Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 53. schuze |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena ve 3 hod. 25 min. odpol.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Stojan, dr VIcek.

101 senatori podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri: dr Burger, dr Fajnor, dr Fatka, dr Gruber, Husak

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi. Prosim, aby byly precteny zpravy, ktere byly tiskem rozdany.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte): Tisk 642. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny v pricine vladniho navrhu zakona o statni investicni pujcce dopravni (tisk 628). Tisk 643. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny tykajicim se zakona, kterym se povoluje uver k castecne uhrade nekryte potreby vojenske spravy, zpusobene valecnymi pomery na Slovensku v roce 1919 (tisk 638). Tisk 644. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1611), kterym se meni § 4 zakona ze dne 14. dubna 1920, c. 331 Sb. z. a n., o zemskem spravnim vyboru pro Cechy (tisk 635).

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu, a to k

1. druhemu cteni zpravy socialne-politickeho vyboru stran usneseni poslanecke snemovny (tisk 521) o vladni osnove zakona (tisk 1130), kterym se upravuji zaopatrovaci pozitky byvalych zamestnancu na velkem majetku pozemkovem. jakoz i navrhu posl. dr. Matouska. Bergmana, dr Lukavskeho a druhu na upravu pozitku uredniku velkostatku na odpocinku a jejich pozustalych (tisk 573).

Zpravodajem jest p. sen. Hrejsa .. Preje si pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Hrejsa: Pouze dve carky: V § 15 za slovem tnarokyT ma byti carka a za slovy tna tomto zakonuT take carka.

Predseda: Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona (17 §u), jeho nadpisem, uvodni formuli jakoz i s opravou pane zpravodajovou jakoz i s prilohou tak, jak prijata byla ve cteni prvem. tez ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona prijata jest i ve cteni druhem.

Dam hlasovati o resolucich navrzenych panem senatorem Vetterem. Pan zpravodaj ma jeste slovo.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Pokud se tyce onech resoluci, navrhl jsem vcera, jelikoz byly v posledni chvili predlozeny, takze nebylo mozno je prostudovati a o jejich obsahu uvazovati, aby byly odkazany socialne-politickemu vyboru k podani zpravy plenu senatu. Tento navrh, pokud se tyce onech resoluci, opakuji.

Predseda: Pan zpravodaj navrhuje, aby resoluce navrzene panem sen. Vetterem byly prikazany socialne-politickemu vyboru. Preje si slavny senat, aby byly precteny predem? (Nikdo se nehlasil.) Toho prani neni.

Prosim, kdo souhlasi s navrhem pana zpravodaje, aby pozvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh ten jest prijat. Resoluce se prikazuji vyboru socialne-politickemu.

Druhym odstavcem je

2. druhe cteni zpravy ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu (tisk 346) ve veci osnovy zakona, kterym se rozsiruje platnost predpisu o ochrane znamek a castecne se meni ustanoveni zakona ze dne 24. cervence 1919, c. 471 Sb. z. a n. (tisk 605).

Zpravodajem je pan dr Brabec. Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Brabec: Nemam.

Predseda: Nejsou. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Kdo s pp. senatoru souhlasi s osnovou zakona (5 clanku), jeho nadpisem, jakoz i uvodni formuli, prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest i ve cteni druhem.

K vyslovnemu prani navrhuji, aby bod 3. a 4. byl posunut na predposledni misto. Neni proti tomuto memu navrhu namitek? (Nebyly.)

Neni namitek.

Navrhuji tedy dale, aby nyni byl projednan bod 13. na miste bodu 3. a 4. Jsou proti memu navrhu namitky? (Nebyly.)

Neni jich. Prikrocime ku projednani tohoto bodu.

13. Zprava ustavne - pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny ve veci osnovy zakona, kterym se vlada zmocnuje k dalsimu slucovani a rozlucovani obci. k zmene hranic obci, okresu, zup a zemi, jakoz i k potrebnym opatrenim s tim souvisejicim (tisk 631).

Zpravodajem jest pan sen. dr Brabec. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Brabec: Slavna snemovno! Ustavne-pravni vybor predklada zpravu o usneseni poslanecke snemovny (tisk 614) ve veci osnovy zakona, kterym se vlada zmocnuje k dalsimu slucovani a rozlucovani obci, k zmene hranic obci, okresu, zup a zemi, jakoz i k potrebnym opatrenim s tim souvisejicim. Platnost dosavadniho zakona o tomto predmete ze dne 9. prosince 1919 uplynula dnem 31. prosince 1920. Jest nutnym opatreni, aby ty pripady, jez jsou jiz v projednavani, mohly byti skoncovany, jinak by se zmarilo jiz mnoho vykonane prace, a to na skodu sucastnenych obci. Navrhovanym zakonem ma byti dokonceni vsech techto rozdelanych pripadu umozneno Tyka se to pouze pripadu, ktere do konce roku 1920 jiz byly zapocaty, tedy u ruznych politickych uradu spravnich byly zahajeny. Zaroven vsak v praksi se ukazalo ze pri provadeni dosavadniho zmocnovaviho zakona mnohe zmeny pri slucovani a rozlucovani obci a souvisejici s tim zmeny hranic obci a okresu, zup a zemi zasahly do oboru verejne spravy a zakonu ji upravujicich zpusobem takovym, ze rychle a ucelne vyrizeni nekterych pripadu narazelo takrka na neprekonatelne prekazky, a proto rozsiruje osnova, kterou vybor predklada, zmocneni vlady tak, aby narizenim na zaklade tohoto zakona mohla vsechny zmeny provesti, ktere by odpovidaly novym pomerum. Pri tom pri projednavani v ustavne-pravnim vyboru byla uznana potreba prodlouzeni platnosti dosavadniho zmocneni i v pripadech, jez osnova zakona uvadi, a sice tez potrebu sirsiho zmocneni pro snadnejsi a rychlejsi vyrizeni projednavanych veci. Zaroven take uznal nutnost stanoviti urcite hranice v takovych pripadech, kde by pri rozlucovani obci mohlo dojiti k jednostranne skode, bud pro obce nove, jako samostatne vznikajici, anebo pro obec, ktera po odlouceni urcite casti obce jeste zbyva. Pri tom tez bylo uvazeno. ze musi byti zabraneno vzniku novych samostatnych obci takovych, jejichz hospodarsky zaklad pro ukoly verejne spravy by byl nedostatecny.

