Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 35. schuze (obsah, prilohy) |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena ve 3 hod. 40 min. odpol.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner a dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Stojan a dr. Vlcek.

116 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri dr. Burger, dr. Fatka, dr. Kovarik, dr. Prochazka; za ministerstvo financi odb. prednosta Gros, za ministerstvo zeleznic odb. rada dr. Kamenicky, za ministerstvo narodni obrany mistotajemnik dr. John, za ministerstvo post a telegrafu odb. rada dr. Novak.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou senatoru Huclovi (do konce tohoto tydne), na dnesni schuzi sen. Prusovi a sen. Babkovi. K zadosti navrhuji, aby byla udelena dovolena na dobu tri nedel p. senatoru dr. Schmidtovi, na dobu ctyr nedel pp. senatorum Dulovi a Krizkovi.

Kdo s navrzenou dovolenou souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Zadana dovolena se udeluje.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte): Postou rozdano tiskem (dne 30./1. 1921):

Tisk 441. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se stanovi dodatek ke statnimu rozpoctu na rok 1920 (tisk 395).

Tiskem rozdano:

Tisk 365. Odpoved spravce, ministerstva financi na interpelaci senatoru dr. Mayr-Hartinga, dr. Spiegela, Hartla a soudruhu ve veci hroziciho zruseni celniho uradu v Litomericich (tisk 113).

Tisk 390. Interpelace senatora dr. Ledebur-Wichelna a soudruhu na pana ministra vnitra stran procesu o rozvod hrabete Ivana Draskoviche.

Tisk 410. Odpoved ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy na interpelaci senatora Perthenove a spol. ve veci vydani prechodnych ustanoveni k zakonu ze dne 14. dubna 1920 o zubnim lekarstvi a zubni technice (tisk 209).

Tisk 420. Odpoved ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy na interpelaci senatora Aloise Konecneho a spol, o presidleni ceskoslovenskeho ustavu pro vyrobu ser do Ivanovic na Hane (tisk 168).

Tisk 422. Navrh senatora dr. Mayr-Hartinga a soudr. ve pricine zrizeni hudebnich komor.

Tisk 423. Interpelace senatoru dr. Hellera, Lowa a soudruhu na pana ministra financi ve pricine vybirani obecnich prirazek bernimi urady.

Tisk 424. Navrh senatora dr. Mayr-Hartinga a soudruhu ve pricine zvyseni cenove hranice pro prislusnost soudu v pravnich sporech obcanskych.

Tisk 425. Interpelace senatora dr. Augusta Naegle a soudruhu na pana ministra vnitra, tykajici se zakazu studentskych odznaku.

Tisk 427. Interpelace senatoru Lipperta, Zulegera a soudr. na ministra pro zasobovani lidu ve pricine zvyseni ceny povinnych otrub rolnikum.

Tisk 428. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu zakona (tisk 470) o rozsireni stiaznostneho prava financnej prokuratury (tisk 1242).

Tisk 430. Interpelace senatora Spery a soudr. na ministra verejneho zasobovani ohledne kontroly nad vyrobou bileho peciva.

Tisk 432. Navrh senatora Jakubky a soudr. na zmenu urazoveho zakona ze dne 28. prosince r. 1887 r. z. c. 1 z r. 1888 clanku IV. § 6 zmeneneho zakonem ze dne 10. dubna 1919 Sb. zak. a nar. c. 207.

Tisk 433. Navrh senatora C. J. Liseho a soudr. na vydani zakona o obcanske vyzivovaci pujcce statu.

Tisk 434. Interpelace senatora Jos. Kousi a soudr. na pana ministra veci zahranicnich dr. E. Benese ohledne konsulatu republiky Ceskoslovenske ve Vidni.

Tisk 435. Zprava zahranicniho vyboru a vyboru zivnostensko-obchodniho o vladnim navrhu, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni ke schvaleni smlouva o prozatimni uprave obchodnich styku mezi Ceskoslovenskou republikou a Kralovstvim Srbu, Chorvatu a Slovincu.

Tisk 436. Interpelace senatoru dr. Spiegela, Jelinka a soudr. na vladu ve pricine prodlouzeni opcni lhuty pro ceskoslovenskou statni prislusnost.

Tisk 437. Zprava rozpoctoveho vyboru o navrhu clenu senatu Jos. Hucla, dr. Horacka a soudr. na castecnou zmenu zakona ze dne 25./10. 1896, c. 220 r. z., pokud se tyce novely ze dne 23. ledna 1914, c. 13 r. z., o primych danich osobnich zvysenim odpocitatelneho maxima za pojistovaci premii v pojisteni zivotnim a duchodovem od zdanitelneho prijmu.

Tisk 438. Interpelace senatora dr. Emmy Marie Herzigove a soudr. na p. ministra post a telegrafu stran nedostatecnosti postovni dopravy.

Tisk 439. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona o trestani nedovoleneho zcizovani pudy.

Tisk 440. Zprava socialne-politickeho vyboru o dodatecnem schvaleni ve smyslu § 3 zak. ze dne 15./4. 1920, cis. 337 Sb. z. a n. a vladniho narizeni, kterym se prodluzuje zmocneni obci a spolecnych bytovych uradu ku provadeni zakona ze dne 30./10. 1919, c. 592 Sb. z. a n.

Tisk 442. Zprava rozpoctoveho vyboru o nariadeni vlady Ceskoslovenskej republiky zo dna 5. oktobra 1920, cis. 556 Sb. z. a n. o vypomoci pri skodach valecnych.

Tisk 443. Zprava socialne-politickeho vyboru o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 27./7. 1920, c. 524 Sb. z. a n., jimz se povoluje pojistovnam vybirati drahotni prirazky.

Tisk 444. Zprava socialne-politickeho vyboru o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 12./10. 1920, vydaneho podle 3 zakona ze dne 15./4. 1920, c. 337 Sb. z. a n., o likvidaci zasob bavlny, zakoupenych na uver pod zarukou statu a o jednotnem suctovani zahranicniho obchodu s bavlnou a bavlnenym zbozim.

Tisk 445. Interpelace senatora Hanuse Hartla a soudr. na p. ministerskeho predsedu ve pricine protizakonne nove upravy drahotnich prirazek valecnym poskozencum.

