Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 32. schuze (obsah, prilohy) |

Zacatek schuze ve 3 hod. 35 min. odpol.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac. Niessner a dr Soukup.

Zapisovatele: dr Vlcek a dr Stojan.

110 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri dr Prochazka, dr Susta; zastupce ministerstva unifikacniho odb. rada dr Masek a zastupce ministerstva zasobovani ministersky tajemnik Hlavsa.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic. jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Senator A. M. Spera zada za udeleni 4nedelni dovolene pro nemoc a pripojuje lekarske vysvedceni.

Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s udelenim teto dovolene, aby zvedli ruku. (Deje se.) To jest vetsina. Zadana dovolena se udeluje.

Sdeluji, ze tlumocnikem z jazyka nemeckeho do ceskeho a naopak ustanoven byl okresni hejtman Josef Svoboda. Tyz uraduje ve dverich c. 127 II. poschodi.

Presidia senatu dosel pripis kancelare presidenta republiky z 24. ledna 1921, c. 104, tykajici se propusteni ministra pro zasobovani lidu Prusi a povereni ministra zemedelstvi dr Brdlika zatimnim vedenim tohoto ministerstva. Zadam p. senatniho tajemnika, aby precetl prislusne pripisy.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Pan president vydal tyto vlastnorucni listy: V Praze, 24. ledna. Pane ministre Pruso! Podal jste mne zadost za propustenou z uradu, v niz se odvolavate na pomery, jak se v posledni dobe vyvinuly. Uznavaje duvody tyto, prijimam Vasi demisi a dekuji Vam za uprimnou snahu a neobycejnou pili, jakou jste za kratkou dobu sveho pusobeni vyvinul. T. G. Masaryk, v. r., Cerny, v. r.

V Praze dne 24. ledna. Pane ministre dr Brdliku! Poveruji Vas prozatim spravou ministerstva pro zasobovani lidu. T. G. Masaryk, v. r., Cerny, v. r.

Predseda (zvoni): Tiskem bylo rozdano.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 380. Odpoved ministra zemedelstvi na interpelaci senatora K. Friedricha, dr Naegle a soudruhu o organisacnim rade pro lesnicke skoly a premeneni lesnicke skoly v Chebu na stredni skolu lesnickou (tisk 107).

Tisk 381. Odpoved vlady na interpelaci senatoru dr Hellera, Niessnera a soudr. o vydani provadeciho narizeni k jazykovemu zakonu (tisk 179).

Tisk 382. Odpoved vlady na interpelaci senatora Hanuse Hartla a soudruhu o postupu Pozemkoveho uradu, urazejicim veskere pravni pojmy pri pronajimani bud v Krkonosich (tisk 202).

Tisk 386. Odpoved ministra vnitra na interpelaci senatora Reyzla, dr Hellera, Niessnera a soudruhu stran provadeni volebniho radu do obci (tisk 73).

Tisk 387. Odpoved spravce ministerstva financi na interpelaci senatoru dr Mayr-Hartinga, Jelinka a soudruhu ve veci priznani k davce z majetku (tisk 111).

Tisk 394. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 275) o dani z obchodu cennymi papiry (tisk 1026).

Tisk 395. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1028), kterym se stanovi dodatek ke statnimu rozpoctu na r. 1920 (tisk 1191).

Tisk 396. Interpelace senatora Vojtecha Zavadila a soudruhu na pana ministra obchodu v pricine stale se mnozicich podniku, vyrabejicich lihoviny tak zvanou cestou studenou.

Tisk 397. Zprava socialne-politickeho vyboru o navrhu senatora R. Panka a spol. na vydani zakona, kterym se zrusuje uredni pojmenovani >sluha< u zamestnancu ve statni sluzbe nebo ve sluzbe podniku a fondu statem spravovanych a nahrazuje titulem >zrizenec< (tisk 273).

Tisk 398. Zprava I. socialne-politickeho vyboru, II. branneho vyboru a III. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny ohledne vladniho navrhu zakona, kterym se zvysuji zaopatrovaci pozitky vojenskym gazistum a cekatelum ve vysluzbe, invalidnim poddustojnikum z povolani, jejich vdovam a sirotkum, invalidum se stavu muzstva neb jejich pozustalym - vyjimajic valecne poskozence neb jejich pozustale, pro nez plati zakon ze dne 20. unora 1920, c. 142 Sb. z. a n. - a patentalnim invalidum, jimz jsou vymereny pozitky zaopatrovaci podle dosud platnych vojenskych zaopatrovacich zakonuv a narizeni (tisk 324).

