Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 30. schuze (obsah) |

Dolu

Schuze zahajena ve 3 hod. 25 min. odpol.

Pritomni:

Predseda: Prasek

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low, 115 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri dr Fatka, Husak, dr Prochazka, Prusa.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi. Slavny senate! Nastava mi truchliva povinnost (Senatori povstavaji se svych mist), abych pri zahajeni dnesni schuze vzpomnel udalosti, ktera hluboce rozechvela cely nas narod: skonu slavneho dejepisce nasi vlasti, velikeho naseho ucitele, posilovatele a radce, spolutvurce nasi samostatnosti, vreleho a oddaneho pritele naseho naroda, Arnosta Denise. Kdyz v prvnim svem sboru zakonodarnem, z narodni revoluce vzeslem, jednomyslne jsme prijimali zneni adresy, zaslane muzi ze vsech zahranicnich pratel o nas nejzaslouzilejsimu a nam nejdrazsimu, netusili jsme, ze tak zahy bude nam zeleti ztraty toho, jemuz jsme z hloubi srdce prali zdravi, sil a dlouheho zivota, abychom - jak jsme ve zminenem projevu tehdy pravili - mohli skutky pred jeho soudnym pohledem dokazat, ze jsme jeho prace a lasky nebyli nehodni. Neni mym ukolem, abych se zabyval ocenovanim jednotlivych stranek vysokymi idealy prodchnuteho dila Denise historika a politika, ani abych sledoval okolnosti jeho zivotni drahy. Jmeno Arnosta Denise prilis u nas znarodnelo, prilis bylo vzyvano nejsirsimi vrstvami naseho lidu v dobach nejhorsich, nez aby teprve bylo treba vytycovati hlavni smernice vyznamu jeho nositele. Ale dovolte mi, abych jako predseda jednoho z obou sboru, soustredujicich zastupce Ceskoslovenska, hluboce se poklonil, s horouci vdecnosti a bezmeznou uctou, pamatce velikeho syna Francie. Nebylo to z pouhe uslechtile skromnosti, jestlize Denis v jednom ze svych poselstvi, adresovanych revolucnimu nasemu Narodnima shromazdeni, prijimal projevy nasich vrelych sympatii predevsim jako dukaz naklonnosti, venovane francouzske jeho vlasti. Denisovi, poskytujicimu priklad vlastenectvi, pojateho jako mravni zavazek, neznamenalo, dle slov ceskeho dejepisce, byti Francouzem nic jineho, nez byti zapasnikem za svobodu a pokrok. Bojovati za pravdu a spravedlnost znacilo mu naplnovati ukol, k nemuz jej zavazovaly nejlepsi tradice rodne jeho zeme. A tak, uctivajice pamet zaniceneho a vytrvaleho bojovnika o zmenseni utisku ve svete, za osvobozeni uhneteneho lidstvi, za vitezstvi prava, vzpominajice hlasatele humanity, ktery vsak, dle vlastnich svych slov, nestavi vlasti do druhe rady, nemuzeme neoceniti zariveho prikladu, jimz vydal svedectvi, jak treba rozumeti idei prace v duchu narodnim. Tento francouzsky patriot v nejkrasnejsim slova smyslu, ktery z vlasti, Sedanem pokorene, cilevedome prisel do Cech, toutez porazkou rovnez drsne postizenych, a zde, na usvite sveho vedeckeho zivota, po boku Palackeho, ucil se milovati nase dejiny a nas narod, tento Francouz, ktery po padesatileti umira se jmeny svych ceskoslovenskych pratel na rtech, neopomijel, obraceje se k nam, ukazovati na smysl dvojiho dejinneho smeru, v nemz je zahrnut nas vlastni narodni osud: na minulost, zastupovanou mravnimi a duchovymi hrdiny naseho naroda, na kmenove ctnosti, kterymi nase historie byla nesena v nejvyssim svem vzepeti, a na budoucnost, jejiz skvela predstava je zalozena na myslence zavazku svym velkym tradicim a narodnim schopnostem ja spociva na idei, ze narod ceskoslovensky je povolan byti prikladem svetu, zejmena, slovanskemu. Denis netajil si nastavajicich nesnazi, ale mel duveru v nas osud a v nase poslani, stejne jako veril v osud a moralni ulohu vlastniho sveho naroda. Poznav, co bylo velikeho v drivejsich pokolenich i v nescislnem zastupu tech, kteri v letech prave minulych polozili zivot za svobodu sveho lidu i za zniceni tyranie na svete, nemel obav o pristi. Adresoval-li tedy pred rokem prvnimu nasemu zastupitelstvu krasna slova viry: >Zivi dovedou jiz stati se hodnymi mrtvych<, prijmemez je v tom duchu, o kterem jsem se zminil, za lapidarni souhrn vzneseneho jeho odkazu. Jest na nas, abychom - v souhlase s timto odkazem - neumdlevajicim usilim vsech svych mravnich sil a cinorodych energii vzdavali nehynouci cest slavne, posvatne pamatce vreleho spravedliveho srdce a genialniho ducha Arnosta Denise. (Slava! Hlucny potlesk! - Senatori usedaji. )

Senator Jan Duchaj zada za udeleni dovolene na mesic leden z duvodu, ze jako predseda Jednoty chovatelu koni odebral se na nakup koni do Madarska, senator Krizko na dobu 14 dni z duvodu, ze jako synodalni vyslanec musi se zucastniti zasedani synody evangelicke cirkve na Slovensku. Z tehoz duvodu zada za udeleni dovolene sen. dr Schmidt.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s udelenim techto dovolenych, aby zvedli ruku. (Deje se.) To jest vetsina. Zadane dovolene jsou udeleny.

