Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 49. schuze |

Dolu  Dalsi

(Schuze zahajena ve 4 hodiny odpol.)

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

112 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri dr Burger, dr Fatka, dr Kovarik

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic. jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Tiskem bylo rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 600. Interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na veskere ministerstvo ve pricine vyhoveni resolucim, ktere senat prijal.

Tisk 602. Statni ucet Nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu za listopad a prosinec 1918.

Tisk 616. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu ve Svitavach za svoleni k trestnimu stihani sen. Jessera pro zlocin podle §u 65 tr. z. a precin podle §u 302 (c. 1339 preds.).

Tisk 617. Zprava imunitniho vyboru o zadosti krajskeho soudu v Liberci za souhlas k trestnimu stihani sen. Hartla pro zlocin podle §u 65 a, b, tr. z. (c. 1 132 preds.).

Tisk 619. Zprava I. vyboru narodohospodarskeho, II. vyboru rozpoctoveho a III. vyboru pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu o dodatecnem schvaleni ve smyslu § 3 zak. z 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni ze dne 20. ledna 1921, cis. 21 Sb. z. a n., jimz se vydavaji predpisy o ochrane pred morem skotu a doplnuje zakon ze dne 29. unora 1880, c. 37 r. z., o 00hrane pred morem skotu a tlumeni tohoto moru a zak. cl. VII. z r. 1888 o uprave zverolekarstvi.

Zapis o 43. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze ve ctvrtek dne 24. unora 1921.

Tisk 627. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1649), jimz se vlada zmocnuje, aby zjistila titry predvalecneho dluhu rakouskeho, uherskeho a rakousko-uherskeho (tisk 1765).

Tisk 628. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1651) o statni investicni pujcce dopravni (tisk 1770).

Tisk 624. Zprava rozpoctoveho vyboru senatu N. S. stran usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Bechyne, dr Frankeho, dr Rasina, Sramka, Svehly a soudr. (tisk 1566) na vydani zakona o nahrade predsedum, mistopredsedum a clenum obou snemoven N. S. R. C. (tisk 1585 posl. snem.) - (tisk 613).

Z predsednictva prikazano:

Vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 599. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1016), kterym se zrusuji ustanoveni zemskych zakonu na Morave a ve Slezsku, jimiz je omezeno pravo obci a silnicnich vyboru k rozvrhu prirazek na rozlicne druhy dani (tisk 1586)-

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 603. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1491), jimz meni se zakon ze dne 9. dubna 1920, c. 254 Sb. z. a n., o vybirani spravniho prispevku k uhrade spravnich vyloh spojenych s provadenim §u 63 zakona ze dne 30. ledna 1920, c. 81 Sb. z. a n. (zakona prideloveho) o prozatimnim pachtu, pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 1689).

Predseda: Zapis o 45. senatu Narodniho shromazdeni R. C. radne overeny vylozen byl podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapis ten za spravny a da se do tisku.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu. Prvnim bodem jest

1. druhe cteni zpravy vyboru technicko-dopravniho o vladnom navrhu zakona, ktorym sa sriaduje Riaditelstvo ceskoslovenskej statnej dunajskej plavby v Bratislave (tisk 574).

Zpravodajem jest p. sen. Rohacek.

Preje si pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Rohacek: Na konci §u 3, ve slovech: tReditelstvi po schvaleni ministerstvem prumyslu, obchodu a zivnosti a financiT vloziti jest pred slovo tfinanciT slovo tministerstvemT.

Predseda: Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona (4 §y), jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, s opravou navrzenou panem zpravodajem, take ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijima se tez ve cteni druhem.

Druhym bodem jest

2. druhe cteni zpravy I. vyboru ustavnepravniho, II. vyboru technicko-dopravniho o vladnim navrhu zakona, kterym se zavadi 24hodinove pocitani casu (tisk 578).

Zpravodaji jsou za vybor ustavne-pravni sen. Dedic, za vybor technicko-dopravni sen. dr Brabec.

Preji si pani zpravodajove nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Brabec: Ne.

Zpravodaj sen. Dedic: Ne.

Kdo z pp. senatoru souhlasi s osnovou zakona (3 §y), jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, tez ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest i ve cteni druhem.

Dalsim bodem je

3. zprava I. vyboru zahranicniho a II. vyboru narodohospodarskeho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 423), kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni obchodni a celni umluva mezi Ceskoslovenskem a Svycarskem, sjednana v Bernu dne 6. brezna 1920 (tisk 489) - (tisk 555).

Zpravodajem za vybor zahranicni jest pan sen. dr Krupka, za vybor narodohospodarsky pan sen. Hucl.