Tisk 446. Interpelace senatora Meissnera a soudr. na pana ministra vnitra ve pricine zakazu vanocni nadilky nemeckym detem v Jaktari, okres opavsky.

Tisk 448. Navrh senatora Hartla a soudr. ve pricine prislusnosti ministerstva verejnych praci ve vecech vodnich druzstev.

Tisk 455. Vladni navrh zakona o uznavani puvodnosti odrud, uznavani osiva a sadi a zkouseni odrud kulturnich rostlin.

Z predsednictva prikazano vyboru iniciativnimu:

Tisk 422. Navrh senatora dr. Mayr-Hartinga a soudr. ve pricine zrizeni hudebnich komor.

Tisk 424. Navrh senatora dr. Mayr-Hartinga a soudr. ve pricine zvyseni cenove hranice pro prislusnost soudu v pravnich sporech obcanskych.

Tisk 432. Navrh senatora Bohumila Jakubky a soudr. na zmenu urazoveho zakona ze dne 28. prosince r. 1887, r. z. c. 1 z r. 1888, clanku IV. § 6, zmeneneho zakonem ze dne 10. dubna r. 1919, Sb. z. a n., c. 207.

Tisk 433. Navrh senatora C. J. Liseho a soudr. na vydani zakona o obcanske vyzivovaci pujcce statu.

Tisk 448. Navrh senatora Hartla a soudr. ve pricine prislusnosti ministerstva verejnych praci ve vecech vodnich druzstev.

Z predsednictva prikazano podle §u 5 zakona ze dne 30. ledna 1920, c. 76 Sb. z. a n. vyboru ustavne-pravnimu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 15. ledna 1921, jimz se rozsiruje pusobnost knihovniho zakona ze dne 25. cervence 1871, c. 95 r. z., a zakonu a narizeni s nim souvisicich na Hlucinsko,

vyboru narodohospodarskemu a soucasne zdravotnimu a rozpoctovemu:

narizeni vlady z 20. ledna 1921, jimz se vydavaji predpisy o ochrane pred morem skotu a doplnuje zakon z 29. unora 1880, c. 37 risskeho zakona o ochrane pred morem skotu a tlumeni tohoto moru a zak. cl. VII. z r. 1888 o uprave zverolekarstvi.

Predseda: Zapis o 31. schuzi radne overeny vylozen byl v senatni kancelari podle u 72 jedna radu k nahlednuti. Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapis ten za spravny a da se do tisku. Sdeluji, ze predsedou klubu senatoru ceskost strany socialne-demokraticke (levice) jest p. senator Josef Hybes, mistopredsedou p. sen. Vaclav Chlumecky a jednatelem p. sen. Theodor Matuscak.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu a to:

1. Druhe cteni zpravy socialne-politickeho vyboru o navrhu sen. R. Panka a spol. na vydani zakona, kterym se zrusuje uredni pojmenovani tsluhaT u zamestnancu ve statni sluzbe nebo ve sluzbe podniku a fondu statem spravovanych a nahrazuje titulem tzrizenecT (tisk 397).

Zpravodajem je pan sen. Rud. Panek.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake zmeny?

Zpravodaj sen. R. Panek: Ne, prosim.

Predseda: Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou take ve cteni druhem.

2. Zprava obchodne-zivnostenskeho vyboru o nariadenie vlady republiky Ceskoslovenskej zo dna 5. oktobra (rijna) 1920, c. 559 Sb. z. a n., ktorym sa na novo upravuje obchod vyrobkami zeleziarskych huti (tisk 416).

Zpravodajem jest p. sen. Rohacek.

Zpravodaj sen. Rohacek:

Vybor obchodne-zivnostensky pojednavajuc tuto zalezitost vo svojej schodzi, konanej dna 20. januara (ledna) 1921 a uvazujuc o dnesnej drahej vyrobe zeleziarskej, kde vyrobene zelezo u nas pred cudzozemskym je o 80 Kor. drahsie pre vysoke mzdy a pre neriadne dodavane uhlie peciam, nemohuc na veci dnes uz nic zmenit, usniesol sa vybor obchodne-zivnostensky jednomyselne odporucat sl. senatu toto nariadenie dodatocne odobrit a schvalit.

Ja s mojej strany poznamenavam len toto: Minuleho roku u nas vyroba zeleza stupla o 282.000 tun a z toho bolo vyvezene 40%. Prosim slavny senat, aby tuto dodatocnu zpravu schvalil.

Predseda (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen, prikrocime k hlasovani.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s navrhem vyboru, aby toto narizeni vlady bylo schvaleno, aby pozvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina, narizeni toto se schvaluje.

Bodem tretim jest

3. zprava I. vyboru socialne-politickeho a II. vyboru zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 861), aby republika Ceskoslovenska pristoupila k mezinarodni smlouve dane v Bernu dne 26. zari 1906 o zakazu pouzivati bileho (zluteho) fosforu pri vyrobe zapalek. (Uneseni poslanecke snemovny tisk 363.) - (Tisk 421.)

Zpravodajem jest za vybor socialne-politicky p. sen. O. Hrejsa, za vybor zahranicni p. senator K. Folber. Udeluji slovo panu zpravodaji za vybor socialne-politicky sen. Hrejsovi.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavny senate! Skodlivost bileho (zluteho) fosforu zdravi lidskemu, jakoz i ztraty na zdravi a lidskych zivotech pri vyrobe zapalek s pouzitim fosforu jest dostatecne znama. Proto Dansko, Francie, Italie, Lucembursko, Nemecko, Nizozemsko a Svycarsko uzavrely Mezinarodni smlouvu o zakazu pouzivati bileho (zluteho) fosforu k vyrobe zapalek, ktera byla podepsana 26. zari 1906 v Bernu. Rakousko vydalo zakonem ze dne 13. cervence 1909, c. 119 r. z., zakaz pouzivani fosforu pri vyrobe zapalneho zbozi rovnez v Uhrach byl zakonnym clankem V. r. z. 1911 podobny zakaz vydana. Formalne stat rakousko-uhersky k mezinarodni smlouve nepristoupil. Pro uzemi republiky Ceskoslovenske byla platnost rakouskeho zmineneho zakona uznana zakonem z 28. rijna 1918, c. 11 Sb. z. a n., pro Slovensko platnost zakonneho clanku V. zakonem z 10. prosince 1918, c. 64 Sb. z. a n.

