Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 44. schuze |

Dolu

Schuze zahajena ve 3 hod. 35 min. odpol.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Vlcek, dr. Stojan, 100 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri dr. Burget, dr. Gruber,

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic. jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trinal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Dulovi, Sevcikovi, dr Kovalikovi, Duchajovi, pro tento tyden sen. Sablikovi.

K zadosti navrhuji, aby byla udelena nedelni dovolena sen, dr Mudronovi, ktery priklada lekarske vysvedceni.

Kdo souhlasi s udelenim teto dovolene, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina, Dovolena se udeluje.

Tiskem bylo rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic. (cte):

Tisk 537. Odpoved predsedy vlady na interpelaci sen. dr Facka a soudr. stran zruseni starych smluv o prodeji drivi - ze statnich lesu (tisk 301).

Tisk 542. Odpoved ministra zemedelstvi a ministra vnitra na interpelaci sen, Sabaty, Sachta a soudy, v zalezitosti epidemie kulhavky a slintavky (tisk 200),

Tisk 545, Interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudy, na pana ministra spravedlnosti ve veci presidialisty nejvyssiho soudu K. Kolaci,

Tisk 546. Interpelace sen, Kiesewettera, Heckera a soudy, na pana ministra vnitra stran protizakonneho postupu pri scitani lidu v Koclerove, pol. okres Dvur Kralove.

Tisk 548. Navrh sen. Lowa, Lorenze a soudy, na zaradeni obci Donic, Brezan, Drahovic, Doubi, Stare Role a Pirkenhammeru do stejne tridy aktiv. pridavku, jako Karlovy Vary.

Tisk 549. Zprava I. vyboru zivnostensko-obchodniho a II. vyboru narodohospodarskeho o dodatecnem schvaleni ve smyslu §u 3 zak. z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni ze dne 3. prosince 1920, c. 631 Sb. z. a n. o nejvyssich cenach piva.

Tisk 550. Zprava I. vyboru zivnostensko-obchodniho a II. vyboru narodohospodarskeho o dodatecnem schvaleni ve smyslu §u 3 zakona z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni ze dne 8. ledna 1921, c. 15 Sb. z. a n. o zmene nejvyssich cen piva.

Tisk 551. Zprava I. vyboru narodohospodarskeho a II. vyboru zivnostensko-obchodniho o dodatecnem schvaleni ve smyslu §u 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n. vladniho narizeni ze dne 19. listopadu 1920, cis. 622 Sb. z. a n. o cene marmelady a. povidel z kampane 1920/21.

Tisk 552. Zprava ustavne-pravniho vyboru o navrhu sen. dr. Karasa a soudy, na upravu sluzebnich pozitku zrizencu obecnich a okresnich (tisk 213).

Tisk 553. Interpelace sen. dr Marese a spol. na predsedu vlady o pretvoreni zem. hospodarske akademie v Decine-Libverde na vysokoskolsky odbor nemecke vysoke skoly technicke v Praze s ponechanim na dosavadnim miste.

Tisk 554. Zprava rozpoctoveho vyboru senatu Narodniho shromazdeni o navrhu sen. K. Folbra a soudr. na snizeni dane z uhli (tisk 285).

Tisk 557. Zprava narodohospodarskeho vyboru o dodatecnem schvaleni ve smyslu §u 3 zakona z 15. dubna 1920; c. 337 Sb. z. a n. vladniho narizeni ze dne 1. cervence 1920, c. 419 Sb. z. a n. o nejvyssich cenach drozdi.

Tisk 558. Zprava narodohospodarskeho vyboru o dodatecnem schvaleni ve smyslu §u 3 zak. z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n. vladniho narizeni ze dne 24. cervna I920, cis. 408 Sb. z. a n;, kterym se zrusuje, po pripade meni narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 9. prosince 1919, c. 646 Sb. z. a n. o zakazu pouzivani vajec k vyrobe cukrovych vyrobku a vajecneho konaku. (c. 621 Preds.).

Tisk 559. Zprava narodohospodarskeho vyboru o dodatecnem schvaleni ve smyslu §u 3 zak. z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n. vladniho narizeni ze dne 2. zari 1920, c. 499 Sb., a n. o uprave spotreby obili, mlynskych vyrobku, lustenin a maku (cis 1282 Preds.).

Tisk 560. Zprava vyboru narodohospodarskeho o dodatecnem schvaleni ve smyslu §u 3 zak. z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n. vladniho narizeni ze dne 25. cervna 1920, c. 404 Sb. z. a n,. a prejimacich cenach obili, lustenin a plodin olejnatych (c. 622 Preds.).

Tisk 565. Zprava I. socialne-politickeho vyboru a II. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny ve pricine navrhu posl. Bechyne, Franke, Rasina, Sramka, Svehly a soudr., aby vydan byl zakon o stavebnim ruchu (tisk 531).

Predseda: Zapisy o 38., 39., 40. a 41. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske radne overene vylozeny byly v senatni kancelari podle §u 72 jedn. radu k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute zadnym p. senatorem pisemne namitky podany nebyly, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Z predsednictva prikazano:

Vyboru narodohospodarskemu:

Tisk 538. Vladni navrh zakona, kterym se doplnuje cl. II, zakona ze dne 22. prosince 1920, c. 687 Sb. z. a n., jimz se rusi nebo meni nektera ustanoveni zakona o dani z lihu.