Senator Josef Hybes hlasi se nemocnym. Zadam pp. senatory, kteri souhlasi, aby jmenovanemu udelena byla mesicni dovolena, aby zvedli ruku, (Deje se.) To jest vetsina. Dovolena se udeluje.

Volebni soud v Praze zaslal sem tento dopis: Zadam pana tajemnika, aby tento dopis precetl.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

>Predsednictvu senatu v Praze. Volebni soud ve svem sezeni dne 18. prosince 1920 podrobil svemu prozkoumani ve smyslu § 8 c. 2 a § 10 zakona ze dne 29. unora 1920, cis. 125 Sb. z. a n., volitelnost senatora Mateje Krepenhofera, delnika v Matejovicich, zvoleneho za XI. volebni kraj, a Antonina Smetany, tajemnika nemocenske pokladny v Mor. Ostrave, nastoupivsiho za zemreleho senatora Petra Cingra, zvoleneho za VII. volebni kraj. Jezto proti jejich volbe nebylo podano stiznosti a neshledano zakonnych prekazek volitelnosti, bylo usneseno v plenarni schuzi volby senatoru tech overiti. O tom dava se vedeti po rozumu § 22 zak. ze dne 29. unora 1920, c. 125 Sb. z. a n., predsednictvu senatu. V Praze, dne 18. prosince 1920, Dr. Pantucek v. r.<

Predseda: Postou rozeslano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 334. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu v Opave za vydani senatora dr Zikmunda Witta pro prestupek §u 488 a 496 v trestni veci Jan Moskor ca. dr Zikmund Witt (cis. 1199 preds.).

Tisk 347, Zprava imunitniho vyboru ve veci senatora Vaclava Lorenze, starosty ve Stare Rolave proti bezpecnosti cti podle § 487 tr. z. (cis. 583 preds.).

Tisk 348. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okres. soudu v Hanspachu za vydani clena senatu Josefa Reyzla pro precin urazky na cti podle § 496 tr. z. (cis. 716 preds.).

Tisk 352. Zprava rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu, kterym se meni na Slovensku a v Podkarpatske Rusi nektera ustanoveni o kolcich a bezprostrednich poplatcich, (Usneseni poslanecke snemovny tisk 319.)

Tisk 353. Zprava 1. rozpoctoveho vyboru, 2. ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje uziti dilcich dluhopisu, jez budou vydany Moravou v uhrnne jmenovite hodnote 116 mil. Kc k ukladani nadacnich, sirotcich a pod. kapitalu. (Usneseni poslanecke snemovny tisk 304.)

Tiskem rozdano:

Tisk 295. Odpoved ministra pro zasobovani lidu a ministra vnitra na interpelaci senatoru Reyzla, Kiesewettera a soudruhu a zasobovacich pomerech v okrese warnsdorfskem, rumburskem a sluknovskem (tisk 134).

Tisk 296. Odpoved spravce ministerstva financi na interpelaci senatora Hartla a soudr., tykajici se statnich uredniku, bydlicich v Rumunsku a prislusejicich do republiky Ceskoslovenske (tisk 138).

Tisk 297. Navrh senatora Hanuse Hartla a druhu na zaradeni uveru do rozpoctu, z nehoz by se poskytovaly zalohy veritelum byvale vojenske spravy.

Tisk 325. Odpoved vlady na interpelaci senatora dr Z. Witta a soudr. v zalezitosti zabranovani poklesu cen a zastavovani vyroby se strany tovarniku a z toho vznikajici nezamestnanosti delnictva (tisk 48).

Tisk 329. Odpoved ministra socialni pece na interpelaci senatora Niesnera a druhu o prezkouseni pozmenovacich navrhu k zaopatrovacimu zakonu ze dne 20. unora 1920 (tisk 223).

Tisk 330. Odpoved ministra Narodni obrany na interpelaci senatoru dr Hilgenreinera, Lipperta a soudruhu, o zabrani studentskeho konviktu ve Stribre (tisk 118).

Tisk 331. Odpoved ministra pro zasobovani lidu na interpelaci senatoru Vaclava Lorenze, Dominika Lowa a soudruhu, tykajici se zasobovani nemeckych okresu v zapadnich Cechach a to: Ase, Chebu, Falknova, Lokte, Kraslic, Jachymova, Karlovych Varu a Nydku (tisk 58).

Tisk 332. Vladni navrh zakona, kterym se vlada zmocnuje, aby vydala sazby pro vykony advokatu a jejich kancelari.

Tisk 333. Odpoved ministra socialni pece, na interpelaci senatora dr Facka a soudr. stran provedeni zakona ze dne 5. unora 1920, c. 89 Sb. z. a n. o pensijnim pojisteni (tisk 234).

