Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 45. schuze |

Dolu  Dalsi

(Schuze zahajena v 11 hod. dopol. )

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac. Niessner. dr Soukup.

Zapisovatele: Low, dr Prikryl

115 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: min. predseda Cerny; ministri dr Gruber. dr Kovarik, dr Micura.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal,

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Babkovi, za predeslou schuzi sen. Linkovi, pro tento tyden sen. dr Schmidtovi, dale na dobu jednoho tydne sen. Jarolimovi.

Tiskem rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 543. Vladni navrh zakona o ochrane hranicnich mezniku a trigonometrickych znacek.

Tisk 544. Vladni navrh zakona o prislusnosti v zalezitostech statnich hranic a povinnostech vlastniku pozemku pri stanoveni statnich hranic a udrzovani jich v patrnosti.

Tisk 568. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny, aby byl vydan souhlas ke zvyseni rozpoctovych polozek kapitoly Nejvyssi spravni soud na rok 1921.

Zapis o 37. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v utery dne 8. unora 1921.

Zapis o 38. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ve ctvrtek dne 10. unora 1921.

Predseda: Zapis o 42. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske radne overeny, vylozen byl v senatni kancelari podle § 72 jedn. radu k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym panem senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapis ten za spravny a da se do tisku.

Z predsednictva prikazano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Podle § 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n.,

vyboru narodohospodarskemu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 18. unora 1921, kterym se zrusuji nejvyssi ceny drozdi stanovene narizenim ze dne 1. cervence 1920, c. 419 Sb. z. a n.

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu, a to nejprve k

1. druhemu cteni zpravy vyboru socialne-politickeho a vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakona, kterym se meni nektera ustanoveni zakonu o odpocivnych pozitcich statnich zamestnancu a ucitelstva skol obecnych a obcanskych. Tisk 547.

Zpravodajem za vybor socialne-politicky jest pan sen. Smrtka, za vybor rozpoctovy pan sen. dr Karas.

Preji si pani zpravodajove nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Smrtka: Jsou nutne tyto opravy tiskovych chyb: Na strance 5 v tabulce, sloupec II. za slovem tzenatyT nema byti carka.

Na strance 6 v tabulce II. A ve sloupci II. za slovem tzenatyT nema byti carka.

Na strance 8 v § 4 na radce pate zdola, pred slovem trokT ma byti predlozka tnaT.

Zpravodaj sen. dr Karas: Nemam zadnych opravnych navrhu.

Predseda: Prikrocim k hlasovani. Prosim o zaujeti mist. (Deje se. )

Kdo z panu senatoru souhlasi s osnovou zakona (3 clanky), s opravami, jak byly prave p. zpravodajem vytceny, jeho nadpisem, jakoz i uvodni formuli, tak jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se. )

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest tez ve cteni druhem.

Nyni jest nam hlasovati o resoluci. Kdo souhlasi s navrzenou resoluci, otistenou ve zprave vyborove, prosim, aby pozvedl ruku. (Deje se. )

To jest vetsina. Resoluce se prijima.

Dalsim odstavcem jest

2. zprava vyboru socialne-politickeho a vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Bechyne, dr Franke, dr Rasina, Sramka, Svehly a soudr., aby byl vydan zakon o stavebnim ruchu. Tisk 565.

Senat se usnesl ve sve schuzi dne 24. unora 1921 na tom, aby tato vec byla projednana ve smyslu § 55 jedn. radu zkracenym jednanim.

Navrhuji, aby tato vec projednana byla v jedine debate a to ve lhute 8 hodin.

Kdo s mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se. )

To jest vetsina. Navrh muj jest prijat. Budu tudiz tak pokracovati.

Zpravodaji jsou: za vybor socialne-politicky sen. Rudolf Panek, za vybor rozpoctovy sen. Kousa.

Navrhuji, aby celkova doba recnicka ustanovena byla takto: klubu ceskoslovenskych soc. demokratu 1 hodina, klubu republikanske strany csl. venkova 1 hodina, klubu strany lidove 1 hodina, klubu narodne-demokraticke strany 1 hodina, klubu csl. strany socialisticke 1 hodina, klubu nemecke strany soc. demokraticke 1 hodina, ostatnim stranam nemeckym 1 1/2 hodiny.

Jsou proti teto dobe namitky? (Nebyly. )

Nejsou. Lhuty jsou prijaty.

Recnici jsou tito: tproT sen. dr Franta, dr Brabec; tprotiT sen. dr Hilgenreiner. Hartl, dr Herzigova, dr Reyl, dr Karas, dr Horacek, Hrejsa, Thor. dr Wiechowski, Niessner.

Udeluji slovo panu zpravodaji za vybor socialne-politicky sen. Rudolfu Pankovi.

Zpravodaj sen. Rud. Panek: Slavny senate! Po cetnych uradach a poradach a dokonce i po spolecne konferenci konane s nekterymi zastupci poslanecke snemovny, tedy vlastnimi navrhovateli tohoto zakona, predklada vam socialne-politicky vybor spolecne s vyborem rozpoctovym predlohu zakona, o jehoz mimoradne dulezitosti a mimoradnem vyznamu neni treba ztraceti prilis mnoho slov. Jiz ta okolnost, ze bylo treba konference spolecne se zastupci poslanecke snemovny, svedci o mimoradnem vyznamu teto predlohy a ja musim konstatovati, ze tato predloha v nasem politickem zivote vyvolala jisty rozruch, a proto take bude na miste, jestlize pouziji teto prilezitosti, abych se dotkl nekolika slovy pomeru senatu k poslanecke snemovne a naopak, nebot mam za to, ze prave pri teto predloze tento pomer primo pregnantnim zpusobem vyvstal do popredi.

