Schuze zahajena v 10 hod. 35 min. dopol.
Pritomni:
Predseda: Prasek.
Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.
Zapisovatele: Low, dr Prikryl.
105 senatoru podle presencni listiny.
Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri dr Brdlik, dr Burger, dr Fatka, dr Gruber, Husak, dr Kovarik, dr Susta; odbor prednosta dr Gros za ministerstvo financi.
Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic. jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.
Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.
Udelil jsem dovolenou na dnesni schuzi sen. dr Krupkovi.
Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):
Tiskem bylo rozdano:
Tisk 408. Odpoved ministra zahranicnich veci na interpelaci sen. Jelinka, dr Spiegela a spol. stran predlozeni mirovych smluv atd. (tisk 31).
Tisk 409. Odpoved. ministra vnitra a ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. Hartla a soudr. o protipravnich nasilnych opatrenich vuci Nemcum a obzvlaste nemeckemu skolstvi v Ceskem Dube (tisk 144).
Tisk 450. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety a spravce ministerstva financi na interpelaci sen. Kroihera, Hrejsy a soudr. (tisk 87) jakoz i na interpelaci sen. dr Stojana, dr Reyla, Sevcika, Valouska a soudr. o vyplate zvysene kongruy, drahotni vypomoci a nakup. pridavku (tisk 92).
Tisk 456. Odpoved ministra pro zasobovani lidu na interpelaci sen. dr Reyla a soudr. o neosvobozeni ustavu hluchonemych v Hradci Kralove od placeni priplatku za mlynske vyrobky (tisk 286).
Tisk 457. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. Durcanskeho a soudr. o gymnasiich nabozenskeho razu na Slovensku (tisk 267).
Tisk 458. Zprava rozpoctoveho vyboru o navrhu sen. dr Facka a soudr. na revisi minimalnich cen predmetu podrobenych dani prepychove podle zakona ze dne 11. prosince 1919, c. 658 Sb. z. a n. (tisk 70).
Tisk 459. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. Babky a soudr. v zalezitosti platu stredoskolskych profesoru z Cech na Slovensko definitivne jmenovanych (tisk 219).
Z predsednictva prikazano:
Vyboru narodohospodarskemu:
Tisk 455. Vladni navrh zakona o uznavani puvodnosti odrud, uznavani osiva a sadi a zkouseni odrud kulturnich rostlin.
Predseda: Vlada navrhuje, aby o navrhu tom byla podana zprava ve lhute 10 tidenni.
Jsou namitky proti tomu? (Nebyly.)
Nejsou. Lhuta je prijata.
Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):
Vyboru ustavne-pravnimu:
Tisk 428. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu zakona (tisk 470) o rozsireni stiznostneho prava financnej prokuratury (tisk 1242).
Predseda: Vlada navrhuje, aby o navrhu tom byla podana zprava ve lhute 14tidenni.
Jsou namitky proti tomu? (Nebyly.)
Nejsou. Lhuta je prijata.
Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):
Z vyboru iniciativniho prikazano:
vyboru kulturnimu:
Tisk 422. Navrh sen. dr Mayr-Hartinga a soudr. ve pricine zrizeni hudebnich komor.
vyboru ustavne-pravnimu:
Tisk 424. Navrh sen. dr Mayr-Hartinga a soudr. ve pricine zvyseni cenove hranice pro prislusnost soudu v pravnich sporech obcanskych.
vyboru socialne-politickemu:
Tisk 432. Navrh sen. Jakubky a soudr. na zmenu urazoveho zakona ze dne 28. prosince r. 1887, r. z. c. 1 z r. 1888 clanku IV. § 6 zmeneneho zakonem ze dne 10. dubna r. 1919, c. 207 Sb. zak. a nar.
vyboru rozpoctovemu a narodohospodarskemu:
Tisk 433. Navrh sen. Liseho a soudr. na vydani zakona o obcanske vyzivovaci pujcce statu.
Predseda: Zapisy o 32., 33. a 34. schuzi radne overene vylozeny byly v senatni kancelari podle § 72 jednaciho radu k nahlednuti.
Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku. Prikrocuji k projednavani denniho poradu.
Prvnim odstavcem jest
1. navrh, aby bylo zkracenym jednanim podle § 55 jedn. radu projednano usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se poskytuji danove vyhody pro stavbu budov obytnych a budov pro provoz podniku, jakoz i pro obnovu starych i novych porizeni stroju (tisk 412).
Pilnost oduvodnuji tim, ze danove vyhody jsou vazany na provedeni jistych opatreni v zavodnich knihach, a tyto knihy bude treba za r. 1919/20 jiz v nejblizsi dobe uzavriti. Obtize naskytujici se u podniku, jez sve knihy jiz uzavrely, protoze jejich obchodni.rok nespada v jedno s rokem kalendarnim, nemaji byti rozsireny tez na podniky ostatni. Zastupcove podniku s obchodnim rokem 1919/20 dostavuji se cetne do ministerstva financi a nalehaji na brzke vyrizeni predlohy, ponevadz pred timto vyrizenim nemohou odbyvati valnych hromad.
Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti. Zadam pp. senatory, aby zaujali mista. (Deje se.).
Kdo souhlasi s tim, aby tato vec projednavana byla jako pilna. necht zvedne ruku. (Deje se.).
To jest vetsina. Pilnost jest priznana.
Tuto vec projednavati budeme v pristi plenarni schuzi.
Odstavcem druhym jest
2. druhe cteni zpravy vyboru socialne-politickeho a zahranicniho o vladnim navrhu, aby republika Ceskoslovenska pristoupila k mezinarodni smlouve, dane v Bernu dne 26. zari 1906 o zakazu pouzivati bileho (zluteho) fosforu pri vyrobe zapalek (tisk 421).