Tisk 335. Interpelace senatora inz. Gustava Oberleithnera a druhu na celou vladu o postupu okresni politicke spravy v Mor. Sumperku.

Tisk 336. Interpelace senatoru dr Krupky, dr Prochazky a soudruhu na ministra vnitra ohledne pensionovani cetnickeho kapitana Michala Krejzlika a jinych.

Tisk 338. Interpelace senatora K. Friedricha a druhu na pana ministra Narodni
obrany o zaopatreni vyslouzilych poddustojniku.

Tisk 339. Interpelace senatoru Hartla, dr Herzigove a soudruhu k panu ministru Narodni obrany stran sdeleni videnskeho casopisu >Deutsche Arbeiterpresse<.

(Mistopredseda dr Soukup prevzal predsednictvi.)

Tisk 340. Odpoved predsedy vlady, zaroven ministra vnitra a ministra pro zasobovani lidu na interpelaci senatora dr J. Brabce a druhu ohledne zrizeni sboru pro obcanskou kontrolu, pro velka strediska prumyslova (tisk 98).

Tisk 341. Odpoved ministra pro zasobovani lidu na interpelaci senatora V. Svece a soudr. v pricine nepravidelneho zasobovani moukou (tisk 217).

Tisk 342. Vladni navrh zakona o trestani nedovoleneho zcizovani zabrane pudy.

Tisk 343. Odpoved ministra socialni pece na interpelaci senatoru Frant. Linka, Aug. Heckera a soudr. o zvyseni podpor nezamestnanym (tisk 181).

Tisk 344. Odpoved spravce ministerstva financi na interpelaci senatora Lowa a soudruhu o nahrade zabavenych 100 Kc (tisk 204).

Tisk 345. Odpoved ministra vnitra na interpelaci panu senatoru Josefa Luksche, Jelinka a soudruhu o zakazu druhe zupni telocvicne slavnosti ve Znojme (tisk 116).

Tisk 346. Vladni navrh zakona, kterym se rozsiruje platnost predpisu o ochrane znamek a castecne se meni ustanoveni zakona ze dne 24. cervence 1919, c. 471 Sb. zak. a nar.

Tisk 349. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci senatoru Niessnera, dr Wiechovskeho, dr Hellera a soudr. ve veci zruseni nemeckych strednich skol tj. v Breclave, Hranicich a Prostejove (tisk 93).

Tisk 350. Vladni navrh zakona, jimz se meni § 7 uvoz. zakona k obchodnimu zakonniku ze dne 17. prosince 1862, c. l r. z. 1863 a § 5 zak. cl. XXXVII (obchodniho zakona) z r. 1875.

Tisk 351. Vladni navrh zakona, kterym se rozsiruje platnost predpisu o ochrane vzorku a castecne se meni ustanoveni zakona ze dne 24. cervence 1919, c. 469 Sb. z. a n.

Tisk 354. Odpoved spravce ministerstva financi na interpelaci senatoru Vaclava Sehnala, Ot. Hrejsy a soudruhu stran neopravneneho postupu bernich sprav pri pripravnych pracech pro davku z majetku a z prirustku na majetku (tisk 85).

Tisk 355. Zprava rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona o zcizeni statniho nemoviteho majetku (usneseni poslanecke snemovny tisk 302).

Tisk 356. Zprava rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona, jimz se vlada zmocnuje, aby prevzala statni zaruku za zapujcku fondu vseobecne nemocnice v Praze u Zemske banky kralovstvi Ceskeho az do vyse 8,000.000 Kc (usneseni poslanecke snemovny tisk 316).

Tisk 357. Zprava vyboru ustavne-pravniho o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze 24. cervna 1920, c. 402 Sb. z. a n. o prevzeti pojisteni cizozemskych pojistoven pojistovnami domacimi.

Tisk 358. Zprava rozpoctoveho vyboru o dodatecnem schvaleni ve smyslu § 3 zak. z 15. dubna 1920, c. 337Sb. z. a n., vladniho narizeni ze dne 24. cervna 1920, c. 401 Sb. z. a n., jimz zrusuje se narizeni ze dne 3. unora 1919, c. 95 Sb. z. a n. o vykazovani pokladnicnich hotovosti a vkladu.

Tisk 359. Zprava rozpoctoveho vyboru o dodatecnem schvaleni ve smyslu § 3 zakona z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni ze dne 28. zari 1920, c. 550 Sb. z. a n., o osvobozeni daru pro narodni fond Masarykuv od dani a poplatku.

Tisk 360. Zprava rozpoctoveho vyboru o navrhu senatora dr Vl. Facka a druhu na zruseni zakona ze dne 25. cervna 1919, c. 378 Sb. z. a n., kterym se upravuje ohlasovani najmu a pachtu a poplatek ze smluv najemnich a pachtovnich, jakoz i prislusneho provadeciho narizeni ze dne 30. cervence 1919, c. 432 Sb. z. a n. (tisk 69).

Tisk 361. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona o dohledu i k obcim na Slovensku (tisk 165).

Tisk 362. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 528), kterym se meni § 54 odst. l. zakona ze dne 23. kvetna 1883, c. 83 r. z. o evidenci katastru dane pozemkove (tisk 1068).