Udeluji slovo panu zpravodaji sen. dr Krupkovi.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavny senate! Jest mi podati zpravu o smlouve v Bernu, uzavrene dne 6. brezna 1920. V teto veci cini se nasledujici navrh:

tNarodni shromazdeni se usnasi:

1. Smlouva sjednana v Bernu dne 6. brezna 1920 pripojenymi notami, jimiz se zavadeji mezi Ceskoslovenskem a Svycarskem ustanoveni obchodni smlouvy uzavrene mezi Svycarskem a byvalym mocnarstvim Rakousko-Uherskym ze dne 9. brezna 1906, cis. 156 r. z. ex 1906, a uvedena v prozatimni platnost na zaklade § 2 zmocnovaciho zakona ze dne 25. listopadu 1919, cis. 637 Sb. z. a n., narizenim vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 18. kvetna 1920, cis. 378 Sb. z. a n., se schvaluje.

2. Svoluje se, aby tato smlouva byla presidentem republiky ratifikovana jmenem statu ceskoslovenskeho.

3. Ministru prumyslu, obchodu a zivnosti a ministru financi se uklada, aby v dohode se zucastnenymi ministry ucinil dalsi opatreni, jichz je treba k provedeni teto smlouvy.T

Jiz zakonem ze dne 25. listopadu 1919 zmocnena byla vlada, aby zatimne upravila obchodni styky s cizinou na zaklade nejvetsich vyhod a to podle stavu ze dne 1. cervence 1914, kterezto vyhody nemaji presahovati vyhody celnim tarifem roku 1906 ustanovene, pri cemz s nalezitym zretelem na zakon ze dne 20. unora 1919 ma byti tato smlouva v platnost uvedena. Obsah jeji spociva v tom, ze ministr financi v dohode s ministrem obchodu a zemedelstvi zmocnen byl pro urcite druhy zbozi nezbytne potrebneho clo docasne sniziti nebo zvysiti. Tato smlouva ma jen prozatimni platnost a opira se o puvodni obchodni a celni umluvu ddto. v Bernu dne 6. brezna 1920, jezto puvodni smlouva mezi Svycarskem a Rakousko-Uherskem roku 1906 uzavrena, byla k 6. breznu roku 1920 podle §u 16 na rok vypovezena. To stalo se totiz tak, ze jednoduse vypovezena byla smlouva rakousko-uherska, ktera sveho casu uzavrena byla roku 1906 jeste s Rakousko-uherskym mocnarstvim, a kdyz takto byla vypovezena, nastala u nas nutnost uvesti zase tuto smlouvu pro nase uzemi v platnost, coz prave se cini touto prozatimni umluvou. Tato umluva ma platiti pouze pro tri mesice, coz jest zcela prirozeno, ponevadz pomery obchodni a hospodarske pomery vubec za nasi doby jsou velmi nejiste, a ma byti automaticky prodlouzena na dalsi tri mesice, paklize mesic pred jejim ukoncenim vypovezena nebude.

Tak stalo se, ze smlouva automaticky byla prodlouzena vzdycky o tri mesice, naposledy do 6. brezna 1921 do pul noci a od te doby. fakticky, ponevadz opetne vypovezena nebyla, az do 6. zari 1921.

Pokud se tyce obsahu jejiho, neodchyluje se podstatne od obvyklych smluv obchodnich toho druhu, pokud ovsem spocivaji na zaklade nejvetsich vyhod. Sestava ze ctyr oddilu: z vlastni smlouvy, z dodatecnych clanku, zaverecneho protokolu a prohlaseni ze dne 28. cervna 1906, kterez byly vyhlaseny v byvalem risskem zakonniku z roku 1906.

Poslednejsi prohlaseni nema vubec pro nas vyznamu, ponevadz tam bylo stanoveno, kdy tato puvodni uzavrena smlouva ma pociti. Vlastni smlouva pak obsahuje 17 clanku, a to ustanoveni o nejvetsich vyhodach nejen v dobe uzavreni umluvy, ale tez budoucne obema smluvnimi stranami poskytovanych, jako na priklad zapoved dovoznich, pruvoznich a vyvoznich cel, opatreni v pricine poskozovani zemedelstvi, pravidelne zprosteni o vykazu puvodnosti zbozi, ruzne ulevy pri dovozu i vyvozu zbozi na trhy druheho kontrahenta, jakoz i pri oznacovani zbozi, prevozu dobytka, pouzivani pozemnich i vodnich drah, ustanovovani konsulatu za stejnych pritomnych i budoucich podminek, jak to plati u tretich statu smluvnich, a ustanoveni o rozhodcich soudech v pripadech sporneho vykladu smlouvy a podobne.

Co se tyce dalsi casti dodatecnych clanku, maji ustanoveni o pohranicnim obchode. To melo vyznam, pokud jeste byla Rakousko-uherska rise, sousedici castecne se Svycarskem. My se Svycarskem vubec nesousedime, a nasledkem toho smlouva tato, pokud se tyce techto odstavcu, nema pro nas prazadneho vyznamu.

Zaverecny protokol, ktery tvori tri casti, pojednava blize o jednotlivych predmetech vzajemneho obchodu, zabezpeceni ohledne identity zbozi v rizeni zuslechtovacim, o blizsich podminkach formalnich ruznych ulev, jakoz i o vykladu ruznych ustanoveni smlouvy hlavni a blizsim postupu, pokud se tyce rizeni pred rozhodcim soudem. Pak-li totiz bezi o sporny vyklad smlouvy, svolava se rozhodci soud. Vylouceny pak zustavaji umluvy co do ochrany vzajemnych vynalezu, vzorku, modelu, znamek a firem, jez ponechany zvlastni umluve.

