Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 20. schuze (obsah, prilohy) |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena v 10 hod. 30 min. dopol.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Vlcek, dr Stojan.

109 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: minst. predseda Cerny, ministri dr Gruber, Husak, dr Popelka, Prusa.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Dovolenou udelil jsem na dnesni schuzi senatorum dr Harbenovi, Jilkovi a Fritschovi, pro tento tyden senatorum dr Schmidtovi, dr Vlckovi.

Sen. Hladik zada za udeleni dovolene na 14 dnu ze zdravotnich duvodu.

Sen. Osvald zada ze zdravotnich duvodu za udeleni dovolene na delsi dobu a priklada lekarske vysvedceni.

Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s udelenim teto dovolene, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Dovolene jsou udeleny.

Sen. dr Ledebur-Wichelnovi udelil jsem dovolenou za minulou schuzi.

Na telegram, ktery jsem jmenem senatu zaslal predsedovi senatu Spojenych stani Brasilskych k 15. listopadu 1920 u prilezitosti 31 leteho vyroci zalozeni republiky, dostal jsem telegram, jehoz preklad zni:

Pan

Karel Prasek,

president ceskoslovenskeho senatu,

Praha.

Oznamuji prijeti telegramu, zaslaneho u prilezitosti 31. vyroci prohlaseni Brasilske republiky, a velice jsa pocteni, dekuji zan manu presidentovi a dustojnym clenum senatu.

Srdecne pozdravy. Dueno Paiva, vicepresident republiky.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tiskem rozdano:

Tisk 202. Interpelace sen. Hartla a soudr. k vlade o postupu pozemkoveho uradu, urazejicim veskere pravni pojmy, pri pronajimani bud v Krkonosich.

Tisk 203. Interpelace sen. dr Herzigove a soudr. k ministru socialni pece ve veci stranickeho uradovani okresni nemocenske pokladny ve Dvore Kralove.

Tisk 206. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. dr Hilgenreinera a soudr. (tisk 76) o hromadnem uzavirani nemeckych skol a trid.

Tisk 207. Odpoved ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Lowa, Bartha, dr Hellera a soudr. o provedeni zakona ze 27. kvetna 1919, Sb. z. a n. cis. 318 (c. t. 22).

Tisk 208. Nalehava interpelace sen. K. Friedricha, dr Spiegela, Hartla a soudr. na vladu o udalostech v Teplicich.

Tisk 210. Odpoved vlady na interpelaci sen. dr Mayr-Hartinga, dr Ledebura-Wichelna a soudr. o povolavani nemeckych uredniku do ustrednich statnich urad. (c. t. 35.).

Tisk 225. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni ceskoslovenske republiky:

1. Mirova smlouva mezi mocnostmi spojenymi a sdruzenymi na strane jedne a Madarskem na strane druhe dne 4. cervna 1920 v Trianonu podepsana,

2. mirova smlouva mezi mocnostmi spojenymi a sdruzenymi na strane jedne a. Bulharskem na strane druhe dne 27. listopadu 1919 v Neuilly sur Seine podepsana, 3. smlouva o hranicich podepsana Celnymi mocnostmi spojenymi a sdruzenymi. Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a ceskoslovenskem dne 10. srpna 1920 v Sevres,

4. smlouva mezi Italii, Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a Ceskoslovenskem o uprave vzajemnych vztahu dne 10. srpna 1920 v Sevres podepsana.

Z predsednictva bylo prikazano podle § 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, c 337 Sb. z. a n.:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 6. listopadu 1920 o jednacim radu i rozhodcich coudu pro spory mezi statnim obilnim ustavem a komisionari resp. mlyny smluvnimi vyboru ustavne-pravnimu a vyboru zivnostensko-obchodnimu,

Predseda: Tiskem byla rozdana nalehava interpelace sen. K. Friedricha, dr Spiegela, Hartla a soudr. na vladu o udalostech v Teplicich (tisk 208).

Dam podle § 68 jedn. radu hlasovati o tom, ma-li byti o teto interpelaci zahajena rozprava. Bude-li rozprava prijata, navrhuji, aby byla sloucena s dnesni rozpravou o prohlaseni ministerskeho predsedy a o nalehavych dotazech.

Zadam pp. senatory, kteri souhlasi se zahajenim rozpravy, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Rozprava jest prijata.