Tisk 363. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 861), aby republika Ceskoslovenska pristoupila k mezinarodni smlouve dane v Bernu dne 26. zari 1906 o zakazu pouzivati bileho (zluteho) fosforu pri vyrobe zapalek (tisk 1053).

Tisk 364. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3), jimz se upravuji ustanoveni o prohlaseni za mrtveho (tisk 1098).

Tesnopisecka zprava o 15. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze v utery dne 9. listopadu 1920.

Mistopredseda dr Soukup:

Zapisy o 21., 24. a 25. schuzi senatu radne overene vylozeny byly v senatni kancelari podle § 72 jedn. radu k nahlednuti. Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym
panem senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Dale bylo z predsednictva prikazano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 297. Navrh senatora Hanuse Hartla a druhu na zaradeni uveru do rozpoctu, z nehoz by se poskytovaly zalohy veritelum byvale vojenske spravy.

Z predsednictva prikazano vyboru imunitnimu:

Zadost okresniho soudu v Hanspachu, oddel. I. z 16. prosince 1920 c. U 374/20-1 za svoleni k trestnimu stihani sen. Josefa Reyzla pro prestupek proti bezpecnosti cti.

Zadost sluznovskyho uradu v Banovciach z 20. prosince 1920 tr. 406/1920 za souhlas k stihani senatora Juraje Durcanskeho pro prestupek podle §u 10 zak. cl. LXIII z r. 1912.

Zadost okresniho soudu v Tabore za svoleni k trestnimu stihani sen. Josefa Sady pro prestupek § 13 zak. ze dne 15. listopadu 1867, cis. 135 r. z.

Podle §u 3 zak. z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. zak. a nar. vyboru narodo-hospodarskemu:

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 17. prosince 1920, kterym se docasne zastavuje ucinnost nekolika predpisu o zasobovani hovezim a telecim masem. (Soucasne prikazano tez vyboru zivnostensko-obchodnimu.)

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 30. prosince 1920 o obchodu se surovymi kozemi, jimz se zrusuje vladni narizeni ze dne 7. dubna 1920, cis. 212 Sb. z. a n.

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 30. prosince 1920 o likvidaci ceskoslovenske komise pro hospodareni ovocem a zeleninou pri ministerstvu pro zasobovani lidu v Praze a odbocek teze v Brne, v Bratislave a ve Znojme. (Soucasne prikazano tez vyboru zivnostensko-obchodnimu.)

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 9. prosince 1920, kterym se zrusuji narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 5. listopadu 1919, c. 586 Sb. z. a n. a ze dne 20. dubna 1920, c. 274 Sb. z. a n. o uprave obchodu umelym medem, cukrovym syrobem a umelym ovocnym kremem, jakoz i castecne meni narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 7. kvetna 1920, c. 377 Sb. z. a n. o vyrobe a obchodu potravinovymi nahrazkami. (Soucasne prikazano tez vyboru zivnostensko-obchodnimu.)

Vyboru zivnostensko-obchodnimu:

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 17. prosince 1920 o zadavani statnich dodavek a praci. (Zadavaci rad.)

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 30. prosince 1920, kterym se prodluzuje pusobnost narizeni o zachovani sluzebnich pomeru zamestnancu podlehajicich zakonu o obchodnich pomocnicich ze dne 16. ledna 1910, c. 20 r. z. a zak. cl. XXXVII. z r. 1875 (obchodnimu zakonu).

Vyboru ustavne-pravnimu:

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 12. prosince 1920, c. 636 Sb. z. a n., kterym se zavadeji mimoradna opatreni pro obvody okresnich sprav politickych v Horovicich, Karline, na Kladne, v Kralupech n. Vlt., na Kral. Vinohradech, v Lounech, Melniku, Rakovniku, ve Slanem, na Smichove a Zizkove.

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 9. prosince 1920, jimz se prodluzuje
platnost vladniho narizeni ze dne 17. prosince 1919, cis. 660 Sb. z. a n. o mimoradnych opatrenich k ochrane peneznich ustavu.

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 30. prosince 1920 o zastaveni pusobnosti porot na Slovensku a v Podkarpatske Rusi jakoz i v obvodech nekterych
sborovych soudu 1. stolice v Cechach a na Morave.

Vyboru socialne-politickemu:

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 22. prosince 1920, kterym se prodluzuje zmocneni obci a spolecnych bytovych uradu ku provadeni zakona ze dne 30. rijna 1919, cis. 592 Sb. z. a n.

Mistopredseda dr Soukup: Prikrocuji k projednani denniho poradu.

Prvnim bodem je

1. zprava imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu v Opave za vydani senatora dr Zikmunda Witta pro prestupek §§ 488 a 496 v trestni veci Jan Moskor contra dr Z. Witt (cis. 1199) preds. Tisk 334.

Slovo ma pan zpravodaj imunitniho vyboru sen. Emanuel Hruby. Prosim, aby se ho ujal.

Zpravodaj sen. Hruby: Slavny senate! Imunitni vybor ridi se zasadou vydat kazdeho ze senatoru, o jehoz vydani je zadano, dopusti-li se cinu trestnich. Ale musim vytknouti, ze je primo odvahou, kdyz se zada o vydani tech senatoru, kteri se nedopustili cinu trestnich. Tim se hromadi jenom zbytecna agenda. Rici: >Nevidi si do huby< neni sice slovo krasne, ale veru malicherne. Rici: >Pokusim se o vase prelozeni< neni zajiste svou podstatou trestne a z te priciny imunitni vybor jednomyslne se usnesl doporuciti slavnemu senatu, aby zadost za vydani senatora Witta zamitl. (Predsednictvi prevzal mistopredseda Klofac.)