Tisk 399. Zprava I. branneho vyboru a II. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 564) o mimoradne vypomoci vojenskym gazistum a cekatelum ve vysluzbe, invalidnim poddustojnikum z povolani a jejich pozustalym, invalidum ze stavu muzstva neb jejich pozustalym - vyjimaje valecne poskozence neb jejich pozustale, pro nez plati zakon ze dne 20. unora 1920, c. 142 Sb. z. a n. - a pak patentalnim invalidum a osobam pozivajicim pouze daru z milosti (tisk 323).

Tisk 400. Zprava socialne-politickeho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 30) usnesenem poslaneckou snemovnou na ochranu deti v cizi peci a deti nemanzelskych (tisk 305).

Tisk 401. Vladni navrh zakona o ustanoveni vladnich komisaru pro stavby budov.

Tisk 402. Vladni navrh zakona o stavebni povinnosti.

Tisk 403. Zprava ustavne-pravniho vyboru narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 6. listopadu 1920, c. 611 Sb. z. a n., o vyplate verejnych penez. ulozenych na vkladni knizky, jez byly zavleceny do Madarska, vydanem na zaklade zakona ze dne 16. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n.

Tisk 404. Odpoved ministra narodni obrany na interpelaci senatoru Sachla, Sabaty a soudr. stran rychleho propusteni vojinu - zemedelcu a zemedelskych delniku ku pracim znovym (tisk 89).

Tisk 405. Odpoved predsedy vlady na interpelaci senatoru dr Witta, Smetany a soudr. v pricine provedeni zakona o zajisteni pudy drobnym pachtyrum a pridelu pudy podle §u 63 prideloveho zakona na Tesinsku (tisk 300).

Tisk 406. Odpoved ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy na interpelaci senatoru dr Ad. Prochazky, dr Jana Kovalika, dr Josefa Karasa a dalsich clenu senatu o zastoupeni Ustredni Rady Orla ceskoslovenskeho v poradnim sboru pro telesnou vychovu pri ministerstvu verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy (tisk 271).

Tisk 407. Odpoved ministra verejnych praci na interpelaci senatoru J. Thore, E. Trcky, J. Kotrby a soudruhu v pricine nedostatku uhli (tisk 196).

Tisk 411. Zprava vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu zakona, kterym se vlada zmocnuje, aby vydala sazby pro vykony advokatu a jejich kancelari (tisk 332).

Tisk 412. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1039), jimz se poskytuji danove vyhody pro stavbu budov obytnych a budov pro provoz podniku, jakoz i pro obnovu starych i novych porizeni stroju (tisk 1208).

Tisk 413. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1038) o obehu ceskoslovenskych statovek na Hlucinsku, Vitorazsku s Valcickem, Ceskoslovenskem Tesinsku, Podkarpatske Rusi a Slovensku, pokud na techto dvou uzemich okolkovani bankovek podle zakona z 25. unora 1919, c. 38 Sb. z. a n., provedeno nebylo (tisk 1211).

Tisk 414. Vladni navrh o zrizeni aktuarskych uredniku u banskych uradu.

Tisk 415. Vladni navrh zakona o povinnem znamkovani chmele.

Z predsednictva prikazano:

Podle §u 3 zakona z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n.

vyboru narodo-hospodarskemu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske z 8. ledna 1921 o zmene nejvyssich cen piva. (Soucasne bylo prikazano tez vyboru zivnostensko-obchodnimu.)

Vyboru imunitnimu:

zadost zemskeho trestniho soudu v Brne, oddel. XV, c. Vr XV 433/21/3 za souhlas k trestnimu stihani sen. Jos. Jelinka a Jos. Luksche pro precin podle §u 305 tr. z.

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu, jehoz prvnim odstavcem jest

Zpravodajem je sen. Ecksteinova. Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Sen. Ecksteinova: Nikoliv.

Predseda: Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti. Prosim, zaujmouti mista. (Deje se.) Zadam pany senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijata jest take ve cteni druhem.

Pani senatori, kteri souhlasi s resoluci, otistenou ve zprave vyborove, necht zvednou ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Resoluce rozpoctoveho vyboru se schvaluje.

Dalsim odstavcem je

Zpravodajem jest sen. Klecak. Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Klecak: Nikoliv.

Predseda: Prosim, zaujmouti mista. (Deje se.) Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijima se take ve cteni druhem.

Pristoupime ke

Za ministerstvo pro sjednoceni zakonodarstvi pritomen je pan odborovy rada dr Masek.

Zpravodajem je sen. Lukes. Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejakou textovou zmenu?

Zpravodaj sen. Lukes: Totiz jsou zde dve tiskove chyby a sice v §u l neni ukoncena zavorka ve ctvrte radce za slovy: >Sb. z. a n.< Potom druha tiskova chyba by byla v §u 9 prvni radka, kde mezi prvnim a druhym slovem schazi carka.