Jak znamo, senat zabyval se bytovou otazkou jiz v druhe polovici minuleho roku. Byly zde predlozeny dva iniciativni navrhy, a to navrh sen. Kousi jiz v cervnu, kterym se vlada vyzyva, aby opatrila financni prostredky pro podporu stavebniho ruchu, a konecne v prvni den, kterym se zahajovalo podzimni zasedani Narodniho shromazdeni predkladaji sen. KIofac a dr Krousky navrh zakona, aby byl vydan zakon o zrizeni bytoveho uradu, do jehoz kompetence by se vlozily vsechny otazky, tykajici se stavebnictvi, dale zakon tykajici se opatreni financnich prostredku a konecne zakon ohledne dalsi podpory stavebniho ruchu, takze nesporne iniciativa v bytovych otazkach prislusi senatu. Bohuzel, k projednavani techto velmi dulezitych predloh dochazi teprve v lednu, a ja nechci zde uvadeti priciny tohoto prutahu, nechci rekriminovati, ale jedno je jisto: ze vlada teprve v prosinci zaujima stanovisko k temto predloham prohlasujic, ze prijde s vlastnimi navrhy. To se take stalo v prosinci a v lednu; predklada celkem asi 9 ruznych osnov zakona, z nichz 2 podava v senatu a 7 jich podava v poslanecke snemovne. V senate byla predlozena osnova tykajici se stavebniho komisare a zakon o stavebni povinnosti, kdezto ostatnich 7 osnov zakonu, tykajicich se podpory stavebniho ruchu, ruznych ulev danovych a pod. predklada v poslanecke snemovne.

Senat neprodlene pristupuje k projednavani techto osnov, ktere mu byly predlozeny, a take v cetnych poradach socialne politicky vybor propracoval predlohu, tykajici se stavebniho komisare a pripravil ji pro plenum senatu. Avsak mezitim se situace v poslanecke snemovne zmenila. Aniz by poslanecka snemovna vubec meritorne jednala o osnovach vladnich, usneslo se nekolik jednotlivcu - tak zvana tpetkaT - ze prijdou s vlastnim navrhem zakona, s jakymsi zakonem soubornym, v nemz by se resily vsecky otazky, tykajici se stavebniho ruchu, tedy i ony otazky, jimiz se jiz senat meritorne zabyval. Ackoliv nemohlo byti neznamo poslanecke snemovne i tem jednotlivcum, ze senat jiz projednava tyto otazky a ze take svoje prace dokoncil, nebylo uznano za vhodne, aby se dorozumeli se senatem a nas vyrozumeli o svem umyslu, ze chteji proste odloziti vladni predlohy, tedy i ty, s nimiz se jiz meritorne senat zabyval.

Podobny postup jest tezko vysvetlitelny a ja ho oznacim slovem, ze jest malo vhodny, jiz take proto, ponevadz jest to zbytecne mareni casem a energii, kterou bychom jiste mohli pouziti pro prospesnejsi praci, nez abychom snad v senate delali zakony na sklad. A kdyz senat dal pruchod tomuto svemu prekvapeni nad podobnym postupem a kdyz zadal, aby byl take pribran do konferenci, do porad konanych zastupci jednotlivych politickych stran v poslanecke snemovne - v tak zvane tpetceT - a kdyz svoji zadost oduvodnil nutnosti spolecneho postupu ve spolecnych otazkach a take momentem casovym, aby se zbytecne neplytvalo casem. padla slova z ust nekterych politiku, ktera si senat nesmi jen tak dati libiti a nesmi je v zajmu vaznosti a dustojnosti snad jen tak pominouti mlcenim: pry jsme jen kontrolnim sborem a nemame naprosto zadneho prava politicke iniciativy.

Tak to bylo receno v poslanecke snemovne! Kdo takto mluvi, nezna nasi ustavu. (Souhlas. ) V Ceskoslovenske republice jsou dva uplne rovnocenne, rovnopravne zakonodarne sbory, sbory koordinovane, kde jeden druhemu neni podrizen ani nadrizen. Podle ustavy take prislusi senatu politicka iniciativa, prave tak, jako poslanecke snemovne, az na predlohy, ktere jsou primo ustavou poslanecke snemovne vyhrazeny. Vlada tedy ma volnost a ma pravo, kdyz uzna za vhodne, predkladati urcite osnovy, az na osnovy presne ustavou vymezene, take senatu, a to predem, nezli je poda ve snemovne poslanecke. Tedy pouvoir iniciativy politicke neda si a nesmi si senat v zadnem pripade dati vziti.

Tedy, my pry mame pouze pravo kontroly. Ja konstatuji, ze take poslanecka snemovna ma pravo kontroly zase nad usnesenimi senatu samotneho. Tou kontrolou se nikterak nevycerpava pusobnost senatu, nebot senat, uzna-li to za vhodne, muze take v dulezitych, urcitych pilnych vecech sam uciniti napred usneseni, a pak jest ovsem poslanecka snemovna zase kontrolou nad usnesenim senatu.

Z toho je zjevne, ze v Ceskoslovenske republice mame dva uplne rovnorode a rovnopravne sbory zakonodarne, kde neni podrizenosti a nadrizenosti, nybrz kde je rovnocennost a vzajemnost. My mame podle nazoru nekterych politiku z poslanecke snemovny pouze jenom pravo kontrolni, tedy jsme pouhym korektivem usneseni poslanecke snemovny. Ale chceme-li, prosim, toho prava vyuziti, pak se nam rekne pri mnohych predlohach, a prave pri teto predloze, kterou dnes mame projednavati: tnoli me tangereT, to jest dilo kompromisu, na tom nam nesmite nic zmeniti. Jake tedy vlastne mame pravo? Politiku nesmime delati, pravo iniciativy nemame, a kdyz chceme kontrolovati, take nesmime kontrolovati, kdyz si toho nepreje poslanecka snemovna. Tedy by zbylo, ze smime pouze schvalovati, co si preje poslanecka snemovna, a ze smime pouze korigovati, co si preje poslanecka snemovna, abychom korigovali. Mam totiz za to, ze, nelibi-li se ji zrovna neco z duvodu popularity, chce prenesti odium na senat, jako se to stalo na priklad s urednickou predlohou.

