Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 25. schuze (obsah, prilohy) |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena v 10 hodin 20 minut dopoledne.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Krousky, Sveceny.

114 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: min. predseda Cerny; ministri dr. Burger, dr. Hotowetz, dr. Popelka, dr. Prochazka, Prusa, dr. Susta.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Trmal, dr. Bartousek.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou za predvcerejsi schuzi p. senatoru dru Brabcovi, pro dnesni schuzi p. senatoru Thorovi.

Sen. tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tiskem rozdano:

Tisk 271. Interpelace senatoru dra Adolfa Prochazky, dra Jana Kovalika, dra Josefa Karase a dalsich clenu senatu na pana predsedu vlady a na pana ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy ohledne provedeni zakona o zrizeni poradniho sboru pro telesnou vychovu.

Tisk 272. Navrh senatoru Ant. Sachla, Frant. Sabaty a soudr. na zmenu branneho zakona ze dne 19. brezna 1920.

Tisk 273. Navrh senatora R. Panka a spol. na zruseni uredniho pojmenovani >sluha< u zamestnancu ve statni sluzbe nebo ve sluzbe podniku a fondu statem spravovanych.

Tisk 275. Odpoved ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy na interpelaci clenu senatu dra Naegleho, dra Spiegela a soudr. (cis. tisku 139), jakoz i dra Wiechowskiho, Kiesewettera, Anny Perthenove a soudr. (cis. tisku 143), ohledne zruseni ustavu pro zkoumani potravin pri nemecke universite v Praze.

Tisk 276. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci senatoru Jelinka, Fritsche, Jessera, Luksche a soudruhu stran pozitku zemskych skolnich inspektoru (c. tisku 123).

Tisk 277. Interpelace senatora Jachyma Havleny a soudr. na ministra financi ohledne odmitani ceskych delniku a delnic v tovarne na tabakove vyrobky v Lanskroune.

Tisk 278. Navrh senatora Ferd. Stastneho a spol. na zmenu narizeni vlady republiky Ceskoslovenske cis. 633 ze dne 2. prosince 1919, kterym se upravuje obchod vyrobky zelezarskych huti.

Tisk 279. Navrh senatoru dra Ant. Kloudy, dra Fr. Veseleho, dra Jar. Brabce, dra Fr. Soukupa, dra Horacka a J. Lukese, aby vydan byl zakon o soudcovskych pridavcich sluzebnich.

Tisk 280. Odpoved ministra zeleznic na interpelaci senatoru Vaclava Chlumeckeho, Zimaka a soudr. ohledne zavedeni delnickych vlaku na trati Zvolen-Cervena Skala, mezi Banskou Bystrici a Podbrezovou, jakoz i mezi Podbrezovou a Polhorou (tisk 96).

Z predsednictva prikazano:

vyboru iniciativnimu:

Tisk 272. Navrh senatoru Ant. Sachla, Frant. Sabaty a soudr. na zmenu branneho zakona ze dne 19. brezna 1920.

Tisk 273. Navrh senatora R. Panka a spol. na zruseni uredniho pojmenovani >sluha< u zamestnancu ve statni sluzbe nebo ve sluzbe podniku a fondu statem spravovanych.

Tisk 278. Navrh senatora Ferd. Stastneho a spol. na zmenu narizeni vlady republiky Ceskoslovenske cis. 633 ze dne 2. prosince 1919, kterym se upravuje obchod vyrobky zelezarskych huti.

Tisk 279. Navrh senatoru dra A. Kloudy, dra Fr. Veseleho, dra Jar. Brabce, dra F. Soukupa, dra Horacka a J. Lukese, aby vydan byl zakon o soudcovskych pridavcich sluzebnich.

Predseda (zvoni): Prikrocime k dennimu poradku, jimz jest:

1. zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny, tykajicim se vladniho navrhu statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona na rok 1921 (tisk 284).

Debata specielni. K slovu prichazi p. senator Casny. Udeluji mu slovo.