Predseda: Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona prijatou v prvem cteni, s opravami textovymi panem referentem prednesenymi, take ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou take ve cteni druhem.

Dalsim odstavcem jest

Pilnost teto veci oduvodnuji tim, ze nutno tuto vec projednati co nejdrive, zejmena do konce stehovaciho kvartalu 1921, a ponevadz jest nutno, aby i poslanecka snemovna v nejblizsi dobe tuto vec projednala, jest treba projednati ji zkracenym jednanim.

Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.) Zadam pany senatory, kteri souhlasi s tim, aby tato vec byla projednana jako pilna, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost je priznana.

Tuto vec projedname v dnesni schuzi jako odstavec paty. Navrhuji, aby zprava tato projednana byla v jedine debate a aby vec projednana byla ve lhute pulhodinove. Zadam pany senatory, kteri s mym navrhem souhlasi, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Muj navrh jest prijat.

Pristupujeme tedy ke

Zpravodajem je pan sen. dr Karas. Lhuta k vyrizeni je 1/2 hodiny.

Udeluji slovo panu zpravodajovi.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Zakon ze dne 25. cervna 1919, c. 378 Sb. z. a n. a provadeci narizeni ze dne 30. cervence 1949 ulozily pronajimatelum a propachtovatelum veci nemovitych za povinnost, oznamovati veskere smlouvy najemni i pachtovni financnim spravam a zaplatiti z nich 1/2 % ze ctvrtletniho najemneho.

Ucelem zakona toho bylo, zachytiti veskere smlouvy najemni plnym, skutecnym obnosem a ucelu toho melo byti dosazeno take na priklad zvlastnim trestem, ktery na zatajeni takovych najemnich smluv nebo obnosu najemneho byl ulozen.

Druhym, stejne dulezitym ucelem onoho zakona bylo, aby byl ziskan bezpecny podklad pro soupis majetkovy, ponevadz podle vyse tohoto najemneho skutecne placeneho dala se odhadnouti fakticka cena nemovitosti, jak ma k ulozeni davky majetkove byti za podklad brana.

Vysledek byl vsak minimalni a neuspokojil ani vladni kruhy, ani obcanstvo, nebot berni urady pro mnozstvi nahromadene prace nemohly zpracovati tento material, ktery jim byval ctvrtletne poplatniky predkladan, takze material ten je dodnes u nich nahromaden a nepouzit. Vynos financni, ktery statu z techto smluv a 2 1/2 % poplatku plynul, byl taktez minimalni a nestal ani za rezii, kterou by zpracovani toho materialu melo za nasledek.

Poplatnictvo v tomto ctvrtletnim oznamovani veskerych najmu spatrovalo velke zatezovani, reknu zkratka sekaturu, ponevadz kazda smlouva musila byti vyhotovena nebo aspon oznamovana a na vsech stranich zakon ten jaksi narazel. Faktum je, ze byl zakon ten ve velke vetsine neprovaden, byl to zakon pracovany do vzduchu. V prve polovine leta tu a tam majitele ono prihlaseni podali sice, v posledni dobe toho vsak bylo opomijeno a plneni tohoto zakona vladou nebylo vynucovano. Proto financni sprava statni plne souhlasila s navrhem senatora dr Facka, aby tento zakon byl zrusen.

Abychom umoznili, by zruseni tohoto zakona bylo ucinno jiz od nejblizsiho kvartalu, takze by poplatnici nemusili zbuhdarma podavati opet v unoru prihlasky a berni spravy je zpracovat, navrhuje vybor rozpoctovy, aby senat neschvalil pouze tuto resoluci senatora dr Facka, nybrz aby zakon sam byl hned zrusen. Proto dohodli jsme se s financni spravou, abychom vypracovali primo osnovu, kterou se tento zakon zrusuje, a tuto osnovu rozpoctovy vybor predklada slavnemu senatu ke schvaleni.

Osnova vlastni obsahuje pouze jeden paragraf, ktery pravi: Zakon ze dne 25. cervna 1919, c. 378 Sb. z. a n., kterym se upravuje ohlasovani najmu a pachtu a poplatek ze smluv najemnich a poplatnich, se zrusuje.

Ponevadz onen puvodni zakon v nekterych bodech menil i poplatkovy zakon, a tedy by ony polozky poplatkoveho zakona samy sebou neozivly, je proto zapotrebi, aby ona zrusena ustanoveni novymi §§ 2, 3 a 4 tohoto zakona byla znovu ozivena.

Ona ustanoveni budou platiti i pro Slovensko, zejmena pokud se tyce §u 3, ze osvobozeni z duvodu obchodni korespondence se na smlouvy najemne nevztahuje, ponevadz nas obchodni zakon na Slovensku neplati. Tim docileno bylo castecne unifikace se Slovenskem.