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 548. Navrh sen. Lowa, Lorenze a soudr. na zaradeni obci Donic, Brezan, Drahovic, Doubi, Stare Role a Pirkenhammeru do stepne tridy aktiv. pridavku jako Karlovy Vary.

Podle §u 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n., prikazano

vyboru ustavne-pravnimu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 18. unora 1921 o prodlouzeni promlceci lhuty pro nektere pohledavky,

vyboru brannemu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 18. unora 1921, kterym se vyhlasuje zanik zavazku k valecnym ukonum a cini prechodna opatreni.

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

1. Druhe cteni zpravy ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny, tykajicim se vladniho navrhu zakona (tisk 470) o rozsireni stiznostniho prava finacni prokuratury. Tisk 523.

Zpravodajem je pan sen. dr. Krupka:

Preje si pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Krupka: Navrhuji opravu vloudivsich se tiskovych chyb, aby totiz v §u 1 ve ctvrte radce za slovem tprokuraturamT vlozena byla carka, dale v pate radce slovo tBratislaviT nahrazeno bylo slovem tBratislaveT a posleze v §u 3 v prvni radce slovo todpovediT, aby nahrazeno bylo slovem topovediT.

Predseda: Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Prosim, zaujmouti mista. (Deje se.)

Zadam pp, senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona (6 §u), jeho nadpisem a uvodni formuli, tak jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvednou ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest tez ve cteni druhem.

Prikrocujeme k odstavci druhemu, jimz jest

2. druhe cteni zpravy I. socialne-politickeho vyboru, II. zahranicniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 530), kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni mezinarodni smlouva, schvalujici ujednani, prijata na mezinarodni konferenci prace ve Washingtone r. 1919. Tisk 524.

Zpravodaji jsou: za vybor socialne-politicky sen. Jaros a za vybor zahranicni sen. Folber.

Preji si pani zpravodajove nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Jaros: Neznam zadne.

Zpravodaj sen. Folber: Dekuji.

Predseda: Neni tomu tak. Prosim, zaujmouti mista.

Zadam pp, senatory, kteri souhlasi s ratifikacnim usnesenim podle zpravy vyboru socialne-politickeho a vyboru zahranicniho tez ve cteni druhem, necht zvednou ruku (Deje se.)

To jest vetsina Ratifikacni usneseni schvaluje se tez ve cteni druhem.

3. Druhe cteni zpravy vyboru technicko-dopravniho senatu N. S. R. C. o usneseni poslanecke snemovny (tisk 471), obsahujici zakon, kterym se prodluzuje lhuta ku zrizeni pobocneho uradu sekoveho v Brne, stanovena v cl. I. zakona ze dne 11. brezna 1919, cis. 140 Sb. z. a n.. Tisk 526.

Zpravodajem je pan sen. dr Brabec.

Navrhuje pan zpravodaj nejakou textovou zmenu?

Zpravodaj sen. dr. Brabec: Zadne zmeny.

Predseda: Neni tomu tak. Pristupujeme k hlasovani. Prosim, zaujmouti mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona (3 clanky), jeho nadpisem, jakoz i uvodni formuli, tak jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni. druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.).

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijima se ve cteni druhem.

4. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o razbe drobnych minci. Tisk 540.

Senat usnesl se ve sve schuzi konane dne 17. unora 1921 na tom, aby tato vec byla projednana ve smyslu §u 55 jedn. radu zkracene. Usneseni toto plati i pro dnesni schuzi.

Navrhuji, aby tato vec projednana byla v jedine debate, a sice za pul hodiny.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina, muj navrh jest prijat a budeme takto pokracovati. Zpravodajem jest pan. sen. dr Horacek, udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Horacek: Slavny senate! Jedna se o vec, ktera se sem znova vraci. Jak znamo jednali jsme jiz o teto otazce, totiz o zmocneni vlady k razbe drobnych minci a ucinil tenkrat rozpoctovy vybor navrh senatu, aby usneseni poslanecke snemovny bylo zmeneno a sice hlavne v tom smeru, ze maji take byti razeny drobne mince desetihalerove, a podrobne to rozpoctovy vybor oduvodnil, V tehdejsi schuzi vsak zastupce ministerstva financi pronesl zavazne namitky technickeho razu proti moznosti okamziteho razeni desitihalerovych drobnych minci, Nasledkem toho videl jsem se nucena, jako zpravodaj rozpoctoveho vyboru navrhnouti, aby vracena byla vec rozpoctovemu vyboru, aby rozpoctovy vybor mohl znovu vec uvaziti. V rozpoctovem vyboru opet pan zastupce ministerstva financi pronesl sve namitky, o kterych bylo podrobne jednano. Byly sice vysloveny ruzne pochybnosti o jejich zavaznosti, ale na konec, ponevadz rozpoctovy vybor nechtel ciniti dalsich prekazek a zdrzeti celou vec, jezto razba drobnych minci jest velmi nutna a pripravy jiz pokrocily tak dalece, ze by dalsi zmeny byly rychlemu vyrizeni veci na zavadu a mohly jeji vcasne provedeni ohroziti, tedy na konec rozpoctovy vybor prijal navrh, aby usneseni poslanecke snemovny bylo v tom puvodnim zneni doporuceno senatu ku prijeti. Ale trvaje prece jen na svem puvodnim nazoru, ze jest nejvys treba, aby 10ti halerove drobne mince byly rovnez razeny, zaroven prijal v tom smeru resoluci a doporucuje ji ku schvaleni. Tato resoluce zni: "Vlada se vyzyva, aby pokud mozno soucasne s 20ti, 50ti, 100halerovymi drobnymi mincemi dala tez raziti drobne mince 10ti halerove". Ja tedy jmenem rozpoctoveho vyboru doporucuji dnes, aby slavny senat prijal osnovu zakona v tom zneni, jak byla prijata ve snemovne poslanecke, a aby zaroven prijal take navrzenou resoluci. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Nikdo neni k slovu prihlasen. Prikrocime k hlasovani.

