Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 46. schuze |

Dolu  Dalsi

(Zacatek schuze ve 3 hod. 20 min. odpol. )

Pritomni:.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac. Niessner. dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

108 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri dr Benes, dr Fajnor. dr Gruber. dr Kovarik. dr Susta.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic. jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda: Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi p. sen. dr Naeglemu a p. sen. Spiesovi.

K zadosti navrhuji, aby byla udelena 4nedelni dovolena panu sen. Jarosovi, ktery predklada lekarske vysvedceni, a prodlouzena dovolena ze zdravotnich duvodu p. sen. Hyrsovi na dobu 4 nedel.

Zadam pp. senatory, kteri s udelenim techto dovolenych souhlasi, aby zvedli ruku. (Deje se. )

To jest vetsina. Zadane dovolene se udeluji.

Tiskem rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

K cis. tisku 444. Zprava vyboru zivnostensko-obchodniho o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 12. rijna 1920, c. 566 Sb. z. a n., o likvidaci zasob bavlny, zakoupenych na uver pod zarukou statu a jednotnem suctovani zahranicniho obchodu s bavlnou a bavlnenym zbozim.

Tisk 556. Nalehava interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na pana ministra veci zahranicnich o vyjednavani s Francii a Polskem.

Tisk 561. Odpoved ministra spravedlnosti na interpelaci sen. dr Witta, Smetany a soudr., v zalezitosti stanoveni usleho zisku pro delniky porotce v obvodu krajskeho soudu v Novem Jicine (tisk 266).

Tisk 563. Odpoved ministra post a telegrafu na interpelaci sen. dr Herzigove a soudr. o nedostatecnosti postovni dopravy (tisk 438).

Tisk 563. Odpoved vlady na interpelaci sen. dr Mayra-Hartinga a soudr. o ochrane koalicni svobody a koalicniho prava delnictva (tisk 251).

Tisk 564. Odpoved predsedy vlady na interpelaci sen. dr Herzigove a soudr. o konfiskaci casopisu tOstbohmische PresseT v Trutnove (tisk 242).

Tisk 566. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. dr Krupky, dr Prochazky a soudr., ohledne pensionovani cetnickeho kapitana Michala Krejzlika a jinych (tisk

Tisk 569. Zprava zivnostensko-obchodniho vyboru o dodatecnem schvaleni ve smyslu § 3 zakona z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni ze dne 24. cervna 1920, cis. 406 Sb. z. a n., o uprave vyroby a obchodu s bavlnenym zbozim (tisk 612 preds. ).

Tisk 750. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okresni politicke spravy v Susici za svoleni ku trestnimu stihani sen. Stelcla pro prestupek § 17, cis. 5. narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 1 1. cervna 1920, c. 390 Sb. z. a n. (cis. 1131 preds. )

Tisk 571. Interpelace sen. Hrubeho, Sokola a spol. na pana ministerskeho predsedu o scitani lidu ve Vrchlabi.

Tisk 572. Navrh sen. Hrejsy a spol. na zaradeni celeho soudniho okresu Vizovice do V. obvodu picninarskeho a soudniho okresu napajedelskeho s vyjimkou obci reparskych do II. obvodu obilnarskeho. Tisk 574. Zprava vyboru technicko-dopravniho o vladnom navrhu zakona, ktorym sa sriaduje Riaditelstvo ceskoslovenskej statnej dunajskej plavby v Bratislave (tisk 504).

Tisk 575. Zprava I. vyboru zivnostensko-. obchodniho a II. vyboru technicko-dopravniho o dodatecnem schvaleni ve smyslu § 3 zak. z 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni ze dne 20. srpna 1920, cis. 491 Sb. z. a n., o zakazu preregistrovani a prodeje ceskoslovenskych ricnich lodi do ciziny (cis. 1294 preds).

Tisk 576. Interpelace sen. Liseho, dr Kloudy a soudr. na pana ministerskeho predsedu o nemeckych podvodech pri scitani lidu na Benecku a v Jablonci n. J. v okresu jilemnickem.