Jeste bych upozornil na ustanoveni §u 7, ve kterem se pravi, ze zakon vchazi dnem 1. unora 1921 v platnost. Ucelem tohoto zakona jest, aby poplatnictvo a berni spravy mely usporeny marne prace, ktere by musily tento mesic predkladati.

Z duvodu, ktere jsem zde naznacil, rozpoctovy vybor navrhuje, aby slavny senat prijal tuto predlozenou osnovu zakona. (Potlesk.).

Predseda: Jezto nikdo neni k slovu prihlasen, tazi se pana zpravodaje, zdali si preje zaverecne slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoliv!

Predseda: Prosim, zaujmouti mista. (Deje se.) O osnove zakona (7 §§u), jakoz i jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou. Jest proti tomuto zpusobu hlasovani namitka? (Nebyla.) Neni, budeme tudiz tak postupovati.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove, ve cteni prvem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona prijata jest ve cteni prvem.

Podle §u 55 jedn. radu prikrocime ihned k hlasovani ve druhem cteni.

Jezto nikdo neni k slovu prihlasen, tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejakou textovou zmenu?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoliv!

Predseda: Zadam pany senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou take ve cteni druhem.

Dale jest

Zpravodajem jest sen. dr Horacek. Udeluji mu slovo.

Sen. dr Horacek: Vazeny senate! Zde se jedna zase o dodatecne schvaleni narizeni, ktere jest jiz vydano a publikovano ve Sbirce zakonu a narizeni. To bylo vydano na zaklade zmocnovaciho zakona ze dne 15. dubna a nyni se jedna o to, aby sbor zakonodarny narizeni toto schvalil. Pokud se tyce vecne stranky, neni zadnych namitek proti schvaleni tohoto narizeni, jedna se zde totiz o narizeni, dle ktereho veskere dary a venovani pro fond Masarykuv, tedy pro onen fond, ktery byl zrizen, jak znamo, na oslavu sedmdesatych narozenin naseho pana presidenta, aby vsechny tyto dary byly sprosteny jednak vsech poplatku, ktere jinak by se musily z nich platit, a dale take, aby pozivaly jistych ulev danovych, a sice tim zpusobem, ze i pri dani z prijmu, jakoz i pri dani vydelkove dle hlavy II., tedy u spolecnosti vydelkovych, akciovych atd. az do jedne ctvrtiny zakladu danoveho mohly takove dary od zpoplatneneho prijmu byti vylouceny, dale vsechny dary, aby mohly byti vylouceny ze zpoplatneneho prijmu pro dan valecnou a konecne, aby mohly take byti tyto dary vylouceny z davky majetkove a prirustku na majetku. Tedy ucel tohoto narizeni jest onen, aby prave temito ulevami a timto sprostenim dani a poplatku ten fond Masarykuv, ktery, jak znamo, venovan jest kulturnim a humannim ucelum, co mozna byl rozmnozen. Jak receno, po strance vecne neni proti tomuto narizeni zadnych namitek. Rozpoctovy vybor pouze se stanoviska formalniho mel jistou namitku, a te namitce dal vyraz v resoluci, kterou soucasne pri tom navrhuje a ktera zni: >Vlada se vyzyva, aby pouzivala zmocneni - zde jest chybne vytisteno >zmirneni< - zakona z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n., jen v pripadech naprosto nepochybnych, a aby se pri tom ridila vykladem restriktivnim. To jest ten zmocnovaci zakon, ve kterem se pravi, ze vlada se zmocnuje, aby pro upravu mimoradnych hospodarskych nebo zdravotnich pomeru zpusobenych valkou, pouzila cesty narizovaci, kde by jinak bylo treba zakona, kdyz se toho jevi nutna potreba, a kdyz by prutah predlozenim veci sboru zakonodarnemu byl veci na ujmu. Tu rozpoctovy vybor mel pochybnost, zda tato vec, to jest sprosteni techto daru pro tento fond, souvisi nejak s valkou a zdali tedy na ne se muze vztahovati tento zmocnovaci zakon. Vybor rozpoctovy ovsem v te veci nesel tak daleko, aby odeprel schvaleni tomuto zakonu, ale teto pochybnosti dal vyraz v teto resoluci a navrhuje: predne, aby toto narizeni bylo dodatecne senatem schvaleno, a za druhe, aby prijata byla take resoluce toho zmeni, jak jsem ji prave uvedl, aby vlada v pristich pripadech uzivala zmocnovaciho zakona jen pro pripady naprosto nepochybne. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Nikdo neni k slovu prihlasen. Preje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. dr Horacek: Ne, prosim.

