Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 31. schuze (obsah, prilohy) |

Schuze zahajena ve 2 hod. 20 min. odp.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac. Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

115 senatoru podle prezencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri dr Benes, dr Burger, dr Gruber, dr Kovarik; za ministerstvo financi ministersky mistotajemnik dr Jerabek, za ministerstvo unifikacni odb. rada dr Masek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic. jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda: Zahajuji schuzi. Sdeluji, ze jsem udelil dovolenou pro dnesni schuzi panu senatoru Havlenovi, pro schuze od 20. ledna do 27. ledna panu senatoru Jarolimovi. K zadosti navrhuji, aby byla udelena dovolena na dobu 4 nedel pp. senatorum: dr Mudronovi, Ruziakovi, Hyrsovi; na 14 dni p. senatoru Klimkovi.

Kdo s navrzenou dovolenou souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se. )

To je vetsina. Zadana dovolena je udelena.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 211. Nalehava interpelace senatoru Jelinka, dr Spiegela, dr Naegle-ho, Zulegera, dr Mayr-Hartinga a Fahrnera na vladu ohledne pametniho spisu predlozeneho r. 1919 mirove konferenci a pojednavajiciho o problemu Nemcu v Cechach.

Tisk 215. Nalehava interpelace senatoru Linka, dr Hellera a druhu na ministra zasobovani o poruse v dodavani mouky do nemeckych prumyslovych okresu a o nakupu obili v cizine.

Tisk 221. Nalehava interpelace senatoru Lipperta, dr Spiegla, dr Hillgenreinera a druhu na pana ministra skolstvi a narodni osvety o nedovoleni nemecke obcanske skoly pro mesto Touskov.

Tisk 222. Nalehava interpelace senatoru Lipperta, Zulegera, dr Spiegela a druhu na pana minstra skolstvi a narodni osvety o zruseni nemecke obecne skoly v Malsicich (okres Stribro).

Tisk 254. Nalehava interpelace senatoru dr Mayr-Hartinga, dr Spiegela, Hartla, Hubnera a druhu k vlade o udalostech v Dobranove u Ceske Lipy dne 21. listopadu 1920.

Tisk 337. Nalehava interpelace senatoru dr Hellera, Jarolima, Bartha a druhu k panu ministrovi spravedlnosti o zatcenich v Moste a Chomutove.

Tisk 368. Prozatimni odpoved ministra narodni obrany na interpelaci clena sen. N. S. Al. Konecneho a spol. v zalezitosti zatceni dr Karla Amerlinga, zakladatele a ridiciho lekare csl. ustavu pro vyrobu ser v. Hranicich a jeho ucetniho rotmistra Vladimira Barvika (tisk 167).

Tisk 369. Odpoved spravce ministerstva financi na interpelaci senatora dr B. Franty a soudruhu v pricine zastaveni vyplaty dalsich zaloh na vysluzni pozitky starorakouskych statnich zamestnancu (tisk 174).

Tisk 373. Odpoved ministra pro zasobovani lidu na interpelaci senatoru Ferd. Jiraska, Boz. Ecksteinove, Jos. Cholka a druhu o podloudnem obchodovani plzenskeho pivovaru jecmenem a sladem (tisk 228).

Tisk 378. Odpoved spravce ministerstva financi na interpelaci senatoru Jana Jilka, Vincence Sevcika a soudruhu o zdlouhavem vyrizovani zadosti invalidu za pridelovani trafik (tisk 270).

Tisk 384. Zprava socialne - politickeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny ohledne vladniho navrhu zakona (tisk 31), kterym se rozsiruje obor pusobnosti zivnostenskych inspektoru na Slovensku (tisk 303).

Tisk 385. Navrh senatoru dr Hellera, dr Wiechowskiho a druhu na zmenu zakona ze dne 14. dubna 1920, c. 331 Sb. z. a n., o zemskem spravnim vyboru pro Cechy.

Tisk 391. Zprava ustavne-pravniho vyboru o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 4. kvetna 1920, Sb. z. a n. c. 344, jimz se zrizuje Zemsky hospodarsky urad pro Podkarpatskou Rus na zaklade zakona ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n.