Prohlasuji, ze tento stav jest neudrzitelny a nesnesitelny a ze bychom ztratili raison d' être. Byli bychom prilis nakladnym sborem, kdybychom meli snad kontrolovati, anebo korigovati jen to, co si preje poslanecka snemovna. Ceskoslovenska republika je prilis chudym statem, nez aby mohla udrzovati takovy nakladny sbor. Pravim to bez jakekoliv zaujatosti proti poslanecke snemovne. Naopak, ja bych si vzdycky pral shody. Prohlasuji, ze chceme ziti, ale chceme take pracovati, chceme praci, a te nam nesmi upirati poslanecka snemovna. Mohl bych pri te prilezitosti zvolati: Stastny stat, kde se - neni-liz pravda - zakonodarne sbory jaksi perou o praci, kdyby v tom nebylo urcite politicke pozadi. Nuze, rozdelme si tuto praci, snazme se uslechtilym zapolenim zapasiti o tu palmu prace. Prace najdeme vzdycky dost a dost a jedine tim zpusobem budeme delati dobre zakony, takove zakony, ktere budou prospesne statu i obcanstvu.

(Predsednictvi prevzal mistopredseda Kadlcak. )

Pokud se tyka predlohy same, tu musim bohuzel konstatovati, ze se ji nevenovala takova pozornost, jak by to jeji obsah plnym pravem zasluhoval. Predloha, ktera ma 72 paragrafu, kde jeden jest dulezitejsim druheho, predloha, ktera ma vyresiti nejpalcivejsi problem pritomnosti, na jehoz vyreseni zalezi osud tisicu a tisicu obcanu dnes bez pristresi, ta predloha se v poslanecke snemovne v pravem slova smyslu promrskala a pak se hodila na stul senatu a reklo se: V peti dnech to musi byti hotovo, jinak odpovidate za prutah. Prosim, nebyl tohle diktat? Odporucuji cisti Laveleye, ktery pravil, ze despotismu snemovny nutno se vice obavati, nezli despotismu monarchismu. Ja bych si z techto prutahu nic nedelal, ja bych prevzal odpovednost za tyto prutahy, ponevadz my jsme jich nezavinili, ponevadz my jsme v senate o veci jednali jiz v lete a na podzim, jiste vcas, a nemuzeme za to, ze projednavame tuto predlohu teprve pocatkem brezna. Za tento prutah neprejimame zadne odpovednosti.

Konecne Dugout to zcela spravne rekl, ze lepe jest mene zakonu, ale dobrych, nez mnoho zakonu a spatnych. A kdyz uz konecne tak cituji, chtel bych citovati jeste americkebo politika Ganawaye, ktery pravil, ze prutahy v senatu byvaji k dobru veci same, ponevadz koriguji obycejne chvat a spech, s jakym se hlasuje v dolni snemovne, a myslim, ze u nas je to take na miste, ponevadz na cetnych predlohach jsme mohli pozorovati, s jakym kvapem a spechem se v poslanecke snemovne zakony odhlasuji.

A nyni k veci. Oba zakonodarne sbory, jak senat, tak i poslanecka snemovna, byly svorny a jednotny v jedne veci, ze totiz bytova krize je mimoradnym zlem, ktere nutno zase mimoradnymi opatrenimi resiti, ze jest to kratce problem mimoradne povahy a ze ten problem mozno resiti zase jen vyminecnymi opatrenimi. Vlada chtela vyresiti tu otazku, krome ovsem jinych ustanoveni, na priklad povinnosti stavebni, kterou chtela uloziti zamoznym osobam, ktere dnes na ukor a ucet nezamoznych osob bydli v domech, ackoliv by si mohli vystaveti sve vlastni pribytky a vydelecnym podnikum, ktere se nestaraji o pribytky pro sve zamestnance. Chtela tento problem resiti tim zpusobem, ze chtela vloziti vsechno, co souvisi se stavebnictvim, do jednech rukou, do rukou vladniho stavebniho komisare, ktery by proste organizoval praci a vyrobu, a za jeho kontroly vsecko, co souvisi se stavebnictvim, by se vyrizovalo a projednavalo.

Navrhovatele zakona, ktery mame pred sebou, byli ovsem opacneho nahledu Oni ve sve duvodove zprave pravi toto: tNelze v dnesnim napeti povalecnem pouze moci a diktatem hojiti rany, svetovou valkou zasazene socialnimu zivotu naroda, naopak napravu lze zjednati jen casem a probuzenim zajmu pro reseni vsech tuto projednavanych otazek nejdrive a prave v tech vrstvach obyvatelstva, jimz ma byti pomozeno a ktere krizi trpi, at v te ci one forme. Jen spolecnym prispenim vsech zajemniku lze za vydatne pomoci statni zdolati vse, kdyz stane se tak rychle a vcas. Ale ani to nestaci. Proto nezbytno jest mobilizovati kde koho a vsichni jsou povinni prinesti obeti spolecne snaze. T

Tedy, abych rekl, takovy motiv jejich navrhu: Druzstevni stavebni podnikani selhalo, statni iniciativa selhala, take podnikani stavebni obcemi selhalo a jest tu treba vse vymaniti z rukou techto a vse jest nutno prenesti do rukou soukromych, jest treba uciniti vse, abychom jaksi znovu vznitili soukrome stavebni podnikani. Tim zpusobem ovsem vznikl jakysi konflikt v nazorech, ne na vec samotnou - ve veci jsme byli vsichni jednotni, byli jsme si vedomi, ze mimoradnymi prostredky musime odstraniti tuto bytovou krizi ale ve forme jsme nebyli svorni. To znamena, ze jsme hledali kazdy, tedy vlada, senat i poslanecka snemovna prostredky, jak dojiti k tomu spolecnemu cili.

I socialne - politickemu vyboru, pokud projednaval otazky tykajici se stavebniho komisare, tanulo na mysli, podporovati soukrome podnikani. Vzdyt teziste pusobnosti stavebniho komisare spocivalo vlastne takrka v tom, aby podporoval soukrome stavebni podnikani, tedy soukrome podniky stavebni.

