Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 24. schuze (obsah, prilohy) |

Schuze zahajena v 10 hod. 30 min. dopol.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: Low, dr Prikryl.

112 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: minist. predseda Cerny; ministri dr Brdlik, dr Burger, dr Fajnor, dr Gruber, Husak, dr Popelka; spravce ministerstva financi dr Englis.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou sen. Sehnalovi do konce tohoto tydne, dr. Koperniczkemu na tyden.

Churavosti omluvil se pro dnesni schuzi dr Naegle.

Presidium ministerske rady sdelilo sem dopisem ze dne 26. listopadu 1920, cis. 35.513, ze president republiky neprijal rozhodnutim ze dne 26. listopadu 1920 demisi spravce ministerstva financi dr Karla Englise.

Tiskem rozdany byly tyto spisy: Zadam o jich precteni.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 262. Interpelace senatora K. Folbra a soudr. na pana ministra pro socialni peci stran zajisteni ceskoslovenskych valecnych poskozencu, zijicich v cizine.

Tisk 263. Navrh sen. Sevcika, dr Krupky, Kadlcaka, Sabaty, Sachla a soudr. na zmenu opatreni Staleho vyboru Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske podle § 54 ustavni listiny ze dne 8. rijna 1920 o uprave pachtovneho z polnich hospodarstvi a zemedelskych pozemku a o obnove drobnych zemedelskych pachtu (c. 586 Sb. z. a n.).

Tisk 264. Navrh sen. Sevcika, Jilka, dr Krupky a soudr. na zmenu narizeni vlady ze dne 2. zari 1920 o uprave a uhrade cen mlynskych vyrobku.

Tisk 265. Navrh sen. Hucla, dr Horacka a soudr. na castecnou zmenu zakona ze dne 25. rijna 1896, c. 220 r. z., pokud se tyce novely ze dne 23. ledna 1914, c. 13 r. z., o primych danich osobnich zvysenim odpocitatelneho maxima za pojistovaci premii v pojisteni zivotnim a duchodovem od zdanitelneho prijmu.

Tisk 266. Interpelace sen. dr Witta, Smetany a soudr. na pana ministra spravedlnosti v zalezitosti stanoveni usleho zisku pro delniky-porotce v obvodu krajskeho soudu v Novem Jicine.

Tisk 268. Interpelace sen. dr Karasa, Jilka a soudr. na pana ministra zasobovani o nedodrzovani maximalnich cen ministerstvem pro zasobovani lidu.

Tisk 269. Interpelace sen. dr Prochazky, Kadlcaka a soudr. na pana ministra skolstvi o protinabozenskem vystupovani ucitele Jar. Juraska v Provodove.

Tisk 270. Interpelace sen. Jilka, Sevcika a soudr. na p. ministra financi o zdlouhavem vyrizovani zadosti invalidu za pridelovani trafik.

Tisk 284. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny, tykajici se vladniho navrhu statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona na rok 1921 (tisk 255).

Z predsednictva prikazano:

vyboru iniciativnimu:

Tisk 263. Navrh sen. Sevcika, dr Kupky, Kadlcaka, Sabaty, Sachla a soudr. na zmenu opatreni Staleho vyboru Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske podle § 54 ustavni listiny ze dne 8. rijna 1920 o uprave pachtovneho z polnich hospodarstvi a zemedelskych pozemku a o obnove drobnych zemedelskych pachtu (c. 586 Sb. z. a n.).

Tisk 264. Navrh sen. Sevcika, Jilka, dr Krupky a soudr. na zmenu narizeni vlady ze dne 2. zari 1920 o uprave a uhrade cen mlynskych vyrobku.

Tisk 265. Navrh sen. Hucla, dr Horacka a soudr. na castecnou zmenu zakona ze dne 25. rijna 1896, c. 220 r. z., pokud se tyce novely ze dne 23. ledna 1914, c. 13 r. z., o primych danich osobnich zvysenim odpocitatelneho maxima za pojistovaci premii v pojisteni zivotnim a duchodovem od zdanitelneho prijmu.

Vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 283. Vladni navrh zakona, kterym se meni ustanoveni § 24 odst. 2. zakona ze dne 18. unora 1878, c. 30 r. z., o sestaveni seznamu znalcu v rizeni tykajicim se vyvlastneni k ucelum vystaveni a provozovani zeleznic.

Predseda: Vlada navrhuje, aby o navrhu tom byla podana zprava ve lhute 4nedelni.

Neni namitek? (Nebyly.)

Namitek neni. Lhuta je prijata.

Z predsednictva byly prikazany tyto spisy: Zadam o jich sdeleni.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Z predsednictva prikazano bylo:

vyboru ustavne-pravnimu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 26. listopadu 1920 o vyplate verejnych penez ulozenych na vkladni knizky, jez byly zavleceny do Madarska;

vyboru imunitnimu:

zadost hlavniho statniho zastupitelstva v Bratislave za souhlas k trestnimu stihani sen. Klimko pro zlocin poburovani podle §u 172 trestniho zakona uherskeho, 2. odst. a podle §u 19 zakona o clanku LXIII z roku 1912.

Predseda (zvoni): Pristupuji k projednavani denniho poradu:

I.

Zpravodajem jest za vybor ustavne-pravni sen. Lukes, za vybor rozpoctovy sen. Klecak.

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny a zda si preji doslov?

Zpravodaj sen. Lukes: Ne.

Predseda: A pan sen. Klecak?

Zpravodaj sen. Klecak: Ne.

Predseda: Zadam pp. senatory, aby zaujali mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Zakon jest prijat i ve cteni druhem.

Pristupujeme dale k druhemu bodu dnesniho poradu denniho, jimz jest

Zpravodajem jest pan sen. dr Witt. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Witt: Slavny senate! Na zaklade zakona ze dne 15. dubna 1920, c. 337 vydala vlada republiky Ceskoslovenske narizeni ze dne 25. cervna 1920, kterym byly zmocneny exekucni soudy na navrh povinneho (najemnika, domovnika, zamestnance s bezplatnym bytem atd.) povoliti odklad exekuce vyklizenim najatych neb pouzivanych mistnosti na dobu jednoho ctvrtleti, kdyz povinny beze sve viny nemuze si opatriti primerene nahrady nebo kdyz strane obyvajici mistnosti, do kterych se ma povinny stehovati, byl taktez povolen odklad vyklizeni mistnosti. Po uplynuti lhuty muze povinny znovu zadati za odklad, prokaze-li, ze trvaji dale ony duvody, pro ktere odklad exekuce byl mu povolen. Uvedena vyhoda neposkytuje se jenom takovym stranam, ktere obyvaji mistnosti v budovach podrobenych stavebni nebo dozorci prislusnosti zeleznicnich uradu. Lhuta odkladu se omezuje u osob zamestnanych v zemedelskych podnicich, ktere pouzivaji bezplatneho bytu na stejnou dobu, jako jest smluvena neb obvykla vypovedni lhuta z namezdniho pomeru. Konecne uklada narizeni obcim povinnost, aby vsem stranam uredne vystehovanym radne ulozily vyklizene veci, pokud strana nemuze tak uciniti sama.

Tedy z ohledu ustavne-pravnich nelze proti tomuto narizeni niceho namitati, ponevadz tu jde o upravu takove hospodarske otazky, ktera byla nynejsimi povalecnymi pomery vyvolana.