Zpravodajem je za vybor rozpoctovy sen. Hrejsa, za vybor zahranicni sen. Folber.
Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny?
Sen. Hrejsa: Nenavrhuji niceho.
Sen. Folber: Zmeny nejsou.
Predseda: Prosim, racte zaujmouti mista.
Kdo souhlasi s ratifikacnim usnesenim, prijatym ve cteni prvem. take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To jest vetsina. Ratifikacni usneseni se schvaluje take ve cteni druhem.
Prikrocime k bodu tretimu, jimz je
3. pokracovani v rozprave o zprave vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se stanovi dodatek ke statnimu rozpoctu na rok 1920 (tisk 441).
Recnici jsou prihlaseni:
tProtiT: sen. Meissner, dr Hilgenreiner, Spiesa, Chlumecky. tProT: sen. Klofac, Jaros, Sachl, dr Facek, Durcansky a Ackermann.
Dovoluji si upozorniti, ze nektere strany maji svuj recnicky kontingent jiz vycerpany. Prosim tedy pany recniky, kteri jeste jsou prihlaseni, aby se bud slova vzdali, anebo sve vyvody zkratili na nejmensi miru. Ke slovu prichazi nyni prvni recnik tprotiT p. sen. Meissner. Udeluji mu slovo.
Sen. Meissner (nemecky): Slavny senate! Sotva byl predlozen miliardovy rozpocet, jiz za nim nasleduje znovu blizsi, dodatecny rozpocet, ktery rovnez hazi miliardami, jakoby se jen tak na ulici sbiraly. Moje vyvody jsou kratke. Podavam zde jenom projev mineni meho volicstva, vice meho volicstva, nez meho vlastniho citeni.
Nejvetsi neproduktivni polozkou v rozpoctu na rok 1921 tvori naklad ministerstva narodni obrany, proti cemuz zbyva prilis malo na produktivni ucely a nutne potreby lidu. Pri tom pripominam na vypraveni dopravnictvi, na zuzitkovani vodnich sil pro elektrizaci a pro melioraci pudy, v souvislosti se zcelovanim pozemku. Stavy, stat udrzujici a produktivni, jsou nesmirnymi, nekonecne vzrustajicimi danemi hnany vstric zkaze a soustavnemu vyvlastneni. Za to olupuje nas vlada o nase skoly, vrha nescislne existence do bidy a nouze, ponevadz, nehlede k anulovani valecne pujcky, nevyplaci ani splatne kupony prejatych predvalecnych dluhu. Nejsirsi kruhy obyvatelstva byly tim postizeny nepopsatelnou bidou. K tomu se jeste druzi stradajici ze stavu pensistu a ne na poslednim miste valecni poskozenci a jejich pribuzni. Nevyslovna je bida a nouze, ktera zavinena byla zastavenim pozitku z predvalecnych dluhu a z valecne pujcky. Bylo to dabelske dilo namirene proti nasemu lidu. (Souhlas na levici.) Tato zalezitost zamenena byla ve vec narodnostne politickou, ackoliv je veskrze veci ciste hospodarskou. V teto pricine muselo by se teprve zriditi ministerstvo socialni pece, nebot dosavadni ministerstvo v tomto ohledu vetsinou se lhalo.
Vlastnictvi a pravni bezpecnost jsou ohrozeny. Zminuji se pouze o moznostech tak zvaneho zakona o pozemkove reforme, jez jsou na posmech vsemu pravnimu citu, kteryzto zakon dokazuje jenom tridni nenavist a nerozum. Zakonodarci, kteri stvorili tento zakon, nemuseji byti na nej pysni. Dnes jsme jiz tak daleko, ze nevime, budeme.li jeste zitra majiteli a vlastniky nemovitosti, kterych jsme nabyli po nasich praotcich. Ze pri tom trpi vyroba, je prece samozrejme.
Hospodarsky a vydelecny zivot jsou dnes vydany vsemocnym teroristickym zivlum a na druhe strane promrhavaji se vydrene dane na militarismus. Prepych francouzske mise podava zde vymluvny priklad. Ceskoslovenska republika priznala se tim k francouzskemu sovinistickemu imperialismu, s tim vsak nemuze byti spojena zadna mirumilovnost, nebot stat, ktery projevuje vuli k miru uvnitr i na venek, nema zapotrebi takovych bajecnych vojenskych nakladu. Vojenske moci zneuzito bylo mnohonasobne k falsovani obecnich voleb a k umlceni utlacovanych mensinovych narodu. Bylo by lze uvesti velice cetne priklady. Pripominam pouze nasilnosti spachane na nemeckem lidu v letech 1919 a 1921, blizsi vyvody mi prominete, byly jiz sveho casu podany vynikajici stranou. Vojenska moc stala se metlou danemi zatizeneho, mirumilovneho, prumysloveho, za to vsak bezpravneho nemeckeho obyvatelstva..
Zkratka: Vlada, ktera nestoji nad stranami, nad narody, nybrz se uplatnuje jako stranicko-politicky cinitel, neposkytuje poplatnym stavum nijakych vzajemnych hodnot za neobycejne vysoke jejich plneni. Proto jako zastupce lidu, ktery chce byti poctivym, nemohu hlasovati pro navrh, pro tento ortel smrti nescislnych existenci. Ale i pro tento hospodarsky ortel smrti najde se, jak lze predvidati, vetsina, tataz tvetsinaT, ktera je nositelkou narodnostniho sovinismu a tsebeurcovaciho pravaT, ktere je na posmech kazde svobodne ustavy. (Potlesk nemeckych senatoru.)
Predseda (zvoni): Prichazi ke slovu recnik tproT, a to pan senator Sachl. Udeluji mu slovo.