Tisk 392. Zprava vyboru ustavne-pravniho o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 25. cervna 1920, cis. 398 Sb. z. a n., kterym se prodluzuje priroci povolene narizenim ze dne 27. cervna 1919, cis. 352 Sb. z. a n.

Tisk 393. Dodatecna zprava zahranicniho vyboru o vladnim navrhu, kterym se predklada smlouva o hranicich podepsana Celnymi mocnostmi spojenymi a sdruzenymi, Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a Ceskoslovenskem dne 10. srpna 1920 v Sèvres (tisk 225).

Zapis o 21. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze v utery dne 7. prosince 1920. Zapis o 22. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze ve stredu dne 8. prosince 1920. Zapis o 23. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze v utery dne 14. prosince 1920. Zapis o 24. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze ve stredu dne 15. prosince 1920. Zapis o 25. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze ve ctvrtek dne 16. prosince 1920.

Z predsednictva prikazano: vyboru rozpoctovemu, zivnostensko - obchodnimu, technicko - dopravnimu:

Zprava byvaleho clena N. S. dr Rambouska, delegata za Narodni shromazdeni, o mezinarodni parlam. konferenci obchodni v Parizi.

Podle §u 3 zak. ze dne 15. dubna 1920, c. 357 Sb. zak. a nar., vyboru narodohospodarskemu:

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske z 8. ledna 1921, jimz stran okresu Illavskeho na Slovensku doplnuji se vysvetlivky k priloham A a B opatreni Staleho vyboru Narodniho shromazdeni R. C. podle §u 54 ustavni listiny ze dne 8. rijna 1920, c. 586 Sb. zak. a nar., o uprave pachtovneho z polniho hospodarstvi a zemedelskych pozemku a o obnove drobnych zemedelskych pachtu.

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 385. Navrh senatoru dr Hellera, dr Wiechowskiho a druhu na zmenu zakona ze dne 14. dubna 1920, c. 331 Sb. zak. a nar. o zemskem spravnim vyboru pro Cechy.

Vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 332. Vladni navrh zakona, kterym se vlada zmocnuje, aby vydala sazby pro vykony advokatu a jejich kancelari.

Tisk 342. Vladni navrh zakona o trestani nedovoleneho zcizovani zabrane pudy.

Tisk 346. Vladni navrh zakona, kterym se rozsiruje platnost predpisu o ochrane znamek a castecne se meni ustanoveni zakona ze dne 24. cervence 1919, c. 471 Sb. zak. a nar.

Tisk 350. Vladni navrh zakona, jimz se meni § 7 uvoz. zakona k obchodnimu zakoniku ze dne 17. prosince 1862, c. 1. r. z. 1863 a § 5 zak. cl. XXXVII (obchodniho zakona) z roku 1875.

Tisk 351. Vladni navrh zakona, kterym se rozsiruje platnost predpisu o ochrane vzorku a castecne se meni ustanoveni zakona ze dne 24. cervence 1919, c. 469 Sb. z. a n.

Tisk 364. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3), jimz se upravuji ustanoveni o prohlaseni za mrtveho (tisk 1098).

Predseda (zvoni): Vlada navrhuje, aby o navrhu c. t. 332 a 342 byla podana zprava ve lhute 14denni, o navrhu c. t. 346, 350 a 351 ve lhute 4nedelni a o navrhu c. t. 364 ve lhute 3nedelni. Jest namitka proti teto lhute? (Nebyla.) Neni namitek. Lhuty jsou prijaty.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 362. Usneseni poslanecke snemovny Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske o vladnim navrhu zakona (tisk 528), kterymz se meni § 54 odst. 1. zakona ze dne 23. kvetna 1883, c. 83 r. z. o evidenci katastru dane pozemkove (tisk 1068).

Predseda (zvoni): Vlada navrhuje, aby o navrhu tom byla podana zprava ve lhute 14denni. Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou. Lhuta jest prijata.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru socialne-politickemu a zahranicnimu:

Tisk 363. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 861), aby republika Ceskoslovenska pristoupila k mezinarodni smlouve dane v Bernu dne 26. zari 1906 o zakazu pouzivati bileho (zluteho) fosforu pri vyrobe zapalek (tisk 1053).