Pokud se meritorni stranky tyce, nutno uznati, ze toto opatreni bylo v dnesni dobe nevyhnutelne nutnym. Nutnym proto, ponevadz provadeni exekuce v dnesni dobe jest neblahym zjevem a poburuje vzdy verejnost. Tedy jiz v zajmu verejneho klidu a poradku bylo nutno takove exekuce omeziti na takove pripady, ktere jsou absolutne nevyhnutelny, a to tim vice, ponevadz zakon o ochrane najemniku neprihlizi k osudu najemnika, kteremu se muze se soudnim schvalenim dati vypoved, i kdyz ho nestiha zadne osobni zavineni. Hlavne je nutno rici to o tech osobach, ktere maji sluzebni byt. V dnesni dobe, kdy neni mozno nikomu zjednati nahradni byt, zejmena ve vetsich prumyslovych mestech, kde takovych bytu neni, musely by byti cetne rodiny primo vyhozeny na dlazbu. Vlada tedy volila zcela spravnou cestu, kdyz zmocnila exekucniho soudce, aby v pripade, kde strany nejsou dostatecne chraneny zakonem, o ktery se vypoved opira, byly uvarovany pred hotovou pohromou. Narizeni vylucuje jenom zeleznicni zrizence a to proto, ponevadz byty zeleznicnich zrizencu museji byti v zajmu provozu zeleznicniho a zeleznicni sluzby reservovany pro ty, kteri sluzbu skutecne konaji.

Pokud se tyce omezeni lhuty odkladu pro zamestnance zemedelske, mela vlada patrne umysl, zajistiti zemedelskou vyrobu a tim i vyzivu obyvatelstva, coz v dnesnich dobach bylo by jiste jeji nejprednejsi povinnosti. Povinnost, ktera byla obcim ulozena, aby uschovavaly veci tech, kteri sami se nemohou o to postarati, jest zcela prirozena a jiste nijakym zpusobem obce nezatezuje.

Tedy ze vsech techto duvodu, ktere jsem uvedl, doporucuje ustavne-pravni vybor, aby senat toto narizeni vlady schvalil.

Dale prijal ustavne-pravni vybor resoluci, kterou se vlada vyzyva, aby v dodatecnem narizeni, ktere budiz co nejdrive vydano, ustanovila, ze smluvni pomer, na nemz se zaklada pouzivani mistnosti, o jejichz vyklizeni jde, udrzuje se s pravy a povinnostmi s vyloucenim prava vypovedi prozatimne na dobu odkladu exekuce. Navrhovatel vychazel z toho nazoru, ze ten novy pomer, ktery nastane nasledkem soudniho odkladu exekuce, neni zakonem dostatecne upraven. Ackoliv jsem docela jineho nazoru, prece necinim proti teto resoluci zadnych namitek. Vybor ustavne-pravni ji prijal a k doporuceni navrhuje.

Slavny senate! Pri projednani tohoto vladniho narizeni bylo v ustavne-pravnim vyboru take vzpomenuto na to, ze takoveto narizeni, ackoliv jest nanejvyse nutnym s hlediska nynejsi bytove kalamity, muze byti toliko paliativnim prostredkem a nikoliv prostredkem, ktery muze bytovou mizerii odstraniti anebo jen zmirniti. Ustavne-pravni vybor poukazal na to, ze bude nutno vlade pripomenouti, aby se vsi rychlosti predlozila k projednani ony zakony, kterymi ma byti, a sice hlavne stavbou novych domku, bytove nouzi celeno.

Kdyz jiz projednavame, velecteni panove, toto narizeni, pokladam za nutne, abych prave dnes vlade tuto jeji povinnost pripomenul, ponevadz neni mozno, aby reseni teto otazky se dale odkladalo. Bytove mizerii da se zdarne celiti jedine zrizovanim novych bytu. Jest nutno, aby staveli prave ti, kteri mohou, a v prve rade stat sam, hlavne pokud se tyka budov urednich a bytu pro statni zamestnance, a pak takove kruhy, ktere maji k tomu dostatecny kapital.