Sen. Casny: Slavny senate! U prilezitosti rozpoctove debaty chci pojednati o polozce skolstvi. Nejprve jest treba rici, ze namitek proti ucinenym vydanim na skolstvi byti nemuze. Namitky mohou byti cineny jedine v tom smyslu, ze skolstvi nebylo plne vybudovano a nebylo dosud ucineno vsechno to, co do dnesni doby ve prospech skolstvi ucineno byti melo. Bylo by tedy sobe prati, aby ministerstvo skolstvi ucinilo v tom smeru co nejvice a aby se o rozsireni skolstvi staralo. Skola za byvaleho Rakouska nam naprosto nevyhovovala. O tom ovsem mame nalezite zkusenosti, ale je treba rici, ze hlavne, pod cim jsme trpeli, byl falesny vyklad dejin, nabozenska dogmata a zavislost ucitelova. Muzeme smele rici, ze vsechno toto bylo primo zlocinem na generacich pachanym. Zejmena je treba poukazati na to, ze privilegovany rad volebni do obci ucinil ucitele zavislym dle toho, v jake obci se nachazel. Byla-li v obci vlada agrarni, podlehal tomu vlivu, byla-li vlada klerikalni, podlehal tomu vlivu na zaklade tehdejsich mistnich skolnich rad a kdyby nebyl vyhovoval vlade v obci, byl by byval pronasledovan a zbaven sveho mista. (Predsednictvi prevzal mistopredseda Kadlcak.)

Ale hlavni, na co jest si stezovati, jest zpusob, kterym bylo proti ceskemu narodu postupovano se strany vlady a vladnich uradu v onech mestech, kde jsme meli nemeckou vladu, ze ceske skolstvi bylo nanejvys utiskovano a odstrkovano. Zastupuji zupu hanackou, ktera pro volby do poslanecke snemovny tvori hlavni misto v Hane; volby do senatu sahaji od Moravske Ostravy pres Olomouc az k Holesovu. Jest to jedna z nejvetsich zup v republice Ceskoslovenske a v teto zupe, v tom stredisku ceske

Hane, kde mnoha mista nemela ani nemeckeho obyvatelstva, tam na zaklade privilegovaneho zakona o volbe do obci meli moznost vladnouti Nemci a tak vyvoj naseho naroda ve skolstvi poskozovali. Jsou to hlavne mesta Olomouc, Prostejov, Litovel, Hranice, Lipnik, Vitkovice, Privoz, Novy Jicin a Butovice. Co se tyce Noveho Jicina, tam je ovsem jista cast Nemcu.

Co se tyce potlacovani ceskeho skolstvi, chtel bych predevsim promluviti o tom, jak to vypadalo v Olomouci. O utisku a nasilnem potlacovani ceskeho skolstvi v Olomouci za ery rakousko-uherske nejlepe mluvi cislice. Do prevratu existovala v Olomouci meste - Olomouc je druhe mesto na Morave - toliko jedina ceska sestitridni skola obecna, nehlede k tomu, ze ceske mestanske skoly vubec nebylo. Zminena obecna skola umistena byla v budove v Purkrabske ulici cis. 4, a to v mistnostech naprosto nevyhovujicich a hygienicky zavadnych, o cemz nejlepe svedci okolnost, ze mistnosti techto i pri velkem dnesnim nedostatku budov skolnich se vubec nepouziva. Kdyz po prevratu stal se ministrem skolstvi a narodni osvety min. Habrman a pri sve inspekcni ceste navstivil Olomouc, byl veden do teto skoly, nedostal se vsak ani do vnitr - skolnik nebyl k nalezeni - ale zdesil se toho, kdyz nahledl dovnitr. Budova skutecne opryskana, ve vnitr vsechno vypadalo tak, ze to ani obydli lidskemu nebylo podobno. Mohu rici ze sve zkusenosti a nechci nijak se tim snad chlubiti, za doby persekuce socialni demokracie prosel jsem radu kriminalu, ale neshledal jsem nikde ani z venci, ani uvnitr takove mistnosti, jake po leta musily navstevovati v ceskem meste deti ceskych rodicu v Olomouci. Ovsem treba jest doloziti, ze vladu v meste Olomouci meli nemecti mestaci a hlavne, jak se jim tehdy rikalo, prislusnici strany liberalni. Skolu ceskou navstevovalo pred prevratem 606 zaku. Po rijnove revoluci roku 1918 vratily se ceske deti z nemeckych skol, takze pocet skolnich deti narodnosti ceske se vice nez zdvojnasobil, dosahnuv pri zapisu letosniho roku 1563, tedy skoro o 1000 vice, pri cemz dluzno uvesti, ze krome uvedeneho poctu jest jeste jiste procento ceskych deti navstevujicich z ohledu na zavislost rodicu dosud skoly nemecke.