Tisk 577. Interpelace sen. Liseho, dr KIoudy a soudr. na pana ministerskeho predsedu o scitani lidu ve Lhote Zalesni v okresu jilemnickem a v Dolni Branne, okresu vrchlabskem.

Tisk 578. Zprava I. vyboru ustavnepravniho a II. vyboru technicko-dopravniho o vladnim navrhu zakona, kterym se zavadi 24hodinne pocitani casu (tisk 509).

Tisk 581. Vladni navrh zakona o zcizeni statniho nemoviteho majetku.

Tisk 582. Vladni navrh zakona o zmene statniho nemoviteho majetku.

Z cizich parlamentu rocnik II. cis. 1-2 r. 1921.

Zapis o 39. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze ve ctvrtek dne 10. unora 1921.

Zapis o 40. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze ve ctvrtek dne 17. unora 1921.

Zapis o 41. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze v patek dne 18. unora 1921.

Tesnopisecka zprava o 19. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze ve ctvrtek dne 18. listopadu 1920.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 543. Vladni navrh zakona o ochrane hranicnich mezniku a trigonometrickych znacek.

Predseda: K zadosti vlady ma byti o navrhu tom podana zprava ve lhute 14tidenni.

Jsou namitky? (Nebyly. ) Neni namitek.

Lhuta se schvaluje

Sen. tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru technicko-dopravnimu:

Tisk 544. Vladni navrh zakona o prislusnosti v zalezitosti statnich hranic a povinnostech vlastniku pozemku pri stanoveni statnich hranic a udrzovani jich v patrnosti.

Predseda: K zadosti vlady ma byti navrh tento soucasne projednan se shora uvedenym navrhem c. t. 543.

Jsou namitky? (Nebyly. ) Nejsou.

Sen. tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 572. Navrh sen. Hrejsy a spol. na zaradeni celeho soudniho okresu Vizovice do V. obvodu picninarskeho a soudniho okresu napajedelskeho s vyjimkou obci reparskych do II. obvodu obilnarskeho.

Zpredsednictva prikazano:

Podle §u 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n. vyboru ustavne-pravnimu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 25. unora 1921 o soudcovskem priroci pro zivnostniky valkou poskozene;

vyboru rozpoctovemu a zivnostensko-obchodnimu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 24. unora 1921, jimz se stanovi prejimaci ceny za surovy lih a odmena za jeho rafinovani;

vyboru narodohospodarskemu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 28. unora 1921 o uvolneni obchodu kukurici v Cechach, na Morave, ve Slezsku a v Podkarpatske Rusi.

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu a to k prvnimu odstavci.

1. zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny, aby byl dan souhlas ke zvyseni rozpoctovych polozek kapitoly tNejvyssi spravni soudT na rok 1921 (tisk 568).

Zpravodajem jest pan sen. dr Facek.

Jako recnik prihlasen jest pan sen. dr Spiegel.

Lhutu pro projednani tohoto predmetu navrhuji pul hodiny. Jsou namitky? (Nebyly. ) Nejsou.

Navrh muj jest prijat.

Slovo ma zpravodaj pan sen. dr Facek.

Zpravodaj sen. dr Facek: Vazeny senate! Usneseni poslanecke snemovny, kterym se mame zabyvati, znamena prvy dodatek k rozpoctu radnemu na rok 1921. Jedna se tu o zvyseni, proti kteremu lze neco namitati, a sice to, ze mohlo byti predvidano, kdyz jsme sestavovali radny rozpocet, ponevadz jest to notoricke, ze Nejvyssi spravni soud jest svoji agendou pretizen a ze jeho dosavadni personal nedostacuje. Nase zakonodarstvi samo se o to stara, aby Nejvyssi spravni soud mel prace dostatek nejenom velikym poctem novych zakonu, ale i tim, ze zakony tyto byvaji casto takove, ze pripousteji velmi mnoho spornych otazek, kde potom Nejvyssi spravni soud ma zasahovati.

