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. dr Mayr-Hartinga, dr Naegle, dr Spiegela a druhu o nemeckem zemskem divadle v Praze (tisk 294).

Tisk 645. Interpelace sen. dr Marese, dr Franty a druhu na ministra vyucovani a narodni osvety o vyucovani zenskym rucnim pracem na gymnasiu ve Straznici na Morave.

Tisk 646. Interpelace sen. Kroihera, Hrejsy a soudr. na ministra financi o nepredpisovani, pripadne nevybirani dani velkym podnikum prumyslovym i zemedelskym.

Tisk 647. Interpelace sen. dr Prikryla a druhu na pana predsedu ministerstva o ochrane obcanu Csl. republiky pred neopravnenym zdanovanim rakouskou vladou.

Tisk 648. Interpelace sen. dr Prikryla a druhu na ministra skolstvi a narodni osvety v zalezitosti zivnostenskych skol pokracovacich v Prostejove.

Tisk 650. Interpelace sen. dr Reyla, Sabaty a soudr. k panu predsedovi ministerstva jako ministru vnitra ohledne zakazu ohlasovani vystupu z cirkve s kazatelen.

Tisk 651. Interpelace dr Schmidta a druhu na pana splnomocneneho ministra pro spravu Slovenska ve pricine odlozeni saisony nemeckeho divadla v Bratislave.

Tisk 652. Interpelace sen. Jelinka, Fritsche, Jessera a soudr. na pana ministra skolstvi a narodni osvety stran povyseni zemskych skolnich inspektoru do V. tridy hodnostni od 1. zari 1919.

Tisk 653. Navrh sen. dr Naegle, dr Hilgenreinera, dr Mayr-Hartinga, dr Spiegela, Hartla a soudr. stran zakona o zrizeni odborneho oddeleni banskeho, pri nemecke vysoke skole technicke v Praze.

Tisk 654. Odpoved ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Karla Friedricha a soudr. ve pricine styku s rissko-nemeckymi soudy (tisk 468).

Tisk 655. Odpoved vlady na interpelaci sen. dr Mayr-Hartinga, dr Spiegela, Hartla, Hubnera a druhu o udalostech v Dobranove u Ceske Lipy dne 21. listopadu 1920 (tisk 254).

Tisk 656. Odpoved spravce ministerstva pro zasobovani lidu na interpelaci sen. Spery a soudr. ohledne kontroly nad vyrobou bileho peciva (tisk 430).

Tisk 657. Odpoved ministra spravedlnosti na interpelaci sen. dr Kloudy, dr Veseleho, dr Krouskeho a soudr. o neopravnene domovni prohlidce u advokata dr Ivana Dolynskeho v Uzhorode (tisk 287).

Tisk 658. Navrh sen. Lowa, Linka, dr Wiechowskiho a soudr. stran predlozeni zakona o poskytovani vyzivovacich prispevku prislusnikum novacku povolanych k cinne sluzbe.

Tisk 659. Zprava I. vyboru rozpoctoveho, II. vyboru technicko-dopravniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1466), kterym se pozmenuji ustanoveni § 34 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 260 Sb. z. a n. o uprave uhelneho hospodarstvi (tisk 633) - zaslana postou.

Tisk 660. Zprava vyboru technicko-dopravniho o dodatecnem schvaleni ve smyslu § 3 zak. z 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni ze dne 23. zari 1920, cis. 546 o uprave uhrad ze smluv o zarizeni provozu drah a vlecek, o jejich pripojeni a o uprave smluvnich sazeb prepravnich.

Tisk 661. Navrh sen. Lowa, Lorenze, Perthenove a soudr. na zmenu zakona ze dne 20. unora 1920, c. 142 Sb. z. a n. o pozitcich valecnych poskozencu.

Tisk 663. Interpelace sen. Jelinka a soudr. na ministra narodni obrany, ministra obchodu a ministra financi ve pricine zadavani vojenskych dodavek.

Tisk 665. Interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na pana ministra spravedlnosti ve pricine dalsiho pouzivani pana Kolaci ve sluzbe soudni.