Mezinarodni konference prace, konana r. 1919 ve Washingtone, usnesla se doporuciti vsem clenum mezinarodni organisace, aby, pokud se tak nestalo, pristoupili k mezinarodni smlouve ze dne 26. zari 1906 v Bernu uzavrene. Podle cl. 350 mirove smlouvy St. Germainske jest kazdy stat, nalezejici ke Spolku narodu, povinen predloziti toto usneseni svym zakonodarnym cinitelum k rozhodnuti. Republika Ceskoslovenska se krome toho v mirove smlouve, uzavrene s celnymi mocnostmi, spojenymi a sdruzenymi v cl. 20 zavazala, ze k bernske mezinarodni smlouve o zakazu fosforu behem 12ti mesicu pristoupi.

Jelikoz zakaz uzivani fosforu jest z duvodu hygienickych vecne oduvodnen, a jelikoz jde vlastne pouze o formalni splneni prevzateho zavazku, navrhuje socialne-politicky vybor:

Senate, raciz usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu, aby republika Ceskoslovenska pristoupila k mezinarodni smlouve, dane v Bernu dne 26. zari 1906 o zakazu pouzivati bileho (zluteho) fosforu pri vyrobe zapalek, dati ustavni schvaleni.

Predseda: Preje si pan zpravodaj vyboru zahranicniho slova?

Zpravodaj sen. Folber: Pripojuji se k navrhu pana referenta.

Predseda: Nikdo neni ke slovu prihlasen. Pristoupime k hlasovani ve cteni prvem. Kdo souhlasi s navrhem usneseni podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jest prijat ve cteni prvem.

4. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1028), kterym se stanovi dodatek ke statnimu rozpoctu na rok 1920 (tisk 441).

Zpravodajem je sen. dr. Horacek.

Navrhuji, aby byla zahajena o teto zprave rozprava jednotna a aby celkova lhuta ku projednani stanovena byla na 7¾ hodiny, takze pripada na klub csl. soc.-dem. strany delnicke 2 hod., na klub republ. strany csl. venkova ½ hod., na klub csl. strany lidove 1 hod., na klub nem. soc. dem. strany delnicke 1 hod., na klub csl. strany narod.-dem. ¾ hod., na klub csl. strany socialisticke ¾ hod., na ostatnķ kluby nemeckych stran 1½ hod., na klub ces. soc.-dem. strany delnicke (levice) ¼ hod.

Zadam pp. senatory, kteri s mym navrhem souhlasi, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Tento muj navrh jest prijat a budeme podle neho postupovati.

Ke slovu jsou prihlaseni tito recnici: Pro: Klofac, Jaros, dr. Witt, Hrejsa, dr. Kovalik, Sachl, dr Facek, Jirasek Ferd., Ackermann. tContraT: dr Mayr-Harting, Jelinek, dr. Heller, Meissner, Hartl, dr Hilgenreiner.

Udeluji slovo panu zpravodaji rozpoctoveho vyboru senatoru dr Horackovi.

Zpravodaj sen. dr. Horacek: Slavny senate! Pripadl mne, priznavam, neprilis prijemny take malo vdecny ukol, referovati zde jmenem vetsiny rozpoctoveho vyboru o dodatecnem rozpoctu. Nedavno jsme byli velmi poteseni, kdyz jsme slyseli, ze mame aspon pokud se trka prijmu radnych a prijmu mimoradnych v nasem rozpoctu na rok 1921 rovnovahu. Tim mene ovsem jsme byli poteseni a prekvapeni, kdyz nedlouho potom nam vlada predlozila dodatek k rozpoctu na rok 1920, a kdyz tento dodatek vykazuje plus vydaju 4.862,521.112 Kc. Dodatky k rozpocte ovsem nejsou nicim zvlastnim, nicim neobvyklym. Naopak, jiz cela technika, s jakou v ustavnich statech se rozpocty musi sestavovati, kdy jednotlive resorty jiz na pocatku roku jsou nuceny sve potreby oznamovati ministerstvu financi a to behem leta je zkouma, pak cela vlada se o nich radi a na podzim se predkladaji teprve sborum zakonodarnym, tedy jiz tato dlouha lhuta mezi sestavovanim a schvalenim rozpoctu prirozene nese s sebou, ze vzniknou mnohe vydaje nepredvidane, tedy vydaje, na ktere se nemohlo jeste pri sestavovani rozpoctu brati zretele a ktere pak ve forme rozpoctu dodatecneho teprve musi byti schvaleny. Ale ovsem, co nemile pusobilo, to jest ta vysoka cislice, kterou nas schvaleny rozpocet byl prekrocen. Cislice skoro peti miliard dava ovsem podnet k uvaze, zdali skutecne to jsou same vydaje puvodne zcela nepredvidane, ktere k takovemu prekroceni rozpoctu vedly. A tu ovsem, kdyz blize zkoumame jednotlive vysvetlivky, ktere k tomuto dodatecnemu rozpoctu byly podany, vidime, ze jako cervena nit tahne se vsude oduvodneni, ze tyto vydaje byly hlavne zavineny stoupnutim cen vsech potreb, takz nebylo mozno s polozkami, ktere v puvodnim rozpoctu byly obsazeny, vystaciti. Tu ovsem se vyskytuje ta pochybnost, zdali tato okolnost stoupani cen byla tak nepredvidatelna, aby jiz pri sestavovani rozpoctu na to nebylo mozno pamatovati.

(Predsednictvi prevzal mistopredseda dr. Soukup.)

A tu prave tato velika cislice, o kterou lonsky rozpocet byl prekrocen, dava podnet k uvaze, zdali by v pristich letech to nemelo byti nejak zamezeno, jelikoz jinak hrozilo by nebezpeci, ze snad puvodni rozpocet nebude s potrebnou peclivosti sestavovan, kdyz by se proste na to vlada spolehala, ze sbory zakonodarne bez toho kazdou cifru dodatecneho rozpoctu schvali a ze je na konec snad jedno, co se sborum zakonodarnym v puvodnim rozpoctu predlozi. Tim pak ovsem schvalovaci pravo rozpoctu, a take kontrola celeho statniho hospodarstvi, by se stala nakonec takovymto zpusobem ilusorni.