Predseda (zvoni): Vlada navrhuje, aby o navrhu tom byla podana zprava ve lhute 8denni. Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou. Lhuta jest prijata.

Zapisy o 26., 27., 28. a 29. schuzi senatu radne overene vylozeny byly v senatni kancelari podle §u 72 jedn. radu k nahlednuti. Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym panem senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Prikrocuji k dennimu poradu, jehoz prvnim odstavcem jest

Zpravodajem jest sen. dr Facek. (Hlas: Neni zde!) Tedy prosim pana sen. Klecaka.

Preje si pan zpravodaj slova k druhemu cteni?

Zpravodaj sen. Klecak: Nikoliv.

Predseda: Jsou tiskove opravy?

Zpravodaj sen. Klecak: Nejsou.

Predseda: Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti. Kdo souhlasi, aby prijata byla ve cteni druhem vladni osnova zakona, tak jak byla prijata ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona jest prijata ve cteni druhem.

Prikrocime ke druhemu odstavci denniho poradu, jimz je

Zpravodajem jest pani sen. Ecksteinova. Udeluji ji slovo.

Zprav. sen. Ecksteinova: Slavny senate! Vlade predlozeny zakon sleduje cil napomoci ke stavbe levnych obydli a pusobiti ke zmirneni bytove krise, ktera specielne ve strediscich, jez soustreduji prumyslove delnictvo nebo statni zrizenectvo, je zvlaste citelna. Zakonem timto se zada povoleni k odprodeji statniho majetku ve vymere 24.248 m² za ucelem vystaveni delnickych domku. Rozpoctovy vybor navrhuje, aby tento navrh zakona byl schvalen ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou.

Predseda (zvoni): O osnove zakona (2 clanky), nadpisu a uvodni formuli dam hlasovati najednou. Jsou namitky proti tomu zpusobu hlasovani? (Nebyly.) Nejsou. Dam hlasovati v prvem cteni. Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona (2 clanky), nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove, necht zvednou ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona jest prijata v prvem cteni.

Tim je tento odstavec vyrizen a pristoupime ke

Zpravodajem jest pan senator Klecak. Udeluji mu slovo!

Zpravodaj sen. Klecak: Slavny senate! Neuteseny stav vseobecne nemocnice prazske primel vladu k podani navrhu, jimz se zada, aby vlada prevzala zaruku Zemske banky jdouci do vyse 8 mil. korun pro vseobecnou nemocnici prazskou. Poslanecka snemovna ve 35. schuzi, konane 17. prosince, osnovu zakona schvalila, rozpoctovy vybor senatu pojednav o tomto usneseni doporucuje, aby usneseni poslanecke snemovny bylo schvaleno ve zneni, jak bylo vladou zadano, a aby byl schvalen navrh, aby vlada mela pravo prevziti zaruku za vseobecnou nemocnici prazskou do vyse 8 mil. korun. Rozpoctovy vybor zada, aby osnova zakona byla schvalena jednomyslne.

Predseda: Nikdo neni k slovu prihlasen. Dam hlasovati o osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli najednou. Nejsou namitky proti tomuto hlasovani? (Nebyly.) Kdo souhlasi s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku! (Deje se.)

To je vetsina. Osnova v prvem cteni jest prijata. Dekuji.

Dalsim odstavcem je

Zpravodajem jest sen. Lukes. Udeluji slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Verejnopravni pomery na Slovensku a v Podkarpatske Rusi jsou dosud ve stadiu jaksi provisornim, nebot jednak plati tam dosud zakony a narizeni uherska, ktera z casti jiz byla pozmenena a prizpusobena nasim pomerum, jednak plati tam jiz zakony a narizeni Ceskoslovenske republiky.

Tento provisorni stav neda se dlouho drzeti a vyzaduje, aby byl co nejdrive uveden ve stav definitivni. Nejlepe by se tak mohlo stati, kdyby na Slovensku zavedeno bylo zupni zrizeni.

