Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 33. schuze (obsah, prilohy) |

(Schuze zahajena v 5 hod. 13 min. odpol.)

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner a dr Soukup.

Zapisovatele: dr Stojan a dr Vlcek.

110 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministr dr Gruber.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

K zadosti navrhuji, aby p senatoru Konecnemu udelena byla 4nedelni dovolena; p. senatoru dr Reylovi tydenni dovolena.

Kdo souhlasi z pp. senatoru, aby zadana dovolena udelena byla, necht zvedne ruku. (Deje se.) Dovolena je udelena.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 388. Nalehava interpelace senatoru dr Hellera, Niessnera, dr Soukupa, Sveceneho a druhu na pany ministry vnitra, zasobovani a zeleznic ve veci uzavreni vsech hostinskych a kavarenskych mistnosti v Praze.

Tisk 389. Nalehava interpelace senatoru dr Soukupa, Sveceneho, dr Hellera, Niessnera a soudr. na p. ministra vnitra, zasobovani a zeleznic v zalezitosti uzavreni vsech hostincu a kavaren v Praze.

Nalehavost techto interpelaci jejich podatele odvolavaji.

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 394. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 275) o dani z obchodu cennymi papiry (tisk 1026).

Tisk 395. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1028), kterym se stanovi dodatek ke statnimu rozpoctu na rok 1920 (tisk 1191).

Tisk 412. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1039), jimz se poskytuji danove vyhody pro stavbu budov obytnych a budov pro provoz podniku, jakoz i pro obnovu starych i porizeni novych stroju (tisk 1203).

Tisk 413. Usneseni poslanecke snemovny Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske o vladnim navrhu zakona (tisk 1038) o obehu ceskoslovenskych statovek na Hlucinsku, Vitorazsku s Valcickem, Ceskoslovenskem Tesinsku, Podkarpatske Rusi a Slovensku, pokud na techto dvou uzemich okolkovani bankovek podle zakona z 25. unora 1919, cis. 84 Sb. z. a n., provedeno nebylo (tisk 1211).

Predseda: Vlada navrhuje, aby o navrhu tisk 394 byla podana zprava ve lhute 8denni, o navrzich tisk 412 a 413 ve lhute co nejkratsi. Jsou namitky proti tomu? (Nebyly.) Nejsou. Lhuty jsou prijaty.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru socialne-politickemu:

Tisk 401. Vladni navrh zakona o ustanoveni vladnich komisaru pro stavby budov.

Tisk 402. Vladni navrh zakona o stavebni povinnosti.

Tisk 414. Vladni navrh zakona o zrizeni aktuarskych uredniku u banskych uradu.

Predseda: Vlada navrhuje, aby o navrzich tisk 401 a 402 byla podana zprava ve lhute co nejkratsi.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru narodohospodarskemu:

Tisk 415. Vladni navrh zakona o povinnem znamkovani chmele.

Predseda: Vlada navrhuje, aby o navrhu tom byla podana zprava ve lhute osmidenni. Neni namitek? (Nebylo.) Lhuta je prijata.

Zapis o 30. schuzi radne overeny vylozen byl v senatni kancelari podle §u 72 jedn. radu k nahlednuti. Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapis ten za spravny a da se do tisku.

Sdeluji, ze do vyboru kulturniho nastupuje na miste senatora dr Marese senator dr Facek.

Do vyboru socialne-politickeho nastupuje na miste senatora Cholka senator Kousa.

Pristupuji k 1. odstavci denniho poradu, jimz je

Pilnost teto veci oduvodnuji takto: Socialne-politicky vybor navrhuje zmenu v usneseni poslanecke snemovny o tomto vladnim navrhu. Ponevadz pak ve smyslu §u 43 ustavniho zakona jest senat povinen usnesti se o navrhu zakona prijatem poslaneckou snemovnou do 6 nedel, jest nutno vzhledem k tomu, ze tato lhuta konci 27. lednem 1921, projednati tuto vec v dnesni schuzi.

Konstatuji, ze senat je zpusobily se usnaseti.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s tim, aby tato vec projednavana byla jako pilna, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Tuto vec projedname v dnesni schuzi jako II. odstavec denniho poradu.

Navrhuji, aby tato vec projednana byla v jedine debate ve lhute jedne hodiny a lhuta recnicka stanovena na 1/4 hodiny. Kdo souhlasi s timto mym navrhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Muj navrh jest prijat.

Prikrocime k odstavci druhemu ke

Zpravodajem je pan sen. Smrtka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Smrtka: Slavny senate! Pripadl mi ukol dvojnasobne neprijemny, ze je mi vam doporuciti navrh, aby usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu tisk 30 bylo pozmeneno a poslanecke snemovne tudiz vraceno. Dvojnasobne neprijemna jest mi tato situace proto, ponevadz i sam socialne-politicky vybor, maje se usnaseti o tomto navrhu zakona, neni s jeho stylisaci spokojen ani ve forme pozmenene. Litujeme toho, ponevadz cas nam nedovolil, abychom navrh ten mohli propracovati tak, jak bychom to za potrebne uznavali.

