Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 34. schuze (obsah) |

Schuze zahajena ve 3 hod. 30 min. odpol.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac. Niessner a dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny,

103 senatori podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri: dr Gruber, dr Popelka, dr Prochazka; za ministerstvo financi mistotajemnik dr Jerabek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic. jeho zastupci: dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou na dnesni schuzi sen. dr Herbenovi.

Prosim, by bylo precteno, co bylo rozdano tiskem.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tiskem bylo rozdano:

Tisk 366. Odpoved spravce ministerstva financi na interpelaci sen, dr Mayra-Hartinga, dr Hilgenreinera a soudruhu ve veci upravy pensijnich pozitku civilnich uredniku a osob vojenskych, prelozenych do vysluzby (tisk 114).

Tisk 367. Odpoved spravce ministerstva financi na interpelaci sen. dr Mayra-Hartinga, dr Hilgenreinera a soudruhu o zkracovani malych stradatelu bankovnim kartelem (tisk 121).

Tisk 370. Odpoved spravce ministerstva financi na interpelaci sen. Jarolima a soudruhu o vybirani 30% uhelne davky z deputatniho uhli horniku-provisionistu (tisk 180).

Tisk 371. Odpoved spravce ministerstva financi na interpelaci sen. Hartla a soudruhu o vyplaceni odpocinkovych pozitku pensistum rakousko-uherske banky, kteri jsou usedli v republice Ceskoslovenske a maji tam domovske pravo (tisk 182).

Tisk 372. Odpoved ministra socialni pece na interpelaci sen. dr Herzigove a soudruhu ve veci stranickeho uradovani okresni nemocenske pokladny ve Dvore Kralove (tisk 203).

Tisk 374. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. Friedricha, dr Wiechowskiho a soudr. o stejnokrojich pro politicke uredniky (tisk 236).

Tisk 375. Odpoved ministra spravedlnosti na interpelaci senatoru dr Hellera, Niessnera a soudr. o prijimani pravnich praktikantu nemecke narodnosti (tisk 237).

Tisk 376. Odpoved spravce ministerstva financi na interpelaci senatoru Meissnera, Friedricha a soudr. o nevyplaceni kuponu uznanych predvalecnych dluhu (tisk 239).

Tisk 377. Odpoved ministra zeleznic na interpelaci senatoru Jelinka, dr Spiegela a soudr. o odstraneni zavad na trati severozapadni drahy Litomerice-Usti (tisk 252).

Tisk 379. Odpoved vlady na interpelaci senatora dr Spiegela, dr Mayra-Hartinga a druhu o umluvach Ceskoslovenske republiky s risi Nemeckou (tisk 292).

Tisk 416. Zprava obchodne-zivnostenskeho vyboru o nariadenie vlady republiky Ceskoslovenske zo dna 5. oktobra (rijna) 1920, cis. 559 Sb. z. a n., ktorym sa na novo upravuje obchod vyrobkami zeleziarskych huti.

Tisk 417. Interpelacia sen. Zimaka a sudruhov na ministra vnutra v zalezitosti rozpustenia sjazdu komunistov zo Slovenska v Lubochni.

Tisk 421. Zprava I. vyboru socialne-politickeho a II. vyboru zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 861), aby republika Ceskoslovenska pristoupila k mezinarodni smlouve dane v Bernu dne 26. zari 1906 o zakazu pouzivati bileho (zluteho) fosforu pri vyrobe zapalek (usneseni poslanecke snemovny tisk 363).

Z vyboru iniciativniho prikazano:

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 297. Navrh sen. Hartla a druhu na zaradeni uveru do rozpoctu, z nehoz by se poskytovaly zalohy veritelum byvale vojenske spravy.

Vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 385. Navrh sen. dr Hellera, dr Wiechowskiho a druhu na zmenu zakona ze dne 14. dubna 1920, c. 331 Sb. z. a n., o zemskem spravnim vyboru pro Cechy.