Sen. Sachl: Velectene senatni shromazdeni! Ku podanemu dodatecnemu rozpoctu prihlasil jsem se ke slovu, abych nektere potreby, hlavne zemedelskeho lidu, jako nutne zde oduvodnil.
Prihlizeje k tomuto dodatecnemu rozpoctu co do vyse polozek vydani, jest v prve rade ministerstvo narodni obrany po uhrade prijmu v obnosu 1.130 milionu, a tu nelze pochybovati, ze by toto vydani bylo nepotrebno, naopak dnes je jaksi nutne k zabezpeceni klidu a nutne ochrany verejneho majetku v nasi republice. Jelikoz vsak nas kadr vojensky sklada se vetsinou z rad zemedelskych, jest povinnosti, by tez prihlizeno bylo po teto strance k stavu rolnickemu, coz vsak se v nejmensim dosud nedeje. Dulezitost stavu zemedelskeho jest vlastne dnes jedinym moznym vychodiskem k ozdraveni nasi republiky. A tu jest potrebi, by nikde ani v nejmensim nebylo nic cineno na ujmu stavu tohoto. Jest vsak zrejme, ze mnoha rolnicka usedlost trpi velice tim, ze syn, ktery odveden slouzi u vojska, jest jedinym synem treba stare matky-vdovy, ktera neni schopna nijak sve hospodarstvi vesti a tim takove hospodarstvi na vynosu hrozne trpi ke zkaze vseobecne. To dale neni treba oduvodnovati. Takove a jine pripady shledavame vsude a tu jest jiste nejvys zapotrebi, aby do zakona branneho byl vsunut paragraf, ktery by v takovych pripadech osvobozoval takove vojiny od aktivni sluzby vojenske po vycviku 3mesicnim tak, jak tomu bylo ve starem zakone brannem. Byla nam sice sdelena uleva sestinedelni dovolene na nutne prace, ale to, panove nijak nestaci, zvlaste kdyz jeste musi se tri tydny v zimnich mesicich za tuto dovolenou dosluhovati. Nechceme zadne vyjimky ze sluzebniho vojenskeho pomeru jednoho k druhemu, ale chceme, by pro vseobecne blaho vsech bylo touto ulevou celkove zasobovaci akci nasi plne vyhoveno.
S povdekem prijali jsme prohlaseni pana ministra narodni obrany, ze ve vojsku v hodinach skoly konaji se tez teoreticke prednasky hospodarske, jakoz i ze zarizeno jest vojenske prakticke hospodarstvi, hlavne s chovem dobrych dojnic, kterez zaopatruji mlekem vojenske nemocnice prazske a jine, coz jest nejvyse chvalitebne. Jeste dluzno se zminiti po strance strategicke, by co nejdrive bylo prikroceno ku stavbe drahy, a to v prve rade Budejovice-Lisov-Trebon pres Jindrichuv Hradec do Moravskych Budejovic a odtud do Bratislavy, aby tak spojeno bylo nase Slovensko plne dopravnimi nutnymi prostredky nejen k dovozu potreb vseobecnych, ale aby bylo docileno hlavne spojeni po hranicich ceskych, moravskych a slovenskych az na Podkarpatskou Rus. Tato draha, ktera jako ochranna cara zeleznicniho spojeni nejkratsiho pocina v Plzni a jde pres Budejovice do Rudolfova, znamych to vojenskych skladist, jest jiz hotova. Toto spojeni z Rudolfova pres Trebon na Moravu jest nejen pranim okolnich mist, nybrz i nutne potrebnym spojenim ochrannym nasi Ceskoslovenske republiky.
V druhe rade vetsich vydani jest ministerstvo zeleznic, jez po uhrade vykazuje 444,000.000 Kc. A tu podotykam, ze jiste jest potrebi, by drahy nase byly uvedeny do stavu, odpovidajiciho veskerym dnesnim pozadavkum radne dopravy, a tu nutno uplne souhlasiti s timto dodatecnym. rozpoctem. S druhe strany vsak, co do vynosnosti nasich drah, se nedeje vsechno presne pro radne hospodarstvi, jez by melo byti. Minim tim uzivani nadbytecnych sil zeleznicnich zrizencu.
Mam mnohe doklady, ze v nekterych stanicich jest nadbytek zrizencu, a na dotaz samotneho mne znameho inspektora u pana prednosty stanice, kterou nechci jmenovat, bylo odpovedeno, ze propustiti je nelze, ze tomu organisace jejich nepripusti. Nac tedy vlastne platime a shanime nove a nove dane? Snad na to, aby se jeste mnohy z tech zbytecnych tim chlubil, jak jsem sam slysel posledni tyden v nedeli v Plzni, kde se jeden zrizenec drahy vyslovil, ze pracuje sotva dve hodiny denne, ale plat ma velice dobry, o praci ze nestoji, jen kdyz ma dobre zaplaceno. Po teto strance jest potrebi, aby stav zrizencu byl zredukovan, a to v tom smeru, aby radni, svedomiti a prace schopni zrizenci byli ve svem zamestnani za svou pili radne placeni a aby zbytecne, nekvalifikovane zrizenectvo bylo odstraneno.
To neuvadim vuci nynejsi vlade, ale vuci dobe povalecne, kde byli prijimani zrizenci ne dle kvalifikace, nybrz dle blizsich politickych stran. toho ktereho uradu, at jiz toho ci onoho, to jest ve vsech uradech. A tu jest treba nyni zariditi system uspory a dobreho statniho hospodarstvi ku prospechu nasi mile Ceskoslovenske republiky.
Ke konci sve reci poukazuji tez k ministerstvu zasobovani, ze kontingent v obcich byl nekde tak nespravedlive rozpocten, ze to vyvolava rozhorceni a nevoli mezi zemedelci. A tu je nutne treba, aby byly okresni obilni urady upozorneny, aby staly se opravy za ucelem skutecne spravedliveho rozdeleni dle vymery pomerne ku poctu osob v domacnosti stravovanych. Jen opravdovou nestrannosti da se vse upraviti a takoveto nepristojnosti odstraniti.