Navrh sam sleduje ucel velice dobry, ucel humanitni, totiz aby postarano bylo o ditky, ktere byvaji zanedbany, jez jednak rodice, jednak pestouni, peci o ne povereni, zanedbavaji. Vladni navrh sam oduvodnoval potrebu tohoto opatreni, jelikoz v nasich zakonech, ktere jsme zdedili, jest po te strance velika mezera a jevi se zvysenost pece tim nutnejsi, jelikoz jest potrebi odstranovati nasledky valky. Bylo konstatovano statistickymi daty, ze umrtnost techto deti jest prave velmi velika a vlada, podavajic tento navrh, mela na zreteli snahu, aby teto umrtnosti bylo celeno.

Socialne-politicky vybor toto stanovisko ministerstva socialni pece plne sdilel, ano jest presvedcen, ze muze zakon pusobiti jeste dale v jinych smerech, zejmena v ohledu zvyseni urovne moralni i kulturni, ale vsichni clenove socialne-politickeho vyboru vyslovovali opetovne a opetovne pri vsech odstavcich nazor, ze tuto otazku resiti jen pouhym zmocnovacim zakonem jest problematicke, naopak, ze by bylo spise potrebi, aby byl sdelan podrobny zakon, ktery by taxativne ustanovoval, do jake miry pravomoc dozorcu a vlady po teto strance saha.

Zakon totiz zasahuje hluboce do prav rodicu, nebot v §u prvem navrhu tohoto ustanovuje se, ze deti do 14 let veku mohou byti dany do cizi pece jen se svolenim organu, ktere vlada k tomu urci. To bylo tak hluboke a dalekosahle zasahovani do kompetence rodicu, ze socialne-politicky vybor naprosto na toto ustanoveni pristoupiti nemohl, (Vyborne!) a proto s tezkym srdcem jsme pristoupili ke zmene navrhu prijateho snemovnou poslaneckou, jelikoz naprosto nebylo mozno, aby jedinemu ministerstvu socialni pece byla dana takova velika moc zasahovati do nejsvetejsich prav rodicu.

Pres to, ze vam bylo usneseni socialne-politickeho vyboru rozdano ve forme tisku c. 400, videl se socialne-politicky vybor nucena, aby se jeste jedenkrate sesel ke zvlastni porade a na zaklade jednohlasneho usneseni revokoval usneseni puvodni a doporucuje vam, aby omezeni, ktere bylo v zakone vyrceno socialne-politickym vyborem, bylo jeste rozsireno dale, a sice v te forme, aby kompetence ministerstva socialni pece byla omezena na urcitou dobu, a sice jen na dobu jednoho roku. Tim se ma poskytnouti prilezitost organum vladnim, aby toto opatreni vyzkousely, a take bude tim dana vlade lhuta, aby za ten rok vypracovala takovy zakon, jak si socialne-politicky vybor v zajmu veci, o kterou jde, preje.

V §u druhem ustanovuje se, do jake miry muze ten dozor zasahovati do domacnosti, ze mohou byti prohlizeny rodiny a deti a mohou se dozorcimi organy ciniti opatreni. I to jest hluboke zasahovani do prav domacnosti, nebot >muj dum, muj hrad< - stare toto anglicke prislovi - plati i u nas, a proto socialne-politicky vybor po teto strance usnesl se zase znovu revokovati puvodni usneseni a doporucuje vam, aby ustanoveni, ktere vlozil do §u prvniho, odstavec cis. l, kterym jest vlada vazana, aby ucinila ze vseobecneho puvodniho ustanoveni vyjimky, platilo take pro § 2. To se jevilo tim vice nutnym, ponevadz § 3 obsahuje trestni sankci, dle ktere mohou byti rodice a opatrovnici ditek znacnymi tresty stihani.

Doufam, ze po teto korekture bude moci tento zakon vykonati velmi platne sluzby humanitni, a proto vam jej se zmenami, ktere byly vyborem schvaleny, ke schvaleni doporucuji. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Zahajuji debatu. Ke slovu jsou prihlaseni tito recnici: sen. dr Herzigova, dr Wiechowski a dr Brabec. Lhuta je stanovena pro jednotliveho recnika na 1/4 hodiny. Udeluji slovo sen. dr Herzigove.

Sen. dr Herzigova (nemecky): Slavny senate! Zadame od zakona, aby byl zretelny a jasny, aby mu porozumely a mohly jej plniti take proste, pravnicky nevzdelane osoby. Predlozeny navrh zakona, jak nam byl dorucena z poslanecke snemovny, takovym neni. Je-li to s vedomim a vuli navrhovatele, to at zustane stranou. V kazdem pripade jedna se tu o ochranu ditete. To jest jisto. Hlavne obsahuje ochranu deti do 14. roku a sice prave tak nemanzelskych jako manzelskych chovancu a peci vykonavanou dozorcimi organy, k tomu ustanovenymi.