Zejmena pal v jednom oboru, to je v ministerstvu narodni obrany, objevuje se vysoka cislice, kterou byl rozpocet prekrocen. Presahuje to vice nez jednu miliardu korun. Ja ovsem uznavam, ze to neni snad vinou tohoto ministerstva, to konecne ma za svou povinnost, aby vsecko ucinilo, ceho k obrane naseho statu je zapotrebi, je to spise pricinou nejistych politickych pomeru, ve kterych bohuzel zijeme a bude ukolem jineho oboru, zejmena ministerstva zahranicniho, aby nase pristi postaveni mezinarodni bylo takove, abychom nemusili tak velike castky vynakladat prave k ucelum obrany zeme.

My jsme se vsichni kojili kdysi nadeji, kdyz jsme zrizovali svuj samostatny stat, ze jsme se konecne vyprostili z onoho militarismu, ktery provozovaly evropske velmoci, a ze snad vtom ohledu alespon nastane pro nas take uleva. Bohuzel, az dosud jsme, se zklamali a jedina nase nadeje spociva v tom, ze nas pan ministr zahranicni klade ve svych projevech takovy duraz na to, ze provozuje politiku miru a ze tato jeho politika miru bude i od nasich vsech sousedu uznavana, a ze snad tedy jednou i v tom smeru nasemu hospodarstvi financnimu, pokud se tyka nakladu vojenskych, nastane lepsi budoucnost.

Tyto 4 miliardy osm set milionu, o ktere rozpocet byl prekrocen, ovsem byly na druhe strane do jiste miry zase kryty jednak vyssimi prijmy a jednak usporami. To je potesitelny zjev, takze na konec z toho resultuje jenom neuhrazena castka jedne miliardy jedno sto triceti milionu, ktera musi byti hrazena uverem. Ovsem, i pokud se tyka techto uspor, mel bych jiste pochybnosti, zdali jsou vsechny skutecnymi usporami, zejmena kdyz v nich velka castka nekolika set milionu spada na uroky predvalecnych dluhu. Jest sice pravdou, ze jeste reparacni komise nerozhodla o vysi castky predvalecnych dluhu, ktere nas stat bude musiti prevziti, ale s druhe strany jest nepochybno, ze jistou cast budeme musiti zcela urcite prevziti, a zejmena to, co u nas na predvalecnych dluhopisech jiz jest okolkovano, jiste prevezmeme. A tu se mi zda, ze prece jen neni to dosti spravedlive, a ze krute postihuje jiste vrstvy obyvatelstva, kdyz stale odpirame vyplaceti uroky alespon z onech starych predvalecnych dluhu, ktere bezpodminecne a bezpecne jednou platiti budeme musiti. Jestli to usetrime letos, tedy tim vice nam to naroste zase v budoucich letech.

Pokud se tyka techto uspor, mel bych take jistou namitku ohledne zpusobu, jak puvodne dodatek k rozpoctu byl sestaven; financni sprava si to ucinila ponekud pohodlne tim, ze jednoduse vsechny uspory a vyssi uhrady rozvrhla libovolne na jednotlive resorty a jen vynala ministerstvo narodni obrany a urad pro zahranicni obchod. To ovsem podle pravidel radneho budzetovani neni dobre pripustno a bylo to pak dodatecne take opraveno, ponevadz jsou to virementy, presuny, ktere se nesmeji diti mezi jednotlivymi kapitolami a ktere pak dodatecny rozpocet ucinily dosti nejasnym. Aby ruznym temto namitkam celil, rozpoctovy vybor prijal resoluci, kde vyzyva nejvyssi ucetni kontrolni urad, aby vypracoval navrh novely k zakonu o nejvyssim kontrolnim urade, kterou by bylo znemozneno prekrociti rozpocet bez predchoziho svoleni.

Pri teto prilezitosti, kdyz jsme jiz v te situaci, ze musime takovy dodatecny veliky rozpocet schvaliti, chtel bych se jen zminiti, ovsem jaksi letmo, pokud jest to mozne, o celkove nasi politice financni. Bohuzel, zase tak musim ciniti v nepritomnosti vlady a jich zastupcu, v cemz bych nerad chtel spatrovati snad nejake bagatelisovani senatu jakozto sboru zakonodarneho.

Tedy pokud se tyka dnesni nasi politiky financni, ja jiste uznavam veskerou snahu naseho pana ministra financi, aby pokud mozna zvysenim prijmu, a zejmena zvysenim dani, uvedl v poradek dnesni rozpocet, a jenom bych se obaval, aby tato jeho snaha nevybocila v jistou fiskalnost, to jest, aby tim po pripade nosnost obyvatelstva nebyla prilis prepinana. Jiste nebezpeci jest totiz v tom, ze, jak se mi zda, sprava financni vyuziva rozvrstveni politickeho nasich zakonodarnych sboru k tomu, aby jeden zajem kladla proti druhemu. Ona totiz vzdy predlozi nejaky danovy zakon jiste strane snad prijemny, aby zaroven prosadila zakon neprijemny, a tim nastava jista rakovu licitace, ktera potom vede k tomu, ze nase davova politika neohlizejic se na to, nevycerpa-li na konec prilis prameny, ze kterych cerpa, muze pak vesti k stavu, ktery by mohl se stanoviska narodohospodarskeho byti povazlivym. Take jeste jednu vadu bych vytykal nasi financni politice, to jest a neda se upriti, ze vede k soustavnemu zdrazovani, dnes, kdy pokles cen jest pro nas otazkou zivotni. Vidime, ze mame jiste dane, ja jen poukazuji na tu vysokou, nepopularni dan z uhli, ktera poskozuje cele nase narodni hospodarstvi, a to nejenom spotrebu, ale take vyrobu. (Vyborne!) Vidime, ze od jistych dani se zada, aby vynasely obrovske miliony, jako dan z obratu atd., kdezto jsou jine dane, kde si vlada pocina velmi opatrne. Dnes nahodou jsme meli v rozpoctovem vyboru predlohu zakona z poslanecke snemovny o reforme dane z obchodu s cennymi papiry, a kdyz jsem se tak, kolik tato reforma danova vynese, reklo se mi, asi jeden nebo dva miliony. Kdyz jsem se tornu divil, reklo se mi, ze nesmime bursu poskozovati. Tedy bursa, to jest neco nedotknutelneho, ale, rekneme, siroke vrstvy spotrebitelstva a vyrobcu, k tem se takovy velky ohled nebere.