Jake jest zatizeni Nejvyssiho. spravniho soudu, vyplyva ze srovnani s agendou rakouskeho nejvyssiho dvora. Tam pocet rocne vyrizenych stiznosti cinil od 1200 az do 3400, kdezto Nejvyssi spravni soud v prvnim roce sve prace roku 1920 vykazuje 4329 stiznosti. Jest ovsem pravda, ze nektere agendy, ktere toho casu Nejvyssi spravni soud zatezuji, casem odpadnou, na priklad agenda bytova, agenda spojena s volbami do zakonodarneho sboru, ponevadz Nejvyssi spravni soud fungoval jako volebni soud, ale na druhe strane jest postarano zase o bohatou nahradu; zejmena zakony o pozemkove reforme a z davky z majetku vzejde za nasich pomeru, zejmena na Slovensku, zase mnoho a mnoho noveho materialu pro spravni soud.

Tato prilisna zamestnanost nuti k tomu, aby se k dosavadnim peti senatum spravniho soudu pridaly aspon dva senaty. To znamena ovsem rozmnozeni soudcovskeho personalu a jednak kancelarskeho personalu. Mimo to doplnuje Nejvyssi spravni soud take svoje technicke zarizeni litograficke a to vsechno vyzaduje noveho nakladu v rozpoctu radnem 310. 135 Kc, ve vydanich mimoradnych 346. 319 Kc. Vedle toho ovsem se take zvysuji pomerne nouzove vypomoci, ale zvyseni to neni predmetem naseho usneseni, ponevadz ani prvotni obnos teto vypomoci, povolene v prosinci, se jeste v radnem rozpoctu neobjevil. Bude veci vlady, aby se o uhradu zvyseni postarala a zaroven i o uhradu pro puvodni nouzovou vypomoc.

Jmenem rozpoctoveho vyboru navrhuji, aby toto zvyseni polozky Nejvyssiho spravniho soudu v rozpoctu na rok 1921 ve vydajich radnych o 310. 135 Kc, ve vydajich mimoradnych 346. 319 Kc bylo schvaleno. (Souhlas. )

Predseda (zvoni): Zahajuji debatu. K slovu jest prihlasen pan sen. dr Spiegel. Udeluji mu slovo.

Sen. dr Spiegel (nemecky): Slavny senate! Jest malo polozek ve statnim rozpoctu, ktere by se ctenare dotkly tak prijemne jako polozky, ktere jsou venovany Nejvyssimu spravnimu soudu. Nejvyssi spravni soud znamena posledni kamen v budove pravniho statu; kdyz stat svoji ustavou zorganisoval zakonodarstvi, spravu a justici podle modernich zasad, kdyz stat svoji ustavou statnim obcanum v nejsirsim smyslu priznal prava svobody a rovnosti, pak schazi jiz jen jedno, spravni soudni dvur, kteryz umoznuje jednotlivci, aby se v kazdem konkretnim pripade, jakmile se domniva, ze mu v jeho pravech bylo ublizeno rozhodnutim spravniho uradu, odvolal prave k tomuto spravnimu soudu. Takovymto zpusobem se take postupovalo v Rakousku: ustavni zakony byly prodchnuty modernim duchem a v roce 1875/76 byl zrizen spravni soudni dvur, jenz - at smyslime o Rakousku jakkoli - zajiste u nas vsech jest v nejlepsi pameti. Myslim, ze zejmena take Cesi maji vsechnu pricinu vzpominati na tento spravni soud rakousky s vdecnosti, nebot rakousky spravni soud pro cesky narod vykonal mnoho. Poukazuji jen na to, ze mensinove skolstvi, ktere pro Cechy bylo tak dulezite, v Rakousku nebylo upraveno zakonem, nybrz ze mensinove skolstvi az do roku 1890 vyhradne spocivalo na rozhodnutich spravniho soudu. Mnoho ceskych mensinovych skol v nemeckem jazykovem uzemi dluzno konecne odvoditi od pusobnosti spravniho soudu.