Vybor uvazoval, ze lhuta v § 1, odstavec druhy, ustanovena v rozsahu 8 dnu jest sice lhutou dosti kratkou a ze nebude vyhovovati, ale vyslovil ocekavani, ktere zaroven ma byti direktivou pro prislusne urady povolane k rozhodovani, ze ministerstvo nebude po uplynuti teto kratke lhuty odmitati pripominky i po lhute te dosle, pokud ovsem by se tim vec nezdrzovala. Pri tom paragrafu byla navrzena panem sen. profesorem Spiegelem resoluce, aby nesmely byti slouceny nebo rozlouceny obce, v nichz by se 3/4 obcanu jakymsi druhym plebiscitem vyjadrily proti takovemu opatreni. Resoluci tu jsme vsak neprijali, ponevadz nepovazujeme za mozne pripady, kdyz jinak ostatnim podminkam zakonu by se vyhovovalo, ze by prislusny urad uznal proti takto prevaznou vetsinou obyvatelstva projevenemu nazoru na slouceni nebo rozlouceni, vyjimaje ovsem nekterych, zvlastniho a mimoradneho zretele hodnych pripadu. V cele osnove jevi se snaha, aby hlas sucastnenych obci, osad, okresu a zemi, ano i jednotlivych obcanu byl slysen a nalezite uvazen. Pri tom osnova sleduje i ucel stabilisace pomeru spravniho a dava znati i cil, aby na priste slucovani a rozlucovani obci bylo vazano na podminky prisnejsi. Tedy osnova slucuje v sobe s nevelkymi zmenami texty dosavadnich dvou zakonu ze dne 27. kvetna 1919 a 14. dubna 1920, zmeny, ktere proti dosavadnimu zakonodarstvi nejprve slouzi hlavne k tomu, aby odstraneny byly pochybnosti, ktere vznikaly pri praktickem pouzivani techto zakonu. Z upravy § 3 plyne, ze pri slucovani obci ma byti jmenovana pouze jedina spravni komise a ze v kazdem takovem pripade musi obecni zastupitelstvo dosavadni byti radne rozpusteno, takze i kdyz pak nedoslo ke slouceni obci a nasledkem toho funkce spravni komise by prestala, neozivla by prava zastupitelstva stareho, nybrz musily by byti provedeny volby nove. Dale jest ustanoveni § 4, kterym se ministr vnitra zmocnuje, aby v dohode s ministerstvem financi s konecnou platnosti rozhodoval o majetkovem vyrovnani mezi zememi ve pripadech slucovani a rozlucovani zemi, okresu a obci, kdyz soucasne se o zmene obe zucastnene zeme nedohodnou. Tu dluzno podotknouti, ze rozhodovani ministerstva vnitra v dohode s ministerstvem financi se tyka majetkovych pomeru verejnopravnich. § 6 obsahuje doplnek, zminku o volicskych seznamech a v § 7 dochazi presneho vyjadreni myslenka, ze veskera zmocneni v zakone obsazena tykaji se nejen obci v uzsim slova smyslu, nybrz take mest statutarnich s regulovanymi magistraty a pravy municipalnimi. Mimo tuto osnovu zakona podle usneseni poslanecke snemovny prijal tez ustavne-pravni vybor 2 resolucni navrhy pana senatora prof. Spiegela, ktere z duvodu technickych nemohly byti k vytistene zprave pripojeny, ponevadz byly psany az do noci a nebylo jiz mozno tisk resolucnich navrhu opatriti. Resolucni navrhy tyto zni takto (cte): tVlada se vyzyva, aby senatu podala zpravu o zmenach hranic obci. okresu, zup a zem, jakoz i o potrebnych opatrenich s tim souvisejicich, ktere se staly na zaklade dosavadnich zakonu, jakoz i o pripadech ve kterych jiz u politickych uradu spravnich rizeni bylo zahajeno.T Tedy resoluce sama svym obsahem uplne se primyka k obsahu zakona a nebylo proti ni vaznych namitek ve vyboru. Byla tudiz schvalena a jakozto resoluce ustavne-pravniho vyboru se tez ke schvaleni slavnemu senatu predklada. Stejnym zpusobem a ze stejnych duvodu se predklada i druha resoluce tehoz senatora (cte): tVlada se vyzyva, aby narizenim upravila postup pro rozhodovani dle § 4 a aby pri tom se postarala o pravni ochranu majetkovych pomeru zucastnenych zemi.T To jest ono ustanoveni, kterym se ministr vnitra zmocnuje, aby v dohode s ministrem financi rozhodoval o majetkovem vyrovnani mezi zememi. ktere se nedohodly. Slavny senate, jmenem ustavne-pravniho vyboru dovoluji si uciniti navrh, aby usneseni poslanecke snemovny, c. tisku 614, ve veci zakona, jak jsem jiz ve sve zprave naznacil, bylo beze zmeny schvaleno a aby tez byly prijaty obe resoluce, ktere jsem si dovolil precisti. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Zahajuji debatu. Navrhuji dobu pro jednotliveho recnika 1/4 hodiny. K celkovemu projednani predmetu, ktery mame na dennim poradku, navrhuji 2 hodiny. Jsou proti memu navrhu namitky? (Nebyly.) Nejsou. Budu tudiz dle toho se riditi. K slovu jest prihlasen pan sen. Barth. Udeluji mu slovo.