Jest zcela samozrejme, ze kazdy myslici a citici clovek uvita s radosti a se zadostucinenim kazdy zakon na ochranu ditete, jenz ma za ukol zmirniti bidu a zameziti utrpeni deti. Avsak vsechny body, ktere by nas nejvice zajimaly, jsou vyhrazeny libovuli a moci ministerstva socialni pece. Tato predloha zakona opira sve opravneni o provadeci narizeni, ktere teprve ma byti vydano a ktere se vymyka parlamentarni spolupraci, jak vysvita z §u 7, kde se pravi: >Tato bude vydana v dorozumeni se zucastnenymi ministerstvy. >Neduverujeme provadecimu narizeni, ktere se zrodilo z ducha teto predlohy zakona. Nebot prilis casto v zakone z opatrnosti nebyvaji jasne vysloveny body, ktere se potom v provadecim narizeni taji. Zakon vztahuje se na vsechny deti do 14. roku.

To vse znamena nebyvale zasahovani do rodinneho zivota. Bohudiky, je u nas jeste pravidlem, ze rodice miluji sve deti, chteji jejich nejlepsi blaho a snazi se - casto s nejvetsimi obetmi - aby z nich vychovali zdatne lidi. Ale zakon jiz predem pripousti, ze rodice nejsou hodni teto duvery. Podezrivaji se v nem vsichni rodicove a dle toho se s nimi naklada - vyjimky ponechavaji se prave zase ceste narizovaci a jsou tudiz nerozreseny. Zda se mi vhodnejsim, aby si jiz zakon sam presne vymezil pusobiste socialni pece. (Predsednictvi prevzal mistopredseda Kadlcak.)

Ktere deti tedy se maji odevzdati statni peci? Hlavne prece ty, ktere ji potrebuji. Mel by se vymeziti obor tim, ze se nasledujici deti predaji do cizi nebo do vlastni pece statniho dozoru: Vsechny nemanzelske deti, potom deti podrizene chudinske peci, deti vydrzovane na verejne utraty nebo v opatrovani verejnych neb soukromych sdruzeni. Vsechny tak zvane zanedbane deti podlehaji jiz porucenskym soudum nebo mohou byti statni peci prirceny soudem a porucenstvim. Tato ustanoveni by podle meho mineni postacila. Nebot jak si chce stat opatriti prostredky, aby, kdyz si dovoluje takova zasahovani, jim take dostal a pak take chovance skutecne prevzal?

Moc rodicu nad detmi nemuze se prece ani dati ani vziti bez nasilnosti. Zalezelo by na libovuli ledaktereho uredniho cinitele, aby rodina a cely soukromy zivot nemyslitelnym zpusobem byly obtezovany a spehovany. Na priklad, kdyz by chteli rodice dati sve deti do vychovavacich ustavu v Anglii, Svycarech atd., pak museli by dle tohoto zakona zadati teprve o dovoleni. Ba bylo by mozno, ze by jiz prosty pobyt na venkove, poslani ditete k pribuznym podlehalo urednimu svoleni. Dovoleni zavisi od vladnich osob. Muzete si predstaviti podobny zakon v Anglii, v demokratickem state? To neni zadne demokracie ani zadne socialni opatreni. Je to hrozne neporozumeni od navrhovatelu - jsou to bezpochyby stari mladenci, kterym neni znama posvatnost rodiny a obetava laska rodicu k detem a nemaji tudiz pro to zadneho porozumeni. Je to ciste byrokraticke opatreni a tento byrokraticky duch nesmi byti smerodatnym pro zakon, ktery ma byti diktovan zakonem lidstvi.

Jake pak jsou to uredni osoby, ktere maji vykonavati opatreni ministerstva socialni pece ve pricine pece? Jake jsou, jakou mravni kvalifikaci musi miti, jake znalosti atd? Predloha zakona o tom vsem uplne mlci. To se teprve upravi cestou narizovaci. To vsechno nas pri provadeni velice prekvapi.

V roce 1908 byl vydan v Anglii zakon o mladezi, ktery obsahuje tak presna urceni o pusobnosti techto urednich a dozorcich cinitelu, ze znamena skutecne ochranu rodicu, ale take pokud mozno nejvetsi ochranu deti. Dobry socialni politik by netrestal, prestoupi-li se tak malicherna narizeni, jak jsou udana v osnove zakona, nybrz byl by hledal, jakymi prostredky by bylo lze nalezti dobre opatrovny, kterych, jak znamo, je velmi tezko dosici, jedna-li se o nuzne deti a deti, ktere lze tezko vychovavati. Misto trestu mely se radeji ustanoviti odmeny a vyznamenani pro nezistne pestouny. Trestati - trestati, jest to demokracie?

