Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 21. schuze (obsah, prilohy) |

Dolu

Schuze zahajena ve 3 hod. 48 min. odpol.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

104 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: minist. predseda Cerny; ministri dr Gruber, Husak, dr Popelka, Prusa; spravce ministerstva financi dr Englis.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Dovolenou pro dnesni schuzi jsem udelil panum senatorum Cifkovi, Valouskovi, Kroiherovi, Hrejsovi, Duchajovi, Hyrsovi a Hladikovi na tento tyden, pro dnesni schuzi sen. Cholkovi, Krizkovi a Fritschovi. Dale onemocneni podle lekarskeho vysvedceni na dobu as 14 dnu oznamil p. sen. Drab.

Za udeleni dovolene z duvodu onemocneni zada senator Hyrs.

Navrhuji, aby byla mu udelena dovolena na dobu 4 nedel.

Kdo souhlasi s mym navrhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jest prijat. Dovolena jest udelena.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tiskem bylo rozdano:

Tisk 213. Navrh sen. dr Karasa a soudruhu na upravu sluzebnich pozitku zrizencu obecnich a okresnich.

Tisk 257. Interpelace sen. Svece a soudr. na ministra pro zasobovani lidu v pricine nepravidelneho zasobovani moukou.

Tisk 218. Interpelace sen. Svece a soudr. na ministra socialni pece v pricine nezamestnanosti delnictva v jiznich Cechach.

Tisk 219. Interpelacia sen. Babku a sudruhov na p. ministra skolstva a narodnej osvety v zalezitosti platov stredoskolskych profesorov z Ciech na Slovensko definitivne menovanych.

Tisk 223. Interpelace sen. Niessnera a druhu k ministru socialni pece o prezkouseni pozmenovacich navrhu k zaopatrovacimu zakonu ze dne 20. unora 1920.

Tisk 224. Interpelace sen. Alberta Friedricha, Linka, dr Hellera a soudr. na pana ministra zemedelstvi o parcelaci Schwarzenberskeho velkostatku Citolib u Loun.

Tisk 225. Priloha ke smlouve a hranicich, tRozhodnuti konference velvyslancu o Tesinsku, Orave a Spisi dane v Parizi dne 28. cervence 1920T.

Tisk 226. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. dr Stojanu, Kadlcaka a soudr. ohledne pozitku zemskych inspektoru (tisk 110).

Tisk 227. Vladni navrh zakona o puvodcovu pravu k literarnim, hudebnim, umeleckym a fotografickym dilum.

Tisk 228. Interpelace sen. Ferd. Jiraska, Ecksteinove, Cholka a soudr. na pana ministra zasobovani, tykajici se podloudneho obchodovani jecmenem a sladem plzenskym pivovarem.

Tisk 229. Interpelace sen. dr Witta, Filipinskeho a soudr. na pana ministra verejnych praci v zalezitosti zkracovani konsumentu znacnym procentem primiseniny kamene v dodavanem uhli.

Tisk 230. Interpelace sen. Hrejsy a soudr. k panu ministru financi v zalezitosti vymeny bankovek rakousko-uherske banky s falesnymi kolky a falsifikatu bankovek ceskoslovenskych.

Tisk 231. Navrh sen. Babky, Lazo, Kudy a soudr., aby zrusen byl zakon ze dne 15. dubna 1919, cis. 210 o uprave pomeru druzstev na Slovensku.

Tisk 232. Navrh sen. Jana Prochazky, Jana Lorence, Mechury a soudr. na zavedeni statniho monopolu obchodu s lihem.

Tisk 233. Interpelace sen. Zavadila, Cifky, Ackermanna a soudr. na pana ministra vnitra v pricine dopravniho radu v hlavnim meste Praze.

Tisk 234. Interpelace sen. dr Facka a soudr. na pana ministra socialni pece stran provedeni zakona ze dne 5. unora 1920; c. 89 Sb. zak. a nar. o pensijnim pojisteni.

Tisk 235. Interpelace sen. dr Karasa a soudr. na pana ministerskeho predsedu jako ministra vnitra ve pricine nasilneho zabrani katolickeho chramu v Libusine (okresni hejtmanstvi Slanske) dne 28. rijna 1920.

Tisk 236. Interpelace sen. A. Friedricha, dr Wiechowskiho a soudr. k panu ministru vnitra o stejnokrojich pro politicke uredniky.

Tisk 237. Interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. k panu ministrovi spravedlnosti o prijimani pravnich praktikantu nemecke narodnosti.

Tisk 238. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvetu na interpelaci sen. dr Mayr-Hartinga, Hartla a soudr. ve veci zajisteni nemeckych divcich strednich skol (tisk 109).

Tisk 239. Interpelace sen. Meissnera, K. Friedricha a soudr. na pana ministra financi o nevyplaceni kuponu uznanych predvalecnych dluhu.

Tisk 240. Odpoved ministra socialni pece a ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy na interpelaci sen. Sveceneho a soudr. v zalezitosti ustavu pro rekonvalescenty v Tuchomericich (tisk 18) dodatkem k odpovedi tisk 153.