Mistopredseda Klofac: Ke slovu neni prihlasen zadny recnik. Prosim, aby pani zaujali sva mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je zpusobily se usnaseti.

Zadam, pany senatory, kteri souhlasi s navrhem imunitniho vyboru, aby senator dr Witt nebyl vydan trestnimu stihani, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina, navrh imunitniho vyboru je schvalen.

Na dennim poradu je dale

2. zprava imunitniho vyboru ve veci senatora Vaclava Lorenze, starosty ve St. Rolave, proti bezpecnosti cti podle § 487 tr. z. (cis. 583 preds.). Tisk 347.

Zpravodajem je pan senator Fr. Sabata. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Sabata: Slavny senate! Okresni soud v Karlovych Varech zadal podanim ze dne 23. cervna m. r. o vydani senatora V. Lorenze pro prestupek proti bezpecnosti cti, spachany tim, ze dne 14. cervna 1920 u pritomnosti nekolika osob obvinil soukromeho zalobce. Ant. Pleila, clena aprovisacni komise, ze tyz prihlasil o 900 osob vice k aprovisaci a nechal si za orazitkovani denne platiti 10 K bez povoleni aprovisacniho vyboru.

Ponevadz zmineny vyrok senatora V. Lorenze udal se podle urednich spisu za jeho kritiky cinnosti mistni aprovisacni komise a nebyl osobnim primym utokem na
cest zalobcovu, usnesl se imunitni vybor doporuciti sl. senatu, aby clen - senator V. Lorenz, ku trestnimu stihani vydan nebyl.

Mistopredseda Klofac: Hlasi se nekdo ke slovu? Pan senator dr Stransky.

Senator dr Stransky: Slavny senate! S navrhem prave prednesenym podle meho nazoru nelze souhlasiti. Je dokazano podle referatu toho, ze senator Vaclav Lorenz obvinil zalobce Antonina Pleila, clena aprovisacni komise, ze tyz prihlasil o 900 osob vice k aprovisaci a nechal si za razitkovani denne platiti 10 korun bez povoleni aprovisacniho vyboru.

Toto narceni obsahuje po mem nazoru dve dosti zavazne urazky na cti. Jednak je tu obvinen receny Pleil, ze prihlasil o 900 osob vice k aprovisaci. Co je to? Jestlize nekdo vedome, jako funkcionar aprovisacni komise prihlasi o 900 osob vice, nez je pravda, dopousti se zlocinu podvodu, a obvineni ze zlocinu podvodu jest nejmene urazkou na cti, nejde-li to obvineni tak daleko, ze zavdalo pricinu ke stihani, v kteremzto pripade jest to zlocinem utrhani na cti.

Druhy pripad, kdy jej obvinoval, ze si za orazitkovani denne dal platiti 10 K bez povoleni aprovisacniho vyboru, jest obvineni ze ziskuchtivosti, a to uplne neopravnene ziskuchtivosti, a to kazdy radny obcan statni musi pokladati, ma-li jen trochu cti, za urazku teto sve cti. Nyni ovsem zprava pravi, ze pry jest uredne zjisteno, ze senator Vaclav Lorenz tim jen chtel kritisovati cinnost Pleilovu. Prosim, velecteni panove, to se rozumi samo sebou, ze on chtel kritisovati tuto cinnost, ale smime kritisovati nekoho takovym zpusobem, ze prekrocime pri tom trestni zakon, a smime ho pri tom urazeti na cti? To prece neni mozno, aby zakonodarce k necemu podobnemu dal svuj souhlas. Ale to jest take veci soudu, aby zkoumal pri hlavnim liceni, zda-li sen. Lorenz mel umysl uraziti Pleila na cti, anebo zda-li jen mel umysl kritizovati objektivne jeho cinnost. Jestlize umyslu uraziti nemel, pak ho soudce nemuze odsouditi, jestlize vsak nebude tu zadne priciny, aby se neshledala v tom urazka na cti, pak bude sen. Lorenz skutecne pro urazku na cti odsouzen. Ale ja jsem toho nazoru, ze my nemame co predbihati a predchazeti soudnimu nalezu, v teto veci, zda-li je to pouze kritika a zda-li jest ve veci oduvodnena nebo ne, nebot neoduvodnena kritika, ktera jde tak daleko, ze se dotyka cti toho, jehoz kritizujeme, jest po mem soudu trestna.

A nyni racte si predstaviti jak vypadame. My, zakonodarci, vyjimame se z poslusnosti zakonu a zaroven z dusledku sankce techto zakonu. Co si ma obyvatelstvo o nas mysleti, kdyz my si takovym rozhodnutim vyrkneme, ze jsme beztrestni, ze muzeme urazeti koho chceme, ale jakmile nas nekdo urazil, ze muzeme zalovati, pro urazku na cti. Myslim, ze nemuzeme k takovemu navrhu dati souhlas a proto navrhuji:

Slavny senate, raciz se usnesti, ze se zadosti okresniho soudu v Karlovych Varech za vydani sen. Vaclava Lorenze pro urazku na cti, spachanou na zalobci Antoninu Pleilovi vyhovuje.

