Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 39. schuze |

Zacatek schuze ve 4 hod. 25 min. odpol.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac. Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: Low, dr Prikryl.

115 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: min. predseda Cerny;ministri dr Fatka, dr Gruber, Husak, dr Kovarik; zastupce ministerstva financi min. rada Leipert.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic. jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvonii): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou sen. K. Friedrichovi a Janu Lorencovi.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru zahranicnimu a narodohospodarskemu:

Tisk 489. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 423), kterym se predklada ke schvaleni N. S. obchodni a celni umluva mezi Ceskoslovenskem a Svycarskem sjednana v Bernu 6. brezna 1920 (tisk 1408).

Predseda: K zadosti vlady navrhuji, aby o navrhu tom byla podana zprava ve lhute trinedelni.

Jsou namitky? (Namitek nebylo.)

Namitek neni. Lhuta jest prijata.

Sen. tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru socialne-politickemu a rozpoctovemu bylo prikazano:

Tisk 490. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni nektera ustanoveni zakonu ze dne 17. prosince 1919, cis. 2 a 3 Sb. z. a n. z r. 1920 o odpocivnych pozitcich statnich zamestnancu (tisk 1041), o navrhu poslance dr Schollicha a soudr. (tisk 797) a o prislusnych peticich (tisk 1313).

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 491. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1352) o razbe drobnych minci (tisk 1477).

Predseda: Navrhuji, aby vyboru byla dana lhuta 6 dnu k podani zpravy. Jsou namitky proti teto lhute? (Nebyly.)

Nejsou. Lhuta je prijata.

Pristupujeme k dennimu poradu a to ke

Zpravodajem je pan sen. dr Karas. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Poslanecka snemovna schvalila predlohu vladni ohledne nove upravy dane z obchodu cennymi papiry. Dnesni pravo u nas platne spocivalo na zakone rakouskem z roku 1897, v uzemi byvale rise uherske na uherskem zakone cl. XII. z roku 1900. Od te doby v pomerech bursovnich staly se ruzne zmeny a cizina, zejmena Nemecko, opatrila si nove zakony, ktere v mnohem smeru ucelne se odchyluji od dosavadnich zvyklosti. I rakouska vlada citila potrebu, aby obchod cennymi papiry byl postaven na novou basi, a predlozila risskemu parlamentu osnovu zakona, ktera obema snemovnami, jak poslaneckou, tak panskou v rijnu roku 1918 byla odhlasovana. Pouze prevrat 28. rijna zpusobil, ze predloha nedostala sankce a nestala se zakonem.

Ale Rakousko po prevratu v unoru roku 1919 predlohu tu uzakonilo a jedine my zustali jsme na starem zakone z roku 1897.

Nase vlada sesbirala peclive zkusenosti nejen u nas, ale i v Uhrach a v Nemecku nastradane, a na tom podkladu vypracovala novou osnovu zakona a predlozila ji poslanecke snemovne, kterou tato schvalila. Tato osnova odlisuje se od dosavadnich predpisu v mnohem smeru, tak zejmena v predmetu zdaneni. Dle dosavadniho prava predmetem zdaneni byly pouze obraty koupe cennych papiru na burse. Vymena a prodej cennych papiru mimo bursu nepodlehaly zdaneni.

Na burse same byly zdanovany pouze koupe, uzavrene t. zv. zaverecnym listem a na kazdy zaverecny list byl poplatek 1 K pri papirech spekulacnich a 40 h pri papirech ukladacich.

Zaverecny list byl vydavan pravidelne na 25 akcii, nekdy i na 50 a 100 a jen pri tak zvanych tezkych akciich, znejicich na velkou sumu, byly uzaviraci listy take i na 10 akcii. Tim se stavalo, ze treba stotisicove koupe byly zdaneny jedinym poplatkem, t. j. 1 K. To byla vada zakona, nebot zdanovani nebylo umerne predmetu kupni smlouvy. To chce odstraniti zakon dnesni, a zdanuje kazdych 1000 K cennych papiru jistou sazbou - tedy kolikrat tisic korun je cena papiru, tolikrat se ta sazba nasobi.

