Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 26. schuze (obsah, prilohy) |

Dolu  Dalsi

Zacatek schuze v 11 hod. 8 min. dopoledne.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, KIofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Vlcek a dr Stojan.

111 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Cerny; ministri dr Burger, dr Fajnor, dr Fatka, dr Gruber, dr Kovarik, dr Prochazka, dr Susta; spravce ministerstva financi dr Englis.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda Prasek (zvoni): Zahajuji s chuzi.

Udelil jsem dovolenou na dnesni schuzi senatoru dr Kovalikovi, do vanocnich svatku senatorovi Sperovi. Senator Konecny zada za udeleni dovolene do konce tohoto roku pro nemoc.

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s udelenim teto dovolene, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Zadana dovolena jest udelena.

Pani senatori dr Vetter-Lilie, JeIinek, dr Spiegel a spolecnici ucinili k predsednictvi senatu dotaz stran tisku nalehave interpelace tykajici se pametniho spisu, predlozeneho v roce 1919 mirove konferenci a pojednavajiciho o problemu Nemcu v Cechach.

K dotazu tomu dovoluji si odpovedeti toto:

Podle §u 68 jedn. radu senatu rozhodne senat hlasovanim, zda a kdy jest o interpelaci, ktera je pany dotazovateli oznacena za nalehavou, zahajiti rozpravu. V usnesene rozprave musi interpelovany clen vlady na interpelaci odpovedeti.

Interpelace, o niz jde, je jiz vytistena, nemohla vsak byti rozdana proto, ze by, jakmile by se tak stalo, musil senat uciniti usneseni podle § 68 jednaciho radu. Kdyby pak bylo rozhodnuto, ze konati se ma rozprava, musil by ministr veci zahranicnich dati na interpelaci odpoved. Dr Benes vsak, jak vseobecne znamo, meska mimo Prahu a tato okolnost byla duvodem, proc prozatim bylo upusteno od rozdani interpelace tiskem.

Nikterak nebylo vsak umyslem zkracovati interpelacni pravo clenu senatu.

Tiskem rozdany byly tyto spisy. Zadam, aby byly precteny.

Sen. tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 267. Interpellacia senatora Durcanskeho a spolecnikovi na p. ministra skolstva a narodnej osvety o gymnaziach nabozenskeho razu na Slovensku.

Tisk 281. Odpoved ministra zemedelstvi na interpelaci senatoru Thore, Tycky, Kotrby a soudr. v pricine pridelu drivi drevo obrabejicim zivnostnikum (tisk 84).

Tisk 282. Odpoved spravce ministerstva financi na interpelaci senatora Hrejsy a soudr. ohledne zaradeni soudniho okresu vizovskeho na Morave do II. obvodu podle tabulek Brdlikovych (tisk 90).

Tisk 285. Navrh senatora Folbera a soudr. na snizeni dane z uhli.

Tisk 286. Interpelace senatora dr Reyla a soudr. k ministru pro zasobovani lidu o neosvobozeni ustavu pro hluchoneme v Hradci Kralove od placeni priplatku za mlynske vyrobky.

Tisk 287. Interpelace senatoru dr Kloudy, dr Veseleho, dr Krouskeho a soudr. na pana ministra spravedlnosti o neopravnene domovni prohlidce u advokata dr Ivana Dolynskeho v Uzhorode.

Tisk 288. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni ku schvaleni smlouva o prozatimni uprave obchodnich styku mezi Ceskoslovenskou republikou a Kralovstvim Srbu, Chorvatu a Slovincu.

Predseda: Z predsednictva prikazan byl vyboru iniciativnimu tento navrh:

Sen. tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 285. Navrh senatora Folbera Karla a soudr. na snizeni dlane z uhli.

Predseda: Zapis o 22. schuzi senatu radne overeny vylozen byl v senatni kancelari podle § 72 jednaciho radu k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym panem senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapis ten za spravny a da se do tisku.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu a sice k

1. pokracovani v rozprave o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona pro rok 1921. Tisk 284.

Udeluji slovo p. sen. Rohackovi.

Sen. Rohacek: Slavny senat! Dovolte mi, aby som v kratkosti reflektoval na rec pana kolesu senatora Mudrona.

Vcera vo svojej reci povedal, ze Cesi a Slovaci su dva rozne narody.

Ja som sa o sokolskom slete tohoto roku mol slavnostne osvedcit, ze Cesi a Slovaci su jeden narod, jednej krvi rodni bratia a kto tvrdi nieco ineho, pacha narodnu zradu. (Hlas: To je vase fantasie!) Dnes musim to iste opakovat. Historia v tejto veci je nesvorna. Ze sme recove jeden narod, to pred par rokmi dokazal profesor Pastrnek ked navratil madarskej vlade sluziaceho filologa Czambela ktory chcel dokazat pre politiku madarsku, ze sme dva narody. My mame jedon pravopis, pravidla o yosilone tie iste a spolocne. Do 18 stoletia pisali Slovaci len cesky. Mame jedny narodne zvyky, jednu rec a mali sme i spolocnu vieru. Ze sme dva narody, tvrdia nasi narodni protivnici dla hesla: Divide et impera. (Tak jest! Vyborne!) Osvedcujeme a tu slavnostne: Cesi a Slovaci su a budu jeden narod na veky (Hlucny potlesk.) Neviem kam by kolega zaradil potom moravskych Slovakov? Hranice hor prestaly, preto si nekladme ani hranice ducha.

Dalej, slavny senat, bolo tu povedene panom kolegom sen. Mudronom, ze vraj minister slovensky Srobar je pricinou dnesnych neblahych pomerov na Slovensku. Tymto sa mu iste krivdi. Minister Srobar prevzal Slovensko rozvratene bez uradov, bez vrchnosti, ba povedel by som skoro bez jednoho policajta a predsa tento Srobar to Slovensko konsolidoval, ochranil majetky a zivoty, a na kolko to bolo mozne zaviedol poriadok. Chyby oko clovek moze mat, ale ze chcel dobre Slovakom, tomu upierat nemozno a to mu iste i historia prizna.

Pricinu dnesnych neblahych pomerov pan kolega senator nech hlada inde. Prvy minister slovensky ma nehynuce zasluhy o Slovensko. (Vyborne!)