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jest proti tomuto zpusobu hlasovani namitka? (Nebyla.) Neni, budeme tudiz tak postupovati.

Zadam pp, senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona (6 §u), jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijima se ve cteni prvem.

Ve smyslu §u 55 jedn. radu prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem. Navrhuje pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Horacek: Nikoliv

Predseda: Neni tomu tak. Prikrocime k hlasovani v druhem cteni. Kdo s osnovou zakona (6 §u), jeho nadpisem a uvodni formuli souhlasi tak, jak byla prijata ve cteni prvem, tez ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest ve cteni druhem.

Dam jeste hlasovati o resoluci, ktera jest vytistena pri zprave vyborove. Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s resoluci vyboru rozpoctoveho, otistenou ve zprave vyborove, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Resoluce se schvaluje.

Navrhuji, aby odstavec 5. dnesniho denniho poradu prelozen byl na konec dnesni schuze. Kdo souhlasi s timto mym navrhem; necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina, navrh muj jest prijat.

Prikrocime k bodu

6. Zprava kulturniho vyboru o navrhu sen. dr Mayr-Hartinga a soudr. ve pricine zrizeni hudebnich komor. Tisk 539.

Zpravodajem jest pan sen. dr Hilgenreiner. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Hilgenreiner (nemecky): Senatori a senatorky! V tDaliboruT Smetanove se pravi: Ktery Cech by nemiloval hudby? Tak take hudba v zemi Ceske ode davna se vyvijela na vysokem slupni.

Predseda (zvoni): Ja bych prosil, aby pan zpravodaj referoval cesky!

Zpravodaj sen. dr Hilgenreiner (nemecky): Tak tedy v zemi Ceske take hudba ode davna vysoce se vyvijela…

Predseda (zvoni): Jeste jednou bych prosil, aby pan zpravodaj referoval cesky, jinak bych byl nucen panu zpravodajovi odejmouti slovo! (Vykriky nemecke: Ale vzdyt jsme tu take! Chceme take vedeti, co se deje! Mluvte jen dale, pane zpravodaji!)

Zpravodaj sen. dr Hilgenreiner (nemecky): Panove! ceskou zpravu mate prece pred sebou….

Predseda (zvoni): Ja bych prosil pana zpravodaje, aby uzil ceskeho jazyka k referovani!

Zpravodaj sen. dr Hilgenreiner (nemecky): Opakuji jeste jednou, ze cesky text maji panove pred sebou tisteny. Jedna se o to, aby take ostatni panove, kteri ceskeho jazyka nejsou mocni, do veci byli uvedeni....

Predseda (zvoni): K me litosti, kdyz pan recnik bude setrvavati na svem, musim mu odejmouti slovo!

Zpravodaj sen. dr Hilgenreiner (nemecky): Ponevadz ceska zprava lezi pred nami jiz vytistena…

Predseda (zvoni): Odnimam panu zpravodaji slovo. (Hluk. Vykriky. - Sen. Hartl nemecky): To je skandal! Copak nejsme nicim v tomto sale? Jsme zastupcove naroda, jehoz -poplatni sily potrebujete. Sen. Luksch (nemecky):? Mluvte cinsky!) Pana senatora Hartla volam k poradku za ostra slova. (Sen. Hartl [nemecky: Kazde volani k poradku jest pro nas cti v tomto dome! - Sen. dr Spiegel [nemecky]: Jednaci rad, prece tak jako tak nedelala tato snemovna, byl nam vnucen nezakonnym sborem. Jednaci rad musi pryc, neni to jednaci rad ve smyslu ustavy, byl to prehmat! - Sen. Hartl [nemecky]: Meli jste se sami proti tomu ohradit, aby nezakonny' sbor neoktrojoval jednaci. rad! Hluk.) Volam opetne pana senatora Hartla k poradku. (Hluk.Vykriky).Zadam pana predsedu kulturniho vyboru, aby referoval, (Vykriky nemecke: To je nam zcela jedno! - Ruzne vykriky.)

Voleny predseda, zvoleny volbou vsech senatoru nebo vetsiny jich, jest zde pro to, aby podle toho, co slibil a prisahal, drzel jednaci rad. (Vyborne! Potlesk. Odpor nem. senatoru)

Pokud tento jednaci rad je mne k disposici, budu se podle neho riditi. Az budu miti jiny jednaci rad, bude pro mne zakonem a budu se riditi tim druhym jednacim radem. (Hluk. Vykriky nemecke: To je nam zcela jedno! - Sen. dr Spiegel (nemecky): Nezachoval jste prava parlamentu, pane predsedo! - Zive vykriky.) Prosim o klid.