Navrhuji schvaleni teto zpravy. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Preje si slovo pan zpravodaj narodohospodarskeho vyboru?

Zpravodaj sen. Hucl: Ne.

Predseda: Neni tomu tak. Nikdo neni ke slovu prihlasen. Prikrocime k hlasovani.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru zahranicniho a vyboru narodohospodarskeho otistenym ve zprave vyborove, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jmenovanych vyboru se schvaluje.

Navrhuji, aby ctvrty bod byl presunut na posledni misto dnesniho denniho poradu. Neni namitek proti. memu navrhu? (Nebyly.)

Neni jich. Jest prijat.

Prikrocime k dalsimu bodu, ke

5. zprave narodohospodarskeho vyboru stran usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1298), upravujiciho starsi smlouvy o tezbe drivi (tisk 587).

Zpravodajem jest pan sen. Lisy. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Lisy: Slavny senate! V Ceskoslovenske republice jest velky majetek lesni a hlavne na Slovensku a v Podkarpatske Rusi. V republice mame velike mnozstvi lesu i pres 60 let stari, coz jest znamenim, ze z lesniho hospodarstvi neni racionelnim zpusobem tezeno. Cele hospodarstvi lesni i drevarske neni dokonale, jest treba mnohych zmen. Poukazuji na to, ze zeleznice nemaji dosti prazcu, posty nemaji dosti telegrafnich tyci, stavby nemaji drivi stavebniho, prumysl nema reziva, konsumy nemaji dosti palivoveho drivi, ackoliv jen na Slovensku a v Podkarpatske Rusi produkce palivoveho drivi cini rocne asi 250.000 vagonu, z cehoz domaci spotreba cini asi na 100.000 vagonu. Spekulace drivim je v rozkvetu, lichvarstvi a export tezi z drivi, ponevadz v drevarstvi jsou velmi neurovnane pomery. Jednanim timto jest prirozene velmi vazne zatizeno cele lesni hospodarstvi.

Jednou velkou vadou lesniho hospodarstvi jsou dlouholete smlouvy o prodeji drivi, ktere byly ujednany v dobach predvalecnych a za valky. Nejvice techto dlouholetych smluv uzavreno bylo na Slovensku a v Podkarpatske Rusi ve statnich, obecnich a take v soukromych lesich, kde prodana byla tezba drivi bud uplne nebo z velike casti jednotlivym podnikatelum, nebo obchodnikum na dlouhou radu let za ceny drivejsi, stare, ktere vzhledem k drivejsim pomerum a take k poklesu hodnoty penez jsou velmi nizke, neprimerene. Takto uzavrene smlouvy maji prirozene dalekosahle a neblahe nasledky na lesni hospodarstvi i na obchod drevarsky. Stat, obce i soukromnici jako vlastnici lesu trpi podle dlouhodobych smluv, uzavrenych v dobe dobre valuty za nizke drivejsi ceny, velike, primo nesnesitelne ztraty, naproti tomu podnikatele i obchodnici, spekulanti a ketasove, kteri prodavaji drivi za ceny nynejsi, maji milionove zisky.

K objasneni uvadi samo ministerstvo zemedelstvi nektere pripady dlouholetych smluv. Tak v lesich statnich existuji smlouvy uzavrene s platnosti od 1. ledna 1881 do 31. prosince 1930, podle ktere prodan byl 1 m³ mekke kulatiny na parezu za 4 K, dubove a jasanove drivi za 8 K, palivove 1 prostorny metr sily 10 cm za 12 haleru a do 10 cm za 6 haleru. To jsou byvale lacine ceny, ktere jsou dnes jenom uplynulou, krasnou pohadkou. Na jednom lesnim soukromem velkostatku v Podkarpatske Rusi prodano bylo roku 1906 20.000 katastralnich jiter lesa, 1 jitro za 180 K Vykaceni jest rozpocteno do roku 1939. Podle odhadu se vytezi na 1 jitre asi 200 m³ drivi, tedy plati se za 1 m³ (pevny) drivi neporazeneho na stojato v lese 90 haleru. Na jinem velkostatku, ktery nyni spravuje stat, prodano bylo 2.400 katastralnich jiter lesa, ktery ma byti vykacen v dobe od 1.rijna 1923 do 30. zari 1935 a smluvena byla cena za 1 m³ uzitkoveho drivi duboveho a jedloveho 11 korun a paliva 2 K 50 hal.

