Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 51. schuze |

Dolu  Dalsi

Zacatek schuze ve 4 hod. 35 minut odpol.

Pritomni:

Predseda Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

105 senatoru podle presencni listiny.

Zapisovatele: dr Low, dr Prikryl.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri dr Brdlik, dr Kovarik, dr Popelka, dr Susta.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni a zitrejsi schuzi p. senatoru Valouskovi.

Tiskem rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 618. Odpoved ministra socialni pece a ministra zeleznic na interpelaci sen. Svece a soudr. v pricine nezamestnanosti delnictva v jiznich Cechach (tisk 218).

Tisk 620. Interpelace sen. Sevcika, Kadlcaka a soudr. na p. ministra skolstvi a narodni osvety v pricine provedeni cl. IV. zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 306 Sb. z. a n., kterym se prechodne upravuji pravni svazky ucitelstva na verejnych skolach obecnych a mestanskych (Min. vynos dto 31. prosince 1920, c. 40897).

Tisk 621. Interpelace sen. dr Witta a soudr. na p. ministra obchodu dr Hotowtze v zalezitosti zadani stavby budovy pro exposituru Vyvozni komise v Mor. Ostrave.

Tisk 622. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Hrusovskeho a spol., aby byl vydan zakon o zrizeni trestnich pracovnich oddilu (tisk 262) a vladnim navrhu zakona o trestnich pracovnich oddilech, castecnem vylouceni podmineneho odsouzeni pri trestnych cinech pro valecnou lichvu a podloudny vyvoz (tisk 1123 posl. snem., tisk 520).

Tisk 623. Interpelace sen. Kotrby a soudr., k ministerskemu predsednictvu a ministru financi o vymaham dani.

Tisk 625. Zprava rozpoctoveho vyboru senatu N. S. o vladnim navrhu zakona stran zcizeni statniho nemoviteho majetku (tisk 581).

Tisk 626. Zprava rozpoctoveho vyboru senatu N. S. o vladnim navrhu zakona stran smeny nemoviteho statniho majetku (tisk 582).

Tisk 629. Zprava I. vyboru branneho a II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona a o navrhu posl. Jokla a soudr., kterym se vydavaji predpisy o poskytovani vyzivovaciho prispevku rodinam osob vykonavajicich cinnou sluzbu vojenskou (tisk 534).

Tisk 631. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny ve veci osnovy zakona, kterym se vlada zmocnuje k dalsimu slucovani a rozlucovani obci, zmene hranic obci, okresu, zup a zemi, jakoz i k potrebnym opatrenim s tim souvisejicim (tisk 1741 posl. snem.) - (tisk 614).

Tisk 632. Usneseni poslanecke snemovny o navrzich posl. Dubiokeho a spol. (tisk 832), Koudelky a spol. (tisk 570), Zierhuta a spol. (tisk 260), dr Hahna a spol. (tisk 285), Zierhuta a spol. (tisk 442), a dr Lehnerta a spol. (tisk 445) na doplneni zakona ze dne 27. kvetna 1919, c. 318 Sb. z. a n., o zajisteni pudy drobnym pachtyrum.

Tisk 634. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1541) o prechodnych ustanovenich u dane domovni pro mista spojena s mesty Prahou, Brnem a Olomoucem (tisk 1758 posl. snem.).

Tisk 633. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1466), kterym se pozmenuji ustanoveni § 34 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 260 Sb. z. a n., o uprave uhelneho hospodarstvi (tisk 1766).

Tisk 635. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1611), kterym se meni § 4 zakona ze dne 14. dubna 1920, c. 331 Sb. z. a n., o zemskem spravnim vyboru pro Cechy.

Tisk 636. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu zakona (tisk 274), ktorym sa menia niektore ustanovenia zakonov o sudnej prislusnosti a sudnom pokracovani v obcanskych veciach a o prejednani pozostalosti a o navrhu posl. Purkynovej a soudr. (tisk 754), o zmene civilneho sudneho poriadku (tisk 1836).

Tisk 637. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1504), kterym se meni ustanoveni §u 1154 b) obcanskeho zakonika (tisk 1827)..

Tisk 638. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1628), kterym se povoluje uver k castecne uhrade nekryte potreby vojenske spravy. zpusobene valecnymi pomery na Slovensku v roce 1919.