Sen. Barth (nemecky): Slavny senate! Moje strana nemuze souhlasiti s predlohou, protoze podobny zakon, jenz tak hluboce zasahuje do narodnostnich zalezitosti jednotlivych narodu v tomto state, nesmi byti podroben vykonne moci nejake vlady, nybrz musi byti vyhrazen Narodnimu shromazdeni. Za,predesle, jako za nynejsi vlady nabyli jsme zkusenosti, ze neucinila nejmensiho pokusu o zmenseni narodnostnich trecich ploch. Jeste dnes shledavame, ze na priklad v obci Kostanech v teplickem okresu, kde je mala ceska vetsina, jest umyslem osadu Wernersdorf vylouciti z obce, aby se v tomto nemeckem okresu utvorila ceska obec. Vidime, ze v okresu jesenickem v obci Kolesovicioh dodnes nejsou provedeny obecni volby. Vidime to v okresu zateckem v obci Kounove, kde jsou take podobne treci plochy, ze se snazi malou obec Janov, obec Svojetin, ktera je az na zcela nepatrnou mensinu nemecka, podriditi obci Kounovu, aby se tez zde nemecka vetsina promenila v ceskou vetsinu. Ponevadz my, socialni demokrate musime vychazeti z predpokladu,.ze se musime vyhnouti vsem trecim plocham, ma-li mezi obema narody nastati narodnostni smireni, budeme hlasovati proti teto vladni predloze. (Souhlas nemeckych senatoru.)

Predseda (zvoni): Nikdo neni vice k slovu prihlasen, debata jest skoncena. Preje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. dr Brabec: Ano. Slavny senate! Vzhledem k vyvodum pana predrecnika dovoluji si jen konstatovati, ze jsem uvazoval ve vyboru o tom, ze rozlucovani a slucovani obci a meneni hranic se musi diti ciste z vecnych zretelu a nikoli z nejakych narodnostnich ohledu, a ze dosud jiste takovym zpusobem ve vsech pripadech bylo pokracovano a ze jest o to dostatecne postarano publicitou celeho rizeni, aby se vsem prehmatum, zejmena y oboru narodnostnim, branilo. Ja tudiz se primlouvam znovu, aby usneseni poslanecke snemovny i s obema resolucemi bylo schvaleno.

Predseda (zvoni): O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli (9 §u) dam hlasovati najednou. Jsou proti tomuto zpusobu hlasovani nejake namitky? (Nebyly.) Nejsou. Prikrocim k hlasovani v prvem cteni. Kdo souhlasi s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli v prvem cteni, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.).

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli je prijata v prvem cteni.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem. Ma pan zpravodaj nejake zmeny?

Zpravodaj sen. dr Brabec: Nikoli.

Predseda: Kdo souhlasi s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli take ve cteni druhem, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona prijata je tez ve cteni druhem.

Nyni dam hlasovati o resolucich prectenych panem zpravodajem najednou. Jest snad nejaka namitka proti tomuto zpusobu hlasovani?

Sen. dr Spiegel (nemecky): Prosim o oddelene hlasovani.

Predseda: Zada se o oddelene hlasovani. Prani tomu vyhovim. Prosim, aby resoluce byly precteny jedna po druhe.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Resoluce 1.: tVlada se vyzyva, aby senatu podala zpravu o zmenach hranic obci, okresu, zup a zemi, jakoz i o potrebnych opatrenich s tim souvisejicich, ktere se staly na zaklade dosavadnich zakonu, jakoz i o pripadech, v kterych jiz u uradu spravnich bylo rizeni zahajeno.T

Predseda: Kdo souhlasi s prectenou prave resoluci, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.).

To jest vetsina. Resoluce jest prijata.

Prosim o precteni resoluce druhe.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Resoluce 2.: tVlada se vyzyva, aby narizenim upravila postup pro rozhodovani dle § 4 a aby pri tom se postarala a pravni ochranu majetkovych pomeru zucastnenych zemi.T

Predseda: Kdo souhlasi s prectenou resoluci druhou, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Druha resoluce jest prijata.

Pristoupime k bodu patemu:

5. navrh, aby zkracene projednana byla podle § 55.jedn. radu zprava rozpoctoveho vyboru stran usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se povoluje uver k castecne uhrade nekryte potreby vojenske spravy, zpusobene valecnymi pomery na Slovensku v roce 1919 (tisk 643).

V danem pripade jedna se vlastne o pohledavku Skodovych zavodu z dodavek, jimz splaceni techto pohledavek nelze odepriti. Zaplaceni pohledavek tech je take v zajmu neruseneho provozu tohoto podniku a delniku v nich zamestnanych. Navrhuji, aby teto veci byla priznana pilnost.

Zalezitost bude projednana jako nejblizsi bod dnesniho denniho poradu.

Kdo s timto navrhem souhlasi, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Navrhuji, aby vec byla projednana v jedine debate, a aby recnicka lhuta byla ctvrthodinova, celkem pak 1 hodinova.

