Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 47. schuze |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena ve 3 hod. 15 min. odpol.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Vlcek, dr. Stojan.

112 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri dr. Prochazka, dr. Susta.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda: Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi pp. sen.:dr. Kovalikovi, dr. Soukupovi a Hybsovi, p. sen. dr. Vlckovi pro dnesni a zitrejsi schuzi, pro tento tyden p. sen. Lazovi a p. sen. Ruziakovi.

Tiskem bylo dnes rozdano:

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte)

Tisk 429. Surna interpellacia sen. Chlumeckeho a sudr. na ministra vnutra v zalezitosti nasilneho rozohnania soc.-demokratickeho sjazdu v Lubochni.

Tisk 418. Naliehava interpellacia sen. Matuscaka a sudr. na ministra vnutra v zalezitosti nezakonneho postupu cetnikov v obci Kissag (zupa sarysska).

Tisk 500. Nalehava interpelace sen. Lipperta, Spiese. Zulegera a soudr. na ministerstvo vnitra stran prehmatu nekterych osob v miste Sytnu u Stribra ve vecech nastavajiciho scitani lidu.

Tisk 501. Nalehava interpelace sen. Lipperta, Zulegera, Spiese a soudr. na ministra vnitra stran zabaveni nemeckych letaku ke scitani lidu.

Tisk 503. Nalehava interpelace sen: Lipparta, Spiese, Zulegera a soudr. na pana ministra vnitra stran skaceni a nasilneho odstraneni pomniku cisare Josefa v Horejsich Sekyranech u Stribra.

Tisk 555. Zprava i. vyboru zahranicniho a II. vyboru narodohospodarskeho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 423), kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni obchodni a'celni umluva mezi Ceskoslovenskem a Svycarskem, sjednana v Bernu dne 6. brezna 1920 (tisk 489).

Tisk 566. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. dr. Krupky, dr. Prochazky a soudr. ohledne pensionovani cetnickeho kapitana Michala Krejzlika a jinych (tisk 336)

Tisk 567. Odpoved ministra post a telegrafu na interpelaci sen. Spiese a soudr. o zrizeni reditelstvi post a telegrafu pro zapadocesky obvod lazensky v Karlovych Varech (tisk 447).

Tisk 573. Zprava socialne-politickeho vyboru stran usneseni poslanecke snemovny (tisk 521) o vladni osnove zakona (tisk 1130), kterym se upravuji zaopatrovaci pozitky byvalych zamestnancu: na velkem majetku pozemkovem, jakoz i navrhu posl. dr. Matouska, Bergmana, dr. Lukavskeho a druhu na upravu pozitku uredniku velkostatku na odpocinku a jejich pozustalych (tisk 679).

Tisk 579. Odpoved spravce ministerstva pro zasobovani lidu na interpelaci sen. dr. Karasa, Jilka a druhu o nedodrzeni maximalnich cen ministerstvem pro zasobovani lidu (tisk 268).

Tisk 580: Odpoved ministra zahranicnich veci na interpelaci sen. Folbera a soudr. ve veci nucenych delnickych legitimaci pro prislusniky CSR. v Nemecku (tisk 431).

Tisk 583. Interpelace sen. Meissnera a soudr. na p. ministra spravedlnosti stran prehmatu justicnich organu pri unosu nedospelych ditek hrabenky Draskovichove.

Tisk 584. Interpelace sen. dr. Prikryla a soudr. na ministerskeho predsedu o statni pomoci proti vzrustajici nezamestnanosti v Prostejove.

Tisk 585. Interpelace sen. dr. Prikryla a soudr. na ministra skolstvi a narodni osvety v zalezitosti zrizeni skoly pro damske krejcovstvi pri statni skole tkalcovske a krejcovske v Prostejove.

Tisk 586. Navrh sen. Smrtky a druhu na zaradeni obci Borohradku, Velke Cerme, Male Cerme, Cicove, Sachova, Zdelova a Zdaru nad Orlici v pol. okresu rychnovskem n. Kn. do obvodu bramborarskeho o dani z prevodu majetku.

Tisk 587. Zprava narodohospodarskeho vyboru stran usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1298), upravujiciho starsi smlouvy o tezbe drivi (tisk 532).