Ovsem chteli jsme, aby se tak delo za urcite kontroly, abychom tim zamezili lichvu. A jestlize jsme stavebniho komisare chteli jaksi vybaviti mimoradnymi opatrenimi, tedy mimoradnou pravomoci, pak to kotvilo v mimoradne povaze veci same. Vzdyt take i v duvodove zprave docitam se, ze sami navrhovatele rikaji, ze musime vsecko mobilizovati. A co jest mobilizace? To jest take mimoradne opatreni. Tedy socialne-politicky vybor dukladne projednal tuto predlohu, v cetnych poradach a schuzich podrobil ji prisne kritice, pokud to dovoloval cas a pokud to bylo vubec fysicky mozno. A tu bych si pral prave pri te prilezitosti priciniti urcitou poznamku. Revolucnimu Narodnimu shromazdeni se vytykalo, ze dela zakony naspech a ze zakony, ktere vysly z revolucniho Narodniho shromazdeni, nesou znaky spechu. Tehdy ovsem nebylo jineho vyhnuti v revolucnim Narodnim shromazdeni, nyni vsak mame tu nahrazku v § 55, ktery. jest take zpusobily, abychom delali kvapne zakony a proto pres to, ze jsme tuto predlohu podrobili dukladne kritice, nerucim za to, neni-li tam nejaka chyba, nejaka vada. Mozna dost, ze prese vsechnu bedlivost vzhledem ke kratkemu casu, ktery nam byl vymeren, proklouzly urcite vady, ktere se teprve pozdeji v praksi ukazi.

Dale musim zdurazniti, ze tato predloha, jak ji mame pred sebou, neni snad nejakym prevratnym dilem. Tato predloha obsahuje celou radu narizeni jiz v zakonech obsazenych, kterezto zakony jsou jeste dnes v platnosti, a i tam, kde chce byti iniciativni, resi vec kompromisne a nezavadi naprosto nic noveho. Navrh poslanecke snemovny ma vsak urcitou prednost, kterou nemohu upriti a ktera spociva v tom, ze souborne v jednom zakone resi vsechny otazky, tykajici se stavebniho ruchu, ackoliv i tu byly vysloveny urcite pochybnosti, ze to bude prave z duvodu

zakonodarne techniky na zavadu, chteli-li bychom poopraviti ten ci onen zakon nebo ustanoveni. Tato pochybnost nema vsak zadne podstaty, ponevadz ukaze-ll se potreba tento zakon novelizovat - a ta potreba se zcela jiste ukaze behem doby muzeme jednotlive casti tohoto zakona novelizovati, at jest to v jednom zakone nebo v nekolika.

Nyni prejdu k podrobne kritice jednotlivych paragrafu.

V § 1 jsou jednotlive odstavce doslovne vynaty ze zakona ze dne 17. prosince 1919 az na odstavec treti, kde je narizeno, ze strany, ktere byly zbaveny svych pribytku, ponevadz dum byl vyvlastnen, maji v prve rade narok na byt v domech postavenych dle tohoto zakona. Tato vlozka nema valne ceny, ponevadz zde mame zakon o ochrane najemniku, podle nehoz majitel domu, chce-li dum demolovati, musi se predem postarati stranam o byty.

§ 2 zmenili jsme ve vsech trech odstavcich. V prvnim odstavci znejicim: tJako staveniste jest pouziti nejprve pozemku statnichT jsme zmenili slovo tnejprveT v ttezT, ponevadz nechceme zbytecne prodluzovati vyvlastnovaci rizeni, aby snad strany ne poukazovaly na to, ze tam ci onde jsou statni pozemky. Take i odstavec druhy jsme musili pozmeniti, ponevadz dle puvodniho zneni predlohy byl by byval stat nucen prodati pozemky vubec, i takove, kterych potrebuje k vlastnim ucelum. My jsme sem musili vloziti ustanoveni, ze stat jedine tehdy, jestlize sam nepotrebuje pozemku k vlastnimu ucelu, jest povinen je prodati, ponevadz by se mohlo snadno stati, ze stat by mel vybrane pozemky na urcitych mistech, kde by chtel staveti, rekneme, vysokou skolu, ty pozemky by se libily nekteremu soukromemu podnikateli, ten by zadal jejich vyvlastneni a stat by byl povinen, podle puvodni predlohy, tyto pozemky prodati.

§ 3 jsme rovnez musili prepracovati ze zakladu, ovsem ne ve veci - o te veci jsme vsichni vedeli, co navrhovatele zamysleji timto paragrafem - nybrz ve forme. Na pr. hned v prvnim odstavci jsme musili vypustiti vetu, kde bylo receno, ze pudu urodnou jest zabirati v tomto poradi, ze vsak take pudu neurodnou je mozno zabirati v tomto poradi, to ovsem v tomto odstavci receno nebylo. Stejne jsme byli povinni v § 3 hajiti obecni pozemky, ponevadz podle tohoto paragrafu byly by take obce povinny sve vlastni pozemky prodati, zadal-li by nektery soukromy podnikatel jejich vyvlastneni. Podle toho by musila obec prodati na pr. pozemky, kterych potrebuje ke komunikaci, nebo kterych chce pouziti ke stavbe budov verejnych, skol a podobne. I tu jsme musili chraniti obec, aby mohla v te veci jaksi zaujmouti sve stanovisko a jen tehdy prodati pozemek, nepotrebuje-li ho sama k vlastnim ucelum.

V § 4 jsme rovnez pozmenili prvy odstavec, kde jsme rekli, ze zajemnik muze zadati vyvlastneni pozemku jen tehdy, jestlize nema sam v obci vlastniho prihodneho pozemku. To doplnili jsme proto, abychom proste zamezili spekulaci s pozemky.