Z predsednictva prikazano:

vyboru rozpoctovemu:

Tisk 602. Statni ucet Nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu za listopad a prosinec 1918.

Predseda (zvoni): Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o statnim prispevku k podpore v nezamestnanosti prikazano bylo vyboru socialne-politickemu se lhutou 24 hodin. Jelikoz vsak lhuta tato nestaci ku vzajemnemu projednani nazoru v teto zalezitosti projevenych, navrhuji, aby lhuta prodlouzena byla o 8 dni.,

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Stanovena lhuta se povoluje.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu, jehoz prvnim odstavcem je

1. druhe cteni zpravy vyboru zahranicniho a vyboru narodohospodarskeho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 423), kterym se predklada ku schvaleni Narodnimu shromazdeni obchodni a celni umluva mezi Ceskoslovenskem a Svycarskem, sjednana v Bernu dne 6. brezna 1920 (tisk 555).

Zpravodaji jsou pani sen. dr Krupka a Hucl.

Tazi se pp. zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Krupka: Neni zadne zmeny.

Zpravodaj sen. Hucl: Neni zmen.

Predseda: Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s navrhem vyboru zahranicniho a vyboru narodohospodarskeho, prijatym ve cteni prvem, take ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh uvedenych vyboru prijat jest i ve druhem cteni.

Prikrocim ke druhemu bodu, jimz je

2. druhe cteni zpravy narodohospodarskeho vyboru stran usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1298), upravujiciho starsi smlouvy o tezbe drivi (tisk 587).

Zpravodajem je pan sen. Lisy.

Preje si pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Lisy: Zmen neni treba.

Predseda: Zmen neni. Prosim, racte zaujmouti mista. (Deje se.)

Kdo z pp. senatoru souhlasi s osnovou zakona (10 §u), jeho nadpisem a uvodni formuli, prijatou ve cteni prvem,.tez ve cteni druhem, prosim, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest i ve cteni druhem.

Dalsim bodem je

3. druhe cteni zpravy rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona o dopravnich danich (tisk 592).

Zpravodajem je pan sen. dr Karas.

Preje si pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Upozornuji na dve chyby tiskove: v § 5, 3. radka misto tnaT ma byti tzaT a v § 9 v posledni radce jest vytisteno t§§ 1 az 6T, coz ma zniti t§ 2 az 4 a 6 tohoto zakonaT. V § 17 v predposledni radce zdola je vynechano pred t8 dnuT slovo tdoT, tedy tdo 8 dnuT. Pak na str. 11. v § 20 ve slove tkoncesseT misto dve tsT ma byti jedno tsT.

Predseda: Zadam pp. senatory, kteri s osnovou zakona (33 §u), jeho nadpisem, uvodni formuli a nadpisy jednotlivych paragrafu, tak jak byla prijata ve cteni prvem, souhlasi tez ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona prijata jest i ve cteni druhem.

Dam hlasovati o resoluci, ktera je pripojena k tisku.

Kdo z pp. senatoru souhlasi s resoluci vyboru rozpoctoveho, uvedenou ve zprave vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina; i tato resoluce jest prijata.

Prikrocime k bodu ctvrtemu, jimz jest

4. druhe cteni zpravy rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny v pricine vladniho navrhu o vseobecne dani vydelkove pro rok 1921 (tisk 597). - Za nepritomneho pana zpravodaje dr Facka je zpravodajem p. sen. dr Karas.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejakou textovou zmenu?

Zpravodaj sen. dr Karas: Neni zmen.

Predseda: Prikrocim k hlasovani.

Zadam pp. senatory, kteri s osnovou zakona (3 clanky), jeho nadpisem a uvodni formuli souhlasi, tak jak prijata byla ve cteni prvem, take ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest i ve cteni druhem.

Prikrocime k dalsimu bodu, jimz jest

5. druhe cteni zpravy socialne-politickeho vyboru o vladnim navrhu (tisk 414), ve veci osnovy zakona o zrizeni aktuarskych uredniku u banskych uradu (tisk 601).

Zpravodajem jest za p. sen. dr Brabce p. mistopredseda vyboru sen. Jilek.

Navrhuje pan zpravodaj nejakou textovou zmenu?

Zpravodaj sen. Jilek: Neni zmen.

Predseda: Neni tomu tak. Prikrocime k hlasovani..