Tisk 588. Navrh sen. dr. Viechowskiho, dr. Hellera a soudr., tykajici se zakona o zrizeni odborneho oddeleni banskeho pri nemecke vysoke skole technicke v Praze.

Tisk 589. Navrh sen. Jelinka, Zulegera a soudr., tykajici se starobniho a invalidniho pojisteni samostatnych zivnostniku, obchodniku a rolniku.

Tisk 590. Interpelace sen. Hartla, dr. Mayra-Hartinga, dr. Naegle, Jelinka, Zulegera, Fahrnera a soudr. na pana ministra veci zahranicnich ve pricine domneleho pozadavku nahrady valecnych skod od Nemecka.

Tisk 591. Interpelace sen. Zulegera, Knesche, dr. Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra zemedelstvi a zasobovani stran zvyseni kontingentu obili.

Tisk 592. Zprava rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona o dopravnich danich (tisk 470).

Tisk 593. Zprava kulturniho vyboru o navrhu sen. dr. Witta, Cingra, Spery a soudr. na zahajeni pripravnych praci ku prevzeti divciho lycea ve Sl. Ostrave zcela do statni spravy a na premenu jeho ve vyssi. reformni realne gymnasium (tisk 32).

Tisk 594. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra zeleznic stran vynuceneho ceskeho uradovani na draze Liberec-Jablonec-Tannwald.

Tisk 596. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra post o opatreni, kterez obyvatelstvo znepokojuje.

Tisk 597. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny v pricine vladniho navrhu o vseobecne dani vydelkove pro rok 1921 (tisk 533).

Tisk 598. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny v pricine vladniho navrhu zakona o splatnosti primych dani statnich a vybiranych k nim prirazek samospravnych svazku a prispevku, pak o urocich z prodleni a urocich nahradnich z techto davek; jakoz i z poplatku primo placenych (tisk 515).

Tisk 599. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1016), kterym se zrusuji ustanoveni zemskych zakonu na Morave a ve Slezsku, jimiz jest omezeno pravo obci a silnicnich vyboru k rozvrhu prirazek na rozlicne druhy dani (tisk 1586).

Tisk 601. Zprava socialne-politickeho vyboru o vladnim navrhu ve veci osnovy zakona o zrizeni aktuarskych uredniku u banskych uradu (tisk 414).

Tisk 603. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1491), jimz meni se zakon ze dne 9. dubna 1920, c. 254 Sb. z. a n., o vybirani spravniho prispevku k uhrade spravnich vyloh, spojenych s provadenim §u 63 zakona ze dne 30. ledna 1920, c. 81 Sb. z. a n. (zakona prideloveho) o prozatimnim pachtu, pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 1689).

Tisk 604. Zprava soc.-politickeho vyboru stran usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o omezeni prava stehovaciho (tisk 1441) a navrhu dr. Witta a soudr. na vydani zakona, jimz se omezuje pravo stehovaci (tisk 519 a 41).

Tisk 605. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu ve veci osnovy zakona, kterym se rozsiruje platnost predpisu o ochrane znamek a castecne se meni ustanoveni zakona ze dne 24. cervence 1919, c. 471 Sb. z. a n. (tisk 346).

Tisk 595. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra post stran uredniho poslouchani telefonnich rozhovoru.

Zapis o 42. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky ceskoslovenske v Praze v utery dne 22. unora 1921.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 581. Vladni navrh zakona o zcizeni statniho nemoviteho majetku.

Tisk 582. Vladni navrh zakona o smene statniho nemoviteho majetku.

Predseda: K zadosti vlady ma byti o shora uvedenych navrzich podana zprava ve lhute co nejkratsi.

Sen. tajemnik dr. Safarovic (cte):

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 586. Navrh sen. Smrtky a druhu na zaradeni obci Borohradku, Velke Cerme, Male Cerme, Cicove, Sachova, Zdelova a Zdaru n. Orl. v pol. okrese rychnovskem n. Kn. do obvodu bramborarskeho o dani z prevodu majetku.

Tisk 588. Navrh sen. dr. Wiechowskiho, dr. Hellera a soudr., tykajici se zakona o zrizeni odborneho oddeleni banskeho pri nemecke vysoke skole technicke v Praze.

Tisk 589., Navrh sen. Jelinka, Zulegera a soudr., tykajici se starobniho a invalidniho pojisteni samostatnych zivnostniku, obchodniku a rolniku.