Po prevratu bylo brzo zarizeni spravniho soudnictvi preneseno na uzemi ceskoslovenske. Jeden z prvnich zakonu, jenz jeste pred svolanim revolucniho Narodniho shromazdeni tehdejsi Narodni radou byl vydan, tyka se prave Nejvyssiho spravniho soudu. Rakousky zakon byl v jistych bodech zmenen, celkem vsak jest spravni soudnictvi nase utvoreno po vzoru stareho Rakouska a mame vlastne vsechnu pricinu tesiti se z tohoto spravniho soudnictvi, nebot pokracuje celkem, jak z rozhodnuti lze seznati, v rakouskych tradicich.

Nemuze-li nas pres to spravni soudnictvi nase naplniti zadostiucinenim, jakym nas naplnovalo spravni soudnictvi ve state rakouskem, jest pricina toho v tom, ze se nam prave nedostava toho, cehoz korunou teprve ma byti spravni soudnictvi, totiz pravniho statu. Spravni soudnictvi ma smysl teprve tehdy, mame-li pravni stat, jestlize jest dan predpoklad pro tento posledni clanek celeho retezu. U nas jest tomu jako na Balkane - a my prece jsme byli zbalkanisovani - kde se nalezaji palace vedle spinavych chatrci, kde nejvetsi prepych se rozviji a v bezprostredni blizkosti kaluze se nalezaji a podobne.

Ustava, kterouz vlastne pravni stat ma zaciti, nechava vlastne vsechna nase prani nesplnena. Nechci mluviti o tom, co nas zde prave zamestnava, co se tyka parlamentarismu, poukazuji vsak na kapitolu ustavy o pravech svobody, kterazto kapitola jednou rukou bere, co druhou rukou dala. Muzeme rici, ze zde ve srovnani s Rakouskem nemame vubec zadnych svobodnych prav. Jakozto soucast ustavy oznacen jest jazykovy zakon, ktery nas narodnostne znasilnuje. Chci prave v teto souvislosti s Nejvyssim spravnim soudem poukazati na toto: Co nam prospeje nejkrasnejsi stiznost k spravnimu soudu, 00 nam pro-. speje nejkrasnejsi rozhodnuti spravniho soudu, nesmi-li jednotlivy statni obcan mluviti tak, jak mluviti umi, nesmi-li uzivati sveho materskeho jazyka pred urady? Zajiste, zname to jiz, tam kde bydli 20% prislusniku mensiny atd., zname to jiz dokonale; ale jsou na pr. take zde v Praze Nemci a podavaji-li ti zde podani, pak nesmeji mluviti nemecky podle vykladu ktery nalezl jazykovy zakon, drive jeste nezli bylo vydano provadeci narizeni. Co pomuze potom dodatecna stiznost k spravnimu soudu, ktera ma vyhoveti urcitym finessam pravniho nazoru statniho obcana, co pomuze pecliva uvaha jednotlivych pravnickych otazek, neni-li zabezpeceno zakladni pravo uzivati vlastniho jazyka? Co pomuze, byl-li sepsan protokol, jenz naprosto neodpovida tomu, co strana rekla? Strana nemuze kontrolovati, co pry rekla, ponevadz protokol nebyl sepsan v jeji reci.

Ustava byla urcena k tomu, aby pojala ustanoveni smlouvy st. germainske na ochranu mensin. Ustava vsak odporuje smlouve o ochrane mensin; ochrana mensin, jak ji stanovila ustava, zustava pozadu za sliby, ktere Ceskoslovensko prevzalo v St. Germainu a v Parizi. A co nam zase prospeje spravni soudnictvi? Nebot tyto vady v ustave, toto poruseni smlouvy v ustave nemuzeme uplatnovati zadnou stiznosti k Nejvyssimu spravnimu soudu.