Pri papirech t. zv. ukladacich - Hypotecni banky nebo Zemske banky, komunalni vypujcky - bylo zdaneni cennych papiru minimalni, 20.000 K = 40 h. Z toho zdaneni seslo a kazdych 1.000 K ma byti nyni zdaneno samostatne. Zdaneni dnesni bude tedy odpovidati skutecne cene toho obnosu.

Vedle toho zavadi se zdaneni i pri obchodech uzavrenych i mimo bursu. Dosud obchody uzavirane mimo bursu, jednotlivci, soukromniky, nepodlehaly tomu zdaneni. Dle nove osnovy zakona ma i takovy obchod mimo bursu byti zdanen. Osvobozeny jsou pouze cenne papiry statni. V tom zakone jest vyslovne vytceno, ze obchod cennymi papiry uzavirany v cizine, nebo kde nekdo z uzavirajicich smlouvu nema sidlo u nas v Cechach, jest zprosten zdaneni celeho po pripade poloviny poplatku, ponevadz tuto dan ma platiti kazdy z tech smlouvu uzavirajicich polovinou.

Cizinec tedy pro svou osobu ma zprosteni dane. Tuto zasadu uznavaji ostatni staty, jest tedy prirozeno, kdyz ji i nase osnova prijima.

Nizsi sazbou jest stanoven poplatek, jejz ma platiti uredni zprostredkovatel, na burse sensal. Kdyz uzavira jmenem ne. koho jineho obchod, musi zaplatiti polovinu te dane, ale jemu samemu se ta dan snizi na polovinu, a kdyz uzavre obchod s cizinou, na ctvrtinu. Tim se ma projeviti uznani zasluzne cinnosti techto urednich zprostredkovatelu na burse, ktera se jevi zejmena v tom, ze ponekud prekazeji prisnemu vzestupu a poklesu cennych papiru - hausse, baisse.

Sazba ta jest na tyt cenne papiry stanovena pri statnich papirech jen nepatrnou sumou, rovnez pri dluhopisech zemskych ustavu vydanych v uzemi nasi republiky 0.1%, pri papirech dividendovych a premiovych 0.5‰ a pri vsech ostatnich cennych papirech 0.2‰, tedy sazba dosti nizka, nizsi nez v Nemecku a Rakousku. Duvodem toho jest, ze financni sprava u nas nechce prekazeti vyvinu bursy, ktera u nas jest teprve v pocatcich, aby nebyl obchod cennymi papiry podvazan, a proto zdanuje tyto obchody nize, nez se deje v cizine.

Dale ma zakon zvlastnost, ze zpusob placeni dane stavi na jinou basi nez dosud. Dosud musili obchodnici nebo stali navstevovatele bursy vesti zvlastni rejstriky obchodni, do kterych musili zanaseti kazdou uzavrenou koupi a vedle toho zaznamu musili nalepovati primereny kolek - byla to obycejne jen 1 K, ponevadz kazda uzaverka mela jeden zaverecny list. Nalepovani bursovniho kolku ma dnes odpadnouti a i kazdy navstevnik bursy musi vesti rejstrik, tedy nejen banky a bankeri, nybrz i jednotlivci, kteri maji povoleni navstevovati bursu. Do takovych rejstriku zanesou koupe, ktere provedou; ke konci mesice secte se castka provedenych obchodu a z teto celkove sumy odvadi se percentualni poplatek postovni sporitelnou. Tyto rejstriky musi se ukladati po dve leta, aby stat mel moznost evidence, zda-li dan byla spravne zapravena.

Jak jsem pravil na pocatku, podlehaji teto dani i obchody mimo bursu. Kdyz jednotlivci provedou nejakou koupi cennych papiru, musi zaplatiti poplatek; ale nejsou vazani, aby vedli rejstrik. V takovem pripade musi prodavajici vystaviti kupujicimu kvitanci, ktera podleha zvlastnimu zdaneni 0.1‰, 0.2‰ nebo 0.5‰.