Ponevadz Slovensko a Podkarpatska Rus nemela dvoji oddelene spravy verejne: statni a autonomni, jako Cechy, Morava a Slezsko, a ponevadz tam tedy nebylo dualismu spravy, nybrz byla tam koncentrovana v municipiich, ve zrizenich zupnich a sice jak sprava statni, tak sprava autonomni, tedy by se tam zupni zrizeni nejsnaze tez dalo zavesti. Aby se tak mohlo stati, bylo nutno zakonem doplniti § 99 zakona z 29. unora 1920, cis. 126 Sb. zak. a nar., ustanovenim, kterym organum samospravnym nalezi dozorci pravo k obcim, a zaroven stanoviti pro tyto instance odvolaci. Doplneni zupniho zakona v tom smeru jest nutno proto, ze v Cechach, na Morave a ve Slezsku jsou stanoveny jiz korporace, na nez prechazi dohled, pokud se tyce samospravy, a sice v Cechach z okresnich zastupitelstev a ze zemskych vyboru, na Morave a Slezsku ze zemskych vyboru na nove okresni a zupni vybory. Pokud se tyka Slovenska, zustala otazka tato otevrena a vyhrazena zvlastnimu zakonu. Tento odklad nastal pri projednavani zakona zupniho proto, ze na Slovensku tamni zvlastni pomery vyzadovaly tez podrobnejsiho studia a pri jednani o ustave ceskoslovenske a, zejmena pokud se tyka zakona zupniho, nebylo tehdy opravdu dosti casu, aby se pomerum onem bylo mohlo venovati vice casu.

V §u 6 zupniho zakona jest sice stanoveno, ktere nove okresni a zupni urady na Slovensku a Podkarpatske Rusi maji obstaravati dohled na obce, avsak to jest, jak jsem se jiz zminil, pouze dohled se strany vice mene statni. Pokud se tyka dohledu se strany organu samospravnych, zustala tato otazka v zakone tedy otevrena.

Jevila-li se u nas komplikovanost ve verejne sprave v tom, ze jsme meli spravu dvoji, totiz statni a samospravnou, byla naproti tomu na Slovensku verejna sprava slozitejsi proto, ze zde byl daleko vetsi pocet prave nejnizsich verejnopravnich korporaci, totiz obci.

Teziste spravy politicke bylo na Slovensku v municipiich, verejnopravnich to korporacich, v nichz znacne mohl se uplatnovati obcansky zivel. A kdyby nebyla vlada prave v techto municipiich uplatnovala svuj neblahy vliv za ucelem madarisace Slovenska, tedy jiste byla tato sprava verejna, spocivajici v zupnim zrizeni lepsi, nez verejna sprava ve statech jinych. Ale, bohuzel, nasledkem toho, ze ji bylo zneuzivano k ucelum jinym, nez byla zrizena, tedy se nemohla osvedciti tak, jak by bylo byvalo zadoucno. Celkem zustalo nam na Slovensku a v Podkarpatske Rusi 21 municipii, z nichz jsou ctyri mesta s pravem municipalnim, totiz Bratislava, Stavnice, Komarno a Kosice a mimo to 17 zup. Mesta s pravem municipalnim a zupy jsou sobe koordinovany, zupy zase rozdeleny jsou, jako u nas zeme, na okresy. Pokud se tyka mest s regulovanymi magistraty, vykonavala tataz prava jako okresy.

Na Slovensku a v Podkarpatske Rusi rozeznavame: velkoobce, ktere jsou samy s to, aby obstaravaly si zakonny sbor pusobnosti obecni, jez si mohou samy vydrzovati sveho notare, sveho lekare a maji tez sveho sirotciho otce, dale jsou tam maloobce, ktere z duvodu materielnich nebyly s to si obstarati samy zakonny obor pusobnosti obecni a proto se musely sdruzovati, miti spolecneho obvodoveho notare a lekare. Agendu obecni spravy obstaravali urednici voleni pro tyto obvodove maloobce. Konecne jsou na Slovensku a v Podkarpatske Rusi obce privilegovane, t. j. mesta s regulovanym magistratem. Zakon o dohledu k obcim tyka se obci pouze trojiho druhu: velkoobci, maloobci a obci s regulovanym magistratem.