Zadam. pp. senatory, kteri souhlasi s mym navrhem, aby prijata rozprava byla sloucena s dnesni rozpravou o prohlaseni ministerskeho predsedy, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Bude tedy sloucena rozprava o teto nalehave interpelaci s dnesni rozpravou o prohlaseni ministerskeho predsedy.

Prikrocime dennimu poradu. Prvni predmet jest

1. rozprava o prohlaseni pana ministerskeho predsedy, ucinenem ve schuzi senatu dne 16. listopadu. 1920, a o nalehavych interpelacich

sen. dr Hellera, Jarolima a soudr. na pana ministerskeho predsedu o odstraneni pomniku cisare Josefa v Teplicich (tisk 192),

sen. Friedricha a soudr. na pana ministerskeho predsedu o udalostech v Chebu (tisk 212),

sen. Jelinka, dr Spiegela, Luksche, dr Naegle, dr Mayr-Hartina, Jessera a soudr. na vladu o prazskych udalostech dne 16. a 17. listopadu 1920 (tisk 216),

sen. dr Hellera, dr Wiechowskiho a soudruhu na pana ministerskeho predsedu o udalostech V Praze (tisk 214).

Za vladu pritomen pan ministersky rada Novak.

Jako recnici jsou prihlaseni: tcontraT: dr Naegle, Fiedrich, dr Ledebur-Wicheln, dr Heller, Hartl, a dr Spiegel: tproT: dr Soukup, Klofac, Sokol, Zavoral, Lukes.

Navrhuji lhutu recnickou pul hodiny.

Neni namitek proti teto lhute? (Nebyly.) Namitek neni. Lhuta jest prijata.

Slovo si vyzadal pan ministersky predseda. Udeluji mu je.

Minist. predseda Cerny: Vysoky senate! Vazeni panove! K nalehavym interpelacim lanu senatoru dr Hellera, Jarolima a soudruhu o odstraneni pomniku cisare Josefa v Teplicich,- panu senatoru K. Friedricha, dr Spiegela a soudr. o udalostech v Teplicich, panu senatoru K. Friedricha a soudr. o udalostech v Chebu a konecne panu senatoru dr Hellera, dr Wiechowskiho a soudruhu o udalostech v Praze a panu senatoru Jelinka, dr.Spiegela a soudr. o prazskych udalostech, dovoluji si sdeliti, ze ke vsem budu postupovati chronologicky a zacnu Teplicemi.

Dne 28. rijna konan byl v Teplicich-Sanove tabor ceskeho lidu na oslavu druheho vyroci nasi statni samostatnosti. Tabor konal se na Trznim namesti pred sochou Josefa II. Ucastniku dotykalo se nemile, ze v meste Teplicich nevymizely jeste pozustatky z dob rakouskych, ze socha cisare Josefa II., v nemz spatrovan ucastniky tabora panovnik-germanisator a centralista stoji na vyznamnem miste tohoto lazenskeho mesta, ze dosud ulice jsou pouze nemecky oznaceny, a ze dosud na nekterych budovach jsou odznaky upominajici na byvale rakousko-uherske mocnarstvi. Po taboru vyslana byla deputace k okresni sprave politicke a starostovi mesta, ktera prohlasila, ze naprava musi byti do 3 dnu jednana a ze zejmena pomnik cisare Josefa musi byti do 3 dnu odstranen. Starosta zaujal stanovisko odmitave prednostovi okresni spravy politicke prohlasil k jeho dotazu, jak se ku pranim prednesenym deputaci obec zachovati mini, ze bere primeho rozkazu vlady neda pomnik odstraniti a ze take dvoujazycne tabulky zavedeny nebudou. Ceska mensina a demobilisovani legionari trvali vsak rozhodne na svych pozadavcich a prohlasovali, ze pomnikk, ve kterem spatrovali zbytek stare narodnostni hegemonie, sejmou sami.