Tisk 666. Interpelace sen. Luksche a soudr. na pana ministra pro zasobovani lidu a na pana ministra obchodu ve pricine upravy mleciho rizeni na hranicich rakouskych.

Tisk 667. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona, kterym se rozsiruje platnost predpisu o ochrane vzorku a castecne se meni ustanoveni zakona ze dne 24. cervence 1919, c. 469 Sb. z. a n. (tisk 351).

Zapis o 44. schuzi senatu N. S. R. C. v Praze v utery dne 1. brezna 1921.

Z predsednictva prikazano:

vyboru iniciativnimu:

Tisk 653. Navrh sen. dr Naegle, dr Hilgenreinera, dr Mayr-Hartinga, dr Spiegela, Hartla a soudr. stran zakona o zrizeni odborneho oddeleni lanskeho pri nemecke vysoke skole technicke v Praze.

Tisk 658. Navrh sen. Lowa, Linka, dr Wiechowskiho a soudr. stran predlozeni zakona o poskytovani vyzivovacich prispevku prislusnikum novacku povolanych k cinne sluzbe.

Tisk 661. Navrh sen. Lowa, Lorenze; Perthenove a soudr. na zmenu zakona ze dne 20. unora 1920; c. 142 Sb. z. a n. o pozitcich valecnych poskozencu.

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 599. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1016), kterym se zrusuji ustanoveni zemskych zakonu na Morave a ve Slezsku, jimiz jest omezeno pravo obci a silnicnich vyboru k rozvrhu prirazek na rozlicne druhy dani (tisk 1586).

Predseda (zvoni): Zapis o 46. schuzi senatu NSRC, radne overeny vylozen byl podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti. Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapis ten za spravny a da se do tisku.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Z predsednictva prikazano podle §u 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n.:

vyboru narodohospodarskemu a vyboru zivnostensko-obchodnimu narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 14. brezna 1921, kterym se docasne zastavuje ucinnost nekolika predpisu o obchodovani hovezim dobytkem a zasobovani hovezim masem a masnymi vyrobky;

vyboru brannemu a rozpoctovemu narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 4. brezna 1921 o poskytnuti vypomoci Starodruzinnikum.

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

1. Navrh, aby byla podle §u 55 jedn. radu zkracenym rizenim projednana zprava vyboru rozpoctoveho a technicko-dopravniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1466), kterym se pozmenuji ustanoveni § 34 zakona ze dne 9. dubna 1920 cis. 260 Sb. zak. a nar. o uprave uhelneho hospodarstvi (tisk 633).

Pilnost teto veci oduvodnuji tim, ze zmenou prislusneho zakona bude osvobozen predne koks od uhelne davky, potrebny do vysokych peci pro vytaveni suroveho zeleza, cimz lze nyni jedine sniziti vyrobni naklady suroveho a valeneho zeleza. Takto docilene zlevneni zeleznych tovaru a polotovaru jest okamzite moznou pomoci nasemu kovodelnemu a stavebnimu prumyslu v kriticke situaci, v niz se nyni naleza, nebot prispeje se tim jednak k zvyseni konkurencni schopnosti nasich strojirenskych podniku na svetovem trhu, a jednak k oziveni stavebniho ruchu. Hrozici nezamestnanosti v techto vyrobnich odvetvich bude pak vydatne celeno brzkou platnosti navrhovane zmeny uhelneho zakona, ktere se pouziva soucasne k uprave uhelne davky z paliva, pro ucely provozu uhelnych podniku a pro vymer deputatniho uhli.

Zadam pp. senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se).

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi s tim, aby tato vec byla ve smyslu §u 55 jedn. radu projednavana jako pilna, necht zvedne ruku. (Deje se).

To jest vetsina. Pilnost se priznava.

Ponevadz vybory podaly o veci teto zpravu, budeme ji projednavati jako pristi odstavec dnesniho denniho poradu.

Navrhuji, aby tato vec projednana byla v jedine debate a v celkove lhute jedne hodiny se stanovenim recnicke lhuty pro jednotliveho recnika na 1/4 hodiny.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se).

To jest vetsina, navrh jest prijat.

Budeme pokracovati.