Vcerejsiho dne zminil se zde pan sen. Jirasek o tom a vytykal, ze na Slovensku lezi ladem mnoho neosete pudy, a ze by vlastne ministerstvo zemedelstvi melo se vice vsimati takovych nepristojnosti. Vypadalo to tak, jakoby sam ministr mel vlastne do te prace svou osobou zasahnouti. Jest pravda, ze puda lezi ladem, ja sam jsem to na Slovensku videl tez ,ale panove, lezi take v Cechach dosti pudy ladem a bylo by i zde treba, aby tato puda nezustala tak lezeti, nybrz aby byla skutecne oseta. A ci je to vlastne vina? Vina tu neni v tom, ze snad by se mel starati o to ministr, vina jest nekde jinde, a to v tom, ze vlastne dnes delnictvo se neprihlasuje na prace venkovske, naopak delnictvo na venkove pracovati nechce, a to proto, ponevadz jeho mzdy na venkove jsou skutecne male. Ale, velecteni panove, kdyby se mely mzdy zase zvysovat, kam by sla pak zemedelska produkce, jake vyse by potom dostouply nase obilniny? Proto, panove, se musi hledati vina nekde jinde, a to tam, ze se ma vlastne dnes k tomu delnictvu jiti a pobadati je, aby se prihlasovalo do prace, aby se tak celilo nezamestnanosti. Nezamestnane lidi jest treba uvesti v pohyb, a to do takovych praci, kde jest jich nutne zapotrebi. Tu by se melo poukazovat na to s teto stranky, a pak zajiste ze by to jinak dobre chodilo. (Predsednictvi prevzal mistopredseda Kadlcak.)
Nemam dalsich vyvodu a z duvodu nutnych prohlasuji, ze nas lidovy klub se usnesl, ze bude hlasovati pro rozpocet. Tim koncim svou rec. (Potlesk.)
Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo dalsimu recniku tprotiT sen. dr Hilgenreinerovi.
Sen. dr Hilgenreiner (nemecky): Senatorove a senatorky ! Pred rokem byl zde. v kusem parlamentu predlozen rozpocet na 1920 v castce 9 miliard. Dnes ve zvolenem zastupitelstvu naroda zada se dodatecny uver k tomu, 5 miliard. To je prece trochu silne a sam nas tak mirny referent nemohl jinak, nez vyjadriti podiveni a uvedl zvlaste ministerstvo narodni obrany, ktere pozadovalo v minulem lednu 1.812,000.000, nyni pak zada dalsich 1.152,000.000. Nu, nase ministerstvo narodni obrany se letos pro kazdy pripad.opatrilo a vymohlo si ihned v radnem rozpoctu pres 2 miliardy. Uvidime, co mu pristim rokem v teto dobe budeme dodatecne povolovati !
Ovsem, neni nam zaplatiti celou tuto castku skoro 5 miliard; byly ucineny uspory. Ale jsou to prave tyto uspory, s nimiz my Nemci nemuzeme projeviti svuj souhlas. Bylo usetreno 807,000.000 Kc tim, ze se nezaplatily renty predvalecnych dluhu, renty, ktere se vyplaceji v Polsku, Uhrach, v Rakousku, vubec vsude ve statech mnohem hure financne stojicich. Je to cestnou povinnosti, aby i u nas tyto renty byly nahrazeny. Mnoho trpkych slz prolevaji stradajici, ponevadz nejsou vyplaceny; mnohy stary muz zemrel hladem, ponevadz mu byl tento plat odepren. Proto, velecteni, navrhli jsme resoluci, ktere jiste vsichni radi date svuj souhlas, aby vlada pocala ihned s placenim techto rent. Odklad neni odstranenim, poucil nas vcera pan referent. Rentove dluhy jen vzrustaji a nejsou tedy usporami.
Jine uspory, s nimiz nemuzeme se sprateliti, jsou ony, jez byly usporeny na valecnych invalidech. Cini pres miliardu. Panove, valecni invalidi si narikaji, ze neslysime jich pozadavku, ze jich spravedlive naroky nebyly dosud v primerenem rozsahu uspokojeny. Kolega Hartl ukazal vcera k tomu, oc lepe si stoji druzi nasi valecnych invalidu v Nemecku. Proto navrhl jsem spolecne se svymi kolegy z naseho parlamentniho svazu resoluci, v niz se pozaduje, aby to co ve statnim rozpoctu na rok 1920 bylo na zaopatreni valecnych invalidu vymereno, se valecnym invalidum skutecne take plne dostalo, a aby vlada podala prislusny dodatkovy zakon. Prosim vas, abyste take pro tento resolucni navrh hlasovali.
Velecteni! Zprava rozpoctoveho vyboru konci elegicky: tPres tyto namitky nemohla vetsina nenabyti presvedceni, ze nezbyva nic jineho, nez schvaliti dodatecny rozpocet.T To nevyzniva jako nadseni; ale vladni vetsine je take mnohe konati bez nadseni. Je z toho zjevne, ze dodatecny rozpocet byl prijat proti mensine a touto mensinou jsou nemecti poslanci. Tito nemecti poslanci neodpiraji rozpocet jakoby myslili, ze stat nepotrebuje penez, hlasovali dokonce pro pozadavky, ktere obsahuji zvyseni rozpoctu, na priklad pro vypomoc v nouzi statnim zamestnancum, pro socialni peci a pod. Jestlize Nemci proti tomuto rozpoctu hlasuji, pak je to protestem nejen proti nynejsi financni sprave, nybrz i proti cele sprave statni, na niz neni jim zajisten vliv jim prislusejici. Ponevadz zavrhujeme politicke Dal a Ma dati tohoto statu, ponevadz verime, ze - pujde-li to takto dale - bude politicky deficit tohoto statu vzdy vetsi a vetsi a poskozeni jeho narodu vzdy horsi a horsi, proto prohlasujeme my Nemci, ze i za financni spravu nechceme nesti zadne zodpovednosti a zkratka odmitame dodatecny rozpocet, jakoz jsme se vubec nezucastnili pri rozpoctu na rok 1921.