A mel bych jeste jednu poznamku. Mne se nekdy zda, ze ta nase financni politika danova ma v sobe neco chvatneho a prekotneho. Predkladaji se nam porad nove dane, same reformy danove a nepomysli se snad na to, ze se tim urady podrizene tak zavaluji a zanaseji, ze se potom vubec nemohou hnouti, nebot slyseli jsme, ze ne miliony, ale snad na miliardu starych dani neni predepsano a vybrano. To se mi zda byti velikou vadou, ke ktere by vlada zejmena v budoucnosti mela vziti bedlivy zretel.

Vazeny senate! Pres to vsechno vetsina rozpoctoveho vyboru nemohla se uzavriti tomu presvedceni, ze nezbyva nic jineho, nez dodatek rozpoctovy, jaky zde je, schvaliti. My, pokud se tyce kritiky jeho, jsme se v mnohem srovnavali s pany zastupci minority v nasem rozpoctovem vyboru, ale v dusledcich jsme se ovsem od nich lisili. Oni se postavili na stanovisko negativni, kdezto my ovsem povazujeme vsechny tyto financni nedostatky jenom za jakesi detske nemoci naseho mladeho statu a verime pevne, z svym casem vsechny tyto zavady odpadnou, a vime, ze nesmime odpirati tomuto statu, ceho k pivotu svemu potrebuje.

Panove z mensiny rozpoctoveho vyboru stoji ovsem na jinem stanovisku a oduvodnuji je hlavne politickymi duvody, - o tom ja zde jako zpravodaj se nechci siriti ale prece chci vysloviti nadeji, ze snad jednou nastane ten okamzik, kdy i panove na strane nemecke odlozi to sve zasadni nepratelstvi a zaujatost k nasemu statu, a ze uznaji, ze neni snad liberalnejsi ustavy a volebniho radu, nez jaky jest v nasi Ceskoslovenske republice, ze zde nikdo jiste nechce jim vedome krivdit a je nejakym zpusobem utlacovat. Tak doufam, ze i oni s nami svorne pro takoveto, treba nepopularni predlohy, jako je schvaleni dodatecneho rozpoctu, budou hlasovati ve prospech spolecne nasi vlasti.

Ja tedy jako zpravodaj rozpoctoveho vyboru dovoluji si doporuciti, aby dodatek k financnimu zakonu na rok 1920, jakoz i dodatek k rozpoctu zde vytisteny a resoluce k tornu pripojene, na nichz vetsina rozpoctoveho vyboru se usnesla, byly senatem schvaleny. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Soukup (zvoni): Udeluji slovo prvnimu recniku zapsanemu tprotiT k dodatku statniho rozpoctu kol. senatoru prof. Mayr-Hartingovi a prosim, aby se ujal slova.

Sen. dr. Mayr-Harting (nemecky): Slavny senate! Vypravuje se o jednom velkem reckem filosofu, ze jej dal president jiste male republiky bezpravne uvezniti - tito presidenti jmenovali se tehdy tyrany. V davnem staroveku vyskytovaly se totiz i v malych demokratickych republikach nasilnosti a bezpravnosti. Jednoho dne vsak byl tyran pohnut lidskymi city. Dal vyvesti filosofa z jeho cely, aby ho propustil na svobodu. Pred tim vsak chtel mu precisti jednu ze svych basni a slyseti jeho usudek o ni. Filosof vyslechl mlcky basen. Kdyz vsak tyran skoncil, zvolal filosof rozhodnym hlasem: tOdvelte mne zase zpet do vezeni! T

Podobne je nyni nase postaveni Nemcu v tomto state ku kazdemu a take k predlozenemu dodatecnemu rozpoctu. Vase statnicke umeni, panove z ceskych stran, zalezelo dosud v tom, ze jste ucinili tento stat pro nas vezenim tezce snesitelnym. Ovsem, stale nam slibujete svobodu ve state, jestlize, jak vy tomu rikate, stat uzname, coz ma znamenati, dame-li sve sily do sluzeb statu, poskytneme-li potrebne prostredky pro jeho existenci, budeme-li hlasovati pro financni pozadavky. Na to muzeme prozatim jen odpovedeti: tOdvelte nas zase zpet do naseho vezeni!T

Hlasovati pro rozpocet znamena dvoji: priznavati se ke statu a miti duveru k vlade. Polaci stareho Rakouska, kteri predcili i vas pany Cechy, v umeni brati od statu, co jen bylo mozne a zaroven pracovati vsemi silami pro zkazu tohoto statu-zivitele, Polaci dovedli rozlisovati i zde a hrati oposici, kdyz sice hlasovali pro rozpocet, ale zaroven prohlasovali, ze odepiraji duveru statu.

My Nemci nemame dnes zapotrebi hledati tak umelych prostredku. Nasim odmitnutim rozpoctu muzeme zaroven klidne a poctive odepriti statu nasi duveru a odepriti priznani se k nynejsimu statu.

Obojimu se nebudete a nesmite diviti. Stala vladni krise, ktera se stala temer trvalym statnim zarizenim, dokazala tak jasne slabost a nedostatecnost vlady, ze se musime naopak diviti, muze-li nektera strana projeviti teto vlade svou duveru. Stane-li se tak, pak stane se tak zajiste jen proto, ze bychom dnes byli ve velkych rozpacich, kdybychom chteli na jeji misto dosaditi jinou vladu, natoz vladu lepsi. Nebot, aby mi nebylo spatne rozumeno, v tom je prave tragikomika teto zeme, ze nynejsi ministerstvo podle sveho osobniho sestaveni zda se byti vykvetem vaseho urednictva, pri cemz bych ovsem rad z opatrnosti tento vykvet, jako vse, co jest lidske, oznacil relativnim, ze vsak toto ministerstvo jako celek svym charakterem urednickeho ministerstva jest zrejmym projevem upadku vaseho dosavadniho domnele demokratickeho vedeni statu. Nebot urednicke ministerstvo je s jedne strany zivym dukazem, ze parlament a parlamentarni strany nejsou s to, aby utvorily vladu ze sveho stredu. S druhe strany je rovnez jisto, ze urednicke ministerstvo jiz tam, kde stoji proti parlamentu rovnopravny cinitel, koruna, vladar, jest jen vypomocnym prostredkem okamzite slabosti, ze vsak tam, kde si lid vladne sam, jak tomu ma byti v opravdu demokraticke republice, znamena priznani vlastni neschopnosti a upadek vladnouciho systemu. Ackoliv jsme ochotni uznati tento upadek, prece nemuze se od mis ocekavati, ze projevime duveru nynejsimu ministerstvu; jez za spravce konkursni podstaty ustanovil tento povazlivy bankrotar, dosavadni zmocnenci statu.