V § 5 jsme pozmenili take odstavec druhy; vlozili jsme tam, ze i pamatkovy urad ma byti slysen, jedna-li se o nemovitosti pamatne ceny, ovsem ze jsme musili omeziti posavadni - rekl bych - veto pamatkoveho uradu, ponevadz podle dosavadnich predpisu, podle dosavadniho zakonneho ustanoveni mohl pamatkovy urad proste zameziti, vlastne poloziti svoje veto, kdykoliv se jednalo o vyvlastneni nektere nemovitosti, kterou by on uznal, ze se vyvlastniti nema. To veto jsme musili do jiste miry odejmouti, ponevadz pry, jak se vysvetlovalo, bylo ho vexatorioky pouzivano se strany pamatkoveho uradu.

Take byla velika rec o zruseni pusobnosti statni regulacni komise pro Prahu. Statni regulacni komise pro Prahu tezce nesla, ze jeji pusobnost byla timto zakonem zrusena. My jsme se dohodli, ze postavime jaksi statni regulacni komisi pro Velkou Prahu na roven pamatkovemu uradu, takze take i statni regulacni komise, jedna-li se ovsem o Velkou Prahu, bude slysena, jestlize pujde o vyvlastneni pozemku lezicich v obvodu Velke Prahy.

§ 6 teto predlohy byl ovsem oznacen jako objekt kompromisu, na kterem nesmime zmeniti pismeny, ackoliv reknu uprimne, ze bychom to byvali velmi radi zpusobili, a to proto, ponevadz § 6 znamena podstatne zhorseni zakona ze dne 17. prosince 1919. Ale ponevadz to bylo oznaceno za tne touchez pasT, nemohli jsme tohoto paragrafu zmeniti. V tomto paragrafu jest receno: tMajiteli pozemku vyvlastneneho k ucelu stavebnimu prislusi jako nahrada obecna jeho hodnota. T Mam za to, a je to take v duvodove zprave, ze nutno rozumeti pozemkem k ucelu stavebnimu prirozene take komunikace, cesty, kanalizace a pod. a ze tedy, jestlize k tomuto ucelu nejaky pozemek bude vyvlastnen, ma majitel pozemku narok na nahradu. Jinak by podle zneni § 6 odstavce prvniho nemel vubec naroku na nahradu.

V odstavci tretim tohoto paragrafu - a je to charakteristicke - pravi se: tPri urceni nahrady budiz dbano ujmy v hodnote zbyvajiciho pozemku, ktery zustal nevyvlastnen. T Ale ze nutno dbati zisku, to ovsem zde neni receno.

V § 8 jsme zamenili nejiste sluvko tza stejnou cenuT pripadnejsim pojmenovanim tza puvodni vyvlastnovaci cenuT.

§ 9 ovsem byl predmetem dlouhych porad. Zde se jednalo o davku, stanovenou zakonem ze dne 6. unora 1920, z nezastavenych pozemku. Davka ta byla tehdy stanovena timto zakonem pro Prahu. Ovsem zadalo se v puvodni predloze, aby tato davka byla zrusena. Tim bychom vsak pripravili Velkou Prahu o zdroj prijmu, ktere jsme ji sotva poskytli. Vzdyt v same vnitrni Praze cini tato davka 1 milion korun, v Bubenci cini 300. 000 K. Ale konstatuji, ze to, co jednem bylo zdrojem prijmu, to druhym zase bremenem. Uznavam, ze nektere obce snad prilis vexatorioky vykladaly toto ustanoveni zakona a ze vybiraly tuto davku take z pozemku, kde to nebylo na miste, ale nebylo by zase na miste, abychom vubec tuto davku odstranili, kdyz soucasne se nepostarame obcim o zdroj prijmu. Proto jsme se v posledni chvili usnesli, aby tato davka byla zrusena teprve 1. cervencem 1921, a resoluci vyzyvame vladu, aby zakon ze 6. unora 1920 do 30. cervna 1921 novelizovala, kde by vhodnym zpusobem tuto davku upravila. Je to treba jiz z toho duvodu, ponevadz zrusili-Ii bychom tu davku uplne, dopustili bychom se jiste anomalie, ponevadz existuje dubnovy zakon cis. 280 Sb. z. a n., podle nehoz je vlada zmocnena tuto davku take v jinych obcich zavesti. Vlada take pouzila tohoto zmocneni a tuto davku skutecne take v nekterych obcich zavedla. A nyni bychom zde meli anomalii, ze pro Prahu tu davku rusime, kdezto v ostatnich obcich, kde nebyla zavedena, byla by i nadale ponechana.

V § 11, kde jsme zrusili zakon ze dne 17. prosince 1919,c. 20 Sb. z. a n., t. j. vyvlastnovaci zakon, bylo toto zruseni oznaceno za objekt kompromisu. Take zde nesmeli jsme zadnych zmen priciniti. Co vyplyva z tohoto zakona? Predstavte si, prosim, ze rusime zakon vyvlastnovaci, ale ze pusobnost prve hlavy teto predlohy, kterou mate v ruce, konci dne 31. prosince t. r., takze 1. lednem 1922 nebudeme miti vubec zadneho vyvlastnovaciho zakona, podle nehoz bychom mohli k stavebnim ucelum vyvlastnovati pozemky. Tedy predpoklada se, ze za tech 10 mesicu, pokud ma tento novy zakon pusobiti, budeme tak sanovani, ze nebude zadneho vyvlastnovaciho zakona potrebi. Ja jsem ovsem opacneho nazoru, jsem presvedcen, ze budeme museti tento zakon prirozene prodlouziti. Ale prijali jsme tyto argumenty, ktere nam byly receny, za spravne, ze totiz, prodlouzili-li bychom tento zakon do r. 1922, nebo kdybychom zakon ze dne 17. prosince 1919 - ten vyvlastnovaci zakon - soucasne nezrusili, ze by stavebni podnikatele nebo zajemnici, kteri chteji staveti, proste rekli: A to pockame, dnes je krize, jsou mzdove boje a pristim rokem budou stavebni hmoty levnejsi. Tedy by nestaveli a cekali by, az bude snad konjunktura priznivejsi. Ale nam se jedna o to, aby se stavelo ihned, abychom odstranili bytovou krizi, a proto jsme tento argument, ackoliv je hodne za vlasy pritazeny, prece museli jaksi akceptovati.

