Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 27. schuze (obsah, prilohy) |

Schuze zahajena ve 3 hod. 30 min. odpol.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Prikryl, Low.

100 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri dr. Brdlik, dr.Burger, dr. Kovarik, dr. Prochazka; spravce ministerstva financi dr. Englis; zastupce ministerstva zahranicnich zalezitosti odb. prednosta dr. Hobza.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr.Safarovic, jeho zastupci: dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda: Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou na tento tyden senatorum dr. Stojanovi, Ruziakovi; na dnesni a zitrejsi schuzi Josefu Lukesovi, na dnesni schuzi Linkovi.

Z duvodu choroby navrhuji sen. dr. Adolfu Stranskemu dovolenou na dobu 10 dnu, sen. Dulovi na 14 dni.

Kdo souhlasi s touto dovolenou, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Zadana dovolena je udelena.

Tiskem rozdany byly tyto spisy: Zadam o jich precteni.

Sen. tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 289. Interpelace senatora Hrubeho a spol. k panu ministru verejnych praci stran nezakonneho postupu pri vyvlastnovani akkumulatoru a neplneni prevzatych zavazku firmy Tudor.

Tisk 292. Interpelace senatoru dr. Spiegela, dr. Mayr-Hartinga a druhu k vlade o umluvach Ceskoslovenske republiky s Nemeckou risi.

Tisk 293. Interpelace senatoru Niessnera, dr. Hellera a druhu k panu ministru financi a ministru socialni pece o povzneseni vyroby perletovych knofliku na jizni Morave.

Tisk 294. Interpelace senatoru dr. Mayr-Hartinga, dr. Naegle, dr. Spiegela a druhu k ministerskemu predsedovi a ministrovi vnitra o nemeckem zemskem divadle v Praze.

Tisk 299. Navrh senatora Hartla a druhu na zmenu vojenskeho zaopatrovaciho zakona ze dne 20. unora 1920.

Tisk 302. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 471) o zcizeni statniho nemoviteho majetku.

Tisk 303, Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 31), kterym se rozsiruje obor pusobnosti zivnostenskych inspektoru na Slovensku.

Tisk 304. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 389), jimz se povoluje uziti dilcich dluhopisu, jez budou vydany Moravou v uhrnne jmenovite hodnote 116 milionu Kc. k ukladani nadacnich, sirotcich a pod. kapitalu.

Tisk 305. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 30) o ochrane deti v cizi peci a deti nemanzelskych.

Tisk 306. Navrh senatoru dr. Adolfa Prochazky, dr. Karase, dr. Mudrone, dr. Krupky a dalsich clenu senatu na vydani zakona o vymereni zvlastnich sluzebnich pridavku soudcum, cekatelum soudcovskym a konceptnim urednikum statniho zastupitelstvi.

Tisk 307. Interpelace senatora Hrejsy a soudr. k panu ministru financi, post a telegrafu ohledne jmenovani uredniku VIII. a IX. hodn. tridy.

Tisk 312. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 565), kterym se urcuje podle §u 99 ustavni listiny ze dne 29. unora 1920, c. 121 Sb. z. a n., doba organisace radnych soudu I. a II. stolice a veskerych soudu vojenskych.

Tisk 313. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 887) o opatreni strojenych hnojiv v roce 1921.

Tisk 309. Zprava vyboru pro prozkoumani zpravy Staleho vyboru N. S. R. C. podle §u 54 ustav, listiny o cinnosti tohoto vyboru v dobe mezi prvym a druhym zasedanim prveho volebniho obdobi N. S.

Vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 213. Navrh senatora dra Karase a soudr. na upravu sluzebnich pozitku zrizencu obecnich a okresnich.

Tisk 256. Navrh senatoru dra Soukupa, dra Hellera a soudr., na zruseni vladniho narizeni z 19. prosince 1919, cis. 662 Sb. z. a n.

Tisk 257. Navrh senatoru dra Hellera, dra Soukupa a soudr., na zruseni vladniho narizeni z 19. prosince 1919, cis. 662 Sb. z. a n.

Tisk 258. Navrh senatoru dra Soukupa, dra Hellera a soudr., na doplneni zakona z 31. ledna 1919, cis. 75 Sb. z. a n. o ztrate mandatu clena obecniho zastupitelstva.