Z predsednictva prikazano podle §u 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n., vyboru technicko-dopravnim u: narizeni vlady republiky ceskoslovenske ze dne 4. brezna 1921 o zruseni zakazu jizdy soukromymi osobnimi automobily.

Predseda: Zapisy o 43. a 44. schuzi senatu Narodniho shromazdeni R. C. radne overene vylozeny byly v senatni kancelari podle § 72 jedn. radu k nahlednuti. Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu. Jako odstavec prvni jest

1. druhe cteni zpravy ustavne-pravniho vyboru o navrhu sen. dr. Karasa a soudr. na upravu sluzebnich pozitku zrizencu obecnich a okresnich (tisk 552).

Zpravodajem jest pan sen. Lukes. Preje si pan zpravodaj nejake textove zmeny

Zpravodaj sen. Lukes: Jen v § 4 radek 4. by mely byti vytisteny dve znacky paragrafu, nebot je zde rec o § § 1 a 2 a jest zde pouze § jeden. Jinych zmen neni.

Predseda: Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Prikrocime k hlasovani ve cteni druhem.

Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona (4 §y), jeho nadpisem a uvodni formuli, tik jak byla prijata ve cteni prvem, s korekturou navrzenou panem zpravodajem, take ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli je prijata tez ve cteni druhem.

Tim je tento odstavec denniho poradu vyrizen a prikrocime ke druhemu, jimz je

2. zprava vyboru technicko-dopravniho o vladnom navrhu zakona, ktorym sa sriad'uje Riaditel'stvo ceskoslovenskej statnej dunajskej plavby v Bratislave (tisk 574).

Zpravodajem jest pan sen. Rohacek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Rohacek: Slavny senate! Po prevrate roku 1919, ked se dostala republika na Dunaj, nastala nutnost pre vladu, aby plavbu na Dunaji obstarala. Vtedy ministerstvo obchodu poverilo dunajsky dopravny urad, aby tato plavba bola usporiadana v zaujme republiky a v zaujmu narodohospodarskom. Toto provizorium trva uz 2 roky. Ponevac takto to obstat nemoze, navrhuje vlada, aby sa zriadilo riaditelstvo ceskoslovenskej paroplavebnej spolocnosti. Ponevac sa pocitalo s provizoriom a zriadenie sa nestalo cestou zakona, provizorium trva jiz 2 roky a nenie mozno, aby tento exlexny stav i trval dalej. Dunajsky dopravny urad vykazuje zisk koncom minuleho roku 18 milionov korun, a to bol jeden dokaz, ze je treba, aby tento stav exlexny bol zruseny. Uz z tohoto dovodu je potrebne, aby tomuto exlexnemu stavu bol dany zakonny podklad, a preto navrhuje technicko-dopravny vybor, aby senat navrh na zriadenie riaditelstva ceskoslovenskej statnej dunajskej plavby v Bratislave schvalil. Spolocnost dunajskeho dopravneho uradu ukazala sa skutocne potrebnou, sme vyvazali na Balkan hlavne drevo, zelezo a stroje, dovazali sme do nasej republiky potrebne veci, obiliny, tabak a vino. Tento obchod bol vybavovany styrmi parnikmi a siestimi vlecnikmi dost skromne a ponevac podnes nenasla sa taka spolocnost privatna, ktora by prevzala tuto plavbu, nachadzia sa vlada v tom prijemnom polozeni, aby dalsie trvani dopravneho uradu ponechala so zmenou na riaditelstvo ceskoslovenskej paroplavebnej spolocnosti. Z tej priciny odporucujem slavnemu senatu, aby tuto vladnu predlohu laskave prijal. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Nikdo neni dale k slovu prihlasen, prikrocime k hlasovani. 0 osnove zakona (4 paragrafy),jeho nadpisu i uvodni formuli minim dati hlasovati najednou. Jsou proti tomuto zpusobu hlasovani namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona (ctyri paragrafy), s nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvnim, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona, nadpis a uvodni formule jest prijata ve cteni prvem.

Prikrocime k bodu tretimu, ke

3. zprave I. vyboru ustavne-pravniho a II. vyboru technicko-dopravniho o vladnim navrhu zakona, kterym se zavadi 24hodinove pocitani casu (tisk 578).