Proto je vsak zajiste zcela samozrejme, ze odpirame hlasiti se ke statu v jeho nynejsim stavu a pri jeho nynejsi ustave. To znovu a po tolikrate dovozovati prominete mne tim spise, jezto byste mne jinak nutili, abych opakoval vsechny projevy a seznamy hrichu ktere moji blizsi a dalsi privrzenci a rodaci v obou snemovnach az prilis casto museli prednesti. Pouze jedno chtel bych zdurazniti nebo take jen opakovati. Nemuze se jednati o to, abychom stat uznali; jak to stale zadate. Nejsme k tomu ani opravneni, aniz toho jest zapotrebi. Vas stat je uznan a zustane jim pro priste, at chceme ci nic. Ovsem dejinna svetova lez, ze byl zalozen na svobodnem rozhodnuti narodu, kteri jej tvori a obyvaji, ta take potrva, chcete-li ci nic. Ale i to je snad nyni lhostejno. Na cem jedine zalezi, to je, jak jsem jiz zprvu rekl, nase priznani se ke statu, nase spoluprace na vybudovani statu. Nebol ta ovsem je nepostradatelnou pro zdarny vyvoj statu, to, zda se, ze chce naznaciti take vase nesrozumitelne vyzvani, abychom stat uznali. Je to snad prvnim krokem k obratu, ze to zacinate nahlizeti. Ale to nepostacuje. Nebol takove priznani neda se vynutiti. Da se jen ziskati. Dosud se pro to nic nestalo. Vite, co se musi stati. Vy sami muzete rozhodnouti, ma-li se to stati. Dokud se to vsak nestalo, nemuzeme se k tomuto statu hlasiti. Proto take musime odmitnouti tento dodatecny rozpocet.

Arci neni toto rozhodnuti pro nas obtizne tez z vecnych duvodu. Ba prave z techto duvodu meli by hlasovati proti tomuto rozpoctu ti, kteri se jeste dnes povazuji za jedine povolane ochrance blaha statu, vy, panove z ceske strany.

Jiz rozpocet pro letosni rok byl sice krasnou matematickou rovnici P = V, prijmy rovnaji se vydajum, ale jen proto, ze pan ministr financi, nasleduje horlive slavnych vzoru, dovedl s obratnosti pri svem pomernem mladi jako financnik obdivuhodnou, zastriti statni upadek a zjednati umelou rovnovahu mezi vydaji a prijmy, ktera ovsem pri nejmensim otresu muze zakolisati. Tim potrebnejsi by byla, mimochodem receno, politika, ktera, misto aby se probijela od katastrofy ke katastrofe, by se snazila upevniti zaklady vnitrniho miru, jenz by byl zaroven nejlepsi zarukou vnejsiho miru a umoznoval by sniziti nejtizivejsi polozky statnich vydaju, vojenska bremena, na skromnou miru, odpovidajici rozloze statu a poctu obyvatelstva, a nahraditi nezdrave a salebne velmocenske choutky, ktere vsak nikoho neoklamou, primerenym a zdravym hospodarstvim maleho statu.

Skutecne nebyl tedy rozpocet za rok 1921, nedavno projednany, ve znameni financni rovnovahy, nybrz upadku. Ovsem stalo tam 14 miliard vydaju proti prave tolika miliardam prijmu. Ano, dokonce ukazal se na prvni pohled prebytek tri milionu. Ale jiz dnes schazi uhrada pro 1600 milionu korun a vice, ktere vyzaduji nedavno prijate pridavky pro statni uredniky a ucitele. Predevsim nemel by se prehlizeti soubezny investicni rozpocet, jenz ostatne z vetsi casti jim neni, ponevadz jen z nepatrne casti tyka se skutecne produktivnich podniku, s jeho potrebou tri miliard, kteraz se ma kryti uvernimi operacemi, tedy ve skutecnosti kryta neni.

A konecne nesmelo se zapomenouti prilis ruzovy optimismus pana ministra financi vziti v prijmech v uvahu jako nepodcenitelnou srazku, tento optimismus, jenz ocekava nejen ode vsech dani nepomerne vetsi prijem proti lonskemu roku, ale jenz primo hyri v nadeji na vytezek ctvrte statni pujcky. Nemene nez 7½ miliardy ocekava pan ministr financi od teto pujcky, jejiz upisovaci lhuta, jak znamo, musila byti prave nedavno prodlouzena z ohledu na jeji neuspech, a na kterouz podle verohodnych zprav jeste nedavno bylo upsano vice nez 7-800 milionu, nad to nikoli hotove, nybrz lombardem u bankovniho uradu, coz netoliko neni zadnym rozmnozenim statnich prijmu, nybrz naopak znamena nekryty vydej novych bankovek, neutesene zvyseni statnich dluhu. Muzeme jen doufati a si prati, aby se podarilo rozresiti otazku valecne pujcky, kterou prece se budeme zajiste co nejdrive zabyvati se takovym zpusobem, jenz by byl s to uspokojiti jak ruzove nadeje pana ministra financi, tak take spravedlive naroky dosud malo zavidenihodnych majitelu valecne pujcky a tim uciniti prvni krok k hospodarske a politicke konsolidaci statu.