Tisk 259. Navrh senatoru dra Hellera, dra Soukupa a soudr., na doplneni zakona z 31. ledna 1919, cis. 75 Sb. z. a n. o ztrate mandatu clena obecniho zastupitelstva.

Vyboru narodohospodarskemu:

Tisk 248. Navrh senatoru Zulegera, Luksche a soudr. ohledne organisace Pozemkoveho uradu.

Tisk 263. Navrh senatoru Sevcika, dra Krupky, Kadlcaka, Sabaty, Sachla a soudr. na zmenu opatreni Staleho vyboru Narodniho shromazdeni R. C. podle § 54 ustav. listiny ze dne 8. rijna 1920 o uprave pachtovneho z polnich hospodarstvi a zemedelskych pozemku a o obnove drobnych zemedelskych pachtu (c. 586 Sb. z. a n.).

Tisk 264. Navrh senatoru Sevcika, Jilka, dra Krupky a soudr. na zmenu narizeni vlady ze dne 2. zari 1920 o uprave a uhrade cen mlynskych vyrobku.

Tisk 278. Navrh senatora Stastneho a spol. na zmenu narizeni vlady republiky Ceskoslovenske cis. 633 ze dne 2. prosince 1919, kterym se upravuje obchod vyrobky zelezarskych huti.

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 265. Navrh clenu senatu Hucla, dra Horacka a soudr. na castecnou zmenu zakona ze dne 25. rijna 1896, c.220 r. z., pokud se tyce novely ze dne 23. ledna 1914, c. 13 r. z., o primych danich osobnich zvysenim odpocitatelneho maxima za pojistovaci premii v pojisteni zivotnim a duchodovem od zdanitelneho prijmu.

Vyboru brannemu:

Tisk 272. Navrh senatoru A. Sachla. Sabaty a soudr. na zmenu branneho zakona ze dne 19. brezna 1920.

Vyboru socialne-politickemu:

Tisk 273. Navrh senatora Panka a spol. na zruseni uredniho pojmenovani "sluha" u zamestnancu ve statni sluzbe nebo ve sluzbe podniku a fondu statem spravovanych.

Tisk 279. Navrh sen. dra Kloudy, dra Veseleho, dra Brabce, dra Soukupa, dra Horacka a J. Lukese, aby vydan byl zakon o soudcovskych pridavcich sluzebnich.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru ustavne-pravnimu: narizeni vlady z 3. prosince 1920, cis. 638 Sb. z. a n., kterym se meni narizeni z 3. zari 1920, cis. 501 Sb. z. a n., o rozsireni pravomoci policejniho komisarstvi v Mor. Ostrave na Hlucinsko;

vyboru zivnostensko-obchodnimu: narizeni vlady z 9. prosince 1920, jimz se zrusuje zakaz urychleneho prodeje tkalcovskeho, pleteneho a stavkoveho zbozi.

Vyboru zivnostensko-obchodnimu a zahranicnimu:

Tisk 288. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni ke schvaleni smlouva o prozatimni uprave obchodnich styku mezi Ceskoslovenskou republikou a Kralovstvim Srbu, Chorvatu a Slovincu.

Predseda: Vlada navrhuje, aby o navrhu tom byla podana zprava ve lhute l0denni. Jsou namitky proti tomu navrhu? (Nebyly.)

Neni namitek.

Lhuta je prijata.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte): Vyboru iniciativnimu prikazan: Tisk 299. Navrh senatora Hartla a druhu na zmenu vojenskeho zaopatrovaciho zakona ze dne 20. unora 1920.

Tisk 306. Navrh senatoru dra Prochazky, dra Karase, dra Mudrone, dra Krupky a dalsich clenu senatu na vydani zakona o vymereni zvlastnich sluzebnich pridavku soudcum, cekatelum soudcovskym a konceptnim urednikum statniho zastupitelstvi.

Predseda: Zapis o 23. schuzi senatu radne overeny vylozen byl v senatni kancelari podle § 72 jednaciho radu k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapis ten za spravny a da se do tisku.

Navrhuji, aby dva body denniho poradu byly presunuty, a sice aby druhy odstavec denniho poradu byl projednavan napred a prvni teprve za nim.

Jsou proti tomuto postupu namitky? (Nebyly.)