Zpravodajem za vybor ustavne-pravni jest sen. Dedic, za vybor technicko-dopravni sen. dr. Brabec.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor ustavne-pravni p. sen. Dedicovi.

Zpravodaj sen. Dedic: Vazeny senate! V tisku 578 podavam zpravu za vybor ustavne-pravni o vladnim navrhu zakona, kterym se zavadi 24hodinove pocitani casu. Jiz 11. cervna 1919 podal pan dr. Rambousek v Narodnim shromazdeni podobny navrh, vlada tento navrh nyni opakuje. Timto navrhem ma se zavesti pocitani casu od pulnoci az do pulnoci, a to tim zpusobem, ze mame pokracovati po 12. hodine poledni pocitati dale 13, 14 az 24. Ucel jest ten, ze toho potrebujeme jednak podle duvodove zpravy pro spravu narodni obrany, jednak pro dopravnictvi. Tento zakon jest zaveden v dopravnictvi skorem jiz v celem svete. V posledni dobe se k nemu pripojila i Anglie. Myslim, ze neni treba dlouho 0 tom hovoriti, ponevadz zakon neni nijak sporny, vsechny strany pro nej se vyslovily a take se patine vyslovi. Technicko-dopravni vybor a ustavne-pravni vybor vrele tento zakon doporucuji k prijeti, prave kdyz pocitame 15 hodin 31 min. a nekolik vterin. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Udeluji slovo zpravodaji vyboru technicko-dopravniho panu sen. dr. Brabcovi.

Zpravodaj sen. dr. Brabec: Slavny senate! Technicko-dopravni vybor jednal o predloze stran pocitani casu na 24 hodiny. Uznal uplne veskere duvody pro prijeti tohoto zakona, v ustavne-pravnim vyboru uvedene, a navrhuje souhlasne, aby zakon ten byl schvalen. (Potlesk.)

Predseda (zvani): Prikrocime k hlasovani. O osnove zakona (3 paragrafy), jeho nadpisu, jakoz i uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomuto zpusobu hlasovani nejake namitky? (Nebyly.) Neni jich, budu tudiz tak postupovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, nadpisem a uvodni formuli, jak jest obsazena ve zprave vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona; jakoz i nadpis a uvodni formule prijimaji se ve cteni prvem.

Prikrocime k odstavci ctvrtemu, ke

4. zprave imunitniho vyboru o zadosti okresni politicke spravy v Susici za svoleni ku trestnimu stihani sen. Stelcla pro prestupek § 17 cis. 5 narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 11. cervna 1920, cis. 390 Sb z. a n. (tisk 570).

Zpravodajem jest pan sen. dr. Prochazka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Prochazka: Vazeny senate! Okresni politicka sprava v Susicich zada za souhlas ke stihani senatora pana Josefa StelcIa pro prestupek § 17 c. 5 narizeni vlady ze dne 11. cervna 920, c. 390 Sb. z. a n.

Prestupek ten byl pry spachan tim zpusobem, ze dne 9. srpna 1920 pan Josef Sajdl, clen posl. snemovny, a pan Josef StelcI, clen senatu, na velkostatku Tedrazice u Susice disponovali 2 vagony zita, ktere bylo jako obycejne osivo komisionarem obilniho ustava zajisteno pro Ustredni Jednotu. To se stalo proto, ze v okresu byl nedostatek mouky, a zito bylo pak semleto. Tato vec byla jiz odbyta v poslanecke snemovne, ktera se usnesla, ze nevyda pana poslance Josefa Sajdla k trestnimu stihani, a sice z toho duvodu, ze tenkrat po 14 dnu nebylo na susickem okresu mouky a delnictvo hrozilo stavkou. Poslanec Sajdl pokousel se nejprv telefonicky o spojeni se Statnim obilnim ustavem v Praze, kdyz to vsak bylo marne, ucinil sam disposice s temi dvema vagony, avsak ne uplne samovolne,.,nybrz za dohody s okresnim hejtmanem, starostou mesta Susice a prednostou tamniho obilniho ustavu, jakoz i vlastniky obili, a po svem navratu do Prahy tuto vec jeste oznamil predsedovi Statniho obilniho ustavu v Praze, ktery nijake namitky proti tomu necinil:

Imunitni vybor projednal tuto vec a ma za to, ze sice pan sen. StelcI o sve ujme bez prikazu Statniho obilniho ustavu disponoval temito dvema vagony, ale ze se jedna jen o cin a nouze a ze tedy neni duvodu, aby byl dan souhlas k trestnimu stihani.