Kdo s timto navrhem souhlasi, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh muj jest prijat.

Bodem sestym jest.

6. zprava rozpoctoveho vyboru stran usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se povoluje uver k castecne uhrade nekryte potreby vojenske spravy, zpusobene valecnymi pomery na Slovensku v roce 1919 (tisk 643).

Zpravodajem jest pan sen. dr Horacek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Horacek: Slavny senate! Vec, o kterou se jedna, jest zajiste vsem znama jiz z denniho tisku. Kdyz v roce 1919 na jare se udal vpad madarskeho vojska na Slovensko. nenalezala se nase armada v zavidenihodne situaci, zejmena po strance jejiho vyzbrojeni. Ukazalo se, ze vyzbrojeni toto jest nedostatecne a tyto nedostatky pak zavinily, ze take zpusob, jakym obrana proti tomuto naporu nepratelskemu musila byti vedena setkal se s mnoha obtizemi. Nasledkem toho sprava vojenska ihned musila se postarati o to, aby to, co az dosud nam schazelo na vyzbrojeni, zejmena, pokud se tyka del, pusek, munice a vystroje vojska, bylo co nejrychleji doplneno a nasledkem toho ucinila velke objednavky u Skodovych zavodu, aby tyto co mozna s urychlenim nam potrebne veci dodaly. A z toho prave vznikl z valne casti onen dluh, o jehoz zaplaceni se jedna a pro nejz se vyzaduji mimoradne uvery. Po strance vecne neni tedy zadne namitky, aby uver tento byl schvalen, nebot jedna se o vydani, ktera byla sveho casu nutna a take to bylo primo povinnosti tehdejsi vojenske spravy, aby mela peci o to, aby nase vojsko bylo pohotove a aby melo vse, cim armada ma byti opatrena. V tom smeru myslim, ze nebude mezi nami nijakych spornych nazoru, at kdo jiz pohlizi na instituci staleho vojska s jakehokoliv stanoviska, at je militarista ci antimilitarista. Za dnesni doby s praktickeho hlediska nikdo nemuze se uzavirati tomu presvedceni, ze pri nynejsi mezinarodni situaci je potrebi kazdemu statu, aby mel pohotove vojsko a toto aby bylo vyzbrojeno tak, jak je to nutno. Tedy nase vojenska sprava cinila jenom svoji povinnost a my ji musime byti za to vdecni, ze teto povinnosti take dostala.

Avsak rozpoctovy vybor nemohl se uzavriti jiste pochybnosti a namitkam po formalni strance, jimz dal take vyraz ve sve zprave. Pozadavek vojenske spravy byl, jak receno, docela vecne oduvodnen, a nebylo zajiste treba, aby teprve nejakymi navstevami zavodu Skodovych bylo hledeno ziskati naladu pro schvaleni tohoto uveru, anebo aby pusobeno bylo k tomu vyslanim nejakych zvlastnich deputaci delnickych. To pokladam za zbytecne, nehlede k tomu, ze otazka nezamestnanosti zde nemuze hrati zadne ulohy. Kdyby nebylo snad ve Skodovych zavodech zamestnani pro ucele zbrojeni, tedy bylo by veci vedeni techto zavodu, aby se promenily ve vyrobu jinakych predmetu, jako se vubec valecny prumysl musil prizpusobiti mirovym potrebam. Ale jineho razu jsou formalni vytky, ktere nutno ciniti, totiz vytky s budgetne technickeho stanoviska, totiz ony, ze ani pri sestavovani rozpoctu na rok 1920, kdyz vojenska sprava o tomto dluhu jiz musila vedeti, treba ne snad jeste cislicemi docela urcitymi, ani pri sestavovani dodatku k rozpoctu na rok 1920, ktery jsme prece teprve v lednu zde schvalovali, ani konecne pri schvaleni rozpoctu na rok 1921 nebylo vzato zretele k tomuto dluhu, ackoliv jiz byl splatnym. To je treba vytknouti a v tom smeru duvody vladni uplne neuspokojuji.

Ja bych pokladal za chybu, kdyz by snad budoucne rozpocet byl sestavovan tak, aby v nem neco bylo tajeno, a kdyz bychom meli za cenu takoveho utajovani potom docilovati nejake domnele rovnovahy, nebot tim bychom klamali nejen sebe, ale klamali bychom po pripade take cizinu, ktera ovsem se o tom zajiste pozdeji take dozvi. Mne to prichazi tak, jako kdyby nejaka choroba byla tajena a prece jen na konec vyjde najevo. kdyz snad zpusobi vice nebezpeci, nez kdyby se ihned preventivne proti ni zakrocilo. Je to jiste neprijemna vec, kdyz ma nekdo dluhy, at je to soukromnik, anebo stat, ale konecne to nemusi byti zadna hanba, prijde na to, jaky vznik maji tyto dluhy, nebot mohou byti take velmi cestne dluhy a za ty se nikdo nemusi konecne stydeti, ani ne nas stat, jestlize jsou to takove dluhy, jichz potreba byla ucelna a oduvodnena. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Soukup.)

Proto po vecne strance navrhuji jmenem vetsiny rozpoctoveho vyboru, aby vladni navrh zakona, jak byl prijat poslaneckou snemovnou, kterym ma byti k castecne uhrade nekryte potreby vojenske, zpusobene valecnymi pomery na Slovensku v roce 1919, povolen uver ve vysi 677,308.188 Kc 48 haleru, byl schvalen, ale zaroven aby byla prijata resoluce, obsazena ve zprave rozpoctoveho vyboru (cte):

tSenat jest nucen vytknouti, ze splatny dluh statu u Skodovych zavodu, na jehoz zaplaceni dodatecny uver se pozaduje, nebyl ani v rozpoctu na rok 1920, ani v dodatku jeho, ani v rozpoctu na rok 1921 uveden a zada dutklive ministerstvo narodni obrany i ministerstvo financi, aby pro priste sestaveni rozpoctu statniho odpovidalo skutecnemu stavu financi statnich.T (Potlesk.)