Ustanovuji za referenta pana predsedu kulturniho vyboru a prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Smrtka… Slavny senate! Pani senatori dr Mayr-Harting a soudr. podali navrh ve pricine zrizeni hudebnich komor - tisk cis, 422. (Ruzne vykriky. - Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: To jsou nemozne pomery! Proto bylo dnes demonstrovano, aby v tom nastala zmena. Rozhodne bylo nutno rici, co je nasim dobrym pravem.) Kulturni vybor pojednal o tomto navrhu ve schuzi sve dne 17, unora t, r. a usnest se 'k navrhu referenta dr Hilgenreinera, aby se slavny senat usnesl; Iniciativni navrh, sen. Mayr-Hartinga a soudr. ve pricine zrizeni hudebnich komor, cis. tisku 422. postupuje se vlade.

Doporucuji slavnemu senatu, aby toto usneseni kulturniho vyboru schvalil. (Vyborne! Potlesk.)

Predseda (zvoni): Nikdo neni k slovu prihlasen, prikrocime k hlasovani. Zadan pany senatory, kteri souhlasi se zpravou kulturniho vyboru, otistenou ve zprave tohoto vyboru, aby zvedli ruku. (Deje se.) To je vetsina. Navrh vyboru kulturniho se schvaluje.

7. Zprava socialne-politickeho vyboru o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 3. zari 1920, cis. 568 Sb. z. a n., jimz se stanovi prispevkova sazba pro pojisteni urazove pro Zemskou uradovnu pro delnicke pojisteni na Slovensku. Tisk 541.

Zpravodajem jest pan sen. Jakubka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jakubka: Vlada svym narizenim: ze dne 3. zari 1920 stanovila prispevkovy tarif pro Slovensko. Prispevkovym tarifem zavadi se prispevek pro urazove pojisteni delnicke pro rok 1918/19. Toto opatreni bylo nutne, ponevadz po prevratu zbyli nam zde zraneni a penize zustaly v Uhrach. Tedy pojisteni urazove bylo jinake; nezli v Rakousku. Tento system pojisteni byl jiny. V Uhrach system pojistovani byl tzv. rozvrhovy kdezto u nas jest system kapitalisaci rent. Tim se stalo, ze pojisteni urazove pro Slovensko nemelo zadneho kryti a melo kryti pouze v prispevcich, ktere se nevybiraly. Vlada byla nucena zavesti prispevkovy tarif pro rok 1918 a 1919 se zpetnou platnosti a teprve ted se vybira na Slovensku. Prispevek pro urazove pojisteni pro tato dve leta 1920 a 1921 nominuje se ustanovenim. Za to vlada dala urcite zalohy pokladnici, ktera byla zrizena pro pojisteni nemocenske na Slovensku. Z techto zaloh byly placeny zranenym renty jejich. Nebylo zde vyhnuti a muselo se sahnouti k vybirani prispevku se zpetnou platnosti a take se tento tarif jiz na Slovensku provadi, ale jest potreba, aby se.mu dostalo dodatecneho schvaleni. Vedle toho navrhuje socialne-politicky vybor, aby tarif prispevkovy byl tentyz, jako pro urazove pojisteni v Cechach, ponevadz delnici prechazeji a timto ustanovenim nestejneho placeni se jaksi tyto veci ruzni.

Tedy doporucuji, aby narizeni vlady ze dne 3. zari 1920 - bylo dodatecne schvaleno. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): K slovu neni nikdo prihlasen, tedy prikrocime k hlasovani. Kdo souhlasi s navrhem vyboru socialne-politickeho, jak byl otisten ve zprave vyborove, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.) To jest vetsina. Navrh vyboru socialne-politickeho se schvaluje.

Zbyva nam jeste hlasovati o resoluci. Kdo souhlasi s resoluci otistenou ve zprave vyborove, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

Ta jest vetsina. Take resoluce vyboru soc. -politickeho jest schvalena.

Prikrocime k bodu osmemu, totiz k zprave I. vyboru socialne-politickeho a II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakona, kterym se meni nektera ustanoveni zakonu o odpocivnych pozitcich stat nich zamestnancu a ucitelstva skol obecnych a obcanskych (tisk 547).

Zpravodajem vyboru socialne-politickeho jest pan sen. Smrtka, zpravodajem vyboru rozpoctoveho p. sen. dr Karas.

Lhuta k projednani jest ctvrt hodiny.

Recnici jsou prihlaseni: sen. Niessnera Friedrich Karel.

Slovo udeluji panu zpravodaji senatoru Smrtkovi.

Zpravodaj sen. Smrtka: Slavny senate! Predloha, ktera vam byla predlozena na stul, odcinuje tezkou krivdu, ktera byla pachana na pensistech ve sluzbach statnich.