Tisk 241. Odpoved ministra socialni pece na interpelaci sen. Bohumila Jakubku a soudr. v pricine zmen nemocenskeho zakona (tisk 193).

Tisk 242. Interpelace sen. dr Herzigove, Hartla, dr Mayr-Hartinga a soudr. na pana ministerskeho predsedu o konfiskaci casopisu tOstbohmische PresseT v Trutnove.

Tisk 243. Navrh sen. dr Herzigove, dr Hilgenreinera a soudr. stran zruseni opatreni Staleho vyboru ze dne 25. srpna 1920, c. 494 o uprave a uhrade cen mlynskych vyrobku a chleba.

Tisk 244. Odpoved na interpelaci sen. Jessera, Jelinka a soudr. o zjevech, tykajicich se Tesinska (tisk 117).

Tisk 245 (rozeslan postou). Zprava imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu v Sabinove a vrchniho statniho zastupitelstvi v Kosicich za souhlas k trestnimu stihani sen. inz. Julia Klimko pro prestupek proti bezpecnosti cti (cis. 700 a 701 Preds.).

Tisk 246. Zprava imunitniho vyboru o zadosti krajskeho soudu v Chebu za souhlas k trestnimu stihani sen. V. Lorenze pro precin §u 5 tr. z. a §u 20 2b cis. nar. z 24. brezna 1917 c. 131 r. z. (cis. 745 preds.).

Tisk 255. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona pro rok 1921 (tisk 561).

Z predsednictva prikazano:

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 213. Navrh sen. dr Karasa a soudr. na upravu sluzebnich pozitku zrizencu obecnich a okresnich.

Tisk 231. Navrh sen. Babky, Lazo, Kady a soudr., aby zrusen byl zakon ze dne 15. dubna 1919, c. 210 o uprave pomeru druzstev na Slovensku.

Tisk 232. Navrh sen. Jana Prochazky, Jana Lorence, Mechury a soudr. na zavedeni statniho monopolu obchodu s lihem.

Tisk 243. Navrh sen. dr Herzigove, dr Hilgenreinera a soudr. stran zruseni opatreni Staleho vyboru ze dne 25. srpna 1920, c. 494 o uprave a uhrade cen mlynskych vyrobku a chleba.

Vyboru zahranicnimu:

Tisk 225. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni Ceskoslovenske republiky:

1. Mirova smlouva mezi mocnostmi spojenymi a sdruzenymi na strane jedne a Madarskem na strane druhe dne 4. cervna 1920 v Trianonu podepsana;

2. mirova smlouva mezi mocnostmi spojenymi a sdruzenymi na strane jedine a Bulharskem na strane druhe dne 27. listopadu 1919 v Nouilly sur Seine podepsana;

3. smlouva o hranicich podepsana Celnymi mocnostmi spojenymi a sdruzenymi Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a Ceskoslovenskem dne 10. srpna 1920 v Sevres;

4. smlouva mezi Italii, Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a Ceskoslovenskem o uprave vzajemnych vztahu dne 10. srpna 1920 v Sevres podepsana.

Predseda (zvoni): Vlada navrhuje, aby o techto navrzich byla podana zprava do 10 dnu.

Senat jest zpusobily usnaseti se.

Kdo se zadanou lhutou 10denni na vyrizeni teto predlohy souhlasi, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jest prijat.

Snemovni tajemnik dr Safarovic (cte):

Z predsednictva prikazano podle § 3 zakona z 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. zak. a nar.:

vyboru narodohospodarskemu:

Narizeni vlady ze dne 12. listopadu 1920, kterym se upravuje obchod melasou a osmozovou vodou (soucasne prikazano tez vyboru zivnostensko-obchodnimu).

Narizeni vlady ze dne 16. listopadu 1920, jimz se stanovi prodejni ceny lihu a lihovin. (soucasne prikazano tez vyboru zivnostensko-obchodnimu a rozpoctovemu).

Narizeni vlady z 12. listopadu 1920 o uprave obchodu semenem jetele cerveneho, vojtesky a odpadky vsech jetelu a vojtesek.

Narizeni vlady z 26. listopadu 1920, kterym se castecne zrusuje, po pripade meni narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 11. cervna 1920, cis. 390 Sb. zak. a nar. o uprave obchodu obilim, lusteninami, olejnatymi plodinami a vyrobku z nich, dale semenem jetele, vojtesky a chmelem a narizeni vladu R. C. ze dne 25. cervna 1920, cis. 404 Sb. zak. a nar. o prejimacich cenach obili, lustenin a plodin olejnatych. (soucasne prikazan tez vyboru zivnostensko-obchodnimu).

Narizeni vlady, z 19. listopadu 1920 o cene marmelady a povidel z kampane 1920-1921 (soucasne prikazano tez vyboru zivnostensko-obchodnimu).