Takovych smluv je cela rada, z nichz vznikaji predevsim statu velke milionove skody, rovnez obcim i soukromym vlastnikum lesa. Jeste nevyhodnejsi jsou smlouvy a tim vetsi skody ze smluv, ktere byly ucineny bez ohledu k dnesnim drahotnim pomerum, a sice tam, kde majitel lesa prodal drivi na dlouhodobe smlouvy, nikoliv na stojato v lese, nybrz je povinen urcite sortimenty drivi vlastnim nakladem vyrobene dovezti po pripade i na zeleznicni stanici za predvalecne ceny, na pr. 1 prostorny metr brusneho drivi za cenu 43 K loco nadrazi, nebo jeden borovy prazec za 3 K 50 h a 4 K 50 h loco nadrazi. Pri tom vsak platiti musi za pouhou dopravu jednoho pevneho metru z lesa na drahu 50 i vice K. Tedy v uvahu vziti musime, ze podstatne zmenily se take a zvysily rezijni vylohy lesnich statku, tyto vylohy cini dnes na pevny 1 m3 hrube vahy dreva prumerne 66 az 88 K. (Mistopredseda Kadlcak prevzal predsednictvi.)

Na zlepseni techto neudrzitelnych pomeru slouziti ma zakon predlozeny, kterym upraviti se maji starsi dlouholete smlouvy o tezbe drivi. V zasadach opravnych opira se tento zakon o podobne duvody, ktere vedly k vydani opatreni Staleho vyboru Narodniho shromazdeni o uprave pachtovneho z polnich pozemku. Vzestup cen drivi i vyrobnich i spravnich nakladu lesnich pocal v roce 1919, proto take pocatek roku 1919 byl zvolen za rozhrani pro projednane smlouvy. Vsechny smlouvy a zavazky pred 1. lednem 1919 ujednane rusi se timto zakonem a upravuji se tak, aby odpovidaly nynejsi skutecne cene, kterou lze dosici v tomto hospodarskem roce 192021 za hrubou hmotu drevni stejneho druhu a jakosti v lesich obdobne polohy. V pricine primerenosti cen drivi za zaklad budtez brany kalkulacni ceny, jez stanovi Ceskoslovenska drevarska komise. Kalkulacni ceny teto komise za mekkou kulatinu dnes jsou loco les 140 az 200 Kc, pri rezii 88 Kc, pri pevnem metru hrube hmoty. Nedohodnou-li se strany samy o zmene, pak zmenu teto smlouvy ma provesti rozhodnuti sboroveho soudu I. instance, v jehoz obvodu lezi les nebo urcita cast lesa. Zakonem tim dava se moznost majiteli lesa, aby domahal se i primereneho zvyseni i pro dalsi hospodarske roky, ponevadz nelze predpokladati, ze budou ceny drivi i rezijni vylohy lesniho hospodarstvi stabilisovany. Stranam pak take je ponechano, a volno domahati se pri pripadnem zlevneni cen anebo zlevneni rezie, aby byly take snizeny uplaty v dalsich letech smluvnich. Zakon bere spravedlivy ohled k ruznym vedlejsim zavazkum smluvnim obou stran, z nichz nektere jsou na prospech majiteli lesa, a uznava vsechny potize, take i investicni, i potize u kupujiciho, potize nakladu pri tezbe a. vyvozu drivi, zejmena z nepristupnych dosud lesu.

Nevyhodne uzavrene dlouholete smlouvy o tezbe drivi maji vsak take neblahe nasledky na radne provozovani lesniho hospodarstvi, pokud se tyce zalesneni vykacenych ploch. Majitel lesa, jenz dosud dle nevyhodnych smluv dlouholetych pri prodeji obdrzel primo smesnou cenu predvalecnou - obdrzel ted jen nekolik korun anebo jen nekolik haleru za metr drivi prodaneho - ten prece velmi nerad a casto jest neschopen uplatniti urcity narok na zalesneni plochy vykaceneho lesa.

Zalesneni jednoho hektaru lesa stoji dnes daleko vice, nez kolik obdrzel majitel lesa podle dlouholetych smluv za veskere prodane drivi za 1 ha, nasledkem toho zustavaji vykacene paseky bud uplne nezalesnene, anebo ponechava se zalesneni prirode jen prirozenym naletem a ruznymi menecennymi drevinami. Tak vznikaji porosty pro budoucnost velmi pochybne jakosti a ztraty lesniho hospodarstvi, jakoz i velike ztraty narodniho majetku.

Ve vetsine pripadu deje se kaceni, zejmena na Slovensku, na rozsahlych holych secich, cimz pri nezalesneni znacne trpi lesni puda a dalsi pesteni lesa jest ohrozeno. Dle zakona projednavaneho muze ministerstvo zemedelstvi donutiti, aby lesni plochy, vykacene na zaklade smluv, z nichz nove zvysene uplatky plynou, radne vcas byly dany na zalesneni, muze tedy donucovati k zalesneni. Za tim ucelem musi byti u berniho uradu v sidle sboroveho soudu I. instance, kde se. paseka naleza, anebo kde se kaci, slozena primerena castka zvysene ceny jako zaruka, ze zalesneni bude vcas a radne provedeno. Castku tuto uvolnuje podle postupu zalesnovaci prace ministerstvo zemedelstvi.

