Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 41. schuze |

Dolu  Dalsi

Zacatek schuze v 10 hod. 35 min. dopol.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac. Niessner. dr.Soukup

Zapisovatele: dr Vlcek, dr Stojan.

100 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri dr Prochazka, dr Susta; zastupce ministerstva financi ministersky rada Plocar.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic. jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze jsem udelil dovolenou pro vcerejsi a dnesni schuzi p. senatorovi Rohackovi. p. senatorovi Valouskovi, p. senatorovi Polachovi. Dale pro dnesni schuzi udelil jsem dovolenou p. senatoru Matuscakovi.

Tiskem bylo rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 495. Interpellacia sen. Wallo a spolocnikov na p. ministra zeleznic o predaji na nadraziach.

Tisk 496. Interpellacia sen. Poliaka a sudruhov na pana ministra skolstva a narodnej osvety o nezdravych a ceskoslovensku vzajemnost ohrozujucich pomeroch na statnom real. gymnaziume v Ruzomberku.

Tisk 505. Odpoved spravce ministerstva financi na interpelaci sen. Havleny a soudr. ohledne odmitani ceskych delniku a delnic v tovarne na tabakove vyrobky v Lanskroune (tisk 277).

Tisk 507. Odpoved spravce ministerstva financi a ministerstva post a telegrafu na interpelaci sen. Hrejsy a soudr. stran jmenovani uredniku VIII. a IX. hodn. tridy (tisk 307).

Tisk 512. Odpoved ministra vnitra a ministra spravedlnosti na interpelaci sen. dr Karasa, Kadlcaka a soudr. v zalezitosti strzeni sloupu Nejsv. Trojice ve Slanem (tisk 126).

Tisk 514. Odpoved ministra vnitra.na interpelaci sen. dr Schmidta, Vettera-Lilie, Hartla a soudr. o nepristojnostech pri vystavovani pasu a prechazeni hranic (tisk 142).

Tisk 516. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o razbe drobnych minci (tisk 491).

Zapis o 32. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze v utery dne 25. ledna 1921.

Zapis o 33. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze v utery dne 25. ledna 1921.

Tesnopisecka zprava o 17. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze v utery dne 16. listopadu 1920.

Tesnopisecka zprava o 18. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze ve stredu dne 17. listopadu 1920.

Predseda: Zapisy o 36. a 37. schuzi senatu Narodniho shromazdeni R. C. radne overene vylozeny byly v senatni kancelari podle §u 72 jedn. radu k nahlednuti. Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Z predsednictva prikazano:

vyboru technicko-dopravnimu:

Tisk 504. Vladni navrh zakona, jimz se zrizuje Reditelstvi ceskoslovenske statni dunajske plavby v Bratislave.

Predseda: K zadosti vlady navrhuji, aby o navrhu tom byla podana zprava ve lhute 14denni.

Jsou proti tomu nejake namitky? (Nebyly.)

Namitek neni. Lhuta jest prijata.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

vyboru ustavne - pravnimu a technicko-dopravnimu:

Tisk 509. Vladni navrh zakona, kterym se zavadi 24hodinove mereni casu.

Predseda: K zadosti vlady navrhuji, aby o navrhu tom byla podana zprava ve lhute

8denni.

Jsou proti tomu nejake namitky. (Nebyly.)

Namitek neni. Lhuta jest prijata.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

vyboru rozpoctovemu:

Tisk 515. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1190) o splatnosti primych dani statnich a vybiranych k nim prirazek samospravnych svazku, pak o urocich z prodleni a urocich nahradnich z techto davek, jakoz i poplatku primo placenych (tisk 1523).

Predseda: Vlada navrhuje, aby o navrhu tom byla podana zprava ve lhute co nejkratsi.