Predseda (zvoni):

Zapisy o 15., 16., 17., 18. a 19. schuzi senatu radne overene vylozeny byly v senatni kancelari podle u 72 jedn. radu k nahlednuti. Jelikoz v predepsane lhut nebyly pp. senatory pisemne namitky podan, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Prikrocuji k dennimu poradu, ku

1. zprave imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu v Sabinove a vrchniho statniho zastupitelstvi v Kosicich za souhlas k trestnimu stihani clena senatu inz. Julia Klimko pro prestupek proti bezpecnosti cti (tisk 245).

Zpravodajem jest pan senator Kousa.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Imunitni vybor obdrzel zadost naseho senatu, aby kolesa Julius KIimko byl vydan sondu na zadost okresniho soudu v Sabinove a k zadosti vrchniho statniho zastupitelstvi v Kosicich.

Duvody: Elek Pechy zaluje senatora inz. Julia Klimko, ze jej verejne obvinil z jakesi ucasti na usmrceni farare Frantiska Majocha. Imunitni vybor rozhodl se navrhnouti senatu, aby svolil k trestnimu stihani senatora inz. Julia Klimko v teto veci, ponevadz obvineni tezce dotyka se cti soukromeho zalobce.

Imunitni vybor doporucuje, aby kolega KIimko byl soudu vydan.

Predseda (zvoni): Zahajuji debatu. Ke slovu se prihlasil pan sen. dr Spiegel. Udeluji mu slovo.

Sen. dr Spiegel (nemecky): Slavny senate! Jest to, pokud vim, prvni imunitni zalezitost, kteraz se v teto snemovne projednava. Myslim, ze se jedna o vykon prava, kterez predpoklada jistou vaznost ode vsech clenu snemovnu, zejmena imunitniho vyboru. Imunitni vybor vsak nam predlozil zpravu na sesti radkach, zpravu, v niz neni obsazena toho nejmensiho. Ocekaval jsem tedy, ze pan zpravodaj nam dnes alespon ustne poda o pripadu blizsi vysvetleni. Pan zpravodaj se vsak omezil na to, co obsazeno jest v tistene zprave imunitniho vyboru, kteraz, jak receno, pozustava z nekolika radku. Musim vsak rici, ze na zaklade teto zpravy nikterak nemam dojmu, ze vec jest zrala. Chteji-li se panove podivati na zpravu, nemam ji prave po ruce, shledate, ze jest zde dozadani jak okresniho soudu, tak take vrchniho statniho zastupitelstvi. Co v nich receno, neni mi znamo a neni take o tom zminky ve zprave imunitniho vyboru. Vec vylicena jest tak, jako by se jednalo o zcela obycejnou urazku na cti. Jest rec o tom, ze soukromy zalobce chce vec zastavati. Je-li vsak, pravdou, ze pan sen. Klimko nekoho obvinil z ucastenstvi vrazdy anebo zabiti, neni to prece deliktem soukrome zalovatelnym, nybrz deliktem oficialnim, jejz z uredni povinnosti dluzno stihati. A to by se snad shodoval, nebot take vrchni statni zastupitelstvi domahalo se vydani. (Sen. dr Krousky: To neni pravda! To je veci uradu a soudu. To by musil rici pred uradem. Kdyz to rekl na schuzi, je to soukroma vec!) To je vsechno jedno. Zlocin utrhani na cti jest tu, i kdyz udani nebylo bezprostredne ucineno a kdyz muze miti za nasledek trestni stihani dotycneho. A kdyz se to tedy rekne verejne, pak mel by vlastne statni zastupce zakrociti povinnosti uredni. Kdyz nekdo o mne neco rika co tyce se me cti, takze nemohu byti stihan trestne, podam zalobu pro urazku na cti. Kdyz ale nekdo o mne rekne, ze jsem zavrazdil nektereho senatora, pak bud bude druhy stihan pro zlocin utrhani na cti anebo budu ja stihan, ze jsem se dopustil neceho, co se stiha z povinnosti uredni. Tak tomu neni. Neni pravda, ze jest v zajmu ochrany cti tohoto soukromeho zalobce, aby pan sen. Klimko byl vydan; bylo by prece muznym, ze by se proti soukromemu zalobci zavedlo rizeni pro pomahani pri vrazde farare, jemu za vinu kladene, a kdyz toto rizeni bude zastaveno, test tim cti zalobcove uplne ucineno za dost, a nebylo by treba, aby senat k tomu clena snemovny vydaval. Nebylo dale, a na to kladu veliky duraz, sdeleno, ze by imunitni vybor pana kolegiu Klimko nejak o obvineni byl vyslychal. Zminuji se o tom proto, aby se zde nestalo zvykem, jak jsem jiz z posledni debaty seznal, ze se zde obvineni, klade na roven s odsouzenim. V posledni schuzi byl pan kolega Jesser napaden pro vyroky, jez pry ucinil. Ze vsak tyto vyroky ucinil, neni nikterak zjisteno, jsou pouze obsazeny v nejakem udani a pan koleda Jesser vec od te doby dementoval. Jest zcela vylouceno, abychom se staveli na stanovisko, ze uz to se stalo, co stoji v nejakem udani. Avsak bezpodminecne jest zapotrebi, aby pan Klimko slysen byl o tom, co se mu klade za vinu. Myslim vubec, ze zprava musi byti zamitnuta, aby imunitni vybor nepodaval zase zpravy, jaka nam dnes byla podana, abychom zevrubneji o veci byli informovani. Moje strana a soudruzi ve svazu dovolili si podati navrh toho obsahu, aby imunitni vybor byl vyzvan, by svoji zpravu doplnil novou zevrubnou zpravou. Dovoluji si tento navrh doporuciti k prijeti. (Potlesk nemeckych senatoru.)

Predseda (zvoni): Jako dalsi recnik prichazi ke slovu kolega dr Mudron. Udeluji mu slovo.

Sen. dr Mudron: Slavny senat! Neho verim o tejto veci meritorne, lebo nas to ako senat ani neinteresuje, co sa vlastne stalo so sen. Klimkom, co on urobil. Je to trestna zalezitost sudu, ktory snad bude v tejto veci pokracovat. Ale je tu vec ina, ktora netyka sa len sen. Klimku, ale ktora patri celemu senatu, a sice ide o velke pravo nase, o imunitne pravo celeho senatu, ktore je velikanskou vecou. Racte si predstavit, aby senat a parlament nepouzivaly imunitne pravo, tu by sme nestacili sudy otvarat. Senatori a vyslanci hovoru na shromazdeniach, a tu by boly same zaloby a sudy by nestacily vybavovat zalezitosti obzalovanych senatorovu a poslancov. Vezmime to vo vseobecnosti. Zo samych malickosti povstavaju najvacsie veci a jedno latinske porekadlo prani: tGutta cavat lapidem non vi sed saepe cadendo! Ta kapicka nepatrna pada do tvrdej skaly, zuly, a ta malicka kapicka ten kamen vyhloda. V tomto pripade, cteni pani senatori a damy senatorky, vidim malucky napad na pravo imunitne. Totiz z tej priciny, ze tu zalezitost nemozeme meritorne prejednavat, ved nam je v celku neznamo, oc tu ide. Ale odpustte, ked imunitny vybor predlozi pred senat navrh, tak ten navrh musi odpovedat vsetkym jurisdiktickym poziadavkom a musi vycerpaval postulaty najvyssie, ktore mu umoznuju dotycneho ziadaneho senatora vydat. V tomto pripade si prezrime zpravu, ktoru nam podava imunitny vybor. Elek Pechy zaluje senatora Julia Klimku, ze ho verejne obvinil z akejsi ucasti na usmrteni Frantiska Majocha. Z takejsiT, ale ta nam musia riect z akej, to, co hovori, nenie este spravna obzaloba. Kto chce zalovat, musi direktne a precizne svoju zalobu vyjadrit. My prave preto, ze sme senat, nemozeme to tak lahko podat. Nech nam tuto nedokonalu pracu vybor imunitny opravi, nech nam urcite povie, aka obzaloba to je.

Z tejto priciny navrhujeme, aby tato nedokonala zprava imunitneho vyboru bola naspat dana tomuto vyboru s tym odkazanim, ze ziadame, aby nam ju blizsie oznacil. Len potom mozeme urcit, ci ho vydame lebo nie, lebo ako hovorim, imunita senatu je prave taka vec, ktorej sa v takych malickostiach nemozeme vzdavat. Neide o senatora Klimku, ktory nedavno sa ukazal dost neprijemnym recnikom, neide o urcitu osobu, ale ide tu direktne a jednu vec, a imunitne pravo, ktoreho si musime vysoko vazit, pretoze parlamentarizmus bez neho je nemozny.

Preto doporucujem, abysme tuto nedokonalu zpravu imunitnemu vyboru vratili, aby nam dokonale oznacil, oko sa vec ma. (Vyborne! Potlesk.)

Predseda: K slovu je prihlasen dale pan sen. dr Stransky. Udeluji mu slovo.

Sen. dr Stransky: Ja musim z predu se priznati, ze lituji velmi, ze citim se nucen mluviti k teto veci, tykajici se specielne senatora KIimka. Senator Klimko prisel totiz pred kratkou dobou zde v konflikt s velkou casti snemovny a mohlo by se nasledkem toho zdati, jakoby snad imunitni vybor, ponevadz se jedna o senatora Klimko byl prisnejsi, nez by byl byval v jinem pripade. Ja vsak, vazeni panove, jsem presvedcen ze tomu neni tak, ze imunitni vybor v teto veci jednal nestranne a zcela objektivne... (Hlas: Za souhlasu zastupce lidove strany!) A jestlize seto stalo za souhlasu zastupce lidove strany, pak je tim spise dokazano, ze tu nebylo nejake osobni animosity.

Nebyl bych se hlasil ku slovu, kdyby byl vehlasny pravnik, jako je profesor Spiegel, se nebyl ujal slova a nebyl zde prednesl duvody, ktere po mem nazoru jsou uplne chybne a nemohou byti rozhodujici. Ceho jest zapotrebi, aby zprava obsahovala? Ja z predu pripoustim, velecteni panove a damy, ze ta zprava by mohla byti obsirnejsi. Ta zprava mohla by na priklad obsahovati cely pripis toho soudu okresniho, cely pripis toho vrchniho statniho zastupitelstvi. Ale pro nas jsou rozhodujicimi jen nasledujici ctyri momenty. My musime predevsim vedeti, kdo zaluje, musime znati osobu zalobcovu, dale musime znati osobu zalovaneho, abychom mohli posouditi, zda-li zalovany jest skutecne clenem tohoto senatu, je-li senatorem cili nic, za treti musime znat predmet zaloby, oc se jedna, abychom mohlo posouditi, mame-li ho vydati cili nic, a za ctvrte musime vedeti, od ktereho soudu zadost vysla, od jakeho uradu, abychom mohli posouditi, zda-li urad ten je kompetentni se zadosti takovou pred senat prijiti.

Nastava otazka, zda-li temto pozadavkum tato zprava vyhovuje. Zprava pravi ze ten a ten zaloval toho a onoho, ktery jest clenem senatu, a ze ho zaluje pro obvineni, ktere prednesl zalovany verejne a ve kteremz obvineni ho vinil z ucasti na usmrceni Frantiska Majocha.

To usmrceni bylo nasilne, umyslne. Ponevadz se jednalo o vrazdu, tedy ho obvinil zajiste z tezkeho nanejmene prestupku. Ja nemohu tvrditi, jako to ucinil pan profesor Spiegel, ze se jedna o to, co se nazyva tdas Verbrechen der VerleumdungT. To nemusi byti zlocin. Staci, byl-li to prestupek - jestlize to obvineni nesahalo tak daleko, aby to zavdalo pricinu ku stihani obvineneho neni to zlocin, nybrz jen prestupek proti bezpecnosti cti - a tu neslze pochybovati, ze obvineni takove, kde je nekdo obvinen z toho, ze se sucastnil na usmrceni nekoho, skutecne saha daleko a ze takove obvineni nikdo, kdyz je nevinen, si nemuze dati libiti.

K tomu pristupuje okolnost, ktere jsem drive neznal a kterou jsem se dovedel nyni, kdyz jsem nahledl do referatu, ze se totiz obvineni stalo za velmi nebezpecnych pomeru nad hrobem, pri pohrbu usmrceneho cloveka ze pri pohrbu obvinil Klimko zalobe, ze pry on mel ucast na usmrceni toho dotycneho.

Slavny senate! Pro mne neni zadne pochybnosti tom, ze ma byti vydan; ja vsak priznavam se, ze bych tato oduvodneni, jake je zde, pokladal skutecne jednak za zbytecne a jednak za neuplne prilehajici k zakonu. Zde je receno, ze se navrhuje vydani senatora inz. Klimko proto, ponevadz jeho obvineni tezce dotyka se cti soukromeho zalobce.

Slavny senate! Ja jsem to jiz v Narodnim shromazdeni rikaval lonskeho roku. Do toho nam nic neni, jestli se ho to tezce dotyka, nebo mene tezce, my jako senat mame se jen tazat, ponevadz nestava zadne absolutni nezodpovednosti a imunity senatorovy, co venku mluvil. Tu ma jen za to; co mluvi zde, ale za to, co mluvi jinde, je zodpoveden pred trestnim zakonem a imunity poziva po mem nazoru jen tak dalece, pokud nelze dokazati, ze by statni urad nebo soukromy zalobce ho nestihal jen proto; aby mu znemoznil vykonavani jeho senatniho mandatu. Jen tato otazka ma nas co zajima kazda jina otazka jest veci soudu, my si nemame zde hrati na soud a rozhodovati zpredu, jestli jest nejake obvineni tezke nebo mene tezke, nemame prava ridi, ze vydavame proto, ponevadz je to obvineni takove neb onake, nybrz mame rici, ze vydavame senatora jen tehdy, kdyz neni zde duvodu, proc by nemel byti vydavan. Po mem nazoru ma byti kazdy clen zakonodarneho sboru za to, co mimo tento zakonodarny sbor cini, plne zodpoveden jako kazdy jiny obcan. Nemame vice prav pred soudem a urady nez maji nasi volicove. My mame jen pravo pro to, ze jest hajena nase moznost zastupovati lid v senate nebo ve snemovne a ze nesmi nam nikdo v tom prekazeti. Jestlize vsak nekdo chce nam prekazeti - tomto pravu, at jiz urad, ktery nas stiha, nebo soukromnik, ktery zaluje, pak nastava otazka imunity, pak teprve jest veci senatu, aby rozhodl, je-li to pripad, ze se stiha senator jedine proto, aby se znemoznilo vykonavani jeho uradu a ukolu. A tu, velecteni panove, nelze pochybovati o tom, ze soukromemu zalobci ani nenapadlo, stihati snad pana senatora Klimko proto, alby mu znemoznil vykonavani senatnich ukolu. On jej zaluje jenom proto, ponevadz musi hajiti svoji cest.

A vysoky senate, rekneme si to uprimne, ma-li take jednou nastati na tomto poli a v tomto smeru jina doba a nove pomery, ma-li cest miti skutecne tu cenu, jakou mivala po cela staleti a tisicileti, ma-li skutecne byti predmetem ochrany se strany zakona jako byvalo, pak musi senat jiti dobrym prikladem napred. Vite velmi dobre, ze v nicem se v posledni dobe nepracuje proti verejne pusobicim lidem tak jako v okradani jich o cest. (Vyborne!) a jestlize my to mame za zle lidem, kteri at brozurami, clanky v novinach nebo na schuzich utrhaji jednotlivym funkcionarum na cti, jestlize my pravime, ze cest poslancova a senatorova zasluhuje ochrany, pak musime sama dati ochranu tem, kdo nas sem vyschla, kdo nas volila.

Predstavte si toho soukromeho zalobce, ktery je verejne obvinen z toho; ze se sucastnil na usmrceni nejakeho cloveka! Predstavte si, jake pocity o zakonodarnem sboru musi takovy clovek miti, kdyz se najednou dovi, ze senat dotycneho nevydal, ze jej nemuze zalovat, ze je o svou cest oloupen a nemuze si pomoci. Jestlize neprijmete dnes tenato navrh, velecteni panove, pak nastane nebezpeci, ze se promlci pravo zalobcovo, ponevadz se promlcuje za 3 mesice, a kdyz je promlceno, jimiz se zalovany tim jen jeste honositi, ze, ackoliv ho tenkrate obvinil, nic se mu nestalo a nebyl ani stihan. Po case se na to zapomene, ze nemohl dotceneho zalovat, ponevadz senat ho nevydaval, kdezto takto senatoru Klimkovi dana moznost, aby, kdyz je vydan, u soudu budto rekl: Neni to pravda, ze jsem se dopustil takoveho obvineni, anebo muze rici: Je to pravda, ale ja dokazi pravdu toho, co jsem rekl. Kdyz ho nevydame, nedame mu moznosti, aby pravdu svych silou dokazal. (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: My ho prece chceme vydati, ale chceme spolehlivou praci!) Prosim, ja jsem jiz predeslal, ze ja bych byl tu zpravu oduvodnil jinak, ja bych si pral, aby byla sireji oduvodnena, a aby se nepracovalo, rekneme takovym salopnim zpusobem. Ale ja se tazi hlavne, zda-li jsou tam vsechny ty momenty, ktere ja jako senator potrebuji k rozhodnuti, mame-li jej vydat. Ty momenty tam nalezame, neni tam sice nic vice, nez co tam musi byt receno, mohlo by tam byti neco vice, jmenovite by snad pusobilo, ze toto obvineni bylo receno nad hrobem usmrceneho, a bylo by to zajiste jeste vice proti kolegovi Klimkovi zde pusobilo, ale kdyz to tam neni, tedy; velecteni, my nemuzeme hlasovati proti tomu, uvazime-li, ze kazde odroceni teto veci privadi soukromeho zalobce v nebezpeci, ze jeho zaloba bude promlcena a on se pak vubec nemuze domahati ochrany sve cti. Ja tedy navrhuji, aby senat teto zprave vyhovel. (Vyborne! Potlesk.)

Predseda (zvoni): Udeluji slovo panu senatoru Niessnerovi.

Sen. Niessner (nemecky): Damy a panove! Slyseli jsme nyni recniky, kteri z obojiho hlediska o veci promluvili, jsme vsak prece toho nahledu, ze vec blize musi byti prozkoumana. Pan senator dr Stransky pronesl zde duraznou rec a velice ucinny apel v tom smeru, ze senatori a poslanci nesmeji miti vetsi prava, nezli volicove. Podepisuji to doslova, avsak, panove; o to se nejedna. Navrh, jejz zde podal pan sen. der Spiegel, nema nikterak za ucel, aby nekdo prohlasen byl za psance, nybrz zamysli otazku nam predlozenou podrobiti blizsimu zkoumani. Musim rici: Vsechny snahy uciniti nam pochopitelnym, ze predloha vyhovuje vsem kladenym pozadavkum, jsou bez ucinku, prihledneme-li ke zprave imunitniho vyboru. Zprava obsahuje celych 8 radek a neobsahuje nic z toho, co bezpodminecne musime vedeti, bychom meli jistotu, ze vydanim koname to, ceho jest zapotrebi, a ze pri tom zaroven dbame imunity senatoru. Tak vseobecna poznamka, jak se zde pravi, ze se jedna o ucast na usmrceni dotycneho zabiteho cloveka, nepravi zhola niceho. Nevime predevsim ani, jakym zpusobem dotycny byl usmrcen a pokud zde vubec jest trestny cin. Muze to byti tak vseobecny obrat v reci, ze nemuzeme se vubec domnivati - dle teto zpravy - ze se skutecne jedna o oduvodnenou zadost za vydani pro urazku na cti. Panove, stojime rozhodne na stanovisku, ze v pripade urazky na cti vydani ma se stati, neni-li urazka povahy politicke, neni-li tim dotceno imunitni pravo poslancovo nebo senatorovo ve vykovavani jeho povinnosti. Ale teto zaruky nemame. Nezadame tudiz nic nespravneho, prejeme-li si, aby vec imunitnimu vyboru byla opet vracena, jednoduse jen proto, aby imunitni vybor predlozenou nam zde zpravu doplnit. (Souhlas nemeckych senatoru.)

Predseda (zvoni): Udeluji slovo dalsimu recniku panu dr Wittovi.

Sen. dr Witt: Slavny senate! Chci strucne oduvodnit, proc nas klub nemuze hlasovati pro navrh dr Spiegela, za ktery se tak vrele primlouval take pan kolega Niessner. Velecteni panove, pro vybor imunitni muze byti pri posouzeni teto veci a tim take pro plenum senatu jedine smerodatnou zaloba. Tato zaloba jest velice jednoducha a jasna. V mesici cervenci roku 1919 usmrtil okresni notar Reich Frantiska Majocha, farare v Harmovicich. Zalobce oduvodnuje svou zalobu a tvrdi, ze k tomuto pohrbu dostavil se take jako ucastnik pan kolega Klimko. (Hlas: Ne jako senator, nybrz jako host!) ano jako ucastnik, to ja zduraznuji, a prohlasil pred pritomnymi ostatnimi ucastniky, ze - jak v zalobe psano - ta i ja mam castkuT, totiz ze i soukromy zalobce ma ucast na te vrazde a dale uvadi zalobce, ze, kdyz pan kolega Klimko byl upozornen na dosah svych slov, neprovokoval, naopak na teto urazce setrval.

Velecteni panove! Je jiste o jedno, rekl bych pro nase nejvyznacnejsi pravo, nasi prerogativu, kterou mame jako, clenove zakonodarneho sboru o imunitu. My, socialni demokrate - a my to svoji praksi zde dokazala - neprivolal bychom k tomu, aby nekdo byl stihan a aby nekdo byl zbaven tohoto sveho prava imunitniho, ktere mu ustav nadava, kdyz to prave neni zvlaste oduvodneno. Kdyby se jednalo o jakekoli politicke delikty nebo urazku, kterou by pan kol. Klimko spachal proto, ze by reagoval ostre na slova soukromeho zalobce, neb konecne kdyby se jednalo o nejakou malichernou zalobu, nikdo z nas by nemohl proto se rozehrat, aby pan sen. Klimko byl vydan; ale tu jde o to zda-li to udelal nebo neudelal, to jist konecne vedlejsi, ponevadz. Kdyz se dokaze, ze to neudelal, nemuze byt odsouzen - ze pan kol. Klimko vznesl proti svemu spoluobcanu tak tezkou, obzalobu, ktera se vubec da myslet. (Sen. dr Soukup: Nad hrobem a nad rakvi!) a jeste pri takove prilezitosti; ale on, ktery jiste zna posvatnost mista, na kterem tak tezkou urazku pronesl, musil byti vedom toho, jaky dosah muze to miti pro tohoto cloveka, jak muze ty massy proti nemu reknu primo postvat.

Velecteni panove, ja vsak nestojim na stanovisku, jako pan dr Stransky, ze mame s takovou akademickou prisnosti vydavati kazdeho, kdo se proti nejakemu paragrafu prohresil. Vzdyt panove; my take jsme predmetem kritiky a my take snasime moc a moc a neni proto tedy divu, ze jednou clen senatu nebo zakonodarneho sboru nekdy reaguje a nekdy vec ostreji kritisuje. A proto, bych nikdy nebyl, aby jiz z takoveho duvodu byl nekdo vydan.

Velecteni panove, kdyz vsak nekdo za takovych okolnosti a takovym zpusobem sahne na cest sveho spoluobcana, jest primo nutnosti, aby to take skutecne dokazal. To se neda dokazat vsak v senate, nybrz jedine pred zodpovednou instituci republiky: S tim budete souhlasiti. A nyni prichazi pan profesor Spiegel a rika: tVzdyt ja nic nechci, jsem take pro to, aby ucineno bylo pravu a spravedlnosti zadost, ale aby to bylo vraceno vyboru a tam formulovano pro senat, aby to znovu prozkoumal.T Ja bych se tazal pana profesora Spiegela co muze vice prozkoumati tento vybor, nez kratkou zalobu a v te zalobe nestoji vice, nez co jsem prave strucne zde uvedl, a urazka, ktere se dopustil nebo srand nedopustil pan kol. Klimko. (Sen. dr Spiegel [nemecky]: Muzeme slyset Klimko!) Velecteni panove, ja bych proti tomu zasadne nebyt, aby byl nekdo slysen. Byla jsem usak tez clenem videnskeho imunitniho vyboru a tam to pak se nikdy nebyla nase prakse byla tam docela jina. (Sen. Luksch [nemecky]: Budeme to tedy delati lepe!) Ale nevidim, co je v tom lepsiho ponevadz pan kol. Klimko muze rici: tRekl jsem to nebo nerekl!T Kdyz rekne, ze to nerekl panove mate pravo vy prinutiti zalobce, ktery ale tezce na sve cti byl dotcen, a jeho zalobni pravo? Meli byste to svedomi. (Sen. dr Wiechowski [nemecky]: Musi byti na jisto postaven, neni-li tu za tim neco politickeho!) To je docela patrno, vzdyt zalobce uvadi, oc mi tu jde, ze mu jde o urazku, kterou pan kol. Klimko spachal pri pohrbu, nezaluje, ze kritisoval jeho jednani z politickych duvodu. Kdyby tu slo o nejakeho politickeho cinitele, kdyby by kritisoval nejakeho urednika a tim obrazne minil, ze nekoho vehnal do smrti chikanovanim a podobne; byl bych poslednim, ktery by pro to hlasoval. Ale tu tvrdi primo pan kol. Klimko o svem odpurci, - a jedine zaloba muze byti nam v tom smeru smerodatnou - ze mu sahl na zivot a ze ma ucast - pozastavili jste se - jakousi ucast, vzdyt to staci. Pan kol. Klimko rekl, ze i ten zalobce ma ucast; to znamena, ze ma tedy jakoukoliv ucast, ale prece ze ucast ma. Myslim vsak, velecteni panove, ze pan kolega Klimko jako cestny muz, jako gentleman, bude v sobe cititi povinnost, aby cloveku, kteremu tak ukrivdil, dal satisfakci, nebo, kdyz mu neukrivdil, aby postavil se pred soud a vehnal ho do kriminalu, a o tom nemuzeme my zde souditi. (Sen. dr Soukup: On to sam zada, on sam to chce, aby byl vydan!) Tim lepe, je to gentlemanstejsi a mile rad to zde konstatuji. Ale jeste jednou rikam, pro vydani podle teto zaloby musi hlasovati kazdy, kdo nechce rozsiriti imunitu do takovych nezli, ze by poslanec mohl vubec se svym spoluobcanem nakladati, jak by chtel, a nikdo nemuze hlasovati pro nevydani kdo prave chce si uvedomiti, jak tezka krivda tomu obcanu, ktery zaluje, se stala. Kdyz se krivda nestala; tedy ho soud jiste osvobodi, ale aby se senatni vybor jeste jednou touto veci zabyval, to nepovazuji naprosto za nutno, ponevadz z aktu, jak jsme ho cely uverejnili, jest vec patrna a neni tu pochybnosti. Skutkova podstata jest to nejjednodussi, co by senatni vybor imunitni mohl jeste delati. Proto koncim a rikam, ze po uvazeni vsech okolnosti a v nejvetsi objektivnosti, prave proto, ze se snad jedna o politickeho odpurce, ze my jinak jednati nemuzeme, ze jsme proti navrhu profesora Spiegela, zbytecny odklad pusobicimu a ze jsme pro to, aby podle navrhu pana referenta byl pak kolega Klimko vydan.

Predseda (zvoni): Byly podany dva navrhy v teto zalezitosti a sice stejneho zneni. Jeden navrh pana senatora dr Spiegela, ktery zni: tZprava budiz vracena imunitnimu vyboru.T Druhy navrh pana senatora dr Mudrone a soudr., taby zprava byla vracena vyboru imunitnimuT.

Hodlam dati hlasovati o techto dvou navrzich najednou. Jsou snad proti tomu nejake namitky? (Nebyly.) Namitek neni.

Prosim, panove, kdo souhlasi, aby zprava tato, kterou podava pan zpravodaj imunitniho vyboru, imunitnimu vyboru byla vracena, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

Prosim, aby pani zapisovatele zjistili pomer hlasu. Prosim, aby ti, kteri jsou pro navrh na vraceni, povstali, aby se to dalo lepe kontrolovati. (Po secteni hlasu zapisovateli sen. dr Krouskym, dr Prikrylem a Svecenym): Pro navrh sen. dr Spiegela a sen. dr. Mudrone vyslovilo se 47 senatoru, proti navrhu 62. Navrh ten jest tudiz zamitnut.

Prikrocim k hlasovani o navrhu imunitniho vyboru. Zadam pany senatory, kteri souhlasi s navrhem pand zpravodaje podle rozhodnuti imunitniho vyboru, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jest prijat.

Sdeluji, ze do vyboru socialne-politickeho nastupuje za sen. Duchaje sen. Smrtka.

Navrhuji, aby pristi schuze konala se zitra ve stredu, dne 8. prosince 1920 o 4. hodine odpoledni s timto

dennim poradem:

1. Zprava imunitniho vyboru o zadosti krajskeho soudu v Chebu za souhlas k trestnimu stihani senatora V. Lorenze pro precin § 5 tr. z. a § 20 c. 2b cis. nar. z 24. brezna 1917, cis. 131 r. z. (tisk 246).

2. Usneseni, aby projednano bylo jako pilne podle § 55 jedn. radu usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu financniho zakona pro rok 1921.

3. Volba 8 clenu dno 24clenne komise N. S. podle § 1 zakonu z 8: dubna 1920, cis. 309 Sb. z. a n. o davce z majetku a prirustku na majetku.

Jsou snad proti tomuto navrhu co do doby a poradu namitky? (Nebyly.)

Namitky nejsou, zustava pri mem navrhu.

Koncim schuzi.

(Konec schuze v 5 hod. 40 min. odpol.)

Nahoru