A co zamysli zakon s detmi v smisenem a ciste jazykovem uzemi? Budou podrizeny ceske deti ceskym urednim organum, nemecke nemeckym, madarske madarskym? Jak jest pri tom vyloucena kazda libovule? Ze jest to velice dulezita otazka, ukaze vam nasledujici pripad, ktery se nedavno udal v Brne (cte): >Brnensky >Tagesbote< dovida se o neslychanem pripadu uloupeni ditete: Devitilety Josef Schwarz, ktery navstevuje ctvrtou tridu jedne z nemeckych brnenskych skol, jest sirotkem po nemeckem ovocnari a jeho zene, Nemkyni. Matka zemrela pri jeho narozeni, otec behem valky. Jista nemecka zena ujala se ditete a dostavala jako pestounka od brnenske obce mesicni pausal 60, pak 50 K. Porucnik hochuv, svou protinemeckou nahonci pusobnosti znamy porucnik z povolani brnenskeho uradu pro ochranu deti Jokl si uminil, ze nemeckeho ditete dobude pro ceskou skolu, a pokousel se jiz po delsi dobu zmocniti se ditete za kazdou cenu. Hoch jest touto honbou uplne vydesen a upada do stavu uzkosti, slysi-li jen slovo ochrana deti. Dne 17. Jedina bylo dite skutecne nasilim a lsti uloupeno sve pestounce. Jiz nekolikrate pred tim dostavil se do bytu pestounky domnely nemecky uredni sluha a prosil, aby prisla s hochem ke kratkemu vyslechu k uredniku, tentokrate uplne nemeckemu, ze uredni porucnik Jokl neni v urade a ona ze se nema ceho obavati. Pani Kostialova sla s hochem do uradu pro ochranu deti. Sotva vesla, zastoupil ji uredni sluha cestu spolu s oficialem uradu. Hoch byl nasilne vyrvan sve pestounce a zavlecen do druheho pokoje, aby nebylo slyseti krik podeseneho ditete. Pestounku na to odehnal straznik. Odebrala se ihned do skoly a prosila o pomoc. Deputaci, ktera se primlouvala v teto zalezitosti na brnenskem starostenskem urade, prohlasil starosta dr Macku, ze ucini >kroky<, aby dite bylo navraceno pestounce, jestlize se ona zavaze posilati nemecke dite do ceske skoly. Toto nasilne chovani zpusobilo nejvyssi rozcileni v nemeckych kruzich v Brne.<

Nuze, uvedla jsem to, abych poukazala, ze podobne muze se stati drive nebo pozdeji kazde narodnosti, a kdyz se to jiz prihodilo se strany urednika ministerstva, uredniho porucnika, co teprve muzeme pak ocekavati od podrizenych organu? Nejvetsim pozehnanim bylo dosud ujednane narodnostni rozdeleni pece a tim jeji provadeni bez narodnostnich trenic. Prosim vas nalehave, abyste se vyhybali vsemu, co by mohlo rozhorciti narody. Lid po dlouhou dobu se podrobuje utisku - ale pouze do jiste miry. U matky a zeny, ktera vidi, ze jest ohrozeno jeji pravo na dite, bude se toto podrazdeni mstiti drive. Cim by byl cesky narod, kdyby nebyl mel ceskych matek? Pomyslete jen na to, ze tomu bude rovnez tak u nemeckych matek. Musite se poraditi s matkami a zenami, abyste slyseli, jak by o tom smyslely. Mame vsichni pravo dozadovati se jasnych a spravedlivych zakonu, ktere slouzi lidskosti, nikoli vsak narodnostem a tridam. (Potlesk nemeckych senatoru.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo dalsimu recniku sen. prof. dr Wiechowskimu.