Narodohospodarsky vybor doporucuje senatu Narodniho shromazdeni schvaleni tohoto zakona, ktery byl jiz poslaneckou snemovnou Narodniho shromazdeni schvalen v 57. schuzi. (Vyborne!)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): K slovu neni nikdo prihlasen, rozprava odpada. Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O osnove zakona a sice o vsech 10 paragrafech, jeho nadpisu, jakoz i uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou namitky proti tomuto navrhu? (Nebyly.)

Nejsou, budeme tak pokracovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, at zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest ve cteni prvem.

Prikrocime k dalsimu odstavci denniho poradu, jimz jest

6. zprava rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona o dopravnich danich (tisk 592).

Zpravodajem jest pan sen. dr Karas. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Vlada predklada slavnemu senatu osnovu zakona o dopravnich danich k ustavnimu projednani a sice predem predklada osnovu tu senatu. Dopravni dane skladaji se v podstate ze tri dilu, t. zv. dane z jizdnich listku, dane ze zavazadel a nakladu zbozi. Vsechny tyto dane jsou ruznym zpusobem upraveny na ruznych uzemich nasi republiky. Tedy dan dopravni na uzemi. nasi republiky sestava ze tri oblasti samostatnych a sice z oblasti byvale rise rakouske. to jest Cechy, Morava a Slezsko, z oblasti byvale rise uherske, t. j. Slovenska a Prikarpatske Rusi a konecne z Hlucinska. U nas v Cechach, na Morave a ve Slezsku byla dan z prepravy osob stanovena na hlavnich drahach 12%, na mistnich drahach 6% a na drobnych drahach 3% uprava takova stala se zakonem z roku 1902. Rakousky stat byl jednim z poslednich, ktere pristoupily k zavedeni. dane

z jizdnich listku, ponevadz se zastupcove vrstev chudych vzdy branili zavedeni teto dane, ackoliv v jinych statech evropskych dan takova vsude jiz byla zavedena. Na Slovensku a v Podkarpatske Rusi byla dan v celku z jizdnich listku 20%ni, na uzemi nemeckem, tedy v Hlucinsku byla odstupnovana podle trid. V prve tride 16%, v druhe, treti a ctvrte tride odstupnovana byla az na 10%. Jako zajimavost chci uvesti, ze v byvale risske rade, kdyz tam bylo jednano o zavedeni osobni dane u nas, zastupci lidovych vrstev zadali, aby u nas dan tato byla odstupnovana, ackoliv vlada navrhovala 10%, stejne, a tehdejsi ministr financi branil se teto progresi, ponevadz pry progrese cen jest jiz uvedena v jednotlivych tridach, ponevadz prvni trida jiz ma vyssi sazbu nezli trida druha, a tato opet vyssi sazbu nezli trida treti, takze ta progrese zde skutecne je. Ale v Nemecku zavedli nejen progresi cen jizdnich listku, nybrz i progresi trid. Tam ten lidovy pozadavek byl uplatnen, kdezto u nas v Rakousku vlada se branila zvyseni teto dane v tridach vyssich..

Dan ze zavazadel a ze zbozi byla zavedena u nas teprve cisarskym narizenim v roce 1917, a sice polovicni castkou 15% jako dan trvala a castkou 15% jako prirazka valecna na dobu tri let do roku 1920. Na Slovensku a v Podkarpatske Rusi byla dan trvala, nizsi a sice 7%ni z rychlozbozi a 5%ni z nakladniho zbozi. Tento stav, ze tehdejsi nase rise skladala se z takovych tri samostatnych oblasti, mel za nasledek, ze, kdyz se posilalo zbozi z jedne oblasti do druhe, ze tarify se musily prepocitavati pro kazdou oblast samostatne, a tedy vyhod tarifovych polozek, ktere na vetsi vzdalenost relativne jsou stanoveny, nemohlo byti pri techto vetsich vzdalenostech pouzito. Tak na pr., kdyz na vzdalenost asi 1000 kilometru z Podkarpatske Rusi bylo zbozi k nam do Cech dopravovano, nemohlo byti pouzito sazby pro onech 1000 kilometru, ktera jest relativne nizsi, nybrz musily si vypocitati sazby pro trat na pr. Kosickcko-Bohuminskou, pro trat uzemi Moravy a pro trat nasi. Jednotna sazba musila byti trhana a kazda sazba samostatna byla ovsem relativne vyssi, nez-li sazba jednotna. Tato jednotna sazba jest zde u osobnich listku a tam je videti jaky vyznam jednotny tarif muze miti, kdyz drahy tvori jedinou oblast, takze na priklad pri osobnich listcich na trati 100 km pri treti tride jest sazba 16 korun, pri 1.000 km je to desetkrat tolik, to jest 160 korun. Sazba jest 91 korun. Je tedy videti, ze je to o polovinu lacinejsi, kdyz se jednotlive trati pocitaji za jednu oblast. Je to vyhoda, ze pri nakladech, kde dan obnasi 30%, aby se ji mohlo pouziti, bylo by potrebi tyto 3 oblaste nasi rise slouciti v jednu oblast tarifni.