Kdyz se jednalo o novou upravu platu statniho urednictva, ktera se stala zakonem ze dne 7. rijna 1919, cislo 541. tu bylo poukazovano na to, ze neni mozno soucasne resiti otazku tak zvanych staropensistu, totiz pensistuv kteri odesli na odpocinek pred platnosti zakona ze dne 9. rijna. Tehdaz organisace urednicke pristoupily na to, aby otazka tato se odlozila. Duvodem bylo to, ze urednictvo velmi nalehalo na to, aby zakon o uprave platu urednictva vstoupil v platnost. Bylo vsim pravem varovano, aby tento odklad se dal, jelikoz prave pensiste byli jiz za stareho rakouskeho rezimu velmi macessky odbyvani. Byla stale poukazovano na ta, ze jich jest veliky pocet, ze jich jest na 80 tisic, ze by upraveni jejich pozitku podle norem platnych pro novopensisty bylo tak velike, ze by zatizeni toho stat nesnesl. Ministerstvo financi poukazalo take na to, ze pensiste nemaji naroku, aby stat jim daval vyssi pozitky, nezli kterych si skutecne vyslouzili.

Na tomto stanovisku stala vlada i kdyz projednavany byly navrhy pensijni ze dne I7. a 18. prosince m. r. a stala vlastne na tom stanovisku, kdyz predklada svuj navrh poslanecke snemovne, poukazujic na tur, ze stat tohoto zavazku nema. Vybor socialne-politicky nesdili toto stanovisko vlady, a sice z toho duvodu, ze staropensiste jsou i pres to jako aktivni urednici podrobeni pragmatice statniho urednictva a ze jest to stanovisko lidske, jestlize se meni cena hodnot, hodnota penez, ze musi take timto zpusobem proporcionelne upraveny byti pozitky techto pensistu. Avsak ani vlada starorakouska nemohla ulpivati na tomto stanovisku, a je znamo,ze od roku 1896, kdy upravovany byly posleze pozitky pensijni statnich pensistu, ze od tohoto roku provedla novelisaci tohoto zakona, kterou postupne, a sice v peti etapach, byly pozitky tzv. drivejsich staropensistu upraveny, podle tychz norem, jako pozitky novopensistu.

Konecne pod natlakem nouze videla se vlada - totiz ministerstvo financi nuceno, od tohoto stanoviska sveho ustoupiti a predlozila poslanecke snemovne navrh na novou upravu pozitku tzv. staropensistu. Pri tom ovsem poukazovano bylo na velike obtize, ktere jsou s tim spojeny a ktere spocivaji v tom, ze pazitky pensistu z drivejsich dob jsou velmi rozmanite a ze reseni teto otazky je ztizeno tim vice, ze az do roku 1914 vubec nebylo zadneho pragmatikalniho postupu. Socialne-politicky vybor je vsak presvedcen, ze i po teto strance bylo by lze nalezti vhodny zpusob reseni, abychom nezavadeli zase novy druh staropensistu, nebot pres to, ze vlada svym navrhem ma v umyslu postaviti tzv. staropensisty na roven novopensistum, pres to prese vsechno zustava mezi nimi znacny rozdil, jelikoz prave tyto normy nebylo lze sjednotiti. V zasade vsak dluzno uznati, ze tato krivdu, ktera se dela staropensistum predlozenym navrhem, se napravuje, a proto se usnesl socialne-politicky vybor neprovadeti na navrhu tom zadnych zmen, aby bolestem, ktere staropensisty tizi, bylo odpomozeno. Podstatne zlepseni predlozenou osnovou nastava zejmena tim, ze pensiste statni obdrzi aspon drahotni pridavky v teze hodnote jako aktivni urednici, kdezto tzv. nakupni pridavky, nouzove vypomoci, ktere jsme posleze,v senate schvalili pro aktivni urednictva a ktere drive vyplaceny byly ctvrtletne a nyni pak vyplaceji se mesicne, neupravuji se na vysi aktivniho urednictva, ale zustava pri platnosti ustanoveni posavadnich. (Predsednictvi prevzal mistopredseda Kadlcak.)

Socialne-politicky vybor v dusledcich uvah, ktere jsem kratce naznacil, usnesl se doporuciti slavnemu senatu, aby navrh poslanecke snemovny schvalen byl beze zmeny.

Krome toho usnesl se doporuciti resoluci, ktera jest obsazena na konci zpravy a kterou snad bych teprve na konci prednesl. (Vyborne! Hlucny souhlas.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo panu zpravodaji rozpoctoveho vyboru senatoru dr Karasavi.