Mistopredseda dr Soukup (zvoni): Zahajuji debatu. Ke slovu jest prihlasen predevsim pan kolega Link. Udeluji mu je.

Sen. Link (nemecky): Slavny senate! V mesici prosinci jsme jednali o rozpoctu vojenske spravy. Videli jsme tehdy, ze byla stanovena pro militarismus vysoka suma, skoro 3 miliard. a mohlo se ocekavati, ze vojenska sprava s touto vysokou sumou musi vystaciti. Dnes vidime opak. Zada se skoro 2/3 miliardy korun na dodatecny uver a spravna vojenska sprava, radna sprava rozpoctu byla by musila seznati, ze dluhy, o nichz je rec a ktere se nyni maji splaceti, mely tehdy byti zarazeny do rozpoctu. Ale proc nebyly zarazeny? Zda se, ze se to stalo s urcitym umyslem. Bylo tehdy umyslem predloziti obyvatelstvu, domovu a take cizine krasny rozpocet, a rici: tTo jsou prijmy, to jsou vydaje, a tv, jak je videti, jsou kryty prijmyT. To vsak bylo uvedeni v omyl, videli jsme, ze s rozpoctem nebylo mozno vystaciti. Cekalo se prave a nyni prichazite pred Narodni shromazdeni, aby se povolily nove vydaje. A na jake ucely?

Ceska verejnost rika zcela jednoduse: Tyto vydaje povstaly vpadem komunistu, Madaru. Jako by to bylo jiz tak dokazano. Nikoliv, musime prohlasiti. ze snad take cinitele tohoto statu maji na tom vinu, ze k tomuto vpadu komunistu doslo. A jsou strany a urady, ktere prohlasuji, ze vina spada na drivejsiho ministra, pana Kloface. tPravo LiduT psalo jiz 22. srpna 1919 takto: tNestesti, ktere se stalo postupem proti Uhram, zavinil ministr Klofac. protoze dal rozkaz k prekroceni demarkacni cary.T (Nemecke vykriky: Slyste Slyste!) O rozkazech ministra jini cinitele niceho nevedeli. Byla tedy zapocata ofensiva, aniz by se kdo tazal cinitelu, kteri meli byti dotazani. Tedy ofensiva proti komunistum, proti tehdejsimu Madarsku. A utok komunistu vyplyval ze msty, proto ze se.Ceskoslovenska republika vmesovala, ponevadz v Madarsku bylo vystoupeno proti komunistum. tA prave znovu na onom misteT, rika se v ceske verejnosti, tkde se udal utok Madaru, prave na onom miste nebyly vojenske pripravy pohotove, na onom miste vojenska sprava selhala, tak ze komuniste mohli vtrhnouti.T Musela by tedy uplne nestranna komise vysetriti. kdo ma na tom vinu, ze byly ucineny tyto vylohy, ci vinou tehdy znovu zbytecne tekla lidska krev po teto hrozne valce, ci vinou byli znovu obetovani nevinni lide. A tu musime zadati, aby dala vojenska sprava vysvetleni o tom, co se tehdy stalo.

Teprve minuleho tydne objevil se zde ministr zahranici dr Benes a rekl. t Mame nejlepsi vztahy ke vsem statum. k Nemecku jsou korektni vztahy.T V poslednim zasedani branneho vyboru dozvedeli jsme se z ust ministra narodni obrany, ze jsme odzbrojili, ze jsme pod normalnim stavem. Ano, ale co to pak znamena, kdyz se nyni stale prichazi s novymi pozadavky? Proti komu se tedy zbroji? Snad proti vnitrozemi? Musime rici, ze ceskoslovensky stat nepotrebuje jiz zadneho zbrojeni, mame se snaziti. abychom odzbrojili, az prilis mnoho jsme zbrojili. A zbyvaji-li v tomto state penize, pak maji se pouziti k jinym ucelum, nikoliv na strojni pusky, munici a nova dela. Nyni se prichazi a prohlasuje, ze Skodovy zavody musi byti zamestnany, aby delnictvo nemusilo byti propusteno Tyto hyeny kapitalu prichazeji vzdy, kdyz potrebuji zisku, a rikaji: tDelnici musi byti zamestnani.T Schovavame se za delniky. My jsme rovnez pro to, aby delnici v zavodech byli zamestnani, aby nezamestnani na ulici lezici delnici do zavodu byli najimani. Ale mam za to, kdyz je nutno delniky zamestnavati, ze netreba je zamestnati litim del, vyrobou munice a strojnich pusek. Myslim, ze by se melo uziti Skodovych zavodu k necemu jinemu nez k tomu, ceho potrebuje militarismus. Mame pocit, ze jsou Skodovy zavody filialkou velkeho deloveho krale Schneidra ve Francii a ze se muze prihoditi, ze dela, ktera se tam nyni liji, strojni pusky a munice maji byti jednou pouzity proti nasim detem. Chceme, aby byl zrizen mirovy prumysl, nepotrebujeme zadnych tovaren na dela. Chceme vozy, lokomotivy a nove hospodarske stroje a vseho druhu nastroje pro produktivni lidskou praci; toho mame zapotrebi, ale zadnych novych del. Damy a panove! V nekolika letech ma byti zrusena vojenska soustava, ma byti zavedena milice. Avsak je to zacatek milice? Nikoliv, to je zacatek horsich zbrojeni, vetsich zbrojeni, to neni zadne odbouravani militarismu, to je zostreni stavu. Kdyz pan zpravodaj prohlasil, ze mezinarodni stav je takovy, ze vsechny staty musi zbrojiti, pak to neni spravne. Musi se take zaciti a treba miti odvahu odzbrojiti, mezinarodne ukazati cestu k odzbrojeni. Nemuzeme prece nase hranice, nemuzeme stat jakymkoliv zpusobem navenek vojensky obsaditi. nybrz muzeme vejiti ve spojeni s narody jinych statu jen tim, rekneme-li, ze zaciname s odzbrojenim, ze nejsme k nikomu v nepratelskem pomeru, a pri teto prilezitosti chceme tez prohlasiti - ani k sovetskemu Rusku. Nemecti delnici tomu zabrani, kdyby se ceskoslovenska vlada chystala k tomu. aby se tento stat dal po. uziti tak zvanou Dohodou k intervencim. Nemecti delnici nestrpi. aby Ceskoslovensky stat provazel transporty naboju a jine.ho valecneho materialu. Nemame na tom vice zadneho zajmu, abychom nase deti, nase potomstvo nechali krvaceti na bojistich za kapitalisty. a ze vsech techto duvodu musime prohlasiti, ze tyto pozadavky nejsou nutne, a kdyby se byla provadela rozumna politika, ze bylo mozno tyto pozadavky usetriti a ze za tyto penize bylo by lze zapraviti jine uzitecnejsi vydaje pro stat.