Namitek neni, prikrocime k bodu druhemu misto prvnimu, jimz jest

Zpravodajem jest pan senator Sokol. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Sokol: Slavny senate! Nesmirnou byla valka, jake tvar sveta nevidela, nesmirnymi byly jeji nasledky, jimiz trpime kazdym dnem a nesmirnym jest tez dilo mirove, kde hromadi se, material tak obrovsky, ze jakkoliv dnes daleko pres dve leta jiz pocitame, prece jen nejsme jeste se vsemi mirovymi smlouvami hotovi a provadeni mirovych smluv bude znamenati jeste dilo primo nesmirne.

Dnes z vladniho materialu, jenz obsahoval ctyri smlouvy, predkladaji se senatu tri smlouvy: Prvni s Bulharskem, podepsana v Neuilly 27. listopadu m. r., dale smlouva s Madarskem, podepsana v Trianonu dne 4. cervna letosniho roku a konecne smlouva mezi staty cessionarskymi Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a Ceskoslovenskem o uprave vzajemnych vztahu. Smlouva treti, t. zv. "o hranicich", jest stale jeste projednavana jak ve vyboru zahranicnim senatu, tak i poslanecke snemovny a vyckava se prichod zodpovedneho clena vlady, pana ministra zahranicnich zalezitosti, aby projednani teto predlohy mohlo byti ukonceno a aby predloha mohla byti predlozena senatu s urcitym navrhem.

Velke dilo, jimz zabyvame se dnes, smlouva s Bulharskem a Madarskem, vyvolava v nas ovsem city velmi vazne. Prejeme si, aby Bulharsko, stat slovansky, citeni nasemu blizky, zdravou slovanskou politikou mirovou dostal se z nestesti, do nehoz valkou byl uvrzen. Avsak jestlize zvlaste vzpominame tohoto naseho pomeru k Bulharsku, nesmi to znamenati, ze by snad dnesni pomer a nase vule mirova ku statum jinym, s nimiz jsme mirove smlouvy uzavreli nebo hodlame uzavriti, byla mene oduvodnena a uprimna. Nasi vuli jest zachovavati vseobecny mir v kazdem pripade naprosto vazne a opravdove a starati se s veskerymi silami o obnoveni normalnich styku, nejen ve prospech nas snad, nybrz ve prospech vseobecneho miru svetoveho. Studium tohoto velkeho dila smlouvy s Bulharskem v Neuilly sur Seine a s Madarskem v Trianonu je ulehceno tim, ze z velke casti se veskrze kryje s ustanovenim miru s Rakouskem event. miru s Nemeckem ve Versailles.

Pripominam jen nektere body, ktere vubec se lisi, nebo ktere zasluhuji zvlastni pripominky z teto rozsahla smlouvy. Je to predevsim cl. 27. jak smlouvy Trianonske, tak smlouvy Neuillyske, ktery je ovsem zcela rozdilny, nebot obsahuje hranice noveho Madarska a Bulharska. Lituji, ze ustanovenim, jez stanovi nam jakesi predmosti pred Bratislavou, zaroven jest nam zabraneno provadeti jakekoliv prace opevnovaci, nebot zda se mi, ze duvody, ktere mluvily pro to, aby Bratislava byla opatrena predmostim, vyzadovaly spise take, aby tam byly vykonany prace opevnovaci. Musime tedy tim spise jinymi zpusoby, bedlivym pozorovanim svych sousedu, starati se o to, aby bezpecnost nasich hranic v tomto dulezitem miste nebyla ohrozovana.

Podobne zmenen je cl. 104. mirove smlouvy Trianonske s Madarskem, jenz stanovi, ze Madarsko muze vydrzovati nejvys armadu 35.000 muzu pocitaje v to i dustojniky i zalozni telesa.

Dale odst. 4.- 6. cl. 207, kde se jedna o vzajemnych dodavkach uhli, lignitu, pozivatin a surovin.

V cl. 232 a 233 jsou rusena veskera opatreni od 3. listopadu 1918 az do pusobnosti mirove smlouvy o majetku a pravech prislusniku mocnosti spojenych a sdruzenych. Zadne promlceni nemuze byti namitano prislusnikum techto mocnosti pro opomenuti formalit predepsanych zakonodarstvim madarskym z doby po primeri az do doby, kdy mirova smlouva nabude pusobnosti.