Kdo s osnovou zakona (5 §u), jeho nadpisem a uvodni formuli, tak jak prijata byla ve cteni prvem, souhlasi i ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest i ve cteni druhem.

Prikrocime k bodu sestemu, jimz jest

6. druhe cteni zpravy socialne-politickeho vyboru stran usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o omezeni prava stehovaciho (tisk 1441 posl. snem.) a navrhu sen. dr Witta a soudr. na vydani zakona, jimz se omezuje pravo stehovaci (tisk 604).

Zpravodajem je sen. Ecksteinova

Preje si pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Ecksteinova: Zadne nejsou.

Predseda: Neni navrhu na nejakou zmenu; prikrocim k hlasovani. Prosim, racte zaujmouti mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona (15 §u), jeho nadpisem a uvodni formuli, tak jak byla prijata ve cteni prvem, tez ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijima se i ve cteni druhem.

Dalsim odstavcem jest

7. zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny o vladni osnove zakona, kterym se upravuji zaopatrovaci pozitky byvalych zamestnancu na velkem majetku pozemkovem, jakoz i navrzich posl. dr Matouska, Bergmana, dr Lukavskebo a druhu na upravu pozitku uredniku velkostatku na odpocinku a jejich pozustalych (tisk 573).

Zpravodajem je pan sen. Hrejsa. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavny senate! Celou radou zakonu bylo postarano o statni zamestnance a zrizence, kdyz byly upraveny jejich platy a take pensijni pozitky. I velkoobchod, obchod a prumysl pecoval o sve zamestnance, pokud jsou pojisteni u Vseobecneho pensijniho fondu. Nebylo take zapomenuto na zamestnance a zrizence velkostatku, pokud byly zabrany statem a budou vyvlastneny a rozparcelovany. Podle § 9 odst. 2. zaboroveho zakona bylo stanoveno, ze ti, kteri nabyli jistych.prav vuci svym zamestnavatelum, nesmi v techto pravech a pozitcich byti zkracovani. Paragrafem 72-75 zakona prideloveho bylo stanoveno, ze. ma byti zrizen pri vseobecnem fondu pensijnim v Praze zvlastni fond pro zamestnance a zrizence zabranych velkostatku. Do tohoto fondu prispeje stat jednou pro vzdy obnosem 5 milionu a vsichni majitele zabranych velkostatku prispivaji do neho kazdorocne 3 K z jednoho hektaru zabrane pudy. Nebylo dosud zajisteno zamestnanectvo a zrizenectvo zabranych velkostatku, pokud tito zamestnanci nebo zrizenci byli predne jiz pensionovani nebo pokud pozivaji daru z milosti, anebo pokud jsou jiz ve veku, ze by do pense mohli vstoupiti, ale pro tyto sve nedostatecne pozitky nebyli s to, aby do pense vstoupili, a proto slouzi aneb presluhuji dale.

Statni pozemkovy urad provedl podle § 72 zaboroveho zakona setreni o poctu a pomerech techto zamestnancu na velkem statku. Podle toho setreni bylo konstatovano, ze veskere pozitky pensionovanych zamestnancu, kteri pred 1. lednem 1920 byli dani na odpocinek, cini denne 4.80 K, u tech pak, kteri byli dani na odpocinek po 1. lednu 1920, cini veskere pozitky 7.84 K. Jest znama cela rada pripadu, v nichz tito byvali zamestnanci a zrizenci velkych statku trpi velikou nouzi. Jsou zamestnanci velkostatku, kteri pouzivaji pense v castce 800 K rocne. Jsou vdovy po vyssich urednicich velkostatku, vdova se 2 ditkami, ktera bere mesicne 97 K pense. Jsou vdovy po zrizencich velkostatku, ktere berou z milosti 10 K - pravim deset korun - mesicne, to jest 120 K rocne. Tito pensiste velkostatkarsti jsou vetsinou ve veku, v nemz nejsou jiz schopni nejakou fysickou nebo nejakou jinou praci si neco privydelati, aby v nynejsich drahotnich pomerech ponekud slusneji ziti mohli a nebyli odkazani na to, aby zebrali nebo posledni castky sveho moviteho majetku zastavovali nebo prodavali a takto zivobyti bidne uhajili.