Pani senatori dr S p i e g e l a spol.ucinili ke mne ve schuzi dne 8. unora 1921 dotaz stran vlivu vlady na parlamentni projednavani vladnich predloh, pokud jde o stanoveni, kteremu vyboru se ma predloha prikazati, a urceni lhuty k podani zpravy vyborem.

K dotazu tomu dovoluji si odpovedeti, ze predsednictvo plne sdili nazor panu dotazovatelu, ze urciti vybor, jemuz vladni predloha ma byti prikazana, a stanoviti lhutu, ve ktere ma vybor o predloze podati zpravu, prislusi podle ustanoveni §§ 20 a 35 jedn. radu vyhradne predsednictvu, pokud se tyce plne schuzi senatu.

Vychazejic z tohoto stanoviska, povazuje tez predsednictvo vzdy podnet v tom smeru vladou ucineny za pouhe prani, jehoz duvody v kazdem jednotlivem pripade podrobuje prezkouseni, drive nez rozhodne podle §u 20 jedn. radu o prikazani predlohy urcitemu vyboru nebo nez ucini podle § 35 jedn. radu plenarni schuzi navrh, aby byla vyboru stanovena lhuta k projednani predlohy a k podani zpravy.

Pokud zvlaste jde o projednani nekterych vladnich predloh zkracenym rizenim podle §u 55 jedn. radu, sdeluji, ze vlada v zadnem pripade nenavrhuje lhutu k projednani veci vyborem, nybrz vzdy jen povsechne zada aby vyboru byla vzhledem k nalehavosti predlohy dana lhuta co nejkratsi, takze o zasahovani vlady do vnitrni cinnosti parlamentu a do prav danych jemu odst. 3 §u 55 jedn. radu nelze mluviti.

Mohu pany dotazovatele ujistiti, ze predsednictvo je si plne vedomo svych povinnosti, pokud jde o presne provadeni jednaciho radu a hajeni vaznosti parlamentu i jeho jednani, a ze bude se i v budoucnosti timto prikazem riditi.

Prikrocim k projednani denniho poradu.

1. Druhe cteni zpravy narodohospodarskeho vyboru o vladnim navrhu zakona o povinnem znamkovani chmele (tisk 488).

Zpravodajem jest p. sen. Hybs.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Hybs: Ano, a to v § 17 na strance 8 v poslednim odstavci prvni slovo: na misto tFormaT navrhuji tZneniT a v dusledku toho v dalsi radce misto tstanovenaT bude tstanovenoT, dale pak v § 21 na strance 9 v odstavci 2. radka 4. misto tbudiz opatreni tohotoT ma byti tbudiz opatreni totoT.

Predseda: Jeste byly podany resoluce panem senatorem Zulegerem a soudr. Prosim, aby byly precteny.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Resoluce sen. Zulegera a soudr. k zakonu o povinnem znamkovani chmele.

1. tVlada se vyzyva, aby v provadecim narizeni stanovila klic dle narodnosti producentu podle osevnych ploch.

2. V pripade rozpusteni zemedelskych rad bylo by zakonem stanoviti. kdo v tomto pripade ma zastupovati produkci chmele.T

Predseda: Zadam pany senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona (28 paragrafu) s opravami, ktere prednesl pan referent, jeho nadpisem a uvodni formuli, tak jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijima se s dotycnymi opravami tiskovymi tez ve cteni druhem.

Dam hlasovati o resoluci pana sen. Zulegera. Kdo souhlasi s prectenou resoluci pana sen. Zulegera, prosim, aby pozvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina, resoluce je prijata.

Prikrocime k dalsimu odstavci denniho poradu, jimz je

2. zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o razbe drobnych minci (tisk 516)..

Navrhuji, aby denni porad byl premistnen, a aby vec tato byla dana jako pozdejsi bod denniho poradu. Jest proti tomuto navrhu namitka? (Nebyla.)

Neni; tento odstavec vyraduje se na misto pozdejsi.