A co se tyce ostatnich zakonu, nehlede k ustavni listine, nehlede k jazykovemu zakonu, mohu se odvolati na to, co bezprostredni recnik prede mnou, co pan zpravodaj sam rekl. On rekl, ze pri nasem zakonodarstvi prave Nejvyssi spravni soud ma mnoho prace, a seznal jsem z jeho reci, rozumnel-li jsem dobre, ze v Rakousku obnasel pocet stiznosti k spravnimu soudu rocne 1200 a ze v Ceskoslovensku, kterez prece je mnohem mensi, stoupl na 4329. Co je toho pricinou, nechci a nemohu zde zkoumati. Ale beze vsi pochyby ma podstatnou spoluvinu na tom jakost nasich zakonu. Pan zpravodaj poukazal na to, ze zakony zavdavaji pricinu k mnohym spornym otazkam. Ale chtel bych poukazati jeste na neco jineho: Zakony maji veskrze chybu, ze ponechavaji vlade a uradum prilisnou volnost ve vsech moznych vecech, ze to jsou kaucukove zakony a ze jich urady mohou pouzivati, jak chteji. A je-li tomu tak, pak tazi se jeste jednu: Co pomuze stiznost k spravnimu soudu, nemuzeme-li. prokazati, ze bylo jednano proti zakonu, a to proto ne, ze zakon dovoluje uradum vsechno. Tu nepomuze stiznost k spravnimu soudu, nebot tato musi byti zamitnuta.

A proto pravim: Spravni soud jest velice cennym, jest to drahocenny statek, drahocenny pro stat, drahocenny pro statni obcany, ale predevsim musi zakonodarstvi plniti svou povinnost, predevsim museji svou povinnost plniti urady. A pokud se to nestane, jestlize zakonodarstvi samo nedba prava a nezaruci spravedlnost, potud muzete rozmnozovati mista u Nejvyssiho spravniho soudu, jak vam libo dnes chcete utvoriti dva nove senaty, priste jich bude deset - nezjednate-li predpoklady pro zdarne pusobeni Nejvyssiho spravniho soudu, pak neucinili jste niceho. Pravo a spravedlnost jest. ceho si zadame. Spravni soud pak radi prijmeme jakozto zarizeni pro ochranu prava. (Souhlas a potlesk nemeckych senatoru. )

Predseda: Nikdo neni ke slovu prihlasen, debata jest skoncena. Udeluji zaverecne slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj sen. dr Facek: Nemam, ceho bych pripomenul, jenom mohu uplne souhlasiti s vyvody pana predchoziho recnika o vysokem vyznamu Nejvyssiho spravniho soudu naseho. My jsme se nejednou setkali s pokusem, ze vlada sama v navrzich zakona zadala, aby se urcite veci vyloucily z kompetence Nejvyssiho spravniho soudu, ale nase zakonodarne sbory se tomu vzeprely v tom vedomi, jak dulezitou instituci jest Nejvyssi spravni soud pro ochranu nasich obcanskych prav, a zajiste na teto ceste bude nase zakonodarstvi pokracovati. Tedy opakuji navrh rozpoctoveho vyboru, aby zvyseni rozpoctovych polozek pro Nejvyssi spravni soud bylo schvaleno. (Potlesk. )

Predseda: Prosim, zaujmouti mista. (Deje se. ) Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi s navrhem rozpoctoveho vyboru, aby senat pristoupil k usneseni poslanecke snemovny, necht zvedne ruku. (Deje se. ).

To je vetsina. Navrh rozpoctoveho vyboru se prijima.

Druhym bodem denniho poradu je

2. zprava vyboru ustavne-pravniho o navrhu sen. dr Karasa a soudr. na upravu sluzebnich pozitku zrizencu obecnich a okresnich. Tisk 552.