2. Zprava I. vyboru rozpoctoveho a II. vyboru technicko-dopravniho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1466), kterym se pozmenuji ustanoveni §u 34 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 260 Sb., z. a n. o uprave uhelneho hospodarstvi (tisk 659).

Zpravodajem za vybor rozpoctovy jest pan sen. dr Karasa za vybor technicko-dopravni pan sen. Kousa.

Udeluji slovo zpravodaji rozpoctoveho vyboru panu dr Karasovi.

Sen. dr Karas: Slavny senate! Vlada predlozila slavne poslanecke snemovne osnovu zakona, kterymz mela byti snizeni; davka z uhli a sice z uhli potrebneho k jistym hospodarskym ucelum, a sice melo se pomoci krisi prumyslu kovodelneho, ponevadz nas kovodelny prumysl v konkurenci se staty zahranicnimi tezko muze obstati, ponevadz material jeho jest mnohem drazsi, nez suroviny podniku zahranicnich. Vlada chtela tomu vyjiti vstric tim zpusobem, ze by uhli, jehoz se pouziva k vytaveni suroviny ve vysokych pecich, bylo sprosteno davky uhelne, ktera obnasi 42% ceny uhli, takze by se z tohoto uhli neplatila davka uhelna.

Nas prumysl v konkurenci s prumyslem nemeckym jest ve velke nevyhode, ponevadz nemecky prumysl ma jednak dostatecne mnozstvi rudy zelezne, a sice rudy vytecne kvality doma, a co nestaci, dovazi se z nedalekeho Svedska a Norska, kdezto nas prumysl ma rudy zelezne relativne malo, a tyto rudy jsou spatne kvality, obsahuji malo procent zeleza a vedle toho teziska uhelnych rud jsou rozprostrena po cele risi a v mensim mnozstvi na jednotlivem miste, takze se musi dovazeti z daleka do huti. Tento dovoz zaroven zdrazuje ceny uhli, nebot tarify zeleznicni jsou u nas az trikrate vyssi nez v Nemecku a zajiste pada na vahu i dovoz zelezne rudy. Jiz pred ctrnacti dny mel jsem cest slavnemu senatu pri oduvodneni dane dopravni poukazati na to, ze prave tarify zeleznicni na zbozi nakladni jsou u nas trikrat vyssi nez v Nemecku. A tato nevyhoda mela za nasledek, ze taktez surove zelezo je mnohem drazsi nez je v Nemecku. Vlada chtela tomu odpomoci tim zpusobem, ze snizi tuto davku na surove zelezo. Pri te prilezitosti zaroven navrhla, aby z duvodu socialnich bylo to uhli, ktere se prenechava osazencum na dolech, a pak uhli, jeho potrebuji doly k svemu provozovani, to jest ke hnani stroju, take sprosteno dane. Toto sprosteni sice lze oduvodniti na zaklade stareho zakona ze dne 9. dubna 1920, ale ponevadz to nebylo jasno, vlada to pojala do tohoto zakona. Poslanecka snemovna uznala vsechny tyto duvody, ktere vlada mela k teto predloze, schvalila osnovu vladni a pripojila k ni jeden dodatek, ze se ma zaroven sprostiti dane to uhli, jehoz pouzivaji obce k provozovani vodaren obecnich. Vedle toho poslanecka snemovna prijala dalsi dodatek, ze by se i uhli dodavane pensistum a provisionistum, byvalym to zamestnancum na dolech, take na priste sprostovala uhelne davky.

Poslanecka snemovna predklada nam toto sve usneseni a rozpoctovy vybor po projednani teto veci navrhuje slavnemu senatu, aby usneseni poslanecke snemovny bylo schvaleno. (Potlesk.)

Predseda: Pan zpravodaj vyboru technicko-dopravniho se vzdava slova. K slovu se prihlasil pan ministr verejnych praci dr Kovarik. Udeluji mu slovo.