Statni sprava stala na stanovisku, ze neni jeste zadneho zakonneho podkladu, aby pomnik cisare Josefa II, byl odstranen a ze se musi zabraniti, aby odstraneni bylo vynuceno neb nasilim provedeno. Okresni sprave politicke bylo ulozeno, aby ucinila bezpecnostni opatreni v rozsahle mire v takovych rozmerech, aby stanovisko statni spravy v pricine ponechani pomniku na miste mohlo byti stuj co stuj uhajeno. Statni sprava ovsem soucasne pecovala o to, aby ostatnim pozadavkum ceske mensiny teplicke, pokud se shodovaly s predpisy zakona, zjednala platnosti. Prednosta okresni spravy politicke byl dne 29. rijna poukazan, aby vyzval obec, aby ku prani stran oznaceni ulic zaujala stanovisko a pokud se tyce odstraneni vsech pojmenovani a nevhodnych nazvu, zejmena maji, cich vztah k byvalemu habsburskemu mocnarstvi, bylo okresni sprave politicke ulozeno, aby zjednala bezodkladne platnost ustanovenim zakonu ze dne 14. dubna 1920, c. 266 a 267 Sb. z. a n.

Na nedeli dne 31. rijna 1920 seslo se do Teplic znacne mnozstvi obecenstva. Konany schuze v Sokolovne a tabor lidu na namesti Skolskem. Veskere poukazovan, urednich orkanu na to, ze neni duvodu k odstraneni pomniku, zustalo bez vysledku. Naopak bylo na schuzich poukazovano na to, ze nebude-li pomnik do 7. listopadu odstranen, je vazne nebezpeci vseobecne hornicke stavky a odstraneni pomniku nasilim.

Za techto okolnosti vydala okresni sprava politicka dne 31. rijna 1920 vymer obci Teplicke, kterym ji naridila z duvodu udrzeni verejneho klidu a poradku, aby pomnik Josefa II. ihned odbornym zpusobem zabednila, obzvlaste take proto, ze dosavadni stav nemuze zabraniti dostatecne pripadnemu poskozeni pomniku. Prace se zabednenim provedla obec. Zabedneni bylo dokonceno 5. listopadu. Tehoz dne unesla se obec na prejmenovani ulic a usneseni sve oznamila okresni sprave politicke. Odstraneni nevhodnych nazvu melo byti provedena dle seznamu, jejz zastupci ceske mensiny slibili okresni sprave politicke dodati. Tak se zdalo, ze cela zalezitost uvedena bude na normalni cestu a ze nic nebude prekazeti, aby spor ten byl klidne urovnan.

V tom vsak nastala zmena dne 5. listopadu vecer. Tohoto dne vecer konala se schuze spolku Christlich-sozialer Bezirksverband v Teplicich, kde mluvil posl. dr Feierfeil. Po schuzi kolem 10. hod. vecer odebralo se nekolik set osob k pomniku Josefa II. Lide strhli bedneni, s pomniku a prkna odnesli. Mestska policie, jejiz straznice jest ihned naproti pouze nekolik kroku od pomniku, nic pry nepozorovala. Ve straznici bylo 6 muzu. Ostatni policiste konali v hostinci vzdalenem od pomniku asi 50 kroku schuzi a rovnez pry nic nepozorovali, ac rozmetani bedneni dalo se za velikeho kriku, lomozu a zpevu velkonemeckych pisni. Cinem timto bylo ovsem cela tato zalezitost posunuta do jineho prostredi. Odstraneni bedneni pomniku nelze jinak vykladati, nez jako nasilny odpor proti narizeni statniho urad, ktery plne svou povinnost pecovati o verejny klid a poradek, obedneni naridil a to nasilny odpor za pasivni asistence povolanych mistnich cinitelu. Tim zneuzito bylo pomniku k ucelum demonstracnim pres to, ze politicky urad ucinil vse, aby stavajici diference urovnal. Za techto pomeru povazovala okresni sprava politicky odstraneni pomniku v zajmu verejneho klidu a poradku opet a opet ohrozeneho za nutne a vydala proto mestske obci dne 8. listopadu rozkaz, aby pomnik odstranila do 10. listopadu, pri cemz rekursu odkladaci ucinek priznan nebyl. Ponevadz mestska rada vubec niceho nepodnikla, aby urednimu vynosu vyhovela, ucinila okr. pol. sprava opatreni, aby sneseni sochy provedeno bylo jinym zpusobem, a to odborne, a aby dbanu bylo toho, aby ani v nejmensim sose teto uskozena nebylo. Za tim ucelem bylo potrebi postaviti sose dukladne a pevne leseni, ktere bylo dokonceno dne 11. listopadu kolem poledne. Na popud ministerstva vnitra bylo pokracovani v dalsich pracich preruseno, protoze byl vyckavan vysledek jednani, ktere bylo zahajeno politickymi stranami, aby z teto situace bylo nalezeno kompromisem uspokojujici vychodisko. Vychodisko to hledano v zatimnim zabedneni pomniku az do jeho odstraneni. Protoze take v casti verejnosti a tisku postup vladnich organu v tomto stadiu teplickeho pripadu nebyl spravne chapali poukazuji k tomu, ze neni spravna tvrzeni, jakoby vlada upustila od sveho puvodniho stanoviska. V narizeni okresni politicke spravy v Teplicich o odstraneni pomniku vyhrazeno bylo obci pravo stiznosti na zemskou spravu politickou. Tato mohla rozhodnouti na zamitnuti stiznosti a vyhraditi pravo dalsi stiznosti na ministerstvo vnitra s odkladacim ucinkem, pri tom vsak z duvodu zaruceni klidu a poradku nariditi zabedneni pomniku az do pravoplatneho rozhodnuti a jeho odstraneni. O takovem kompromisnim reseni navazany styky mezi politickymi stranami a nelze v tom spatrovati opusteni puvodniho stanoviska vladnich orkanu. Vojsko, ktere k zabezpeceni verejneho klidu a poradku jiz nekolik dni bylo v Teplicich, stalo se odlozenim praci zajistovacich netrpelivym a zadalo o 3. hod, odpoledne, aby bylo prikroceno k sneseni pomniku ihned. Exponovanemu uredniku zemske spravy politicke bylo narizeno situaci za kazdou centr drzeti. Nez se tak stati mohlo, pocati zakopnici pomnik snaseti. Byl bez poskozeni snat s podstavce a neposkozen odvezen do dvora mestskeho musea, kde jest az dosud. Trestni oznameni byla ucinena proti trem osobam stavu civilniho (demobilisovanym legionarum) a proti vojinum, kteri pomnik snali.