Zpravodaj sen. dr Karase: Slavny senate! Jak jiz predchudce muj, zpravodaj vyboru socialne-politickeho, pan kolega Smrtka podotkl, motivy k zakonu tomu jsou razu ryze humanniho a proto ani rozpoctovy vybor nebyl v nejmensim smeru v rozpacich, aby pristoupil na tento zakon. Rozpoctovy vybor shledava, ze staropensiste nebudou ve vsech smerech postaveni na roven novopensistum, nebot staropensiste budou pripraveni a vyhody zakona, o tak zvane propocitani let. Na staropensistu budeme se museti divati tak, jako by v dobe, kdy odesel, do pense, v tom postaveni urednim, ktere tenkrat zaujimal, jakoby v tom postaveni teprve dnes sel do pense a bude mit sluzne upraveno tak, jak dnesni zakon mu to dava. Nebude ucasten vyhod. propocitani let. Statni sprava branila se proti zapocitani let, pravic, ze z duvodu technickych je to nemozne, Na priklad urednici, kteri pred 50ti lety nastoupili sluzbu, o tech nemame dnes dokladu, kdy slouzili v nizsi kategorii, jest to tezke zjistovati, kde byli v ruznych vypomocnych sluzbach, jak dlouho slouzili, z duvodu technickych neni mozno propocitavani provesti, zejmena u zeleznicnich zrizencu ztratilo se mnoho aktu, a musili se spokoji i jen s tim, co bylo dosazitelno. Rozpoctovy vybor prave tedy s politovanim konstatoval, ze nemohlo se vyjiti tak daleky, aby vsichni zrizenci dnesni byli na roven postaveni zrizencum drivejsim, ale pres to prec schvalil osnovu, jak se na ni usnesla poslanecka snemovna, a navrhuje slavnemu senatu, aby tuto osnovu prijal. Naklady, kterych bude tato.osnova vyzadovati, delaji podle vladniho navrhu 190 milionu korun, podle uprav, ktere provedla poslanecka snemovna, delaji o 20 milionu korun vice, takze to bude delati 210 az nejvyse 220 milionu korun. Uhrady k tomu najde pry vlada v dani z exportnich zisku, ac nevim, zdali dan tato v letosnim roce te castky dosahne, aby toho kryti mela. Rozpoctovy vybor necinil zvlastniho navrhu ohledne jinych pensistu, zejmena ne ucitelu, je bezpecen, ze je tady zakon paritni, ani ohledne pensistu, zrizenych nabozenskou matici, neucini zminky, ponevadz jsou do tohoto zakona pojati. A proto podle sveho usneseni navrhuje slavnemu senatu, aby ono puvodni usneseni poslanecke snemovny bylo take schvalena i slavnym senatem. (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: K rozprave se prihlasili pani sen. Niessner a Karel Friedrich.

Udeluji slovo panu senatoru Niessnerovi.

Sen Niessner (nemecky): Velectene damy a panove! Predlozeny zakon ocekavaji desetitisice starych, zaslouzilych zrizencu statnich s touzebnosti a uskutecneni jeho uvitaji s nejvetsi radosti. Nebot, byt by jim take neprinasel vse, co prinesti by byl povinen; prece bude jim znamenati ulehceni jejich smutnych pomeru zivotnich. Ze posud cinen byl rozdil mezi staropensisty a novopensisty, rozdil mezi zrizenci a sluhy, kteri prece vsichni stejnym zpusobem. a stejnou merou slouzili statu a zajmum statnich obcanu, bylo zajiste tezke a kriklave bezpravi. A toto bezpravi muselo se postizenym, kteri trpeli tezkou, trpkou bidu, zdati tim vetsim; ze opravneni, aby na roven byli postaveni novopensistum, naprosto nikdo a nikdy nepopiral. Spise uvadena byla cela rada jinych duvodu, ktere zdanlive vyzadovaly ruzneho seskupeni a ohledu.

Predevsim bylo poukazovano na to jiz sveho casu pri projednavani zakona o pensich, ze statni pokladna prilisne by byla zatizena, kdyby se stejne merilo staropensistum jako novopensistum. Prosim, panove, nasledek toho byl, ze asi 80,000 lidi zilo dva roky v nejtrpci bide. Tento zpusob, zbaviti se desetitisicu lidi jednoduse, ponevadz statni pokladny prilis by byly zatizeny, pripomina na starobni zaopatreni u jistych kanibalskych kmenu, kteri sve stare a neduzive lidi jednoduse vylucovali a dali na pospas smrti hladem. Zajiste za takovychto okolnosti statni pokladna jest ponekud mene zatizena, ale jest prece konecne povinnosti statu pecovati o to, aby lide, kteri po lidsky vek se pro obyvatelstvo namahali a dreli, ve stari take meli z ceho ziti, aby meli to nejnutnejsi k uhajeni zivota.

Jako druhy duvod bylo uvadeno, ze opatreni dat o staropensistech jest ztizeno, ponevadz se pri prevratu mnoho spisu ztratilo. Mam za to, ze tento duvod naprosto nepostacuje, prave tak jako treti duvod dluzno oznaciti uzkoprsym, jenz znel v ten smysl, ze financni ministerstvo stalo na starem fiskalnim stanovisku, ze neni pravniho zavazku pro stat, aby platil vyssi pense, nezli obnaseji pense, ktere si zrizenec vyslouzil. Mam za to, ze tak tuto vec prece projednavati nelze. Dluzno prece vziti ohled na drahotni pomery, jako u kazdeho aktivne slouziciho a kazdeho pozdeji pensionovaneho, a musi tedy take zde byti pecovano o to, aby na ty, kdoz se pocitaji ku staropensistum, primerenym zpusobem byl vzat zretel.