Dalsim dulezitym ustanovenim smlouvy Trianonske jest cl. 249, ktery stanovi, ze odkazy, dary, stipendia a nadace zalozene a zrizene v byvalem kralovstvi Uherskem a. urcene prislusnikum z byvaleho kralovstvi Uherskeho, da Madarsko, pokud jsou tyto majetky na jeho uzemi k disposici one mocnosti spojene neb sdruzene, jejimiz prislusniky osoby Ony nyni jsou, a to i v tom pripade, kdy pozitky cini se odvislymi od statniho obcanstvi madarskeho.

Cl. 306 budeme pozorovati s jakymsi melancholickym usmevem, nebot jest to zbytek velke nasi tuzby, jiste oduvodnene, jejiz dulezitost je stejna jako drive, totiz korridor mezi nami a Jugoslavii. Tento zbytek znamena, ze Madarsko zarucuje statu Ceskoslovenskemu s ohledem na dulezitost svobodneho spojeni s morem Jaderskym pravo, vesti vlastni vlaky na uzemi madarskem po dvou tratich z Bratislavy smerem na Rjeku. Tyto vlaky nesmi slouziti mistni doprave, leda po zvlastni umluve mezi sucastnenymi staty madarskym a ceskoslovenskym.

Pro hospodarske styky s Bulharskem upozornuje v duvodove zprave zahranicni vybor na cl. 150, jimz veskere vyhody, svobody a vysady dovozni, vyvozni neb pruvozni, jez by Bulharsko povolilo kteremukoliv statu, budou se soucasne a bezpodminecne vztahovati na vsechny staty spojene a sdruzene.

Tyto dve smlouvy, jez predkladame ke schvaleni, tykaji se pomeru mezi staty zvitezivsimi a porazenymi. Dalsi smlouva, t. zv. Traite entre les etats successifs de la monarchie Austro-Hongroise signe Sevres le dix aout 1920, tyka se upraveni pomeru mezi staty, jez mezi sebou nevedly valku.

Dovolim si upozorniti hned na jakysi rozpor dosti interesantni pro pravniky, jenz spociva v tomto nazvu. Byla ucinena namitka a bylo upozornovano velmi horlive, ze francouzsky titul uvadi slovo "successifs", kdezto cesky preklad mluvi o smlouve mezi "cessionarskymi staty". Neda se upriti, ze do francouzskeho titulu se vloudilo jakesi nedorozumeni, jakasi nepresnost v oznaceni "etats successifs". V tomto pripade by pro nas to mohlo miti dosti mrzute dusledky, ponevadz by to znamenalo, ze postupujeme nejen uzemi, nybrz ze jsme nastupci v ohledu zavazku i v ohledu dluhu i po pripade v jinych takovych pomerech. Teto nepresnosti vyhyba se preklad cesky, jez ma vyznam vnitrostatniho zakona a jenz se tudiz musi snaziti o to, aby myslenku, jez ve smlouve samotne jest ulozena stejne jako ve vsech ostatnich mirovych smlouvach, totiz ze nejsme succesivnimi nejakymi nastupci vyjadril, a proto se mluvi v ceskem preklade "o smlouve mezi staty cessionarskymi."

V teto smlouve se upravuje cela rada opatreni a otazek, byt jen prozatimni formou. Pro nas i v prozatimni forme je dulezita, nebot zamezuje moznost sporu, vyhyba se nedutklivostem a pripravuje pro trvale definitivni upraveni jiz pevny a trvaly zaklad.

Zahranicni vybor, jenz velmi vital tato ustanoveni prozatimni smlouvy v Scvres, ve zvlastni resoluci upozornuje na cl. 9. V cl. 9. pojednava se o choulostive otazce pensi a platu byvalych zamestnancu monarchie rakousko-uherske, citaje v to i Bosnu a Herzegovinu, z nichz valna cast nebyla prevzata ani do sluzeb zadneho statu a ani tudiz nemuze pouzivat zadne pense. Jejich situace je nesmirne ovsem trapna a je tudiz zcela oduvodnena resoluce, kterou si zahranicni vybor dovoluje vam predloziti ve cl. 9.

