Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 43. schuze |

Dolu

Schuze zahajena ve 2 hod. 35 min. odpol.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner. dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

92 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri dr Hotowetz. dr Popelka, dr Prochazka.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic. jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi senatorum: Kotrbovi, Krepenhoferovi, Frantisku Pankovi, Fritschovi, Ruziakovi.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tiskem bylo rozdano:

Tisk 426. Interpelace sen. Jelinka, Luksche a soudr. na p. ministra skolstvi a narodni osvety ve vecech brnenskeho skolstvi.

Tisk 527. Interpelace sen. dr Kopernickyho, dr Hilgenreinera a soudr. na vladu ve pricine uvitani apostolskeho nuncia v Bratislave.

Tisk 536. Odpoved ministra verejnych praci na interpelaci sen. dr Witta, Filipinskeho a soudr. v zalezitosti zkracovani konsumentu znacnym procentem primiseniny kamene v dodavanem uhli (tisk 229).

Tisk 538. Vladni navrh zakona, kterym se doplnuje cl. II. zakona ze dne 22. prosince 1920, c. 687 Sb. z. a n., jimz se rusi nebo meni nektera ustanoveni zakona o dani z lihu.

Tisk 539. Zprava kulturniho vyboru o navrhu sen. dr Mayra-Hartinga a soudr. ve pricine zrizeni hudebnich komor (tisk 422).

Tisk 540. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o razbe drobnych minci (tisk 491).

Tisk 541. Zprava socialne-politickeho vyboru o dodatecnem schvaleni ve smyslu § 3 zak. ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni ze dne 3. zari 1920. c. 568 Sb. z. a n.. jimz se stanovi prispevkova sazba pro pojisteni urazove pro Zemskou uradovnu pro delnicke pojisteni na Slovensku.

Tisk 547. Zprava I. vyboru socialne-politickeho a II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakona, kterym se meni nektera ustanoveni zakonu o odpocivnych pozitcich statnich zamestnancu a ucitelstva skol obecnych a obcanskych (tisk 490).

Zapis o 34. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze ve ctvrtek dne 27. ledna 1921.

Zapis o 35. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze ve ctvrtek dne 3. unora 1921.

Zapis o 36. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze v patek dne 4. unora 1921.

Predseda: Z predsednictva prikazano:

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Vyboru socialne-politickemu:

Tisk 519. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1062) o omezeni prava stehovaciho (tisk 1441).

Tisk 521. Usneseni poslanecke snemovny o vladni osnove zakona (tisk 1 130), kterym se upravuj zaopatrovaci pozitky byvalych zamestnancu na velkem majetku pozemkovem. jakoz i navrhu posl. dr Matouska. Bergmana, dr Lukavskeho a druhu (tisk 679) na upravu pozitku uredniku velkostatku na odpocinku a jejich pozustalych (tisk 1471).

Predseda (zvoni): K zadosti vlady navrhuji. aby o navrhu tisk 519 byla podana zprava ve lhute co nejkratsi a o navrhu tisk 521 ve lhute 6ti denni.

Jsou proti temto lhutam namitky? (Nebyly.)

Nejsou. Lhuty jsou prijaty.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 520. Usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Hrusovskeho a spol., aby byl vydan zakon o zrizeni trestnich pracovnich oddilu (tisk 262) a vladniho navrhu zakona (tisk 1123) o trestnich pracovnich oddilech, castecnem vylouceni podmineneho odsouzeni pri trestnich cinech pro valecnou lichvu a podloudny vyvoz (tisk 1443).

Predseda (zvoni): K zadosti vlady navrhuji, aby o navrhu tom byla podana zprava ve lhute 14denni.

Jsou proti teto lhute namitky? (Nebyly.)

Nejsou. Lhuta jest prijata.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru socialne - politickemu a rozpoctovemu:

Tisk 531. Usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Bechyne, dr Frankeho, dr Rasina, Sramka. Svehly a soudr. (tisk 1551), aby by vydan zakon o stavebnim ruchu (tisk 1572)..

Vyboru narodohospodarskemu:

Tisk 532. Usnesen poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1298). upravujiciho starsi smlouvy o tezbe drivi (tisk 1517).

Predseda (zvoni): K zadosti vady navrhuji. aby o navrhu tom byla podana zprava ve lhute osmidenni.

Jsou proti teto lhute namitky ? (Nebyly.)

Nejsou. Lhuta jest prijata.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 533. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1437) o vseobecne dani vydelkove pro rok 1921 (tisk 1533).

Predseda (zvoni): K zadosti vlady navrhuj. aby o navrhu tom byla podana zprava ve lhute osmidenni.

Jsou proti teto lhute namitky? (Nebyly.)

Nejsou. Lhuta jest prijata.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru brannemu a rozpoctovemu.

Tisk 534. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1017) a o navrhu posl. Jokla a soudr. (tisk 833), kterym se vydavaji predpisy o poskytovani vyzivovaciho prispevku rodinam osob vykonavajicich cinnou sluzbu vojenskou (tisk 1535).

Predseda (zvoni): K zadosti vlady navrhuji. aby o navrhu tom byla podana zprava ve lhute 5denni.

Jsou proti teto lhute namitky? (Nebyly.)

Nejsou. lhuta jest prijata.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Z predsednictva prikazano podle § 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n., vyboru narodohospodarskemu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 9. unora 1921, jimz se stanovi prejimaci ceny strojenych hnojiv, obhospodarovanych komisi pro strojena hnojiva,

narizeni vady republiky Ceskoslovenske ze dne 27. ledna 1921 o uvolneni obchodu lusteninami, prosem, pohankou a konopnym semenem, jakoz i vyrobky z techto plodin.

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 9. unora 1921, jimz se zrusuje zakaz pouzivani cukru k zivnostenske vyrobe nekterych druhu zbozi,

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 11. unora 1921 o nejvyssich cenach piva (soucasne prikazano tez vyboru zivnostensko-obchodnimu).

Predseda (zvoni): Prikrocime k projednani denniho poradu. a to odstavce prvniho, jimz jest.

1. zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny, tykajicim se vladniho navrhu zakona (tisk 470) o rozsireni stiznostniho prava financni prokuratury (tisk 523).

Zpravodajem jest pan sen. dr Krupka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj senator dr Krupka: Slavny senate! Jest mi podati zpravu o rozsireni stiznostniho prava financni prokuratury. Bohuzel nemohli jsme navrh ten prijati v puvodnim vladnim zneni a musili jsme uciniti jednak doplnky, jednak take zmeny stylizace zakona, abychom vyhoveli prakticke potrebe, kteraz zejmena u obchodniku jevi se velenutnou.