Damy a panove! Dnes lze znamenati pokrok v tomto smeru. Dnes jsme alespon tak daleko, ze nahlizime a duvodova zprava sama to vyslovuje - ze na techto lidech spachano bylo tezke bolestne bezpravi, kterez predlozena osnova zakona chce napraviti. Mluvi se tam o rozsireni zakona ze dne 17. prosince 1919 take na tak zvane staropensisty. Ale, panove, take v tomto zakone narazime na uzkoprsost, take tento zakon neprinasi nic plneho, neprinasi nic uplneho, nebot zprava sama pravi: Uplne postaveni na roven s novopensisty ani touto novelou se nedeje. Staropensistum nepriznavaji se procenta podle vymery pozitku a procenta propocitanim sluzebni doby, take jinak deji se vetsi nebo mensi krivdy, obzvlaste vuci tem pensistum, kteri od drivejska sve pense stravili v cizine, vsechno to malicherne a nedustojne prostredky, zdanlive aby si setrily finance statni; ve skutecnosti vsak diktovane uzkoprsym fiskalnim stanoviskem. Jako duvod uvadeji se take zde opet technicke potize. Panove, myslim, ze nejvetsi technicka potiz jest v tom, museti ziti s nedostatecnymi pozitky. To zajiste jest technicka potiz, kterouz stat predevsim ma za povinnost prekonati, ale ne se ptati, zda lze opatriti spisy. To jest vec, kterou by snadno bylo upraviti. Ale myslime, ze hlavni pricina take zde zase lezi v bazni pred prilisnym zatizenim statni pokladny, obava to, ktera naprosto neni ospravedlnena.

Pozadavek, ktery tento zakon cini nutnym, obnasi pres 200 milionu korun. Uplne postaveni staropensistu na roven s novopensisty nepadalo by vubec na vahu vzhledem na tento obnos. Zajiste tento obnos jest veliky. Poukazuje-li se vsak na tento obnos, musime zase vypocitati, co obdrzi jednotlivec, co na jednotlivce vypadne; jen tak dluzno pocitati a jen tak dluzno pozitky upraviti.

Moji soudruzi v poslanecke snemovne podali k tomuto zakonu ve vyborech prislusne navrhy; upoustime zde od opetneho podani techto navrhu, ponevadz nam zalezi na tom, aby tento zakon, na ktery staropensiste s bolesti cekaji, co nejrychleji byl uskutecnen, nebot vime, ze do uplneho provedeni uplyne jeste nejaky cas a tito lide potrebuji penez. Vyslovujeme vsak zde prani a vyzyvame vladu, aby od sveho uzkoprseho pocinani ustala a nahledla, ze jest jedina spravna zasada, a tou jest uplne postaveni staropensistu na roven s novopensisty, Doufame, ze vlada v nejblizsi dobe vyhovi teto zasade spravedlnosti a rozumu. (Potlesk nemeckych senatoru.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo dalsimu senatoru panu Karlu Friedrichovi,

Sen. Karel Friedrich (nemecky): Slavny senate! Drive nez promluvim k veci, musim co nejrozhodneji protestovati proti zachazeni; jakeho se dostalo pred chvili nasemu kolegovi sen. dr Hilenreinerovi. To jest zcela nemozne; coz pak jsme senatory druhe tridy anebo senatori jako kazdy jiny senator zde? Jest holou nemoznosti takovyto jednaci rad, jenz Nemci zakazuje, kdyz neco pracuje, kdyz se radi spolu, aby nemluvil ve sve reci a neradil se spolu o tom, na cem chtel sam rad spolupracovati. Nemuzeme a nedame si to nikdy libiti, povede to a musi to vzdy vesti k vytrznostem, bude-li se pouzivati tohoto nestastneho jednaciho radu, a pravim a opakuji to vyslovne. Pouzijeme kazde prilezitosti a musime ji pouziti, nebot bychom se museli prece stydeti, kdybychom ji nepouzili, za to, ze nemame tolik ve vaznosti svou materskou rec a ze si nechame libiti, abychom zde touto reci ani nesmeli podavati zpravy. (Potlesk nemeckych senatoru. - Sen. dr Spiegel [nemecky): Smlouva na ochranu mensin; to jist poruseni mezinarodniho prava! - Sen. Hartl [nemecky: Memoire 3!)

K osnove zakona, ktera staropensisty stavi na roven novopensistum, mohu jen riti, ze jsme, jako veskere strany, uvitali tuto osnovu, nebot jest zajiste veci samozrejmou, ze nelze toho, kdo drive byl dan d'o pense a jest starsi, zaopatriti hure nezli nekoho, kdo byl dan pozdeji do pense. Panove! Coz pak ten, kdo jest starsi, ma mensi hlad a potrebuje mene, aby se oblekl, anebo potrebuje mene pohodli? Naopak. Vzdy a stale stari bylo uctivano a radeji vice mu bylo poskytovano nezli mladezi. Jest vlastne samozrejmou veci, aby staropensiste alespon stejne byli z.a.opatreni jako novopensiste. U nas take novopensista jest zaopatren pode vsi kritiku. Dnes statni urednik nemuze jiz jiti do pense, nebot ztrati 50% svych prijmu. Co to turi dnesni sluzbe a pri dnesnich cenach potravin znamena, muze si kazdy sam vypocitati. Je to zkratka nemozne. Tim tedy naprosto neni receno, jestlize staropensisty stavime priblizne na roven novopensistum, ze nyni mohou ziti jako v nebi. Budou nacpati trpeti hladem jako dosud, nebot obdrzi prece jen a nekolik grosu vice, ostatne jest to vydej, ktery se velmi rychle rok od roku zmensuje, nebot staropensisti jsou ti, kteri zel bohu, ze se to musi rici rychle a stale rychleji odpadavaji a kterym v dnesni dobe hloda bude brzo konec. Neni to tedy zadnym tak obrovskym hrdinstvim, ze bylo toto postaveni na roven provedeno, jest to jen male sousto, ktere temto starym tahounum stareho rakouskeho statu jeste nyni bylo hozeno a jehoz si poctive zaslouzili.