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Prvnim bodem jest

Zpravodajem jest sen. Rud. Panek.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Rud. Panek: Nikoliv.

Predseda: Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou take ve cteni druhem.

Druhym bodem jest

Zpravodajem jest za vybor branny sen. Dedic, za vybor rozpoctovy sen. Klecak.

Navrhuji, aby tato vec byla projednana v jedne rozprave a sice ve lhute 1/4 hodiny.

Namitek proti tomu neni? (Nebyly.)

Neni jich. Prosim, aby se p. sen. Dedic ujal slova.

Zpravodaj sen. Dedic: Vazeny senate! Tisk 399 pojednava o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 564) o mimoradne vypomoci vojenskym gazistum a cekatelum ve vysluzbe, invalidnim poddustojnikum z povolani a jejich pozustalym, invalidum ze stavu muzstva neb jejich pozustalym - vyjimaje valecne poskozence neb jejich pozustale, pro nez plati zakon ze dne 20. unora 1920, c. 142 Sb. z. a n. - a pak patentalnim invalidum a osobam pozivajicim pouze daru z milosti (tisk 323).

Branny vybor jednal ve schuzi dne 18. ledna 1921 o tomto usneseni poslanecke snemovny a prijal vladni osnovu zakona v nasledujicim zneni:

§ 1.

Platnost zakona ze dne 15. cervence 1920, cis. 448 Sb. z. a n., jimz stanovena byla mesicni vyplata mimoradnych vypomoci na dobu od l. dubna 1920 do konce srpna 1920, prodluzuje se do konce prosince roku 1921.

§ 2.

Zakon tento nabyva ucinnosti dnem 1. zari 1920.

Branny vybor doporucuje vazenemu senatu toto usneseni poslanecke snemovny k schvaleni.

Predseda: Preje si slovo pan senator Klecak?

Zpravodaj sen. Klecak: Ne.

Predseda: Ponevadz dale neni nikdo k slovu prihlasen, prikrocime k hlasovani. O osnove zakona, o trech paragrafech, jakoz i nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou. Jsou proti tomuto zpusobu hlasovani namitky? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tudiz tak postupovati. Zadam pany senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, s nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona jest prijata ve cteni prvem.

Ve smyslu §u 55 jedn. radu prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem.

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejakou textovou zmenu?

Zpravodaj sen. Dedic: Nikoli.

Zpravodaj sen. Klecak: Ne.

Predseda: Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli take ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se )

To jest vetsina. Osnova zakona prijata jest ve cteni druhem.

Dale jest treti bod, totiz

Zpravodajem jest za vybor socialne-politicky sen. Rud. Panek, za vybor branny sen. Dedic, za vybor rozpoctovy sen. Klecak.

Navrhuji, aby tato vec projednana byla v jedne debate ve lhute pul hodiny a aby recnicka lhuta stanovena byla na 10 min.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.)

Nejsou. Navrh muj jest prijat.

Davam slovo p. zpravodajovi sen. Rud. Pankovi.

Zpravodaj sen. Rud. Panek: Slavny senate! Kdyz se v rijnu roku 1919 upravovaly pozitky civilnich statnich zamestnancu v aktivite, ukazala se potreba, aby take i vysluzebne pozitky civilnich osob a jejich vdov a sirotku byly primerene zvyseny a aby zejmena dokonale revisi byl podroben pensijni zakon pro vdovy a sirotky, ponevadz od roku 1896 tyto pozitky nedoznaly zadne podstatne zmeny, ackoli aktivnim statnim zamestnancum byly od teto doby sluzebni pozitky nekolikrate zvyseny. K uprave pensijnich pozitku civilnich statnich osob, vdov a sirotku doslo zakonem z roku 1919 a nyni se jedna o to, aby take vojenske osoby v pensi se nalezajici, jejich vdovy a sirotci byly jaksi zrovnopravneny s osobami civilnimi. To je ucel teto predlohy, kterou mame zde projednati.