A proto v tom smeru prichazi vlada s timto navrhem, ktery zajiste znamena pro statni prijmy spise ubytek, a nema za ucel zvysiti nektere dane. Pouze pri teto prilezitosti se ta dan osobni, ktera byla do dnes 12% a byla zvysena na 20%, stanovi pro nejblizsi jeste budoucno na 20%, takze jest vyssi. Na mistnich drahach byla 10% a na drobnych 5%, tedy se jednotne upravuji na 40%. Konecne jedine v Uhrach maji drahy, kde teto sazby nemeli, tam byla jedina sazba 20% vsude. V techto nepatrnych zmenach je zde zvysena dosavadni nepatrna dan a bude to vyrovnano snizenim tarifu nakladniho zbozi na velkou vzdalenost.

Tedy podminkou teto unifikace tarifu nakladniho, jejz statni sprava zamysli provesti v nejblizsi dobe, bylo prave slouciti zakonodarstvi dani dopravnich v jeden celek, aby cela rise tvorila jednotnou oblast; teto jednotne sazby ma se dociliti ustanovenim zakona v § 2 ohledne osobni sazby, v § 9 ohledne dane ze zavazadel a v § 10 ohledne dane prepravni.

Zakon jest dosti obsahlym, ma 23 para. grafu a ostatni odstavce tohoto zakona neobsahuji zadnych nov t, nybrz jsou pouze recipovany z dosavadniho cisarskeho narizeni z roku 1917 ze dne 18. dubna, kde dotycne predpisy jsou jiz 4 leta v platnosti, takze pri praktickem provadeni se osvedcily a proto ucelem unifikace bylo, aby tyto predpisy mely platnost i pro Slovensko a Hlucinsko a byly vzaty do tohoto zakona, aby predpisy dotycne byly srozumitelne a kazdemu lehko pristupne pri techto predpisech docileno bylo tu a tam jen nepatrne zmeny, na priklad ohledne zvyseni pokut 5.000, dnes 15.000 Kc; jest to zmena valutarniho vyznamu a meny vubec, ktera dnes vsude ma za nasledek, ze cislice pokut a trestu se zvysuji. Ostatne v Rakousku jdou vyse; tam maji az 20.000 korun. Nezadame tedy neco neobvykleho.

Dale byl upraven porad instanci pri ukladani teto dane. Takove instance jsou dve: pro dopravni dan ministerstva financi, ktere musi byti pri tomto rozhodovani ve styku stale s ministerstvem zeleznic jako ustrednim organem, a druhou instanci jest zde ministerstvo. Jinak zakon cely obsahuje pouze predpisy zakona dnes platneho jiz v Cechach, na Morave a ve Slezsku.

Tedy, jak jsem jiz pravil, tyto predpisy rozsiruji se na Slovensko a Hlucinsko, aby byla jednotnost jejich uzivani.

Co se tyce ucinnosti tohoto zakona, navrhuje § 22, ze pocatek ucinnosti zakona bude stanoven vladnim narizenim. Tato odchylka od normalnich predpisu, kde nabyti platnosti zakona byva stanoveno jiz zakonem samym, ma duvod v tom, ze vlada zamysli provesti tuto jednotnost tarifu zeleznicniho a soucasne s platnosti tohoto tarifu zeleznicniho ma miti platnost take tato jednotnost dane z dopravy zbozi. Kterym dnem tento tarif zeleznicni bude fakticky v platnost uveden, je zavisle od technickych prostredku tiskaren, budou-li dotycne tarify vytisteny a budou-li moci byti rozdany, a z techto duvodu technickych bylo zaroven pojato ustanoveni, ze vlada bude zmocnena, aby narizenim pocatek platnosti tohoto zakona sama stanovila.

Zakon ten ma platiti pouze do konce prosince 1923, jest to zakon provisorni, ktery pouze upravuje pritomne, vyjimecne pomery, a vlastni podstata, struktura zakona, zdali mame zustati na takove jednotne sazbe pro vsechny tridy zeleznicni, nebo mame-li napodobiti zpusob v Nemecku obvykly, ze totiz I. trida platiti ma tu dan vyssim procentem nez trida III., tyto vsechny momenty a otazky budou teprve lusteny pri definitivni uprave techto pomeru.

Konecne bych si jeste dovolil poznamenati, ze v § 5 se pravi, ze delnicke listky jsou zprosteny dane, ucel tedy rozumny, ponevadz zakonodarce financni hledi na to, aby tridy financne slabsi byly mene zatizeny ve prospech statu, nez tridy financne silnejsi. Kdyz delnik musi dojizdeti ze sveho bydliste do mista zamestnani, ma miti drahu levnejsi; dle nynejsich sazeb je to asi 4 normalni ceny; delnicke listky jsou tedy zprosteny teto dane.