Mela by byti vubec podana osnova, ktera obsahuje uplnou zmenu pensijnich predpisu, nebot za dnesnich pomeru nemuze ziti ani novopensista. Ale o tom dopodrobna promluvil jiz pan koleda Niessner, coz nechci opakovati, a mohu pouze rici; celou vec bychom jen zdrzeli, kdybychom chteli prikrociti ku zmene stavajiciho zakona a chteli tuto zmenu navrhnouti, i cinim tudiz navrh, aby zakon byl prijat. (Potlesk nemeckych senatoru.)

Mistopredseda Kadlcak: Ke slovit neni dale nikdo prihlasen, rozprava jest skoncena, Prosim pany zpravodaje, preji-li si doslov?

Zpravodaj sen. Smrtka: Dekuji.

Zpravodaj sen. dr Karas: Ne.

Mistopredseda Kadlcak: Nepreje. Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O osnove zakona, ktera obsahuje tri clanky, pak o jeho nadpisu, jakoz i uvodni formuli minim dati hlasovati najednou. Je proti tomu nejaka namitka? (Nebyla.) Neni ji, budeme tedy podle toho jednati.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, tri clanky obsahujici, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, aby zvedli ruku. (Deje se,)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata ve cteni prvem.

O navrzene resoluci budeme hlasovati pri druhem cteni. Pri druhem cteni predlozi pan zpravodaj navrhy na stylistickou opravu.

Sdeluji, ze do vyboru ustavne-pravniho nastupuje na misto sen. Smetany sen. Filipinsky, do vyboru zahranicniho a za senatora Kloface sen. Konecny.

Prerusuji jednani a navrhuji, aby pristi schuze konala se ve ctvrtek dne 3. brezna t. r. o 10. hodine dopoledni s timto

dennim poradem:

1. Druhe cteni zpravy vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho a usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakona, kterym se meni nektera ustanoveni zakonu o odpocivnych pozitcich statnich zamestnancu a ucitelstva skol obecnych a obcanskych (tisk 547).

2. Zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Bechyne, Franke, Rasim, Sramka, Svehly a soudr. aby byl vydan zakon o stavebnim ruchu (tisk 565).

3. Zprava vyboru ustavne-pravniho o navrhu sen. dr Karasa a soudr. na upravu sluzebnich pozitku zrizencu obecnich a okresnich (tisk 552) .

4. Zprava vyboru zivnostensko-obchodniho a vyboru narodohospodarskeho o dodatecnem schvaleni podle §u 3 zakona z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n. vladniho narizeni ze dne 3. prosince 1920, cis. 631 Sb. z. a n. o nejvyssich cenach piva (tisk 549).

5. Zprava vyboru zivnostensko obchodniho a vyboru narodohospodarskeho o dodatecnem schvaleni podle 3 zakona z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n. vladniho narizeni ze dne 8. ledna 1921, c. 15 Sb. z. a n. o zmene nejvyssich cen piva (tisk 550).

6. Zprava vyboru narodohospodarskeho a zivnostensko-obchodniho o dodatecnem schvaleni podle §u 3 zakona z 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n. vladniho narizeni ze dne 19. listopadu 1920, cis. 622 Sb. z. a n. o cene marmelady a povidel z kampane 1920/21 (tisk 551).

7. Zprava vyboru rozpoctoveho o navrhu sen. Karla Folbera a soudr. na snizeni dane z uhli (tisk 554).

8. Zprava vyboru narodohospodarskeho o dodatecnem schvaleni podle u 3 zakona z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n. vladniho narizeni ze dne 1. cervence 1920, c. 419 Sb. z. a n. o nejvyssich cenach drozdi (tisk 557).

9. Zprava vyboru narodohospodarskeho o dodatecnem schvaleni podle u 3 zakona z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n. vladniho narizeni ze dne 24. cervna 1920, c. 408 Sb. z. a n., kterym se zrusuje, po pripade meni narizeni vlady ze dne 9. prosince 1919, c. 64b Sb. z. a n. o zakazu po uzivani vajec k vyrobe cukrovych vyrobku a vajecneho konaku (tisk 558).

10. Zprava vyboru narodohospodarskeho o dodatecnem schvaleni podle §u 3 zakona z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n. vladniho narizeni ze dne 2. zari 1920, c. 49 Sb. z. a nar. o uprave spotreby obili, mlynskych vyrobku, lustenin a maku (tisk 559).

11. Zprava vyboru narodohospodarskeho o dodatecnem schvaleni podle §u 3 zakona z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n. vladniho narizeni ze dne 25. cervna 1920, c. 404 Sb. z. a n. a prejimacich cenach obili, lustenin a plodin olejnatych (tisk 560).

Jsou namitky proti tomuto poradu a dobe? (Nebyly.) Nejsou, zustane tedy pri tomto ustanoveni.

Koncim schuzi.

(Konec schuze ve 4 hod. 28 min. odpol.)

Nahoru