Veskeremu rozsirovani ceskych skol se radnice olomoucka s vladnouci vetsinou nemeckou za Rakouska branila a rozsirovani skol proste znemoznila. Spontannim prilivem deti do ceske skoly po prevratu bylo nutno zriditi ihned 6 novych skol ceskych, po jedne skole obcanske pro chlapce a divky, tri skoly obecne a jednu skolu pomocnou. Nez i toto vyjmenovane rozsireni nebylo uspokojujicim a dostatecnym, kdyz nektere skoly jsou preplneny, jako na pr. obcanska skola divci v Macharove tride se 332 zakynemi. Dle zapisu na pocatku letosniho skolniho roku jevi se v Olomouci pomer skolstvi ceskeho ke skolstvi nemeckemu takto:

Zde mluvim o strednim meste, ne o Velke Olomouci, a z toho seznate, ze mesto Olomouc nemeckym nebylo. Skoly ceske maji dnes: obcanska skola chlapecka v Komeniu 212 zaku, obcanska skola divci v Macharove tride 332 zakyn, obecna skola chlapecka ma 192 zaku, obecna skola divci v Pottingeu 187, obecna skola chlapecka v Komeniu 295, Komenium, druha obecna skola divci, 241 zakyn a skola pomocna 18. Jest treba rici pri te prilezitosti, co znamena skola pomocna. Skola pomocna zrizuje se pro deti, ktere nemohou pokracovati s temi, ktere maji bystry rozum a byly by naprosto zanedbavany. Proto treba pro ne zriditi skolu, aby ucitel se jim mohl plne venovati. Na to poukazuji z toho duvodu, ze by se mohlo rici, ze jsou take ceske skoly v Olomouci, kde jest tak maly pocet zactva. Co se tyce skol nemeckych, vypadaji v tomto zapisu roku 1920 az 1921 ve strednim meste takto: Divci obecna skola v Komeniu ma 119 zakyn, ted je zde ve tride I. 20, ve II. tr. 21, ve III. 26 a ve IV. 28 zakyn.

Teto prilezitosti pouzivam proto, ponevadz bylo jiz v drivejsich recech poukazovano se strany nemeckych panu kolegu na to, ze jsou v Olomouci a hlavne take v Brne redukovany nemecke skoly, a ze neni pro to duvodu. Ja chci rici, ze my cesti a ceskoslovensti socialni demokrate - a myslim, ze take i jine politicke strany z ceskeho tabora, - vychazeji vzdy z toho, ze nechti ani jedno nemecke dite do ceskych skol, ale ze take nechti ani jedno nemecke dite zkratit o jeho skolni prava. Tim se take ridime a myslime do budoucna. Jsou sice mista, kde je malo nemeckych deti, ale jsou take mista, kde zase je v obcich malo ceskych deti. Pro ty prirozene nemohou byti zrizeny skoly, ale domnivam se, ze pri dobre vuli by se nasla cesta, jak by se dalo v takovych pripadech tomu odpomoci, a tu prichazim k nazoru, ze dnes, kdy mame vedle zeleznych drah autobusove spojeni, by bylo mozno, aby deti, at narodnosti nemecke nebo ceske, kdyz pro ne uz nelze zriditi skolu, byly jakymkoliv zpusobem dopravovany do skoly a ze skoly, aby nebyl nikdo ve svem vyvoji zkracen. My vime, jak nam bylo, kdyz nase ceske deti byly honeny do nemeckych skol. Ony tam sedely nekolik roku, nez se naucily cisti. Ucitel pak nemohl jiti zpet, aby to, co uz bylo propracovano, znovu probiral, a tak vyslo mnoho deti ze skol, ktere nebyly pak schopny ani toho, aby prospivaly pri svem remesle. Tedy to je nase stanovisko, a myslim stanovisko vsech, a myslim, ze by take pani s nemecke strany a zejmena nemecti socialni demokrate, podobny navrh, kdyby byl podan mohli prijmouti, a tak by bylo na vsech stranach vyhoveno.