Bod

3. navrh, aby byla zkracene projednana zprava vyboru narodohospodarskeho o vladnim navrhu zakona o uznavani puvodnosti odrud, uznavani osiva a sadi a zkouseni odrud kulturnich rostlin.

Pilnost oduvodnuji tim, ze se jedna o zakon bezprostredne dotykajici se ve svych dusledcich prvovyroby a otazky aprovisacni. S tohoto hlediska jest pochopitelno, ze jest svrchovane dulezito, aby ucinky zakona mohly se projeviti v dobe co nejkratsi. Jelikoz pro prvovyrobu rozhodnou jest rocni doba, jest vzhledem k blizicimu se zahajeni jarnich praci hospodarskych zapotrebi, aby zakon tento co nejdrive byl ustavne projednan.

Kdo souhlasi s tim, aby tato vec projednavana byla jako pilna, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Prikrocime k odstavci

4. zprava narodohospodarskeho vyboru o vladnim navrhu zakona o uznavani puvodnosti odrud, uznavani osiva a sadi a zkouseni odrud kulturnich rostlin tisk 492).

Zpravodajem jest pan sen. Hybs.

Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate! Vladni navrh na uznavani puvodnosti odrud, uznavani osiva a sadi ma v prvni rade ten ukol, aby povzbudil chut, touhu i snahu po pestitelske a slechtitelske cinnosti v oboru rostlinarskem u nas, za druhe ma i ten ukol, aby take zapodporil vsechny tyto snahy, nesouci se k uslechteni naseho osiva a sadi, jak u jednotlivcu, tak i podniku, a za treti ma take ten ukol, aby vysledek jejich prace zakonem chranil. Zakon o uznavani puvodnosti odrud a osiva je ve svem celku jednoduchy, ale jiste kazdy priznati musi, ze jest velmi dulezity. Na tu dulezitost poukazala vlastne a nejvice leta valecna a leta povalecna. Leta valecna, leta povalecna, ta bida aprovisacni, to vse jiste pricinilo mnoho k tomu, ze uznany a oceneny byly take dulezitost a vyznam naseho zemedelstvi. Pres to prese vsecko my vime, ze u nas take prave ta leta valecna i povalecna mnoho rozporu vyvolala a utvorila dva tabory: producentu a konsumentu. Nechci o techto rozporech mluviti. Jednou snahou bvli jsme vedeni vsichni - a v tom jsme bvli jednotni - aby ta uroda, aby ten vysledek celorocni prace rolnikovv byl co nejvetsim ovocem take pozehnan. Videli jsme, kdyz ta uroda bude co nejvetsi, ze u nas bude take i v ostatnich pomerech, nejen hospodarskych, aprovisacnich, ale i politickych lepe.

My jiste take s ohledem na zahranici musime tuto otazku posuzovati. Vime, ze se nalezame ted v jakemsi podruci dohody a ze jsme od ni dosti odvisli financne a vselijak. Myslim vsak, ze nejpalcivejsi a nejdulezitejsi jest to, ze tam my snad neprosime jen o ten uver, ale ze tam musime prositi take i o kus chleba. A abychom se tohoto stavu zbavili, abychom aspon pokud mozna byli sobestacnymi, to je jiste pranim nejen nas producentu. ale i take konsumentu. Nechci rozbirati vsechnv ty priciny poklesu vyroby nasi a uvedu jenom statisticka data, ktera mam po ruce, abyste videli, jak produkce zemedelska od dob mirovych az do nynejska poklesla.

U psenice po ha byl vynos

v roce 1904-1913... 17.4 q

1914... 17.7 q

1915... 12.8 q

1916... 10.7 q

1917. .. 8.2 q

1918. .. 8.6 q

a 1919... 12.4 q.

U zita reknu jen ta konecna a ta nejdulezitejsi cisla:

Roku 1914 byl vynos u zita po ha 16 q, ale, prosim, roku 1917 byl jiz jen 7.5 q, roku 1918 pak 8.4 q a v roce 1919 11.3 q.