Rekl jsem, ze se jedna o uplne zrovnopravneni techto osob, a proto bylo treba stanoviti jiste odchylky od ustanoveni zakona prosincoveho z roku 1919, a to proto, ponevadz vojenske osoby pozivaly ponekud jinych vysluzebnich pozitku, nez osoby civilni. Puvodne navrhovala vlada, aby na priklad maximalni zvyseni vojenskym osobam, tedy dustojnikum, cinilo pouze 2000 K, kdezto u civilnich osob cini 2400 K. Ale poslanecka snemovna usnesla se na tom, aby pozitky tyto, totiz to zvyseni maximalni cinilo jak u civilnich tak u vojenskych osob stejnou castku, to jest 2400 K. Naproti tomu bylo nutno u vdov a sirotku po vojenskych gazistech zvysiti pozitky vysluzebne o celych 100%, kdezto u civilnich osob bylo zvyseni pouze o 80% a to proto, ponevadz vojenske osoby, tyto vdovy a sirotci po vojenskych osobach, pozivaly ponekud nizsich pozitku vysluzebnich, nez osoby civilni. Krome toho je nutno zvysiti o 100% tak zvane odbytne. To zastupuje u poddustojniku, tedy u osob, ktere nejsou zarazeny do tak zvanych hodnostnich trid, umrtni kvotu. Jestlize zvysujeme pensijni pozitky dustojniku, tedy osob zarazenych do hodnostnich trid, tedy automaticky se zvysuje umrtni kvota, a ponevadz u poddustojniku jsou vymereny pevnymi castkami, bylo nutno zvysiti toto odbytne o 100%. Krome toho navrhuje vlada invalidnim poddustojnikum a muzstvu invalidnimu zvyseni o 100%. Ale nelekejme se tech 100%, ponevadz pres to, ze jest zde zvyseni o 100%, bude to v pravem slova smyslu almuzna, kterou poskytneme temto ubozakum. Az dosud pozivaly tyto osoby rocni pense celych 72 K rocne, tedy 6 K mesicne a pres to, ze vlada urcuje, ze to zvyseni musi ciniti 420 K, myslim, ze jim zadny zvlastni dar neposkytujeme.

Pokud se tyce uhrady nakladu spojeneho s touto osnovou, neni znacny, cini pouze 15,000,000 K podle odhadu ministerstva financi a je o tuto uhradu postarano jiz v rozpoctu na rok 1920, ponevadz tento zakon nabyva ucinnosti od l. ledna 1920. Je tedy treba, aby co nejrychleji tato osnova se prijala a abychom necinili zadnych namitek, aby se temto osobam dostalo vetsiho obnosu do rukou, ponevadz tento zakon nabyva ucinnosti od 1. ledna 1920, a dostanou tudiz tyto pozitky se zpetnou platnosti od 1. ledna 1920.

Krome toho poznamenavam, ze se jiz v poslanecke snemovne projednava zakon o primerenem zvyseni pensi civilne-statnim zrizencum, to jest zakon, jimz maji byti vyrovnani tak zvani staropensiste - jedina se tu o vojenske staropensisty - s tak zvanymi novopensisty a analogicky; jak bude zakon o zvyseni pensijnich pozitku civilnim osobam v poslanecke snemovne odhlasovan, bude take predlozen prislusny navrh ohledne zvyseni pensijnich pozitku vojenskych osob, tak zvanych staropensistu.

Socialne-politicky vybor navrhuje, aby osnova, jak ji mame v ruce, byla v nezmenenem zneni slavnym senatem prijata. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Pani zpravodajove za vybor branny a rozpoctovy nepreji si slova.

Minim dati hlasovati o osnove zakona, o 8 paragrafech, nadpisu a uvodni formuli.

Jsou proti tomu zpusobu hlasovani namitky? (Nebyly.)