Pokud se tyka mest s municipalnim pravem, tedy tato se nepokladala podle uherskeho zakona za obce v technickem smyslu, nybrz jsou to vlastne verejnopravni korporace, postavene na roven zupam, tedy jim koordinovane. Mesta tato podlehala primo ministerstvu a neridila se podle vseobecnych zakonu platnych pro obce. Mesta s municipalnim pravem nebyla zupnim zrizenim zrusena ani menena a je povinnosti republiky Ceskoslovenske, aby v nynejsi dobe, snad nejpozdeji pri reforme obecniho zrizeni, upravila tez patricne pravo techto mest, jak je k tomu zakonem zmocnena, a aby z nich ucinila obce v technickem smyslu, snad veleobce.

Pokud se tyce techto mest s municipalnim pravem, zakon, o kterem prave jedname, zakon o dohledu k obcim, se jich netyka, nebot, jak uz receno, obcemi v technickem slova smyslu nejsou.

Zakon, o nemz se jedna, by mohl byti kratsim, kdyby byla tez zrusena, respektive deklassifikovana mesta s regulovanym magistratem. Rovnez k tomu je vlada zakonem ze dne 22. brezna 1920, c. 210 Sb. z. a n. opravnena, nez dosud se tak nestalo. Jednak proto, ze techto mest je mnoho, totiz 30 a deklassifikovani jich, ci zruseni jejich privilegii vyzaduje mnoho prace, nebot je treba pri te prilezitosti vyresiti tez ruzne otazky povahy financni a hospodarske, ktere prave vyplyvaji z vysadniho postaveni techto mest. Zejmena je treba vyresiti otazku platu a pensi uredniku a zrizencu techto mest, prava nabyta vuci nim a podobne.

Z te priciny vlada nebyla dosud s to - z duvodu technickych - zrusiti privileje techto mest, a aby nenastalo jakesi vakuum, kdyby tato mesta byla deklasifikovana drive, nez vejde zakon tento v pusobnost, tedy bylo z opatrnosti zapotrebi pojati takovato mesta s regulovanym magistratem tez do tohoto zakona. Tim pocet paragrafu se zdvojnasobil.

Pokud se tyce me osoby, jsem toho mineni, ze by vlada mela zrusiti vubec vsechna privilegovana mesta, a to nejenom na Slovensku, nybrz i u nas v republice Ceskoslovenske, mesta s vlastnim statutem. Jestlize zijeme ve state demokratickem, neni zapotrebi, abychom meli nektere obce se zvlastnim privilegovanym postavenim, (Tak jest!) a jeste mene je to oduvodneno, kdyz tato mesta se rozsirila pripojenim cele rady obci okolnich a tim jaksi rozsirila privilegovane postaveni i na obce, jez drive zadnych vysad nepozivaly.

Proto jsem toho mineni, ze vlada - k cemuz je zakonem citovanym zmocnena, - by mela toho pouziti a vysady mest statutarnich u nas a mest s regulovanym magistratem a s municipalnim pravem na Slovensku co nejdrive zrusiti.

Pokud se tyka ovsem Prahy, jeji zvlastni postaveni je dano tim, ze je hlavnim mestem a pak mestem velikym, kde by se vyjimka jaksi mohla uciniti, jako v Bratislave, ale neplati to pro ostatni mesta, z nichz nektera s vlastnim statutem na Morave a ve Slezsku nemaji ani 10,000 obyvatelu.