Predseda: Neni tomu tak. Zadam pany senatory, kteri souhlasi s navrhem rozpoctoveho vyboru, aby toto narizeni bylo schvaleno, aby pozvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Narizeni toto jest schvaleno.

Zpravodaj sen. dr Horacek: K resoluci dovoluji si poznamenati, ze misto >zmirneni< ma byti >zmocneni<.

Predseda: Zadam pany senatory, kteri souhlasi s resoluci i s opravou, kterou prednesl pan zpravodaj misto >zmirneni< >zmocneni<, podle zpravy vyborove, jak byla ve vyborove zprave otistena, aby pozvedli ruku (Deje se.)

To jest vetsina. Take tato resoluce se schvaluje.

Dalsim odstavcem jest

Zpravodajem jest pan sen. Rud. Panek, udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Rud. Panek: Vazeny senate! Osnova, o niz bezi, ma za ucel unifikovati cast naseho zakonodarstvi na poli zivnostenske politiky s dosud platnymi ustanovenimi na Slovensku. Podle techto ustanoveni dle uherskeho zakona nepodlehaji totiz vsechny po zivnostensku a tovarnicku provozovane zavody, tedy zivnostnicke a tovarni zavody, zivnostenske inspekci, kdezto u nas v oblasti ceske, moravske a slezske bez vyjimky vsechny zivnosti a tovarni podniky podlehaji zivnostenskemu inspektoru. Je v zajmu ochrany delnictva, aby pusobnost zivnostenskych inspektoru byla take rozsirena v tomto smyslu na Slovensko. Z toho duvodu navrhuje socialne-politicky vybor nezmenene prijeti osnovy tohoto zakona, jak byl prijat poslaneckou snemovnou.

Predseda (zvoni): K slovu neni nikdo prihlasen. O osnove zakona, o 3 clancich, nadpisu jakoz uvodni formuli minim dat hlasovati najednou. Je proti tomuto zpusobu hlasovani namitka? (Nebyla.) Neni. Budeme tudiz tak hlasovati.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, s nadpisem a uvodni formuli podle zpravy socialne-politickeho vyboru, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona je prijata ve cteni prvem.

Prikrocime k osmemu bodu ke

Za ministerstvo zasobovani je pritomen pan ministersky tajemnik Hlavsa.

Zpravodajem je pan senator Hrejsa. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavny senate! Mam podat kratkou zpravu o usneseni ustavne-pravniho vyboru o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 4. kvetna 1920, Sb. z. a n. c. 344, jimz se zrizuje Zemsky hospodarsky urad pro Podkarpatskou Rus na zaklade zakona ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n.

Jako vsechny zeme republiky, tak take Podkarpatska Rus, a ta zvlaste, trpi nedostatky vyzivy. Cela zeme je z vetsi casti hornata a pouze jizni cast zupy Uzhorodske a Belezske jsou hospodarsky sobestacny, kdezto ostatni casti celeho uzemi Podkarpatske Rusi jsou odkazany na dovoz obilin a chlebovin z ciziny. Madarska vlada zanedbavala Podkarpatskou Rus jak kulturne, tak take hospodarsky, nebot se ji nejednalo o povzneseni lidu, nybrz pouze o ucele madarisacni. A proto to niveau, na nemz stoji lid Podkarpatske Rusi, jest velmi nizke a sobestacnost zeme jest jeste dalekym snem. V dobe madarske vlady zivil se lid Podkarpatske Rusi tim, ze chodil na zne do Madarska a - jak rikaji - zarobil si tolik, ze pres zimu mohl byti ziv. V lesnatych krajich zilo se hlavne praci v tamnejsich lesich. Po prevratu prestaly tyto zisky z Madarska, a lid tam trpel a trpi velikou bidou, ano lonskou zimu tam panoval dokonce i hlad. Mimo to kvete v Podkarpatske Rusi take podloudny obchod. Za tohoto nedostatku, ktery tam jest, jeste vyvazi se obilniny do Polska a Madarie. Jezto cini domaci vyroba obili vcetne ovsa, jecmene a kukurice asi 5778 vagonu, staci pouze k zasobeni asi 69.560 prislusniku zemedelstvi, kdezto pro zasobovani ostatnich 461.618 osob zbyva pouze asi 400 vagonu kukurice, jevi se velecteni panove, docasne zrizeni tohoto Zemskeho hospodarskeho uradu pro Podkarpatskou Rus potrebnym, ano take nutnym. Ucelem tohoto uradu jest, aby ridil opatreni a dovoz kukurice a uslechtilych obilin z ciziny, hlavne ze sousedniho Rumunska.