Neni jich. Budu se tudiz tim riditi. Zadam pany senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, s nadpisem a uvodni formuli v prvem cteni, aby pozvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona je prijata ve cteni prvem.

Ve smyslu §u 55 jedn. radu prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejakou textovou zmenu?

Zpravodaj sen. Rud. Panek: Ne.

Predseda: Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli take ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona prijata jest ve cteni druhem.

Dale jest bod 4., totiz

Pilnost teto veci oduvodnuji tim, ze vcasne projednani jeji senatem i poslaneckou snemovnou souvisi s upravou platu zamestnancu jeste v mesici lednu, a jest tudiz nutno, aby senat v dnesni schuzi schvalil osnovu zakona v prvem i druhem cteni.

Prosim pp. senatory, aby zaujali mista. (Deje se.)

Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s tim, aby tato vec projednana byla jako pilna, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Tuto vec projedname v dnesnim dennim poradu jako odstavec 5.

Navrhuji, aby vec tato projednana byla v jedine rozprave a ve lhute pul hodiny. Kdo s mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Muj navrh jest prijat.

Patym bodem jest

Zpravodajem jest sen. dr Klouda. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavny senate! Mel jsem prave pred rokem prilezitost, abych jmenem tehdejsiho pravniho vyboru naseho revolucniho Narodniho shromazdeni podal zpravu o vladnim navrhu zakona. kterym se prozatimne upravovala tehdejsi advokacie. Ve sve zprave pronesl jsem, jak jsem za to mel, duvodnou nadeji, ze do roka bude nam mozno uzakoniti novy advokatni rad, ktery by nastoupil na misto prozatimniho upraveni pomeru v nasi advokacii, a ze tim potom bude ucinen podstatny krok ke sjednoceni naseho prava advokatniho. (Mistopredseda Kadlcak prevzal predsednictvi.) Bohuzel, nadeje tato nestala se skutkem. Dnes po roce nejsme o nic blize uskutecneni teto po mem soudu dulezite potreby naseho pravniho i hospodarskeho a konecne take socialniho zivota.