Pusobnost zakona, o ktery se jedna, ma se vztahovati tez na Podkarpatskou Rus, a sice pouze provisorne, az si Podkarpatska Rus upravi sama sve zakonodarstvi obecni, ke kteremu dle mirove smlouvy Saint-Germainske i dle ustavy, a sice dle §u 3 ustavni listiny zakona z 29. unora 1920 Sb. zak. a nar., castka XXVI, cis. 121. je opravnena. Do zakona tohoto je pojato opravneni vlady rozsiriti pusobnost zakona o dohledu k obcim tez na Podkarpatskou Rus, nebot i tam jsou pomery verejne spravy v jakemsi provisornim stadiu a vyzaduji upravy definitivni co nejdrive, a to drive, nez tam zacne fungovat snem. My nechceme tim nikterak prava Podkarpatske Rusi, pokud se tyka jeji samospravy, zuzovati, avsak nase vlada, respektive nase Ceskoslovenska republika ma nejen pravo, ale tez povinnost spolu pomahati pomery Podkarpatske Rusi upravovati a vybudovavati tak, aby odpovidaly jednak nynejsi dobe a jednak jaksi aby, pokud mocno, spely ku jakesi unifikaci se zakonodarstvim nasim.

Pokud se tyce jednotlivych ustanoveni zakona o dohledu k obcim, tedy ihned v §u l se mluvi o vyborech okresnich. Zakonem timto zavadi se na Slovensku stejne jako na Morave a ve Slezsku do okresu autonomie. Posud byla okresni autonomie pouze v Cechach, kdezto ostatni uzemi republiky Ceskoslovenske okresni autonomie nemela. Dle tohoto zakona tedy zavadi se autonomie okresni rovnez na Slovensku a v Podkarpatske Rusi.

Lhuty odvolaci stanoveny jsou oproti zakonum uherskym, kde je vsude lhuta 15 dni, jako 14denni, aby se uvedly zakony slovenske a v Podkarpatske Rusi v soulad s nasimi zakony.

Jista vyjimka jest obsazena v §u 2 od zakonu, jez plati pro ostatni uzemi republiky Ceskoslovenske, totiz ze stiznost od okresniho vyboru ma jiti k zupnimu uradu. Konsekventne kdyby byl zde projeven princip autonomni veskrze, mel by jiti k zupnimu vyboru tak, jak skutecne tomu jest v Cechach, na Morave a ve Slezsku dle §u 99 citovaneho zakona.

Cini se vyjimka od tohoto principu autonomniho vzhledem k zvlastnim pomerum, ktere jsou na Slovensku, a poklada se toto ustanoveni pouze za prechodne, takze az se pomery tamejsi upravi, patrne bude i toto ustanoveni zmeneno, aby odpovidalo ustanovenim, ktera plati pro ostatni uzemi Ceskoslovenske republiky. (Mistopredseda Kadlcak prevzal predsednictvi.) Jen tak mimochodem dodavam, ze tech stiznosti k zupnimu uradu bude jen velmi malo, protoze nejvetsi pocet stiznosti takovych bude povahy pravni a pro tyto stiznosti povahy pravni mame zvlastni instituci: jurisdikcni senaty pro spravni soudnictvi. Tedy ty stiznosti neprijdou k zupnim uradum, nybrz na spravni soudnictvi. Okresni a zupni vybory maji jaksi vice obstaravati agendu hospodarskou a proto byly uvedeny v zakone na Slovensku jako druhe instance zupni urady, aby se zbytecne korporace povahy hospodarske, jako je zupni vybor, nezatezkavaly rozhodovanim stiznosti.

Pusobnost, kterou ve vecech obecnich statutu velkych i malych obci vykonavaly municipalni vybory, prichazi na okresni vybory. Jen, pokud se tyka formalniho prava, je zde vyjimka, nebot nebudou schvalovany statuty, jako se delalo podle uherskeho prava, mlcky, nybrz mohou byti schvalovany statuty pouze vyslovne po projednani a po schvaleni okresniho nacelnika. Z toho duvodu pojat byl do §u 4 odst. 2., v nemz vyslovne se stanovi, ze ustanoveni, podle kterych dosud lze statuty obci mlcky schvalovati, pozbyvaji platnosti. Snad by nebylo ani treba tohoto zvlastniho odstavce, nebot se da jiz ze smyslu odstavce prveho odvoditi, ze schvaleni mlcky prestalo, a to tim vice, kdyz se vyzaduje schvaleni okresniho nacelnika. Doplneni ucineno jen proto, aby zde byla vetsi jasnost.

Do clanku druheho pojaty jsou obce s vysadnimi pravy, tak zvana mesta s regulovanym magistratem, kterych, jak jsem jiz uvedl, jest na Slovensku tricet.