Toto zrizeni Zemskeho hospodarskeho uradu je take proto opravneno pres vsecky namitky, ze jeho zrizeni a podrizeni ministerstvu pro zasobovani lidu odporuje

smlouve St. Germainske a §u 3 ustavni listiny generalniho statutu Podkarpatske Rusi, cis. 26.536 z roku 1919, cis. 356 Sb. z. a n. Tyto vsecky namitky, velecteni, nemohou nas pohnouti k tomu, abychom toto narizeni neschvalili, a to proto, jelikoz autonomni snem v Podkarpatske Rusi jeste nefunguje, ano nebyl ani zrizen a zvolen, jelikoz Podkarpatska Rus nema take ani samostatne meny ani samostatneho hospodarstvi financniho a zeleznicniho, takze je nutno schazejici chleboviny opatriti pomoci financnich a zeleznicnich prostredku statnich.

Proto se usnesl ustavne-pravni vybor navrhnouti senatu, aby schvalil narizeni vladni ze dne 4. kvetna 1920, c. 344 Sb. z. a n., jakoz i dve resoluce, ktere byly podany k tomuto narizeni:

1. Vlada se vyzyva, aby zmocnovaciho zakona ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n., uzivala jen v nezbytnych a nalehavych pripadech, jakoz i

2. Vlada se vyzyva, aby pusobnost narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 4. kvetna 1920, c. 344 Sb. z. a n., omezila az do dalsi upravy za soucinnosti snemu Podkarpatske Rusi nejdele do konce mesice zari 1922.

K teto druhe resoluci podotykam, ze ustavne-pravni vybor nebyl toho nazoru, ze ma pravo jaksi prejudikovati stanoveni bodu autonomie a pravomoci autonomniho snemu v Podkarpatske Rusi. Nevime jeste, jaka pravomoc tomuto snemu bude podle ustavy prirknuta, nebot ustavni listina pravi o tom, ze do kompetence jeho nalezeji veci skolske, nabozenske a mistni spravy se tykajici, nikoliv pak veci tykajici se vyzivy anebo neco podobneho. Ustavne-pravni vybor nechce prejudikovati budoucim usnesenim parlamentu nasich, ktere ustanovil za soucinnosti zastupcu Podkarpatske Rusi, pokud a kam saha kompetence budouciho autonomniho snemu v Rusi Podkarpatske. (Potlesk.)

Predseda: Byly podany dve resoluce. Prosim, aby tyto dve resoluce byly precteny.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Resoluce sen. dr Hellera a soudr. k bodu 8. denniho poradu: Vlada se vyzyva, aby do 14 dnu podala navrh zakona, kterym se zrusuje zmocnovaci zakon ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n.

Resolucni navrh sen. Sehnala a soudr.: Vlada se vyzyva, aby u Zemskeho hospodarskeho uradu pro Podkarpatskou Rus zridila za ucelem kontroly vyzivovacich opatreni kontrolni a poradni sbor, slozeny ze stejneho poctu producentu a konsumentu.

Predseda (zvoni): K slovu jest prihlasen pan sen. dr Heller, udeluji mu slovo.

Sen. dr Heller (nemecky): Slavny senate! V tomto pripade povazujeme za nutne, abychom rekli nekolik malo slov k predloze. Jedna se zde o vladni narizeni, vydane na zaklade zmocnovaciho zakona ze dne 15. dubna 1920, jimz se zavadi v Podkarpatske Rusi Zemsky urad hospodarsky, ktery se podrizuje ministerstvu zasobovani lidu zde v Praze. Toto narizeni je dle naseho mineni porusenim autonomie Podkarpatske Rusi, autonomie kterou zarucuji mirove smlouvy a kterou stanovi take ustava teto zeme. Namitlo se nam, ze zalezitosti vyzivy nepodlehaji dle ustavniho zakona samosprave Podkarpatske Rusi; je-li, tomu tak, pak jsme toho nahledu, ze je ustavni zakon v tomto smeru neplatnym, nebot zadny ustavni zakon nemuze odporovati mirovym smlouvam. (Souhlas nemeckych senatoru.) V prvni rade radi bychom vseobecne protestovali proti tomu, aby bylo zasahovano narizenimi vlady nebo tez zakony teto zeme do samospravy Podkarpatske Rusi, a povazujeme to za nutne, nejen ze zasadnich duvodu, ale tez proto, ze se domahame podobne samospravy take pro sebe a ze za zadnych podminek nemuzeme upustiti a neupustime od tohoto naseho pozadavku samospravy pro nasi zemi. Pres to budeme hlasovati v tomto pripade pro zakon a to proto, ze jak pan zpravodaj uvedl, nepostacuje v Podkarpatske Rusi vlastni vyroba predmetu nezbytnych pro zivotni potrebu, ze Podkarpatska Rus jest zemi pasivni a jest odkazana na dovoz z ciziny. Ponevadz prozatim nejsou v Podkarpatske Rusi ustavni cinitele, kteri by mohli riditi zalezitosti Podkarpatske Rusi ve smyslu zarucene autonomie, a ze nemuzeme zodpovidati, aby pripadne statisice lidi - jedna se o vice nez 400.000 lidi, kteri se nemohou uziviti vyrobky vlastni zeme, - bylo vydano obtizim vyzivovacim, ponevadz nahlizime, ze v tomto pripade je treba opatreni, kterym by se tito lide chranili pred hladem, proto budeme vyminecne hlasovati pro toto vladni narizeni.