Ministr dr Kovarik: Slavny senate! Vlada chtic umozniti tuzemskemu zelezarskemu prumyslu, jenz bojuje s nepriznivymi prirodnimi podminkami vyrobnimi, jak jiz take naznacil pan zpravodaj, aby mohl souteziti tento prumysl se zahranicnim prumyslem, vypracovala osnovu zakona, jimz se osvobozuje koks, urceny pro vytaveni suroveho zeleza ve vnitrozemskych vysokych pecich, od uhelne davky. (Mistopredseda Kadlcak prevzal predsednictvi.)

Jiz pred podanim teto zakonne osnovy bylo u zucastnenych ministerstev, hlavne v ministerske rade a take v ministerstvu ver. praci uvazovano o tom, jake dusledky by mohlo miti toto opatreni k podpore tuzemskeho prumyslu pripadne na nas mezinarodni obchod, a take s tohoto hlediska formulovala osnovu zakona. V posledni dobe vsak konstatovala vlada, ze by zakonem timto mohly vzniknouti mezinarodni nejasnosti, kterych by mohlo byti vyuzito v neprospech nasi republiky. Mohlo by se totiz stati, ze pri nepriznivem vykladu mirovych smluv i zahranicnimu zelezarskemu prumyslu by se dostalo techto subvenci jako u nas, jimiz by on za svych vyhodnejsich podminek vyrobnich nas prumysl zelezarsky mohl svou soutezi ochromiti. Timto zpusobem zvratila by se vyhoda zamyslena pro nas zelezarsky prumysl v neprospech nejen pro prumysl tento, ale i pro veskery jiny prumysl a obchod, zakladajici se na zeleze a zeleznych vyrobcich.

Mimo to bylo, jak jiz take pan referent sdelil, z iniciativy Narodniho shromazdeni usneseno, aby bylo poskytnuto osvobozeni od uhelne davky take pro uhli dodavane obecnim vodarnam, kterez vyhody bylo by tezko odepriti zucastnenym statum, kdyby se ji domahaly pro stejne ucele, jez by bylo zajiste tezko kontrolovati. Mimo to nelze pominouti mlcenim, ze tato vyhoda jest pro nase spotrebitele dosti nepatrna - obnasi asi 5 milionu - a sotva projevila by se v cenach dodavane vody.

Z techto duvodu rozhodla se vlada prepracovati predlozenou osnovu zakona v uvedenych smerech. Aby bylo dosazeno cile, zamysleneho podanou osnovou, totiz zlevneni vyroby zeleza, bude bezodkladne predlozena Narodnimu shromazdeni prislusna osnova zakona, jimz by se potrebnych vyhod zelezarskemu prumyslu dostalo.

Proto zada vlada na zaklade ministerskeho usneseni ze dne 30. brezna 1921, aby predloha o zmene §u 34 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 260 Sb. z. a n; o uprave uhelneho hospodarstvi byla vzata z poradu dnesni schuze senatu a vracena vyborum technicko-dopravnimu a rozpoctovemu. (Vyborne!)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavny senate! Jmenem rozpoctoveho vyboru pripojuji se k prohlaseni pana ministra verejnych praci a navrhuji, aby usneseni poslanecke snemovny bylo vraceno rozpoctovemu vyboru.

Mistopredseda Kadlcak: Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Dam hlasovati o navrhu pana zpravodaje, aby vec tato byla vracena vyboru rozpoctovemu a technicko-dopravnimu k novemu projednani.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh se prijima.

Prikazuji tuto vec vyboru rozpoctovemu a technicko-dopravnimu k opetovnemu projednani se lhutou 12 hodin.

Kdo s navrzenou lhutou souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Lhuta 12 hodin k projednani teto veci jest prijata.

Prikrocime k nasledujicimu odstavci denniho poradu, ke

3. zprave I. vyboru narodohospodarskeho, II. vyboru rozpoctoveho a III. vyboru pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu o dodatecnem schvaleni ve smyslu §u 3 zak. z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n. vladniho narizeni ze dne 20. ledna 1921, cis. 21 Sb. z. a n., jimz se vydavaji predpisy o ochrane pred morem skotu a doplnuji zakon ze dne 29. unora 1880, c. 37 r. z. o ochrane pred morem skotu a tlumeni tohoto moru a zak. cl. VII. z r. 1888 o uprave zverolekarstvi (tisk 619).