Sen. dr Wiechowski (nemecky): Damy a panove! Nalezam se ve zvlastnim postaveni, ze, rekl bych, musim vlastne prevziti urad zpravodaje. To, co jsem dosud slysel, jmenovite od vazene pani recnice prede mnou, dava mi pricinu k tomu, abych soudil, ze se vubec neporozumelo predloze zakona. O tom, co zde milostiva pani prednesla, se v zakone vubec nejedna a musim rici, ze nemohu usetriti pana zpravodaje, dovoli-li, male vytky, ze snad zavdal pricinu k podobnemu nedorozumeni ve svych uvodnich slovech. Nejedna se zde vubec, vazene damy a panove, o sverovani deti do cizi pece, o peci o dite v uzsim smyslu. Vubec ne. Nybrz jedna se zde pouze o deti, ktere se jiz nalezaji v cizim opatrovani. Tyto deti sverene cizimu opatrovani maji byti chraneny timto zakonem, a to zvlast energickym zpusobem. (Vykriky nemecke: To take neni pravda!) Pardon!.. (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Chceme pokud mozno zabraniti, aby byly dany do takovehoto opatrovani!) Nechte me prece domluviti! Zakon pripadne zakonodarce, vlada, jsou toho nahledu, ze i spatna matka a spatna domacnost, nesporadane domaci pomery atd. jsou vzdy jeste lepsi, nez cizi osoba, ktera si deti bere pod dozor; v dusledcich toho chce zakonodarce pokud mozno stiziti a podrobiti dukladnemu dohledu predavani deti do cizi pece. V tomto smyslu jest samozrejme tato predloha zakona casti velkeho dila pece o dite, o tom neni zadne pochybnosti; ale musi se na to zvlast poukazati, ze se tento zakon nikterak nedotyka vsech jinych oboru pece o dite, dosavadnich zakonu, jako o odneti prava rodicu, ktere jsou jiz obsazeny v obcanskem zakoniku a v jinych zakonech a narizenich. Ackoliv predmet, o kterem budu nyni hovoriti a o nemz ma predchudkyne tak obsirne mluvila, neni vlastne v ramci teto diskuse, protoze se tim zakon nechce zabyvati, prece chci se uchopiti prilezitosti, abych poukazal na to, ze ostatni dosavadni zakony pro ochranu ditete jsou uplne nedostatecne a ze bych rad vyzval vladu, aby v brzku pristoupila take k naprave techto zakonnych ustanoveni. Jmenovite v jistych kruzich panuji zvlast hrozne pomery povalecne. Valecnymi pomery nesmirne utrpela vseobecna mravnost, vseobecna moralka, jmenovite pece a laska k vlastnimu diteti. Tim, ze se rodinne svazky pretrhaly narukovanim otce a schatralosti matky, tim ze domacnosti uplne se rozpadly, deti casto trpely v nejhroznejsich pomerech. Nemecka socialne-demokraticka strana delnicka podala v teto veci v rozpoctovem vyboru resolucni navrh. Tento resolucni navrh zabyva se timto predmetem a take byl prijat v plenu slavneho senatu. Povsimneme-li si techto pomeru, musime zaujmouti stanovisko, ze z ohledu na dobro ditete nutno hluboce zasahnouti do tak zvanych prav rodicu. Jsme toho nahledu, nebo ja jsem toho nahledu - nejsem opravnen rici to za svou stranu - ze prvnim pravem je pravo ditete. (Sen. dr Heller [nemecky]: Velmi spravne. - Souhlas na levici.) Rodice nemaji dle naseho nazoru vubec zadnych prav vuci detem, nybrz jenom povinnosti vuci nim. V tomto ohledu jsme ovsem ve zvlast ostrem odporu proti panum z krestansko-socialni strany, ktera ve vyboru prohlasila, ze prava rodicu nutno chraniti vsemi silami, protoze na pravech rodicu spociva rodina a rodina jest zakladem statu. Nuze, panove, vy vite, nemam zapotrebi, abych se zde o tom siril, ze mame svou zvlastni predstavu o tom, co to jest stat. Ale chci zde ihned rici, i kdyz uznavame, ze neni prava rodicu v tom smyslu, jak vy je chapete, nybrz pouze pravo deti, ze tim nikterak nechceme zastupovati extremni ruske stanovisko, ktere deti rodine, rodicum odnima a ihned po skoncenem obdobi kojeni - musim to jiz rici - takrka v sanc vydava verejne vychove. I my jsme toho nahledu, ze vychova v rodine a vlastnimi rodici je to nejlepsi, ceho lze vubec detem poskytnouti v prvnich letech. Pokud se jedna v tomto zakone o to, znesnadniti odevzdavani deti do cizi pece, odpovida to plne nasemu hledisku, hlasujeme-li pro tuto predlohu zakona. Zmeny, ktere vybor a zpravodaj navrhly, byly naprosto nutny, nebot i my musime se postaviti na stanovisko, ze pri vseobecnem zneni, v nemz k nam zakon puvodne z poslanecke snemovny prisel, bylo by byvalo velmi snadno mozne sikanovani rodicu, ktere by bylo mohlo slouziti za zaminku k nejruznejsim tridnim a narodnostnim neshodam. V zakonu je receno, ze vlada ma vydati narizeni, v zakone jsou udany smernice pro toto narizeni a to take pouze na jeden rok, nebot chceme drive videti, jak se to osvedci v praxi behem tohoto jednoho roku, drive nez bude vypracovan konecny platny zakon, ktery nema zase pomysleti na vladni narizeni. Jsme s tim srozumeni, nebot i my povazujeme samozrejme za nepripustne prilis daleko sahajici narizovaci moc vlady. Chceme jasny zakon, ktery by mel zretel na vsechny pripady a vypocetl vsechny body, zasluhujici zvlastniho ohledu.

Skoncil bych rad sve kratke vyvody opetovnym pripomenutim vlade, ze take dosavadni zakony pro ochranu deti potrebuji revise, zmodernisovani, aby skutecne dosahly urovne, ktere si od techto zakonu prejeme, totiz schopnosti, co nejlepe ochranovati deti, tuto budoucnost vsech narodu. (Souhlas a potlesk nemeckych senatoru.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo dalsimu recniku dr Brabcovi.

Senator dr Brabec: Slavny senate! Nebudiz mi ve zle vykladano, jestlize pri teto prilezitosti poukazi na okolnost, ze senat je nucen meniti usneseni poslanecke snemovny, a je prave na tomto zakone videti, jak dulezito je, aby zahon prochazel dvema komorami; a to tim spise, ponevadz u nas jeste neni ustalen zvyk, v jinych statech dobre jiz zahnizdeny, aby navrhy zakona byly predem prodebatovany ve verejnem tisku, kde je prilezitost, by nejsirsi kruhy materii zakona uvazily a upozornovaly na ruzne potreby a prani nejruznejsich vrstev obcanstva. Takovym zpusobem se pripravuje velmi ucelne zakonodarna prace, ktera skutecne pak muze byti prohloubena a dokonalejsi, nezli jak u nas to bylo mozno za tu kratkou dobu trvani naseho obnoveneho statu.

Tento zakon, jestli se nemylim, je vzat ze Sbirky zakonu z republiky Rakouske, a neni prave stastno, abychom my tak prilis, abych rekl, lehkoverne prejimali zakonodarnou upravu z jinych statu do naseho. Snad ani pomery nejsou tak zcela stejne a zejmena rozvrstveni politicke, myslim, se lisi znacne, takze je potreba, abychom v techto pripadech, kde se ridime nejakym vzorem z jineho statu, vzdycky si pocinali s nejvetsi reservou a opatrnosti. To myslim, ze svedlo toho, kdo pracoval zakon a vladni predlohu, k tem chybam, jez nas v socialne-politickem vyboru zarazily a ktere vedly k velmi cetnym a zivym diskusim.