Pri te prilezitosti radi bychom upozornili na jednu okolnost. Toto vladni narizeni je vydano na zaklade zmocnovaciho zakona a to dne 4. kvetna 1920. Koncem kvetna sesel se parlament a bylo by byvalo snadno predloziti toto narizeni parlamentu ve forme zakona. Nebylo zapotrebi vydati toto narizeni na zaklade zmocnovaciho zakona jiz 4. kvetna. Shledavame v tom, ze tehdejsi vlada jako i nynejsi zneuziva zmocnovaciho zakona a ze temto zmocnovaci zakon primo svadi k zneuzivani. Obsah tohoto zakona je tak dalekosahly, ze vlada muze udelati vlastne vse na jeho zaklade. Jak tim vlastne upadaji prava parlamentu, jevi se v tom, ze muzeme rozhodovati teprve 25. ledna nasledujiciho roku o techto narizenich vlady ze dne 4. kvetna, tedy bezmala po 8 neb skoro 9 mesicich. Myslim, ze podobne povery jsou nemozne v parlamentarnim state. A proto jsme si dovolili podati resoluci, v niz vyzyvame vladu, aby podala predlohu zakona, kterou se odstranuje zmocnovaci zakon. Podobny zakon neni nutnym, mame nyni parlament, parlament pracuje zcela bezvadne, a chce-li vlada neco prosaditi, muze kdykoliv predloziti parlamentu predlohu zakona. Neni vice treba, aby tento zmocnovaci zakon dale trval, je v uplnem rozporu s parlamentarismem a proto vas zadame, abyste prisvedcili k nasi resoluci, ktera se domaha zruseni zmocnovaciho zakona. (Souhlas a potlesk nemeckych senatoru.)

Predseda (zvoni): Nikdo neni k slovu jiz prihlasen, koncim debatu a udeluji zaverecne slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavny senate! Dovolim si jen strucne odpovedeti sen. dr Hellerovi. Vytykal, ze toto zmocnovaci narizeni porusuje autonomii Podkarpatske Rusi, ktera je zarucena mirovou smlouvou, a protestoval, ze timto narizenim byla otazka vyzivovaci v Podkarpatske Rusi blize regulovana. Dovoluji si podotknouti zkratka, ze mirova smlouva jest vice mene reprodukovana v nasi ustavni listine. V §u 3 odst. 4. cteme: Snem Podkarpatske Rusi jest prislusnym usnaseti se o zakonech ve vecech jazykovych, vyucovacich, nabozenskych, mistni spravy, jakoz i v jinych vecech, ktere by nan prenesly zakony Ceskoslovenske republiky. Zde panove, neni zadne reci o otazce vyzivovaci, a take asi do kompetence autonomniho snemu Podkarpatske Rusi spadati nebude. Vidime tedy, ze timto narizenim nebyla autonomie Podkarpatske Rusi nikterak porusena, a take ani porusena nebude. Proto tedy navrhuji, aby take tato resoluce, aby zrusen byl zmocnovaci zakon z 15. dubna 1920, ktery pry stoji v rozporu s parlamentarismem, nebyla prijata.

Tento zmocnovaci zakon byl vydan proto, ze nase pomery nebyly jeste normalni, a normalni nejsou bohuzel ani dnes, a nevime, co nas ceka v budoucnosti. My bychom si prali, aby nase pomery byly usporadany a urovnany normalne, zkratka mirove. Tyto pomery bohuzel mirove jeste nejsou a proto se jevi potreba, aby tento zmocnovaci zakon jeste dale platil. Proto navrhuji, aby tato resoluce byla odmitnuta. Ja se primlouvam za prijeti resoluce pana sen. Sehnala, aby pri Zemskem hospodarskem urade v Uzhorode byl zrizen kontrolni sbor, ktery by jako sbor poradni dale fungoval. Tim koncim. (Potlesk.)

Predseda: Prikrocime k hlasovani. Zadam pany senatory, kteri souhlasi s navrhem vyboru ustavne-pravniho, aby toto narizeni vladni bylo schvaleno, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Toto narizeni se schvaluje.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s resolucemi ustavne-pravniho vyboru, otistenymi ve zprave vyborove, aby pozvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina, resoluce tyto se schvaluji.