Slavny senat! Este v kratkosti chcem pohovorit k rozpoctu. Strana slovenska narodna a rolnicka ma v programe hajit i zaujmy remeselnicke. Madarske vlady potlacovaly remeselnictvo na ukor tovarenskeho priemyslu, takze mnohi remeselnici boli nuteni miesto samostatnych remeselnikov stat sa fabrickymi robotnikmi, proletarmi. I nasa vlada dost macossky zaopatruje remeselnictvo slovenske. Povalecny kredit 6.000 K, je tak maly obnos, ze ani primitivne remeslo, robit metly, nemozno s tym zacat. Kladieme vlade ulohu, aby remeselnictvo na Slovensku dvihala z primitivnej vyroby na umelecku vyrobu zakladanim ucnovskych skol, ktore nech opatri dobrymi ucebnicami, a dalej zakladanim odbornych skol, aby napomahala zaopatrovat suroviny a potrebne stroje a nastroje. Polnohospodarski prislusnici maju svoju pozemkova reformu. I my sa dozadujeme reformy na vybudovanie remeselnickeho stavu, aby remeslo malo zlate dno. V rolnictvo a remeselnictve su nase zaklady. Pozemkova reforma rozmnozi a posilni nas narod a to iste urobila by i reforma v nasich remeslach. Remeselnika tlaci jednokorunovy priplatok na muku, tlaci ho nemocenska pokladna, tlaci ho vyrobkova dan, vysoke mzdy, u vas sa plati 2-7%, my platime 10% vyrobkovej dane, pravo tak ako velke tovarne kapitalisticke. Mnoho by bolo toho, co by bolo mozno k rozpoctu povedat, ale koncim. Korekturu na rozpocet robit nemozno, mame vsak nadeju, ze pan minister obchodu a priemyslu bude mat na zreteli pasu biedu a bude nam pomahat, aby sa uskutocnilo to porekadlo, ze remeslo ma zlate dno. Rozpocet v celku prijimame. (Hlucny potlesk.)

Predseda: Dalsim recnikem je pan senator Babka. Udeluji mu slovo.

Sen. Babka: Vazeny senat! Mal som povodne umysel k statnemu rozpoctu prehovorit vo vacsej reci, ale ponevac je vymerany cas tak velice kratky, rozhodol som sa vo svojej reci len na to poukazat, co pokladam za potrebne, ciastocne aby som mohol reflektovat na reci, ktore tu boly prednesene, menovite so strany ludovej. Mal som povodne v plane, ze budem hovorit hlavne k rozpoctu ministerstva skolstva a narodnej osvety. Ale, ako som uz povedal, cas je vymerany a tu len kratko sa toho dotknem.

Odpustte, vazeni panovia, ze preto, ze zo svojej prichystanej reci mozem povedat len zlomky, bude moja rec velmi nesuladna, nebude to mojou vinou.

Vazeny senat! Ako som uz povedal, vytrhnem zo svojej reci to, cim mozem reflektovat na prednesene slova so strany ludovej.

A tu predovsetkym som chcel nieco prehovorit o rozpocte ministerstva narodnej obrany. Majuc pred ocima rozpocet narodnej obrany, napada ma otazka, co je pricinou toho, ze v nasej armade nemame slovenskych dostojnikov alebo v tak nepatrnom pocte, ze to nestoji za slovo. Nechce sa snad nasim Slovakom byt dostojnikmi, alebo su snad v armade odstrkovani od vlastencov slovenskych? Hovorilo sa, ze to posledne je pricinou. Bolo-li by tomu tak, vazeny senate, tak by to nesluzilo k ani k utuzeniu priatelskeho, bratrskeho pomeru medzi Cechmi a Slovakmi, ani k povzneseniu vojenskeho ducha nasich slovenskych vojakov,

Slavny senate! O mne je vseobecne zname, ze som uprimnym Cechofilom. Ceskoslovensku vzajemnost som pestoval pred 40 rokmi a pred 16 rokmi madarska porota odsudila ma pre moje styky s Cechmi. Uverite mi tedy, ze nehovorim zrovna z antipatie proti dostojnikom ceskym, ked ziadam, aby pan minister narodnej obrany ucinkoval v tom smere, aby pocet slovenskych dostojnikov v nasej armade bol rozmnozovany, ovsem nie na ukor Cechov. Viem zo zpravy pana ministra narodnej obrany v poslaneckej snemovni, ze dostojnicka draha v nasej armade je nevabiva.

Jak je to tedy, ze mame tolko dostojnikov, ze dla mojich informacii pripada jeden dostojnik na kazdych 8 obycajnych vojakov a jeden poddostojnik na kazdych styroch vojakov?

Vazeny senate! Nie som vojakom ani strategom, ale myslim, ze taky pocet dostojnikov nenie potrebny. Mame heslo, ze republika musi sporit. Nebolo by snad dobre, aby sme to pocali s redukovanim poctu dostojnikov?

Vazeny senate, ked som uz pri armade, chcem reflektovat na to, co tu pan senator Zavoral o nej predvcerom povedel. Povedal totiz to, ze menovite na Slovensku dopustila sa hroznych prehmatov, zvlast v ohlade nabozenskom. Urazila nabozenske city dobreho, hlboko nabozenskeho ludu slovenskeho.

Vazeny senate! Ako pozorujem, ludova strana stale vytyka kapital z tych niekolko polutovania hodnych pripadov, ktorych sa niekolko ceskych vojakov na Slovensku dopustilo Ako ja viem, vazeni panovia, v niekolko pripadoch poskriabali nejake sochy svateho Antoninka a Jana Nepomuckeho. Ja, vazeni panovia, neschvalujem take pokracovanie, ktore nikomu nesluzi a neschvalujem ho tym viac, ze ta mrtva hmota toho svateho Antoninka nikomu neskodi.