Proto vlada po provedeni ankety zamestnanci i pensisty predlozila snemovnam predlohu zakona, kterou se ma zabezpeciti stari techto byvalych zamestnancu a zrizencu velkostatku. Je to pozadavek socialni spravedlnosti, aby take i na tyto lidi bylo pamatovano, aby vecer jejich zivota byl jim ponekud zajisten, aby v nynejsich drahotnich pomerech mohli existovati. Podle vladni predlohy, ktera byla schvalena

snemovnou poslaneckou, cini veskere pozitky pensistu techto byvalych zamestnancu a zrizencu velkostatku 1.500 K v nejnizsi kategorii a az 14.000 K v kategorii nejvyssi. Jest take pamatovano na to, aby pro pripad, az nastanou normalni drahotni pomery, mohly tyto pense zase byti upraveny. V tabulce, kterou mate pri onom tisku, mate zakladni puvodni prispevky drahotni a prispevky vybavovaci, takze v tom pripade, az se dostavi opet normalni pomery drahotni, coz ocekavame s touzebnosti, bude moci vlade snadno byti vypocitano, jake jsou pozitky odpocivne techto zamestnancu a zrizencu velkostatku. Jedna se o to, aby velkostatkari take vysli vstric temto byvalym zamestnancum a zrizencum velkostatku, aby nezdrzovali vyplaceni techto pozitku, na nez ziskali pravo timto zakonem, aby soudy prvni instance, sborove, jez budou rozhodovati o rozporech, jez by mohly vzniknouti, jednaly nestranne a rychle, aby ubozaci, kteri cekaji jako na Bozi smilovani na tuto pensi, dokud ziji, take se ji dockali. Ze tento zakon nechce ublizovati zamestnancum byvalym, kteri ziji v slusnych pomerech majetkovych, vidime z § 11, kde cteme, ze pri tech. zamestnancich, kteri pozivaji prijmu podle posledni vymery z jakehokoliv pramene do 15.000 K, jest sniziti o tento rozdil zaopatrovaci pozitky.

Socialne-politicky vybor usnesl se jednomyslne odporuciti senatu, aby tuto predlohu zakona i s pripojenou tabulkou ustavne schvalil. (Potlesk.)

Predseda: Zahajuji debatu. Navrhuji, aby lhuta pro jednoho recnika stanovena byla na ctvrt hodiny.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.)

Namitek neni, budu se tedy podle toho riditi.

Ke slovu jest prihlasen pan sen. dr Ledebur. Udeluji mu slovo.

Sen. dr Ledebur-Wicheln (nemecky): Damy a panove! Ponevadz pan senator Vetter je zaneprazdnen a nemuze se dnesni schuze zucastniti, prosim, aby mi bylo dovoleno, abych zastupoval resolucni navrhy k predlozenemu zakonu jim podane. Tyto resolucni navrhy vznikly predevsim z namitek, ze v teto veci, ktera zajmu velkostatku a statkarskych uredniku tak blizko se dotyka, ani velkostatek ani, pokud vim, organisace uredniku nebyly primerenym zpusobem slyseny nebo tazany. Dle toho jsou take ustanoveni zakona plna pravnickych odporu a nevyhovuji nikterak praktickym pozadavkum. Jiz mym panem predrecnikem prednesena zprava socialne-politickeho vyboru potrebuje opravy potud, pokud podle vladniho narizeni ze dne 17. zari 1920 maji prispivati majitele zabraneho velkostatku podle § 73 zakona o odskodneni pro zaopatrovaci fond soukromych uredniku ne 3, nybrz 5 Kc za hektar pro rok 1921. Soucasne potrebuje zprava vyboru doplneni v tom smyslu, ze zaopatrovaci pozitky byvalych zamestnancu velkostatku byly podstatne zvyseny ve vetsine pripadu jiz pred vydanim tohoto narizeni a ze zvlaste zminenym vladnim na rizenim pense byly zvyseny o 10 0-150%, ponevadz majitele velkostatku, misto aby platili 5 Kc za hektar, davali prednost podati dukaz, ze zvysili staropensistum prijmy proti roku 1917 o 150%. V tomto pripade totiz snizuje se podle jmenovaneho narizeni obnos 5 Kc za hektar na 1 Kc za hektar. Zakon dnes predlozeny vytvoril zvlastni.pripad, ze jedna a taz vec byla upravena dvojim zakonitym opatrenim, oddelenym vzajemne nesouvisicim a castecne si odporujicim. Jest to predlozeny navrh zakona a vladni narizeni ze dne 17. prosince 1920, o kterem jsem se jiz drive zminil. Ostatne vztahuje se zakon o vseobecnem pensijnim pojisteni prece tez na uredniky velkostatku, takze skutecne v teto veci mame 3 platne zakony. Tento pleonasmus zakonu musi ovsem vesti k zakonnym zmatkum. Predlozeny zakon znamena mimo to jednostranne zatizeni stavu, namatkou vybraneho.