Mistopredseda Klofac: Pane dr Stransky, prosim, abyste laskave podal svuj navrh pisemne. K slovu neni nikdo jiz prihlasen, budeme hlasovati.

Prosim, panove, abyste zaujali mista. (Deje se.)

Ma pan zpravodaj nejake poznamky?

Zpravodaj sen. Sabata: Nemam.

Mistopredseda Klofac: Prosim pana tajemnika, aby precetl navrh pana sen. dr Stranskeho, o kterem dam napred hlasovati.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Navrh sen. dr Stranskeho a druhu: Slavny senate, raciz se usnesti, ze zadosti okresniho soudu v Karlovych Varech na vydani sen. Lorenze se vyhovuje.

Mistopredseda Klofac: Prosim pany, kteri:souhlasi s timto navrhem, necht zvednou ruku. (Deje se.)

To jest mensina, navrh jest zamitnut.

Budeme nyni hlasovati o navrhu zpravodajove. Zadam pany senatory, kteri souhlasi s navrhem imunitniho vyboru, aby senator pan Lorenz nebyl vydan k trestnimu stihani, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je ohromna vetsina, navrh imunitniho vyboru se schvaluje.

Dale na dennim poradu je

3. zprava imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu v Hanspachu za vydani clena senatu Josefa Reyzla pro precin urazky na cti podle §u 496 tr. z. (tisk 348).

Zpravodajem je pan senator F. Sabata. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Sabata: Slavny senate! Okresni soud v Hanspachu pozadal pripisem ze dne 14. zari 1920 c. j. 716 senat Narodniho shromazdeni za vydani senatora Josefa Reyzla, vydavatele casopisu >Volkstimme< ve Varnsdorfu pro prestupek proti bezpecnosti cti dle § 496 tr. z., jenz nazval soukromeho zalobce Jana Hokeho pri cetne navstivene schuzi konzumniho spolku ve Velke Schonave dne 8. srpna m. r. konane >politickym lumpem<.

Imunitni vybor uvaziv, ze inkriminovany vyrok sen. Reyzla vuci soukromemu zalobci Janu Hokemu stal se verejne na schuzi nepoliticke, usnesl se navrhnouti sl. senatu, aby clen jeho, Josef Reyzl, ku trestnimu stihani vydan byl.

Mistopredseda Klofac: K teto veci pan kolega dr Heller podal pisemny navrh. Prosim, aby pan tajemnik senatu tento navrh precetl.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Navrh senatora dr Hellera, Niessnera a druhu. Navrhujeme, aby vec byla vracena imunitnimu vyboru k nove urade.

Mistopredseda Klofac: Nikdo neni dale ke slovu prihlasen. Pan zpravodaj nema zadne poznamky?

Zpravodaj sen. Sabata: Nemam.

Mistopredseda Klofac: Budeme nejdrive hlasovati o navrhu pana dr Hellera, aby vec byla vracena imunitnimu vyboru k nove urade. Kdo z panu senatoru souhlasi s timto navrhem, necht laskave zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh se prijima.

Prejdeme k dalsimu bodu denniho poradu, jimz je

4. navrhy aby podle §u 55 jednaciho radu bylo zkracenym rizenim projednano usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu, kterym se meni na Slovensku a v Podkarpatske Rusi nektera ustanoveni o kolcich a bezprostrednich poplatcich. Tisk 319.

Pilnost teto veci oduvodnuji tim, ze osnova tohoto zakona byla projednana a prijata jiz v poslanecke snemovne pred koncem roku 1920, v senate mu vsak nebyla priznana pilnost, takze osnova zakona nebyla v senate projednana pred 1. lednem 1921, od kterehoz dne tento zakon ma platiti. Aby nenastalo ve vybirani poplatku podle tohoto zakona opozdeni, navrhuje ministerstvo pro sjednoceni zakonodarstvi a organisace spravy v Ceskoslovenske republice jiny termin k ucinnosti zakona. Ponevadz pak vzhledem ke zmene ucinnosti zakona jest treba osnovu tohoto zakona vratiti poslanecke snemovne, aby nenastaly statni sprave zadne ujmy, jest nutno vec tuto projednati v zkracenem rizeni.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s tim, aby teto veci priznana byla pilnost, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost se priznava.

Ponevadz pak jiz byla zprava vyboru rozpoctoveho jednotlivym pp. senatorum postou zaslana, budeme tuto vec projednavati jako pilnou v 5. odstavci dnesniho denniho poradu. Navrhuji, aby tato vec projednana byla v jedine debate a ve lhute pul hodiny.

Tazi se, zdali se tento navrh prijima? Prosim, aby panove, kteri souhlasi, laskave zvedli ruku. (Deje se.) Navrh se prijima.

Dale je na dennim poradu

5. zprava rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu, kterym se meni na Slovensku a v Podkarpatske Rusi nektera ustanoveni o kolcich a bezprostrednich poplatcich

(usneseni poslanecke snemovny tisk 319). Tisk 352.