Hlava druha a treti obsahuje jakousi korelatni latku, ktera byla take oznacena za tnoli me tangereT. V hlave druhe a treti nesmeli jsme priciniti ani jedne zmeny.

Co se vlastne chce touto hlavou druhou a treti, temi predpisy, ktere zde jsou, temi rozhodcimi soudy mzdovymi a temi cenovymi soudy dokazati? Navrhovatelum tanulo na mysli uvesti zajmy zamestnancu se zajmy zamestnavatelu, zajem obchodni se zajmem kapitalu a zajmem prace v soulad, a privoditi jakousi stabilitu jak ve mzdach, tak i v cenach a ja, jestlize - ale silne pochybuji o tom skutecne se timto zakonem dokaze alespon ve stavebnictvi, mohu prohlasiti, ze by to byl prvni krok k ozdraveni nasich hospodarskych pomeru vubec. Ale ovsem teprve budoucnost ukaze, zdali dobre minena snaha navrhovatelu, kteri se dohodli s odborovymi organizacemi, bude take v praxi korunovana vysledkem.

Tyto rozhodci soudy existuji jiz dnes v kovoprumyslu, ovsem s tou obmenou, ze predseda takoveho rozhodciho soudu v kovoprumyslu je zvolen z nestrannych osob, kdezto zde se ustanovuje, ze predsedou techto rozhodcich soudu ma byti aktivni soudce, tedy urednik. Bude-li to ovsem na prospech veci same, ukaze nam zase budoucnost. Stejne pokud se tyce i cenovych soudu mam urcite pochyby. Mame zde zakon ze dne 28. kvetna 1919, t. zv. lichevni zakon, kde jsme take zavedli jakysi druh lidovych soudu cenovych, a prosim, melo to nejaky smysl pro stabilitu cen? Nemelo, a my jsme videli, ze od roku 1919 jako na vzdor tomu zakonu sly stale a stale ceny vsech zivotnich potreb do vyse. Je videt, ze pricina vysokych cen kotvi docela jinde a ze se neda odstraniti zadnymi cenovymi soudy.

Hlava ctvrta pojednava o losove vypujcce, totiz opatreni financnich prostredku, ponevadz to jest vlastne tnervus rerumT cele predlohy. Jestlize bylo vsak vytykano navrhovateli, ze druzstevni podnikani selhalo, pak rikam, ze selhalo proto, ponevadz zde nebylo financnich prostredku. Proto musila by selhati a selhala by cela tato predloha, kdyz zde nebude penez. To jest jista vec. Pokud se tyce losove vypujcky, nebylo pricineno zadnych zmen, ale bylo uvazovano take o nucene pujcce. Pri tom vsak prohlaseno bylo z rad vladnich zastupcu, ze jest to ultima ratio, ze se k podobne veci saha az v nejkrajnejsim pripade, ackoliv nyni na pr. ministerstvo post a zeleznic zada take nucenou investicni pujcku pro stavebni naklady post, telegrafu a telefonnich vedeni a take i zeleznice. A jiste, ze by takova nucena pujcka. kdybychom ji snad ve prospech stavebniho ruchu zavedli, uskodila nasemu uveru v cizine.

Ale socialne-politicky vybor a rozpoctovy vybor byly take v jakychsi pochybnostech, zdali totiz castka jedne miliardy staci vubec, aby mohla kryti vsechnu potrebu, kterou dnes mame pokud se tyce nedostatku bytu. Vzdyt samo ministerstvo verejnych praci ma projektu asi za jednu miliardu 200 milionu. To by ovsem miliarda na to nestacila, a proto zadame v prislusne resoluci, aby vlada okamzite prikrocila k pracem, ktere by byly spojeny jaksi s novymi zdroji prijmu, abychom opatrili nove zdroje prijmu ve prospech stavebniho ruchu.

Hlava pata pojednava o bytove peci o statni zamestnance. V poslanecke snemovne bylo vyrknuto tezke slovo: tPryc se vsemi fondy, pryc s fondovym hospodarstvim!T Pro statni zamestnance musi byti takove fondy zrizeny, ponevadz dokazatelne statni zamestnanectvo trpelo za valky i po valce nejvice, bylo nejhure odmenovano a stat prevzal po prevratu revolucnim celou radu urednictva z ostatnich statu, ze sukcesivnich statu Rakouska, kteri byli prislusniky Ceskoslovenske republiky, nebo se jimi teprve stali. Stat tyto zamestnance potreboval, kdyz se zarizoval, chce, aby zamestnanec statni slouzil tam, kam ho povola, a proto je povinnosti statu, aby mu byt take opatril.

K teto pate hlave byla prijata resoluce ohledne parity ucitelstva obecnych a mestanskych skol se statnimi zamestnanci, aby totiz take ono bylo podilnikem na vyhodach, ktere ma poskytnouti tato hlava statnim zamestnancum.

Hlava sesta pojednava o financni podpore stavebniho ruchu a ulevach danovych a poplatkovych. Nutno v prvnim odstavci § 30 vysvetliti, co znamena tdum s malymi bytyT. tDum s malymi bytyT znamena dum, kde je obytna plocha ze dvou tretin zastavena nebo pouzita pro male byty az do 80 m2 a teprve zbyvajici jedne tretiny muze byti pouzito i pro jine ucely, na pr. zivnostenske nebo obchodni.

§ 32 pojednava prave o podpore, ktere se ma dostati domum, ktere budou podle tohoto zakona staveny. Ta podpora, prohlasuji, je dalekosahla, ta zaruka, tyto financni obeti, ktere zde dava stat ve prospech stavebniho ruchu, mohu rici, jdou takrka nad nase financni sily. Vzdyt na priklad podle odstavce 2. zmineneho paragrafu snizi se stavebni naklady az o 50% pro podnikatele stavby.