Takyto pripad stal sa, vazeni panovia, na Slovensku bezprostredne po prevrate. Od tych casov nebolo podobneho pripadu. Hresia tedy ti panovia, ktori davno minule veci stale ohrievaju a dobry krotky lud slovensky drazdia proti Cechom tym, ze vyhlasuju, ze mu Cesi beru vieru. Prestante, panovia, s tou nejapnou pomluvou! Ukazte nam jediny pripad, kde vzal Cech Slovakovi vieru. A co je viera? Je to snad kus hadru, ktory mozno niekomu odobrat Sami ucite, pani od ludovej strany, ze viera sidli v srdci cloveka. Ci je mozno vyrvat niekomu zo srdca vieru? Dobremu krestanovi nikto nemoze vyrvat zo srdca vieru, naopak jako ocel tvrdne pod uderom kladiva, tak sa viera opravdiveho krestana utuzuje pokusenim sveta. Tak ako rigorozna panna nepodlahne pokuseniu vilnych muzov, tak dobry krestan odola pokuseniu sveta. Musi ta viera ludu stat na velmi slabych zakladoch, ked sa o nu tak bojite! Menujete lud slovensky hlboko naboznym? V com, tazem sa, panovia z ludovej strany, javi sa naboznost ludu slovenskeho? A preco menujete lud slovensky naboznejsim nez cesky? Preto snad, ze slovensky lud chodi pilne do kostola a viac sa modli ruzenec nez cesky clovek? Panovia, to je naboznost? To nenie este zdaleka naboznost. Uz Kristus hovoril, ze: tnie kazdy, kto mi rika pane, paneT, nie kazdy je naboznym, kdo chodi do kostola a klaka pred sochami, t. zv. sochami svatych. Nabozenstvo sa nejavi v slovach, ale v skutkoch. Uz Pismo hovori: tPo ovoci jejich poznate je.T Hla, panovia od ludovej strany, po ovoci "po skutkoch poznavame cloveka a nie po tom, jestlize klaka pred sochami Panny Marie alebo niekoho ineho. Ludu svojmu vzdy predstavujete starych zidovskych fararov stareho zakona, ktorych volate tfarizejciT, ako ludi falosnych, ktori sa modlili na uliciach a naroziach domy, aby ludmi boli pokladani za svatych. A co hovoril o nich Kristus? Ze su to obycajne hroby, ktore su zvonku pekne, ale vnutri je smrad. Tedy nebudte ani vy, panovia, farizej a neklamte ani sami seba. Ano, lud slovensky je hlboko nabozny jazykom i zovnajskom, ale javi sa jeho naboznost i v skutkoch? Ci Slovak zachovava desat Bozich prikazani lepsie nez Cech? Ani zdaleka. Po ovoci jejich poznate je. Pokial tedy ti, ktori o Cechoch tvrdia, ze beru Slovakom vieru, nedokazu, ze su lepsi v skutkoch, su to neuprimni, osemetni ludia, ktori hesla o naboznosti Slovakov upotrebuju len za prostriedok ku svojim cielom. Hovorite tolko, panovia, o tej naboznosti, o tej krestanskej laske a ja sa vas tazem, panovia, je-li to tiez naboznost, ked v Namestove, Sastine a Pruskom panovia z ludovej strany nastvali lud a prelievali krv ludsku, a dalej, ci bola to naboznost, ked panovia z ludovej strany nastvali katolicky lud, ze zbil na ceste znameniteho katolickeho farara, vytecneho spisovatela katolickej cirkvi, do umoru v mene Bozom. To bola naboznost! (Hlas: To byla ohavnost!) A to panovia z ludovej strany nastrojili, a chudak dokonal a zaplatil vasu naboznost svojim vzacnym zivotom.

Aj do volebneho prava vojakov sa pan opat Zavoral zadrapil. Som presvedceny, panovia, ze by ludova strana, menom ktorej pan sen. Zavoral hovoril, neriekla ani slovicka proti volebnemu pravu vojakov, keby pri volbach hlasovali s ludovcami. Ale ponevac su nasi vojackovia na tolko vyspeli, ze sa k ludovej strane hlasia len nepatrnym procentom, preto sa pan sen. Zavoral tak velmi zadrapil a tak velmi perhoreskuje volebne pravo vojakov. Ale mne, vazeni panovia, to perhoreskovanie z ust pana sen. Zavorala tym divnejsim prichodi, ze on, ktory ako knaz hlasa pravdu a mozna ze i rovnost, predsa chce byt v ociach nasich vojakov nespravodlivym.

Vazeny senate! Kdo ma v republike povinnost, ten nemoze byt vyluceny zo ziadneho prava, ktore republika dava svojim obcanom. Nasi vojaci sa strannicky nechovaji. (Sen. Durcansky: My s tim souhlasime! Ne, aby se nestrannicky nechovali, nybrz vsestranne!) Ponevac pre vase slavnosti nehlasuju.

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Sen. Babka (pokracuje): Darmo vykrucate. Vazeni panovia! Ked hovorim o tych povinnostiach, poviem, ze nasi vojaci maju jednu najvaznejsiu a najtazsiu povinnost, to jest branit vlast proti nepriatelovi. Vojak ma povinnost postavit sa pred nepriatela, ale aby potom mal pravo rozhodovat o svojej ujme, toho v tej republike ludova strana nechce dopriat. To je trocha divna logika!

Vcera pan sen. Sevcik vo svojej reci spomenul autonomiu Slovenska, o ktorej tvrdil, ze ju lud slovensky ziada. Slavny senate! Hovorim to uprimne, nechcem tym zneuznavat lud slovensky, ked hovorim, ze nas lud slovensky v najvacsom procente ani nevie, co autonomia je. (Vykriky senatoru ceskosl. strany lidove.) Ani vy neviete, co je autonomia! A ti z ludu slovenskeho, ktori predsa vedia, co autonomia je, co by znamenala autonomia Slovenska, ti sa jej ani zdaleka neziadaju. Pan sen. Sevcik spomenul, ze by autonomia Slovenska viedla k jeho rychlemu skonsolidovaniu. Ano, vazeny senate! Pan sen. Sevci k ma pravdu. Autonomia Slovenska by viedla k jeho konsolidovaniu s Madarskom! Ze sa nemylim, na dokaz toho, vazeni panovia, mozem vam uviest ako korunneho svedka v Komarne vychadzajuci madarsky casopis tA-hirekT zo dna 8. decembra t. r. 1920, ktory pise celkom otvorene a nezaobalene, ze by autonomia Slovakov nebola ich autonomiou, ale autonomiou Madarov. A to velmi dobre vedia pani z ludovej strany a vie to kazdy rozumny a poctivy Slovak. Preto si toho statocny, rozumny a do buducnosti vidiaci Slovak ani neziada. Vie, ze ich spasa je v jednotnej, na casti nerozdelenej republike Ceskoslovenskej a v tesnom spojeni s bratmi Cechmi. Ze by bola autonomia Slovenska jeho smrtou najlepsie dosvedcuje nam to, ze autonomiu pre Slovakov ziadaju sami Madari.