Dovolte mi, panove, abych zde velmi kratce promluvil o politicke bilanci tohoto statu, jak se mne jevi. Nejprve v politickych pasivech. Jako prve pasivum tohoto statu jevi se mi to smutne zatizeni, jez na nem lpi od jeho zrozeni: Ne laska plodila jej, ale nenavist a bazen. Nenavist proti Nemecku a bazen pred Nemeckem vytycovaly hranice mnohych novych stredoevropskych statu, jako hranice Polska proti Nemecku, hranice Tyrol proti Italii a jine hranice statu. Tato nenavist, tento strach pomohly take tomuto statu k zivotu. Neznalosti Dohody o skutecnych pomerech na jedne strane prisla namnoze vstric nepravdivost na strane zdejsich vyjednavacu, jak Memoire III to zrejme dokazuje. A tak bylo nas 3 1/2 milionu Nemcu, tak bylo mnoho set tisic Uhru a castecne i Slovaku bez dotazani se tomuto statu privteleno. Neni to stat volby, je to stat z donuceni, ve kterem my Nemci dosud jsme zde zili. Nedivte se proto. ze ve mnohem, ba v sirokych kruzich jeste tu a tam to prani zije: tVen!T
S timto pasivem statu je jine uzce spojeno. Stalete splyvani ruznych narodu na pude techto zemi bylo by umoznilo, aby narodove, kteri bez dotazani, ba proti sve vuli v tomto statu se octli, se byli podvolili o sve vuli v tomto statu zustati, tehdy totiz, kdyby jim byla vhodne moudra vnitrni politika prisla vstric. Ze nebylo teto vnitrni politiky, to je druhe pasivum, ktere lpi na tomto statu. Jestlize bylo odepreno temto narodum pravo sebeurceni ke statu, tu melo jim byti aspon priznano pravo sebeurceni ve state a mohlo by jim byti priznano i dnes jeste. Ale i toto pravo sebeurceni ve state hledi se jim dnes, pokud je to mozno, vziti. V tak zvane demokraticke republice byli vylouceni celi vysoce kultivovani narodove po 1 1/2 roku ze statni spravy a byla vytvorena ustava bez nich, ba proti nim. Byl predstiran svetu zivy utvar ciste ceskeho narodniho statu a preslo se pres pozadavky domacich narodu proste k dennimu poradku. Az dodnes. Z ustredni spravy tohoto statu jsme az do dnesniho dne temer zcela vylouceni. Kolega Mayr dovodil vcera, ze na jedno ministerstvo pripada sotva po jednom vyssim uredniku nemecke narodnosti. Soucinnost na praci parlamentarni zbytecne se nam ztezuje. Samosprava, kterou jsme z casti meli v oboru skolstvi, zemedelske rady, spravy okresu a obci, je nam pristrihovana den ze dne vic a vice. Tak dela se ve vnitrni politice z teto republiky nove Rakousko. Ano, velecteni, toto vami tak potirane trakusactviT v nejhorsim slova smyslu je uskutecnovano v tomto statu: Je to demokraticky stat bez demokracie, je to narodnostni stat, v nemz se mnohy z jeho narodu nezbytne citi cizim. To je druha pasivni polozka. - Ta ma treti v zapeti: nasi vnejsi politiku s jejim drahym, straslive drahym synem: militarismem.
Nemeli jsme dosud poteseni, abychom slyseli naseho pana ministra zahranici zde v plenu senatu mluviti, krome jedne smutne prilezitosti, tehdy totiz, kdyz jeho vlastni narodni druhove, kteri mu prece maji za tolik dekovati, jej nutili, aby zde v senatu temer kapsy obratil na dukaz, ze neukradl nic pro sebe. Jsme tudiz, pokud jde o zahranicni postaveni, odkazani na jeho rozmluvy se zurnalisty a na jeho vyklad v poslanecke snemovne. Velecteni! Ctete-li tento vyklad, tu zda se cloveku, jakoby slysel v Praze gramofon, do nehoz mluvili lide v Parizi. Dr Benes rika to, co se jinde nechce rici nebo nemuze rici. Odtud ta odvaha, udileti vsem moznym statum pokarani, na priklad tsfinzeT severoamericke, Polsku nebo Rusku atd., ba docela hroziti nejkrajnejsimi prostredky, jako stalo se proti Uhram a Nemecku. Kdo jen nam dava pravo, abychom se vmesovali do vnitrnich pomeru druhych statu? A odkud cerpame sebeduveru, ze muzeme dokonce hroziti ozbrojenou moci? Vime, zda pusky spusti v tom smeru, ke kteremu jsou komandovany? Nehrozim, rikam jen: Kolkolem v zemi maji vojaci priklady jinych, kteri strileli jinym smerem, nez kam prisahali, a za to jsou ted vdecne slaveni jako hrdinove. Spatne priklady kazi dobre mravy a nesmite se diviti, jestlize tyto priklady tez vniknou v nase mlade vojsko. Ucinme nejprve doma u sebe poradek a udrzujme jej s ostatnimi staty, jak to pro Rusko ohlasil ministr zahranici; jine staty mohou se starati samy o sebe. To vsak je kletba nasilneho miru parizskeho, ze nove statni utvary mohou byti udrzovany jen nasilim, a nas stat, dite tohoto nasilneho miru, je odsouzen zplna zucastniti se nasilne politiky Dohodove, valky, vedene mirovymi prostredky!