Zpravodajem je pan senator Lukes. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Nasledkem stoupajici drahoty byli zamestnavatele jiz za valky nuceni upravovati svym zamestnancum jejich prijmy, aby mohli existovati. Delnici a zamestnanci v soukromych sluzbach domohli se snaze upravy a tez rychlejsi a vydatnejsi, nebot jejich zamestnavatele mohli najiti uhradu ve zvysenych cenach vyrobku, ktere prodavali. Hure ovsem na tom byli zamestnanci verejni, nebot u verejnych korporaci, at je to stat, zeme nebo obec, sdelava se rozpocet na cely rok; tim pak jsou korporace tyto vazany a nemohou snadno nalezti uhradu na vetsi mimoradna zvyseni. Jeste dnes muzeme rici, ze nedari se verejnym zamestnancum dobre, at jsou te neb one kategorie, coz nejlepe dosvedci, srovname-li jejich prijmy s cenami zivotnich potreb. A vidime, zejmena pokud se tyce zamestnancu s vyssim vzdelanim, ze vyhybaji se primo verejnym sluzbam nebo ze z nich jeste utikaji. Muzeme rici zcela dobre, ze v prve rade byli to verejni zamestnanci, kteri valecnou drahotu museli odnesti a kteri ji take museli zaplatiti. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Soukup. )

Nejhure ze vsech kategorii verejnych zrizencu daril. o se nesporne zrizencum obecnim a okresnim a to proto, ponevadz prave tyto korporace verejnopravni disponuji, abych tak rekl, co nejmensim majetkem, a jakekoliv zvyseni jejich vydaju jest spojeno s velikymi obtizemi. Nalezlo se proto malo obci a okresu, ktere byly s to, pokud to jejich financni pomery dovolovaly, aby mohly upraviti zavcas a primerene svym zrizencum a urednikum jich prijmy, aby aspon ponekud odpovidaly velike drahote. Ponevadz nektere obce a okresy odkladaly jakoukoliv upravu, upravilo Narodni shromazdeni prijmy verejnych zamestnancu obecnich a okresnich, a to jak zrizencum, tak i urednikum zakonem, a sice pokud se tyka uredniku zakonem ze dne 23. cervence r. 1919, c. 434 Sb. z. a n., a pokud se tyka zrizencu zakony ze dne 17. prosince r. 1919, c. 16 a 17 Sb. z. a n. z r. 1920. Ponevadz tato uprava brzy nestacila, byly urednikum obecnim a okresnim jich prijmy upraveny poskytnutim drahotniho a nakupniho pridavku ve vysi statnich zamestnancu a byl jiz vzat zretel tez na pocet clenu rodin dotycnych zamestnancu. Pouze pokud se tyce zrizencu, jak obecnich tak okresnich, u tech dalsi uprava prijmu se nestala a tak prave ti, kteri maji rodiny, drahotou nejvice trpeli, nebot v zakonech, ktere jsem citoval, ze dne 17. prosince 1919 dala se uprava bez ohledu na pocet clenu rodiny. Temi zakony jen ponekud zvysen byl zakladni, velice nizky plat, upraveny byly drahotni pridavky, a sice 50% zakladniho platu a stanoveno pribytecne 20% zakladniho platu. Od te doby upravovaly se jiz prijmy jak statnich, tak zemskych zrizencu nekolikrate. Bylo proto nutno v teto dobe stale stoupajici drahoty - muzeme rici, ktera snad jiz vyvrcholila, - aby se teto kategorii obecnich a okresnich zrizencu vyslo vstric a aby se tam, kde obce nebo okresy nepomohly tem nejpotrebnejsim, jejich materielni pomery ponekud upravily, a zejmena, aby upravou tou pomohlo se jejich rodinam.