Znamenal-li jiz tedy, abych se vratil k predmetu, radny statni rozpocet pro bezny rok trpke zklamani pratel sporadaneho statniho hospodarstvi, toz musi predlozeny dodatecny rozpocet vzbuditi dokonce nejtezsi ustavnepravni a financni pochybnosti. Musi se vytknouti jako primo neslychane jednani, ze takrka po uplynuti jedenacte hodiny, teprve v pristim rozpoctovem roce se zada, aby dodatecne schvaleno bylo prekroceni rozpoctu, ktere dosahuje tez na dnesni pomery velmi znacneho rozmeru skoro 5 miliard. Je zvlaste charakteristicke pro lehkovazne projednavani rozpoctu, ze jsou podstatne podcenovany nejenom vydaje, ale i prijmy v hlavnim rozpoctu. Takoveto jednani prici se netoliko nejprimitivnejsim pozadavkum demokratickeho parlamentarniho rezimu. Muze vzbuditi take pro budoucnost nejhorsi obavy a vzbuditi oduvodnene podezreni, ze - skoro bych rekl - jongleurska zrucnost, s kterou udrzen rozpocet beziciho roku ve zdanlive rovnovaze, byla umoznena jedine zlym umyslem, prijiti take tentokrate podobnym zpusobem s dodatecnymi pozadavky. Proti tomu musime se jiz nyni a jednou pro vzdy rozhodne ohraditi.

Nebot podobnym zpusobem omezuje se parlamentu neslychanou merou jeho nejdulezitejsi a nejcennejsi vysada, pravo rozpoctu, a prvni a nejvyznamnejsi clanek vasi ustavni listiny, ze lid je jedinym pramenem veskere statni moci, stava se bezvyznamnou frazi. Podobne jednani musi vsak take vziti posledni zbytek duvery veritelum statu, predevsim cizine, ktera si od jiste doby navykla pozorovati hospodarstvi tohoto statu vice nez s neduverou.

Co se tyce obsahu techto dodatecnych pozadavku, je charakteristicke, ze slouzi opet v prve rade a prevazne vojenskym ucelum.

Take ze 14 miliard radneho rozpoctu na rok 1921 pripadlo, jak znamo, skoro 2½ miliardy na potreby vojenske, na potreby vojska, ktere, jak jiz receno, neni v zadnem pomeru k velkosti a vyznamu statu, a ktere, jak to ukazaly cetne udalosti nedavne minulosti, byt snad svedeno predevsim politickymi stvaci, citi se byti povolano jako ochrance statu vystupovati proti nam Nemcum, kterez, mene zdvorile receno, nemecke obyvatelstvo statu neslychanym zpusobem znepokojuje a utiskuje, k nemuz sice jsou Nemci bezohledne odvadeni k vojenske sluzbe, ktere vsak nema mista pro nemecke dustojniky a poddustojniky, a ktere zaslouzilym muzum odpira zold a pensi jen proto, ze nechteli porusiti vernost, kterou prisahali. Nepomer vydaju na vojenske ucely sotva lze lepe ilustrovati nezli poukazem na samo ministerstvo Narodni obrany, ktere, jako nejvyssi sprava armady o 150.000 muzich, obdareno jest 42 pravniky a 4 dalsimi ucenci, 17 generaly a 44 cleny generalniho stabu a v celku personalem 787 zrizencu a krome toho jest podporovano francouzskou vojenskou missi, ktera se sklada z 8 generalu, 13 plukovniku a 43 stabnich dustojniku a ktera pohlcuje jen malickost 13 milionu.

Vedle ministerstva Narodni obrany je to predevsim urad pro zahranicni obchod, jenz vystupuje se zvlast zavaznymi dodatecnymi pozadavky. Nechci venovati zvlastni pozornost tomuto uradu, jehoz spravce se tesi jiz od delsi doby laskyplnemu zajmu nejsirsi verejnosti, protoze svedl podivny umelecky kousek, ze ztrpcil svym cukrem statni finance. Tak se jiz stalo s dostatek a stane se tak asi jeste casteji. V souvislosti s tim a prave proto, ze tento urad poskytuje k tomu zvlastni prilezitost, radeji bych se dotkl vseobecne otazky, minim otazku urednictva.

Nemecky lid v Ceskoslovensku neda si klidu a pokoje, dokud nedosahne samospravy, ktera mu prislusi. Ale jiz nyni musi klasti kategoricky pozadavek, aby obrovsky, tento prilis obrovsky urednicky sbor centralistickeho statu doznal narodnostniho slozeni, jez odpovida jeho obyvatelstvu. O tom zatim neni znamenati skoro niceho. Jiz ve strednich a nizsich instancich neni ani priblizne vzat zretel na nemecke procento. Naopak. Den ze dne nepokryteji jevi se umysl uciniti pomoci povolneho, to znamena ceskeho uredniho aparatu nemecke obyvatelstvo povolnejsim, utvoriti centra pro odnarodneni zaplavenim nemeckeho jazykoveho uzemi ceskymi uredniky. V statnich ustrednich uradech, dokonce v ministerstvech atd. nemecke urednictvo, jehoz zdatnosti a neuplatnosti by statni sprava nutne potrebovala, je odsouzeno k bezvyznamnosti.

V tomto ohledu ma primat ministerstvo veci zahranicnich, kterez v zahranicni sluzbe muze poukazati na jedineho nemeckeho vyssiho urednika, na jednoho legacniho radu, ktereho ostatne pouzito z opatrnosti v Tokiu, a kterez ma ve vnitrni sluzbe pouze 4 nebo 5 nemeckych uredniku, jichz se pouziva zpusobem, ktery je na posmech jejich hodnosti a uznanym schopnostem. Soucet nemeckych uredniku v 16 nebo 17 ministerstvech statu obnasi sotva vice nez tucet, je-li jich vubec tolik, takze pripada prumerne sotva jeden nemecky urednik na jedno ministerstvo. Uvazime-li vsak, ze na priklad prave tento urad pro zahranicni obchod sam zamestnava 49 statnich uredniku a neznamy pocet smluvnich uredniku, pro nez byl vymeren obnos 21 milionu a krome toho obnos 32 milionu na cestovni vylohy, pak nebude se nam Nemcum zazlivati, prejeme-li si, abychom se take smeli zucastniti techto sladkych povinnosti statni spravy.

rozpoctova debata znamena podle stareho parlamentarniho zvyku takovou debatu, ve ktere se mluvi o vsem jinem, jenom ne o rozpoctu. Proto musim zadati za prominuti, ze jsem vas a sebe prilis dlouho zdrzel rozpoctovymi uvahami. Avsak zdalo se mi to nutnym, abych konecne rekl to, co vlastne chci rici.