Ale, velecteni panove a damy, jest nutno, aby s temito predlohami, ktere vlada chysta a ktere jeste nejsou znamy ve svych podrobnostech, nebylo dlouho otaleno, aby byly co nejdrive zakonodarnym sborum k projednani predlozeny, a to proto, abychom pri nadchazejici stavebni sezone mohli jiz videti ucinky techto novych predloh. Naprosto neni mozno - a to konstatuji se vsim durazem - za takovych pomeru, jako byly nyni, jiti do pristi zimy. Musime uznati, ze ti, kteri jsou dnes postizeni bytovou kalamitou - a v prve rade jsou to massy delnictva - ukazuji trpelivost, ktere by za nynejsich pomeru jiste nikdo ani neocekaval. A jest povinnosti vlady, aby tuto trpelivost tech sirokych kruhu vice neprepinala, aby naopak s nejvetsi rychlosti a bez veskerych odkladu konecne jednou prisla pred zakonodarne sbory a zde prohlasila, jakym zpusobem chce teto vseobecne nouzi odpomoci.

To jsem pokladal za nutno pri projednavani tohoto vladniho narizeni jako zpravodaj pripomenouti prave proto, ponevadz tyto uvahy byly v ustavne-pravnim vyboru proneseny. (Vyborne. Potlesk.)

Predseda: K slovu neni dale nikdo prihlasen. Zadam pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Zadam pany senatory, kteri souhlasi s navrhem vyboru ustavne-pravniho, otistenym ve zprave vyborove a prectenym panem zpravodajem, aby pozvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh vyboru ustavne-pravniho se schvaluje.

Pristoupime k dalsimu bodu dnesniho denniho poradu, jimz jest

Zpravodajem jest p. sen. dr Horacek.

Navrhuji, aby zahajena byla rozprava povsechna a rozprava podrobna, volna, nerozdelena podle skupin.

Navrhuji dale, aby lhuta k projednavani stanovena byla ve smyslu § 55 odst. 9. jedn. r. na 6 dni a aby cele jednani provedlo se ve 32 hodinach s lhutou recnickou stanovenou podle dohody v konferenci klubovnich predsedu takto:

Zadam pany senatory, kteri s mym navrhem souhlasi, aby pozvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Muj navrh jest prijat a budeme podle neho pokracovati.

Ke slovu prihlaseni jsou tito recnici:

K rozprave povsechne: pro: sen. Ackermann, dr Stransky, Lukes, Thor, Zavoral, dr Klouda. Proti: sen. Niessner, Low, Karl Friedrich, dr Mayr-Harting, Jelinek, dr Hilgenreiner, dr Ledebur-Wicheln.

K rozprave podrobne: pro: sen. Casny, Zimak, Folber, Cifka, Havlena, Babka, Ecksteinova, Spera, Trcka, Smrtka, Hrejsa, Hruby, Sablik, Kotrba, Hucl, dr Brabec, dr Facek, dr Mudron, Sevcik, dr Reyl, dr Prochazka, Sachl, dr Krejci, dr Vesely, Stastny. Proti: sen. Stark, Kiesewetter, Perthenova, Alb. Friedrich, Barth, Link, dr Wiechowski, Polach, Hecker, W. Lorenz, dr Vetter, dr Spiegel, Knesch, Zuleger, Hangos, Meissner, dr Herzigova, dr Naegle, Hartl, Luksch, Fritsch, Lippert, Hubner, Spiess.