Zruseni zastaralych dnes radu advokatnich, rakouskeho a uherskeho, ktere v nasi republice dosud plati, a uzakoneni jednotneho prava advokatskeho zustava stale jen nasim zboznym pranim. S definitivni upravou pravnich pomeru advokacie souvisi take nerozlucne otazka odmen za vykony advokatu a jejich kancelari, jejichz podrobne uprave venovana jest cela rada ustanoveni advokatniho radu, ktera jiz v ministerstvu spravedlnosti jsou dele nezli rok pripravovana, a maji byti snemovnam naseho Narodniho shromazdeni predlozena. Nehotovost teto otazky v poslednich dobach hrozi stati se kritickou, ponevadz otazka upravy odmeny advokata a kancelare jeho za prace a vykony advokata a jeho kancelari byla pricinou, ze advokat nejen sam nemuze ziti tak, jak pomerum a povolani jeho jest potrebne a primerene, ale zejmena nemuze dostatecne honorovat spolupracovniky, at jiz koncipienty, at ostatni personal kancelarsky a zrizenecky. A to bylo pricinou, ze z rad spolupracovniku advokatovych dnes co chvili ozyvaly se hlasy, ktere volaly po naprave, odpomoci, po tom, aby pomery techto zrizencu a spolupracovniku advokatovych upraveny byly tak, jak dnesni hospodarske a socialni pomery vyzaduji, zkratka aby mohli spolupracovnici tito ziti primerene svemu stavu a povolani. Jakkoliv v posledni dobe upravovany byly platove a sluzebni pomery techto spolupracovniku advokatovych, porad nedospelo se tam, kam za dnesnich stale stoupajicich drahotnich pomeru dospeti nutno, jak by to odpovidalo pomerum sluzebnim a platovym ostatnich uredniku ve stejnem povolani, ve stejne praci a stejne funkci stojicich. Za dosavadniho stavu zakonodarstvi byly otazky odmeny za vykony advokatovy a jeho kancelare upravovany predevsim volnou smlouvou mezi stranou, ktera pomoci, prispeni a praci advokatovych potrebuje, jednak upravovany byly tak zvanymi tarify advokatskymi. Tento tarif advokatsky dle zakona vztahoval se jen na ty bezne prace, ktere pravidelne se opakuji a ktere dovoluji prumerne oceneni jejich bezne prace. Jest to tarif, ktery nazyval se tarifem kurencnim. Sazby tyto, ktere vlada vydala, byly posledne jiz po prevratu upraveny v zari 1919 a od teto doby, tedy po uplynuti tohoto roku, neodpovidaji jiz dnesnim znacne stoupnuvsim pomerum drahotnim. Dospelo to ve stavu advokatskem tak daleko, ze jednak koncipienti, jednak urednici, donuceni tisnivymi pomery drahotnimi, nuceni byli sahnouti, jak hrozili, k prostredkum nejostrejsim. Aby k temto nejostrejsim prostredkum nemuselo byti sahnuto, vyjednavano bylo mezi vladou a mezi korporacemi, ktere povolany jsou zastupovati stav advokatsky, tedy jednotlivymi advokatskymi komorami, a vlada na konec, aby zlepsila socialni a hospodarske postaveni predevsim uredniku advokatskych, odhodlala se predloziti osnovu zakona, kterym vlada se zmocnuje, aby vydala sazby pro vykony advokatu a jejich kancelari. Jest nam tedy jednati o zmocnovacim tomto zakone. Timto zmocnovacim zakonem podstatne rozsiruje se okruh opravneni vlady. Kdezto dosud ministr spravedlnosti mohl vydavati sazby toliko pro ony ukony a prace kancelarske, ktere byly bezne, tedy ty nejjednodussi, rekl bych manipulacni prace, nyni vlada ma byti zmocnena, aby narizenim ustanovila sazby pro vykony advokatske a jejich kancelari, ktere lze prumerne oceniti. Tedy neomezuje se opravneni vladni rekl bych na ty nejobvyklejsi, kazdodenni ukony advokatu a jejich kancelari, nybrz rozsiruje se na ukony, ktere lze prumerne oceniti. Zachovano je v zakone dulezite pravo autonomie, ktere advokatni stav stejne jako vsechna ostatni povolani akademicka dle sil svych snazi se uhajiti. Toto pravo autonomie je zachovano potud, ze vlada, drive nez prikroci k vydani sazeb, je povinna, aby vyslechla advokatni komory jako opravnene instituce, stav advokatni zastupujici. Zustava omezeno opravneni vladni toliko na ty vykony advokatovy a jeho kancelare, ktere se deji v soudnim rizeni a v rizeni pred rozhodcimi soudy. Tedy na ostatni obor opravneni advokatskeho zastupovani pred urady spravnimi, financnimi atd. opravneni vladni vydavati sazby se nevztahuje.

Vedle tohoto prava autonomie neni ovsem take dotceno volne pravo smluvni mezi stranou a advokatem, dohodnouti se o vysi odmeny, kterou strana uzna pro ten ktery pripad za vhodnou. Pri jednani v pravnim vyboru setrvano bylo na zasade stanov v §u 4, dle ktere mohou byti vydany sazby zvlastni pro obvod jednotlivych sborovych soudu druhe stolice, pri cemz je prehlizeti ke zvlastnim pomerum dotycneho uzemi.