A, panovia, este uprimne a otvorene slovo. Poviem, ze na Slovensku ziadna politicka strana si neziada autonomie slovenskej, jedine strana ludova. Strana ludova si ziada autonomiu Slovenska, vsak nie preto, aby to Slovensko bolo nezavislym na Cechoch, aby ho snad bratia Cesi nevysavali a nevykoristovali, ale preto, by strana ludova na Slovensku prisla k heslu, aby ona bola panujucou. Slovom, na chce uviest sem davne panovanie katolicizmu! (Sen. Durcansky: Ona ma na to pravo!) Tak si tedy vezmite tu autonomiu. (Sen. Durcansky: Vsak ona prijde sama! - Ruzne vykriky. - Senator Wallo: Ano, my chceme ist spolocne Cechmi, ale nie s tymi zlymi, ale s tymi dobrymi, a dufame, ze dojde hu konsolidacii! - Predseda zvoni.)

Vazeny senat! Povedel som na pociatku svojej reci ze by som chcel hlavne hovorit o rozpocte ministerstva skolstva a narodnej osvety. Poviem k tomu len niekolko slov. Ako viete vsetci my Slovaci sme nemali na Slovensku ziadnej - doslovne - ziadnej skoly ani tych takzvanych obecnych skol, ani tieto neboly nasimi skolami, tie boly az uplne v drapoch nasich tyranov, nasich Madarov. Po slobode, ktoru sme dostali dna 28. oktobra 1918 vsetky tieto skoly, ktore sluzily k ohlupovaniu a madarizovaniu nasich deti a nasho celeho Slovenska okamzite presly do nasej spravy, clo nasho vlastnictva nas naplnilo nekonecnou radostou. Ta nasa radost bola tym vacsia, ze i vsetky stredne skoly na Slovensku sa staly nasim majetkom a ze nase slovenske deti mohly byt vychovavane vo vyssich skolach b reci materskej, v reci slovenskej.

Takychto vyssich skol mame na Slovensku 38 - rozumiem tym skoly stredne a ked k tomu pripocitame asi 12 strednych skol takzvanych konfesionalnych, tak by sme mali na Slovensku asi 50 skol strednych. Teda, panovia, po tom nicom, coho sme na Slovensku nemali, mame dnes na Slovensku aspon 50 strednych skol tvrdim, ze nam zatym postaci. Ale vazeni panovia, daleko a nekonecne horsie stojime si v ohlade obecneho skolstva. Na Slovensku mame, ako vidime z rozpoctu, len 821 skol obecnych, ovsem mimo to mame este takzvane skoly konfesionalne, ale to vsetko nestaci. Dla mojej mienky bolo by potrebne najmenej patraz tolko skol obecnych postavit na. Slovensku. To jest najpalcivejsia otazka. Povinnostou ministerstva skolstva a narodnej osvety je, aby na Slovensku v najblizsej dobe zriadilo co mozna najvacsi pocat obecnych skol. Ponevac vieme, ze nasa republika stoji a rada s obecnou skolou, ponevac vieme ze zakladom republiky potazmo zakladom celej osvety je obecna skola, navrhujeme potazmo ziadame, aby vlada na Slovensku zriadovala cim viac skol statnych, ponevac vieme, ze bude jednotnou skolou na Slovensku, v ktorej sa nebude pestovat nabozenska nesnasanlivost a v ktorej sa nebude drazdit proti konfesiam, proti triedam, ale ktora bude viest len k pokroku svojich malych odchovancov. Takou skolou nechce a nemoze byt skola cirkevna. Vieme ze sa v tej skutocne vsetko ine pestuje, len nie opravdovy pokrok a kultura!

A preto volam na zdar cim vacsiemu poctu obecnych skol statnych a spolu oznamujem, ze nasa strana bude v kazdom ohlade i vo vseobecnosti i v podrobnostiach hlasovat pre statny rozpocet. (Vyborne!)

Predseda: Dalsi prihlaseny recnik jest pan sen. Jilek. Udeluji mu slovo.

Senator Jilek: Slavny senate! Pri prave projednavanem rozpoctu nesmime operovati jen temi ciframi, ktere zde mame v tech ruznych knizkach, nybrz jest take potrebi, abychom se podivali na to, jak ruzne pri tom se jich pouziva.

Chci mluviti o ministerstvu socialni pece a sice mame tam polozku tzaopatrovani vdov a sirotku po padlych vojinechT, Jest to sice znacna polozka, ale ten obnos, ktery je v rozpoctu preliminovan pro vdovy a sirotky, jim nepomuze, pak-li tech podpor nedostanou. Podivejte se a ptejte se, velecteni panove, venku - meli jste jiz mnoho prilezitosti k tomu - co ty vdovy a sirotci rikaji. Jsou zadosti jiz dva roky podane, bylo nekolikere vysetrovani, ale vdova nema penez, deti nemaji co jisti. Prave minuly tyden byla u maje vdova, ktera ma pet deti a nemocnou matku, sama jest take nemocna. Na techto pet deti ji byla v kvetnu zastavena vyzivovaci podpora, na techto pet deti bere 60 korun zalohy mesicne! Tedy pet deti, ona churava a churava matka, 7 osob, a jako zalohu bere 60 korun mesicne! Velecteni panove, to pak neni socialni pece o tyto vdovy, to znamena uz nechci rici co pral bych tomu, kdo toto zavinuje, ze doposud ony valecne vdovy a sirotci nedostavaji svych rent, ktere jim zakonem prisluseji, ze vsechny zadosti lezi v kancelarich, pral bych tomu, kdo to zavinuje, aby na tech 60 korun se sedmiclennou rodinou byl ziv a nezebral nebo kradl pri tom! Velecteni panove! Totez vidime na invalidech. Polozka na invalidy jest sice zde, ale vidime vsude ty chudaky zebrati na rozich ulic. Jest videti, ze skutecne k praci jsou neschopni a ze zebraji. Tazete se ho, proc zebra, a on rekne: tJako invalidovi doposud mne nevymerili podporu, rentu a chodim od jednoho uradu k druhemu a nemohu niceho dostat.T Velecteni! Jest treba nejen tu polozku dati, jako ministerstvo socialni pece, co rozpoctu, ale dbati take toho, aby tyto penize, ktere do rozpoctu prisly, take tem lidem, kterym skutecne patri, totiz vdovam a sirotkum, byly dany!

Dale chci poukazati na toto: Jest zde sice vydano narizeni, ze invalide maji dostati trafiky atd., a ze tem bohatym se maji brati a odevzdati invalidum. Ono se to sice dela, ale myslite, ze se berou tem bohatym, tem situovanym, kteri na nich jiz dosti vydelali? Berou se tem chudakum a davaji se zase chudakum. Pres ty bohate se prechazi. (Predsednictvi prevzal mistopredseda Kadlcak.)