Jestlize, vazeni panove, vzpominam zvlaste jeste cl. 2. naseho navrhu, ve kterem se uklada vlade, aby smlouvy tyto publikovala ve sbirce zakonu a narizeni, pak, panove, chci tim pripomenouti, ze to neni pro nas tentokrate formalitou, a ze bylo potrebou zahranicnimu vyboru, aby ve sve podrobne debate vyjadril velke uznani te nesmirne praci, ktere se podjal pravni odbor zahranicniho ministerstva prekladem techto smluv tak rozsahlych, ve kterych se pevne ustaluje pravni terminologie pro urcite pomery nase na dlouha desitileti, prace, ktera je tim zasluznejsi, ze musila byti vykonavana s neobycejnym napjetim sil a s velikym spechem.

Dovoluji si tudiz jmenem zahranicniho vyboru prositi, aby senat prijal a schvalil navrh mnou zde predlozeny, jakoz i resoluci zde soucasne tlumocenou. (Vyborne!)

Predseda: Zahajuji debatu. Ke slovu jsou prihlaseni tito recnici: Pan senator dr. Heller, dr. Ledebur, dr. Spiegel, dr. Schmidt. Recnickou lhutu ustanovuji takto: Pro recnika nemecke strany socialne-demokraticke na pul hodiny, pro ostatni recniky ctvrt hodiny.

Je namitka proti tomu? (Nebyla.)

Namitka neni, lhuta je prijata. Udeluji slovo prvnimu recniku senatoru dru Hellerovi.

Sen. dr. Heller (nemecky): Slavny senate! Pred nekolika malo dny skoncili jsme v nepritomnosti pana ministra financi rozpoctovou debatu. Odrikal zde svoji kratkou rec a pak zmizel. Zvlastniho zajmu na debate tudiz v senate neprojevil. Dnes koname debatu o mirovych smlouvach v nepritomnosti pana ministra zahranicnich veci. Ackoliv jsou zde jeho zastupci, on sam neni pritomen, a az do. dnesniho dne neuznal pan ministr zahranicnich veci ani jednou - az na jednu vyjimku, ku ktere prikrocim ihned - nutnym, aby dal senatu zpravu o zahranicni situaci statu. Tato jedina vyjimka vztahuje se k osobni zalezitosti pana ministra, ktera pro neho zajiste byla dulezitou a take pro nas byla dulezitou. Ale rozhodne radeji bychom byli videli, kdyby pan ministr behem techto mnoha mesicu prece jednou chopil se prilezitosti, aby nam podal vysvetleni o zahranicni situaci statu, a kdybychom rovnez my byli meli prilezitost v jeho pritomnosti prednesti to, co se nam jevi byti nutnym. Musime se spokojiti, ze slavna vlada nepovazuje za dulezite dati nam zde vysvetleni, a musime vyckavati jine prilezitosti, az pan ministr zahranicnich veci bude zde pritomen a poda nam vyklad, podrobny vyklad o zahranicni situaci.

Nyni, panove, jsem k svemu politovani nucen v otazce mirovych smluv jmenem sve strany zaujmouti zamitave stanovisko, k svemu politovani proto, ze prave nase strana odjakziva byla tou, ktera si miru vsemi silami nejen prala, nybrz pokud mozno pron pusobila, nebot mir byl pro nasi stranu od jakziva nejdulezitejsim bodem programu a protoze jeste kratce pred valkou mezinarodni kongres v Basileji mirumilovnost, prani, touhu po miru a vuli k miru mezinarodni socialni demokracie nejeklatantnejsim zpusobem vyjadril. Tim obtiznejsim jest pro nas, ze musime zaujmouti stanovisko proti mirovym smlouvam a povazujeme za svou povinnost nase stanovisko zde zvlaste oduvodniti.

Vytkl jsem ve vyboru zahranicnim, ze mirove smlouvy o nekolika stech strankach maji byti v tak kratke dobe projednany, a uzavreny. Bylo mi na to odpovedeno, ze asi 90 % i vice obsahu techto mirovych smluv ma uplne stejne zneni s mirovymi smlouvami uzavrenymi ve Versailiesu a v St. Germainu. Jiz sama tato okolnost staci pro nas, abychom tyto smlouvy prave tak odmitli, jako jsme to ucinili se smlouvami ve Versailiesu a St. Germainu.