Ustanoveni toto zachovava vlade dostatecnou moznost a zarucuje pruznost, kterou kazde takove opatreni se zretelem jednak na menici se pomery drahotni a hospodarske, jednak na odlisne pomery hospodarske a socialni v urcitych uzemich naseho statu vykazuje. Ovsem nemohl ustavne-pravni vybor vejiti na navrh, ktery pri jednani pravniho vyboru byl tlumocen, aby se zretelem na zvlastni statopravni povahu Podkarpatske Rusi byla dana vlade moznost upraviti pomery sazbove pro uzemi Podkarpatske Rusi zvlastnim zpusobem. Vybor ustavne-pravni vychazel z toho, ze by nebylo ani ucelnym, ani vhodnym meniti neco na te spravni soudni jednotce, ktera, jest zde v zahone vytcena obvodem u jednotlivych sborovych soudu, a na druhe strane, ze by nebylo vhodnym a ucelnym predbihati pristi definitivni uprave pomeru v Podkarpatske Rusi k ostatnimu statnimu uzemi.

Tedy to jsou vsecko zasady navrhovane osnovy zakona. Po presvedceni ustavne-pravniho vyboru vlada prisla v cas, snad - rekl bych - v posledni chvili. Timto zakonem poskytuje se stavu advokatskemu - prislusnikum tohoto stavu samotnym - moznost, zlepsiti sve hmotne pomery, a poskytuje se jim take moznost, aby mohli ze zlepsenych vlastnich prijmu dostatecne honorovati sve spolupracovniky. Tedy tento dulezity socialni podklad vladniho navrhu jest duvodem, ze ustavne-pravni vybor uznavaje a ocenuje duvodnost zpravy, ktera vladni navrh tento provazi, jednomyslne se usnesl doporuciti osnovu zakona slavnemu senatu ke schvaleni.

Pri tom vyslovil ustavne-pravni vybor prani vzhledem k tomu, ze jedna se o rychlou a nalehavou upravu platu koncipientu a ostatniho personalu kancelarskeho, aby nove sazby, ke kterym je vlada zmocnena, vydany byly co nejrychleji, tedy pokud mozno jeste soucasne s vydanim zakona, aby pripravne prace pro vydani novych sazeb advokatnich byly urychleny ministerstvem spravedlnosti tak, aby nalehavym a jiste plne opravnenym pozadavkum spolupracovniku advokatnich mohlo byti co nejdrive vyhoveno.

Navrhuji tedy jmenem ustavne-pravniho vyboru, aby navrh zakona, jak jest predlozen, byl schvalen. (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): K slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava odpada.

Prosim pany senatory, aby zaujali mista. (Deje se.)

Prikrocime k hlasovani. O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou. Budeme tedy postupovati dle tohoto navrhu.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli dle zpravy vyborove, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona, ve cteni prvem je schvalena.

Dle § 55 jedn. radu prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem. Preje si pan zpravodaj nektere zmeny?

Zpravodaj sen. dr Klouda: Nikoliv.

Mistopredseda Kadlcak: Kdo souhlasi s osnovou zakona take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona je prijata take ve cteni druhem.

Tim je tento odstavec denniho poradu vycerpan.

Prikrocime k dalsimu odstavci, jimz jest:

Zpravodajem jest pan sen. Rud. Panek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Rud. Panek: Slavny senate! Do sluhovske kategorie patrici zrizenci, statni zamestnanci, pozivaji az dosud dvojiho uredniho pojmenovani: sluha a podurednik. Jmenovani sluha - myslim, ze neni treba, abych se o veci sire zminoval - jiste jiz neodpovida nynejsi dobe. Je to zastaraly pojem, zastaraly titul jeste z dob absolutistickych a konecne take ani neodpovida z velke casti vlastne povaze sluzeb techto zrizencu, ponevadz velka cast techto zrizencu, tzv. sluhu, nevykonava jen manuelni prace, nybrz z velke casti prace intelektuelni, ba dokonce i prace nizsich uredniku. Poukazuji na Nemecko, na jeho vzornou administraci a organisaci, kde takoveho rozdilu mezi sluhou a zrizencem ve jmenovani nestava, kde pro vsechny statni zamestnance bez rozdilu je pojmenovani Beamte - urednik. Socialne-politicky vybor proto navrhuje, aby ve smyslu teto predlohy byla zprava soc.-politickeho vyboru schvalena a predloha prijata. (Souhlas.)