Dale chci se zminiti o podporach v nezamestnanosti. Jest sice pravda, kdyz jest nekdo bez prace a nema byti z ceho ziv, ze potrebuje, podpory v nezamestnanosti, kdyz nemuze byti zamestnan. Ale, velecteni panove, jsou zde jeste jini lide, kteri by potrebovali podpory, a jsou zde ti, kteri pracovati nemohou, jest zde cela rada lidi, kteri praci sesli a jiz pracovati nemohou, jsou zde lide delsi dobu nemocni, kteri taktez pracovati nemohou, a proto jest nanejvys potrebi - a ja s tohoto mista bych zadal ve jmenu vsech techto starych delniku a delnic -- aby jiz jedenkrate u nas bylo prikroceno k tomu, aby zavedeno bylo starobni a invalidni pojistovani pro vsechny ty, kteri nemaji prostredku, aby ve stari mohli ze sveho vlastniho byti zivi.

Dale chci se zde jeste zminiti o otazce bytove. Velecteni panove! V mistech prumyslovych vidite dnes ty sceny, ktere se odehravaji. Neni zde bytu a tento nedostatek jde i ven do obci. Vsude jest veliky nedostatek bytu. Zde jest potreba pomoci. Ale kdo zde v prve rade ma pomahati? Jest to stat! Ty podpory, ktere stat dava na ty stavby, to jsou malickosti. Co je to platno, kdyz na pr. v Praze nebo v Jihlave nekolik delniku nebo uredniku se ustavi v druzstvo a vystavi si takovy domek, ale stat vedle toho zabere cinzak a nekolik najemniku z toho cinzaku jde ven? Stat pro sve uredniky zabira cinzovni domy. Kdyz za ty dva roky jednotlivci a ruzna druzstva delnicka a urednicka mohou vystaveti domy, tak take stat mohl jiz vystaveti pro sve lidi a sve zamestnance celou radu bytu. Jiz lonskeho roku jsem upozornoval na jeden pripad na nadrazi ve Studenci na Morave. Byvala rakouska vlad postavila v dobe, kdy jeste ve valce se tam vykrmoval dobytek, velkou budovu na vykrmovani dobytka. Ale ponevadz prisel prevrat, budova se vystavela a k vykrmovani jiz nedoslo. Jiz loni jsem upozornoval ministerstvo zeleznic, ze tato budova, kdyby se tam dala zeme a stropy, dala by se upraviti na obydli pro tamejsi zeleznicni zrizence, kteri bydli ve vesnicich az 2 hod. vzdalenych. Ale doposud se nestalo nic. Zde je videti, ze stat ani tam, kde by to dosti lacino slo, o sve lidi se nestara. Kdyz to stat nedela, mate to zadati na lidech, aby se o to starali? Tedy v prvni rade je povinnosti statu, aby pro sve uredniky a zrizence stavel byty. Je sice pravda, ze chceme uzakoniti zde, ze tovarny, banky atd. maji pro sve zrizence staveti, ale, velecteni, my musime jiti prikladem napred. SloNa pry sice hrmi, ale priklady tahnou tedy stat v prvni rade pro sve statni uredniky a zrizence, kteri jsou bez bytu, mel by staveti sam. Podivejte se zvlaste na mlade uredniky, podivejte se, jak to bude vypadati pozdeji.

Byl jsem na podzim v Bratislave, ponevadz tam mam pritele profesora. Tehdy mi ukazal, jak spi profesori na tamejsich ustavech, jak tam spi urednici. Prosim, do ucebny se da vecer divan a profesori tam spi. Do kancelare doprostred da se divan nebo neco jineho a tam urednici spi. Tedy ani ten urednik ani ten profesor nemaji bytu! A tu, velecteni, jsem se dovedel v Bratislave, ze kdyz tam prijde nejaky zid, pro toho ze jsou tam byty hned, pro uredniky vsak ne.

Z toho je videti, ze vlastne stat mel by se v prvni rade starati o to, aby sve lidi, uredniky a zrizence zabezpecil. Kdyz stat pujde tak prikladem napred, jsem jist, ze ostatni pak pujdou za nim, ponevadz budou se predhaneti.

V ministerstvu socialni pece mame jeste polozky pece o sirotky atd. Velecteni! Je to skutecne zasluzne a potrebne, aby se o to staralo ministerstvo, ale ja u nas postradam jeste verejneho ustavu, ktery by byl zrizen pro druh lidi kteri jsou skutecne nestastni, pro druh lidi, kteri jsou na obtiz a kteri jsou mnohdy i nebezpecni svemu okoli. Jsou to tak zv. uplni idioti, zblbli lide uplne. Ten clovek za to nemuze, ze se tak narodil, nebo ze nasledkem nemoci stal se tak nestastnym, ze je uplne zblbly, ze ani nevi co dela. Byva na posmech ostatnich lidi a zejmena deti. Ale nejen to. Casto jsou taci lide nebezpecni svemu okoli, nebot co chvili se stane, ze vypukne nekde ohen, nebo zase to ci ono, a pak se rika: tTo pry udelal ten, on je blby!T Jsou to chudaci k politovani. Ale prave s tohoto mista zadala prosil bych ministerstvo socialni pece ve jmenu techto lidi, aby co nejdrive prikrocilo k tomu, aby pro takove chude a nemajetne lidi, kteri jdou na obec - ta obec jim da nekde v pastousce byt, ale ona se nemuze dale o ne starat zrizen byl ustav, kde by byli opatreni a kde by bylo o ne postarano.

A mame jiny druh lidi u nas, zase chudaku, a to jsou lide stizeni padoucnici. Kdyz je to v zamozne rodine, kde jsou pro stredky, tedy to tak mnoho nedela, jako kdyz je to chudy delnik. A znam celou radu takovych delniku, kteri byli dobrymi pracovniky a dostali onu nestastnou nemoc, padoucnici. Dejme tomu, ze to byl strojnik, je propusten, ponevadz pracovati nemuze, a byli to jini lide, kteri nemohou pracovati. Tito lide pak, nemaji-li prostredku a majetku, jsou casto lidem na posmech. Proto bych se primlouval za to, kdyz jiz chceme skutecne byti statem, ktery chce humanitu provadeti, abychom i pro tyto lidi zridili ustav.