Budu pokracovati ohledne skol nemeckych v Olomouci. Mestanske skoly: V Komeniu je 191 zakyn. V obecne skole chlapecke na tak zvanem Juliusberku jest 158 zakyn, tamtez v mestanske skole jest 186 zakyn. Jedna je petitridni, jedna je ctyrtridni. Samostatna divci obecna skola v ucitelskem vzdelavacim ustave ma 135 zakyn, samostatna chlapecka obecna skola na Morickem namesti ma 152 zaky. Divci obecna skola v klastere Ursulinek ma 88 zakyn: v prve tride 13 zakyn, v druhe tr. 12, ve treti 19, ve ctvrte 18. Mestanska skola tamtez ma 68 zakyn. Cvicna skola v ucitelskem ustave ma 54 zakyne. Ceske skoly maji 1477 zaku o 34 tridach, nemecke skoly maji 1151 zaku o 43 tridach; maji tedy o 326 deti mene a o 9 trid vice. Prosim, slavny senate, z toho seznate, stala-li se nejaka krivda prislusnikum nemecke narodnosti, kdyz v Olomouci, ve stredu samotneho mesta jest daleko vice ceskych deti a maji o 9 trid mene.

Vedle toho jest jeste soukrome vyucovani, necitaje v to 86 deti ceske narodnosti, ktere navstevuji soukromou skolu Ursulinek, ve ktere se nachazi 86 zakyn. V dusledku toho pripada na 1 nemeckou skolu 26 deti, na jednu ceskou 43 deti, tedy pocet skoro dvojnasobny. Nepomer tento pri porovnani obecneho skolstvi ceskeho a nemeckeho se vsak jeste vice zvysuje v neprospech skolstvi ceskeho. Na jednu tridu verejne obecne skoly nemecke prumerne pripada 24 zaku, na jednu ceskou tridu prumerne 44 zaku. To jsou data ze skolstvi ve vnitrnim meste.

Pomery skolske ve Velke Olomouci svedci daleko vice v neprospech nemeckych. Jest tu proti 1523 zakum obecnych skol nemeckych 4.012 zaku obecnych skol ceskych. Proti 444 zakum mestanskych skol nemeckych je tu 1.301 zak skoly ceske. Uhrnem tedy proti 1.967 zakum nemeckych skol jest zde 5.313 zaku skol ceskych. Uvedena, na letosnim zapisu zalozena data, ozrejmuji nejlepe, jak ujarmeno bylo ceske skolstvi za ery rakousko-uherske, dokazujice soucasne, ze o utiskovani nemeckeho skolstvi v Olomouci se strany ceske nemuze byti reci.

Prichazim k redukci. Nasledkem nedostatecneho poctu slouceny byly: Prvni nemecka obecna petitridni skola divci v Komeniu, majici 119 zakyn, a obecna nemecka petitridni skola divci v budove ucitelskeho ustavu, majici 139 zakyn, v jednu petitridni nemeckou skolu.

Dale sloucena byla petitridni smisena nemecka skola obecna na Nove ulici, majici 181 deti, a ctyrtridni smisena obecna skola nemecka na Nove ulici, majici 114 deti, v jednu petitridni verejnou nemeckou skolu smisenou. V prvnim pripade vznikly redukci ctyri tridy, jezto skola tou dobou ma jednu pobocku. V pripade druhem zruseny redukci dve tridy, jezto obe skoly mely pred redukci 9 trid, po ni pak 7 trid, zapocitaje dve pobocky pri sloucene skole povolene.

Na zadne ze sloucenych skol nepripada na tridu pres 70, ani 60 zaku; jak uvedeno, nedosahuje ani cisla 50 zaku na tridu.

Dle vysledku letosniho zapisu jest na prvni sloucene petitridni obecne divci skole v Komeniu: v prve tride 20, ve druhe 21, ve treti 26, ve ctvrte 28, v pate 24 zakyn.

Na petitridni smisene skole nemecke na Nove ulici: v prve tride 30, ve druhe tride 44, ve treti tride 38, ve ctvrte 31, v pate 42 zakyn. Vice nez 40 zakyn je tedy ve dvou tridach nemecke obecne skoly na Nove ulici, ac na ceskych obecnych skolach pripada prumerne na jednu tridu vice nez 40 zaku.