Zadam pana zpravodaje sen. dr Horacka, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Horacek: Vazeny senate! Pravi se nekdy, ze oci jsou zrcadlem duse. A ja bych rekl, ze rozpocet je zrcadlem statu. Jaky stat, takovy rozpocet, jaky rozpocet, takovy stat. Jiz v kazdem soukromem hospodarstvi jest zajiste potrebi rozpoctu, to jest urciteho podrobneho planu hospodarskeho. Tim vice je ho potreba v kazdem hospodarstvi verejnem, zejmena pak v hospodarstvi statnim. Bez rozpoctu neni mozno vubec hospodariti, nebo neni aspon mozno hospodariti ucelne a usporne. A proto take jiz ve statech absolutnich byly rozpocty, treba - jak to bylo v drivejsich dobach - rozpocty takove nebyly verejne publikovany. Tim vice rozpoctu je zapotrebi ve statech ustavnich z toho duvodu, ze rozpocet nema jenom vyznamu financniho, nybrz take politicky, nebot prave schvalovanim rozpoctu vykonavaji sbory zakonodarne sve velice dulezite pravo. Neni to pravo zakonodarne, nybrz exekutivni. Schvalovanim nebo neschvalovanim rozpoctu maji sbory zakonodarne prave prilezitost kontrolovati statni hospodarstvi, maji pravo zasahovati touto kontrolou jeho do statniho hospodarstvi a na konec schvalovanim a neschvalovanim rozpoctu mohou projevovati primo nebo neprimo duveru nebo neduveru vlade. A takovou vladu, s jejimz programem nesouhlasi, mohou neschvalenim rozpoctu prinutiti k odstoupeni.

Ten smysl ma prave t. zv. financni zakon. Je to zakon ne ve smyslu materielniho zakona, ze by v nem byla obsazena nejaka norma pravni, nybrz je to zakon ve smyslu ciste formalniho zakona, to jest, ze se vyhlasuje v uredni sbirce zakonu a narizeni. Ale prave v tomto financnim zakone jsou vyhrazena dulezita ustavni prava parlamentu naproti vlade. A tu mohu s potesenim konstatovati, ze prave v letosnim financnim zakone je v tom smeru urcity pokrok, kterym kazda libovule, ktera by snad mohla v rozpoctu byti se strany vlady, je podstatne omezena. Tyka se to zejmena druheho a tretiho clanku financniho zakona, to jest tak zvanych virementu, cimz se, jak znamo, rozumi to, ze schvalene, ale uvolnene polozky nesmi libovolne v pusobnosti dotycneho resortu byti pouzito k nejakemu ucelu jinemu, nybrz, ze muze se tak stati prave dle predlozeneho financniho zakona jenom bud se schvalenim ministerstva financi, nebo dokonce je k tomu zapotrebi jeste take schvaleni nejvyssiho kontrolniho ucetniho uradu. To je tedy dulezite pravo, ktereho se exekutiva v letosnim financnim zakone vzdava. Ale objevilo se to nutnym, ponevadz by jinak schvalovani rozpoctu jevilo se illusornim, kdyby prave vlada mohla pak libovolne schvalenych polozek pouziti k ucelum jinym. Pak by jednoduse mohla do rozpoctu dati nejake popularni polozky, ktere by zakonodarne sbory schvalily, ale jiz v tom tajnem umyslu, aby jich nepouzila k tomuto ucelu, nybrz k jinemu, o kterem by mela pochybnosti, ze by parlament takove polozky schvalil.

Dalsi dulezite ustanoveni financniho zakona jest ve clanku 3, ze totiz kazde prekroceni rozpoctu musi podlehat schvaleni sboru zakonodarnych a ne jako posud, ze po pripade stacilo vyzadati si schvaleni ministerstva financi, nejvyssiho kontrolniho ucetniho uradu a ministerske rady; to na priste vubec nebude mozno. V tom zalezi podstatne zlepseni noveho financniho zakona.

Pokud se tyce letosniho rozpoctu, jak jsem jiz uvedl ve sve sprave, je to treti rozpocet nasi samostatne republiky. Prvni rozpocet byl predlozen na jare roku 1919. Byl to rozpocet jeste velmi nedokonaly. Schazely nam tehdy vsechny zkusenosti, abychom mohli nejaky podrobny rozpocet sestaviti, a tak se jednoduse vzal stary rozpocet byvaleho Predlitavska a omezil se, pokud se tyka vydaju a prijmu, celkem na jednu tretinu. Rozumi se samo sebou, ze to nemohlo vyhovovati a ze tento rozpocet musil pak byti za dnesnich pomeru prekrocen.