Kontrola tohoto zpusobu placeni dane spociva ve vedeni nucenych rejstriku, ktere musi pravidelni navstevnici bursy vesti, pak v pokutach, ktere ustanoveny jsou pro ten pripad, ze by tyto rejstriky neodpovidaly predpisum. Novinku ma dnesni zakon i tu, ze oproti tem, kteri by prestupovali predpisy zakona, muze financni urad zakrociti ve srozumeni se zivnostenskym uradem II. instance a to tim, ze muze navstevnikum bursy za to byti vzato pravo bursu navstevovati, po pripade i samo zivnostenske opravneni muze jim byti odnato.To jest zostreni trestu, od ktereho si financni sprava slibuje, ze bude tato dan skutecne take placena. Zasady, na nichz spociva tento dosti obsahly zakon, - ktery ma 37 paragrafu, - jsou asi ty, ze kazdy obrat s bursovnimi papiry ma podlehati zdaneni a ze predmetem tohoto zdaneni jest skutecna cena bursovnich papiru a ne pouze uzaverkovy list, jak bylo pravidlem dosud, a ze sazby jsou relativne o neco nizsi, nez byly dosud. Sazby ne jsou podrobeny progresi. Financni sprava oduvodnuje toto opatreni takto: Kde ma byti velky kapital zdanen, ten zdaneni neujde, za to vedlo by to vsak k velkym potizim pri prodeji papiru, pri klesani kursu, kde prodavajici ma ztratu. Konecne novinkou je zde i prisnejsi trestni sankce, odneti zivnostenskeho prava. Dale jest podotknouti, ze tento zakon, bude-li prijat, zavede soucasne unifikaci v tomto oboru prava na Slovensku, kde byl platny dosud uhersky zakon z roku 1900. Tim bude zavedena platnost jednotneho zakona v cele republice.

Jako dodatkem dovolil bych si upozorniti na to, ze se do tisku vloudila i jedna tiskova chyba a to ta, ze nadpisy nenalezaji se nad paragrafy, nybrz pod nimi. Abychom se nemuseli o techto chybach usnaseti a vraceti zakon poslanecke snemovne, myslim, ze bv se to mohlo pri zarazovani tohoto zakona do Sbirky zakonu a narizeni jako tiskova chyba opraviti.

Vzhledem k temto duvodum, ktere jsem prednesl, usnesl se rozpoctovy vybor navrhnouti slavnemu senatu, aby osnova zakona, prijata poslaneckou snemovnou, byla schvalena take slavnym senatem. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Nikdo neni jiz ke slovu prihlasen.

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou podle zpravy vyborove. Neni proti tomuto zpusobu hlasovani namitek? (Nebyly.)

Nejsou. Budu tudiz tak pokracovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest ve cteni prvem.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala ve ctvrtek dne 17. unora 1921 o 3. hodine odpoledni s timto

1. Druhe cteni zpravy rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni § 54 odst. 1. zakona ze dne 23. kvetna 1883, cis. 83 r. z., o evidenci katastru dane pozemkove (tisk 461).

2. Druhe cteni zpravy rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny stran vladniho navrhu o dani z obchodu cennymi papiry (tisk 465).

3. Zprava vyboru narodo-hospodarskeho o vladnim navrhu zakona o povinnem znamkovani chmele (tisk 488).

4. Zprava vyboru zivnostensko-obchodniho o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 3. zari 1920, cis. 510 Sb. z. a n., jimz se zrusuje narizeni ministerstev financi, obchodu a orby z 22. ledna 1915, cis. 15 r. z., o uprave vyvozu a pruvozu pytlu (tisk 478).

5. Navrh, aby zkracene bylo projednano podle § 55 jedn. radu usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o razbe drobnych minci (tisk 491).

Jsou snad proti tomuto dennimu poradu, jakoz i proti dnu namitky? (Nebyly.)

Nejsou. Zustava tedy pri mem navrhu

Koncim schuzi