Zpravodajove jsou: za vybor narodohospodarsky pan sen. Hucl, za vybor rozpoctovy pan sen. Sablik, za vybor pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu pan sen. Rohacek.

Udeluji slovo panu zpravodaji sen. Huclovi.

Zpravodaj sen. Hucl: Slavny senate! V sousednim state polskem lonskeho roku vypukl mor skotu, nemoc tak zhoubna a rychle se rozsirujici, ze cele krajiny v Polsku na sta kilometru jsou zbaveny hoveziho dobytka a dokonce byly pripady, ze ve stadech pastevnich dobytek uplne vymrel az do 80% vseho poctu, ve stajich pak dokonce plnych 100%. Proto nutno schvaliti v tomto pripade plne vsechna nejprisnejsi ustanoveni, ktera vlada ucinila, aby nebyla nemoc tato k nam zavlecena, ponevadz znamenalo by to pro republiku hospodarskou i vyzivovaci katastrofu. Zakony pro Cechy, Moravu i Slezsko, ano i pro Slovensko a Rus Podkarpatskou obsahuji sice dosti podrobna ustanoveni o tlumeni moru skotu, avsak potrebuji urcita doplneni, ponevadz podle techto zakonu mozno pouziti prisnych opatreni na Slovensku a Rusi Podkarpatske jenom tenkrate podle stavajicich zakonu, kdyz mor se priblizi ke hranicim na Podkarpatske Rusi na 40 km, ve Slezsku a na Morave na 20 km ke hranicim. Dopravni pomery v Polsku a pomery administrativni v tomto state jsou v takovem stavu, ze vazne ohrozuji moznost doufati, ze vcas nebezpeci moru bylo by mozno u nas vcas hlasiti a zariditi vsechna preventivni opatreni, ktera musi byti co nejdrive provedena. Doporucuji proto, aby tato preventivni opatreni byla provedena drive nez jakekoliv hlaseni nas dojde.

Financni obeti pro stat v techto narizenich ustanovene jsou velice znacne; musi byti co nejprisnejsi evidence vseho skotu v ohrozenem uzemi, musi byti pronikava opatreni veterinarska provadena. Puvodni narizeni vladni obsahuje take v sobe ustanoveni, ze v pripade vypuknuti moru ma byti provedena na utraty statu dukladna desinfekce vsech staji, maji byti take udeleny zvlastni odmeny tem, kdoz by snad oznamili vcas prvy pripad zatajovani moru na nasem uzemi se vyskytnuvsiho, nebo snad prekroceni techto predpisu. Dale jest nutno, aby byl vykonavan bedlivy zverolekarsky dozor, avsak vsecko to jest treba podniknouti, treba i s velikymi financnimi obetmi pro stat, ponevadz jednak jde o obyvatelstvo horske, velice chude, a jednak ani sebe znacnejsi obeti a vylohy statni nejsou v zadnem pomeru ke skodam, ktere by mohly vzniknouti v pripade, ze by mor k nam byl zavlecen. Podle § 7 narizeni vladniho mozno v pripade nutne uzavery hranic pouziti dokonce i vojska, ale jak v duvodech jest uvedeno, stalo by se tak jen v naprosto vyjimecnych pripadech. Prisna opatreni, ktera obsahuje § 5, ustanovuji, ze mozno omeziti pobyt, eventuelne internovati nektere osoby, ktere by zvlaste mohly se stati snad siriteli nakazy.

Ackoliv opatreni tato jsou jiste velice drasticka a dotykaji se dokonce osobni svobody jednotlivych osob, nutno prece i tato opatreni v zajmu veci schvaliti. Vlada nase vyslala ke studiu nemoci do Polska znacny pocet zverolekaru, kteri za velice tezkych podminek zivotnich konaji uznani hodnou praci za hranicemi, pomahajice odvraceti nebezpeci od naseho statu a rozsirujice sve odborne vedomosti a poznatky na ukor nebezpecneho tohoto nepritele. V pripade nejnutnejsi potreby mini take vlada povolati ke sluzbe v ohrozenych okresich nasi republiky i zverolekare, kteri stoji mimo sluzbu statni, eventuelne povolati i posluchace skol zverolekarskych, ovsem pokud jsou nasimi prislusniky.