Cely neutralni svet hrozi se nyni nad krvavou sumou, jiz chteji z Nemecka vymackati, cimz chteji uciniti cele Nemecko poplatnym cizimu kapitalismu. Panove, vite, ci obchody se zde obstaravaji? Bolsevismus zavesi jednou do sve cestne galerie obrazy Clemenceaua a Lloyda George a mezi nimi bude se stkviti tez obrazek dr Benese, bude-li v teto zahranicni politice pokracovano. Ale co lze delati, my, zda se, jsme zapsani Dohode dusi i telem a delame ji hotova vyznani lasky. Intimni spolucinnost s Francii a Anglii ve vsech otazkach evropske politiky jest pro nas conditio sine qua non stoji doslovne psano v expose naseho ministra zahranici. Ale co potom, jestlize ti dva najednou prestanou byti intimni? Jestlize se rozejdou, za kym pujdeme my? A my budeme musiti jiti nejen pouze za Francii a Anglii, nybrz i za Italii i za Jugoslavii! A coz jestlize v same Jugoslavii Chorvati, Srbove a Slovinci se rozejdou, jak jiz skoro se zda? S kym budeme udrzovati intimni styky, kam se usadime?
Tolik narikate na politicke podruci pod Rakouskem. Mne se skoro zda, ze nikdy nebyli narodove, kteri tuto pozehnanou pudu obyvaji, tak politicky odvislymi, jako -prave v teto tvolneT republice. A nyni komanduje nam Dohoda take nas pomer k Rakousku. Co o tom ministr Benes mluvil, zda se byti cloveku takovym, jako by zde byly slozeny v jedno dva koncepty: jeden koncept, sepsany v Parizi, ktery mluvi pro dunajskou konfederaci, a druhy, sepsany v Praze, ktery mluvi proti blizsimu spojeni s Rakouskem. Ujistovani, ze tani nejmensi castecka vlastni hospodarske a politicke suverenity nebude obetovanaT, je z prazskeho konceptu; kde s druhe strany se mluvi o tnovem politickem a hospodarskem systemu ve stredni EvropeT, o tkonecnych ujednanichT se vsemi nastupnimi staty, o tjakychsi obetechT, to je koncept parizsky. A je to, jakoby byla slecna u psaciho stroje pri opisovani oba ty koncepty promichala. A prohlaseni, panove? To je opet znamkou politicke svobody tohoto statu. tJestlize my techto problemu nerozresimeT - pravi ministr -, tpak rozresi je jini proti nam.T Zde mate zahranicni politickou svobodu tohoto statu, zde muze cesky narod videti, jak vypada jeho osvobozeni.
Ne lepe, nez osvobozeni mensinovych narodu. Nam je poslouchati, komando obstaraji jini.
Prece vsak je treba u teto pasivni polozky poznamenati, ze bychom ji radi snizili. Dohoda poznava, ze Balkan ve stredu Evropy ji samu ohrozuje, a vsichni, kteri jdou za Dohodou, museji to take poznati. Jiz hledaji se blizsi vztahy mezi nastupnimi staty. My Nemci v teto republice nemame dle meho osobniho pojeti zadneho narodnostniho zajmu na takovem semknuti, pro nas bylo by narodnostne vyhodnejsim jine reseni rakouske otazky; ale snad bude prve reseni, ponevadz prave nam neni tak sympatickym, pro vas tim snazsi, zvlaste kdyz prikaz dohody resi vyhodneji mnohe otazky, predevsim vyvoz tohoto statu.
Mohl bych mluviti o jinych pasivech, o pasivu ve vyzivovacim hospodarstvi, a pasivu bytove peci, a pasivu v nasi zahranicni obchodni politice. Ale o tom bylo jiz dosti mluveno predeslymi recniky, i recniky, jez mluvili tproT.
Dovolte mi, nez prejdu k aktivum, abych rekl jeste nekolik slov k polozce, kterou kazdy obchodnik pojima do sve bilance, myslim totiz ucet dubios. Potom, co jsem rekl, nedivili byste se, kdybych celou republiku zaradil na ucet dubios. Ale nechci byti tak zlomyslnym. Co predevsim na ucet dubios patri, je nase financnictvi. Stav nasi koruny prokazuje, s jakou pochybnosti jini posuzuji nase financnictvi. Poctivou snahu naseho financniho ministra, aby zjednal poradek, nelze popirati. Take je treba otevrene uznati jeho osobni schopnosti a jeho uprimnost, se kterou rika: tLituji, ze nemam penez; nez povolim nove pozadavky, museji byti povoleny nove dane.T Ale pri rocnim rozpoctu 9 miliard na rok 1920 dodatek etatni 5 miliard, tot prece zrejma znamka, ze nase financni hospodarstvi patri na ucet dubios. Domnele patri i rovnovaha, jez ma byti na rok 1921 zjednana, na tyz ucet. Co vsak jiste neni na uctu dubios, nybrz mezi pasivnimi polozkami, to je valecna pujcka. Z tohoto mista prohlasil ministr financi Englis, ze financni otazky nejsou v ceste uspokojivemu reseni otazky valecnych pujcek. A v tomto slavnem senatu bylo pred mesicem usneseno, ze ma byti todstraneno ostri zakona o valecnych pujckach, predevsim pro hospodarsky slabsi.T Co se stalo? Byla nam naznacena osnova zakona, ktera je posmeskem vlastnimu prohlaseni pana ministra financi a vysmechem resoluci, ktera zde v senatu jednomyslne, nebo aspon s nepatrnou mensinou byla usnesena. Jestlize nechcete dbati bidy postrasenych majitelu valecnych pujcek, pak pomyslete na uver tohoto statu uvnitr i vne. Nekolik miliard statniho uveru bude vyhozeno proto, abyste usporili nekolik milionu penez. Vite prece, jak bidne dopadly predchozi pujcky. Lze se diviti, ze i cesti statni obcane nemaji duvery ve stat, ktery se ze svych zavazku tak vymyka, jako ve veci valecnych pujcek? Pripustte tedy konecne ke slovu srdce a mozek a reknete jednoduse: Valecna pujcka vymeni se za pujcku statni! A politicke ovzdusi se znacne vycisti timto zpusobem pri nepatrnych vylohach.