Odstavec 4. pojednava o primych zapujckach. Je nutno vysvetliti, co treba rozumeti primou zapujckou. Prirozene, ze stat nemuze byti veritelem primym, aby snad sam obchodoval, aby sam pujcoval penize, ale zde cini se vyjimka, nebot se zde jedna o stavby, ktere byly zapocaty v roce 1919 a 1920 a nejsou jeste dnes dokonceny, a to proto, ponevadz schazeji penize a ponevadz uver hypotekarni byl uplne vycerpan. Dnes. proste na domy, ktere stoji a jsou vystaveny az pod strechu, nechce nikdo jiz pujciti. Mame pripady, ze jsou domy na priklad v Nuslich uplne vystaveny az pod strechu jiz na podzim, ale schazeji urcite prace, truhlarske, zamecnicke a podobne, ponevadz neni uveru Tyto domy stoji ladem, ac bytu potrebujeme. Zde ma predloha na mysli, aby tem to stavbam byly poskytnuty prime zapujcky ze statni pokladny.

Take v § 33 treba vysvetliti, co nutno rozumeti nakladem radne zjistenym. Samozrejme, ze nemuzeme strnouti na zadne castce pevne stanovene, ktera snad by byla jaksi predem rozpoctena, ponevadz bychom tim vubec soukrome podnikani zabijeli. Ale zase na druhe strane musime nutiti, aby se hospodarne stavelo, aby pokud mozno bylo zde co nejvice obytne plochy, a proto take ma na mysli predloha ruzne typy staveb pro mesta, vesnice, horske obce atd. Tedy zde je zcela spravne receno, ze zaruka statu se vymeruje teprve podle nakladu stavebniho, konecne radne zjisteneho.

V temze § 33 spornym bodem bylo take ustanoveni ohledne velikosti bytu. Predloha navrhovala, aby obytna plocha bytu o 2 obytnych mistnostech cinila nejmene 35 m2. Rikalo se a oduvodnovalo se, ze to je plocha prilis mala, a puvodne take socialne - politicky i rozpoctovy vybor usnesl se, aby plocha byla zvysena na 40 m2. Ale pozdeji jsme revokovali toto sve usneseni a pristoupili jsme opet na usneseni puvodni, to jest na 35 m2, a to proto, ponevadz tech 5 m2 dnes stoji. velike penize. Je to jiste prospesnejsi, jestlize dnes vubec lidem, kteri nemaji pristresi, kteri jsou nuceni v jedne mistnosti se tisniti, -- po pripade tisni se nekolik rodin v jedne mistnosti - opatrime snadno a rychle, a pokud mozna s nejmensim nakladem aspon takovy samostatny byt, nez abychom snad staveli mistnosti vetsi a tim stavebni krizi prodluzovali.

Pokud se tyce § 36 teto predlohy, ustanovuje tento paragraf, ze za ucelem poskytovani zapujcek maji se sejiti jakesi spolecnosti s rucenim omezenym, spolecnosti, ktere se utvori za urcitych predpokladu zakonem stanovenych z financnich a pojistovacich ustavu. Byla zde vyslovena take pochybnost, zdali se podobnym zpusobem nepodrazi uver pro stavebni podnikani.

Dalsi paragraf doznal jen nepatrnych stylistickych zmen.

V §u 39 byla sporna otazka, zdali uplne osvobozeni od dane cinzovni a tridni dane domovni ma byti snizeno z navrhovanych 50 let na 30 let, protoze bylo vyslovne receno, ze to jiste jest tezko srozumitelne, abychom osvobozovali od dane cinzovni a od dane domovni dum na dve generace. Tedy jaksi psychologicky moment zde rozhodoval a pak rozhodovala zde take otazka, kdyz neni moznost zameziti zcizeni domu, to jest prevod do ruky jine, zdali osoba, ktera ziska dum koupi nebo jinym zpusobem, ktera tudiz neprinesla naprosto zadneho risika a obeti, ma byti take podobnym zpusobem, pokud se tyce osvobozeni od dane, favorizovana.

Take i prejudicielni momenty padaly na vahu, ponevadz takove dlouhodobe osvobozeni laka prirozene stale, aby bylo udrzovano, a bylo by tezko, aby se prechazelo z takoveho dlouhodobeho osvobozeni do osvobozeni kratkodobeho.

Konecne rozhodovaly momenty obecni financni politiky, ponevadz tato otazka jest v tesne souvislosti take s obecnimi financemi. Nema-li obec naprosto zadneho prijmu z domu po radu let, zavadi cinzovni gros, ktery jest mnohdy jiste vyssi, nezli. dan cinzovni. A co to znamena, kdyz se zavadi cinzovni gros? Zvysuji se cinze a tim zase pozemkova renta. Co jest to pozemkova renta, vite dobre. Jest to jako bezpracovni renta v prumyslovem podnikani. (Predseda Prasek ujal se predsednictvi. )

Proto snazili a dohodli jsme se, aby doba byla snizena z 50 let na 30 let. Puvodni § 40 byl presunut do § 69, tedy az na konec a byl nahrazen paragrafem, jehoz obsah pro predlohu jest nesmirne dulezitym. To si skutecne senat muze pripsati k dobru, ze vlozil do tohoto zakona tento paragraf, a kdyby nebyl senat pricinil ani jedine jine zmeny, nezli toto, vykonal na predloze velike dilo, ponevadz podle puvodniho zneni zakona nemel vubec stat naprosto zadne moznosti, aby mohl kontrolovati, co se s domem, do nehoz vlozil penize, za nejz se zarucil, za nejz prinesl take velike financni obeti, vubec deje, nemel zadne moznosti kontrolovati zcizeni, pripadne prodluzeni, a snad i lehkomyslne prodluzeni. Zde skutecne stat vydan byl v sanc velikemu nebezpeci, ze kdyby v exekucni drazbe byl dum prodan, stat by byl pripraven o vsechno, co do domu vlozil. Nebylo zde zadneho zakazu zcizeni a prava predkupniho. Senat proto vlozil to do tohoto paragrafu. To nema naprosto znamenati nejake podlomeni stavebniho ruchu, ponevadz jest samozrejme, kdyz osoba osobe neco pujci, ze si to da vzdy nekde zajistiti, a jestlize stat pujcuje stamilionove obnosy z prostredku obcanstva, jiste jest jeho svatym pravem, aby mel jakesi pravo rozhodovati o tom, jakym zpusobem se dum ten zcizi, a aby si take zajistil jiste predkupni pravo, nejen sobe, ale i obci, kdyz by sam na to predkupni pravo nereflektoval. Po teto strance jiste senat vykonal velike dilo ku prospechu predlohy same.