Zpravodajem je pan sen. dr Facek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Facek: Vazeny senate! Je stalou nasi tuzbou, aby berni zakony v nasich zemich a na Slovensku byly unifikovany. Jiz prvni Narodni shromazdeni opetovne prijalo resoluce, ktere se toho domahaly, a dluzno konstatovati, ze od te doby, co cinnost nasich ministerstev se dostala do sporadanejsich koleji, krok za krokem na teto draze pokracujeme. Take pritomna predloha zakona jest dalsi etapou tohoto pokroku. Ma za ucel sjednotiti tzv. poplatky pevne a stane-li se zakonem, budeme potom poplatky skoro vesmes - miti sjednoceny s jedinou vyjimkou poplatku soudnich.

Ovsem tim nebude jeste cely ukol vyresen. V oboru dani primych i neprimych nejsme jeste tak daleko. Tam budeme moci unifikaci jen postupne zavadeti. Nove dane a reformovane dane plati jiz pro cele uzemi statni, avsak cetne, zejmena prime dane jeste cekaji na toto prepracovani; nestaci take vubec sjednotiti materielni predpisy berni, nybrz je treba postarati se i o to, aby organisace berni spravy v obou statnich uzemich byla sjednocena. V te pricine pomery velice bolestne mame na Slovensku, kde jsou ruzne nepravidelnosti v organisaci bernich a financnich uradu, naprosto odchylne od nasi. Veci jest dnes tezkou odkladati, az bude zavedeno zupni zrizeni v slovenskych krajich. Take v tom smeru nynejsi stav jest velmi zavadnym, ze neni nalezite vymezena kompetence vyssich instanci. Nasledkem toho dochazi casto ke kompetencnim konfliktum, jednak mezi generalnim financnim reditelstvim v Bratislave, mezi ministerstvem financi a ministerstvem s plnou moci pro Slovensko resp. jeho financnim referentem a strany nevedi casto, ktera z techto tri instanci v urcite veci rozhoduje.

A konecne i jednoho jeste bude potrebi, abychom mohli rici, ze stav je dokonaly; je treba, aby financni urady na Slovensku, ktere dane predpisuji a vybiraji, pracovaly stejne intensivne, jako pracuji nase urady. Vime z drivejsich dob o ohromnych nedoplatcich danovych na Slovensku. Jak znamo jiz ve valce od roku 1914 mnohe dane se tam vubec nevybiraly, nedoplatky dostoupily jiz pred prevratem vyse miliardove, a od te doby vzrostly jeste vice.

Prekazky, ktere vadi teto cinnosti, jsou velke. Vadi predevsim nedostatecna znalost madarstiny, nebot listiny poplatne jsou z velke, casti psany v reci madarske; nemusim se zminovati o nedostatku urednictva, ktery je druhou prekazkou a ktery odtud nahraditi nemuzeme, ponevadz nam samym se jeste urednictva nedostava. Jest take smutnou okolnosti, ze na Slovensku namnoze schazeji podklady pro ucelnou praxi berni; katastry poplatniku, katastry danove se namnoze ztratily, zejmena po vpadu madarskem cela rada uradu mistnich, ktere vedly katastry, uvadela bud pravem nebo pod zaminkou, ze sbirky spisu byly rozkradeny, zniceny a ted nova berni sprava musi si pracne nove katastry sestavovati. To vse jsou velike obtize. Naproti tomu duvody, ktere nalehaji na sjednoceni vsech techto veci, jsou tak zavazne, ze musi na konec vsechny prekazky byti prekonany. Predevsim spravedlnost danova, rovnost v rozdelovani bremen danovych, vyzaduje, aby bylo mereno stejnou merou tu i tam a snad panove - zni to trochu zertovne - ale ja jsem presvedcen, ze by to byl dobry prostredek i k tomu, aby se potvrdila celistvost naseho statniho uzemi; jest to jako mezi lidmi: laska vzrusta obycejne obetmi, ktere jeden pro druheho prinesl, a jsem presvedcen, ze obcan madarsky, ktery bude musiti zaplatiti statu dane, bude jiste k novemu statu cititi daleko vetsi prichylnost, nez-li citi dnes, kdy neplati a penize schovava pro ruzne ocekavane pozdejsi pripady.

Uvedl jsem strucne velike ukoly, ktere souviseji s thematem, o kterem dnes referuji, a v predpokladu, ze i v tech ostatnich smerech bude co nejusilovneji a nejrychleji pokracovano v pracich unifikacnich, navrhuji jmenem rozpoctoveho vyboru, aby predlozena osnova zakona byla schvalena, a sice podle usneseni poslanecke snemovny s jedinou zmenou, totiz vypustenim odstavce, ktery urcoval ucinnost zakona ke dni prveho ledna roku 1921. Tento odstavec vypadne a nasledkem toho zakon nabude podle vseobecnych predpisu ucinnosti 30. dne po svem vyhlaseni, po uverejneni ve sbirce zakonu a narizeni, takze vlada ma v rukou, aby podle provedenych priprav urcila ucinnost toho zakona sama. Tim koncim.

Mistopredseda Klofac: K slovu se nikdo neprihlasil. Prosim, aby panove zaujali mista. (Deje se.) Pristoupime k hlasovani.