Dozorci prava municipalniho vyboru k temto mestum s regulovanym magistratem byla ponekud mensi nez k velko- a maloobcim, nebot mesta s regulovanym magistratem mohla mensi nemovitosti prodavati, mohla se usnaseti na statutech, v nichz stanoveny byly prestupky a jich stihani, coz u obci velkych a malych nebylo.

Paragraf 6 zminuje se o mestech s regulovanym magistratem, ktera drive mela municipalni pravo. Tato mesta s municipalnim pravem zakonem z roku 1867, cl. 20. se promenila na mesta s regulovanym magistratem a pouze v nekterych vecech zustala podrizena primo ministerstvu vnitra. Byla to mesta t. zv. svobodna, jichz bylo drive sedm, a Zipska, jichz bylo 16. Tato mesta, jez sluji deklasifikovana municipalni mesta, postavena jsou nyni, pokud se tyce dohledu k nim, na roven mestum s regulovanym magistratem, jez jsou uvedena v §u 5.

V §u 9 zustavaji i nadale vyhrazena urcita prava dohledaci k obcim zupanovi, a sice pokud se tykaji schvalovani usneseni obce, jimz mel byti porusen zakon, nebo prekrocena pusobnost obce, nebo ohrozeno blaho obce, jakoz i schvalovani urcitych uredniku a zrizencu mestskych. Tato prava dohledaci zustavaji nadale vyhrazena zupanovi a neprechazi ani na okresni vybor, resp. pokud se tyka mest s regulovanym magistratem, na zupni vybory. To by bylo pokud se tyka specielniho. (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Dovoluji si oznamiti, ze za unifikacni ministerstvo jest pritomen pan sekcni rada dr Masek. K slovu neni nikdo prihlasen. Debata odpada. Preje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. Lukes: Nepreji si, pouze navrhuji, aby osnova zakona, ktera jest predlozena, byla prijata.

Mistopredseda Kadlcak: Cely zakon jest neobsirny a navrhuji tedy, aby o cele osnove zakona, jeho nadpisu i uvodni formuli bylo hlasovano najednou. Namitek neni? (Nebyly.) Provedeme tedy hlasovani, jak jsem naznacil. Prosim pany senatory, aby zaujali mista, (Deje se.) Kdo s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli souhlasi ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova jest prijata v prvem cteni.

Tim tento odstavec denniho poradu jest vycerpan.

Prikrocime k nasledujicimu odstavci patemu a tj.

Zpravodajem jest pan senator dr Horacek.

Sen. dr Horacek: Vazeny senate! Zde se jedna o docela kratkou, strucnou vec. Sveho casu, kdyz byla provedena akce soupisova, bylo vydano narizeni, ze penezni ustavy maji vzdy 15. a posledniho kazdeho mesice vykazovati sve hotovosti, jakoz i koncem kazdeho mesice soucet svych vkladu. Tato vec byla provadena az do cervna t. r., kdy se objevilo, ze to neni potrebne, aby se takove vykazy ministerstvu financi predkladaly. Nasledkem toho vladnim narizenim ze dne 24. cervna t. r. bylo toto narizeni o predkladani techto vykazu zruseno. Ponevadz vsak toto narizeni bylo vydano na zaklade zmocnovaciho zakona ze dne 15. dubna t. r., to jest onoho zakona, podle ktereho muze vlada vydavati takovato narizeni o vecech hospodarskych a zdravotnich, pokud se tykaji a souviseji s pomery valecnymi, a ponevadz takova narizeni predpokladaji pak schvaleni sboru zakonodarnych, predlozila vlada toto sve narizeni k dodatecnemu schvaleni jak poslanecke snemovne, tak i senatu. Senat to odkazal rozpoctovemu vyboru a rozpoctovy vybor navrhuje, aby toto narizeni, ktere jiz bylo pojato do Sbirky zak. a nar. a ktere jiz plati, bylo dodatecne senatem schvaleno. Ja tedy jmenem rozpoctoveho vyboru navrhuji, aby toto narizeni vladni bylo schvaleno.