Ustavne-pravni vybor pri projednavani teto dulezite otazky byl si, slavny senate, vedom sve odpovednosti, ze zde uklada obcim a okresum, jejichz finance beztak jsou rozvraceny, jeste dalsi nova bremena, aniz by pri tom soucasne sanoval jich finance nebo jim poskytl nejakou uhradu na zvysena tato vydani. S ohledem vsak na to, ze stav, v jakem se tito zrizenci ocitli, jest vice nez zalostny, rozhodl se senat, neodkladati vyreseni teto otazky na delsi dobu, nybrz prikrocil k jejimu reseni a chce timto zakonem, ktery prave projednavame, upraviti jednak drahotni pridavky a jednak mimoradne a nouzove vypomoci tak, jak jsou upraveny statnim zrizencum. Pri tom vzdycky jeste budou prijmy verejnych zrizencu obecnich a okresnich daleko nizsi nez statnich nebo zemskych, a to proto, ponevadz jest zakladni plat mensi a ponevadz jest tez postup pozvolnejsi. Statni zrizenci postupuji az do X. stupne po dvou letech, kdezto okresni a obecni zrizenci po trech letech. Pokud se tyka mistnich pridavku, jsou u statnich a zemskych zrizencu tez vetsi, nez u zrizencu obecnich a okresnich. Tedy uprava tato, o kterou se dnes jedna, bude sice podstatnym zlepsenim, bude jakymsi dobrodinim pro dotycne kategorie zrizencu, ale prece jen prijmy jich nebudou znacne zvyseny. Bude-li uprava provedena, jak zakon navrhuje, znamena to, ze by se platy obecnich a okresnich zrizencu rovnaly platu kvalifikovane delnictva a byly by asi polovinou mzdy horniku a hutniku.

To, velevazeni panove, pri nynejsi drahote mnoho neni, a jestlize se to poskytuje, poskytuje se skutecne jen to nejnutnejsi. Musime. vsak miti na mysli, ze zakon tento jedna pouze o zrizencich trvale a plne zamestnanych tak, jak jest v §u 1 vyslovne uvedeno, jichz sluzba jest stalym a vyhradnym jich povolanim, jez museji konati po celou v jich oboru platnou pracovni dobu. Pouze tito zrizenci maji narok na upravu a zlepseni ve smyslu tohoto zakona. Takovych zrizencu neni mnoho, nejsou to vsichni, takze nemusi zde byti obava, ze by obcim a okresum povstala velika bremena. Jest mnoho zrizencu takovych, kteri sve zamestnani, pokud maji u obce nebo okresu, pokladaji pouze za vedlejsi, kteri maji jeste jinou sluzbu nebo sve povolani, at jsou to zivnostnici, remeslnici nebo malorolnici, a jen vedle toho sveho povolani vykonavaji sluzbu u obce neb okresu. Na ty se zakon nevztahuje a, pokud ti budou chtiti nejake zlepseni, mohou ho dosahnouti jen dohodou a umluvou se svymi zamestnavateli, to jest s obecnim zastupitelstvem, se silnicnim vyborem anebo okresnim vyborem.

Snad nejvice obtizi bude zakon tento pusobiti, pokud se tyka cestaru. Velevazeni panove, v zakone o obecnich a okresnich zrizencich ze dne 17. prosince 1919 jest v § 3 uvedeno, kteri zrizenci maji byti pokladani za zrizence ve smyslu tohoto zakona a kteri podle neho maji sve platy dostavati. V § 3 jest vyslovne receno, ze jsou to ti, kteri jsou trvale a nepretrzite zamestnani, a ja jsem toho mineni, ze na okresni cestare, kteri nejsou plne a trvale zamestnani, nybrz jen obcasne, na ktere neplati vseobecny zakon o pracovni dobe, kteri se nemohou vykazati tydne nebo mesicne nebo rocne touto pracovni dobou, jako se predpoklada u jineho delnictva, se tento zakon nevztahuje, jako se na ne nevztahuje zakon ze dne 17. prosince 1919. Vsichni tito zrizenci, na ktere se tyto zakony nevztahuji, zustanou i nadale zrizenci smluvnimi, museji se sve upravy domahati cestou smluvni. Aby na okresni cestare tyto zakony mohly platiti, musela by vlada nejprve vydati k zakonum ze 17. prosince 1919 provadeci narizeni, ve kterem by muselo vyslovne stati, jaka jsou prava a povinnosti dotycnych zrizencu; pokud se tyce okresnich cestaru, musil by tam byti oznacen tez i jejich kontrolni organ a zejmena by tez musilo byti v provadecim narizeni receno, jak se ma vykladati § 25 zakona ze dne 17. prosince 1919, ve kteremz paragrafu prave se mluvi o zrizencich, tedy tez o cestarich, kteri jiz ve sluzbe drive byli. Tento § 25 jest velmi nejasny a potrebuje vykladu, ktery se muze dati jen provadecim narizenim. Dokud toho nebude, myslim, ze by tezko bylo lze jak zakona drivejsiho, tak nynejsiho na vsechny okresni cestare pouziti. (Predseda Prasek prevzal predsednictvi. )