Jedna se o pravo financnich prokuratur, aby zasahovaly pokud se tyce zapisu do rejstriku obchodnich. Potreba tohoto pocitovana byla jiz dlouho. Samy urady, zejmena soudy obchodni, ovsem mely pouvoir, aby zapisy, ktere neodpovidaly skutecnosti anebo zakonu, tedy kde slo o otazky ciste pravnicke, zamitaly, a po pripade kdyby i pozdeji neodpovidaly skutecnosti zapisum, aby tyto daly z uredni moci vymazati.

Prislusne informace obdrzely soudy zpravidla od financnich a zivnostenskych uradu. Nicmene prostredek tento byl prilis slaby a stavalo se zacasto, ze obchodnik na priklad se odstehoval do. vzdalenych zemi nebo ze zemrel a ze se nikdo o zapis nestaral, takze firmy ktere de facto vubec jiz neexistovaly, jeste neustale platily jako existencni v obchodnim rejstriku. A prece obchodni rejstrik ma zajiste takovy vyznam jako kniha pozemkova, ponevadz ma udrzovati v patrnosti veskere skutecnosti pravne rozhodne a pro pravni obchod take dulezite. Nasledkem toho jevila se potreba, aby jinym zpusobem zasahnuto bylo pokud se tyce techto ukonu ohledne zmeny v rejstriku. Jsou to v prvni rade financni prokuratury, ktere vlastne maji hajiti zajem statu a odvozuji take toto pravo s tohoto stanoviska.

Jiz pri sdelavani zakona o spolecnostech s obmezenym rucenim byl,o skutecne take financni prokurature udelen.o pravo, aby podavala nejen stiznosti, nybrz i zrusovaci navrhy, paklize skutecnosti neodpovidaly zapisum rejstrikovym. Toto vyslovne v zakone z r. 1906 jest vytceno. Nyni vsak jevilo se toto opravneni tak dulezitym a tak praktickym, ze pomyslelo se na to - a sice byla tato otazka pretrasana take v literature a take soudy v te pricine ruzne rozhodovaly - ponechati financnim prokuraturam resp. propujciti jim pravo nejen stiznosti, pokud jde o nejaky skutecne usneseny zapis soudem, nybrz i mimo lhutu rekursni v dobe pozdejsi z moci uradu. Toto pravo bylo take propujceno financni prokurature uz roku 1906 a nyni ma byti toto pravo rozsireno take na vsechny ostatni firmy, jak jednotlive, tak i spolecnostni a spolecenstevni.

Pokud se tyce obsahu zakona sameho, vychazel vybor z toho stanoviska, ze ma ponechati narizovaci ceste vlady pouze ony ukony, ktere jsou razu ciste administrativniho, ona zarizeni vsak, ktera souviseji s opravnymi prostredky - jak to take spravne jest podle ustavy platne - maji byti pojata do kontextu zakona. Vychazeje z tohoto stanoviska, take zmenil vybor dotycny navrh vladni i poslanecke snemovny. Lituje toho.avsak vybor byl si toho vedom. ze vlastne odklad tim zpusobeny nebude znacny, ponevadz, jestlize zase navrh pujde zpet do, poslanecke snemovny, odpovida to te praxi, jak my jsme meli na zreteli, a zajiste i poslanecka snemovna nebude otalet s jeho vyrizenim.Konecne jiz vzhledem k te okolnosti, ze se pripravuje takovy zakon, zajiste ze i sporna otazka, zdali financni prokuratury za nynejsiho stavu zakonodarneho jsou opravneny zasahovati do techto ukonu, bude rozhodnuta jiz ve smyslu tohoto noveho navrhu.

Pri teto prilezitosti uznal vybor take za nutno, aby rozhodl kontroversi, ktera se objevila v zakone o spolecnostech s obmezenym rucenim. Byly zde totiz nazory sobe odporujici, a sice nazor ten, ze financni prokuratura opravnena jest pouze cestou rekursu odporovat usnesenim obchodniho soudu, ale s obmezenim predpokladu §u 43 a 87 zakona o obmezenem ruceni, totiz jen tehdy, kdyz jde o zruseni nebo zmenu smlouvy spolecenske, kteraz neodpovida zakonu, totiz neodpovida podminkam notarskeho spisu.

Rozhodnuti to stalo se ve smeru, ktery take jiz praxe haji, a ponevadz se objevila tato kontroverse, usnesl se vybor na tom,. aby tato kontroverse byla autenticky rozhodnuta, a to v tom smeru, jak take nejvyssi soud rozhodl, ze finacnim prokuraturam nalezi rekurs nejen v pripade §u 43 a 87, nybrz vseobecne. Vybor vsak take toho si byl ovsem vedom, ze toto dulezite pravo, ktere financni prokuratura muze vykonati take pozdeji v budoucnosti ex offo, jest velice rozsahle a rekl si, pokud se tyce pravnich otazek, zejmena otazek vykladu dotycnych ustanoveni o zapisu, o, firmach a podobne, ze tim nema obchod trpeti a ze financni prokuratura ma povinnost, aby do ctrnacti dnu, tedy do zakonne lhuty, podala rekurs, aby obchodnici pro ryze pravnicke otazky nebyli v pochybnosti..

To jsou zmeny, ktere navrhuje vybor, a prosim, aby byly schvaleny v tom zneni, jak zprava nyni zni.

Co se tyce stylizace zakona, byly zde predsevzaty pokud se tyce nadpisu zmeny; ponevadz mame na pr. financni prokuraturu u nas " na Slovensku mame generalni financni reditelstvi, v Bratislave a v Uzhorode financniho referenta, proto bylo uzito vyrazu takoveho, ktery objima veskere tyto urady, takze jsme navrhli zneni zakona to opravnych prostredcich statnich uradu zastupcichT, ponevadz financnim prokuraturam take nalezi zastoupeni i ve vecech administrativnich, tve vecech firemnichT.

Prosim, aby take titul mnou navrzeny byl prijat. (Vyborne!)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo pri,hlasen, prikrocim k hlas.ovani.

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

O osnove zakona (6 paragrafu), jeho nadpisu jakoz i uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jest proti tomuto zpusobu hlasovani namitka? (Nebyla.) Neni, budeme tudiz tak pokracovati.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona (6 paragrafu), jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijima se ve cteni prvem.

Pristoupime k odstavci druhemu:

2. zprava I. socialne-politickeho vyboru, II. zahranicniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 530), kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni mezinarodni smlouva, schvalujici ujednani, prijata na mezinarodni konferenci prace ve.Washingtone r. 1919 (tisk 524).

Zpravodajove jsou: za vybor socialne-politicky pan sen. Jaros, za vybor zahranicni p. sen. Folber.

Udeluji slovo zpravodajovi vyboru socialne-politickeho p.. sen. Jarosovi.

Zpravodaj sen. Jaros: Vazeni panove! Senatu dnes ke schvaleni predlozena byla zprava o smlouve, prijate na mezinarodni konferenci prace ve Washingtone, kterou se staty zavazuji, zavesti pro sve delnictvo jednotne socialni zakonodarstvi. zavesti jakousi socialni spravedlnost a zlepsiti osud delnictva. Valka urychlila to, po cem delnictvo vsech statu a narodu dlouha desitileti volalo. Tim. ze jednotlive staty mely delsi dobu pracovni a byly schopnejsi konkurence, trpelo nejen delnictvo po strance zdravotni, ale bylo take vydano velikym krizim, nezamestnanosti atd. Smlouvou miru Sant-Germainskeho a Versailleskeho bylo ustanoveno, aby takove ujednani se stalo. a byla za tim ucelem svolana konference do Washingtonu. ktera se takovymi otazkami zabyvala. Zejmena zabyvala se otazkami osm.hodinove doby pracovni, organizaci zprostredkovani prace, ochrany tehotnych zen a sestinedelek. zakazem nocni prace zen, zakazem prace deti pred dokonanym ctrnactym rokem veku,. zakazem nocni prace osob mladistvych pred dokonanym osmnactym rokem veku. otazkou pristupu k mezinarodni smlouve bernske. o zakazu pouzivani bileho fosforu. V zasade take vsechny staty na smlouvu tu pristoupily; ovsem pro nektere staty, ktere zde cinily vyjimku, tak zejmena pro Japonsko. ze na misto osmactyriceti hodin pracovnich muze byti stanovena tydenni doba pracovni na padesat sedm hodin, pro Indii az sedesat hodin, dale pokud se tyce zamestnavani deti rovnez byly uchylky jak pro Japonsko, tak pro Indii povoleny. Pokud jde o nocni praci zen, zejmena v Indii. ponevadz tam duvody vegetacni a i jine toho zadaji, aby se pracovalo v noci. staly se tu take uchylky pro nocni praci zen. Rovnez pro nektere staty v Evrope, ktere nemaji jeste dokonalou industrii, zase byly ucineny uchylky, a to zejmena pro Rumunsko a Recko. Dale byly ucineny uchylky po te strance, ze nektere staty mohou na tu smlouvu pristoupiti teprve nasledujicim rokem, pro nektere az v roce 1923 anebo 1924. Tedy kazdy stat, ktery k teto smlouve pristupuje, ratifikuje ji. a je povinen ji zachovavati po 10 let. Behem te doby muze ji vypovedeti, ale jeho vypoved nenabyva platnosti hned, nybrz az po roce vypovedi. Naproti tomu konference vsech statu je povinna po desiti letech trvani smlouvy se sejiti a jednati o tom, jestli smlouva ma byti ponechana dale v platnosti, anebo maji-li byti na ni provedeny nejake zmeny. Tedy u nas se jedna nyni o ratifikovani, o schvaleni smlouvy o osmactyricetihodinnem tydnu, dale smlouvy tykajici se nocni prace zen, a smlouvy, jimiz se stanovi nejnizsi vek pro pripusteni deti k praci v prumyslu.

Pokud jde o jednotlive zakony. dik Narodnimu shromazdeni predeslemu. ktere intensivne na poli socialniho zakonodarstvi pracovalo, mame nektere zak,ony, ktere jdou dale nez narizuje smlouva. Tak na pr. osmihodinovy den pracovni u, nas je liberalnejsi, nez sama smlouva narizuje. Pokud j,de o ochranu zen tehotnych, nemeli jsme tak dokonaleho zakona, jak narizuje washingtonska smlouva, ale prijetim zakona pred vanocnimi svatky ve snemovne poslanecke i v senatu vyhoveli jsme uplne podminkam, ktere smlouva stanovi.

Pokud jde o otazku zaopatrovani prace. nemame jeste zakona pro celou republiku. ktery by vyhovoval intencim, obsazenym ve washingtonske smlouve, ale mame jiz zprostredkovani prace zavedeno v takovem rozsahu, jak narizuje smlouva, v Cechach, a je treba jen pusobnost jeho rozsiriti na celou republiku.

Pokud jde o mladistve delniky, nas zakon neni tak dokonaly, ale vlada prohlasila, ze kona setreni. a ze i v tom smeru stane se co nejrychleji naprava a zakon podobny snemovne bude predlozen. (Predsednictvi prevzal mistopredseda Kadlcak.)

Ale aby vec cela nebyla zdrzena, navrhuji se dnes ke schvaleni ty smlouvy, kterym my jiz vyhovujeme, a vedle toho take socialne-politicky vybor pripojil se k prani vyslovenemu jiz dole ve snemovne, aby totiz na nejblizsi schuzi mezinarodniho uradu prace byla polozena otazka zavedeni osmihodinove doby pracovni i v obchodech. Pro obchody az dosud osmihodinova doba pracovni neplati a zejmena u nas neni priciny, aby zavedena byla. Vybor socialne-politicky doporucuje prijeti navrhu zakona. (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: Za vybor zahranicni jest zpravodajem pan senator Folber.

Zpravodaj sen. Folber: Pripojuji se k navrhu a vzdavam se slova.

Mistopredseda Kadlcak: Pan zpravodaj sen. Folber vzdava se slova. K rozprave neni nikdo prihlasen, koncim ji. Prosim pana zpravodaje, zda-li si preje doslov.

Zpravodaj sen. Jaros: Nepreji.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Prikrocime k hlasovani. Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s usnesenim podle zpravy vyboru socialne-politickeho a vyboru zahranicniho ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Usneseni schvaluje se ve cteni prvem.

Prikrocime k dalsimu odstavci denniho poradu, jimz je

3. zprava vyboru technicko-dopravniho senatu N. S. R. C. o usneseni poslanecke snemovny (tisk 471), obsahujici zakon ze dne......, kterym se prodluzuje lhuta ke zrizeni pobocneho uradu sekoveho v Brne, stanovena v cl. 1 zakona ze dne 11. brezna 1919, cis. 140 Sb. z. a n. (tisk 526).

Zpravodajem je pan sen. dr Brabec. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Brabec: Slavny senate! poslanecka snemovna usnesla se na zakone, kterym se prodluzuje lhuta ke zrizeni pobocneho uradu sekoveho v Brne, stanovena ve cl. 1. zak. ze dne 11. brezna 1919, c. 140 Sb. zak. a nar.

Zakon tento stanovil v citovanem clanku, ze nejdele do dne 1 ledna 1921 ma byti zrizen pobocny urad sekovy v Brne a zaroven podle potreby i v mistech jinych cestou narizeni Avsak pripravne prace ke zrizeni teto pobocky se zdrzely. ponevadz ani pomery postovniho uradu sekoveho v Praze nebyly tak dalece upraveny, aby jej bylo mozno povazovati za zabezpeceny.

Zaroven se predpokladalo, ze pro pobocku v Brne bude opatreno, podobne jako se stalo v Praze, jiste provisorium. Avsak mezi tim nastala v Brne tak velika nouze o mistnosti, ze se stalo opatreni provisoria a zvlaste bytu pro urednictvo odbocky naprostou nemoznosti. To take potvrdila zemska sprava politicka v Brne i zastupci mest a zeme.

Podarilo se sice zakoupiti vhodny pozemek pro novostavbu, ale umelecka komise pri ministerstvu verejnych praci cinila namitky proti urychlenemu opa.treni planu a tak se stalo, ze nebylo mozno lhutu zakonnou, vyse jiz zminenou, to jest do dne 1. ledna 1921, dodrzeti. Nasledkem toho jevi se nutnym, aby lhuta ta byla prodlouzena, a sice, jak bylo usneseno jiz poslaneckou snemovnou, do dne 1. ledna 1924. Ponevadz podle ziskanych od odborniku informaci bude lze se stavbou zapociti teprve v kvetnu a stavba bude vyzadovat nejmene doby dvou let, z techto duvodu vybor technicko - dopravni se usnesl, aby bylo slavnemu senatu doporuceno, by osnova zakona. kterym se prodluzuje lhuta ke zrizeni pobocneho urad,u sekoveho v Brne, stanovena ve cl. 1., zak. ze dne 11. brezna 1919, c. 140 Sb. z. a n., schvalil v tom zneni, jak bylo usneseno ve snemovne poslanecke.

Doporucuji tedy usneseni poslanecke snemovny beze zmeny schvaliti. (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: Ke slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava odpada. Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O osnove zakona, tri clanky obsahujici, minim dati hlasovat i s uvodni formuli i s nadpisem najednou. Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Namitky nejsou, budeme tak pokracovati.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi, aby osnova zakonna, tri clanky, s nadpisem a uvodni formuli prijata byla ve cteni prvem, necht zvednou ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijima se ve cteni prvem.

Prikrocime k nasledujicimu odstavci denniho poradu, to jest

4. zprava I. vyboru rozpoctoveho, II. vyboru narodohospodarskeho o dodatecnem schvaleni ve smyslu § 3 zak. z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni ze dne 12. rijna 1920, c. 576 Sb. z. a n. o mene na Podkarpatske Rusi a na Slovensku, pokud tam nebylo kolkovano (tisk 525).

Zpravodajem vyboru rozpoctoveho jest pan senator dr Horacek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Horacek: Slavny senate! Kdyz u nas provadeno bylo na jare r. 1919 okolkovani bankovek za tim ucelem. abychom odloucili svou menu od meny ostatnich sukcesivnich statu. nebylo tehdy mozno toto okolkovani provesti jeste na celem nasem uzemi a sice z toho duvodu, ponevadz nektere cast jeho, a zejmena tykalo se to vychodnich krajin, Slovenska a Prikarpatske Rusi, nebyly jeste tehdy v nasem drzeni. Nasledkem toho v techto krajinach nebylo tehdy provedeno okolkovani bankovek a obihaly tam bankovky jednak neokolkovane, jednak okolkovane. po pripade okolkovane rumunskymi kolky, jelikoz tenkrat uzemi toto obsazeno bylo Rumuny. Kdyz pozdeji toto uzemi bylo vyklizeno a nami obsazeno, nastala potreba. aby tam konecne nastala vymena starych bankovek, jednak neokolkovanych a jednak okolkovanych rumunskymi kolky za nase nove statovky. Konecne loni na podzim prikrocila vada k vymene tech starych bankovek za nase statovky a stalo se tak narizenim vydanym dne 12. rijna minuleho roku. Toto narizeni bylo vydano na zaklade znameho zmocnovaciho, zakona a ma byti nyni obema snemovnami schvaleno. Zajimavy jest pri tom zpusob. jakym ta vymena nasich statovek za stare neokolkovane bankovky se dela. Nedelo se to stejnym zpusobem. nybrz z jistych socialne-politickych duvodu bylo rozeznavano, o jake obnosy jde. Do 2.000 korun se to dalo v pomeru jedna ku jedne. Tedy kdo nepredlozil vice nez 2.000 K, dostal za 2.000 K neokolkovanych bankovek 2.000 K nasich statovek. Pokud predlozil nekdo vice nez 2.000 K az do 10.000 K, byla provedena vymena jen v pomeru jedna ku dvema, totiz za 10.000 K neokolkovanych bankovek jen 5.000 kor. nasich novych statovek. A pokud ten obnos presahoval 10.000, nastala vymena jen v pomeru jedna ku ctyrem, totiz za vice nez 10.000 neokolkovanych bankovek za kazdych 10.000 jen 2.500 nasich novych.statovek. Vyjimky z toho byly poskytovany pro penezni ustavy, nadace, obce, spolky dobrocinne, nemocenske a bratrske pokladny podle stavu do 1. cervna 1920. Tedy vsecky svoje bankovky, ktere mely vykazany do 1. cervna 1920, dostaly vymeneny v plne hodnote, to jest jedna ku jedne. ostatni bankovky, ktere vykazany mely ve sve pokladne az po 1. cervnu 1920, dostaly vymeneny jen v pomeru 1 ku 4, totiz za 100 starych rakouskych bankovek dostaly 25 K novych statovek. Podobne bylo pak postupovano take i pri jinych hodnotach.