K dubiosum v tomto statu pocitam jeste nyni nase ministerstvo skolstvi a narodni osvety. Az do nedavna podrizeno bylo toto ministerstvo diletantu, ktery pohlizel na obtizne problemy dusevni a mravni kultury namnoze jen se stanoviska stranickeho. To, zda se, nyni se zlepsilo. Jest tam nyni pocitovano, ze problemy skolskymi a problemy cirkevne-politickymi operuje se na srdci a mozku naroda a ze chybny rez mohl by miti smrtelne ucinky. Kez ma ministerstvo vzdy odvahu pokracovati v teto ceste a jen vecne projednavati tyto obtizne otazky.
Dalsi dubiosum: Nase politicka sprava. Ponevadz predchozi rezim stran nemohl vytvoriti zadnou vladu, proto doslo k nedemokratickemu rezimu urednickemu. Ale obyvatelstvo si jaksi ulehcene oddechlo a skutecne je nutno nynejsi vlade dati vysvedceni, ze sklada se z odborniku a ze se snazi postaviti se na stanovisko zakona. Praetorianske panstvi mnohych kruhu bylo z velke casti potlaceno, i v tezkych okolnostech zachovala vlada uspesne pevnou ruku. Ze vsak statni sprava jeste stale je na uctu dubios, toho zjevnym dukazem je nemecke zemske divadlo v Praze. Soudcovsky rozsudek vyslovil zde nemohoucnost verejne moci, dopomoci pravoplatnemu najemci k predmetu jeho uzivani. Nechceme vznaseti prilis ostrych obzalob proti nynejsi vlade; vina je na tech, kdoz jednomu narodu namluvili, ze je pron bezpravim, jestlize druhy narod domuze se sveho prava, a ze psenice vlastniho naroda vzkvete jen tehdy, jestlize setba druheho bude zaslapana. Velecteni! Pokud smeji stvaci tak hlasite kriceti a daleko v kruhu jsou slyseni, dotud bude kazda vlada zde na uctu dubios.
A nyni dovolte mi rici jeste jedno slovo k polozce tdalT, k polozce aktivni v tomto statu. Za tdalT, za drahocenne tdalT povazuji bohate poklady, jimiz tyto zeme zde jsou v kazdem smeru pozehnany, za tdalT, za neocenitelnou aktivni polozku pokladam zdatne narody, kteri na pude techto zemi od tisicileti bydli a pracuji: zdrave, vyvoje schopne, bohate nadane, pilne tvurci narody, vysoko stojici zemedelstvi, vynikajici remesla, bohate vyvinuty prumysl a obchod, pokrokove skolstvi, dobre organisovane dopravnictvi, vyskolene a az do prevratu nezistne urednictvo, vyspele socialni reformy, jednim slovem vsechny predpoklady znameniteho rozvoje ruznych, na pude techto zemi bydlicich narodu. Tato vyse zevni kultury, kterou tez cesky narod zde ziskal, musi i cizince presvedciti, ze je to prehanenim, ba lzi, mluvi-li se stale o potlacovani, o vykoristovani, o zotroceni ceskeho naroda Vidni, Rakouskem a Nemci. Velecteni, cesky narod jde v cele vsech slovanskych kmenu, i naroda ruskeho, nikoli na vzdor Rakousku, nybrz dik Rakousku. A jest otazkou, byl-li by narod dosahl tohoto rozvoje, kdyby byl nemecky, protestantsky falckrabi dobyl vitezstvi v bitve na Bile Hore. Vite, ze bitva na Bile Hore nebyla bojem ceskeho naroda proti narodu nemeckemu, byl to boj, ktery byl veden ceskymi stavy proti absolutismu cisarovu. Tento boj, ktery i jinde skoncil vitezstvim absolutismu, byl na Bile Hore dobojovan; cesky narod nemel na tom podilu. Kdyby zde byl zustal tento ryze nemecky falckrabi panovnikem, tu by byl pravdepodobne vas narod jeste vice stlacen k Nemecku, nez pod panstvim katolickych, pro jich domovskou moc ve Spanelsku a v Nizozemi vice mezinarodne zalozenych Habsburku, a bylo by velmi sporne, byli-li byste dnes svou politickou a narodni samostatnost tak upevnili, jak jste si ji uchovali pres mnoha leta odvislosti. Ostatne hrali Cechove ve Vidni velkou a v Praze nejvetsi ulohu i pred prevratem, a cesky vojak, ktery s nadsenim tahl do valky proti nepratelum Rakouska - a bylo mnoho pluku, o nichz musime to doznati, - cinil tak nikoli u vedomi, ze muze jen ztratiti pouta otrocka, nybrz v presvedceni, ze haji bohate poklady vlasti, ktera na pude rakouskeho statu vzrostla. Panove, to je drahocenne aktivum v tomto statu: skvostna zeme, tito skvostni narodove a toto aktivum muze pri dobre vuli kazdym dnem jeste byti zvetseno.
Dovolte mi nyni, abych z aktiv a pasiv sestavil politickou bilanci.