Oznacil bych zakon, ktery v tomto smyslu jest zajiste tezko slucitelny se zasadami demokracie, jakozto privilegium odiosum. Podle §§ 1 a 2 vztahuje se zakon jenom na zamestnance zabranych velkostatku. Zamestnanci statnich, obecnich zavodu, zamestnanci na velkostatcich statem prevzatych a zamestnanci na velkostatcich nezabranych jsou vynati. Zejmena posledni rozdil jest nemozno ciniti, ponevadz dnes nikdo nevi, co je zabrano a co neni zabrano, a ponevadz zbytky konecne pozustale jeste nejsou znatelny. Ptame se jen, proc platnost tohoto zakona se nerozsiruje tez na jina vyrobni odvetvi, jako na pr. prumysl, obchod a bankovnictvi. Tez pro tato hospodarska odvetvi plati tytez zasady. Vsichni zamestnanci v techto zavodech spadaji pod vseobecny pensijni zakon prave tak, jako urednici velkostatku, a kdyz jest nutno upraviti zakon ve prospech uredniku velkostatku, proc ne take ve prospech jinych uredniku? Proc konecne ma byti postarano jenom o pensisty zabranych velkostatku, proc ne take o zamestnance statku s mene nez 250 hektary, proc ne o zamestnance najatych statku, statnich statku atd.? Proc se tvori pouze pro toto hospodarske odvetvi pensijni uprava, ktera prekrocuje ramec vseobecneho pensijniho zakona a jez nikterak neni ospravedlnena hospodarskym stavem velkostatku?

Tazal jsem se drive, proc se v tomto state nic nekona pro statni uredniky, to jest pro pensionovane statni uredniky statnich statku. Jake jsou pensijni pomery v tomto smeru, nemohu dnes rici, ponevadz mi schazeji doklady. Vim vsak jedno, a mohu vam tez jmenovati misto, kde se to stalo. V Podkarpatske Rusi prevzal stat uherske statni lesy. Misto zove se Nemeth Mohra a jest v marmarosske zupe. Tam statni lesmistr, vysokoskolak, jemuz je prideleno 10.000 ha lesa, ma pet set Kc mesicne. Tak tomu aspon bylo 1. rijna 1920; zdali je tomu tak posud, za to ovsem ruciti nemohu. Hajny mel v tomto reviru 50-100 Kc mesicne a vydelal si tedy za mesic asi tolik, jako lesni delnik za jeden den. Rekl jsem drive, ze postaveni velkostatku nikterak neni takove, ze by bylo spravedlivym, aby mu byla ukladana mimoradna bremena. Sprava vyboru, kterou pan predrecnik precetl, pripominala, ze jsou jednotlivi urednici velkostatku, kteri maji rocni pensi 800 Kc. Myslim, ze nelze vybirati jednotlive pripady, nebot by to melo bezdeky nadech tendencni.Prave tak mohu rici a mohu dokazati, ze jsou velkostatky. a to dosti velke, ktere v poslednim roce nemely cisteho zisku ani 800 Kc a skoro tutez sumu ztratily na hektaru. Zda se tudiz, ze predlozeny zakon nevznikl ze socialne-politickych umyslu, nybrz znamena neoduvodnene a jednostranne opatreni proti velkostatkum.

Zakon se nam jevi jako prave tak tezke zasazeni do soukromych zajmu sfery jednotlivych statnich obcanu, jako odporuje platnym pravnim zasadam. a pokousi se zmeniti platne smlouvy cestou zakonodarnou na ukor jedne ze smluvnich stran. Co se v predlozenem zakone zada od velkostatkaru, nezada se od zadne vrstvy statnich obcanu.

Prechazeje k jednotlivym paragrafum, dovoluji si vytknouti jednotlive, zvlast do oci bijici, pripady.