Nyni prijde, jak vypada skolstvi v nasi zupe. Nemecke obecne a obcanske skoly: Obcanska nemecka skola v Litovli, majici 28 zaku; skola zanikla prestoupenim zaku do skol ceskych, jakoz i v dusledcich zruseni nemecke sirotci kolonie, s vyloucenim nemeckych deti z Novych Zamku, skolu navstevujicich. Jednotridni obecna skola v Kojetine (obec zidovska), majici posledne 12 deti. Jednotridni obecna skola v Tovacove (zidovska obec), majici 14 deti. Jednotridni obecna skola v Prerove (zidovska obec), do niz posledniho roku se vubec nikdo neprihlasil. Trojtridni obecna skola v Holesove (zidovska obec), majici posledne 32 deti.

Uvedene skoly zanikly v dusledku spojeni obci zidovskych s obcemi politickymi, coz bylo jejich vlastni zadosti. Prirozenym nasledkem toho byl fakt, ze nemecke skoly zustaly bez zactva, nebot zide rozhodli se posilati deti do skol ceskych, ano, sami pozadali za odvolani nemeckych ucitelu. Priklad: Podani >Israelitische Kulturgemeinde<, Kojetin, cis. 90 ze dne 20. XI. 1918, dale podani obecni rady tovacovske ze dne 31. cervence 1919 a jine.

Ctyrtridni obecna skola v Prostejove (v obci zidovske), majici 110 zaku a sestitridni skola chlapecka tamtez, majici 68 zaku, byly pro nedostatek zactva slouceny s divci skolou v jednu petitridni smisenou skolu.

Jedna se zde tedy o 10 trid, do kterych pripadalo prumerne na jednu tridu 17 az 18 zaku. Kdyz jsou slouceny v petitridni, pripada tedy na jednu tridu 35 zaku.

Idealem socialni demokracie, ktera od vzniku strany byla si vedoma, ze prave skola je onim dulezitym faktorem, ktery povznese delnictvo a ktery da delnictvu vzdelani, bylo, aby na tridy, ktere byvaly preplneny zaky, ktere mely 50, 60, 70 zaku v jedne tride (Hlas: Az 80!) - tedy az 80 - nepripadalo vice nez 35 zaku v jedne tride. Resoluce, ktera byla prijata, navrzena byvalym ministrem vyucovani, posl. Habrmanem, navrhuje 30 zaku pro jednu tridu. Podotykam, ze sprava mesta Prostejova nachazi se ve vedeni strany socialne-demokraticke. Utoci se na redukci techto skol, ale domnivam se, ze jiste, kdyz techto 10 trid bylo redukovano na 5 trid a na jednu pripada prumerne 35 zaku, ze se nestala prislusnikum nemeckeho naroda v Prostejove zadna krivda. Celkem tedy zanikla 1 obcanska skola a 6 skol obecnych. Dale byly 3 tridy obecne skoly v Litovli. Jak bylo jiz uvedeno jednou, zanikla skola prestoupenim zaku do skol ceskych, jakoz i v dusledcich zruseni nemecke sirotci kolonie a vyloucenim deti z Novych Zamku, skolu navstevujicich. To je duvod, jako v prvnim pripade. Odpor proti redukci trid, jakoz i proti zruseni skol obcanskych byl zamitnut. Dale zruseny 3 tridy na nemecke skole v Prerove, rovnez z duvodu, ze ³/₄ zactva preslo do skol ceskych. Celkem tedy zaniklo 6 trid obecnych. Kontrastem proti znamenite vybavenemu skolstvi nemeckemu, kde pro 32 deti vydrzovana nem. obecna skola trojtridni, pripadne pro 68 zaku sestitridni skola chlapecka v Prostejove, jevi se zivorici skolstvi v krajinach smisenych s ceskou mensinou. Nenavist proti ceskemu skolstvi byla rakouskym uradum meritkem, dle nehoz povolovany byly skoly ceske. Nelze jinak rici, nebot i v pripadech, kde Nemci meli pro stejny nebo jeste mensi pocet deti skolu trojtridni, jako na pr. v Holesove, bylo Cechum urady znemozneno povoleni a otevreni skoly, aspon jednotridni, a to pro 40 zaku, jako na pr. v Hnevotine. Tak zustaly bez ceske skoly vubec znacne mensiny ceske ve smisenych obcich: ve Vesce, Kyselove, Nedvezi, Slavonine, Stadle, Sternberku, Marianskem udoli a Mrsklicich. Nesmirne obtize se zrizovanim ceskych skol, pusobene rakouskymi urady, primo byly vyvrcholovany v krvavych rezich a pronasledovani se strany nemecke, na cemz mely urady nemalou vinu, trpici mlcky tuto persekuci ceskeho skolstvi. Ze vsech pripadu uvadim jen pripad pri zrizeni ceske skoly obecne v Novosadech, nyni k Olomouci nalezejicich, kde jsem byl sam ocitym svedkem pri demolovani nove skoly nemeckym obcanstvem a kde samo cetnictvo i mestska straz odeprela zakrociti. Pripad, ktery se stal 4. cervna 1906, nebyl zajiste jediny, ac slo tehdy o zrizeni skoly pro 50 deti.