Navrhuje proto imunitni vybor, aby sena SteIcI nebyl vydan a aby byl odepren souhlas k jeho trestnimu stihani. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, prikrocim ke hlasovani.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s navrhem vyboru imunitniho, aby pan sen. Josef Stelcl k trestnimu stihani vydan nebyl, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh imunitniho vyboru se prijima.

Dale jest odstavec

5. zprava zivnostensko-obchodniho vyboru o dodatecnem schvaleni ve smyslu § 3 zak. z 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni ze dne 24. cervna 1920, c. 406 Sb. z. a n., o uprave vyroby a obchodu s bavlnenym zbozim (tisk 569).

Zpravodajem jest pan sen. Thor. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Thor: Vazeny senate! Narizeni vlady nasi republiky, jimz se upravuje vyroba a obchod bavlnenym zbozim, uznal zivnostensko-obchodni vybor za oduvodnene a proto doporucuje senatu, aby narizeni to schvalil.

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, prikrocime ku hlasovani.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru zivnostensko-obchodniho, aby uvedene vladni narizeni bylo dodatecne schvaleno, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh tento se prijima.

Prikrocime k bodu sestemu, jimz jest

6. zprava vyboru I. zivnostensko-obchodniho, II. technicko-dopravniho o dodatecnem schvaleni ve smyslu § 3 zak. z 15. dubna 1920; cis. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni ze dne 20. srpna 1920, cis. 491 Sb. z. a n., o zakazu preregistrovani a prodeje ceskoslovenskych ricnich lodi do ciziny (tisk 575).

Zpravodajem jest pan sen. dr. PrikryI. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. PrikryI: Slavny senate! Stat nas, nemaje dosud zakonu o vodni doprave ricni, nemohl pravne braniti, aby majitele lodi jich neprodavali do ciziny. Tim hrozila citelna skoda hospodarskym pomerum statu, zejmena vodni doprave, a to tim vice, jezto majitele lodi mohli obdrzeti povoleni k vypluti pres Hranice a v cizine lodi prodati anebo je preregistrovati.

Aby hrozicim skodam rychle bylo zabraneno, ucinila vlada opatreni cestou narizovaci podle zakona ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n. Narizeni jeji znemoznuje prodej ceskoslovenskych lodi, pouzivanych v zahranici nebo ve vnitrozemske doprave, zapovida zmenu jejich registrace a stanovi tresty pro prestupky proti tomuto narizeni. Vyjimky z ustanoveni tohoto narizeni vyhrazuji se ministerstvu verejnych praci, kteremu prislusi miti v patrnosti csl. lodni park a pecovati o jeho udrzovani a doplnovani.

zivnostensko-obchodni vybor, uvaziv a projednav duvody vladni a osnovu narizeni, navrhuje:

Senate Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske, raciz se usnesti:

Narizeni vlady ceskoslovenske ze dne 20. srpna 1920, c. 491 Sb. z. a n., o zakazu preregistrovani a prodeje ceskoslovenskych ricnich lodi do ciziny se dodatecne schvaluje. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, prikrocime k hlasovani.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s navrhem vyboru zivnostensko-obchodniho a technicko-dopravniho, otistenym ve zprave vyborove, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jmenovanych vyboru se schvaluje.

Prikrocime k bodu 7. a 8. poradu, to jest

7. zprave rozpoctoveho vyboru o narizeni vlady republiky ceskoslovenske ze dne 12. rijna 1920 vydaneho podle § 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n., o likvidaci zasob bavlny, zakoupenych na uver pod zarukou statu a jednotnem suctovani zahranicniho obchodu s bavlnou a bavlneneho zbozi (tisk 444), a

8. zprave vyboru zivnostensko-obchodniho o narizeni vlady republiky ceskoslovenske ze dne 12. rijna 1920, cis. 566 Sb. z. a n., o likvidaci zasob bavlny, zakoupenych na uver pod zarukou statu a jednotnem suctovani zahranicniho obchodu s bavlnou a bavlnenym zbozim (k cis. tisku 444).