Jest zajimavo, ze pri projednavani zakona z r. 1902 tehdejsi poslanec Hybes vyslovne tvrdil, ze to neni vlastne zadna vyhoda pro delnictvo, nybrz pro tovarniky, ponevadz ten tovarnik ziska lacinejsi pracovni silu, kdyz muze takovy delnik za lacinejsi listek dojizdeti denne do prace, ponevadz ma delnik prirozene nizsi mzdu, takze vlastne prominuti dane delnikum jde k dobru velkokapitalistum. Do techto problemu se tu nebudeme prirozene dnes pousteti, to bude predmetem uvahy pri podrobnem projednavani definitivniho zakona.

Rozpoctovy vybor soucasne se usnesl na resoluci, kterou doporucuje slavnemu senatu, aby teto vyhody levnejsi jizdy ze sveho obydli do mista sveho zamestnani, kam musi denne tito zamestnanci dojizdeti, byli ucastni nejen delnici, ale i urednici za stejnych podminek jako delnictvo. Dnes, kdyz delnik jezdi drahou, ma narok na delnicky listek bez ohledu na to, jak velkou mzdu ma, urednik jest jaksi dnes staven na roven delniku - tento jest delnik manuelni, onen jest delnik dusevni - ale urednik, ma-li prijem vyssi nez 12.000 Kc, musi jiz platiti celou jizdni cenu, kdezto delnik poziva teto vyhody, i kdyz ma vyssi mzdu. (Hlas: Urednik ma take slevu 33%!) Ale nema te slevy jako delnik! Zadam, aby za stejnych podminek jako pro delniky, platilo to i pro uredniky soukrome, kteri museji takto za svym zivobytim denne dojizdeti do mista sveho zamestnani.

Vzhledem ke vsem temto uvedenym duvodum. dovoluji si navrhnouti jmenem rozpoctoveho vyboru, aby tato vladni osnova byla schvalena. (Vyborne!)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava odpada:

O osnove zakona, obsahujici 33 paragrafu, -jeho nadpisu, uvodni formuli, jakoz i o nadpisech jednotlivych paragrafu minim dati hlasovati najednou.

Jsou namitky proti tomu? (Nebyly.) Neni jich. Budeme tedy pokracovat tak, jak jsem uvedl. Prosim, racte zaujati mista. (Deje se.)

Zadam pany senatory, kteri s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych paragrafu a uvodni formuli souhlasi ve cteni prvem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona prijata je v prvem cteni..

Prikrocime k dalsimu odstavci denniho poradu, ke

7. zprave kulturniho vyboru o navrhu sen. dr. Witta, Cingra, Spery a soudr. na zahajeni pripravnych praci k prevzeti divciho lycea ve Sl. Ostrave zcela do statni spravy a na premenu jeho ve vyssi ref. real. gymnasium (tisk 593).

Za zpravodaje sen. dr Stojan a referuje predseda vyboru kulturniho pan sen. Smrtka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Smrtka: Slavny senate! Lycea byla zrizovana az posud v nasem state pouze svepomoci, tedy tak, jako jsme na to byli odkazani v dobach za stareho Rakouska pokud se tyce skolstvi stredniho. Je to utvar novodoby. ktery vsak vzhledem k tomu, ze zavadime rovnopravnost zen s muzi, jevil se nutnym, aby rovnopravnost take i ve skolstvi byla dovrsena a dobudovana. Z te priciny zrizovana jsou lycea divci a to dalo take podnet k tomu, aby pani senatori dr Witt, Cingra Spera podali navrh, ktery se tyka lycea ve Slezske Ostrave.

Toto lyceum bylo zrizeno Matici lidove Osvety pro Tesinsko a spravovano a vydrzovano lycejnim spolkem tVlastouT ve Slezske Ostrave. Do 31. srpna byl tento ustav umisten v pedagogiu a od 15. zari 1919 byl umisten ve vlastni budove. Stat nas prevzal sbor ucitelsky do statni spravy, ale jinak musi spolek vydrzovati jeste ustav sam. Ma s tim spojeny nesmirne obtize, jelikoz nema vlastnich pomucek a pedagogium, ucitelsky ustav cini s propujcovanim jich obtize. Proto byl podan navrh, aby nejen sbor profesorsky, nybrz cely ustav byl prevzat ve spravu statni. Kulturni vybor po referatu pana dr. Stojan a usnesl se jednomyslne doporuciti senatu, aby se usnesl:.

tVlade se uklada, aby ihned zahajila pripravne kroky k tomu cili, aby bylo prevzato ceske divci lyceum ve Slezske Ostrave zcela (i s nakladem vecnym) do statni spravy a aby bylo premeneno na vyssi reformni realne gymnasium.T

Zaroven uvazoval kulturni vybor o otazce lycei vubec a z duvodu, ktere jsem strucne naznacil, vyslovil se pro to, aby slavny senat se usnesl:

tVlada se vyzyva, aby vsechna divci lycea promenena byla na uplne a rovnocenne divci stredni skoly a aby prevzata byla do spravy statni.T

Vybor muze to doporuceni ciniti tim spise, jelikoz i zastupcove ministerstva skolstvi prohlasili, ze je to v programu vlady a ze vlada jiz ma pro to primerene polozky v rozpoctu. Doporucuji tento navrh. (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: K slovu se prihlasil pan sen. Polach. Udeluji mu slovo.