Podle zakona ze dne 3. dubna 1919, cis. 189 sb. z. a n., povoleny byly v politickem okrese Olomouc a politickem okrese Sternberk mensinove skoly: Dolany-Veska, Kyselov, Nedvezi, Slavonin, Stadlo, Sternberk a Marianske Udoli. Chci poukazati na to, ze ceske mensiny v techto obcich malem dosahuji poloviny, a jsou mensiny, ktere maji vice ceskeho obyvatelstva nez nemeckeho. V Nedvezi jest 147 Cechu oproti 208 Nemcum, ve Stadle 105 Cechu oproti 78 Nemcum. A tam jsme nemeli vubec ceskych skol. Tedy ve vsech techto obcich za stareho Rakouska nemeli jsme ani jedine ceske skoly, pres to, jak jsem jiz rekl, ze v nekterych z nich co do poctu obyvatelstva sahame temer do poloviny a jako v tomto pripade, ze mame daleko vice nez ²/₃ obyvatelstva proti ¹/₃ obyvatelstva nemeckeho. Duvod jest ten, ze obce tyto nachazeji se v nemecke sprave a ta prirozene nepripusti, aby tam byly zrizeny ceske skoly. V Marianskem Udoli jest pomer 106 Cechu proti 197 Nemcum. Tyto skoly povolilo ministerstvo skolstvi a narodni osvety. Tedy nebyti toho, tak by tam snad ceske skoly vubec ani nebyly. To povoleni pocina 18. rijnem 1919. Na skolu ceskou premenena byla nemecka obecna skola v Neredine, dnes nalezejicim Vel. Olomouci. Stalo se tak bez veskereho natlaku, nebot temer vsichni rodice dali zapsati ditky do skoly ceske. Zbyvajicich 5 deti skutecne nemeckych navstevovalo blizkou nemeckou skolu na Nove Ulici u Olomouce. Hromadnym prilivem deti z nemecke skoly bylo nutno zriditi pri ceske skole ihned pobocku.

Na nemecke obecne skole ctyrtridni v Prerove klesl odchodem ceskeho zactva pocet tak, ze skolu bylo nutno redukovati na jednotridni. Avsak i tato jednotridni skola nemecka po slouceni obce zidovske s obci politickou se neudrzela, jezto se do ni vubec nikdo neprihlasil.

Nemecka obecna skola jednotridni ve Stadle (polit. okres Sternberk), zbudovana v obci se znacnou ceskou vetsinou (78 Nemcu, 105 Cechu), zivena a udrzovana, pokud se tyce poctu deti, nemeckou sirotci kolonii a sbirajici nemecke deti z Vidne, po prevratu zanikla sama sebou, nebot sirotci kolonie nemecka byla rozpustena.

V obci zrizena vynosem vyse uvedenym jednotridni mensinova skola ceska s 31 zaky. Nemecke deti v nepatrnem poctu priskoleny obecne skole v Luzici, s niz bylo Stadlo spojeno v jednu nemeckou skolni obec.

Pocet zactva na redukovanych nemeckych skolach nevykazuje vice nez 70 zaku na zadne skole, vice nez 60 zaku na zadne skole, vice nez 50 zaku ma 1 trida obecne skoly nemecke v Prostejove a 1 trida obecne skoly nemecke v Mrsklicich, vice nez 40 zaku maji 2 tridy obecne skoly nemecke v Prostejove.