Jestlize tyto smlouvy maji z vetsi casti stejny obsah, jako smlouvy s Nemeckem a Rakouskem, musime dojiti k odmitavemu stanovisku. Jestlize jeste pri uzavirani mirovych smluv s Nemeckem a Rakouskem minuleho roku jsme mohli pochybovati o pusobeni techto mirovych smluv, dnes zadna pochybnost neni jiz mozna. Dnes jest jasno, ze sotva kdy byly ve svetovych dejinach mirove smlouvy, ktere by tak neblaze v kazdem ohledu pusobily, jako smlouvy Versailleska a St. Germainska a nyni take mirove smlouvy Scvreska a Trianonska.

Panove! Pozorujme, jake politicke nasledky mely tyto mirove smlouvy. Byly to smlouvy, ktere nepricitaly porazenym statum obeti, jez by byly v dosahu moznosti, obeti, ktere porazeni vzdy na sebe vziti musi, nybrz mirove smlouvy, ktere znamenaji pokoreni porazenych statu a ktere tyto staty a narody meni ve staty a narody druheho radu.

Dnes vidime nasledky techto mirovych smluv tak zrejme, ze se musely kazdemu stati jasnymi. Od uzavreni techto mirovych smluv nemuze Evropa a svet nalezti klidu. Od te doby panuje nepretrzite neklid a nepretrzite vynoruji se nove moznosti valky. Tyto mirove smlouvy odsoudily premozene staty, jak jsem jiz rekl, k uloze pokorenych a temer k uloze otroku. Skutecne musi dnes porazene staty pracovati pro staty vitezne a ackoliv pry Ceskoslovensko patri k statum viteznym, ani ono z toho neni vylouceno; porazene staty staly se pouhymi hospodarskymi koloniemi statu viteznych. Nasi delnici, nas prumysl pracuje dnes z vetsi casti pro podnikatele a kapitalisty viteznych statu, jsme porazeni v kazdem smeru, a take my nejsme nicim jinym nez heloty viteznych statu.

Velka protiva, ktera dnes Evropu ovlada, jest protiva mezi Francii a Nemeckem. Pripoustim beze vseho a nesluselo by mne zapirati, ze Nemecko a zvlaste Prusko jsou z velke casti vinny touto valkou. Pripoustim, ze Prusko se dopustilo v teto valce cinu, ktere se pred moralkou a dejinami nikdy nedaji ospravedlniti. (Sen. Hartl [nemecky]: Jenom Nemecko?) Mluvim nyni pouze o tomto pomeru. Ale tyto ciny nechce nikdo napravovati, proti tomu by nikdo nic nenamital, a Nemecko nejmene. Nahrada zpusobenych skod jest zcela samozrejmou. Ale jak jedna se s Nemeckem? Az do dnes, dva roky po skonceni valky, nevi jeste Nemecko, co ma platiti, a pripada mi to jako donucovani, ktere se na Nemecku provadi. Chteji se pokusiti a prihlizeti, jak bude moci platiti, a dle toho chteji prizpusobiti nahradu. Co znamena nahrada? Nahrada neznamena nic jineho, nez zpusobene skody opet napraviti. Jest to prec urcita cifra, skutecnost, ktera existuje; davno bylo by byvalo mozno rici, ktere skody se maji napraviti a ceho jest zapotrebi, aby se tyto skody napravily. To se dosud nestalo. Nepretrzite hrozi ozbrojena pest Francie na hranicich Nemecka vpadem do Rurskeho uzemi. Hrozi se odtrzenim Horniho Slezska, uplnym ochromenim a rozkouskovanim, a to v podstate jest pricinou, ze svet a Evropa nemohou dojiti klidu. Kdyby byla mela tato valka za nasledek porazeni carskeho Ruska, senilniho, zbabeleho, podleho Rakouska a hrozneho militaristickeho Pruska, nikdo by to byl neprivital s vetsi radosti nezli my. Ale aby byl na misto pruskeho militarismu dosazen francouzsky a bohuzel take cesky militarismus, aby na misto ruskeho carismu nastoupil carismus Dohody, pro to veru tuto valku nebylo treba vesti. Nebot ackoliv hrozivy a spatny byl prusky militarismus a rusky carismus a spatne bylo - nechci uziti zadneho tvrdeho vyrazu - Rakousko, vesti valku s tak obrovskymi obetmi, aby se nahradil militarismus stejnym militarismem, stejnym carismem a stejnou senilnosti, pro to byly veru marne prineseny obrovske obeti valky!