Nyni prikrocime k hlasovani o resoluci pana sen. dr Hellera. Zadam pany senatory, kteri souhlasi s resoluci pana sen. dr Hellera, aby pozvedli ruku. (Deje se.)

To je mensina, resoluce je zamitnuta.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s resoluci pana sen. Sehnala, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resoluce tato se prijima.

Dale jest na poradu

Zpravodajem je pan sen. dr Prochazka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Vazeny senate! Jedna se tu o dodatecne schvaleni narizeni vlady ze dne 25. cervna 1920, cis. 398 Sb. z. a n., kterym prodlouzeno bylo priroci povolene narizenim ze dne 27. cervna 1919, cis. 352 Sb. z. a n.

Podle zmocnovaciho zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n., vydala vlada narizeni ze dne 25. cervna 1920, cis. 398 Sb. z. a n., o ktere se prave jedna, kterymzto narizenim byla pusobnost §§ l, 2 a 4 a narizeni vlady ze dne 27. cervna 1919, cis. 352 Sb. z. a n., prodlouzena narizenim ze dne 23. prosince 1919, cis. 673 Sb. z. a n., prodlouzena dale do 31. prosince 1920. Jednalo se tu o povoleni jednak soudcovskeho priroci osobam a podnikatelum, jez maji naroky za dodavky nebo plneni k valecnym ucelum proti statu nebo jeho dodavatelum, dale za odlozeni exekuce dle § 5 narizeni ze dne 28. prosince 1918, cis. 3 Sb. z. a n., jakoz i za povoleni soudcovskeho priroci pro valecne uzemi.

Pri tom pro pohledavky, pro ktere prodlouzene priroci povoleno bylo, platilo i nadale ustanoveni §§ 10 -13 narizeni ze dne 28. prosince 1918, cis. 3 Sb. z. a n. Lhuta puvodni do 3. cervna 1919 byla prodlouzena posledne az do 31. prosince 1920.

Narizeni, ktere ma se schvaliti, cis. 398 ze dne 25. cervna 1920, jest oduvodneno meritorne hospodarskymi pomery, ktere zavdaly podnet k temto opatrenim, a tez jest pouziti narizovaci cesty zmocnovacim zakonem plne opodstatneno.

Proto navrhuje ustavne-pravni vybor, aby slavny senat se usnesl, ze se schvaluje dodatecne dle §u 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n., narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 25. cervna 1920, cis. 398 Sb. z. a n.

Predseda: Nikdo neni k slovu prihlasen, prikrocime k hlasovani.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s navrhem vyboru ustavne-pravniho, aby toto narizeni bylo schvaleno, aby pozvedli ruku, (Deje se.)

To jest vetsina, narizeni se schvaluje.

Prerusuji projednavani denniho poradu a prikrocim k ukonceni schuze.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala dnes dne 25. ledna 1921, pul hodiny po teto schuzi s timto

1. Navrh, aby byla zkracene projednana podle §u 55 jedn. radu zprava vyboru socialne-politickeho o vladnim navrhu zakona o ochrane deti v cizi peci a deti nemanzelskych - usneseni poslanecke snemovny - (tisk 400).

2. Zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o ochrane deti v cizi peci a deti nemanzelskych (tisk 400).

3. Navrh, aby byla podle §u 55 jedn. radu zkracene projednana zprava vyboru branneho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o mimoradne vypomoci vojenskym gazistum a cekatelum ve vysluzbe, invalidnim poddustojnikum z povolani a jejich pozustalym, invalidum ze stavu muzstva, neb jejich pozustalym - vyjimaje valecne poskozence neb jejich pozustale pro nez plati zakon z 20. unora 1920, c. 142 Sb. z. a n., - a pak patentalnim invalidum a osobam pozivajicim pouze daru z milosti (tisk 399).

4. Navrh, aby byla projednana zkracene podle §u 55 jedn. radu zprava vyboru socialne-politickeho, branneho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o zvyseni zaopatrovacich pozitku vojenskym gazistum a cekatelum ve vysluzbe, invalidnim poddustojnikum z povolani, jejich vdovam a sirotkum, invalidum ze stavu muzstva neb jejich pozustale, pro nez plati zakon z 20. unora 1920, c. 142 Sb. z. a n. - a patentalnim invalidum, jimz jsou vymereny pozitky zaopatrovaci podle dosud platnych vojenskych zaopatrovacich zakonuv a narizeni (tisk 398).

Jsou proti tomuto memu navrhu nejake namitky? (Nebyly.) Zustane tedy pri mem navrhu.

Koncim schuzi.