Druhy nas rozpocet, ktery byl predlozen pred rokem na podzim 1919, byl jiz rozpoctem, ktery byl vybudovan a sestrojen na zaklade zkusenosti, ktere jsme meli. Rozpocet ten, jak znamo, koncil loni deficitem asi 2¹/₂ miliardy. Bohuzel, teto ¹/₂3 miliardy nestacilo, nebot, jak zahy uvidime, budeme se musiti jeste zabyvati neprijemnym ukolem povolovati na tento rozpocet lonsky rozpocet dodatecny, kteryzto dodatecny rozpocet obnasi zase jeste pres 1 miliardu, hlavne nasledkem zvyseni vydaju v oboru vojenstvi, tedy v ministerstvu narodni obrany, takze vlastne lonsky rozpocet vykazuje nikoliv ¹/₂3, nybrz pres ¹/₂4 miliardy schodku. Letosni rozpocet, o kterem prave nyni pociname jednati, vyznacuje se, jak jiz jinde bylo receno, rovnovahou, a v tom ovsem muzeme opet spatrovati jiste veliky pokrok. Rovnovaha v rozpoctu jest - jak znamo - idealnim pozadavkem, zejmena pokud se tyce hospodarstvi verejneho. Nebot rovnovaha v rozpoctu znamena postaveni na pevnou basi celeho statniho hospodarstvi. Ovsem tuto rovnovahu mam na mysli predevsim v oboru prijmu a vydani radnych. Vydaje radne jsou ony vydaje, ktere se kazdorocne pravidelne vraceji, a jestlize se objevi schodek takovych vydaju radnych a jestlize ten schodek neni uhrazen zase prijmy radnymi, nybrz snad nejakou vypujckou, tedy to logicky nemuze miti jineho nasledku, nez ze v pristim roce objevi se ten schodek zase a to ve vetsim stupni, ponevadz vydaje radne se zvysi jeste o to, ceho jest zapotrebi ke kryti uroku z vypujcky, ktera prave byla uzavrena ke kryti techto vydaju radnych. A proto tam, kde jest takovy schodek v oboru vydaju radnych, jest docela spravedlivym pozadavkem, aby hrazen byl zase prijmy radnymi. A ponevadz jedine prime dane jsou ony prijmy radne, ktere se daji po pripade zvysiti, ktere maji vlastnost pruznosti, tedy budeme zpravidla pozadovati, aby takovy schodek v oboru prijmu radnych byl jiz v samem rozpoctu a financnim zakonu odstranen tim, ze prave zvysime prijmy radne, to jest prime dane. Ovsem i tu musime uvazovati, jake to dane jsou, ktere chceme zvysovati nebo nove zavadeti, a i tu snad mohla by nekde vzniknouti pochybnost, neni-li snad zvyseni dani zavadnejsim a povazlivejsim, nez pripadne nejaka vypujcka. Mame uvazovati, nejsou-li to takove dane, ktere by byly nad nosnost obyvatelstva a ktere by mely vazne narodohospodarske nebo socialni skody v zapeti.

Ale nas letosni rozpocet vykazuje rovnovahu nejen v oboru prijmu a vydaju radnych, nybrz take v oboru prijmu a vydaju mimoradnych. Toho se obycejne u rozpoctu nezada, ponevadz mimoradne vydaje jsou neco, co se nevraci pravidelne, nybrz jenom ze zvlastnich pricin docela mimoradnych, a je tudiz mozno takove mimoradne vydaje hraditi take mimoradnymi prijmy, jakymi ovsem nejcasteji jsou statni vypujcky.