Dale, velecteni, chci upozorniti jeste na jednu vec, ktera se tyce ministerstva zdravotnictvi. My sice se vsech stran zde starame se o lekare a delame ruzne pokusy, aby to zdravotnictvi u nas, jak se rika, klapalo. Ale my mame zde jeste jine osoby, ktere jsou tak jako lekari potrebam. Jsou to porodni babicky. Jsou to zeny, ktere maji nepatrne platy. Nevim, jake taxy maji v Cechach, ale u nas je taxa 10 K, Kdyz jde k takove chude rodicce, kdyz musi pres pole, pri dnesni drahote, a musi tam delati nekolik cest, muze z toho byti ziva? A proto bych tez apeloval, aby ministerstvo zdravotnictvi hledelo co nejdrive podati v te pricine predlohu, aby pomery porodnich babicek byly upraveny, ponevadz jsou dulezite pro narod, jsou dulezite jako kazdy jiny stav.

Chci prikrociti jeste k jedne veci, mluvi se zde ustavicne o delnickych pomerech, mluvi se, jak se zachovame k tomu neb onomu. Ja, velecteni, prohlasuji, ze nase strana stoji na tom stanovisku, aby delnik mel narok na cisty zisk zavodu jakehokoliv. Koncim. (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo dalsimu recniku sen. Sachlovi.

Senator Sachl: Vazeny senate! Me prihlaseni se k rozpoctove debate bude uvahami jen zemedelskymi, ponevadz jako rolnik timto sborem se zabyvam a nejlepe ho ovladam.

Nikdo nemuze popriti v dnesni dobe, ze stav zemedelsky jest v Ceskoslovenske republice stavem nejdulezitejsim a tudiz take v prve rade jemu nalezi, aby tomuto stavu byla venovana co mozna nejvetsi pozornost, zvlaste co se tyka podpory financni.

A tu prihlizejice k rozpoctu vladou nam predlozenemu, nevidime v rozpoctu zemedelstvi nejakou polozku zvlastni, kterou by tento stav zemedelsky byl financne podporovan tak, aby se zemedelstvi stalo tim, cim byti ma, totiz pravou zakladnou vsech nutnych potreb zivotnich v nasi republice. Dobre vystihl pan ministr zemedelstvi, kdyby tomuto stavu byla venovana nalezita pece a podpora, ze by tim bylo vyziskano nejmene o 22 miliard vice v jednom roce - to jest totiz pokles novejsi doby o 22 miliard.

Neprikladan tomuto vyroku pana ministra zemedelstvi tolik viry, ze tak velky vynos mohl by byti ziskan, ale jest jisto, ze by takovym postupem podpory produkce zemedelske bylo mozne v brzke dobe ozdraveni nasich statnich financi, kdyby investovano bylo znacne podporeni se strany statu,

Ale ceho tu potrebi v prve rade, abychom docilili takych vysledku, abychom byli sobestacni? Tu jest potrebi, aby vlada postarala se co nejrychleji o objednani a zajisteni dovozu surovin pro vyrabeni umelych hnojiv, kterychz dnes vubec nemame, ktera jsou vetsim dilem bezcennym hnojivem, majicim male procento latek dusikatych, a za ktera ani dodavatel v nynejsi dobe nikde zaruky neda. Na druhe strane jsou tato umela hnojiva tak zdrazena, ze je rolnik za zadnych okolnosti do pudy dati nemuze, jezto by za tak bezcenny material vyhazoval zbytecne penize. A prece jest jisto, ze bez pouziti umelych hnojiv nelze pomysleti na zvyseni sklizne obilnin a vubec vsech produktu hospodarskych. A tu jest potrebi, aby vlada nepustila se zretele zaopatreni dostatecneho mnozstvi levnych a dobrych umelych hnojiv pro nase zemedelstvi. Tim by nastal pak dostatek potravin vubec a tim by i nastalo zlevneni vsech pozivatin v nasi republice tak potrebnych a nynejsi drahota by sama sebou klesala na smiru normalni.

Obstaravanim surovin pro nase tovarny na umela hnojiva postarano by bylo take opet o zamestnanost a vydelek naseho delnictva, ktere jiz dnes hleda praci v cizine. Tim bylo by nezamestnanosti teto z casti odpomozeno. To jest v prve rade nutnym prostredkem pro ozdraveni jak nutne vyzivy, tak i pro velmi nutne ozdraveni nasich statnich financnich potreb.

V druhe rade jest nutno prihlizeti, aby stavu zemedelskemu nebyly cineny potize v tom smeru, ze mnohymi zakony a vladnimi narizenimi se, velice ztezuje prace zemedelcu, a to hlavne narizenim pracovni, doby, tim velkym nesmyslem, urcovati, kolik hodin ma prace trvati, kdyz nektery den neni mozne pro zmenu pocasi v jedne a teze praci setrvati.

Stane se, ze nekdy prace u rolnika jest mozno sotva 4 neb 5 hodin, a nekdy zase pri pracech v pilnych dnech, jako jest setba, zne, sklizne sena atd., jest nutne zapotrebi vytrvati 14 az take 16 hodin denne pri praci. Dle zakona v takovych pilnych dnech ma byti o takove prodlouzeni prace pozadano u nadrizenych uradu, ale tu pravim: jest tu smysl pro takoveto zadosti, aby pri zmene treba ctyrikrate v tydnu mohl zadati zemedelec o zvyseni pracovni doby, hodin, kdyz neni jist, ze pocasi nezmeni se dvakrate za den?

Panove, to by se zemedelec musil podekovati, aby jeste vedle prace a starosti svych musil se starati o milostive povoleni prace. A tu je nutne zapotrebi novelisace tohoto zakona, jez musi zniti pro zemedelce: tzadne vymerovani doby pracovni!T Toto opatreni jest nutne jen tam, kde ochrany je treba se strany zdravotnictvi, jako u horniku, zelezaren, huti, sklaren, pradelen atd., tu jest to na miste, ale u zemedelstvi na cerstvem vzduchu, to potrebi neni. Tento duvod sam poukazuje, ze ne prace, trvajici pres 8 hodin denne na venkove, skodi zdravi, neb pres dosti tezkou praci nasich rolniku a zemedelskych delniku jsou tito zdravim prekypujici, kdezto v tovarnach jest pravy opak.

Ovsem ze tu hraje take velkou ulohu nezrizeny zivot, o nejz zvlaste nyni ve velkych mestech neni nouze. Ani koureni, zvlaste u hochu a nyni i take u divek skole sotva odrostlych na zdravi neprida. K tomu neni treba vykladu.

A jak dale postarano jest o ulehceni prace zemedelcum, vysvita i z toho, ze narizenim mlecich listku jest nejen ztezovana prace, ale i odvezeni do mlyna i ze mlyna, a to proto, ze opet milostive se dovoluje zemedelci dovezti si do mlyna na jeden, nejvys na dva mesice, odmerene, a k tomu ma jeste jenom sam sve obili si dovezti, aniz by mohl svemu sousedu sluzbu tu prokazati. Takove narizeni je dano, nemyslim, uredni, ale z vetsi casti krajove.