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava odpada. Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O osnove zakona, o 4 paragrafech, jeho nadpisu, jakoz i uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jest proti tomuto zpusobu hlasovani namitka? (Nebyla.) Neni. Budeme tedy dle toho hlasovati.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, jakoz i s nadpisem jeho a uvodni formuli podle zpravy vyboru socialne-politickeho, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona prijata ve cteni prvem.

Prikrocime k dalsimu odstavci denniho poradu a to k

Zpravodajem je pan sen. Hrejsa. Dovoluji si oznamiti, ze za ministerstvo financi je pritomen mistotajemnik pan dr Jerabek. Prosim, aby se pan zpravodaj ujal slova.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavny senate! Mam podati strucne zpravu o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 6. listopadu 1920, c. 611 Sb. z. a n., o vyplate verejnych penez ulozenych na vkladni knizky, jez byly zavleceny do Madarska, vydanem na zaklade zakona ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n.

Jak znamo, po prevratu roku 1918 mnozi obecni notari nebo meststi a zupni urednici sebrali obecni, mestske nebo zupni penize a uprchli s nimi do Madarska. Jini tyto penize ulozili na vkladni knizky peneznich ustavu na Slovensku a budto sami uprchnuvse do Madarska, vzali knizky s sebou nebo poslali knizky do Madarska. Tak se stalo, ze obce, zupy a okresy nemohou disponovati financnimi prostredky a ocitly se v nesnazich. Kdyby se melo prikrociti k umoreni techto knizek vkladnich, trvalo by to asi rok. Ale ty korporace potrebuji techto penez rychle k disposici. Je nebezpeci, ze tyto penize stihl by stejny osud jako vkladni knizky. Proto ministerstvo s plnou moci pro spravu Slovenska pozadalo ministerstvo financi, aby vydalo narizeni, jakym zpusobem by se dala tato otazka upraviti.

Vlada vydala narizeni lonskeho roku 6. listopadu, ktere zni: Zupan muze nariditi sporitelnim ustavum, zaloznam a jinym, ze jsou povinny do 30ti dnu prihlasiti tyto vklady a po ohlaseni jsou povinny tyto vkladni obnosy odvesti bernimu uradu a budou poukazany prislusnym obcim a korporacim.

Nezbytnost a nutnost tohoto narizeni jest evidentni, nebot tyto obce penez potrebuji, a je nebezpeci, ze by mohly byti ztraceny. Je pripustna tato cesta vladni. Vlada vydala ve smyslu zakona ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n. toto narizeni.

Vzhledem k temto duvodum usnesl se take ustavni vybor navrhnouti senatu, aby udelil zde ustavni schvaleni pro toto vladni narizeni ze dne 6. listopadu 1920.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): K slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava odpada.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s navrhem vyboru ustavne-pravniho, aby toto narizeni vlady bylo schvaleno, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Toto narizeni se schvaluje.