Tak zejmena kdyz se jednalo o pohledavky a zavazky soukromopravni, bylo rozlisovano podle toho, jak znehodnoceni starych bankovek pokracovalo vzhledem k nasi mene. Na pr. bylo stanoveno, ze stare zavazky az do 26. unora 1918 mely byti vymeneny, resp. uctovany v pomeru 1:1. do 31. rijna 1919 v pomeru 100:60. do 31. rijna 1920 v pomeru 100:50, do 31. brezna 1920 v pomeru 100: 40, od 1. dubna do 30. dubna 1920 v pomeru 100:33 1/3 a konecne od 1. kvetna az do dne ucinnosti tohoto narizeni v pomeru 100:25.

Rovnez dluzne dane a verejne davky mely byti placeny za dobu az do roku 1918 v plnem pomeru 1:1, za berni rok 1919 v pomeru 100:60 a na berni rok 1920 v pomeru 100:40. Rovnez take vklady na knizky, pokladnicni poukazky, bezne ucty a vklady. pokud nepresahovaly stav ze dne 26. unora 1919 v pomeru 1:1, zbytek, pokud s casti jiz prepoctenou v pomeru 1:1 nepresahuje dohromady stavu z 1. cervna 1920. v pomeru 250:100 a dalsi zbytek v pomeru 100:25.

Takto zde vidime zajimavy pokus, jak se snazila financni sprava vystihnouti znehodnoceni stare meny proti nasi nove a jak hledela pokud mozno jistym spravedlivym zpusobem - ovsem spravedlnost je tu vzdycky jen relativni - aby starsi pohledavky a starsi hodnoty byly pokud mozno plne vymenovany, kdezto novejsi jenom v tom pomeru, v jakem prave hodnota starych bankovek se nalezala k hodnote nasich statovek. Na rizeni toto bylo jiz vydano a bylo take provedeno. Nam se nejedna o nic, nez toto narizeni schvaliti, a ponevadz toto narizeni po strance vecne a formalni vyhovuje, rozpoctovy vybor cini navrh, aby senat toto narizeni dodatecne schvalil. (Potlesk.)

Mistopredseda sen. Kadlcak: Pan zpravodaj vyboru narodohospodarskeho sen. Durcansky vzdava se slova. Ke slovu neni dale nikdo prihlasen, odpada rozprava. Pan zpravodaj si nepreje doslovu?

Zpravodaj sen. dr Horacek: Nikoliv.

Mistopredseda Kadlcak: Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Kdo s navrhem vyboru rozpoctoveho a narodohospodarskeho souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se),

To jest vetsina. Navrh se schvaluje.

Prikrocime k dalsimu odstavci denniho poradu, jimz je

5. zprava vyboru narodohospodarskeho o dodatecnem schvaleni ve smyslu § 3 zakona z 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni ze dne 27. ledna 1921, cis. 34 Sb. z. a n., jimz se uvolnuje obchod zveri (tisk 535).

Zpravodajem je p. sen. Ferd. Jirasek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Ferd. Jirasek: Zprava vyboru narodohospodarskeho pojednava o dodatecnem schvaleni ve smyslu §u 3 zakona z 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n. vladniho narizeni ze dne 27. ledna 1921, jimz se uvolnuje obchod zveri.

Vybor narodohospodarsky prihlizeje k pomerum, jake se vytvorily na trhu masem, nemohl odepriti sveho schvaleni, aby narizeni, ktere vladou bylo vydano, bylo schvaleno.

Narizeni samotne obsahuje tri paragrafy, a to v §u 1 se pravi, ze obchod zveri je volny, § 2 tyka se ucinnosti dnem vyhlaseni a v § 3 uklada se provedeni ministru pro zasobovani lidu.

Narodohospodarsky vybor navrhuje, a.by narizeni ze dne 27. ledna 1921, c. 34 Sb. z. a n., jimz se uvolnuje obchod zveri, bylo schvaleno. (Vyborne!)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): K slovu jsou prihlaseni pani senatori dr Hellera dr. Spiegel. Udeluji slovo panu dru Hellerovi.

Sen. dr Heller (nemecky): Slavny senate! Pan zpravodaj spokojil, se tim, ze navrhl prijmouti zpravu vyboru, aniz by veci samotnou se zabyval. O veci same take neni mnoho co rici, byt jsme take z oduvodneni seznali, ze obchod zverinou uvolnuje se proto ponevadz mame dosti masa, a mame dosti masa, ponevadz mame malo obili, ponevadz pani agrarnici obili zkrmili. Ale o veci same nechci mnoho slov ztraceti. At treba se uvolni obchod zverinou. Zajiste vsak velmi mnoho lze rici o ustavni strance veci.

Ministerstvo vydalo vladni narizeni na zaklade zmocnovaciho zakona z 15. dubna 1920 dne 27. ledna 1921 (Vykriky nemecke: Slyste! Slyste!) Tudiz v dobe, kdy obe komory Narodniho shromazdeni zasedaly, povazovala vlada za nutne, aby pres hlavy zakonodarnych sboru cestou narizovaci zrusila drivejsi narizeni. Proti tomu nemuzeme dosti durazne protestovati. Nerozumime, jak jest mozno, aby ve state ustavne spravovanem, ve state parlamentarne spravovanem vlada v dobe, ve ktere parlament zaseda a jest prace schopen, a take ku praci dosti ochoten, odvazila se narizenim upravovati veci, ktere dluzno upravovati zakonem.

Dovolava se pri tom tohoto neblaheho zmocnovaciho zakona ze dne 15. dubna 1920. A nyni nam bylo dnes receno, ze vec se ma takto: Na Slovensku bylo nesmirne mnozstvi zveriny, ale panum Slovakum anebo panum agrarnikum anebo komu zverina patrila, byly ceny prilis nizke a prohlasili jednoduse, ze za tuto cenu zajice nedaji. Aby techto par tisic zajicu rychle sem prislo, zrusila vlada rychle drivejsi narizeni ze dne 23. zari 1920, jimz stanoveny byly nejvyssi ceny pro zverinu, a na to pry skutecne panove na Slovensku - jednalo se tu asi hlavne o velkostatkare - byli tak laskavi a poslali sem zajice nyni ve volnem prodeji, tudiz za ceny znacne zvysene. Uprava pry nebyla vice moznou cestou zakona, nybrz muselo se jednati rychle, a proto zvolena byla cesta narizovaci.