Z toho, co jsem prednesl, jest patrno, ze vlada svym opatrenim chce vsemi prostredky velikemu nebezpeci celiti, a proto vybor narodohospodarsky doporucuje slavnemu senatu, aby narizeni ze dne 20. ledna r. 1921, cis. 21 Sb. z. a n. v plnem zneni schvalil. Soucasne navrhuje vybor narodohospodarsky, aby slavny senat schvalil navrh, ze vlada jest zmocnena, aby v pripade potreby zavedla jeste prisnejsi tresty pro ty, kdoz by snad nedbali vydaneho ji narizeni. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo panu zpravodajovi vyboru pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu sen. Rohackovi.

Zpravodaj sen. Rohacek: Slavny senat! Vybor pre zdravotnictvo a telesnu vychovu obdrzal predlozenu predlohu; rozhodol o nej a odporucuje slavnemu senatu, aby navrh vlady prijal.

Nariadenim tymto sa vydavaju predpisy o ochrane pred morom dobytcim a doplnuje sa zakon zo dna 29. febr. 1880, cis. 37 r. z. o ochrane pred morom dobytcim, o zamedzeni tohoto moru a zakon z roku 1888 o uprave zverolekarstva.

Nasim susedom hordy bolsevicke koncom minuleho roku zavliekly mimo mnohe ine neresti i tuto nerest: dobytci mor. Vlada nasa velmi mudro urobila zavcas vsetky mozne opatrenia, ktore sa nam predkladaju k dodatocnomu schvaleniu. Vybor pre zdravotnictvo preto prosi, aby sl. senat toto nariadenie schvalil.

Z privatnych informacii je mi znamo, jak straslive posobi mor dobytci v Polsku. Su cele kraje, kde vsetko zdochlo a niet tam skoro ziveho dobytcata. Najhorsie pri tom je to, ze niet cloveka, ktory by tieto mrsiny odstranil s povrchu zemskeho. Lud sa rozbehol, osady su prazdne, takze nasledky valky su straslive. Sami Poliaci nie su s to ochranit sa od moru. Nasa vlada vyslala tam znacnejsiu cotu zverolekarov, asi 60, aby omedzovali sirenie tejto nakazy a tak umensili pripady moru a moznost jeho zavlecenie k nam na Slovensko, do Podkarpatskej Rusi a do Sliezska. Co by to znamenalo, mozete si sami domyslet.

My mame dnes lepsi stav dobytka, nez sme mali pred valkou. Preto ziadame vladu, aby dbala co najprisnejsie na dodrzovanie predpisov a upotrebila vsetko, co jej stoji k dispozicii na zamedzenie a ochranu, zvlast hranic, pred dobytcim morom.

Pripominam len, ze v turcianskej zupe roku 1856, ked bol mor dobytci, poslo az na 16 kusou vsetko. V Madarii roku 1873 zhynulo 175,000 kusou dobytka. Nestastie toto hnalo by nas do hladu, drahoty a vzbury. Lanskeho roku pestovali na Slovensku rozlicne lieky pre dobytok a upozornujem vladu, aby to preskumala a umoznila dostal ich na vychode v Kosiciach a na zapade v Bratislave. Osobne chutky jednotlivych veterinarskych inspektorov nech sa nerespektuju, ale hlavne nech sa dba na to, aby boly lieky po ruke a aby ich bolo dost.

Mam zkusenosti, ze vlani zverolekari museli zo Slovenska cestovat pre serum proti slintavke do Prahy a ked sa vratili, dobytca davno zdochlo, lebo pan inspektor sa nedohodol s panom lekarnikom; ktory to mal na sklade drzat.

Uznavajuc spravnost jednania so strany vlady, doporucujem slavnemu senatu, aby toto nariadenie dodatocne na vedomost vzal a schvalil. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Pan zpravodaj sen. Sablik vzdal se slova. K slovu neni nikdo prihlasen, rozprava je skoncena. Prosim pp. senatory, aby zaujali mista. (Deje se.)

Pristoupime k hlasovani.