Ze v nasem letosnim rozpoctu pres to i mimoradne vydaje jsou take hrazeny radnymi prijmy, slusi prece jen velmi vitati, a sice z toho duvodu, ze prave tyto nase mimoradne vydaje maji zvlastni povahu. Jsou sice zarazeny do mimoradnych vydaju, ale pozustavaji po vetsine z drahotnich priplatku a vypomoci na zvyseni prijmu statnich uredniku a zamestnancu. Tedy zdanlive je to ovsem neco mimoradneho. Aspon my je pokladame za mimoradne, ale ve skutecnosti vime, ze mame velmi malo nadeje, ze by tyto drahotni pridavky a tyto vypomoci byly jen pro letosni rok, nybrz, bohuzel, musime s tim pocitati, ze budou i pro pristi rok a snad jeste dale, a ze tedy vlastne povahy vydaju mimoradnych nemaji, nybrz ze jsou to vlastne take vydaje radne. A je to tedy docela spravne, kdyz pan ministr financi take pro tyto mimoradne vydaje hledal uhradu v prijmech radnych a kdyz take v ohledu techto vydaju radnych nalezl v rozpoctu rovnovahu. Ale pres to musime tu rovnovahu rozpoctu brati s jistou opatrnosti a sice z toho duvodu, ze mame jiste novum v nasem rozpoctu.

Vedle rozpoctu radneho a mimoradneho setkavame se totiz jeste s tak zvanym rozpoctem investicnim, jak jej nazval pan ministr financi. To jest, on vybral z toho mimoradneho rozpoctu jiste vydaje, ktere jsou ovsem take mimoradne povahy, ale ktere jsou zvlastniho druhu a ktere nazval vydaji investicnimi. Tyto vydaje obnaseji v nasem rozpoctu pres 3 miliardy a pro tyto vydaje ovsem prirozene nema financni zprava uhrady radne, nybrz mimoradnou, to jest tedy uverni operace.

Mohla by snad byti pochybnost o tom, zdali nazev investic jest pro tyto vydaje docela prilehavym. Jsou tam totiz zarazeny nektere vydaje, ktere snad v obycejnem slova smyslu bych nenazval investicemi, na priklad vydaje na stavbu kasaren, na stavbu skol a jine. Pod investicemi obycejne myslime totiz takove vydaje, ktere v dusledku budou miti zase jisty prijem, tedy rekl bych rentabilni vydaj, kdezto ovsem o kasarnach a skolach nemuzeme predpokladati nejakou rentabilitu, nejaky prijem pro pokladnu statni. Muzeme zde mluviti nanejvyse o t. zv. neprime produktivnosti takovych vydaju, jako jsou kulturni vydaje, ktere znamenaji povzneseni osvetoveho stupne vzdelani obyvatelstva, snad i vydaje vojenske, jsou-li k obrannym ucelum, kde maji zameziti jiste skody, ktere by snad nastaly vpadem nepratelskym atd., kratce muzeme zde mluviti o jiste neprime produktivnosti. Ale to jest vec vedlejsi. Nekladl bych na to zvlastni vahy a neni pochybnosti, ze tyto vydaje, pokud jsou nutny, musi take byti hrazeny a mohou docela dobre byti hrazeny uverem. Pri tom sprava financni jeste pouzila te opatrnosti, ze ve financnim zakonu vyslovne zakazuje, aby nemohl byti nejaky presun z prijmu radnych venovan na tyto investicni vydaje, a naopak, aby nemohlo byti pouzito nejakych uveru pro tyto investicni vydaje k uhrade vydaju radnych. Utvorila tedy jakousi zed mezi tim radnym a mimoradnym rozpoctem. Vedle toho financni sprava ovsem nevaze se na to, ze vsech techto povolenych vydaju investicnich skutecne pouzije, nybrz ucini to jenom v tech mezich, pokud prave vyhodneho uveru pro tyto vydaje bude moci dosahnouti, aniz by tento povoleny rozpocet investicni byla nucena vycerpati.