Sen. Polach (nemecky): Slavny senate! Damy a panove! Prihlasil jsem se k slovu. abych jmenem nasi strany projevil plny souhlas s navrhem pana zpravodaje kulturniho vyboru nejen s navrhem v tomto konkretnim pripade, nybrz i s rozsirenym navrhem, ktery se vubec zamestnava otazkou reformy lycei. Osud slezsko-ostravskeho lycea stal se primo typickym a nazornym pro to, jak tato velmi dulezita, a to pedagogicky a socialne stejne dulezita otazka spravou skolstvi stale jeste ne. ni projednavana s vaznosti, ktera ji dle jeji dulezitosti prislusi. Zavisi jeste neustale od dobrocinnosti, od soukromych prispevku jednotlivcu, zda neco tak duleziteho jako skola bude uvedeno do nemozne situace, skola, ktera prece dnes neni vice skolou luxusni, nybrz dulezitou pripravou pro zivotni boj. Veskerou uctu a uznani Matici lidove osvety, ktera toto lyceum obetave zalozila, veskerou uctu lycejnimu spolku tVlasteT, ktera ji vydrzuje, ale musite doznati, ze jest trvale nemozno, aby skola byla proste odkazana na nahodne prispevky soukromniku. Pri takto zalozenych a vydrzovanych skolach nelze se vyhnouti tomu, ze takove skoly obdrzi charakter privilegovanych skol, jsou pak nuceny k ucelum udrzovacim vybirati mnohem vyssi skolni plat a prispeti tez vsim moznym k tomu, aby tato tak dulezita otazka vyssi vychovy divek stale jeste byla pokladana za luxusni kulturni otazku misto za nutne splneni pozadavku.

Kulturni vybor pravem pouzil prevzeti nejen osobniho nakladu na skolu ve Slezske Ostrave, nybrz i prevzeti veskerych nakladu za podnet, aby vam do porucil premenu teto skoly ve vyssi reformni realne gymnasium. Dnes vsichni pedagogove uplne jsou v tom za jedno, ze typ divcich lycei jest pedagogicky pochybenou veci, a ze jest polovicatosti, jez vznikla z potreby, aby soukrome vyucovani bylo premeneno ve zdanlivou organisaci, ktera ovsem naprosto nevyhovuje dnesnim pozadavkum. Boj, ktery dnes musi vesti vetsina mladych divek, cini nemoznym, aby tato dulezita otazka byla projednavana tak jako posud.

Musime rici, ze uplna rovnocennost s institucemi, ktere tu jsou anebo vznikaji k vychove muzske mladeze, jest mimoradne dulezitym pozadavkem.

Jsou vsak i jine dukazy, ktere mluvi pro sevseobecneni tohoto navrhu a pro pozadavek, aby sprava vyucovani ucinila nejen pripravy ku sestatneni vyucovaciho ustavu ve Slezske Ostrave, nybrz aby tez ucinila pripravy, by v nejkratsi dobe veskera divci lycea nahradila vyssimi reformnimi realnymi gymnasii. Navrh kulturniho vyboru jevi se oduvodnenym celou radou okolnosti. Vetsina divcich lycei musi, nehlede k osobnim vykonum, vydrzovana byti opatrovanim soukromych prostredku, od obci, a vite, jak velke ulehceni by to znamenalo pro obec, jejiz finance jsou bez toho mimoradne rozharane, kdyby tento naklad, ktery vydrzovanim divciho gymnasia nebo lycea obcim vznika, prevzat byl statem.

Jsou vsak tez socialni pomery, ktere mluvi pro vec. Vite, ze na techto ustavech jest cela rada ucitelek, ktere jsou bidne placeny, ponevadz musi byti placeny z pro stredku spolkovych. Jest cela rada divek, ktere slozily zkousku a nemohou obdrzeti mista. Jest to tez socialni zajem teto casti obyvatelstva, jenz mluvi pro premenu divcich lycei a pro planovite zrizovani vyssich divcich reformnich realnych gymnasii, a krome toho byla by tim prekonana vysada, v nasi dobe tezko snesitelna, kterou bohuzel stale jeste predstavuji tyto vyucovaci ustavy, soukromymi prostredky tezko vydrzovane.

Ze vsech techto uvedenych duvodu prosime vas, abyste nejen prijali navrh, ktery vam kulturni vybor predlozil, ale abyste pouzili teto prilezitosti k vyzvani spravy vyucovaci, by prikrocila v nejkratsi dobe k reseni teto socialne, pedagogicky a kulturne tak dulezite otazky. (Souhlas nemeckych senatoru.)

Mistopredseda Kadlcak: Ke slovu neni dale nikdo prihlasen. Prosim, preje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. Smrtka: Nikoli!

Mistopredseda Kadlcak: Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi se dvema resolucemi vyboru kulturniho, otistenymi ve zprave vyborove, necht zvedne ruku! (Deje se.)

To jest vetsina. Tyto dve resoluce jsou schvaleny.

Nahoru  Dalsi