Jelikoz obe zpravy jednaji o teze veci, navrhuji spolecne projednani obou zprav. Jsou namitky proti tomu? (Nebyly.) Namitek neni.

Zpravodajem za vybor rozpoctovy za onemocneleho pana sen. Jarose je pan sen. dr. Karas, za vybor zivnostensko-obchodni pan sen. Thor.

Udeluji slovo prvnimu zpravodaji za vybor rozpoctovy, panu sen. dr. Karasovi.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavny senate! Otazka zpenezeni zasob bavlny znepokojuje nas stat jiz po delsi dobu. Znamo je verejnosti, ze stat nas prevzal. skoro 80% tovaren prumyslu bavlnarskeho a ze vyroba tato je odkazana hlavne na export, nebot k domaci spotrebe staci nam sotva 5% vyrobeneho zbozi.

Po prevratu, aby nenastala nezamestnanost v prumyslu textilnim, starala se vlada o to, aby tovarny nase byly opatreny materialem k praci. Ponevadz jednotlivci nebyli financne dosti silni, aby mohli urcite mnozstvi toho materialu - zejmena pri spatnem kursu nasi valuty - zakoupiti, stat sam zarucil se za placeni techto vetsich objednavek a u nas utvorilo se Nakupni druzstvo ceskoslovenskych pradelen bavlny, za nez zaruku prevzaly v druhe rade banky a konecne i stat sam. Tomuto druzstvu podarilo se v prvnich dobach zakoupiti jiste mnozstvi surove bavlny asi za 5 milionu dolaru a vedle toho bylo ujednano, ze toto Nakupni druzstvo doveze mesicne asi 20 tisic baliku bavlny, tedy jeden naklad lodni, k nam na uver 6-9mesicni a toto mnozstvi stacilo alespon ze 40% zamestnati tovarny textilniho prumyslu. Ministerska rada s timto planem, jak byl sjednan s onim Nakupnim druzstvem, souhlasila a bavlna takovym zpusobem byla k nam dovezena. Avsak za kratkou dobu svetovy trh bavlny dospel sveho vrcholu a nastala nebezpecna baisse v cenach bavlny. To melo za nasledek, ze bavlna k nam dovezena, koupena za vyssi valutu, nemohla byti ve zpracovanych vyrobcich vyvezena a ze dokonce ani nasi domaci konsumenti nechteli kupovati takto vyrobene zbozi, ponevadz pocitali s tim, ze cena bavlny v kratke dobe opet klesne. Takovym zpusobem Nakupni druzstvo nashromazdilo asi 70 tisic baliku bavlny a dluh jeho za tyto suroviny obnasi asi 19 milionu dolaru, tedy pri dnesnim kursu nasi koruny vzrostlo to velmi vysoko. Nejen vyrobky bavlnarske, ale i prize z teto uslechtile bavlny, ktera k nam dovezena byla, nenachazela odbytu, a bylo potreba, aby stat sam zakrocil v tom smeru na urovnani trudnych techto pomeru.

Na zaklade zmocnovaciho zakona ze dne 15. dubna 1920 vydala vlada narizeni z 12. rijna 1920, jimz mela byti upravena likvidace techto zasob bavlny, zakoupenych za onen uver pod zarukou statu, a zaroven upraveno jednotne suctovani zahranicniho obchodu s bavlnou a bavlnenym zbozim.

Rozpoctovy vybor zkoumal toto narizeni vlady se stanoviska financniho a shledal, ze narizeni to odpovida zcela danym pomerum, a proto navrhuje slavnemu senatu, aby narizeni to bylo schvaleno. (Potlesk.)

Predseda: Preje si slovo pan zpravodaj za vybor zivnostensko-obchodni?

Zpravodaj sen. Thor: Ano.

Predseda: Udeluji slovo druhemu zpravodaji panu sen. Thorovi.

Zpravodaj sen. Thor: Vazeny senate! Otazka likvidace bavlny, kterou se prave zabyvame, ma neobycejne veliky narodohospodarsky vyznam. Muzeme smele tvrditi, ze dotyka se zakladniho kamene hospodarskeho zivota nasi republiky, nebot textil zaujima bez odporu prve misto na poli prumyslu a je proto barometrem naseho prumyslu vubec.