U jecmene v roce 1914 19.8 q, v roce 1917 7 q, v roce 1918 8.5 q, v roce 1919 13 q

Nejvice vyznacno jest to u brambor.

V roce 1914 byl vynos po hektaru bramboru 116 q, kdezto v roce 1917 61 q, v roce 1918 60 q a v roce 1919 60 q.

Sledujeme-li take priciny, ktere touto neurodou jsou vinny a ktere jsou vinny take poklesem nasi produkce, tu mezi jednu z nejprednejsich pricin muzeme pocitati, ze nemame dostatek nebo vubec dobreho osiva, uslechtileho, vypestovaneho osiva a sadi. Byli jsme odkazani i pred valkou dosti na cizinu, hlavne na Nemecko a sem prichazela tak zvana petkutska a propsteinska zita. U nas ta produkce uslechtileho obili byla v zacatcich, ac jiz byla dosti dobra, ale my ji musime nyni ze vsech sil podporovati. Racte povaziti, jak dulezite jest uslechtile semeno, zvlaste u brambor a psenice. Mame sve vlastni odrudy dobre psenice. mame svou dobrou cervenou psenici, cervinku, ktera jest naseho puvodu, mame z ni take vznikajici presivku; tyto psenice jsou daleko lepsi jakosti, nezli psenice, ktere prisly z Anglie pres Nemecko, ktere jsou sice bile, ale prece jen krehciho zrna.

Mame i v nasem jecmenarstvi dva druhy jecmene, nas starocesky a nas hanacky jecmen. Kdyz nasi pestitele uchopi se take techto dvou puvodnich druhu, muzeme si vypestovati velice uslechtile a zdarne semeno. Jedno jest jisto: ze kdyz budeme miti dobre semeno. ze take ten vynos budeme miti lepsi. Racte uvaziti na priklad u brambor. ktere hraly dulezitou a hraji snad nejdulezitejsi roli. Mnohdy se mysli u nas. kdyz se pohlizelo na urodu, ze vypada skvele, kdyz ji nekdo soudi podle slamy nebo podle nati. ale ve skutecnosti to docela jinak vypada. My vime, kdyz u nas rolnik sklidi brambory, treba sklidil zdanlive mnoho. nemuze rici. ze tech bramboru bude dosti. nebot nevi v dobe kdyz je dava do sklepa nebo do krechtu, zda vydrzi. To muze rici po jednom nebo dvou mesicich, ponevadz prave brambory jsou nekdy nachylne k nakaze a tuto smesku ze jsme meli. zadne puvodni semeno. to prispivalo jeste vice k tomu, ze byla degenerace uplna a ze brambory jako zdegenerovane a ne sortovane. nybrz pomichane byly prilis nachylne k nemocem a k hnilobe..

V tom ohledu muze jiz pestitelska a slechtitelska cinnost u nas prinesti take velikou napravu a muzeme take cekati, ze vyroba a produkce stoupne, ponevadz nechci rici, ze kvalita podminuje kvantitu - ale kvalita ma jiste jeden z nejvetsich vlivu na kvantitu toho obili, a bude-li kvalita dobra, bude i ta kvantita dobra.

Proto v tomto ohledu narodohospodarsky vybor, ktery jednal o vladnim navrhu o uznavani puvodnosti odrud. projednal tento zakon a jednomyslne se take usnesl doporuciti slavnemu senatu tento vladni navrh k prijeti. Ja take doporucuji slavnemu senatu, aby tento navrh byl jednomyslne prijat v zajmu vsech, v zajmu budoucnosti, a ja bych rekl, panove, i v zajmu klidu, nebot jest jedno jisto, ze ta aprovisace ma velikou dulezitost. To neni jenom otazka hospodarska a narodohospodarska, to jest otazka take velice politicka. My jsme take videli, ze vsechny ty chute k prevratum a puce jsou take jen, prosim, na tom konstruovany, zdali tu bude dosti anebo nebude dosti. Musime si byti vedomi toho, ze kdyz bude klid v zaludku, ze bude take klid v hlavach.