Valka znicila tolik malych existenci. Veliky pocet osob stredniho stavu je znicen tim, ze se valecne pujcky nevyplaci. Jejich cele jmeni je ztraceno. Vidime, jak tito lide byli uvrzeni mezi nemajetny proletariat. Mezi proletariatem je tolik tisic starcu a staren, tolik chudych lidi potrebnych pomoci! Zde by bylo treba ve state delati vydaje, zde by bylo treba pouziti penez. ktere se neuzitecne vyhazuji na militarismus.

Ze vsech techto duvodu zadame od vojenske spravy vysvetleni, proc se staly vsechny tyto hrichy opomenuti a proc tehdy bylo intervenovano, kde se nemelo zasahovati. Mame se navenek prohlasiti za neutralni stat. Cesi maji prohlasiti, ze jsou syti, ze maji svuj stat; a my jsme hotovi v tomto state spolupracovati.. Ale pro takovou spolupraci, pri niz se zdroje prijmu, dani pouziva k neuzitecnym protikulturnim vydajum, pro takovou spolupraci nejsme, podobnou spolupraci musime odmitnouti. Nejsme pro to, aby se povolily tyto vojenske pozadavky, a z tohoto duvodu odmitame predlohu. (Potlesk nemeckych senatoru.)

Mistopredseda dr Soukup: Dalsi slovo ma pan sen. Klofac.

Sen. Klofac: Slavny senate! Kolega L i n k akcentoval zde princip neobycejne krasny. Na krasnou pohadku neutrality vzpominam si z r. 1914, kdy byl take v Evrope stat, ktery byl prohlasen za neutralni a jeho neutralita byla garantovana. myslim, vsemi staty cele Evropy. Byla to Belgie. A tato Belgie, ktera mela tuto garancii, byla prepadena. Cely svet byl svedkem takovych brutalnosti a nicemnosti, jakych malokdy historie zaznamenala. Zda se mi, ze tenkrat 4. srpna roku 1914 na risskem snemu v Berline nenasla se zadna strana, ani socialne demokraticka, ktera by byla protestovala v Berline proti takovemu poruseni neutrality Belgie. V roce 1914 vsichni slavnostne a solidarne povstali a ruku podavali kaiserovi Vilemovi. (Sen. Luksch [nemecky]: Vzpomente si, jak jste podepsali projev loyality cisari Karlovi? Vas podpis tam je!) Ja, ze jsem podepsal neco? Ja? Nenechte se vysmati! Naopak, kdyz jsem vysel z kriminalu, tyz den jsem prohlasil, ze nejsem Karlovi nicim vdecen. ani za amnestii. (Sen. Luksch [nemecky]: Vas podpis tam je!) Muj podpis nemate! To si mluvte v knajpach takhle, ale nemluvte tak se mnou. Vy komedianti zivota, kteri jste tenkrate jinak mluvili ve Vidni, vy mne nebudete poucovati. U vas nebylo o humanite a neutralite ani slovicka. To jste tleskali a vasi lide - kol. Heine volali: tVice sibenic!T (Sen. Luksch [nemecky]:- Vy jste byl antimilitaristou a pak jste byl ministrem valky!) To nesouvisi s militarismem. Co my mame, jest narodni obrana. Ja jsem hrd na to, ze jsem organisoval tuto obranu naroda. Moji povinnosti bylo, rozptyliti tuto pohadku. Tehda v Berline 4. srpna neopovazil se nikdo protestovati proti poruseni neutrality. Proto my, jsouce statem pacifistickym, touzice po miru, budem pametlivi jednoho, abychom meli dosti sily doma, abychom stat, ktery nekdo ohrozuje, nenechali prepadnouti a zniciti. K tomu mame dnes armadu. Take Rusko, kdyz se dostalo do rukou nejextremnejsich zivlu, prohlasilo, ze milice je nemozna, a organisuje armadu ve velkem slohu.