Chyby, ktere byly ucineny v navrhu zakona i v usneseni poslanecke snemovny, zalezely hlavne v techto bodech, a jest zapotrebi na ne poukazati, ponevadz tim prave se oduvodnuje, proc my se odhodlavame ke zmene zakona, a sice ke zmene takove, ktera take neni zadnym idealem, ani ten nami zmeneny zakon nebude odpovidati tem pozadavkum, jake si musime zvykati na zakon klasti. I to bude zakon nedostatecny, a my jsme ucinili proti tomu jistou zavoru, prave ze omezujeme zmocneni zakonem vyslovene casove a ze tak davame vlastne vlade pouze prilezitost a snad i ukol ji ukladame, aby zkusila latku, ktera ma byt predmetem zakonne upravy, upraviti prozatim narizenimi, a po nabytych zkusenostech aby pripravila teprve zakon definitivni, kterym bychom mohli tyto pomery jiste upravy vyzadujici zejmena se zretelem na nynejsi mimoradne povalecne pomery a vsecky ty zmeny, ktere nasledkem valky v rodinnem kruhu povstaly, a tu latku nalezite upraviti.

V § l odst. 1. bylo totiz sluvko pomerne nepatrne >jinych<, ze ministr socialni pece se zmocnuje, aby nedotykaje se jinych zakonnych ustanoveni, narizenim urcil... atd. To by mohlo vzbuditi domnenku, ze to, co ministr socialni pece na zaklade naseho zmocneni vyda, ma obsahove - formalne to miti bude tu platnost - ale ze ma i obsahove platnost a vyznam zakona, usneseneho obema snemovnami a potvrzeneho presidentem republiky. To slovo ostatne tam bylo docela zbytecne. Staci uplne, jestli se vec bude stylisovati tim zpusobem, ze tam bude pouze >nedotykaje se platnych zakonu<, ponevadz myslim, ze nechceme zmocnovat ministra, aby platne zakony menil, nybrz pouze aby tam, kde jsou mezery zakona, svym narizenim ucinil vhodna opatreni podle casovych pomeru.

Dale ovsem v odstavci prvnim nebyl vzat zadny zretel na ruzne pomery deti, ktere jsou nemanzelske, deti sirotku a pak deti, ktere maji oba vlastni manzelske, legitimni rodice. Zvlaste u takovych deti, ktere maji oba rodice na zivu, je jiste vyjimkou, kdyz by bylo potrebi zvlastnim dozorem zasahovati. Tedy zde to ustanoveni, aby pri predavani deti v tomto pripade do cizi pece bylo vazano na povoleni nejakeho organu statniho, myslim, by bylo zbytecnym zatezovanim statni spravy, zbytecnym omezovanim statniho obcana v jeho disposicich, ktere by treba cinil v te nejlepsi intenci pro blaho sveho ditete, bylo by zbytecnym zdrzovanim takove zasahovani a prave tim by mohl zajem ditete utrpeti skodu.

Proto byl potom vlozen dodatek o tom, ze maji byti stanoveny urcite vyminky, a to se patrne musi vztahovati na takoveto pripady, kde to povolovani by bylo skutecne zbytecne.

Mimo to byl § 3 stylisovan takovym zpusobem, ze by podle toho, kdyz otec v nejlepsi intenci da dite do cizi pece, na priklad proto, ze zije na venkove a musi dati syna na studie do Prahy, mohl byt za to trestan jen z toho duvodu, ze si k tomu nevyzada drive povoleni prislusneho organu statniho. Jsem presvedcen, ze by se sotva nasel soudce, ktery by takovy rozsudek vynesl, treba by se ten zakon svou literou na to hodil, ale prece nemuzeme dopustit, aby v zakone bylo neco takoveho obsazeno, aby to vubec jen bylo mozno a myslitelne, a aby ten statni obcan byl dikci zakona zneklidnovan. Zajiste racite uznat, ze kdybychom byli nechali usneseni poslanecke snemovny tak nezmenene, ze bychom se byli dopustili chyby zbytecneho zasahovani do prava rodiny, ze by to bylo zbytecne porucnikovani statnich obcanu, ze tu jiste remedury byly nezbytne. Myslim, ze to jest primo jak v zajmu statnich obcanu a rodinneho kruhu, tak i v zajmu statu samotneho. Stat si prave nema ukladat zbytecne povinnosti tam, kde vec muze byti opatrena bez jeho ingerence. Vidime, ze dnes nase administrativa je pretizena, ze nemuze staciti na ty ukoly, ktere jiz ma. Nemuzeme tedy souhlasiti, aby jeste byly navalovany nove ukoly, a sice takove, kde jest potrebi zvlastni citlivosti, zvlastniho jemnocitu, ktery nemuze mit clovek cizi, stojici opodal v nejakem uradu, ale ktery jiste ma clen rodiny resp. rodice, kteri ziji s temi svymi ostatnimi cleny den ze dne.