Je-li textil nalezite zamestnan, ma to reflex na prumysl ostatni, ma to vliv na cely hospodarsky zivot. Proto zalezi nam velice mnoho na tom, aby textilni prumysl byl zdravy, chod jeho neruseny a aby vyvoj jeho sel cestou normalni.

Nez bohuzel duch statniho obhospodarovani, ktery byl z Rakouska k nam prenesen a ktery po prevratu na miste uvolneni byl jeste vice upevnen a rozsiren, opanoval veskery nakup a tim take nakup bavlny. Tam, kde nebylo mozno plesti se do obchodu pomoci blahodarnych ustreden, utvoreny tak zvane syndikaty, ktere byly vzornym doplnenim techto ustreden. Na jedne strane delalo se tak v domneni pristiho hospodarstvi vubec a na druhe strane byla to snaha po zisku. Proto i nakup bavlny obstaraval syndikat, ktery pod firmou Nakupni a prodejni druzstvo ceskoslovenskych pradelen bavlny, spol. s ruc. obm., se ustavil. Vinou tohoto obhospodarovaciho systemu a tim utvorenim syndikatu a vinou jeho dalsiho obchodovani stala se ztrata na majetku nejen jednotlivcu, ale i celeho naseho mladeho statu vubec. V tomto bavlnarskem syndikatu byly zastoupeny pouze velke podniky, pradelny, nebyly do nej vzaty zadne tkalcovny, tim mene mali tkalci. Stalo se tak asi z toho. duvodu, ze byl ocekavan znacny zisk, ponevadz povaha tohoto syndikatu byla vice vydelecna nez socialni. Jak jiz ve zprave je uvedeno, bylo nutno utvoriti teleso, ktere by bylo mohlo vyjednavati s americkymi exportery, jezto jednotlivci nebyli s to opatriti si financni prostredky, a pak slo o to, aby prumysl byl stejnomerne zamestnan. Nakupni druzstvo na zaklade toho vypracovalo plan, dle nehoz melo byti k nam dovezeno mesicne 20 tisic baliku bavlny, z nichz polovina mela se nechati pro domaci potrebu a z druhe poloviny zpracovane zbozi melo se vyvezti a z docilenych uplat mel se kryti ucet za odebranou bavlnu. Mimo to byl vsak dovolen dovoz bavlny pro ucely zuslechtovaci, tedy pro export. Dle tohoto planu postupovalo se az do ledna 1920, kdy nastaly nasledkem stoupnuti ceny nasi koruny znacne zmeny.

Vzestupem nasi koruny vyvoz zbozi ustal, byl znemoznen a bavlna syndikatem.zakoupena nasledkem toho se zdrazila. Proto se uzivalo v hojne mire pro ucele zuslechtovaci bavlny k nam dovazene, ktera byla levnejsi, a zbozi z ni vyrobene prodavalo se na miste vyvozu v tuzemsku. Tim se stalo, ze z nakoupenych 80.000 baliku zustalo 70.000 baliku nevyprodano a ucet za veskerou tuto bavlnu zustal neuhrazen. Celkovy dluh, jak predesly referent uvedl, cini 19 milionu dolaru. Ponevadz stat, aby umoznil nakup bavlny, stal se rucitelem, treba az tretim, ale prece oproti cizine hlavnim, bylo nutno uciniti opatreni, aby dluh, ktery kazdym dnem vzrustal a vzrusta, byl konecne zapraven. Proto svolal ministr pro zahranicni obchod zastupce pradelen a tkalcoven ku porade, jak by chteli tuto otazku bavlny vyresiti. Pres to, ze to bylo povinnosti syndikatu, aby si sam jako kupec zalezitost tuto vyridil, nestaral se o to a nechal se nutiti vladou, ktera musela uciniti. opatreni, aby stat neutrpel ztrat. A tak docileno dohody, dle niz uvolily se pradelny prevziti na sebe 60%, tkalci 40% bavlny a ztraty. Aby bylo zajisteno odvadeni cizich valut, jimiz se ma platiti jednak stavajici dluh, a dale zbozi a bavlna dovazena, navrhuje se ustredni suctovani podle § 4.