Bilance techto prvych let republiky je dle meho nazoru pasivni. V tom i mnozi z vas jsou se mnou za jedno, i z tech, kdoz podporuji vladu; ve slovech recniku, mluvicich tproT v dosavadni debate, dochazi to zrejme vyrazu: Tak to nemuze, tak to nesmi dale jiti, ma-li stat potrvati! A narod, cesky narod, vyjadruje tuto bilanci popularne takto: tJe to nyni namnoze jeste horsi, nez za Rakouska.T
Bylo by lakavym provesti toto srovnani, ale nechci priostrovati protivy. Kupci, podnikateli, otci rodiny, ktery uzavira rocni bilanci, je tato ukazatelem do budoucna. To plati tez pro statni hospodarstvi. Je treba zvysovati aktiva a snizovati pasiva; je treba podporovati statotvorne sily a napravovati ucinene chyby. tBuh ucinil narody lecitelnymiT psano jest jiz v starozidovske tknize moudrostiT. Take tCeskoslovenska republikaT je lecitelnou, to je me pevne presvedceni, jestlize ti, kdoz ji ridi, budou jen chtiti. Mnozi se domnivaji, ze je to mozno jen operaci, ja ve svem politickem optimismu doufam, ze jest jeste mozno vyleciti ji vnitrne, ale jen svornou spolucinnosti vsech jeji narodu. Jeji chorobou je z nejvetsi casti jakasi hypertrofie, jakesi chorobne zbujneni jedne casti statu, ceskeho naroda, ktery se citi statnim narodem a ktery se bezohledne vyziva na ukor druhych statnich casti, ktere by tim musily zakrneti. Je samozrejmo, ze mensina nemuze panovati, ale je prece mozno, aby mensina spolupracovala. A k spolupraci velecteni, nemecke strany opetovne prohlasily svoji ochotu, vyslovne pak na pocatku tohoto zasedani. Svou ochotu ucinily jen zavislou na urcitych podminkach, na urcitych zakladnich pozadavcich. Tyto vztahovaly se na vhodna provadeci narizeni k jazykovemu zakonu, na reformu jednaciho radu, na skolsky zakon na podkladu narodnostni samospravy, na narodnostni klic pri obsazovani mist urednickych, na stastne rozreseni otazky valecnych pujcek, na otazku dustojnickou, na hospodarsky vecnou pozemkovou reformu, ktera by se vyhnula kazdemu pocestovani nemeckeho uzemi. Takova byla nabidka. Odpoved na ni jsme podnes nedostali. Slyseli jsme pekne reci o povsechne ochote k smiru, neslyseli jsme vsak urcitych navrhu. Jiz zdvorilost by toho vyzadovala, abyste nam odpovedeli. Byly jiz opetovne ucineny pokusy, sejiti se hospodarskymi mosty, v zajmu sourucenstvi stavu delnickeho, zemedelstvi atd. Neoddavejte se zadnemu klamu! Velika klada narodnostni, nemecke otazky, je kazde strane v ceste, ktera by chtela dostati se pres propast, a ta strana, ktera by pres tuto prekazku chtela propast preklenouti, byla by - budte tim ujisteni - ve vlastnim svem narode nemozna; takovyto smir statu pranic neprospiva. Proto snazte se predevsim o to, abyste tuto narodnostni prekazku odstranili a tridy vedene stejnymi zajmy najdou se jiz samy sebou. Je to rozluka neprirozena, tato ciste narodnostni rozluka, to uzna kazdy; utvoreni. vetsiny je tak dlouho nemozno, pokud ona trva. Proc tedy nenajdeme odvahy k smiru? O vanocich roku 1920 sesla se zde v senate znacna vetsina na pude skolstvi pro zasadu, ze nase skolstvi ma byti vybudovano na podkladu narodnostni samospravy. Jednejte predevsim jednou vazne o tomto vasi vetsinou zde prijatem resolucnim navrhu a jdete pak po techto stopach dale! A v te mire, ve ktere povolite narodum jich narodnostni samospravu, pripravite i vnitrni mir. Zadne trhani statu! Tento stat je jiz v mnohych smerech prilis malym a musi se snaziti rozsiriti sve hranice, aby mohl sve vyrobky nalezite zhodnotiti; bylo by zpozdilym tyto hranice jeste zuzovati. Zadne trhani tohoto statu, avsak uvnitr jednotneho statu nejmoznejsi samospravu Slovaku, Nemci a Madaru, aby vsichni v tomto statu citili se spokojenymi. To je cesta vyrovnani, cesta smireni, cesta ku statu, to je tez cesta svobody zevni, cesta, na niz muzeme se pokud mozno zprostiti zahranicnich vlivu. Nebot bude-li stat vybudovan na lasce vsech svych narodu, pak muzeme se uciniti mene odvislymi od zapadu a vychodu, pak teprve bude tento stat v pravde svobodnym.
Neoddalujme tuto otazku! Vezmeme my ze senatu vedeni do pevnych rukou a provedme je, sprosteni zevnich vlivu, pokud mozno az do konce! Ukazme se povznesenymi nad heslo ulice a poslechneme rozumu! Nebyl den 28. rijna 1918 dnem zrozeni tohoto statu, jeho narozeniny nadejdou teprve toho dne, kdy veskeri narodove v tomto statu podaji si svorne ruce, aby jej spolecne vybudovali a dobudovali. Pokud vinou dosavadnich stavitelu jeden nebo druhy narod v tomto statu nemuze prijiti ke statu, potud nesmite se diviti, kdyz zastupci takoveho naroda jakoukoli spoluzodpovednost odmitaji, a proto tez statni sprave odpiraji prostredky, na nez by mela pravni narok za pomeru urovnanych. Dejte narodum, coz jejich jest, a my radi dame statu to, co je jeho. (Souhlas a potlesk nemeckych senatoru.)
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti