Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 23. schuze (obsah, prilohy) |

Dolu

Schuze zahajena ve 3 hod. 22 min. odpol.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Vlcek, dr Stojan.

103 senatori podle presencni listiny.

Zastupci vlady: minist. predseda Cerny; ministri dr Burger, dr Fatka, Husak, dr Kovarik, dr Susta.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi. Onemocneni mi oznamili pani senatori: pro dnesni schuzi dr Facek a Ruziak, pro tento tyden Sada a dr Naegle.

Dovolenou jsem udelil panum senatorum: Hrejsovi za posledni schuzi, Krepenhofferovi na 7 dni, Jarolimovi do 17. prosince.

K zadosti p. senatora Matuscaka navrhuji udeleni dovolene jemu na dobu 24 dnu.

Kdo s navrzenou dovolenou souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.) To jest vetsina. Zadana dovolena se udeluje.

Rozeslano postou bylo:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 261. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru a II. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk c. 7), jimz se meni zakon ze dne 27. prosince 1909, cis. 98 mor. z. z., kterym upravena jest zdravotni sluzba v obcich (tisk 185).

Predseda: Tiskem rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 249. Odpoved spravce ministerstva financi na interpelaci senatoru Jelinka, Vettera-Lilie, Oberleithnera a soudr. o jednani Zatecke odbocky bankovniho uradu s lombardnimi dluzniky (tisk 122).

Tisk 250. Odpoved ministra vnitra na interpelaci senatoru dr Hellera, Niessnera, Jarolima a soudr. v pricine slozeni zemske spravni komise pro Cechy (tisk 55).

Tisk 251. Interpelace sen. dr. Mayr-Hartinga a soudr. na veskerou vladu o ochrane koalicni svobody a koalicniho prava delnictva.

Tisk 252. Interpelace sen. Jelinka, dr Spiegela a soudr. na p. ministra zeleznic o odstraneni zavad na trati severozapadni drahy Litomerice-Usti.

Tisk 253. Interpelace sen. Karla Friedricha, dr Ledebur-Wichelna a druhu k p. ministrovi financi, aby byl zrusen zakon o davce moucne a z chlebovych listku.

Tisk 256. Navrh sen. dr Soukupa, dr Hellera a soudr. na zruseni vladniho narizeni z 19. prosince 1919, c. 662 Sb. z. a n.

Tisk 257. Navrh sen. dr Hellera, dr Soukupa a soudr. na zruseni vladniho narizeni z 19. prosince 1919, c. 662 Sb. z. a n.

Tisk 258. Navrh sen. dr Soukupa, dr Hellera a soudr. na doplneni zakona z 31. ledna 1919, c. 75 Sb. z. a n. o ztrate mandatu clena obecniho zastupitelstva.

Tisk 259. Navrh sen. dr Hellera, dr Soukupa a soudr. na doplneni zakona z 31. ledna 1919, c. 75 Sb. z. a n. o ztrate mandatu clena obecniho zastupitelstva.

Tisk 260. Odpoved ministra verejnych praci na interpelaci sen. Chlumeckeho a soudr. k ministru verejnych hraci ohledna odprodeje tovaru ze statnich zelezaren v Podbrezove firmou tFozT (tisk 125).

Tisk 283. Vladni navrh zakona, kterym se meni ustanoveni §u 24 odst. 2. zakona ze dne 18. unora 1878, c. 30 r. z. o sestaveni seznamu znalcu v rizeni, tykajicim se vyvlastneni k ucelum vystaveni a provozovani zeleznic.

Tisk 274. Zprava vyboru ustavne-pravniho o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 25. cervna 1920, c. 409 Sb. z. a n., kterym se vydavaji prozatimni ustanoveni o vyklizeni najatych mistnosti. Zapis o 17. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze dne 16. listopadu 1920.

Zapis o 18. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze ve stredu dne 17. listopadu 1920.

Zapis o 19. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze dne 18. listopadu 1920.

Predseda: Z predsednictva prikazano bylo:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 256. Navrh sen. dr Soukupa, dr Hellera a soudr. na zruseni vladniho narizeni z 19. prosince 1919, c. 662 Sb. z. a n.

Tisk 257. Navrh sen. dr Hellera, dr Soukupa a soudr. na zruseni vladniho narizeni z 19. prosince 1919, c. 662 Sb. z. a n.

Tisk 258. Navrh sen. dr Soukupa, dr Hellera a soudr. na doplneni zakona z 31. ledna 1919, c. 75 Sb. z. a n. o ztrate mandatu clena obecniho zastupitelstva.

Tisk 259. Navrh sen. dr Hellera, dr Soukupa a soudr. na doplneni zakona z 31. ledna 1919, c. 75 Sb. z. a n. o ztrate mandatu clena obecniho zastupitelstva.

Vyboru imunitnimu:

Zadost hlavniho statniho zastupitelstva v Bratislave z 22. listopadu 1920, cis. 9635 za svoleni ku trestnimu stihani senatora Juraje Durcanskeho pro zlocin poburovani podle §u 172, odst. I. a II. trest. zak. a §u 19 zakonneho clanku LXIII z roku 1912.

Podle §u 3 zakona z 15. dubna 1920, c. 337 Sb. z. a n.

vyboru narodohospodarskemu:

Narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 3. prosince 1920 o nadkontingentnim priplatku za dodane obili (soucasne prikazano tez vyboru rozpoctovemu.)

Predseda: Zapis o 20. schuzi senatu radne overeny vylozen byl v senatni kancelari podle § 72 jedn. r. k nahlednuti. Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapis ten za spravny a da se do tisku.

Pristoupime k dennimu poradu a to k 1. zprave vyboru ustavne-pravniho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se deni zakon ze dne 27. prosince 1909 cis. 98 mor. zem. zak., kterym upravena jest zdravotni sluzba v obcich (tisk 261).

Zpravodaj jest za vybor ustavne-pravni p. sen. Lukes a za vybor rozpoctovy p. sen. Klecak.

Udeluji slovo panu zpravodaji sen. Lukesovi.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Moravskym zakonem zemskym ze dne 31. cervence 1914, c. 60, jiz zvyseny byly jednou prispevky obci, ktere jsou tyto povinny platiti na vydrzovani obvodnich lekaru, 1½% na 3% veskerych u dotycnych obcich predepsanych primych dani, jez podlehaji prirazce. Predpisy techto 3% prirazek cini na rok 1920 obnos 504.957 K 19 h, naproti tomu vsak obnaseji zvysena vydani, jez byla spojena s upravou drahotnich prispevku pro obvodni lekare a s upravou pausalu, 1,200.000 K, takze diference cini 700.000 K. Techto 700.000 K mela by zaplatiti zeme Morava, aby naklad byl plne prazen. Jest nam usak znamo, ze finance zemske jsou ve vsech trech zemich stejne neutesene, a to, pokud jest mi znamo ze Slezska, zvysila se vydani zeme oproti dobam predvalecnym sesteronasobne, nehledic na vydani, jez jsou spojena s upravou ucitelskych platu, ktera obnaseji jeste nepomerne daleko vetsi obnos.

Zeme nema uhrad, kterymi by tato zvysena vydani platila, proto jest prirozeno, ze zada zemsky vybor moravsky; aby tato zvysena vydani v jistem pomeru hrazena byla obcemi, a sice prave temi, ktere maji z dotycneho prospech. Jest to sice zase nove zatizeni obci, proti kteremu jsme povinni vsichni stejne vystupovati; avsak jedna se pouze o prechodnou dobu, nebot vime, ze zdravotnictvi ma byti postatneno. Ponevadz finance zeme i obci jsou namnoze rozvraceny, bylo jiz nejvys na case, ze vlada se sama ujala teto veci a chce finance techto samospravnych korporaci pomahati sanovati. Rovnez vsak pri teto prilezitosti mely by byti upraveny pozitky obvodnich lekaru, kterych jest veliky nedostatek a sice prave proto, ze jejich prijmy jsou zcela nedostatecne.

Subvence obci, okresu a korporaci resp. zemi jsou namnoze nedostatecne a prijmy lekaru zejmena v okresich horskych jsou zcela nevyhovujici, takze lekar namnoze nejen tim, ze chodi na venek, pozbyva vyhod mesta pro sebe a svou rodinu, ale namnoze tam nenachazi ani existenci.

Prijmy obvodnich lekaru a pravni postaveni jich v ruznych zemich jest ruzne. V Cechach jsou obvodni lekari definitivni, plati je obce dotycneho zdravotniho obvodu a pouze okresni zastupitelstvo nahrazuje sluzebni pausal. Na Morave jsou rovnez definitivni, platy jejich plati zeme, kdezto obce pouze prispivaji, ve Slezsku nejsou definitivni obvodni lekari, tam jsou pouze smluvni kontrahenti proti ctvrtletni, vypovedi, dostavaji jen skrovne subvence od zeme a od obci a obce, ve kterych lekar pusobi resp. bydli, plati dle toho, jak se s nimi udela smlouva, 1-3% prirazky k primym danim, podlehajicim, prirazka, a obce patrici do dotycneho zdravotniho obvodu, v nichz lekar nebydli, 1-2%ni prirazku k prime dani, podlehajici prirazkam.

Rovnez na Slovensku mame obvodni lekare volene, avsak dozivotne, ale jejich prijmy jsou rovnez nedostatecne, a je-li u nas nedostatek obvodnich lekaru, je jeste citelnejsi na Slovensku. Jak vidite, je postaveni lekaru, jak pravni tak i hmotne, ruzne a vyzadovalo by tedy jednotne upravy a zvlaste hmotne jejich postaveni vyzaduje, aby odpovidalo tez dnesnim dobam. Zdravotni stav obyvatelstva naseho statu nebyl jiz pred valkou dobrym a zhorsil se jeste za valky nasLedkem utrap valecnych, jak prokazuje statistika, takze se nachazime pokud se tyce zdravotnictvi mezi ostatnimi staty na miste hodne, dalekem, lid dosud, ackoliv je po valce, trpi podvyzivou, trpi nedostatkem bytu a otopu, cimz se zdravi jeho podlamuje, mimo to hrozi nam stale nebezpeci infekce od vychodu, takze je nutno, abychom u nas meli dostatecny pocet lekaru, zvlaste na venkove; pokud je tento vzdalen od mest, aby lekar mohl vcas vystoupiti proti ruznym zhoubnym, lidstvo ohrozujicim epidemiim a mohl zakrociti hned v zarodcich nemoci, kdy se da jeste nemocnym pomahati.

Mame-li vetsi pocet lekaru obvodnich ziskati, nezbyva, nez aby jich postaveni bylo lepe upraveno. Stalo-li se jakesi zlepseni materielniho postaveni lekaru na Morave, jak jsem se o nem z pocatku zminil, muzeme to jen vitati, a to jaksi pobizi mne, abych navrhl predlozenou vladni o novu zakona ke schvaleni.

Doporucuji proto, aby slavny senat vladni osnovu zakona, jak jiz byla poslaneckou snemovnou schvalena, prijali. Pouze pokud se tyka §u 2 necinim sice zadneho navrhu formalniho na zmenu, avsak dovolil bych si pripomenouti, - jaksi pro priste, ze stylisace, jak je zde uvedena, by dosti neuspokojovala, nebot neni jasna, a pral bych si proto, aby priste ta stylisace byla lepsi. Jestlize zde se mluvi dvakrat n: sobe o platnosti ustanoveni: tUstanoveni toto nabude platnosti dnem vyhlaseni a to se zpetnou platnosti od 1. ledna 1920T, jest zde jakasi nejasnost a spravne by to bylo, kdyby § 2 znel takto: tUstanoveni toto nabude platnosti dnem vyhlaseni a pusobi zpetne od 1. ledna 1920T.

Necinim sice, jak jsem jiz rekl, zadneho formalniho navrhu, ale pripominam to jen pro priste, aby priste formalne zakon i pokrad se tyka provadeciho resp. posledniho paragrafu pokud mozna znel co nejpresneji. (Mistopredseda Kadlcak prevzal predsednictvi.)

Dovoluji si navrhnouti slavnemu senatu ku prijeti zakon v tomto zneni (cte):

tNarodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske usneslo se na tomto zakone:

§ 1.

§ 27 odst. 5. zak. ze dne 27. prosince 1909, c. 98 z. z., jenz se tyce upraveni zdravotni sluzby v obcich, pokud se tyce clanek 1. a.2. zak. ze dne 31. cervence 1914, c. 60 mor. z. z., se ve svem nynejsim zneni zrusuji a § 27 odst. 5. zak. ze dne 27. prosince 1909, c. 98 z. z. bude zniti priste takto:

tJako castecnou nahradu tohoto nakladu zemskeho fondu maji vsechny obce spojene ve zdravotni obvody, pak ony zdravotni obce, v nichz prislusi pravo jmenovati lekare zemskemu vyboru (§ 8), kazdorocne platiti prispevek ve vysi 4,5% veskerych v dotcene obci predepsanych primych dani prirazkam podlehajicich.T

§ 2.

Ustanoveni toto nabude platnosti dnem vyhlaseni a to se zpetnou platnosti od 1. ledna 1920.

§ 3.

Provedenim tohoto zakona poveruji se ministr vnitra, ministr verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy a ministr financi.T (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo p. zpravodaji vyboru rozpoctoveho sen. Klecakovi.

Zpravodaj sen. Klecak: Slavny senate! Pan kolega Lukes jasne a zretelne naznacil priciny a duvody navrzeneho zakona. Zakon samotny jest jenom ukazkou, ze dosavadni nase zakony pojednavajici o nasem zdravotnictvi, jsou absolutne neudrzitelny, neudrzitelny pro ty, kteri stoji v cele nasich zemi; kteri stoji v cele nasich obci a neudrzitelny jsou take pro samotne lekare.

Kdo ma prilezitost podivati se na zivot lekaru u nas v nasem state a jak vybavena je existence lekaru vubec, musi doznati, ze jsou to pomery neutesene, musi doznat, ze otazka lekarska u nas vyzaduje radikalni zmeny, radikalni napravy. (Sen. dr Heller: Socialisace!) Pan kolega Heller vola, ze by snad mohla pomoci zde socialisace. Predpokladam, ze pokud se tyka upraveni existence lekaru u nas, bude treba ciniti trochu neco jineho, nezli jak to bylo nadhozeno.

V pritomne dobe jsme svedky toho, ze lekari v nasem state pripravuji se na zapas proti nemocenskym pokladnam a sice z toho duvodu, ze pry nemocenske pokladny chteji zabrati lekarum vsechny ty, kteri az dosud pod nemocenske pojistovani nepodleha. Velecteni panove! Kdyby k zapasu tomuto melo dojiti, tedy se da predpokladati, ze by zapas samotny mohl privoditi velmi znacne skody, a my pres to, ze postaveni nemocenskych pokladen v pritomne dobe neni nikterak ruzove, mame v sobe pevnou viru, ze se nam podari odstraniti vsechna nedorozumeni ktera zde dneska jsou, a ze se nam podari dociliti dohody jak mezi lekari, tak i mezi nemocenskymi pokladnami. Jestlize my snazime se, aby dohoda ona se stala skutkem, tedy tak cinime jedine z toho duvodu, ze jsme si plne vedomi, jak zdravi naseho lidu, naseho obcanstva v Ceskoslovenske republice utrpelo dosti velikych ztrat za minula leta.

Tedy jestlize na jedne strane vidime, ze velike celky organisaci snazi se vyjiti vstric a jiste vyjdou lekarstvi naseho statu, predpokladam, ze tam, kde jde jenom o nepatrne zvyseni prijmu nasich panu lekaru, zajiste slavny senat budce souhlasiti s tim, na cem se usnesl rozpoctovy vybor ktery ve sve schuzi konane 7. prosinci: 1920, pojednav o teto zalezitosti, pripojil se k usneseni a navrhu ustavne-pravniho vyboru. Prosim slavny senat, aby navrh zakona schvalil. (Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): K debate neni nikdo prihlasen. Prikrocime k hlasovani. Hodlam dati hlasovati tim zpusobem, ze v prvnim cteni budeme hlasovati o celem zakone, ktery obsahuje jenom 3 paragrafy, o nadpisu zakona a uvodni formuli najednou. (Namitky nebyly.)

Namitek neni. Budu tak pokracovati.

Kdo s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli v prvnim cteni souhlasi zarosim, necht zvedne ruku (Deje se.)

To je vetsina. Zakon je prijat v prvnim cteni.

Ke slovu se prihlasil pan ministersky predseda. Udeluji mu slovo. (Predsednictvi ujal se opet predseda Prasek.)

Ministersky predseda Cerny: Slavny senate! V poslednich dnech udaly se a odehravaji se v zemich nasich dulezite udalosti, jez pro svou zavaznost nuti mne k tomu, bych o nich ucinil vysokemu senatu sdeleni.

Dne 16. zari t. r. zabrala levice ceskoslovenske strany socialne-demokraticke Lidovy dum v Hybernske ulici v Praze cp. 1023/II a 1462/II pripsany Lidove knihtiskarne J. Skalak a spol. komanditni spolecnost v Praze a prevzala mistnosti tPrava LiduT a provozovaci aparat nakladatelstvi utvorenim zavodni rady ve svou spravu. Dosavadni majitelka ceskoslovenska socialne-demokraticka strana domahala se navraceni sveho prava cestou soudni. Rozsudky ve veci vydane vyznely dosud vesmes v jeji prospech. Konecnym usnesenim okresniho soudu pro Dolni Nove Mesto ze dne 3. listopadu 1920 dano bylo misto zalobe p. posl. Nemce na cleny zavodni rady a vydavatele tRudeho PravaT pro ruseni drzby. Usneseni to potvrzeno bylo usnesenim zemskeho soudu ze dne 9. prosince t. r. Konecnym usnesenim okresniho soudu pro Dolni Nove Mesto ze dne 3. prosince t. r. vyhoveno bylo zalobe pana senatora Antonina Sveceneho na cleny zavodni rady pro ruseni drzby ohledne Lidoveho knihkupectvi a nakladatelstvi v dome se nalezajiciho. Obchodni soud v Praze naridil pak vymaz pp. posl. Josefa Skalaka, Josefa Tesky a dr Housera z komanditni spolecnosti tLidova knihtiskarna Prava Lidu J. Skalak a spol.T a to vymaz pana posl. Josefa Skalaka usnesenim ze dne 21. zari a vymaz p. posl. Josefa Tesky, a dr Housera usnesenim ze dne 29. zari t. r.

Usneseni tato potvrzena byla rozhodnutim vrchniho zemskeho soudu ze dne 30. listopadu t. r. a rozhodnutim nejvyssiho soudu v Brne ze dne 3. prosince t. r. Koncese knihtiskarenska pro knihtiskarnu v Lidovem dome se nalezajici udelena byla vynosem zemske politicke spravy ze dne 10. srpna 1911, c. 3 B-51615 knihtiskarne tPrava LiduT J. Skalak a spol., komanditni spolecnost se sidlem v Praze cp. 1033/3 a schvalen byl za zastupce pri provozovani zivnosti dle §§ 33 a 55 zivn. radu vymerem magistratu mesta Prahy ze dne 27. listopadu 1911, c. 20.260 pan posl. Frantisek Hummelhans.

Dle oznameni dosleho magistratu hlavniho mesta Prahy bylo panu posl. Hummelhansovi dne 9. prosince 1920 nasilne zabraneno v zastupovani zminene koncese knihtiskarenske, takze nemohl dle zivnostenskeho radu byti de facto odpoveden a nebylo pro provozovani zivnosti te uredne schvaleneho zpusobileho zastupce.

Nasledkem toho zakazal zivnostensky referat magistratu hlavniho mesta Prahy vymerem ze dne 8. prosince 1920, c. 29.112-II A koncesionarce zvane nyni tLidova knihtiskarna Prava Lidu J. Skalak a spol., komand. spol.T pouzivani knihtiskarny a provozovani knihtiskarenske zivnosti az do dalsiho rozhodnuti. Za ucelem zajisteni uspechu zakazu provozovani naridil zivnostensky referat magistratu hlav, mesta Prahy dle §u 152 zivn. radu jakozto nezbytne opatreni neodkladne uzavreni mistnosti provozovacich.

Opatreni toto provedeno bylo timto zpusobem: Ctyrclenna komise magistratni, vyzadavsi si asistenci bezpecnostni straz a cetnictva, odebrala se dne 9. t. m. do Lidoveho domu; Zelezna vrata na nadvori pred tiskarnou byla uzavrena. Kdyz na opetovne vyzvani byla konecne vrata otevrena, prikroceno bylo k vykonu opatreni magistratniho. Aby se predeslo ruseni, byly vchody do domu obsazeny bezpecnostni strazi a cetnictvem. Pres to shromazdilo se na nadvori Lidoveho domu na 500 osob, jez nasilne vniknuvse do domu, chteli zabraniti urednimu vykonu. Straz a cetnictvo vyklidilo veskere mistnosti a nadvori Lidoveho domu a zatlacilo zastup v Hybernske ulici. Pri tom utoceno a hazeno bylo na straz a cetnictvo cihlami, dlaty, sklenicemi a jinymi predmety. Vychody z Lidoveho domu zataraseny byly bednami a rucnimi voziky. Zraneno bylo 7 cetniku, z nichz 2 tezce a 3 bezpecnostni straznici. Z obecenstva bylo 8 civilnich osob osetreno na zachranne stanici, poraneni jsou vesmes razu lehciho.

Jako odpoved vyhlasila levice socialne-demokraticka generalni stavku s vice pozadavky, coz melo za nasledek cetna hruba poruseni verejneho klidu a poradku.

Vyzva teto generalni stavky nasla ohlasu jen v okresu kladenskem a slanskem, na Morave v okresu brnenskem a ve smisenem uzemi v okresu chomutovskem, kde dne 10. t. m. vznikla skutecne vseobecna stavka.

V nekolika okresich v Cechach a na Morave se sice dne 10. t. m. stavkovalo, dle stavka omezila se bud jen na ojedinele zavody, ve kterych meli prislusnici levice vetsinu, nebo jen na prislusniky teto strany toho ktereho zavodu, aniz provoz zavodu by byl byval nejak dotcen.

V Praze shromazdilo se k 11. hodine dopol. asi tri tisice lidi pred budovou snemovni, kde doslo ku cetnym srazkam se strazi bezpecnostni a cetnictvem. Pri pokusu odzbrojovani straze na kterou byly se strany demonstrantu tez vystreleny dve rany, pouzila straz tez zbrane a vystrelila nekolik ran z revolveru. Potom teprve podarilo se strazi zatlaciti shromazdene demonstranty do vedlejsich ulic a rozptyliti je. Pri srazkach bylo 21 osob raneno, z nich asi 15 ranou strelnou. Mimo to zraneno 7 strazniku.

Vsude jinde se normalne pracovalo. Dne 11. t. m. poradany poruznu tabory lidu, na nichz zduraznovany zname pozadavky na socialisaci zavodu, 300 zvyseni mzdy a poskytnuti vanocniho prispevku.

V Kladne poradan obdobny tabor lidu rovnez dne 11. t. m. odpoledne. K taboru dostavila se cast ucastniku ozbrojena loveckymi puskami. Na taboru zvolena tak zv. revolucni rada a zaroven dana vyzva k okamzitemu zakladani 5-7 clennych revolucnich vyboru, jimz dany pokyny, jak si maji pocinati v dalsim boji.

Revolucni vybory skutecne ihned zvoleny ve vsech obcich kladenskeho a slanskeho okresu a jiz v noci z 11. na 12. t. m. zapocaly svou cinnost. Ozbrojene hlidky obsadily nadrazi v Unhosti, Lanech a Mrakave, prohlizely vlaky a patraly hlavne po Vojenskych transportech. Policejni urad v Kladne obsazen byl ozbrojenou triclennou hlidkou a soucasne tez obecni urad jinou peticlennou, rovnez ozbrojenou hlidkou. Hlidky ty chodily tez po vsech venkovskych obcich, odebiraly rolnikum proti potvrzeni zbrane, kterymi se ozbrojovaly. V obci Dubi doslo nasledkem toho: k prestrelce mezi hlidkou a rolniky, pri niz byly 3 osoby zraneny. Namestek starosty v Dubi, ktery demonstranty nabadal k rozvaze, byl stlucen.

Soucasne s touto ozbrojovaci akci provadeno zabirani velkostatku a prumyslovych zavodu a jinych objektu.

Tak zabrany velkostatky ve Smecne a Zvolenovsi se vsemi prinalezejicimi dvory, zamek a pivovar ve Smecne, cukrovar a dvur ve Studnovsi, cukrovar v Klobukach, tovarna Breitfeld a Danek a dvur ve Slanem, zamek v Lanech, dvur a cukrovar v Cakovicich a dvur v Dablicich.

V obci Brandysu (pol. okres Slany) vypsany dokonce odvody muzu od 17. do 50. roku pro rudou gardu, s jichz provadenim take zapocato. (Veselost.)

Odbojne hnuti toto, ktere omezovalo se nejprve pouze na okresy kladensky a slansky a castecne zachvatilo i okres karlinsky (Dablice, Cakovice), doznalo rychle napodobovani i rozsireni na okresy sousedni a sice okres smichovsky (cukrovar Modrany), lounsky (dvory Velteze, Msany, Chlumcany, Cencice a Telce) a melnicky (Brozanky a Danoves).

Ve vsech ohrozenych okresech soustredena ihned silna moc vojenska a cetnicka a zapocato: s vyklizovanim, setrenim a zatykanim pachatelu.

Vzhledem k temto hrubym a povazlivym porusenim verejneho klidu a poradku usnesla se vlada dne 12. prosince t. r. za souhlasu pana presidenta republiky zavesti pro obvody okresnich politickych sprav v Horovicich, Karline, na Kladne, v Kralupech n. Vl., na Kral. Vinohradech, v Lounech, Melniku, Rakovniku, ve Slanem, na Smichove a Zizkove mimoradna opatreni podle zakona ze dne 14. dubna 1920, c. 300 Sb. z. a n., obmezujici a rusici docasne svobody, zarucene ustavni listinou v §§ 107, 112, 113 a 116 a zakonem o ochrane svobody osobni, domovni a tajemstvi listovniho.

Nemene kriticky vyvijely se veci v nekterych mistech na Morave a to hlavne vcerejsiho dne.

V Hodonine obsazeny byly vytrzniky posta a nadrazi; spravci okresniho hejtmanstvi zamezen byl vychod z budovy. Obsazena byla nadrazi v Rohatci a Bzenci. V Trebici jest vseobecna stavka, namnoze terorem vypucena.

V Oslavanech obsazena byla stavkujicimi elektrarna, napajejici elektrickym proudem mesto Brno a sire okoli, cimz jest mesto Brno vydano nebezpeci nuceneho zastaveni prace v cetnych tovarnach. Stavka s vytrznostmi vypukla i v Boskovicich a prumyslovych mistech v Blansku, Svitavce a v Letovicich. Namnoze zrizeny revolucni vybory.

Zlocinne ciny, doprovazejici zminen udalosti, primely vicepresidenta zemske spravy politicke v Brne ze vyhlasil dnes rano v dohode s presidentem vrchniho zemskeho soudu a vrchnim statnim zastupcem stanne pravo na zaklade § 429 tr. r. pro zlocin vzboureni ve Velkem Brne a v politickych okresich brnenskem venkovskem, boskovickem, hodoninskem a trebicskem.

Tot kratky nastin udalosti poslednich dni. (Zcela spravne!)

Bohuzel jsem nucen k tomu pripojiti jeste dalsi bolestnou zpravu tohoto zneni: Most: stavkuje 7 dolu. Na nejdulezitejsich mistech na dolech se pracuje. Revolucni vybor zatcen. Dnes dopoledne valil se k uredni budove zastup stavkujicich; namesti bylo vyklizeno vojskem a cetnictvem. Cetni demonstranti pokouseli se znovu utociti na uredni budovu. Pri tom vyrazili jednomu vojakovi pusku. Nekolik vojaku bylo stlucena. Na to vojsko vystrelilo. Jest bohuzel 5 mrtvych a 15 ranenych. Okresni politicka, sprava vyhlasila stanne pravo.

Velevazeni panove! Vlada je pevne presvedcena, ze pres tyto vazne poruchy verejneho klidu a poradku se podari za podpory vsech poradkumilovnych obcanu republiky a s pouzitim zminenych - a podtrhuji - plne zakonem oduvodnenych opatreni, ze zaveden bude opet v nejblizsi dobe uplny verejny klid a poradek kazdemu obcanu tak potrebny. Uredni opareni nebyla diktovana samozrejme naprosto zadnymi ohledy stranickymi ani politickymi, diktovana byla jedine vedomim povinnosti udrzeti a znovu zjednati poruseny verejny klid a poradek, vedomim povinnosti, chraniti zakonna prava obcanu, jakoz i laskou a oddanosti k nasi drahe po 300lete porobe vydobyte svobode a laskou k nasi republice, ohrozene ve svem klidnem vyvoji, tak potrebnem pro hospodarske, a socialni blaho vseho pracujiciho lidu. (Vyborne! Hlucny potlesk.) Pri tom je pro vladu samozrejmosti, ze zakonna mimoradna opatreni nemohou a nebudou trvati ani o den dele, nez je ku zjednani klidu zapotrebi.

Vlada, jejimz programem jsou take pronikave socialni reformy, nemohla, nemuze a nebude moci trpeti, aby klid a poradek, zakladni to podminka kazdeho zdarneho vyvoje, tedy i v provadeni socialnich reforem, byl hrubym nasilim rusen, a zjistuje rada, ze v usilovne snaze sve, zjednati brzy klid a poradek, naleza a jiste nalezne vzdy plnou podporou vseho demokratickeho statne smyslejiciho obcanstva. (Vyborne! Hlucny potlesk.)

Predseda (zvoni): Pan sen. dr Heller a soudr. podali mi navrh, aby o vladnim prohlaseni byla zahajena debata.

Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s navrhem na zavedeni debaty, prosim, aby pozdvihl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jest prijat.

Navrhuji, aby lhuta recnicka byla stanovena na 15 minut a aby promluvil z kazdeho klubu nejvyse jeden recnik.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, prosim, aby pozvedl ruku. (Deje se.)

Navrh muj jest prijat. Ke slovu se prihlasil pan sen. dr Soukup. Udeluji mu slovo.

Sen. dr Soukup: Vazeny senate! Chapu se slova ve stavu opravdoveho vzruseni. Vy vsichni, vazeni panove, vite, co se v poslednich dnech v Praze stalo. Vam je znamo, ze koncem mesice zari byl v Praze zabran tLidovy dumT, stredisko socialnedemokratickeho delnictva z cele republiky, a ze tenkrate 200 az 300 lidi - a ja pravim ne tak z t. zv. socialne-demokraticky levice; jako z jejiho skutecneho komunistickeho vedeni, do tohoto domu vniklo a tento dum nasilim obsadilo. Vam je znamo, ze proti tomuto utoku nebyl podniknut se strany dosavadnich pravoplatnych majitelu teto budovy zadny nasilny protiutok, nybrz, ze cela vec byla ponechana poradu prava a vyroku prislusnych instanci soudnich. Tyto vyroky, tyto rozsudky byly vyvolany troji instanci az k nejvyssimu soudnimu dvoru v Brne a vyslovily pravoplatne, kdo je majitelem tLidoveho domuT.

Dvoji instance prazska rozsudkem pravoplatnym vyslovila, kdo byl v drzeni prava porusen. Nejednalo se o nic jineho, nezli aby pravni stav v teto budove byl znovu obnoven. Vam je znamo, ze minuleho tydne se pres to prikrocilo k nasilnemu aktu druhemu, ze totiz mela byti nasilim zabrana take knihtiskarna tPrava LiduT a ze zodpovedny reditel teto tiskarny byl nasilim vytlacen, aby tato komunisticka skupina, ktera zabrala tLidovy dumT, mohla se take ihned zmocniti lidove tiskarny. Kdyz pak se stalo, ze zodpovedny spravce tiskarny byl ze zavodu vypuzen a kdyz zde zavod stal bez pravoplatneho sveho spravce, naridil prazsky magistrat, aby tato tiskarna byla zapecetena.

Jak bylo provedeno toto zapeceteni? Ja zde pro memoria, pro pomet historie konstatuji znovu a konstatuji verejne, ze jeste v posledni chvili bylo jednano o tom, aby tato otazka byla vyrizena v dohode, ze vsak toto vsechno vyjednavani bylo kategoricky zamitnuto a ze bylo prohlaseno, ze cesta k obnoveni pravniho stavu v tLidovem domeT povede jenom pres mrtvoly. (Slyste!)

Bylo zjisteno, ze take v tomto vidome byl nashromazden cely sklad nejtezsich, zivotu lidskemu nebezpecnych zbrani. (Slyste!) Snahou skutecne majitelky tohoto domu - Ceskoslovenske socialni demokracie nebyla nic jineho, nezli aby pravni stav v teto budove byl obnoven bez krveproliti. Provedeni toho bylo ukolem statni moci a statni moc jednala pouze preventivne, kdyz za ucelem vykonu prava v tomto dome z vlastniho rozhodnuti do tohoto domu poslala policejni straz. A ja konstatuji a podtrhuji znovu, ze tato policejni straz vstoupila na pudu tLidoveho domuT, nikoliv z nejakych duvodu politickych, z nejakych duvodu tridnich nebo z nejakych duvodu stranickych, nybrz prekrocila prah tohoto domu vyhradne a vylucne jenom z duvodu bezpecnostnich, jenom k tomu cili, aby pravni stav mohl byti zde obnoven zpusobem klidnym; zpusobem zakonnym a aby zdravi a zivotu lidskych bylo usetreno.

Vam je, panove; znamo, ze timto zpusobem byl pravni stav v Lidovem dome obnoven. Co se vsak stalo potom? Vy jste videli, ze, ona skupina, ktera moci a silou tento dum a jeho tiskarnu zabrala, se stejnou moci, jako se obratila proti cele strane, proti socialni demokracii, se stejnou moci a silou obratila se take proti statu a proti republice. (Tak jest!)

Vy jste mohli cisti druheho dne v novinach, ze byla vyhlasena generalni stavka. Ja zde konstatuji, ze tato generalni stavka vseho delnictva v Ceskoslovenske republice byl vyhlasena bez vedomi a bez souhlasu organisovaneho delnictva. (Tak jest!) A ja zde konstatuji, ze tato stavka mela dvoji cil. Jejim prvnim cilem bylo zniceni ceskoslovenske socialni demokracie a druhym cilem bylo vynuceni kapitulace statni moci. (Slyste! Tak jest!)

Panove! Vam je znamo, jak veci pak pokracovaly. Vam je znamo, ze v tLidovem domeT bylo nasilnym zpusobem vystoupeno proti policejni a cetnicke strazi, ze tam bylo nejdrive z teto straze 7 osob raneno a mezi nami 2 osoby raneny tezce. Ja konstatuji; ze u Rudolfina bylo z davu demonstrantu na policejni straz dokonce vystreleno, a ja tu rikam, panove, docela otevrene; tZrovna tak, jak tezce litujeme kazde kapky prolite krve delnicke, tak stejne hluboce zelime kazde kapky krve organu statni moci republiky. (Vyborne!) Zelime tim vice, ponevadz mezi temito organy policejni moci ve state je cela rada legionaru, je cela rada muzu, kteri nezasluhuji, aby takovymto zpusobem v republice bylo proti nim, vystupovano, je cela rada muzu, kteri v dobe, kdy mnozi z tech, kteri na ne dnes utoci, se schovavali v tmach valky stareho Rakouska; stali na hlavni fronte ceskoslovenske revoluce v Sibiri, v Italii a ve Francii. (Vyborne!)

Panove, vam je znamo, co bylo dale, vam je znamo, ze pravo koalicni bylo zniceno, ze od tovarny k tovarne sly cele tlupy mladiku ozbrojenych holemi a tycemi, aby nasilim zabranovaly delnictvu, aby praci nastoupilo; ze byla nicena a slapana tiskova svoboda, ze bylo Kladno prohlaseno za vlastni sovetskou republiku a na nadrazi kladenskem byly zabaveny vsechny zurnaly druhych stran, ze byla nejhrubsim zpusobem porusena osobni bezpecnost, ze byla redakce nosen a listu na Kladne demolovana, a redakce tJihocechaT v Ces. Budejovicich znicena. Vam je znamo, ze i ten stary prukopnik socialni demokracie, ten nas stary kolega posl. Nemec byl v Celetne ulici napaden hlouckem mladiku, ze bil telesne ztyran, muz, ktery 40 let stoji, hod praporem strany a jehoz zivotni prace je casti historie ceskoslovenske socialni demokracie. Vam je znamo, ze slapany byly zakony republiky, ze na Kladne byly konany odvody rude gardy od 18 do 52 let a ze generalem teto rude armady byl proklamovan na Kladne Alois Muna. Slyseli jsme, vazeny senate, tu straslivou zpravu, ze prave pred nekolika hodinami doslo k one tezke tragedii v Moste, ze tam bylo pet lidi zastreleno, ze tam pet mrtvol lezi na dlazbe a mnoho jinych je odvazeno do nemocnic. S tim vetsi hruzou se musime ptati, jak by to bylo byvalo v nasem state vypadalo, kdyby temto tendencim byla byvala ponechana volna cesta a volne drahy.

Stojim, panove, na stanovisku, ze tato vec musela byti jednou probojovana a cim bude probojovana drive, tim bude lepe, tim bude lepe pro nas proletariat a tim take bude lepe pro nasi republiku. (Tak jest!)

Dnes jest nepochybno, ze stavka byla zlomena. A ja musim konstatovat, ze to, co se stalo, byl dvojnasobny zlocin, ze to byl zlocin na delnictvu, ponevadz zadna stavka nebyla vyvolana tak lehkomyslne, tak lehkovazne, tak frivolne, tak cynicky, tak nepromyslene a s takovymi nemoznymi cily, jako byla vyvolana stavka tato, stavka, o niz jeji vudcove v parlamente prohlasuji, ze by se nyni mohla naplanovati, jak dnes prohlasil posl. Skalak v poslanecke snemovna a ze pry oni maji dnes duveru pauze k jednomu mini v republice a tim ze jest president Masaryk. Takhle najednou se ma cela tato strasliva vec schovavati pod ochranna kridla naseho presidenta ve chvili, kdy 50 lidi lehce a tezce zranenych lezi v nemocnici a na 400 lidi bylo jiz dopraveno k zemskemu trestnimu; soudu. A rikam podruhe, ze to nebyl jen zlocin na delnictvu, ponevadz timto zpusobem vsechno to, co jest symbolem generalni stavky; bylo takto zdiskreditovano, dobre jmeno stavky takto udupano, poniceno a zpustoseno, to byl take tezky zlocin proti republice, ponevadz to, co jest u nas jen pouhou fraskou pro prazske kabarety, pak leti do celeho velikeho sveta, aby tam nejtezsi uhony a skody prineslo hospodarskemu zivotu naseho mladeho sutu, ktery klidu a poradku tolik a tolik potrebuje. (Vyborne! Potlesk.)

Proto, vazeni panove, pravim, ze ty veci takto dale jit nemohou, a ja vam rikam, ze vse to neni dnes jen otazkou nasi strany. (Vyborne!), to jest otazkou celeho statu, to jest otazkou cele republiky. (Tak jest! Potlesk.) Panove, nikomu z nas se nejedna o tLidovy dumT, nikomu z nas se nejedna o tu mrtvou hmotu, ktera jest tam soustredena, nikomu z nas se nejedna, jen o tiskarnu, ktera jest jiste nervem a motorem kazde politicke strany, ale ten tLidovy dumT byl symbolem a tento tLidovy dumT jako velky symbol byl i v rukou techto lidi nezodpovednych, bez citu a svedomi, a vidime jiz predem konce, k jakym by bylo doslo za pul roku, za rok, az by vse to, co jde bylo vstepovano, vyhnalo ratolesti veci a udalosti nam neznamych. Zde jde o boj o onu velkou ideu, za kterou jde socialni demokracie a ktera musi byti probojovana; a idea ta neni jen statkem nasim; ta jest take statkem cele nasi republiky a s tohoto stanoviska otazka tato musi byti take pojimana.

Panove, mluvime-li vsak o techto vecech, musime si uvedomiti jedno: povinnost vsech stran, povinnost celeho naroda, povinnost celeho statu k ceskoslovenskemu proletariatu; a ja; vyslovuji jen ono hluboke presvedceni, ze socialismus neni zadnym procesem nasili.,Socialismus jest procesem presvedceni v a socialismus neni procesem teroru, socialismus jest a musi byti procesem lasky a procesem vzdelani. Proto, kdyz stojime dnes nad temi mrtvolami, kterymi jsou tak straslive ztizeny udalosti posledni doby, a vidime-li ze vsechno to smeruje jen k tomu aby se u nas otevrely brany nejtemnejsi reakci ktera se kol nasich hlav pocina jako tezka mracna na obzoru nasi republiky snaseti kol dokola mame-li svuj mlady stat vyvesti z techto bouri, kterym jdeme vstric musime si byti vedomi toho, ze tento boj o postup delnictva v nasi republice musi biti vybojovan usque ad finem, az do konce, pevne, rozhodne, vytrvale a bez kompromisu! (Vyborne! Potlesk.) Panove, se tu mohu prohlasiti zrovna tak jako trvame pevne na tom, co isme vybudovali jako jsme si nedali a nedame si rozbiti ceskoslovenskou socialni demokracii, tento plod padesatilete cinnosti proletariatu Ceskoslovenske republiky tento plod, ktery dovedl nase delnictvo k onomu stavu, na kterem je dnes tak nedopustime, nedopustime a nikdy nedopustime rozvratu, rozkladu a zniceni Ceskoslovenske w republiky, ktera jest nasi virou, nasi nadeji, nasi laskou a nasi budoucnosti. (Vyborne! Hlucny potlesk.)

Predseda (zvoni): K slovu se jeste prihlasil pan sen. dr Heller. Udeluji mu slovo.

Sen. dr Heller (nemecky): Jmenem klubu senatoru nemecke socialne-demokraticke strany delnicke podavam nasledujici prohlaseni:

Predstavenstvo nasi strany rokovalo v sezeni dne 12. prosince t. r. o udalostech poslednich dnu a vyslovilo ve svem usneseni, ze nemeckemu delnictvu, pokud dnesni situace sporem obou ceskych socialnedemokratickych stran byla zpusobena, nedostava se moznosti, aby jakymkoli zpusobem do tohoto sporu zasahlo. Pokud vsak zapas ma za ucel, aby dosazeno bylo pozadavku, o kterez bojuje veskery tridne uvedomily; tudiz take nemecky proletariat, a zejmena pokud ma za ucel dobyti uplne politicke svobody, dosazeni hospodarskeho zlepseni, dosazeni zavodnich rad a predevsim uskutecneni socialisace, muze vysledek dle nazoru predstavenstva strany dosazen byti jedine seskupenim vsech na pude tridniho zapasu stojicich proletaru v kongresu proletaru.

Klub nemeckych socialne-demokratickych poslancu, jenz k tomuto nazoru predstavenstva strany v plnem rozsahu pristupuje, hluboce toho lituje, ze se neslo cestou shora naznacenou, nybrz ze doslo k pouziti prostredku statni moci a v dalsim dusledku ke krveproliti. Nemecti delnici lituji obeti tohoto pouziti nasili, jemuz dosud za obet padlo pet lidskych zivotu, i vyslovuji nadeji ze se rozvaze ceskeho delnictva podari bratrsky nesvar co nejrychleji skonciti a opetne zriditi jednotny sik v zapase proletariatu vsech narodu.

Oproti vlade konstatujeme skutecnost, ze vlada v plnem rozporu s tim, jak jednala v jinych pripadech, tentokrate zasahla a zrusila ustavnim zakonem zarucene svobody o ochrane osoby, domu, listovniho tajemstvi, volnosti tisku, prava spolkoveho a shromazdovaciho pro velikou cast statu, ba dokonce vyhlasila nad jinymi dily statu stanne; pravo. Odsuzujice co nejostreji toto pocinani vlady, zadame bezodkladne zruseni vyminecneho opatreni a prava stanneho a tim opetne dosazeni ustavou zarucenych svobod statniho obcana.

Navrhujeme tudiz, aby vladni prohlaseni k vedomosti vzato nebylo. (Potlesk na levici.)

Predseda (zvoni): Nikdo neni jiz ke slovu prihlasen.

Rozprava tuto jest ve smyslu §u 65 jedn. radu zakonciti hlasovanim, schvaluje-li senat prohlaseni cili nic. Senat muze se vsak usnesti, ze hlasovani odklada.

Navrh na odklad hlasovani nebyl podan. Dam tudiz hlasovati o prohlaseni pana ministerskeho predsedy.

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti. Zadam pp. senatory, aby zaujali mista. (Deje se.)

Pani senatori, kteri souhlasi s prohlasenim pana ministerskeho predsedy, necht zvednou ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Prohlaseni p. ministerskeho predsedy se schvaluje. (Vyborne! Hlucny potlesk.)

Do vyboru ustavne-pravniho nastupuje za senatora Hrubeho sena Ruziak.

Navrhuji, aby pristi schuze konala se zitra ve stredu dne 15. prosince 1920 o 10. hodine dopoledne s timto

dennim poradem:

1. Druhe cteni o zprave vyboru ustavne pravniho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se meni zakon ze dne 27. prosince 1909, cis. 98 morav. zem. zak., kterym jest upravena zdravotni sluzba v obcich.

2. Zprava vyboru ustavne-pravniho o narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 25. cervna 1920, cis. 409 Sb. z. a n., kterym se vydavaji prozatimni ustanoveni o vyklizeni najatych mistnosti,

3. Zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona pro rok 1921 (tisk 284).

Jsou proti tomuto memu navrhu, jak co se tyka dne a hodiny, tak take i proti dennimu poradu namitky? (Nebyly.)

Nejsou. Navrh muj jest prijat.

Koncim schuzi.

(Konec schuze ve 4 hod. 30 min. odpol.)

Nahoru