Co se tyce naseho mensinoveho skolstvi, je mi rici toto: Nemci nazyvaji nase obranne korporace, Narodni Jednoty, Matice atd. spolky pocestujicimi (Tschechisierungsvereine), jako by ony mely za svuj cil a svym poslanim delati z Nemcu Cechy. Zatim vsak jsou tyto korporace razu vyhradne obranneho proti znamemu usili germanisacnimu. Korporace tyto zrizovaly za rakouske ery

svepomocne z penez nasbiranych dobrovolne v ceskem lidu ceske skoly vsech kategorii, a jmenovite ceske skoly obecne a materske skolky, pro zachranu ceskych deti v krajich a obcich smisenych vyhradne a jedine pro deti ceske krve a ceskeho puvodu. (Vyborne!) Nemeckych deti v techto skolach nemely a nemaji a zasadne jich do techto skol neprijimaji.

Neprizen rakouskych, nemeckych pomeru nutila nas k temto nezbytnym akcim svepomocnym z duvodu ciste lidskych, kulturnich a pedagogickych.

Narodni jednota olomoucka zridila tyto skoly v poslednich dvou desitiletich pred prevratem za soucinnosti Ustredni Matice Skolske na Nove Ulici u Olomouce, v Hnevotine u Olomouce, v Novosadech u Olomouce, v Pavlovicich u Olomouce, na Novem Svete u Olomouce a postavila pro ne velkymi naklady bez statni pomoci potrebne skolni budovy, ktere vyzadovaly obnosy statisicove. Nikdo nedokazal a nemuze dokazati, ze by tyto skoly mely ve svych tridach zaky nemecke.

Chci poukazati zde, ze hlavnim cinitelem byl ucitel Rudolf Zizka, ktery tyto skoly spolu zakladal, ktery na nich pusobil a take je k zverejneni privedl. Tento ucitel nasledkem toho nemohl se dostati na verejnou skolu obecnou a, kdyz se provedlo zverejneni posledni skoly na Novosadech, musel se odebrati do Cech, ponevadz na Morave nebylo pron mista, kde by vyucovati mohl. A nyni je skolnim inspektorem v Turcanskem Sv. Martine, kam ministerstvem skolstvi a narodni osvety byl dosazen.

Narodni jednota olomoucka zridila take svymi naklady ceske mestanske skoly ve Vitkovicich a v Privoze, na Ostravsku, v Novem Jicine, obecnou skolu v Butovicich, jejichz potreba a nutnost je prokazana krasnym vyvojem a vzrustem, a take tim, ze tyto skoly, puvodne soukrome, byly podle zakona pozdeji prevzaty do spravy a v naklad verejny.

Za to jest jasne prokazano, ze skoly nemecke byly zrizovany na precetnych mistech se zrejmou tendenci pro germanisaci ceskych deti, ktere byly do skol techto lakany pod tihou a natlakem socialni a hospodarske odvislosti a byly primo kupovany za vyzivu, odev, obuv a jine, a ze se tak deje po cela dve leta po prevratu ve state. Kdyz bylo vydano heslo >Ceske dite do ceske skoly<, nebo jinak receno, ze dite ma navstevovati tu skolu, ktera jest jeho materskym jazykem, museli jsme my socialni demokrate svadeti v takovych mistech dosti tezke zapasy s neuvedomelym lidem delnickym, ponevadz vedle tohoto hesla bylo take heslo, >Kdo neumi nemecky, svetem se neprotluce<. Ale ponevadz slo o deti ceskych rodicu, tedy muselo byti nasi snahou, abychom je uvedomili, ze v ceskem jazyku muze dite navstevujici obecnou skolu nabyti onoho potrebneho vzdelani, kteremu se na obecnych skolach vyucuje, a co se tyce nemeckeho jazyka, ze ma ve svem praktickem zivote moznost, aby se mu priucilo, kdyz by melo toho potrebu, aby slo svetem a vyzivu hledalo jinde. Myslim, ze nekupuje se jazyk, nybrz ze se kupuje prace.