Ale zde se jedna dnes o dodavky ze Skodovy tovarny pro armadu. Konstatuji, ze pred dvema roky jsem byl v teto mistnosti napadan za to, ze jsem nedelal zadneho opatreni, a nyni jsem napadan proto, ze jsem je delal. Ja jsem tehdy s hrdou hlavou stal na tomto miste, ponevadz jsem vedel, ze konam povinnost vuci republice a take dnes zde stojim klidne. s cistym svedomim. Moje povinnost byla ta, aby armada byla ozbrojena. My jsme nemeli niceho. V roce 1918 po prevratu za 6 nedel meli jsme 6000 pusek. To bylo vsechno, co jsme meli. My jsme meli povinnost zajistovati si hranice a klid na Slovensku. Na Slovensku jsme nemeli urcenych hranic. Ja zcela prirozene staral jsem se o to, abychom dostavali dela, kdyz bylo nebezpeci - a to nebezpeci bylo stale -, aby armada nezustala bez del. Ale nejvetsim nebezpecim bylo to, ze jsme nemeli mista, kde by se plnily granaty. Bolevec vyletel do povetri a my jsme nemeli mista k adjustovani granatu a srapnelu. Nemeli jsme ho take ani v kvetnu roku 1919. Kdo by chtel mne imputovati, ze bych chtel valku, kdyz jsem vedel, jak jsme ozbrojeni, ze nemame dilen po katastrofe v Bolevci, kde by se plnily granaty a srapnely? To by bylo silenstvim chtiti valku, abychom provokovali i treba bolsevickou armadu. Tenkrate ke konci kvetna, co se tyce vedeni armady, byli jsme v jiste povazlive situaci, ponevadz do te doby bylo zde italske vedeni a ve 14 dnech melo byti zameneno francouzskym. Jest samozrejmo, ze v takove dobe nebylo nikoho, kdo by pomyslel na valku. Veskere zpravy, ktere jsme tenkrate meli, svedcily o tom, ze bolsevicka armada ma rozkaz nas prepadnouti a Slovensko zabrati. Cela propaganda Bely Kuhna byla rude natreny madarsky sovinismus. (Tak jest!)

A kdo cetl nedavno prubeh soudniho liceni v Budapesti, kde bolsevicti predaci se zodpovidaji ze svych cinu, kdo tam tak cetl vyslech sefa generalniho stabu armady Bely Kuhna a jinych dustojniku, tak cetl docela odkryte, ze bolsevicka armada umyslne vyvolala valku s nami, aby nam vzala Slovensko. Nikdo se tim netajil. Bylo nam znamo od dr Vydry, ktery byl uveznen na Kladsku v pruskem vezeni a tam byl ve styku s bolsevikem pruskym, ze budeme ten a ten den - datum bylo urceno - prepadeni. U nas se take nezahalelo. Je zajimavo cisti redaktora Benese, nynejsiho redaktora tDucha CasuT, jest zajimavo tam cisti podrobnosti, jak jistymi kruhy v Budapesti bylo vse smluveno, a lituji, ze lonskeho roku nedoslo k procesu s Munou, ponevadz bychom se dovedeli velmi zajimave veci, jak mezi Budapesti a Kladnem bylo naprosto uzke spojeni. jak Janousek, pozdejsi tpresidentT slovensky, byl expedovan rychle do Budapesti. Uvedte v souvislost, co se dalo zde, vzpomente si na priklad na bolsevicky pokus o vojenskou vzpouru v Zelezne Rude a tazeni na Plzen a nasli byste i spojeni mezi letaky, ktere dal anonymne tisknouti dr Houser (Slyste!) v Liberci. Ale, prosim, predevsim bylo by potrebi cisti brozuru Benese, ktery dnes verejne odkryva karty nekterym predakum nasich bolseviku. Cela vec byla pripravena planovite, znali jsme datum, kdy nas bolsevici prepadnou, vedeli jsme, ze nejsme pripraveni, ze nejsme vyzbrojeni, kdezto bolsevici veskerou vyzbroj meli.