Nuz, panove, tak to prece nejde! Nelze prece narizenim resiti takoveto veci z nejakeho, treba praktickeho duvodu, jednoduse pres hlavy parlamentarnich sboru v dobe, ve ktere parlament zaseda. To dle naseho nazoru obsahuje tezke poruseni prav parlamentu a na to nemuzeme za zadnych okolnosti pristoupiti. Tomu nemuzeme prisvedciti, nebot pak jsme vydani vlade uplne v sanc. Muze potom vsechno, co chce, upraviti narizenim, aniz by se ptala parlamentu a predlozi pak zcela jednoduse narizeni parlamentu. Parlament naleza se potom pri schvalovani takovychto predloh vzdy v tisni, nebot dosti casto jedna se o narizeni, o jejichz meritornim obsahu nelze pochybovati, ktera meritorne snad jsou opravnena, ktera tedy parlament z tohoto duvodu nemuze zrusiti, jimz schvaleni z tohoto duvodu nemuze odepriti, kdezto z ustavne-pravnich pochybnosti vlastne kazdemu takovemu narizeni melo by schvaleni byti odepreno.

Nelze nam tudiz pro tuto zpravu hlasovati a predkladame vam mimo to resoluci, ve kterez vybizime vladu, aby zmocnovaci zakon zrusila. Nyni jsme jiz vice nez dva roky po prevratu a tyto udanlive mimoradne pomery, kterez vladu nutily k uprave veci narizenim bez predchoziho predlozni parlamentu, jiz netrvaji. Parlament zaseda, jest veru vlade dosti povolny, obzvlaste v takovych vecech, a proto neni tu jiz nutnosti, aby skutecne nutne a dulezite a vseobecne nepoprene otazky reseny byly narizenim. Zadam vas tudiz co nejnalehaveji, abyste nasi resoluci prijali. Kazda jina resoluce, ve kterez se vlade pravi, aby cesty narizovaci uzivala jen v nutnych anebo v nejnutnejsich pripadech, nema nejmensiho smyslu, nebot vlada vzdycky prijde a rekne: toto byl nutny pripad anebo nejnutnejsi pripad. Nebudeme take hlasovati pro zadnou jinou resoluci, ktera vladu nevybizi, aby tento zmocnovaci zakon z 15. dubna 1920 konecne jednou odstranila.

Tento zmocnovaci zakon z 15. dubna 1920 neni nicim jinym nezli § 14 stare rakouske ustavy jen v podstatne zhorsene forme. nemame zadnych zaruk, a i kdybychom je meli, ze vlada pouzivati bude zmocnovaciho zakona skutecne jen v nejnutnejsich pripadech, take pak bychom nepotrebovali zmocnovaciho zakona, ponevadz mame parlament, ponevadz pracuje, ponevadz se usnasi na zakonech a vlade neodpira zadnou skutecne nutnou a nespornou predlohu.

Proto prosime, abyste hlasovali pro nasi resoluci v zajmu parlamentu a parlamentarismu vubec. (Potlesk nemeckych senatoru.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo p. senatoru dr Spiegelovi.

Senator dr Spiegel (nemecky): Slavny senate! Prihlasil jsem se ke slovu, ackoliv o obchodu se zverinou nemam nejmensi znalosti, nerozumim zverine naprosto, nikdy jsem si neprodaval ani nekupoval, velmi zridka (Nemecky vykrik: Jedl!) ale jen velmi zridka jsem ji jedl. Vyzadal-li jsem si pres to slovo, deje se to z toho duvodu, ze ktereho se prihlasil pan recnik prede mnou. Nejedna se o vec, o kterou bezi, nybrz o ustavne-pravni stranku. Chtel bych dale poznamenati, ze tendence narizeni, o ktere bezi, mne jest veskrze sympaticka, totiz odbourani vazaneho hospodarstvi, uvolneni obchodu. To jest mne neco velice sympatickeho. Proti narizeni samemu nemel bych tedy namitek, jen kdyby bylo byvalo vydano v jine forme, totiz kterou musime vytykati. (Souhlas na levici.)

Drivejsi Narodni shromazdeni zanechalo nam velice neprijemny dar. Myslim, ze to bylo v jeho poslednim sezeni, dne 15. dubna 1920, ve kterem, kdyz kratce pred tim stalo se usneseni o ustavni listine, byl prijat jeste jeden zakon, ktery vlastne tuto ustavni listinu porazi. Ustavni listina vykazuje ustavodarne cinnosti urcite pole a zakon ze dne 15. dubna 1920 dovoluje vlade, aby ve vsech pripadech, ktere jsou nejak povahy hospodarske, sobe vypomohla narizenim. Zmocnovaci zakon totiz pravi: tVlada se zmocnuje, aby pro upravu mimoradnych hospodarskych nebo zdravotnich pomeru, zpusobenych valkou, pouzila cesty narizovaci, kde by jinak bylo treba zakona, kdyz se toho jevi nutna potreba a kdyz by prutah, spojeny s predlozenim veci sboru zakonodarnemu, byl veci na ujmu.T To jest ten neblahy zmocnovaci zakon z 15. dubna 1920. Mame nyni za sebou jiz skoro rok pouzivani tohoto zakona a muzeme rici, ze tento zakon se naprosto neosvedcil. Vlada vydala na zaklade tohoto zakona celou radu narizeni, a sice bez nejmensiho ohledu na predpoklady pro vydani takovehoto narizeni. Ucinili jsme ve Stalem vyboru v predeslem lete a potom take zde v senatu a zajiste take ve druhe snemovne nejneprijemnejsi zkusenosti. Byla vydana narizeni, jako na priklad o pomerech meny na Tesinsku, ktera naprosto nebyla promyslena. Bylo na priklad vydano narizeni, o nemz nam jednou zastupce vlady v ustavnim vyboru rekl, ze ho nebylo pouzito ani v jednom pripade. Jednalo se tudiz

o vec, ktere naprosto nebylo zapotrebi, jednalo se dale jednou o narizeni, ktere bylo tak spatne, ze Staly vybor, k cemuz se zajiste jen s tezkym srdcem odhodlal, je zrusil; bylo to narizeni o propachtovani pozemku. Tim nastal zmatek a pravni nejistota, ktera vola do nebes. Staly vybor na miste tohoto narizeni musel se usnesti na jinem ve forme opatreni s platnosti zakona, a pokazde, i kdyz vec nesla tak daleko jako v tomto pripade, pokazde byl Staly vybor a Narodni shromazdeni ve velikych rozpacich, kdyz takove narizeni prislo. Jak take pan recnik prede mnou poznamenal, mame pred sebou dilema: budto odepreme tomuto narizeni schvaleni, cehoz by zajiste zaslouzilo, - to vsak cinime neradi, ponevadz se tim vyvolava stav pravni nejistoty - anebo musi se narizeni spolknouti, a to jest Narodniho shromazdeni a parlamentu nedustojno. Jest to vsak stav, jenz zajiste musi byti odstranen. Jest to, rekl bych - prosim, aby se mne nezazlivalo, kdyz to reknu - jest to tak, jako kdyz nekdo, jenz po cely svuj zivot svoje okoli sikanoval, jeste v testamentu ucini opatreni, aby jeste po skonani svemu okoli zivot ztrpcoval. Tak ucinilo Narodni shromazdeni, zanechavsi nam tento dar. Dnes jest konecne na case, aby tento zakon byl zrusen, (Souhlas na levici.) a souhlasim uplne s tim, co rekl pan recnik prede mnou: Jenom zruseni zakona jest opatrenim, ktere nas skutecne zplna muze uspokojiti.