Hlava sedma pojednava o financni podpore staveb provisornich. Nebylo nam vysvetleno, co nutno rozumeti stavbou provisorni a nezbyva, nezli ratio legis, umysl zakonodarce, ktery jiste byl: rychle staveti! Take uvazovano bylo o tom, jestlize zde stat na stavby takto prispiva primo kapitalem, prispevkem a fonds perdu, ze je to jiste dalekosahle, kdyz my takovemu domu take davame stejne ulevy na poplatcich danovych, jako domum, kde stat poskytuje pouze zaruky za zapujcku, po pripade zaruku za umor a za placeni uroku.

Hlava osma jedna o zmene docasne a dilci bezucinnosti stavebnich radu. V § 44 jiz jsem se o te vec zminil, byla puvodne jaksi pusobnost regulacni komise pro Velkou Prahu sistovana. My jsme vec jaksi poopravili. Ponechali jsme sice puvodni zneni teto predlohy, ze se statni regulacni komisi nemaji predkladati stavebni plany k rozhodnuti, aby se vec zbytecne neprodluzovala, ale prece zadame, aby komise ta v pripade potreby byla slysena.

§ 45 s § 46 v puvodni predloze kolidovaly, procez jsme je musili uplne zmeniti.

§ 45 tedy ustanovuje, ze na dobu, pokud pusobi tento zakon, pozbyvaji ucinnosti predpisy dosavadnich stavebnich radu, pokud jsou nahrazeny odchylnymi predpisy tohoto zakona. To znamena: Kdo chce staveti, muze pouziti techto ulev, anebo nemusi. Kazdy muze pouziti techto ulev, i kdyz nereflektuje na financni ulevy tohoto zakona. Ovsem ten, kdo chce staveti a reflektuje na financni podporu tohoto zakona, ma narok jen na tu podporu, jako kdyby stavel podle tech stavebnich ulev, ktere predpisuje tato predloha. Pokud stavi draze, luxusneji, ovsem podpory nema, ponevadz ucelem zakona neni, aby se snad podporovaly stavby luxusnich domu.

V § 46 jsme rovnez musili pozmeniti zneni, a to v tom smyslu, ze na priklad verejna prostranstvi nebo pozemky, ktere lezi v regulacnich carach, mozno zastaveti teprve tehdy, neni-li jinych vhodnych mist stavebnich.

Stejne jsme pozmenili i cely § 49, byvaly § 50, tRizeni na obciT. Podle puvodniho zneni tohoto paragrafu by mohlo nastati toto: Kdyby obec zadost do 14 dnu nevyridila, mohl by proste okamzite zaciti staveti ten zajemnik, v jehoz prospech byl stavebni pozemek vyvlastnen, mohl by zaciti staveti bez ohledu k tomu, ze navrhovatele meli v prve rade na mysli urychliti rizeni na obci, ale zapomneli na sousedska prava a verejny zajem. Proto jsme musili tento paragraf uplne prepracovati, pozmeniti stiznostni pravo, aby byla i sousedska prava zachovana a samozrejme, ze jsme odstranili posledni nemozny odstavec tohoto paragrafu, jak byl prijat v poslanecke snemovne, kde bylo receno, ze v obou pripadech ruci obec za skody vzesle sousedu neb stezovateli. Predstavte si, ze nektery urednik v obci mohl by nedopatrenim nevyriditi zadost za statni podporu a obec by rucila za vsechny skody, ktere by z toho vzesly.

§§ 50 a 51 doznaly nepatrne zmeny.

§ 59, byvaly § 60, jsme pozmenili rovnez, ponevadz bylo zde nemozne ustanoveni. Zavedlo se zde novum, nemozne novum, v posledni vete tretiho odstavce. Bylo totiz stanoveno: tJde-li o poruseni tohoto zakona nebo ohrozeny verejny neb statni zajem, jest pripustna mimoradna stiznost na ministerstvo verejnych praciT. Prosim, kdo by byl legitimovan podobnou stiznost podati? Kdo a z jakeho pravniho titulu by mohl tu opravnenost k podani stiznosti cerpati? A dale zde byla zavedena nova instance, totiz ministerstvo verejnych praci. Myslim, ze nam uplne staci spravni soud, ze neni treba, abychom zavadeli novou odvolaci instanci. A potom, co je nutno rozumeti mimoradnou stiznosti? Tuto vetu jsme musili prirozene vypustiti a musili jsme docela jinak upraviti stiznostni pravo i ustanoveni ohledne odvolacich instanci.

§ 62, byvaly § 63, doznal take jistych zmen, ponevadz zde opomenula poslanecka snemovna, ze mame v Cechach zemsky spravni vybor, kdezto v puvodni predloze mluvi se jenom o zemskem vyboru a o zemske spravni komisi. Je to nepatrna vec, neni-liz pravda, ale v zakone to nesmi byti. (Souhlas. )

Tim bych jaksi zhruba ovsem nacrtnul vsechny zmeny a duvody, proc jsme tyto zmeny ucinili. Jiste, ze jsou to zmeny, ktere jsou jenom ku prospechu veci same, a jsem proto presvedcen, ze poslanecka snemovna v uvazeni nezbytnosti techto zmen se prizpusobi nasemu nazoru a ze tento zakon tak, jak my ho odhlasujeme, schvali.

Jestlize snad by se namitalo, ze tu vec prodluzujeme zbytecne, pak mam za to, ze ten nekolikadenni prutah je daleko a daleko vyvazen vyhodami, ktere vyplynou zcela jiste z techto zmen, a pak take vedomim, ze mame aspon po strance formalni dobry zakon. Tim koncim. (Vyborne! Potlesk. )

Nahoru  Dalsi