Co pak si vlada mysli, ze rolniku a zemedelskemu delniku muze byti odmereno tak, aby pracoval a nejedl? Vzdyt i mrtvy stroj potrebuje vice uhli, benzinu, oleje atd., kdyz dele pracuje a silnejsi vykon kona. To i zemedelec se neobejde bez potreby, posilati se, kdy a jak toho potreba zada. Ale jemu se predepise, a to prave jest pry smerodatne. A tu dovolim si rici, ze takovou diktaturu nemohou si jiz zemedelci nechat dele libiti, aby ze svych mozolu a ze sveho potu tak tezce vyrobeneho obili byla jim milostive povoleno podati k ustum svuj denni chleb.

Takove otroctvi jiz snesitelno vubec neni a jest nejvyssi cas, aby bylo okamzite zruseno mleci narizeni, dokud jeste cas a dokad nedojde k nemilym dusledkum stavajici jiz vzpoury a velke nespokojenosti mezi venkovskym lidem.

Dostavam denne mnoho dopisu, plnych stiznosti ohledne tohoto mleciho narizeni, ktere se lidem cini. Mam zde jenom jeden doklad, pise se mi: tNemohu dodati urceny mi kontingent. Ovsa a brambor jsem dodal, co bylo mi urceno, ale zita nemam ani tolik, co potrebuji, pro sebe. Je nas 9 clenu rodiny a jest mi zadrzovan mleci vykaz, az pry dodam, pak ze mi bude vy dan. Prosim, loni v kvetnu jsem musel porazit vola - mel zelezo - musel jsem si zjednat na orani a tak nasledkem nedostatku potahu se zoralo jeteliste jednou misto trikrat, protoze bylo moc pejrovate nasledkem spatneho zdelavani, co jsem byl na vojne, a tak bylo zito slabe a sama trava a k tomu jeste prisla vichrice a vytlouklo se zito na poli. Vzdyt se stydim, ze nemohu zito dat, rad bych je dal. Vzdyt pro sest deti je treba penez, potrebuji stale neco na saty a domaci vylohy a tri chodi do skoly hodinu cesty, takze na poledne nemohou jiti domu. Chleb nebude a mlynar na slepo nevezme - boji se pokuty. Vykaz mi patri jiz od 7. listopadu, ale pokud nedodam, vykazu mi nedaji. Tudiz prosim Vas o pomoc, je-li to mozno.T

Panove, dlouha rada stesku ne jednoho, ale sta rolniku, kteri si takto stezuji. Panove, mleci narizeni nic nevyda.

Pak tez i nesamozasobitele trpi timto narizenim a to nejen delnictvo a remeslnici, nybrz i inteligence, nebot ti vsichni, jak to vime z vlastni zkusenosti, bojice se spatneho zasobovani ustrednami, zadaji za praci ne penize, ale obili, na ktere mleci listek neobdrzi, mlynar jim to vziti musi a jest pak jen samy chaos a neporadek.

Ja zde prohlasuji dle sveho vlastniho presvedceni, ze zadny zemedelec po celou dobu valky nezmaril, zbytecne zrno chlebovin a take i bez mleciho narizeni je nezmari. A tem, kteri snad vyjimecne, nemajice citu pro celek, tak cinili, to zadnym narizenim nikdo neprekazi. Toto mleci narizeni nema do sebe nic jineho nez nucene obchazeni svobody rolnika vubec a vladniho narizeni zvlast, a take tohoto narizeni bylo mnohdy pouzito k vlastni skode rolnika a celku vubec. Proto pryc ve svobodne republice s takovymto narizenim, ktere veskerou svobodu lidu bere, a to tomu lidu, ktery jest ve state jednim slovem zakladem cele lidske spolecnosti.

Dobre rekl pri debate o vladnim prohlaseni zde s tohoto mista pan unie, profesor dr Mares, ze by se zemedelcum mely ruce libati za to, ze nas po cely cas valky nenechali umriti hladem, ja mu za tento vyrok, za toto uznani take s tohoto mista vrele dekuji, nebot vim, ze toto uznani bylo dobre promysleno, nezli bylo vysloveno. Ano! Kdo prodelal za valky obtize zemedelce, kde stary otec s detmi skolaky potil se a mozolil z noci do noci, kdo videl, jak nase sotva skole dorostle divky za pluhem, s kosou a stroji na polich zapolily, kdo videl tu vytrvalost a trpelivost jejich v tezke praci se vzpominkami na sve drahe trpici, bojujici otce, muze, bratry a pribuzne, ten dovede oceniti, co tu obeti prinesli, aby uchovali tu pudu ve stavu alespon primerenem, az se jim jejich drazi z valky vrati, aby tu byl podklad k dalsimu ziti. Kdoz by jim byl skutecne ruce nelibal a tu praci neocenil?

Ale to dovede oceniti zase jenom muz, muz zajiste dalekosahlych vedomosti. Bohuzel, ozvalo se zde slovo proti tak spravedlivemu vyroku, nechci jmenovati ci, jest to ponizujici. A to bylo slovo: tAle stahli z nas posledni kosili!T A co odpovedeno na to? tI kdyby se tak bylo stalo, jeste jsme rolnictvu za to povinni dekovati, ze nam zivot zachovali.T

A ja dokladam: Kdyby tu kosili dotycna hospodyne nebyla potrebovala, nebyla by ji vzala, ale ze ji byla vnucena, radeji si mnohe utrhla od ust a dala posledni sousto treba za papirovy car. Mnohdy se hresi nyni na zemedelce, ti ze maji. Ano, pravda jest, ze vetsina zbavila se dluhu a ze nejaky gros si zachovali. Ale ci je to zasluha? Zajiste jen jejich pricinlivosti se to stalo. Ale ci je to take prospech? A byt jeste mezi zemedelci bida, och, to potom by to dnes v republice divne vpadalo! To by bylo teprve bidy! Dekujeme nasemu venkovskemu lidu ze dodnes pilne pracuje a pri tom setri; jinde toho postradame.