Nam musi jiti o to, aby ztraty, vznikle nakupem bavlny, nebyly preneseny na nikoho jineho, nez na toho, kdo bavlnu nakoupil a kdo zpracovanim a prodejem ziskal. Proto navrhuje se resoluce, aby ke hrazeni ztrat byli pribrani majitele barviren, upraven a belidel a syndikat bank, ktery byl na obchode zucastnen. Jest nemene nutno, aby byl chranen maly clovek, ktery nenese zadne viny na cele veci, ponevadz by byl uplne znicen. I zde pamatoval zivnostensky vybor prislusnou resoluci. Ponevadz k hrazeni ztrat bude treba urciteho klice, ktery bude musiti byti vhodne nalezen, jest zde navrzena resoluce, podle ktere se bude postupovati. Dle teto resoluce bude zrizen poradni sbor, ktery bude presnejsi a podrobnejsi provadeni likvidace uskutecnovati. Nejdulezitejsi bude, aby byla provedena presna revise, ktera musi zjistiti, kdo vyuzival a naduzival vyhod volneho dovozu bavlny, aby bavlnu syndikatni ignoroval. Jsou to zejmena clenove syndikatu, kteri jsou odpovedni za veskere ztraty, ponevadz meli se riditi dle vladou sjednaneho planu. Dle tohoto planu melo byti nakoupeno a dovezeno vzdy 20.000 baliku bavlny, z nichz polovina mela se zpracovati pro vyvoz a za ziskany timto zpusobem obnos kryti cely ucet. Pak by se nebylo mohlo stati, aby zde zustalo 70.000 baliku nerozebrane bavlny. Lze na prvy pohled poznati, ze se provadely s bavlnou spekulace a ukajel hlad po zbozi, ktery zde byl, z bavlny, koupene pro ucely zuslechtovaci. Prirozene, ze zastavu zadanou pri dovozu teto bavlny jako zaruku opetneho vyvozu zbozi, 8% nechali panove klidne propadnouti, protoze ziskali levnejsim nakupem bavlny a prodejem vyrobeneho a velice hledaneho zbozi v tuzemsku daleko vice. A pres to, ze vydelali znacne obnosy a pres to, ze nesou veskerou vinu, zadaji, aby jim jejich spekulaci zaplatili jini. My ovsem nemuzeme na umluvenem pomeru mezi pradlaky a tkalci niceho meniti, ale jestlize vzali tkalci na sebe 40% syndikatni bavlny, pak to bylo a jest velikym vyjitim vstric panum pradlakum. Tkalci nebyli cleny syndikatu, nemohli dati bud svuj souhlas ci nesouhlas, byli nuceni vziti co se jim dalo. Pravem styskaji si do toho, ze bylo jim prideleno mnozstvi tak male, ze znamenalo pouhych 10 nejvyse 20% zamestnanosti, zatim co pradelny ve svych tkalcovnach plne pracovaly. (Slyste!)

Tedy i zde jest vina tech, kteri bavlnou disponovali a tuto nepridelovali a nechali ji lezeti. Na zaklade toho jest navrzena resoluce, dle niz ten, u koho bude revisi zjisteno, ze pridelena bavlna, nakoupena syndikatem, zustala nespredena, bude pohnan k odpovednosti. Jest tedy nutno, aby klic pro konecne hrazeni ztraty byl takovy, aby potrestan byl pravy vinnik. Jedna se zejmena o lidi hospodarsky slabe, kteri by naprosto nesnesli nejakeho zatizeni. Byla by to zahuba pro ne, taktez i socialne nespravedlive, aby nesli ztraty, kterych nezavinili. Dnes nuti syndikat male tkalce, pletare a stavkare k znacnemu odberu likvidacni bavlny, hrozi jim zalobou, paklize ji v diktovanem mnozstvi neodeberou,.a jak sam pan ministr obchodu sdelil, nejsou k tomu naprosto opravneni. Jest tudiz nanejvys nutno, aby provadena revise dela se co nejrychleji, aby se zjistilo, v jakem pomeru vzhledem k doberu bavlny jsou pradelny a velke podniky oproti malym lidem, nez tito lide budou uplne ozebraceni.

Stanovisko nynejsi vlady jest uplne spravne; zadala, aby se ucet v cizine co nejdrive vyrovnal, ponevadz, jak jsem rekl, kazdym dnem vzrustaji uroky, ktere jsou dosti znacne. Proto zivnostensko-obchodni vybor navrhuje, aby senat vladni narizeni s podanymi resolucemi schvalil. (Potlesk.)

Nahoru  Dalsi