Proto z techto vsech duvodu dovoluji si slavnemu senatu navrhnouti. aby tuto predlohu take prijal. (Vyborne! Potlesk.)

Predseda: Nikdo neni k slovu prihlasen, prosim, racte zaujmouti mista. (Deje se.)

O osnove zakona. jeho nadpisu, jakoz i uvodni formuli dam hlasovati najednou podle zpravy vyborove..

Jsou namitky proti tomuto zpusobu hlasovani? (Nebyly.)

Nejsou. Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, jakoz i uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht pozvedne ruku. (Deje se.).

To je vetsina, osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli, prijima se ve cteni prvem.

Jelikoz teto osnove byla priznana pilnost. podle § 55 jedn. radu, dam vykonati ihned hlasovani ve cteni druhem.

Preje si pan zpravodaj slova ke druhemu cteni?

Zpravodaj sen. Hybs: Ano, a sice v paragrafu 16 radek 3., za slovem "trestajiT ma byti carka. Dale 3. radek od konce misto penez tslozenychT ma stati spravne tstrzenychT. Pak na strance 5 odst. 3 4. radek od konce, za slovem tvydanymT ma byti carka.

Predseda: Kdo souhlasi s touto osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, s tiskovymi opravami panem zpravodajem prednesenymi, take ve cteni druhem, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina, osnova zakona je prijata tez ve cteni druhem.

Bod

5. zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se upravuji ustanoveni o prohlaseni za mrtveho (tisk 493).

Zpravodajem jest sen. dr Vesely. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Vesely: Vazeny senate! Zakonem, ktery byl dnes predlozen senatu maji byt prizpusobena zakonna ustanoveni potrebam naseho statu. Byvaly rakousky a byvaly uhersky statni zakon nevystihuji nasich nynejsich pomeru a proto predlozila vlada zakon novy, kterym jednak ulevy pri prohlaseni za mrtveho maji byt rozsireny take na vojsko, ktere bojovalo proti Rakousku. kdezto podle dosavadnich zakonu pouze vojaci centralnich mocnosti byli zucastneni te. vyhody, jednak nase ustanoveni o nespornem rizeni pri prohlaseni za mrtveho ma byt zavedeno na Slovensku, kdezto dosud rizeni o prohlaseni za mrtveho melo povahu rizeni sporneho, pri kterem byl vynasen rozsudek. Jde tedy o dulezitou ulevu, ktera ma byti na Slovensko take zavedena.

Poslanecka snemovna se usnesla o zakone a pravni vybor senatu navrhuje vam nektere zmeny pri nem.

Jde nam zejmena o to, aby clanek I. me! takove zneni, aby se ulevy pri prohlasovani za mrtveho vztahovaly take na legionare, kteri po roce 1919 se vratili ze Sibire, tedy teprve v roce 1920. Podle dosavadniho zneni by se tyto ulevy na dobu po roce 1919 nevztahovaly a tykaly by se jen tech vojaku, kteri do roku 1919 se stali nezvestnymi. Ponevadz doba navratu nasich legionaru ze Sibire skoncila teprve skoro na podzim roku 1920, byla by tu jakasi mezera a nam jde o to, aby tato mezera byla odstranena, a proto jsme navrhovali zneni, aby zde byla ponechana uplna volnost dobova, bez omezeni.

Rovnez tak v cl. I. navrhuje ustavnepravni vybor, aby byla skrtnuta posledni veta ta to alespon rok od 1. cervence 1919T vzhledem k tomu, ze tato lhuta je bezucelna, ponevadz od 1. cervence 1919 uplynulo vice nez 1 rok.

Ve cl. III byl pak odstavec 2. §u 736 prizpusoben tomu zneni, jake ma platiti take pro Cechy, Moravu a Slezsko.

Hlavni zmena, kterou jsme vuci poslanecke snemovne provedli, spociva v tom, ze navrhujeme odstraneni t. zv. defensora matrimonii, ponevadz to byla instituce jiz prezila, ktera nemela vlivu na skutecne spravne vedeni rizeni a pusobila jen obtize, po pripade vylohy.

Tedy to je zakladni zmena, kterou senat poklada za ucelnou, a myslime, ze v tom se nerozchazime s intencemi poslanecke snemovny, ktera mela podle zneni tamni zpravy jiste za.cil zavesti zjednoduseni, zlevneni a usnadneni tohoto rizeni, nybrz ze jde jen o opomenuti, ktere v poslanecke snemovne se stalo.

Nejdulezitejsi zmenu navrhuje ustavnepravni vybor v cl. V. poslanecke snemovny, kde vyslovne zada, aby bylo konstatovano, ze ustanoveni §§ 112-1 14 obc. zak. a § 277 o. zak. obc. pro vojiny, kteri se zucastnili svetove valky, neplati. Jde tu o dulezite usnadneni dosavadniho rizeni, zejmena vyhovuje tim ustavne-pravni vybor zadosti Nejvyssiho soudu, ktery dopisem z kvetna roku 1920 poukazal na to, ze soudy pri prohlasovani za mrtveho, pokud jde o zruseni manzelstvi, pozaduji, aby byly podany dukazy, ktere vylucuji vsechnu pochybnost o tom, ze nezvestny vojin je mrtev. Tento prisny pozadavek §u 112 pusobil velmi nepriznive, a to v tom smyslu, ze vojin byl sice prohlasen za mrtveho, jeho jmeni bylo rozdeleno, ale jeho manzelka nemohla se vdavati, ponevadz soudy nemely takoveho dukazu, ktery by vylucoval vsechnu pochybnost. Povstaly tim nektere nesrovnalosti. Tak na pr. zeny po nezvestnych muzich zily pak v konkubinate, rodily se nemanzelske deti v pripadech, kde jiste jiz nebylo pochybnosti o to, ze otec, po pripade manzel zemrel. Vyslovuje tedy novy zakon zcela urcite, ze pro vojiny, kteri se zucastnili svetove valky, se odstranuje tento pozadavek o podani dukazu, ktery by vylucoval vsechnu pochybnost, a ze pouhe prohlaseni vojina za mrtveho jiz staci k tomu, aby take manzelstvi bylo prohlaseno za zrusene. Ovsem vsecky tyto vyhody, vsechna tato usnadneni jsou omezena pouze na vojaky, kteri se zucastnili svetove valky, a neplati pro osoby obcanske. Ale zde, myslim, neni dosti nalehavych zadosti o zmenu take pro osoby obcanske, ponevadz pripady, kdy osoba obcanska by se stala nezvestnou v dobe valky jsou velmi ridke. Proto mohl ustavnepravni vybor, jako ucinila poslanecka snemovna, omeziti tuto platnost jenom pro ucastniky valky. Konecne skrtnuta byla v clanku posl. snemovny V. nyni VI. slova: tpo pravoplatnem prohlaseniT, ponevadz neni potreba, aby manzelka, ktera zada o zruseni manzelstvi, vyckavala, az nabude rozhodnuti prvniho soudu pravni platnosti, nybrz jiz po vydani usneseni I. stolice, nez je rozhodnuto II. instanci, muze zadat, aby manzelstvi bylo prohlaseno za rozloucene. Doporucujeme proto vazenemu senatu, aby navrzeny zakon schvalil. Zakon ovsem bude vracen poslanecke snemovne, ale doufam, ze poslanecka snemovna uzna, ze zmeny, ktere v ustavne-pravnim vyboru byly provedeny, jsou ucelne a vecne a ze se k nim prizpusobi. (Vyborne!)

Predseda: K slovu neni nikdo prihlasen, debata tedy odpada a prikrocime k hlasovani. O osnove zakona, jeho nadpisu jakoz i uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomuto zpusobu hlasovani nejake namitky? (Nebyly.)

Namitky nejsou, budeme tudiz tak hlasovati..

Kdo souhlasi, aby osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove byla prijata ve cteni prvem, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem jakoz i uvodni formuli je prijata ve cteni prvem.

Prikrocime k bodu dalsimu, jimz je

6. zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 350), jimz se meni § 7 uvoz. zakona k obchodnimu zakonu ze dne 17. prosince 1862, c. 1 r. z. z r. 1863 a § 5 zakonneho clanku XXXVII. (obchod. zakona) z r. 1875 (tisk 497).

Zpravodajem je pan senator dr Witt. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Witt: Slavny senate!Obchodni zakon, ktery plati v Cechach, na Morave a ve Slezsku a rovnez i obchodni zakon, ktery plati na Slovensku, rozlisuje dve kategorie obchodniku a to obchodniky, na ktere se vztahuje ustanoveni obchodniho zakonika o firmach, obchodnich knihach a prokure, a obchodniky, na ktere se tato ustanoveni obcanskeho zakonika nevztahuji..

Theorie oznacuje tyto dve kategorie jako obchodniky plneho prava a neplneho prava. V bezne mluve nazyvaji se tito obchodnici obycejne protokolovani a obchodnici neprotokolovani. A toto oznaceni je dosti vystizne, ponevadz ustanoveni o firmach involvuje povinnost protokolovani, takze obchodnici plneho prava musi byti vsichni protokolovani. Kdo je u nas a na Slovensku obchodnikem protokolovanym? Podle dosavadniho ustanoveni §u 7 uvoz. zakona k obch. zakonu jsou protokolovani vyjimaje podomni obchodniky vsichni obchodnici, kteri plati jistou vydelkovou dan. Sazba teto dane byla posleze v r. 1898 stanovena a tridi se podle poctu obyvatelstva.

Povinnost protokolovani maji v mistech s poctem obyvatelstva do 10.000 obchodnici, kteri plati nejmene 50 K rocne vydelkove dane, do 100.000 obyvatel nejmene 80 K a pres 100.000 obyvatelu 120 K. Tedy podle tohoto zakona platneho v Cechach, na Morave a ve Slezsku ridi se povinnost protokolovani danovou sazbou. Zakon platny na Slovensku ma ustanoveni jine. Tam neni rozhodujici sazba danova, nybrz zakon platny na Slovensku a sice jest to § 5 cl. 38. zakona z roku 1875, ktery ustanovuje, ze z kategorie protokolovanych obchodniku, tedy obchodniku plneho prava, maji byti vylouceni vseobecne hokynari a podomni obchodnici; pri ostatnich obchodnicich ma se prihlizeti k rozsahu jejich zivnosti. Presahuje-li rozsah jejich zivnosti rozsah zivnosti malozivnostenske. pak maji obchodnici tito vesmes povinnost protokolovani. Okolnost, zdali jest nekdo protokolovan, nebo ne, ma v zapeti ruzne vyhody, avsak netoliko vyhody, nybrz i znacna bremena. Ve zprave ustavnepravniho vyboru jsou vsechny tyto vyhody a vsechna tato bremena blize rozvedena nechci je zde opakovat. Ale jen na jedno bremeno chci poukazat, ponevadz pri reseni teto otazky, o niz dnes prave jedname, hralo jiste velmi dulezitou ulohu.

Obchodnik, ktery jest protokolovan, jest povinen vesti knihy a vedeni techto knih predpoklada netoliko vetsi inteligenci, nybrz i jisty personal. Nasledkem devalvace bylo by nyni nutno nejvetsi cast, nebo prevaznou vetsinu obchodniku nutiti k zapisu do obchodniho rejstriku. Tomu se vsak mensi obchodnici brani prave proto, ze nemohou snesti tohoto bremena, ktere spojeno jest s vedenim knih. Byly podany cetne zadosti od ruznych obchodnich instituci a korporaci k vlade, aby prave se zretelem na zmenu, nastalou ve valute, pozmenila taktez i ustanoveni zakona, ktery zaklada povinnost protokolovani. Vsichni takovi zivnostnici, kteri provadeji zivnost v mensim rozsahu, zadali, aby danova sazba, ktera uklada povinnost protokolovani, byla co nejvice zvysena. Obchodni instituce ze Slovenska zadaly zase, aby bylo prihlizeno k dosavadnimu zakonodarstvi, tedy uherskemu, a aby system, ktery tam plati, zustal i nadale zachovan. V Narodnim shromazdeni byl podan navrh poslance dr Rasina a soudr., ktery znacne zvysuje danovou sazbu, ale jinak nezmenuje onen system, ktery platil u nas. Vlada predlozila senatu navrh zakona tisk 350 a v tomto svem navrhu chtela zavesti smiseny system. System ten totiz spociva v tom, ze generelne ma byti predpokladem pro povinnost protokolovani danova sazba. Mimo to vsak ma byti soud, jenz vede obchodni rejstrik, opravnen, aby donutil k protokolovani i obchodnika, ktery neplati predepsane dane, a na druhe strane, aby i takove obchodniky, kteri plati predepsane dane, ze zapisu v obchodni rejstrik vyloucil. Melo se tak stati z dulezitych pricin. Jak v pripade vylouceni, tak v pripade zapisu mel soudce prihlizeti k jakosti, zarizeni, velikosti obchodu a provozu, k poctu zrizencu, k vysi dane a jinym rozhodnym okolnostem, vlastnostem a pomerum. Pri tom mel se riditi dobrozdanim zivnostenskeho uradu neb obchodni a zivnostenske komory nebo prislusne odborove organisace, jez nutne bylo treba vyzadati. Ustavne-pravni vybor zamitl tento smiseny system a setrval na dosavadnim systemu, dle nehoz je povinnost protokolovani zavisla na jiste vysi predepsane vydelkove dane. Ustavne-pravni vybor vychazel z toho stanoviska, ze neni mozno ulozit soudum v dnesni dobe, aby konaly nejaka setreni o jednotlivych rozhodujicich pomerech obchodnika, ponevadz dnesni soudy jsou tak pretizeny, ze by se ani od nich nemohlo ocekavati, ze by jeste tuto praci mohly na sebe vziti a tim mene, ze by ji mohly zdarne vykonavati.

Ustavne-pravni vybor dal prednost onomu systemu, jenz byl prohlasen §em 7 uvozovaciha zakona k obchodnimu zakoniku, platnemu v Cechach, na Morave a ve Slezsku, ponevadz tento system basiruje na necem pevnem, totiz na jiste cislici. Ustavne-pravni vybor prijal navrh vladni, dle nehoz maji byti zavedeny jenom 2 kategorie mis t, a to s poctem obyvatelu do 10.000 a nad 10.000. Navrh vlady zvysuje taktez znacne predepsanou vydelkovou dan a tento navrh vladni prijal ustavnepravni vybor proto, ponevadz tvori jakysi stred mezi vsemi podnety, ktere byly vlade dany. Tim zustanou soudy usetreny rozsahlych setreni a prace, ktere by sotva v dnesni dobe mohly vykonat, a tim bude tez nalezeno naprosto presne a spolehlive meritko pro to, ma-li byti nekdo donucen k protokolovani cili nic. Ustavne-pravni vybor navrhuje proto, aby senat schvalil navrh zakona v te forme, jak byl ustavnepravnim vyborem pozmenen a jak je obsazen ve zprave tisk c. 497. (Potlesk.)

Nahoru  Dalsi