Najdete mi, panove, jednoho rolnika milionare, ktery z valky zbohatl. Ja jej dosud neznam a take jej neuvidim, - ale znam mnoho tech, kteri treba jen v hadrech obchodovali, - vy je take znate a dnes jsou milionari, ale o nich ani slechu. Miti zahospodareno 5 nebo 10.000 K, to malo znamena, ale na takove zbohatliky, kteri prave z rolniku miliony naketasili, jestli fem nekdo jiz vytkl lichvu, - na ty se nepoukazuje, kteri do dnes stehuji z republiky nejen kosili, nybrz i kuzi s tela by stahli. Na priklad v Duchcove pani uhlobaroni za jeden rok vykazuji pres 13 milionu cisteho vytezku - prislo se jim ovsem na kloub -, ale co se s nimi stalo? Doposud nic! O tech ani muk! Tak to chodi! Ti mali lide se zdanuji a ti velci se nechaji uliti, ponevadz kdyz venkovska zena prijde do trhu a zada o K za jednu vec vice, ihned podle maximalnich cen se ji dostane 50-100 K pokuty. To je hned. Ale zvysovati o 6-8 K i vice na q uhli a delati miliony, panove, na to nejsou pokuty! A to jest prave ta velika nespravedlnost.

Na jedne strane jsou milionove vytezky a na druhe strane vysavani chudeho lidu do nekonecna. Proc se neprepocitava u milionovych a vetsinou zidovskych uhlobaronu, zac stoji 100 k vyrobeneho uhli na dolech a zac prijde do rukou kupujicich? Na takove vyderace se nejde. Coz tem se nedovede uciniti vypocet? Tu jest treba velike napravy.

Dalsim poskozovanim zemedelcu a rovnez tak republiky jsou dosud ze stareho Rakouska stavajici ustredny, pro jejichz uplne odstraneni neni treba uvadeti duvody, a proto jest jiz na case, aby se jiz zacalo ne povlovne, ale hezky rychle s jich odpravovanim. Rad bych vedel, co nam ustredny prinesly dobreho. Dnes byt jeste ve statnim zaboru hospodarske zvirectvo, jiz bychom ani masa nemeli, ale ze toto bylo, jiz pred rokem uvolneno, mame masa plne kramy. Tot nejvetsi dukaz, ze vlastne ustredny vsecko brzdi.

Proto, panove, jest potrebi, aby zde jiz volny obchod byl, ponevadz volny obchod vyvolava konkurenci a obchodnici staraji se o nakup bezplatne, jeden druheho predstihuje, kdezto obhospodarovani stoji stat velke penize, tam se predstihovali v tom, ze se zvysovaly ucty.

Volnym obchodem upravuji se ceny produktu dle vyse zasob, tudiz tak, jak skutecne vec ceny techto produktu vyzaduje, coz jest nejspravedlivejsi smernice. Nac v republice potrebujeme zbytecneho vydani 3 milionu na zbytecne chlebenky, mleci listky, cukerni, tucenky atd.? Aby se s nimi snad topilo v kamnech? To jest draha a zbytecna vec pro nas!

Vydrzovani statniho obilniho ustavu stoji 156 milionu, za nez by se nakoupilo 780 vagonu mouky po 5 korunach, cili 8 milionu K. Co nas tato mouka stoji za hranicemi, to vsichni vime, proto, proc takove zbytecne vydani? A tu, panove, kdyby stat na miste ustreden venoval tech 180 mil, na zakoupeni surovin v cizine pro nase tovarny na umela hnojiva, ktera by pak nasledkem zpracovani v nasich tovarnach byla jiste o polovici i vice zlevnena, pak by mohl nas rolnik tato levnejsi hnojiva do sve pudy pouziti, pak spravne, jak jsem jiz byl poukazal z vypoctu ministra zemedelstvi, stoupl by vynos obilin a produktu k vyzive lidu tak potrebnych o 22 miliard v 1. roce. Panove, to by byly jine ustredny, pak bychom byli v nasi Ceskoslovenske republice opravdu svymi pany a to se take stati musi, jestlize chceme stati na pude sve trvale a pevne. Na tomto podklade zvyseni vyroby u produktu zemedelskych zavisi cele zvyseni financnich potreb statnich, jen jest potrebi hledati, jak vybrednouti z tisne statnich financi: Povazte, panove, kdyby jenom o polovicku, o 11 miliard rocne byla zvysena produkce zemedelska, jak vypadalo by to za nekolik let. To by opravdu byl v nasi ceske zemi, jak zni ten nas krasny popevek v naji narodni hymne zemsky raj to na pohledu. A tu je povinnosti, aby k takovymto statnim ukolum byli v uradech ministerskych vyhledavani vzdy jen odbornici, urednici svedomiti, urednici prace a ne, jako se dosud delo, urednici dle politickych stran, at znal co nebo nic, jen kdyz bral telata na prazdno sedel. Zname to dobre. Kdyz stat bude se starati o dostatek nutnych hnojiv, jest ji to, ze nasi zemedelci pri dosavadni sve pili a sve pricinlivosti postaraji se o dostatecne zvyseni potrebneho obili. Jen ruce k dilu, praci a ne zahalku, a ne jeste ztezovani prace, jak to delaji nyni jiz po venku jiste politicke strany, ktere chteji zavesti to, co dela se namnoze v tovarnach, velky plat a malo prace. A to je nas zabijak. Prislovi pravi: Zahalka jest pocatek vsi nepravosti, a ja dodavam, take bidy. A to plati, panove, nejen o delnicich, rolnictvu atd., to plati take o nasich uradech. Co dnes urednictva vsude, ale prace? Ta vazne. Proto jest treba vsude napravy a upravy.

Co jest tu dnes tak zv. zbytecnych urednich simlu. Jiz celych sest let zvysuji se stale same narizeni, jedno za druhym, co jest tiskopisu danovych, narizovani o vedeni knih, ze neni mozno, aby zemedelci byli s to temto narizenim vyhoveti. Taky mel kazdy doma sveho ucetniho, pravnika, ale kde na to brat? Vzdyt dnes dane v takove vysi se jiz odvadeji, ze jiz pri dnesni trzbe zemedelcu se temto danim nestaci, kdyz na druhe strane se rolniku diktuji cenu maximalni na vsechny jeho produkty. To musi jiz nyni prestati, nebo musi byti uvaleny maximalni ceny na veskere produkty, coz ovsem neni snadno proveditelne, a proto musi se jednati tak, jak svoboda v republice to kaze. Vse volnemu obchodu! Volny obchod si to zredukuje sam.

A proto vzhledem k nutnosti usnesl se lidovy klub po schvaleni rozpoctu, ale s tou podminkou, ze mleci narizeni od noveho roku bude jiz zruseno a ustredny ze budou do konce zni vesmes odstraneny. Tim koncim. (Vyborne! Potlesk.)

Nahoru  Dalsi