To byly, prosim, asi uvahy, ktere nas vedly ke snaze, abychom zmenili co mozna prospesne a abychom pri tom zakon zcela nezamitli, ponevadz jest jiste spravne, ze na takovy zakon se pomysli, a mozno take uznat, ze okamzite ten material zakonny se neda definitivne zpracovati. Bude dobre, kdyz ziskame nejake zkusenosti, ale prave z techto uvah jest take nutno, kdyz davame zmocneni, abychom je casove omezili, a tu myslim, ze doba jednoho roku jest zajiste dostatecna. A ja bych jen jeste vznesl jakysi apel na pana ministra socialni pece, aby nebylo zapomenuto, hned nyni jiz zaciti pripravovati tu uplnejsi zakonnou upravu teto materie, ktera jest neobycejne dulezita a ke ktere jiste bude dana prilezitost prave temi zkusenostmi, ktere na zaklade zakona, jenz predlozen jest slavnemu senatu k uvaze a usneseni, budou nabyty. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: Ke slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava jest ukoncena. Byly podany pozmenovaci navrhy, prosim, racte je precisti.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

1. Navrh sen. Hrejsy a soudr.: Navrhujeme, aby v § 1, odstavec prvni, za slovo >zmocnuje< vlozila se slova >na dobu jednoho roku<, a § 2 odst. prvni pocinejz slovy: >S vyjimkami podle § l, odst. cis. l., maji<; za temito slovy nasleduje text prveho odstavce, v nemz se vynecha za slovem >nemanzelske< slovo >maji<.

2. Navrh sem dr Hilgenreinera a druhu: >Vlada se vyzyva, aby dotycne narizeni pred vydanim predlozila obema snemovnam Narodniho shromazdeni<.

Mistopredseda Kadlcak: Navrhy jsou nalezitym zpusobem podepsany a jsou predmetem jednani. Zadam pana zpravodaje, preje-li si doslov.

Zpravodaj sen. Smrtka: Slavny senate! Oba dva pani posledni recnici, sen. dr Wiechowski a sen. dr Brabec, podporovali navrh ve smyslu usneseni socialne-politickeho vyboru, toliko pani sen. dr Herzigova mela jiste pochybnosti, ktere vsak na pravou miru uvedl pan prof. dr Wiechowski, jelikoz pochazely patrne z nedosti dobreho porozumeni veci. Pan sen. dr Wiechowski zminil se jeste o tom, maji-li take rodice nejake pravo na deti. To vsak neni vec, ktera by bezprostredne tangovala tento zakon. Jest to jiste otazka, ktera muze byti predmetem diskuse; naproti tomu jest nas velice mnoho tech, kteri trvaji na tom, ze rodice maji pravo vuci detem a za deti i vuci jine verejnosti a ze tato prava je povinen take stat nalezite hajit a respektovat.

Doporucuji zmeny, ktere jsou v navrhu kolegy Hrejsy a soudr. obsazeny, ke schvaleni a aby navrh byl pozmenen tak, jak zni v textu navrhovanem.

Krome toho cini pan sen. dr Hilgenreiner a soudr. navrh resoluce tohoto zneni:

>Vlada se vyzyva, aby dotycne narizeni pred vydanim predlozila obema snemovnam Narodniho shromazdeni.<

Vazene shromazdeni! Tato vec vyzniva v intencich usneseni vyboru socialne-politickeho, nebot, jak se ve zprave vyslovne docitate, stoji tam, ze vlada ucinila prohlaseni, ze provadeci predpis drive, nez jej vyda, predlozi socialne-politickemu vyboru k uvazeni a vyzada si jeho dobre zdani. Ja tudiz resoluci pana sen. dr Hilgenreinera a soudr. doporucuji ve smyslu usneseni socialne-politickeho vyboru k schvaleni.

Mistopredseda Kadlcak: Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.) O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati timto zpusobem:

1. O §u 1, jeho zacatku a odstavci 1. s podle zpravy vyborove.

2. O doplnovacim navrhu k odstavci 1. sen. Hrejsy a ostatnich navrhovatelu.

3. O §u l, odstavci 2. - 5. podle zpravy vyborove.

4. O § 2, odstavci 1. podle pozmenovaciho navrhu sen. Hrejsy a ostatnich. Bude-li zamitnut, podle zpravy vyborove.

5. O §u 2, odstavci 2. - 3., o §§ech 3 - 7, o nadpisu zakona a o uvodni formuli podle zpravy vyborove, konecne o resoluci, podane p. sen. dr Hilgenreinerem a druhy.

Neni namitek proti tomuto zpusobu hlasovani? (Nebyly.)

Neni, budeme tedy hlasovati naznacenym zpusobem.

Prikrocime k hlasovani v prvem cteni o §u l, jeho zacatku a odstavci 1.

Kdo souhlasi se znenim §u l, jeho zacatkem a odstavcem 1. podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jest prijat.

Kdo souhlasi s doplnovacim navrhem p. sen. Hrejsy a druhu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jest schvalen.

Nyni budeme hlasovati o §u l, odstavci 2. - 5. Kdo souhlasi se znenim techto odstavcu podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Odstavce tyto jsou prijaty.