Ale jina vec, ktera charakterisuje nas predlozeny rozpocet, jest mluva vysokych cislic. Setkavame se tu s cislicemi ne milionovymi, nybrz miliardovymi; 14 miliard radneho a mimoradneho rozpoctu, 3 miliardy investic atd. Tyto vysoke cislice jsou docela prirozene. Nejen to, ze prece jen mame jeste co ciniti s novymi vydaji, ktere souviseji se vznikem a celym zarizenim naseho noveho statu, prave tak, jako v nejake nove zarizene domacnosti se vyzaduji jiste vydaje, ktere priste se nebudou jiz opakovati, - ktere take souviseji s tim, ze jeste nemame zcela usporadanych pomeru zahranicnich, ale mame zde take co ciniti s vysokymi cislicemi, jez jsou dany nasi znehodnocenou menou, ktera se v nich vyjadruje. Je-li mena znehodnocena 10krat, rozumi se, ze to musi dojiti vyrazu v rozpoctu, ze ten rozpocet na strane prijmove i vydajove musi byti 10krat vetsi. To jest ovsem povazlive, ani ne tak co se tyce rozpoctu, ale co se tyce naseho hospodarskeho a socialniho zivota vubec. Ja totiz nesouhlasim s tim, kdyz nekdo snad rika: >Nezalezi na tom, jakou kupni silu maji penize; kdyz maji malou kupni silu, jest jich vice. Kdyz maji vysokou kupni silu, jest jich potrebi mene.< Myslim, ze v tom snizeni kupni sily nasich penez jest jiste povazlivy psychologicky moment, nebot to znamena take vysoke ceny, drahotu a take vysoke duchody, ale to znamena take, ze si tech penez malo kdo vazi, ze zde neni dostatecneho podnetu k uspornosti a ze zde snad mnohe tridy socialni ziji nad sve pomery a nad zivotni miru, kdezto jine prave naopak trpi nedostatkem. A tato vec souvisi ovsem s nasi valutou, a treba by nase valuta nebyla zrovna predmetem naseho rozpoctu, prece jen jest s nim v souvislosti, a pral bych si, aby i priste nasi valute venovana byla se strany financni spravy pozornost co nejbedlivejsi. Ne v tom smyslu, aby snad nase valuta byla nejakym jinym zpusobem umele zdvihana a udrzovana, aby snad nekde na cizich bursach stat spekulacnim zpusobem hledel intervenovati a zasahovati. To pokladam za marne, ano primo za skodlive. Ale pral bych si, aby soustavnym zpusobem otazka valutni byla sledovana a aby davka majetkova, jez reseni to ma uspisiti, co mozna brzy byla realisovana, a aby zejmena take co nejdrive i parlamentarni kontrola v oboru davky majetkove byla uskutecnena, jak to zakon o davce majetkove v § 1 predpisuje.

Nebudu se zabyvati jednotlivymi resorty. Jednotlive kapitoly, ktere jsou ve zprave vytisteny, vykazuji po vetsine skoro vsechny zvyseni, jenom nekolik malo z nich take snizeni vydaju. Rozumi se, ze take na strance prijmu jest zde jiste zvyseni, zejmena ovsem ve financnim resortu, ktery jest jaksi zdrojem pro vsechny ostatni, ktere nejsou sobestacnymi. Mel bych jen dve poznamky. Jest znamo, jako to bylo ostatne jiz drive pred valkou ve vsech statech, ze jsou to hlavne dve kapitoly, ktere nejvice zatezuji rozpocet. Jest to kapitola vojenstvi, nebo u nas narodni obrany, ktera stale vykazuje velmi vysoke vydaje. Dovedu si to vysvetliti - jiz jsem se o tom zminil - temi nejistymi politickymi pomery, ale prosil bych prece, aby zejmena zde bylo hospodareno co nejusporneji, nikoliv snad na ukor a ujmu nasi branne moci, pro kterou chceme nesti vsechny obeti, jake vyzaduje, na zivotech i na statcich, ale zejmena, pokud se tyka jistych vydaju vecnych. Ale mam k dnesni nasi vojenske sprave plnou duveru, ze se tak skutecne take stane.