Prikrocime k dalsimu odstavci denniho poradu, to je

Pilnost oduvodnuji takto: Podle doslovneho zneni a tedy i gramatickeho vykladu §u 10. zakona z 10. dubna 1919, c. 187 Sb. z. a n., ktery mluvi v cisle l. o puvodnim okolkovani bankovek a nepripousti rozmnoziti neuhrazeny obeh ceskoslovenskych statovek nad miru tam stanovenou, byla by vlada nucena uhraditi naklady upravy meny na uzemich nove privtelenych, tam, kde kolkovano byti nemohlo, z hotovosti statnich. Pri nynejsim stavu pokladnicnich hotovosti jest vsak tento postup naprosto vyloucen, ale prave tak neodkladny jest poradek menovy v techto uzemich, kde z prirozene povahy veci nemohlo se jednati jedine proto, aby vyhoveno bylo doslovnemu zneni zmineneho zakona menoveho o okolkovani tam obihajicich bankovek, nybrz jiz jen o primou vymenu za ceskoslovenske statovky. Jest pri tom stejne prirozeno, ze tu nejde o rozmnozeni obehu, nybrz jen o vymenu dosud obihajicich platidel, a to jeste v dosti snizenem stavu. Tuto vymenu vsak pri dosavad setrenem nejuzkostlivejsim vykladu zakona menoveho nelze provesti bez upravy dosavadniho jeho zneni tak, aby u nikoho nemohl vzniknouti spor o tom, ze to, co se deje pri upravovani meny na dotycnych uzemich, neni ve sve hospodarske podstate a podle ducha sameho zakona nic jineho, nez dokonceni puvodniho okolkovani ve forme danym pomerum jedine hovici.

Proto tedy, ponevadz vlada priklada svrchovanou dulezitost tomu, aby obeh nasich statovek byl kryt i slovnym znenim zakona menoveho, a ze i docasna uhrada potrebnych prostredku a pokladnicnich hotovosti jest nemozna, povazuje doplneni tohoto zakona za nejvys nalehave.

Kdo souhlasi s tim, aby tato vec projednana byla ve zkracenem rizeni, necht zvedne ruku. (Deje se.)

Ta jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Tato vec prikazana byla v minule schuzi vyboru rozpoctovemu.

Navrhuji, aby tomuto vyboru dana byla k projednani teto veci lhuta 8 dnu. Kdo souhlasi s mym navrhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Lhuta jest schvalena.

Tim je tento bod vyrizen a pristoupime k dalsimu odstavci 9., jimz jest

Ve smyslu §u 61 jedn. radu vykoname tuto volbu aklamaci. Jest proti tomuto zpusobu volby namitka? (Nebyla.) Neni. Vykoname volbu tudiz timto zpusobem.

Za clena navrhuje se dr Ludvik Popel, advokat v Praze, a za nahradnika dr Karel Stur, advokat v Trencine. Kdo s navrzenymi souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Jmenovani jsou zvoleni.

Sdeluji, ze do vyboru ustavne-pravniho nastupuje na miste sen. Klimka sen. dr Krupka, na miste sen. Sady senator Smetana, za sen. dr Kloudu sen. dr Vesely; do vyboru iniciativniho na miste sen. dr Krupky sen. Klimko.

Navrhuji, aby pristi schuze konala se ve ctvrtek dne 3. unora 1921 o 3. hod. odpol. s timto

1. Druhe cteni zpravy vyboru socialne-politickeho o navrhu sen. Rudolfa Panka a spol. na vydani zakona, kterym se zrusuje uredni pojmenovani >sluha< u zamestnancu ve statni sluzbe nebo ve sluzbe podniku a fondu statem spravovanych a nahrazuje se titulem >zrizenec< (tisk 397).

2. Zprava obchodne-zivnostenskeho vyboru o nariadenie vlady republiky Ceskoslovenskej zo dna 5. oktobra (rijna) 1920, c. 559 Sb. z. a n., ktorym sa na novo upravuje obchod vyrobkami zeleziarskych huti (tisk 416).

3. Zprava I. vyboru socialne-politickeho a II. vyboru zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 861), aby republika Ceskoslovenska pristoupila k mezinarodni smlouve dane v Bernu dne 26. zari 1906 o zakazu pouzivati bileho (zluteho) fosforu pri vyrobe zapalek. (Usneseni poslanecke snemovny tisk 363.) Tisk 421.

4. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1028), kterym se stanovi dodatek ke statnimu rozpoctu na rok 1920 (tisk 441).

Jsou namitky proti dnu, hodine a dennimu poradu? (Nebyly)

Namitek neni. Jest tedy navrh muj prijat

Koncim schuzi.