Podali jsme ovsem resoluci, ktera sestava ze dvou casti. Rekli jsme: Vlada se vyzyva, aby co nejdrive podala predlohu, kterou se zmocnovaci zakon zrusuje, za druhe vsak, aby pokud zakon plati, jen v nejnutnejsich pripadech ho pouzivala. Tento druhy bod resoluce pripojili jsme jen proto, ponevadz jsme toho mineni, ze se ihned neco ma stati, ze nesmime cekati, az zakon zmocnovaci bude zrusen, nybrz ze musime vladu vyzvati, aby take v dobe, nez-li zakon bude zrusen, zmocnovaciho zakona pouzivala co mozna nejmene. Nesli jsme tedy tak daleko, abychom rekli, ze se zakona vubec nema uzivati, ponevadz zakon ze dne 15. dubna 1920 prave trva tak dlouho, pokud ustavni listina vubec plati. Ale povazujeme za nutne, aby vlada v te pricine obdrzela alespon vyzvani, omezovati se na nejnutnejsi, a jsem pevne presvedcen, ze toho nikdy nebude zapotrebi. (Souhlas na levici) Nebot Narodni shromazdeni....(Vykrik [nemecky]: Zruseni!) Zruseni prece navrhujeme take. Nebot Narodni shromazdeni prece zaseda, a jak jsem cetli - nebot jinak se prece nedozvime niceho, co se zde nebo v parlamente deje, dozvidame se prece jen z novin - nebudeme miti prazdnin, budeme dale zasedat, Narodni shromazdeni jest tedy takrka v permanenci, pak tedy neni priciny, aby se tohoto zmocnovaciho zakona pouzivalo.

Nadava se na § 14 drivejsi ustavy, ale pan recnik prede mnou mel uplne pravdu, ze tento zmocnovaci zakon jest mnohem horsi nez § 14 drivejsi ustavy. § 14 totiz pripoustel cisarske narizeni jen tehdy, kdyz risska rada nebyla shromazdena, kdezto zmocnovaci zakon z roku 1920 o tomto blahodarnem omezeni niceho nevi. (Souhlas na levici.) Navrhuji slavnemu senatu prijeti nasi resoluce. (Souhlas a potlesk nem. senatoru.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Ke slovu neni nikdo dale prihlasen. Rozprava jest skoncena. Pan zpravodaj si preje jeste slovo k doslovu.

Zpravodaj sen. Ferd. Jirasek: Velevazeni panove! my zajiste plne souhlasime s nazorem, prednesenym panem kol. dr Hellerem a panem prof. Spiegelem, my jsem take v narodohospodarskem vyboru i rozpoctovem poukazovali nekolikrat na to, ze nepujde tak dale, aby neustale a neustale nova narizeni ve smyslu §u 3 zakona cis. 337 Sb. z. a n. ze dne 15. dubna 1920 byla vydavana.

Ale nicmene, velevazeni panove, jsou zde okamziky, ze vlada musi miti nejaky prostredek, aby vyridila to, co jest v zajmu obyvatelstva nutno. Zijeme, velevazeni panove, v mimoradnych pomerech a nevime zda zitra nebo pozitri se nevratime do tech pomeru, ktere byly pred dvema, tremi roky (Hlasy nemeckych senatoru: Oho!) - nevime to, a ta situace neni dnes tak jasna, ruzova a nadejna,a bychom mohli s jistotou rici, ze pomery se vyvinou ke klidu atd. Ale i jinak situace po strance zasobovaci je ztizena tim, ze pomery parlamentarni - ne konecne u nas v senate, ale v poslanecke snemovne - jsou takove, ze mohou nastati okamziky, kdy nedojde k dohode stran, aby se urcita zalezitost mohla stati skutkem. (Sen. Jarolim: to jest horsi nez § 14 za Rakouska!) To bylo docela jineho razu a zajiste, velevazeni panove, mame moznost, abychom nektere narizeni proste neschvalili a tim je vec odbyta, ale domnivam se, ze pro narizeni takoveho razu, jako je toto, se zde vetsina najde.

Upozornuji na jeden moment, ktery zde byl a ktery dokazuje, ze je nutno a opravneno to, co se deje. My jinak, jako socialni demokrate, neradi vidime, kdyz neco takoveho zde je, ale podrizujeme se nutnosti. Narizeni o uprave obili a cenach bylo vydano 11. cervna 1920. Musilo byti vydano, ponevadz se strany nedohodly o cene obili, o cene psenice a zpusobu obhospodarovani. Kdyby vlada cekala, az se strany dohodnou - na Slovensku pocinaly zne, kdy bylo treba rici sedlakovi: my tri dame za zito tolik a tolik - prisla by pozde. (Sen Jarolim: Sedlak vsak neodvadel!) Ano, ale ten fakt zde byl, my jsme nemeli cen, musil je tedy nekdo vyhlasili, kdo jest podle zakona k tomu opravnen, a to ucinila vlada narizeni ze dne 11. cervna 1920. Ja poukazuji, panove, na tento moment, ne abych to omlouval. U takoveho narizeni, jako je otazka zruseni volneho obchodu zveri, jest veci vedlejsi, nema konecne rozhodnuti vlady velkeho vyznamu, ale zde jde o zasadni otazku, ve ktere s p. kol. dr Hellerem a prof. Spiegelem plne souhlasim, pripominaje, ze jsou zde nektere momenty, ktere zde padaji hodne na vahu.