Stat naleza se zrejme v tezke krisi. Tyka se to prave tak politickeho jako hospodarskeho a kulturniho oboru. Je to statni krise v plnem a nejtezsim smyslu slova.

Stat politicky selhal. Nemuze ovladnouti svuj zakladni problem, narodnostni otazku. Strany, ve ktere se jevi dnes byti rozstepen, nejsou proto schopny, aby utvorily vladu, ktera by mela jejich spolecnou duveru. Stat je snad jiz, v kazdem pripade neni dalek financniho upadku. K tomu staci pohled na rozpocet. Stat je zmitan nejtezsimi otazkami kulturnimi. Dva svetove nazory, cerny a cerveny, nehlede k odstinum, lezicim mezi nimi, stoji proti sobe ozbrojeny k rozhodnemu konecnemu boji. Mala cast techto nerozresenych otazek stacila rozboriti stare Rakousko. Jak mel by mlady, maly a nezraly stat, jako vas, vydrzeti podobne otresy po delsi dobu? Proto jdete do sebe a obratte, drive nez bude pozde. Neni to skutecne veci nas Nemcu, abychom pecovali o zachovani statu. Nas zajem se omezuje na to, abychom nebyli strzeni padem statu, jehoz jsme si sice nikdy neprali, ktery vsak jako dana historicka skutecnost musi byti pojat take do naseho svetoveho politickeho vypoctu. Muzeme a musime se vpraviti do techto svetovych politickych nazoru, at jakkoli smyslime o Ceskoslovenskem state. Nebot to prece je kazdemu z nas jasno, ze osud tohoto statu neurcime my, pri nejmensim nikoli pouze my samotni, nybrz konecna uprava dosud kvasicich pomeru Evropy vubec a Stredni Evropy zvlaste.

(Predsednictvi prevzal mistopredseda Kadlcak.)

Jen s tohoto vyssiho hlediska bude mozno ziskati prave smernice pro pristi politiku. Dnes vice nez kdykoli jindy jest vnitrni politika podminena politikou zahranicni. Ale nikdy rovnez nemuze miti uspeti zahranicni politika, ktera odporuje vnitrnim ukolum a potrebam statu. Zahranicni a vnitrni politika statu muze byti stastnou jen tehdy, bere-li zretel na dane historicke a zemepisne, kulturni a hospodarske pomery. Tyto pomery vsak jsou v Ceskoslovenskem state vesmes charakterisovany uzkym vztahem ceskych a nemeckych zajmu uvnitr i mimo hranice statu. Nikoli v male a velke Dohode, ne v zakonech a narizenich, ktere vesmes smeruji ke zniceni nemectvi a ktere nejsou nicim jinym nez vyplodem posetileho strachu pred domnelym nebezpecim, nybrz jedine v takove politice muze spocivati blaho statu, ktera zamysli pracovati na znovu vybudovani samostatne a nezavisle Stredni Evropy, ktera vsem svym narodum muze zajistiti bezpecne pristresi, domov, svornost a mir.

Snad znamenalo rokovani Svazu narodu v Zeneve prvni, treba jeste nesmely krok na teto ceste zahranicni politiky. Ve vnitrni politice nedoslo dosud ani k tomuto prvnimu kroku.

Je to pochopitelne. Politika ulice nemuze se stati pres noc salonni politikou. Proto bude vasim prvnim, snad nejtezsim ukolem, - teprve az se sami propracujete k poznani, ze sovinismus a radikalismus nejsou pravymi ukazateli, privesti k rozumu vasi ulici, abyste upravili cestu rozumne vnitrni politice.

A jaka to jen ma a muze byti politika? V kazdem pripade jedine ta, ktera cini vlastni vladu lidu skutkem. Ale lid tohoto statu neni, bereme-li tento pojem v jeho nejpravdivejsim a nejkrasnejsim smyslu, neni ani vylucne cesky, ani veskrze socialisticky. Ani vseceske, ani vsesocialisticke spojeni sil nemuze dlouho vzdorovati politickym bourim. Doba vsecesstvi minula nasledkem hospodarskych a kulturnich protiv, doba vsesocialismu, mela-li by vubec nekdy prijiti, jak tomu nasvedcuji provedene a stale se sirici roztrzky v socialismu, zde dosud neni. Moznou jest tudiz dnes pouze politika vyrovnani narodnostnich socialnich a kulturnich protiv, ktera se zrodila z vnitrniho presvedceni o nutnosti trvaleho miru. Takovato politika vyrovnani, zbudovana na zasade narodnostni rovnopravnosti, na odreknuti se preludu narodniho statu, na Poznani nutnosti noveho hospodarskeho poradku pozvolnou socialisaci a primerenym vyvlastnenim, na uznani svobody svedomi a vyznani, na usporadani pomeru cirkve ke statu.Pratelskou dohodou mezi nositeli duchovniho a svetskeho mece, jedine takovato politika smiru muze tento stat, muze Evropu uklidniti.

Ale nepripravuji ji shnile kompromisy a polovicate koncese, ne politika dobytciho a konskeho obchodu, nybrz jen vecne ustupky, uprimna a moudra etapni politika, poctivi dohodci, kteri, majice na zreteli konecny cil, vyhovuji z nutnosti naladam a mineni svedene verejnosti, ale postupuji krok za krokem k vybudovani stredoevropskeho miroveho spolecenstvi. (Souhlas na levici.)

Zanechte nenavisti a neduvery, ktera dosud charakterisuje vasi ustavu a zakonodarstvi. Odreknete se zneuzivani vaseho prava vetsiny, jez vzdy znovu se jevi v prosazeni nemilych zakonu a usneseni. Nepricitejte, jako to ucinil pred nedavnem mladsi Stransky v rouse sveta vzdaleneho idealisty, nam Nemcum nadlidske odrikani, ze bychom se snizili na kulturni hnojiste jinych narodu. Vy, jimz osud mnoho daroval, ale odeprel nejnutnejsi prave dnes schopnost nejenom boriti staty, avsak take je budovati, pouzijte pro sebe teto sily, ktera je zvlaste nam Nemcum vlastni. Najdete nas pohotovy, povolite-li nam to, co take nam slibil vlastni tvurce tohoto statu, Wilson: Svobodu a rovnopravnost, sebeurceni a samospravu! (Potlesk na levici.)

Nahoru  Dalsi