Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 40. schuze |

Dolu

Zacatek schuze ve 3 hod. 30 min. odpol.

Pritomni:

Predseda Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac. Niessner. dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

115 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri dr Burger. dr Fatka,dr Popelka.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic. jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro tento tyden sen. Ferd. Jiraskovi.

K zadosti navrhuji, aby byla udelena dovolena: sen. Smetanovi. ktery pripojuje lekarske vysvedceni, 3nedelni pro nemoc, sen. Josefu Hybesovi pro nemoc, ktery rovnez pripojuje lekarske vysvedceni, do konce mesice. unora. sen. dr Prochazkovi vzhledem k umrti v rodine do konce unora t. r., sen. dr Vlckovi pro dulezite zamestnani na Slovensku do konce unora 1921, sen. Koperniczkemu pro nemoc na dobu 4 nedel, sen. dr Schmidtovi na 8 dnu.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s udelenim techto dovolenych, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Zadane dovolene se udeluji

Tiskem bylo rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 451. Odpoved ministra narodni obrany na interpelaci sen. Hartla a soudr. o odskodneni tHlavni spravy nemeckych studentskych a zakovskych nocleharen ve VrchlabiT a tNemeckeho spolku pro KrkonoseT ve Vrchlabi za odebrane. ale nevracene predmety (tisk 184).

Tisk 454. Odpoved vlady na interpelaci sen. J. Knesche a soudr. o zabrani budovy zimni hospodarske skoly v Hradisti a o jejim prelozeni do Hostinneho (tisk 183).

Tisk 481. Odpoved ministra obchodu, prumyslu a zivnosti a ministra pro zasobovani lidu na interpelaci sen. Jelinka, Hartla a soudr. o jednostrannem pridelovani uredne obhospodarovanych materialii (tisk 124).

Tisk 482. Odpoved vlady na interpelaci sen. Niessnera a soudr. stran zachazeni se senatory a poslanci pri vysetrujici komisi v Jihlave (tisk 94)..

Tisk 486. Interpelace sen. dr Spiegela, Jelinka, dr Mayra-Hartinga, Jessera, dr Naegle a soudr. na vladu ve pricine hlasovani v Hornim Slezsku.

Tisk 487.. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna, dr Spiegela, dr Naegle a soudr. na celou vladu ohledne presunu vojska do prevazne nemeckeho uzemi pohranicniho.

Tisk 492. Zprava narodohospodarskeho vyboru o vladnim navrhu zakona o uznavani puvodnosti odrud, uznavani osiva a sadi a zkouseni odrud kulturnich rostlin (tisk 455).

Tisk 493. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se upravuji ustanoveni o prohlaseni za mrtveho (tisk 364).

Tisk 494. Odpoved ministra soc. pece na interpelaci sen. Folbra a soudr. stran zajisteni.ceskoslovenskych valecnych poskozencu, zijicich v cizine (tisk 262).

Tisk 497. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona. jimz se meni § 7 uvoz. zakona k obchodnimu zakonu ze dne 17. prosince 1862. c. 1 r. z. z r. 1863, a § 5 zak. cl. XXXVII (obchodniho zakona) z r. 1875 (tisk 350).

Tisk 498. Zprava I. vyboru rozpoctoveho a II. vyboru narodohospodarskeho o dodatecnem schvaleni ve smyslu §u 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni ze dne 3. prosince 1920, cis. 632 Sb. z. a n., o nadkontingentnim priplatku za dodane obili.

Tisk 499. Zprava rozpoctoveho vyboru o navrhu sen. J. Hucla, dr Horacka a soudr. na castecnou zmenu zakona ze dne 25. rijna 1896, c. 220 r. z., pokud se tyce novely ze dne 23. ledna 1914, c. 13 r. z.,o primych danich osobnich zvysenim odpocitatelneho maxima za pojistovaci premii v pojisteni zivotnim a duchodovem od zdanitelneho prijmu (tisk 265)

Tisk 502. Interpelace sen. dr Hellera, Jarolima a soudr. na pana ministra zeleznic stran spatneho stavu zeleznic.

Tisk 504. Vladni navrh zakona, jimz se zrizuje Reditelstvi ceskoslovenske statni dunajske plavby v Bratislave.

Tisk 506. Odpoved predsedy vlady na interpelaci sen. V. Sevcika a soudr. o stranickem a nasilnickem vystupovani vojska ve verejnosti a na schuzich a o verejnych projevech, jmenovite o famosnim pripisu p. generalniho inspektora dr J. S. Machara (tisk 172).

Tisk 508. Odpoved ministra socialni pece a ministra zahranicnich veci na interpelaci sen. Folbra a soudr. ve veci repatriace ceskych horniku z Francie a odskodneni za zniceny majetek ve valecnem uzemi (tisk 131).

Tisk 509. Vladni navrh zakona, kterym se zavadi 24hodinove mereni casu.

Tisk 511. Zprava I. vyboru zivnostensko-obchodniho a II. vyboru narodohospodarskeho o dodatecnem schvaleni podle §u 3 zak. z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni z 28. zari 1920, c. 570 Sb. z.. a n., kterym se upravuje obchod olejnatymi plodinami a vyrobky z techto plodin.

Tisk 515. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1190) o splatnosti primych dani statnich a vybiranych k nim prirazek samospravnych svazku, pak o urocich z prodleni a urocich nahradnich z techto davek, jakoz i poplatku primo placenych (tisk 1523).

Zapis o 29. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze, ve stredu dne 22. prosince 1920.

Zapis o 30. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze, v utery dne 18. ledna 1921.

Zapis o 31. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze, ve ctvrtek dne 20. ledna 1921.

Tisk 510. Zprava socialne-politickeho vyboru o navrhu senatoru Kloface, dr Krouskeho a soudruhu na reseni otazky bytove (tisk 169) a o vladnim navrhu zakona v pricine ustanoveni vladnich komisaru pro stavbu budov (tisk 401).

Predseda (zvoni): Presidium ministerske rady R. C. sdelilo sem svymi pripisy ze dne 15. unora 1921, c. j. 603621 m. r. a ze dne 16. unora 1921, c. j. 6054/21 m. r., ze vlada bere zpet.vladni navrh zakona o ustanoveni vladnich komisaru pro stavby budov, jakoz i vladni navrh zakona o stavebni povinnosti.

Toto sdelil jsem jiz vyboru socialne-politickemu,

Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

1. Druhe cteni zpravy rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 362) o vladnim navrhu zakona, kterym se meni § 54 odst. 1. zakona ze dne 23. kvetna 1883, c. 83 r. z. o evidenci katastru dane pozemkove (tisk 461).

Zpravodajem je pan sen. Sablik.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejakou textovou zmenu?

Zpravodaj sen. Sablik: Nikoliv.

Predseda: Dekuji. Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje,se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou take ve cteni druhem.

2. Druhe cteni zpravy rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu (tisk 275) o dani z obchodu cennymi papiry (tisk 465).

Zpravodajem jest pan sen. dr Karas.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Do osnovy, jak byla predlozena slavnemu senatu, vloudila se spousta nepatrnych tiskovych chyb; schazeji na pr. hacky a carky a prosim jen o zmocneni, aby se tyto tiskove chyby mohly opraviti. Jinych navrhu nemam.

Predseda: Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona (§§u 37), jeho nadpisem, uvodni formuli s textovymi opravami zpravodajem doporucenymi take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem, uvodni formuli, a textovymi opravami zpravodajem doporucenymi schvaluje se take ve cteni druhem.

Predseda: Prikrocime k bodu

3. zprava vyboru narodohospodarskeho o vladnim navrhu zakona o povinnem znamkovani chmele (tisk 488).

Zpravodajem je pan sen. Hybs. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate Nasi chmelari a obchody chmelarske od dlouhych dob dozadovali se jiz spravedliveho pozadavku, aby znamkovani chmele bylo povinne. Jiste ze cesky chmel je jednim z mala produktu, ktere v cizine zjednaly si svetoveho jmena a jiste tento chmel byl vzdy ke cti naseho ceskeho zemedelstvi. Ale, jak dlouho a jak stara je ta svetoznama povest naseho chmele, zrovna tak stare jsou i ty praktiky s falsovanim chmele, ktere se dalo namichavanim cizozemskych chmelu do chmele naseho ceskeho, najme zateckeho, kteryzto chmel cizozemsky byl vzdycky mene hodnotny a mene cenny. A proto take jiz bez mala pred sto lety roku 1833 producenti zatecti ohrazovali se proti tomu a take sve zasilky chmele, ktere sly do ciziny, plombovali zvlastnimi plombami a jeste je vyznacovali zvlastnimi vykazy. Take jiz v roku 1884 vznikla v Zatci znamkovna. ktera vznikla pod egidou samospravnych korporaci, tusim, ze mestske rady a potom okresniho vyboru a k teto znamkovne nemecke pridruzila se potom i znamkovna ceska ktere potom ruku v ruce spolu pracovaly. Ale pres to pres vsechno, ze takovym zpusobem chmelari cesti chteli ochraniti znamku sve produkce. nebylo mozno vsemu falsovani zabraniti, a proto jiz dlouho ve starem Rakousku na risske rade domahali se jak pestitele, tak i obchod toho. aby znamkovani chmele bylo povinne. Konecne se jim podarilo dociliti toho, ze vydan byl zakon, a to v roce 1907, ktery sice zavadel znamkovani chmele, ale nezavadel znamkovani povinne, nybrz znamkovani dobrovolne, fakultativni. My jsme se nedivili tomu tenkrate ve starem Rakousku, ponevadz proti tomu byli vzdycky take ti pestitele tech zemi, ktere produkovaly ten mene hodnotny, mene cenny chmel, a to byli Polaci a Styrane. Dnes, kdyz mame svou risi a svuj stat, a kdyz v nasem state pestuje se jen ten chmel, ktery ma takovou. svetoznamou, chvalnou povest, pak jsme jiste povinni nasim producentum zemedelskym a obchodu vyjiti krajne vstric a uskutecniti zakonem jejich dlouholety, davny, spravedlivy pozadavek na uzakoneni povinneho znamkovani chmele.

To povinne znamkovani chmele, prosim, ale slavny senate, neni jenom snad proto, aby chranena byla ta povest nadale, ale to ma take svou historickou, narodohospodarskou a financni dulezitost, jakoz i svuj vyznam. Racte povaziti, ze chmel u nas pestuje se a pestoval v dobach normalnich bezmala na 16.000 ha a ze se vypestovalo take az na 200.000, ba az pres 200.000 celnich centu chmele. Ovsem, ze valka zasadila nasemu chmelarstvi ranu prilis velikou a vidime to zvlaste v te snizene plose osevne. Nyni ta plocha osevni podle statistiky z lonskeho roku cini asi 8400 ha, tudiz bezmala o 50% mene, ale pres to prese vsechno ten vyznam po strance financni jest veliky, nebot za rok lonsky, v dobe 1919-20 vyvezlo se u nas pres 60.000 celnich centu chmele, ktere representuji, prosim, castku 374 mil. Kc.

Od 1. srpna 1920 do konce mesice ledna letosniho roku dovezlo se 56.000 celnich centu chmele v obnosu 278 mil. Kc. To je jiste take castka, ktera po strance narodohospodarske i financni znamena mnoho. Ale prosim, musime si take uvedomiti, jak se u nas kupovalo a kdo u nas kupoval ten cizi chmel, a kdo se na ukor toho naseho chmele, tak dobreho a chvalneho, take obohacoval. Byli to v prvni rade Nemci. Ti od nas kupovali chmel z dvojiho duvodu: ne proto, ze by ho byvali meli nedostatek; naopak, oni meli nadvyrobu. Vzdyt Nemecko v normalnich dobach vyprodukovalo na 360.000 celnich centu chmele. Sami, kdyz vyrobili kolem 70 milionu hl piva,spotrebovali tohoto chmele nejvice 260-270 tisic celnich centu a ostatni vyvazeli, ale prece kupovali jeste chmel, na priklad v letech 1905-1913 ta koupe nemecka od nas obnasela na 60.000 celnich centu. Tohoto chmele potrebovalo Nemecko ke dvojimu: totiz v prve rade ten nas chmel nevyvazelo, nybrz varilo z neho tak zvana exportni nemecka piva po zpusobu plzenskem a vyvazelo potom tato exportni piva za drahe penize do ciziny, a pak svuj chmel, ktery byl mene hodnotny, prodavalo pod znackou ceskou zase do ciziny. Nemecko melo tudiz z koupe a exportu naseho chmele do Nemecka dovazeneho zisk. Tenkrate Rakousko z pochopitelnych pricin nic nenamitalo, ale dnes, kdyz jsme se osvobodili a kdyz prisel prevrat, ihned na to bylo poukazano a byl zakazan vyvoz chmele a dovolen jen potud, pokud ho potrebovala produkce nemecka, pokud ho potrebovaly nemecke pivovary. Nemecko vyvazelo nas chmel do ciziny a oznacovalo ho jmenem tSaazer HopfenT, v Americe, Anglii. kam nejvice vyvazelo, jmenem tBohemian hopT. Do Anglie vyvazelo svych 50.000, 25.000 do Ameriky. 34 tisice do Belgie, pak do Francie 24 tisice, a my jsme tam byli jen velice malo zucastneni. Jakmile vsak nastal prevrat, mame hned take obrat v dovozu a exportu chmele. Nemame uz toho vyvozu do Nemecka, ale mame za to vyvoz do Anglie, a prave v posledni dobe mame statistiku, ze uz do Anglie bylo vyvezeno na 40 tisic celnich centu chmele. Dale bylo vyvezeno chmele hodne i take do Ameriky, do Francie, Belgie, Svycarska, do Italie a take jinam. Z duvodu toho jest videt, jak jest nutno, aby tento zakon na prospech produkce chmelarske byl take uskutecnen.

Ja podotykam, ze tento zakon - coz muzeme rici radi - jest take vysledkem kompromisu, jehoz jsme docilili mezi pestiteli a reelnim obchodem, a proto jak producenti, tak i reelni obchod stavi se za tento zakon plnou vahou.

Chtel bych jen pripamatovati, kdyz se jedna o takove dulezite odvetvi zemedelske produkce, jako je chmelarstvi, ze timto zakonem, ktery jiste bude velkym meznikem v produkci zemedelske i v obchodu vuci cizine, nejsou jeste tyto pozadavky ukonceny.

Prali bychom si, aby tak, jako pro jinou produkci, i pro produkci chmelnou byla u nas zavedena take vyzkumna a pestitelska stanice (Vyborne!), aby zde u nas byla take radne vypravena chmelarska skola, ktera by mela svuj vlastni objekt,aby se mohla take s celou vahou a dulezitosti svemu ukolu venovati. (Vyborne!)Z toho duvodu prosim, aby v techto smerech take bylo pamatovano na nase chmelarstvi.

Narodohospodarsky vybor ve sve schuzi jednomyslne zakon tento prijal a doporucuje slavnemu senatu, aby tento zakon,jak jednomyslne byl prijat v narodohospodarskem vyboru, byl take prijat i v plenu slavneho senatu. coz take doporucuji. (Vyborne! Potlesk.)

Predseda: Zahajuji debatu. K slovu je prihlasen senator Zuleger. Nez udelim slovo panu sen. Zulegerovi, sdeluji, ze byla predlozena resoluce, a to kolegy Zulegera a soudruhu k zakonu o povinnem znamkovani chmele

k § 13: tVlada se vyzyva, aby v provadecim narizeni stanovila klic podle narodnosti producentu dle osevnych ploch.T

K § 25: tV pripade rozpusteni zemedelskych rad bylo by zakonem stanoviti, kdo v tomto pripade ma zastupovati produkci chmelni.T

Udeluji slovo panu senatoru Zulegerovi.

Senator Zuleger (nemecky): Slavny senate! Prohlasuji jmenem nemeckych zastupcu zemedelcu, ze hlasujeme pro zakon a ze tez souhlasime se zpravou pana kolegy Hybse. Jen bych rad oduvodnil jednu resoluci, a to k §u 13. zakona o puvodu pravi toto: tVe znamkovne musi nejmene tretina zastupcu patriti vyrobe.T Jsem docela srozumen. Jezto vsak mame v Zatci znamkovnu, kde krome nemeckych zasedaji i cesti zastupci, prosil bych, aby slavna vlada stanovila v provadecim narizeni narodnostni klic, aby tak proste ucinila dle obdelane plochy; vlada muze tak urciti i ve stanovach znamkovny. To by bylo oduvodnenim teto resoluce.

K §u 25. nemam tez namitek. Tam je totiz receno: tPred vydanim narizeni dotaze se vlada jak obchodnich komor, tak i zemedelskych rad.T Nyni vsak podan byl stranou narodnich socialistu v poslanecke snemovne navrh, ktery zada, aby tzemedelske rady byly ihned rozpusteny a na jich misto dosazena spravni komise, sestavajici z politickych stran snemovnyT.

Jestlize prave nyni, v dobe, kdy provadeci narizeni ma byti vydano, maji byti zemedelske rady rozpusteny, tu tazi se, kdo ma pak zastupovati vyrobce chmele?

Z toho duvodu prosim, ma-li k tomu skutecne dojiti - a moznost toho je prece zde - ze by byly zemedelske rady rozpusteny, aby pak v tom pripade slyseny byly na miste zemedelskych rad chmelarske svazy.

To jest muj navrh a jeho oduvodneni.

V ostatnim prohlasuji, ze hlasujeme pro zakon. (Potlesk nemeckych senatoru.).

Predseda: Preje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate Ja resoluci navrzenou panem kolegou Zulegerem doporucuji k prijeti.

Predseda: Prosim, racte zaujmouti mista. (Deje se.)

O osnove zakona (§§u 28), jeho nadpisu jakoz i uvodni formuli minim dati hlasovati najednou. Jest proti tomu zpusobu hlasovani namitka? (Nebyla.)

Neni ji, budeme tudiz tak hlasovati.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyboru narodohospodarskeho ve cteni prvem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest ve cteni prvem.

Bod

4. Zprava vyboru zivnostensko-obchodniho o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 3. zari 1920, cis. 510 Sb. z. a n., jimz se zrusuje narizeni ministerstev financi, obchodu a orby z 22. ledna 1915, cis. 15 r. z. o uprave vyvozu a pruvozu pytlu (tisk 478).

Zpravodajem jest pan senator Wallo. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Wallo: Slavny senat! Ponevadz sa dneskajsej dobe jutnej-surovini uz lubovolnem mnozstvy da dodavati a obdrzavati, a preto i pytlov mimo tuzemskej potreby vo vacsom zvysku vyhotovati potrebno je, aby sa na pytle nie len volny obchod uzavrel - ale aby plodiny, ktore vylucne len v pytloch byvaju ochrane (zabalene) ako muka a rozlicna strova (hrach, fasula atd.) boli brutto za netto vahu t. j. pytel s tovarom predavane, ako to aj pred valku (v obchodnem uzuse) vo zvyku bolo.

. Stymto sa podari priemysel-jutarsky, lebo sa povysi potreba pytlov.

Obchodne - zivnostensky vybor senatu pojednaval dna 20. januara 1921 o tomto nariadeni a jednomyselne sa usnesol doporucit sl. senatu nariadenie zo dna 3. septembra 1920, c. 510 Sb. z. a n. ku schvaleniu. (Mistopredseda Kadlcak prevzal predsednictvi.)

Dobre vieme, ze jutarsky priemysel dnes len tak bude moct existovat a pohybovat sa, ked ho budeme v tomto podporovat. Jutarsky priemysel je odkazany, aby svoje vyrobky asi s 75% do cudzozemska mohol pesielat. Posavad sa take jutarske tovary ako vrecia, chranily. Bolo nariadene, ze vrecia, v ktorych sa tovar posiela, musia byt zabezpecene a musely sa vracat. A tak prislo jedno vrece styri- az patraz do pohybu, co bolo zaiste na ukor jutarskemu priemyslu.

Prosim tedy cteny senat menom zivnostenskeho a obchodneho vyboru, aby slavny senat schvalil zakon tento a odobril ho.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni):. K slovu neni nikdo prihlasen, rozprava je skoncena. Pan zpravodaj si nepreje slova?

Zpravodaj sen. Wallo: Dakujem.

Mistopredseda Kadlcak: Zadam pany senatory, kteri souhlasi s navrhem vyboru zivnostensko-obchodniho. aby toto narizeni vlady bylo schvaleno, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Narizeni toto se schvaluje a tim tento bod denniho poradu je vyrizen.

Prikrocime k 5. odstavci denniho poradu.

5. Navrh, aby zkracene bylo projednano podle §u 55 jedn. radu usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o razbe drobnych minci.

Nalehavost teto veci oduvodnuje se takto: Podle zakona z 10. dubna 1919, c. 187 Sb. z. a n. prislusi pravo raziti mince vyhradne statu. Tohoto prava ma byti vyuzito nyni v dobe co nejkratsi, aby mohlo byti celeno jednak vseobecne zname nouzi o drobne, jednak vsak take proto, aby bylo lze co nejdrive vylouciti z obehu dosavadni, zvlaste zelezne. drobne mince, ktere podle §u 7 zmineneho zakona zustaly po rozluce menove u nas v obehu. Aby pak bylo celeno zanaseni drobnych minci ze sousednich statu a tim zabraneno skodam, ktere statu z toho vznikaji, jest nutno, aby tato vec projednana byla v dobe nejkratsi. Kdo souhlasi s tim, aby tato vec projednavana byla ve smyslu §u 55 jedn. radu zkracene, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost se priznava.

Vybor rozpoctovy projednal tuto vec. Zprava jeho bude dana na zitrejsi denni porad.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala zitra v patek, dne 18. unora 1921 o 10. hod. dopoledni s timto.

dennim poradem:

1. Druhe cteni zpravy narodohospodarskeho vyboru o vladnim navrhu zakona o povinnem znamkovani chmele (tisk 488).

2. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o razbe drobnych minci (tisk 516).

3. Navrh, aby zkracenym rizenim podle §u 55 jedn. radu byla projednana zprava narodohospodarskeho vyboru o vladnim navrhu zakona o uznavani puvodnosti odrud, uznavani osiva a sadi a zkouseni odrud kulturnich rostlin (tisk 492).

4. Zprava narodohospodarskeho vyboru o vladnim navrhu zakona o uznavani puvodnosti odrud, uznavani osiva a sadi a zkouseni odrud kulturnich rostlin (tisk 492).

5. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se upravuji ustanoveni o prohlaseni za mrtveho (tisk 493).

6. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 350), jimz se meni § 7 uvoz. zakona k obchodnimu zakonu ze dne 17. prosince 1862, c. 1 r. z. z r. 1863 a § 5 zakonneho cl. XXXVII. (obchodniho zakona) z r. 1875 (tisk 497).

7. Zprava rozpoctoveho vyboru o navrhu cl. senatu Josefa Hucla, dr Horacka a soudruhu na castecnou zmenu zakona ze dne 25. rijna 1896, c. 220 r. z., pokud se tyce novely ze dne 23. ledna 1914, c. 13 r. z., o primych danich osobnich zvysenim odpocitatelneho maxima za pojistovaci premii v pojistenim zivotnim a duchodovem od zdanitelneho prijmu (tisk 499).

8. Zprava I. vyboru rozpoctoveho a II. vyboru narodohospodarskeho o dodatecnem schvaleni ve smyslu §u 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni ze dne 3. prosince 1920, cis. 632 Sb. z. a n., o nadkontingentnim priplatku za dodane obili (tisk 498).

9. Zprava I. vyboru zivnostensko-obchodniho a II. vyboru narodohospodarskeho o dodatecnem schvaleni podle § 3 zak. z 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni z 28. zari 1920, cis. 570 Sb. z. a n., kterym se upravuje obchod olejnatymi plodinami a vyrobky z techto plodin (tisk 511).

Jsou proti dnu nebo dennimu poradu snad nejake namitky? (Nebyly.)

Neni jich. Navrh muj jest prijat.

Koncim schuzi.

(Konec schuze ve 4 hod. 10 min. odpol.)

Nahoru