O osnove zakona dam hlasovati o vsech jejich paragrafech jakoz i nadpisu zakona a uvodni formuli najednou. Jsou proti tomu nejake namitky? (Nebyly.) Nejsou, budeme tedy timto zpusobem postupovati.

Pani senatori, kteri souhlasi s osnovou zakona, jakoz i nadpisem a uvodni formuli, necht zvednou ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona jest prijata v prvem cteni.

Podle §u 55 jedn. radu pristoupime ihned k hlasovani ve cteni druhem. Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr Facek: Nikoliv!

Mistopredseda sen. Klofac: Neni tomu tak. Kdo tudiz souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, tak jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona jest prijata take ve cteni druhem.

Na dennim poradu dale jest

6. zprava vyboru rozpoctoveho a ustavne-pravniho o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje uziti dilcich dluhopisu, jez budou vydany Moravou v uhrnne jmenovite hodnote 116 milionu Kc, k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu (usneseni poslanecke snemovny tisk 304). Tisk 353.

Zpravodajove jsou: za vybor rozpoctovy sen. dr Facek, za ustavne-pravni sen. dr Witt. Prosim pana zpravodaje dr Facka, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Facek: Podle prani pana druheho referenta podavam zpravu o navrhu jmenem obou vyboru rozpoctovalo i ustavne-pravniho. Jedna se o vec nepatrnou, vlastne o pouhy spravni akt, ke kteremu podle nasich predpisu jest potrebi formy zakona, usneseni obou snemoven. Jde o to, aby bylo dovoleno tem ustavum, nadacim atd., ktere jsou povinny ukladati sve penize jen na jistotu sirotci, ukladati tyto penize, v dilcich dluhopisech, ktere budou vydany zemi Moravou ve jmenovite hodnote 116 milionu korun. Jde tedy o propujceni t. zv. sirotci jistoty temto novym upisum. Tedy vec je zcela bezzavadna a navrhuji jmenem obou vyboru, aby senat pristoupil k usneseni poslanecke snemovny.

Mistopredseda Klofac: K slovu se nikdo neprihlasil. Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Pokud se tyka zpusobu hlasovani, navrhuji opetne, aby o osnove zakona, o nadpisu a uvodni formuli hlasovano bylo najednou. Cini nekdo z panu senatoru namitky? (Namitek nebylo.) Necini.

Prosim pany senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, s nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove, necht zvednou ruku. (Deje se.)

To jest vetsina, osnova zakona jest prijata v prvem cteni.

Dovoluji si sdeliti slavnemu senatu, ze do vyboru ustavne-pravniho nastupuje na miste senatora Folbera senator Sveceny, do vyboru imunitniho na misto senatora Kiesewettera nastupuje senator Niessner, do vyboru rozpoctoveho na misto senatora Starka senator dr Heller, do vyboru ustavne-pravniho na misto senatora dr Veseleho senator dr Klouda, do vyboru branneho na misto sen. dr Vlcka senator F. Hybs.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala ve ctvrtek dne 20. ledna 1921 o 2. hodine odpoledni s timto

dennim poradem:

1. Druhe cteni zpravy vyboru rozpoctoveho a ustavne-pravniho o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje uziti dilcich dluhopisu, jez budou vydany Moravou v uhrnne jmenovite hodnote 116,000.000 Kc k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu (tisk 353).

2. Zprava rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona o zcizeni statniho nemoviteho majetku (tisk 355).

3. Zprava rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona, jimz se vlada zmocnuje, aby prevzala statni zaruku za zapujcku fondu vseobecne nemocnice v Praze u Zemske banky kralovstvi Ceskeho az do vyse 8,000.000 Kc (tisk 356).

4. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona o dohledu k obcim na Slovensku (tisk 361).

5. Zprava vyboru rozpoctoveho o dodatecnem schvaleni ve smyslu § 3 zakona z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n., vladniho narizeni ze dne 24. cervna 1920 cis. 401 Sb. zak. a nar., jimz se zrusuje narizeni z 3. unora 1919, c. 95 Sb. z. a n., o vykazovani pokladnicnich hotovosti a vkladu (tisk 358).

6. Navrh, aby podle §u 55 jedn. radu byl zkracene projednan vladni navrh (tisk 225), kterymz se predklada smlouva o hranicich podepsana Celnymi mocnostmi spojenymi a sdruzenymi, Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a Ceskoslovenskem dne 10. srpna 1920 v Sèvres.

7. Dodatecna zprava zahranicniho vyboru o vladnim navrhu (tisk 225), kterym se predklada smlouva o hranicich podepsana Celnymi mocnostmi spojenymi a sdruzenymi, Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a Ceskoslovenskem dne 10. srpna 1920 v Sèvres (tisk 393)

8. Zprava vyboru ustavne-pravniho o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 24. cervna 1920, c. 402 Sb. z. a nar., o prevzeti pojisteni cizozemskych pojistoven pojistovnami domacimi (tisk 357).

Ma nekdo proti dnu a hodine nebo proti dennimu poradu nejake namitky? (Nikdo.)

Neni tomu tak. Muj navrh je prijat a dovoluji si schuzi ukonciti.

(Konec schuze ve 4 hod. 15 min. odpol.)

Nahoru