Kdo z pp. senatoru souhlasi s navrhem jmenovanych vyboru, otistenym ve zprave vyborove, aby uvedene vladni narizeni bylo dodatecne schvaleno, a s resoluci vyboru rozpoctoveho, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Tento navrh vyboru zaroven i s resoluci vyboru rozpoctoveho jest prijat.

Tim je tento predmet denniho poradu vyrizen.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala zitra v patek dne 1. dubna 1921 o 10. hodine dopoledni s timto

dennim poradem:

1. Navrh, aby byla podle §u 55 jednaciho radu zkracenym rizenim projednana zprava vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu tisk 351 ve veci osnovy zakona, kterym se rozsiruje platnost predpisu o ochrane vzorku a castecne se meni ustanoveni zakona ze dne 24. cervence 1919, c. 469 Sb. z. a n. (tisk 667).

2. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu tisk 351 ve veci osnovy zakona, kterym se rozsiruje platnost predpisu o ochrane vzorku a castecne se meni ustanoveni zakona ze dne 24. cervence 1919, c. 449 Sb. z. a n. (tisk 667).

3. Zprava vyboru technicko-dopravniho o dodatecnem schvaleni ve smyslu §u 3 zakona z 1. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n. vladniho narizeni ze dne 23. zari 1920, c. 546 o uprave uhrad ze smluv o zarizeni a provozu drah a vlecek, o jejich pripojeni a o uprave smluvnich sazeb prepravnich (tisk 660).

4. Navrh, aby byl podle §u 55 jedn. radu zkracenym ricenim projednan vladni navrh osnovy zakona o prislusnosti v zalezitostech statnich hranic a povinnostech vlastniku pozemku pri stanoveni statnich hranic a udrzovani jich v patrnosti (tisk 544).

5. Navrh, aby bylo podle §u 55 jedn. radu zkracenym rizenim projednano usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se zrusuji ustanoveni zemskych zakonu na Morave a ve Slezsku, jimiz jest omezeno pravo obci a silnicnich vyboru k rozvrhu prirazek na rozlicne druhy dani (tisk 599).

6. Navrh, aby bylo podle §u 55 jedn. radu zkracenym rizenim projednano usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se meni zakon ze dne 9. dubna 1920, c. 254 Sb. z. a n. o vybirani spravniho prispevku k uhrade spravnich vyloh, spojenych s provadenim §u 63 zakona ze dne 30. ledna 1920, c. 81 Sb. z. a n. (zakona prideloveho) o prozatimnim pachtu, pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 603).

7. Navrh, aby byla podle §u 55 jedn. radu zkracenym rizenim projednano usneseni poslanecke snemovny (tisk 1538) o vladnim navrhu zakona (tisk 1199) o statnim prispevku k podpore v nezamestnanosti (tisk 615).

8. Navrh, aby bylo podle §u 55 jedn. radu zkracenym rizenim projednano usneseni poslanecke snemovny o navrzich poslancu J. Dubickeho a spol., J. Koudelky a spol., Zierhuta a spol., dr Hahna a spol., Zierhuta a spol. a dr Lehnerta a spol. na doplneni zakona ze dne 27. kvetna 1919, c. 318 Sb. z. a n. o zajisteni pudy drobnym pachtyrum (tisk 632).

9. Navrh, aby bylo podle §u 55 jedn. radu zkracenym rizenim projednano usneseni poslanecke snemovny o prechodnych ustanovenich u dane domovni pro mista spojena s mesty Prahou, Brnem a Olomoucem (tisk 634).

10. Navrh, aby bylo podle §u 55 jedn. radu zkracenym rizenim projednano usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni ustanoveni §u 1154 b) obc. zakonika (tisk 637).

11. Navrh, aby byl podle §u 55 jedn. radu zkracenym rizenim projednan vladni navrh zakona o ochrane hranicnich mezniku a trionometrickych znacek (tisk 543).

Jsou snad namitky proti dobe nebo dennimu poradu? (Nebyly.)

Neni namitek. Navrh muj je prijat.

Koncim schuzi.

(Konec schuze ve 4 hod. 8 min. odpol.)

Nahoru