Ponevadz ustavne-pravni vybor pri projednavani tohoto zakona si byl dobre vedom sve zodpovednosti vuci obcim a okresum, pokud se tyka nakladu, pojal do § 4 vyslovne, ze jest ponechano vlade, aby urcila, kdy zakon ma vejiti v platnost; to znamena, ze vlada to bude moci udelati teprve tehdy, az vejdou v pusobnost tez zakony danove, kterymi maji byti finance obci sanovany. Jest to, velecteni, zejmena zakon, podle ktereho se prideluje jedna polovina dane cinzovni obcim, zakon, podle ktereho 10% dane z obratu bude nalezeti obcim a dale desitiprocentni prirazka ke statnim poplatkum z prevodu nemovitosti. Konecne jest zde dana moznost obcim ziskati prijmy tez z ruznych davek. (Vykrik sen. dr Karase. ) Pan kolega dr Karas rika, ze jest to nepripustno. Velecteni, ja myslim, kdyz obce a okresy fakticky by nemely moznosti poskytnouti, co podle zakonu citovanych dati maji, ze tedy stat je nemuze k tomu donutiti. Muzeme prijati jen takovy zakon, ktery uklada nove vydani, kdyz tez se usneseme na uhrade. (Vykrik: Pri urednicich jste na uhradu nehledeli, to se zakon vydal! Neptali jste se, kde bude uhrada!) Ovsem, aby bylo vyhoveno take pozadavku pana kolegy dr Karasa, jest zde vyslovne receno, ze se pozitky vyplaceji od 1. ledna 1921, tak ze zrizenci zkraceni nebudou, jen se jedna o to, aby obce a okresy mely tez moznost ty vyplaty poskytnouti. Pokud se tyce §u 3, ktery zni, ze ustanoveni §u 4 zakona ze dne 17. prosince 1919, c. 16 a 17 Sb. z. a n., se zrusuje, zde je jen receno, ze drahotni pridavky puvodni se upravuji tak, jako drahotni pridavky statnich zrizencu. Drahotni pridavky puvodni totiz obnasely 50% pomerne nizkeho platu, kdezto drahotni pridavky statnich zrizencu, u nichz vzat ohled na rodinu, jsou daleko priznivejsi.

V navrhu pana kol. dr Karasa byla rec o nakupnich pridavcich. Nakupni pridavky nyni nejsou, nebot jsou nahrazeny mimoradnou vypomoci. Statni zrizenci maji drahotni pridavky, mimoradnou vypomoc a nouzovou vypomoc. Tyto vsechny pridavky a vypomoci jsou podle tohoto zakona obecnim a okresnim zrizencum poskytnuty. Myslim, ze zde senat kona jen svou povinnost, kdyz i opozdene, ale prece jen tem, kdo skutecne jsou toho potrebni a z nichz mnozi si toho plne zaslouzi, dava na konec to, 00 jim patri. Z toho duvodu se primlouvam, aby zakon, jak je navrhnut, byl prijat. (Vyborne! Potlesk. )

Predseda (zvoni): Nikdo neni k slovu prihlasen, prikrocime k hlasovani.

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomuto zpusobu hlasovani namitky? (Nebyly. ) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona (ctyri paragrafy), jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, prosim, aby pozvedl ruku. (Deje se. )

To jest vetsina, osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli se prijima ve cteni prvem.

Nahoru  Dalsi