A v tom smeru muzeme rici jedno: aby vlada pouzivala narizeni §u 3 zakona z 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. zak. a nar. jen v mire co mozna nejskrovnejsi a jen v pripadech nejnutnejsich. Konecne, velevazeni panove, muzeme rici, kdyz vlada nepujde v tom smeru, ze mame moznost, abychom jeji narizeni proste zamitli, kdyz to bude vec, ktera by zajem obcanstva a zajem celku poskozovala.

Prosim panove, abyste v tom smeru navrh narodohospodarskeho vyboru schvalili a take podanou v tom smeru resoluci. (Potlesk)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Prikrocime k hlasovani. Zadam pany senatory, kteri souhlasi s navrhem vyboru narodohospodarskeho, aby zvedli ruku (Deje se.)

To jest vetsina, navrh se schvaluje.

Byly podany resoluce. Prosim pana tajemnika, aby je precetl.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte): Resoluce se. dr Hellera a soudr.: tVlada se vyzyva, aby predlozila zakon, kterym se zrusuje zmocnovaci zakon z 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a. n.T

Resoluce sen. dr Mayra-Hartinga, dr Spiegela a druhu: tVlada se vyzyva

1. aby co nejdrive predlozila navrh, podle nehoz se zrusuje zakon ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n.,

2. aby, pokud zakon ze dne 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n., je platnym, uzivala tohoto zakona jen v pripade nejnalehavejsi nutnosti.T

Resoluce sen. dr Brabce, dr Horacka, dr Krouskeho, dr Soukupa, Zavorala a spol.: tVlade se uklada, aby pri pouzivani zakona, jenz ji zmocnuje k vydavani vladnich narizeni o predmetech jinak vyhrazenych uprave cestou zakonodarnou, dbala zasady, ze ma tohoto prava uziti jen v pripadech naprosto nutnych a zadneho odkladu nesnasejicich, obzvlaste kdyz se tak deje v dobe snemovniho zasedani.T

Senator dr Heller (nemecky): Prosim o slovo k hlasovani!

Mistopredseda Kadlcak: Pan senator dr Heller.

Senator dr Heller (nemecky): Navrhuji, aby pri resoluci sen. dr Mayra-Hartinga bylo hlasovano o obou odstavcich oddelene.

Mistopredseda Kadlcak: Tomuto prani vyhovim. Prikrocime k hlasovani o resolucich. Kdo souhlasi s navrzenou resoluci sen dr Hellera, jak vam byla prectena, prosim, necht zvedne ruku (Deje se.)

To je mensina, resoluce je zamitnuta.

Kdo souhlasi s prvni casti navrzene resoluce sen. dr Mayra-Hartinga, aby vlada co nejdrive predlozila navrh, podle nehoz se zrusuje zakon ze dne 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n., prosim necht zvedne ruku (Deje se.)

To jest vetsina. Tato cast resoluce jest schvalena.

Kdo souhlasi s resoluci sen. dr Brabce, prof. dr Horacka, dr Krouskeho, dr Soukupa, Zavorala a spol. tak, jak byla prectena, prosim, aby zvedl ruku (Deje se.)

To jest vetsina. Resoluce je schvalena.

Tim tento bod denniho poradu jest vyrizen.

Prikrocime k dalsimu odstavci denniho poradu, jimz je

6. navrh, aby bylo zkracene projednano podle §u 55 jedn. radu usneseni poslanecke snemovny o navrhu poslancu Bechyne, dr Frankeho, dr Rasina, Sramka, Svehly a soudr. (tisk 1551), aby byl vydan zakon o stavebnim ruchu (tisk 531).

Jest vseobecne znam kriticky stav otazky bydleni ve mestech i na venkove. Nepokladam za nutno podrobne oduvodnovati nutnost pokud mozno nejrychlejsiho vyrizeni one osnovy zakona, jez se snazi prispeti, pokud sily statu a jeho obyvatelstva staci, k rychlemu podporeni stavebniho ruchu a zdolani vsech prekazek v tomto smeru tu jsoucich.

Kdo souhlasi s tim, aby teto osnove priznana byla pilnost, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost je priznana.

Prikazuji toto usneseni poslanecke snemovny vyboru socialne-politickemu a rozpoctovemu a navrhuji, aby podaly o teto veci zpravu do peti dnu.

Kdo souhlasi s navrzenou lhutou, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrzena lhuta jest prijata.

Pro dnesni schuzi udelil jsem dovolenou jeste pp. senatorum Klimkovi, Krizkovi, Hybsovi a Lazovi.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala v utery dne 1. brezna 1921 o 3. hodine odpoledni s timto

dennim poradem:

1. Druhe cteni zpravy ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny, tykajicim se vladniho navrhu zakona (tisk 470) o rozsireni stiznostniho prava financni prokuratury (tisk 523).

2. Druhe cteni zpravy I. socialne-politickeho vyboru, II. zahranicniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 530), kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni mezinarodni smlouva, schvalujici ujednani, prijata na mezinarodni konferenci prace ve Washingtone roku 1919 (tisk 524).

3. Druhe cteni zpravy vyboru technicko-dopravniho senatu N. S. R. 4. o usneseni poslanecke snemovny (tisk 471), obsahujici zakon, kterym se prodluzuje lhuta ke zrizeni pobocneho uradu sekoveho v Brne, stanovena v cl. I. zakona ze dne 11. brezna 1919, cis. 140 Sb. z. a n. (tisk 526).

4. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o razbe drobnych minci (tisk 540).

5. Zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o navrhu posl. Bechyne, dr Frankeho, dr Rasina, Sramka, Svehly a soudr., aby byl vydan zakon o stavebnim ruchu (tisk 531).

6. Zprava kulturniho vyboru o navrhu se. dr Mayr-Hartinga a soudr. ve pricine zrizeni hudebnich komor (tisk 539).

7. Zprava socialne-politickeho vyboru ze dne 3. zari r. 1920, cis. 568 Sb. z. a n., jimz se stanovi prispevkova sazba pro pojisteni urazove pro zemskou uradovnu pro delnicke pojisteni na Slovensku (tisk 541).

8. Zprava I. vyboru socialne-politickeho a II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu zakon, kterym se meni nektera ustanoveni zakonu o odpocivnych pozitcich statnich zamestnancu a ucitelstva skol obecnych a obcanskych (tisk 547).

Jsou namitky proti dobe anebo dennimu poradu? (Nebyly.) Nejsou.

Navrh muj je prijat.

Koncim schuzi.

(Konec schuze ve 3 hod. 42 min. odp.)

Nahoru