Ja bych nemluvil o te cele veci, kdyby me kolega Haken v poslanecke snemovne nebyl napadl, ze my jsme vystoupili proti dohode a ze jsme zavinili valku atd. Podle pravdy konstatuji: My jsme byli zadani, abychom sli do Madarska tenkrate, kdyz ponejprv sli Rumuni. Tedy kdybychom byli valku vyvolali, tak jsme tenkrate sli s Rumuny, ale my jsme odepreli. Byly nam tenkrate cineny vytky v ceskych novinach, ze jsme s Rumuny nesli, a sice ostre vytky. Vzpominam jen tNarodnich ListuT. Prichazely deputace z madarskych mest v dobe teroru bolseviku nas zadati, abychom intervenovali vojensky v Madarsku. My jsme to vsak odepreli. Na zadost slovenske vlady nas generalni stab vyslal vojska jen do one casti, o ktere se do te doby predpokladalo, ze bude nalezeti k Ceskoslovenske republice. Vite dobre, ze hranice nebyly jeste presne urceny, a predpokladalo se, ze Salgo-Tarjan bude nalezeti Ceskoslovenske republice, jakoz i jiste uzemi na jih od Kosic. Tam jsme na zadost slovenske vlady vyslali vojsko, kdyz Rumuni ustoupili a kdyz ustoupili take bolsevici a zustaly tam jiste bandy, ktere hrozily vydrancovati cele kraje. To bylo vsecko, co jsme udelali. Kratce a dobre, konstatuji, ze jsem o kazdem kroku referoval v brannem vyboru a ze branny vybor. vsecky veci, ktere se daly na jih od Kosic, jednomyslne schvalil. Neni pravda, ze se dalo neco za zady Ententy. General Pelle telegraficky kazdodenne zpravoval tehdejsiho nejvyssiho velitele v Parizi marsalka Focha, jak bylo nasi povinnosti. (Vykriky na levici.) Jest zcela prirozeno, ze jsme v te dobe museli byti loyalnimi a byli jsme podle sve povinnosti loyalni k nejvyssi vojenske rade v Parizi. Zcela prirozene museli ti, kteri rozhodovali o hranicich, byti o kazdem kroku nasem informovani, to jest prirozene. Nedostali jsme take vytky, ponevadz nase chovani bylo korektni. Ale, prosim, kdyz pred tim byly prepady, kdo pak prepadl vojsko v Uzhorode? Netekla tam krev? Co jest to za drzost mluviti, ze jsme vysli z Komarna a prepadli Madary? Jest zde otec mladeho muze, ktery zahynul v Komarne pri madarskem prepadeni, dne 1. maje, kolega dr Vesely. Smutne tehdy byly to veci a my musime litovati obeti, ktere tenkrate madarskemu prepadu padly za obet. Te noci pod vedenim ceskeho bolsevika z Karlina - tusim, ze se jmenuje Sustera - bylo prepadeno Komarno a vite, ze bylo jiz tenkrate nebezpeci velike. Plan byl propracovan, jedna z velkych pracharen vyletela do povetri, ponevadz nemecti bolsevici byli v Komarne. Nasi hosi. legionari italsti, tenkrate skutecne s nejkrajnejsim nasazenim zivotu zachranili Komarno.v okamziku primo kritickem a teklo tenkrate mnoho krve. Komarno bylo prepadeno a doslo potom k otevrenemu tazeni proti nam. My jsme zadne valky nevyvolali, my jsme zadne valky nechteli. Kdybychom byvali chteli proti bolsevikum jiti, byli bychom sli, to je prirozeno, s prvni vypravou rumunskou. My jsme odepreli jakoukoliv politiku vojenskou, ktera mela, abych tak rekl, charakter agresivni. Kdyz zde mluvil pan kol. Link jinak, pak se mi zda, ze nekteri lide nejsou dosti inteligentni. aby chteli mluviti pravdu, a ze jejich zbrani jest lez.

Take jest nespravno mluviti o tom, ze mate schvalovati vydaje pro slovenskou vypravu. Kdyz jste si jednou odhlasovali armadu a 12 divisi, musite pro techto 12 divisi opatriti dela. at byla na Slovensku vojna nebo nebyla. Tech 12 divisi musi miti dela. strojni pusky, train atd. Ze sem tehda neco riskoval, neni zadne pochybnosti; ja jsem mnoho s kolegy z poslanecke snemovny nemluvil. To je pravda, riskoval jsem do jiste miry svou popularitu. Ale vezmi cert popularitu, jen kdyz republika byla ozbrojena, takze se mohla postaviti proti nepriteli. (Vyborne! Potlesk.) My jsme tim usetrili ohromnych penez nasi republice. Kdyby se tato dela byla objednavala o rok pozdeji, zeptejte se vsech odborniku, mnoho-li by to bylo stalo penez. To troufam si rici, ze tim, ze jsem objednal vse potrebne v prvni polovine roku 1919, usetril jsem republice nekolik miliard, ponevadz vsechny veci, ktere by se potom byly objednavaly, byly by byvaly sestkrate, sedmkrate az desetkrate staly vice.

Kdybych ja mel na svem svedomi jen jedinou kapku lehkomyslne prolite lidske krve, pak bych zde nevystupoval. Kdo mne zna, dobre vi, ze v me povaze jest vsechno jineho, nez touha po prolevani krve. Ale ponevadz vim, ze za meho ministrovani jsem vsechno ucinil, aby ke krveprolevani nedoslo - a jestlize doslo, nebylo to nasi vinou, - proto mohu s klidnym svedomim zde vystupovati. Nebojim se, aby cela afera, ktera souvisi s vojnou proti madarskym bolsevikum byla vysetrena do vsech detailu, ponevadz pak teprve se bude videti, co se vsechno delo proti nasi republice, kdo vsechno intrikoval, a zaroven se ukaze, ze jsou mezi nami lide a jsou i v poslanecke snemovne, kteri byli primo tenkrate na tazeni proti nasi republice angazovani. (Slyste!) Jest zde mnoho tech, kteri dnes maji kuraz vystupovati a byli angazovani. Opakuji, ze lituji velice, ze jmenovite Munuv proces nebyl projednavan verejne, ponevadz by se bylo ukazalo, ceho vseho byli jednotlivci u nas schopni jenom z nenavisti k teto republice, jak se tak otevrene vyjadrovali.

Nemam, co bych dodal k tomu, co jsem az dosud prohlasil. Vykonal jsem proste svou povinnost v roce 1918. Frasemi ty veci se nedaji odbyti. I kdyz bude v cele stat kolega L i n k, pak se bude take starati o to. aby stat. nebyl koristi sousedniho statu. Tento stat zadnych agresivnich umyslu nema, o militarismu nemuze se zde vubec mluviti. Podivejte se do kasaren na zivot! Prave jako kazdy svedomity clovek staral jsem se o to vcas i ja, aby republika mela, co ji patri, a tim jsme hodne usetrili. Tim koncim a nemam, co bych vice dodal. (Potlesk.)

Nahoru  Dalsi