Se zmenenymi pomery po prevratu nastal prirozene obrat v nove atmosfere a hojnym odchodem ceskych deti ze skol nemeckych ukazala se zbytecnost cetnych nemeckych skol v mistech smisenych a ceskych a prirozena potreba jejich redukce. Jako frapantni doklady uvadim: Pred prevratem meli Nemci v Lipniku zemskou vyssi realku se 200 zaky, z nichz mnozi byli z Vidne, Slezska a Halice a v roce 1918-1919 bylo mezi nimi 61 Cechu. Meli divci mestanskou skolu o trech tridach s 90 zakynemi, z nichz bylo 70 ceske narodnosti, jednu obecnou skolu chlapeckou o 5 tridach a 150 zacich, z nichz 70 Cechu, obecnou skolu divci s 5 tridami a 150 zakynemi, z nichz 68 ceskych. Po prevratu meli v Lipniku obecnou nemeckou skolu smisenou s 96 zaky, a z tech jest 29 Cechu a 20 cizich. Stejne germanisacni pomery mnohde jeste ve vetsim meritku byly a z casti jsou do dneska v Mistku, Mor. Ostrave, Vitkovicich, Privoze atd.

Odchodem ceskych deti z nemeckych skol dospelo se prirozenou a samozrejmou cestou k redukcim nemeckych skol v Prostejove, Prerove, Litovli, Kojetine, Tovacove, Pribore a jinde.

Jest proto lzi, pretvarkou a neuprimnosti na strane nemecke, jestlize se vlade a uradum republiky vycita a predhazuje, jakoby nasilne provadela zrusovani a redukce nemeckeho skolstvi, kdyz tyto nove pomery vyplynuly z prirozeneho vyvoje veci a soustavnym zmensenim poctu zactva ukazala se zbytecnost cetnych nemeckych skol a trid, a kdyz pro ceske deti, presle ze skol nemeckych, rozsirovaly se stavajici skoly ceske a zrizovaly nove skoly. Pres to neni dosud udusen germanisacni system skolsky a dosud jest znacne procento ceskych deti ve skolach nemeckych.

Tento osvobozovaci a ocistny proces bude postupovati i dale s uvedomenim a socialnim osvobozenim maleho ceskeho cloveka. Naklad na skolstvi z Narodni Jednoty pro vychodni Moravu v Olomouci vykazuje pro rok 1919 107.653 K 69 h, pro rok 1920 237.698 K 07 h.

Vydani, ktera byla ucinena pred valkou v techto mensinovych skolach, jak co se tyce nasich obrannych jednot, tak Ustredni Matice Skolske, dosahovala daleko vetsich nakladu. My, Cechoslovaci, nezkratime nikoho v pravech. To neni a nebylo nasi snahou. Kazdemu musi se dostati vychovy v jeho jazyku. My poznali vzesle skody z te vychovy a proto chceme, aby ve vychove skolni kazdy narod, v Ceskoslovenske republice zijici, byl jen co nejmene na svych skolskych a vzdelavacich pravech zkracen.

A tu si prejeme, aby skola vedle elementarniho vyucovani podavala z toho duvodu nefalsovane dejiny jeho i ostatnich narodu ve state i ve svete. Aby bylo dostatecne a tak vychovavano, by zaci v obecnych skolach pochopili zemepis, jakoz i prirodni vedy. Hlavni vychovu - jest treba na to poukazati, - ze musi skola dati pro prakticky zivot.

Za stareho Rakouska jsme se ucili jedine poddanstvi k mocnym panum te rise, k cisari, k slechte, armade, cirkvi a jinym. To ovsem neucilo se jen na ceskych, nybrz take na nemeckych skolach. Pro prakticky zivot nebylo porozumeni, nebylo smyslu.

A nynejsi doba, doba prevratu, doba republiky demokraticke, musi se vynasnaziti, aby vsechno to, oc jsme byli pripraveni, aby to nasi mlade, nove a budouci generaci bylo dano.

Jest treba rozsireni obecneho skolstvi, zejmena pro venkov. My jsme velmi dobre vystihovali a take tezce nesli, ze na venkove byly jednotridky, dvojtridni skoly, a cim dale od mesta vzdalene obce, tim slabsi a nedostatecnejsi bylo vyucovani. A tak jsme videli, ze ti, kteri navstevovali skoly v mestech, meli daleko jiny prehled pro budouci zivot, kdyz vchazeli do praktickeho zivota, nez ti, kteri navstevovali venkovske skoly jednotridni, po pripade dvoutridni. Tedy zde bude treba uciniti co nejvice mozno, aby se docililo reformy.

Nahoru  Dalsi