V § 3 b se pravi: tZakon ma zpetnou platnost od 1. ledna 1920.T Rok 1920 jest uzavren, bilance jsou hotovy a vetsina podniku na zaklade techto bilanci odevzdala jiz asi sve priznani k dani z prijmu pro rok 1920. V zakone neni receno, jak se tito panove maji zachovati, zdali maji podati dodatecne priznani, a zdali si mohou vetsi davky, ktere jim byly pro rok 1920 se zpetnou platnosti ulozeny, zapocitati cili nic.

§ 6 pravi: tZeny, ktere se provdaji za pensisty, maji narok na pensi.T Takoveho pripadu neni ani u podniku statnich. Proc nema pani, ktera se provda za statniho pensistu, totez pravo?

V § 9 se pravi: tPensistu, kteri maji 15.000 Kc prijmu, netyka se tento zakon.T Nyni se tazi: Jest podnikateli mozno priznani k dani z prijmu vsech svych pensistu prezkouseti?

V § 11 se pravi tze zatizeni, zakonem zamyslene, postihuje podnikatele, u nehoz zamestnanec posledne byl zamestnanT. Tyz sice ma jiste regressni pravo proti podnikateli, u nehoz zamestnanec drive slouzil. Toto regressni pravo vsak jest velmi problematicke. Posledni podnikatel tudiz jest zatizen celou vysi pense.

Nyni vsak prichazi to nejlepsi, totiz § 12; jest to do jiste miry monstrum, nebot pravi, prejde-li velkostatek, jenz jest povinen se starati o staropensisty ve smyslu zakona, do jinych rukou, ze prechazeji take zavazky z tohoto zakona vyplyvajici na pravniho nastupce. Jen jeden pravni nastupce jest vynat, a tim jest stat. (Nemecke vykriky: Slyste! Slyste!) Tak prenasi se jiz zde do soukromeho prava pravni zasada, kterouz tento stat zastupoval jako pravni nastupce stare monarchie v otazce valecne pujcky a v jinych otazkach. Jest nemozno, aby v pripade zabaveni nebo vyvlastneni celeho majetku zbyvajicich 250 hektaru neslo pense celeho drivejsiho majetku. (Veselost na levici.) Stane-li se tak a odejme-li stat veskeren majetek, ale zustanou-li vsechna pensijni bremena na zbyvajicich 250 hektarech, pak jest majitel vice nezli znicen, nebot pense nalezeji ke stalym bremenum podniku, a jen v tom pripade, muze-li podnik byti udrzen, lze nesti take pense.

Jsem prislusnikem parlamentu prilis kratkou dobu a mam tedy snad prilis naivni a prilis idealni pojem o uloze zakonodarstvi. Odpustite mi tedy, reknu-li vam, ze to, co nam dnes k porade bylo predlozeno, neni zadnym zakonem, ze jest to tovarni prace a sice spatna tovarni prace; a je-li tomu tak, velevazeni panove z ceske strany, dekujeme za to jednak vasemu nazoru o narodnostnich povinnostech, nazoru, jenz ve state jaksi spatruje satrapii naroda, a s druhe strany jazykovemu a nasledkem toho take vecnemu vylouceni nemeckych poslancu a senatoru. (Souhlas na levici.)

Kdyby nam bylo byvalo mozno osnovu zakona zkoumati vecne, byla by jinak dopadla. Tento politovani hodny stav se nezmeni, pokud v tomto state demokraticka spravedlnost nenastoupi na misto dnes panujiciho demagogickeho absolutismu naroda zdanlive panujiciho. Tezke pochybnosti, kterez jsem proti tomuto zakonu prednesl, ospravedlnovaly by zplna, aby mu v teto snemovne odepreno bylo prijeti. Ponevadz vsak i jako clen nemeckeho parlamentarniho svazu i jako velkostatkar zplna dovedu oceniti tezke postaveni staropensistu a ponevadz pochybnosti moje smeruji proti formalni a pravni strance zakona, nikoliv vsak proti vysi zamyslenych pensi, budu hlasovati pro zakon. Aby umoznena byla castecna naprava zakona, dovoluji si doporuciti prijeti resolucnich navrhu, ktere pan senator Vetter slavnemu senatu predlozil. (Souhlas nemeckych senatoru.)

Nahoru  Dalsi