Dale dam hlasovati o §u 2, odstavci 1. Kdo souhlasi se znenim tohoto odstavce podle pozmenovaciho navrhu p. senatora Hrejsy a druhu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh je prijat.

Dale jest nam hlasovati o §u 2, odstavci 2. - 3., o §§ech 3 - 7, o nadpisu zakona a jeho uvodni formuli. Kdo souhlasi se znenim techto podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Jsou prijaty.

Podle §u 55 jedn. radu prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem. Textovych zmen neni. Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona je schvalena take ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s navrzenou resoluci pana sen. dr. Hilgenreinera a druhu, at zvedne ruku. (Deje se.)

Resoluce je schvalena.

Tim je odstavec tento vyrizen a prikrocime k nasledujicimu odstavci denniho poradu, k

Pilnost teto veci oduvodnuji tim, ze tato vec ve smyslu §u 43 ustavni listiny musi byti projednana ve lhute 6 nedel. Lhuta tato konci dnem 31. ledna 1921. Aby tato vec mohla byti v teto lhute vyrizena, jest treba projednati ji zkracene.

Zadam pp. senatory, kteri souhlasi se zkracenym rizenim, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Tuto vec budeme projednavati v pristi schuzi.

Dalsim odstavcem denniho poradu je

Pilnost teto veci oduvodnuji tim, ze nutno ji ve smyslu §u 43 ustavni listiny projednati ve lhute 6 nedel. Lhuta tato konci dnem 31. ledna 1921. Aby tato vec mohla byti v teto lhute vyrizena, jest treba projednati ji zkracene.

Zadam pp. senatory, kteri souhlasi se zkracenym rizenim, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost jest priznana.

Tuto vec dam na denni porad pristi schuze.

Oznamuji, ze na misto sen. dr Spiegela nastupuje do rozpoctoveho vyboru sen. dr Ledebur-Wicheln. Neni zadnych namitek proti tomu? (Nebyly.) Je schvaleno.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala ve ctvrtek dne 27. ledna 1921 o 3. hod. odpoledni s timto

1. Druhe cteni zpravy vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny ohledne vladniho navrhu zakona, kterym se rozsiruje obor pusobnosti zivnostenskych inspektoru na Slovensku. Tisk 384.

2. Zprava vyboru branneho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o mimoradne vypomoci vojenskym gazistum a cekatelum ve vysluzbe, invalidnim poddustojnikum z povolani a jejich pozustalym, invalidum ze stavu muzstva neb jejich pozustalym - vyjimaje valecne poskozence neb jejich pozustale, pro nez plati zakon ze dne 20. unora 1920, c. 142 Sb. z. a n. - a pak patentalnim invalidum a osobam pozivajicim pouze daru z milosti. Tisk 399.

3. Zprava vyboru socialne-politickeho, branneho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny ohledne vladniho navrhu zakona, kterym se zvysuji zaopatrovaci pozitky vojenskym gazistum a cekatelum ve vysluzbe, invalidnim poddustojnikum z povolani, jejich vdovam a sirotkum, invalidum ze stavu muzstva neb jejich pozustalym, vyjimajic valecne poskozence neb jejich pozustale, pro nez plati zakon z 20. unora 1920, c. 142 Sb. z. a n., a patentalnim invalidum, jimz jsou vymereny pozitky zaopatrovaci podle dosud platnych vojenskych zaopatrovacich zakonu a narizeni. Tisk 398.

4. Navrh, aby byla zkracenym jednanim podle §u 55 jedn. radu projednana zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona, kterym se vlada zmocnuje, aby vydala sazby pro vykony advokatu a jejich kancelari. Tisk 411.

5. Zprava vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu zakona, kterym se vlada zmocnuje, aby vydala sazby pro vykony advokatu a jejich kancelari. Tisk 411.

6. Zprava vyboru socialne-politickeho o navrhu sen. Rudolfa Panka na vydani zakona, kterym se zrusuje uredni pojmenovani >sluha< u zamestnancu ve statni sluzbe nebo ve sluzbe podniku a fondu statem spravovanych a nahrazuje titulem >zrizenec<. Tisk 397.

7. Zprava vyboru ustavne-pravniho o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske z 6. listopadu 1920, c. 611 Sb. z. a n., o vyplate verejnych penez, ulozenych na vkladni knizky, jez byly zavleceny do Madarska, vydanem na zaklade zakona ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n. Tisk 403.

8. Navrh, aby bylo zkracenym rizenim podle §u 55 jedn. radu projednano usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o obehu ceskoslovenskych statovek na Hlucinsku, Vitorazsku s Valcickem, Ceskoslovenskem Tesinsku, Podkarpatske Rusi a Slovensku, pokud na techto dvou uzemich okolkovani bankovek podle zakona z 25. unora 1919, cis. 84 Sb. z. a n., provedeno nebylo. Tisk 413.

9. Dodatecny navrh terna pro jmenovani l clena a l nahradnika ustavniho soudu.

Jsou proti dobe a dennimu poradu namitky? (Nebyly.)

Neni jich. Je tedy navrzeny porad schvalen.

Koncim schuzi.