Ze shora vyliceneho jest patrno, ze statni sprava k vydani rozkazu na odstraneni pomniku po nasilnem odstraneni bedneni mela pravni podklad. Byl dan pozadavkem, ze klid musi byti udrzen a ponevadz hlavni prekazkou uchovani verejneho poradku byl pomnik Josefa II., ktery zneuzit byl k demonstracnim projevum proti narizeni uradu, uznala okresni sprava politicka v Teplicich-Sanove, ktera za zachovani verejneho klidu a poradku v Teplicich-Sanove ji zodpovedna, vykonavajic policii preventivni, za nutno, jej da odstraniti.

Neni tudiz spravne tvrzeni interpelace, ze pry statni sprava ustoupila teroru stran. Naopak byla rozhodnuta pomnik hajiti a od tohoto stanoviska ustoupila teprve tehdy, kdyz narizene obedneni pomniku bylo demonstrantu strzeno a dalsi trvani pomniku stalo se pramenem demonstracnich projevu proti statni autorite. Uredni vymery o zabedneni a odstraneni pomniku vydala okresni sprava politicka ze sve vlastni moci jako urad prvni instance. Je ovsem prirozeno, ze o tom vzdy podana byla zprava nadrizenym uradum, ktere vsak nemely priciny, aby pocinani okresni spravy politicke v Teplicich opravovaly z moci uredni.

Udalosti, teplicke nezustaly i v jinych krajich naseho statu bez ozveny.

Prechazim k udalostem v Chebu, jez jsou predmetem nalehave interpelace pana sen. K. Friedricha (tisk 212). Dle vysetreni povolanych vojenskych organu sbehla se v sobotu dne 13. listopadu dopoledne v Chebu tato udalost: Asi o 11. dopol. vracel se pluk cislo 33 mistni posadky ze cviciste s hudbou obvyklou cestou pres namesti do kasaren. Na namesti konan byl vred pomnikem Josefa II. protestni tabor lidu proti davce z mouky. Taboru zucastni o se asi 500 osob. Jakmile objevily se prvni oddily na namesti, ozvaly se potupne a hanlive vykriky, lid tlacil se s obou stran na vojsk a uzavrel mu konecne uplne cestu, takze vojsko si jen stezi proklestilo pruchod. Pri tom bylo vojinum spilano tTschuschenT, ba dokonce byli nekteri vojini insultovani vztazenim ruky po jejich zbrani. To dokazano je jak vypovedi vojenskych velitelu tak i muzstva narodnosti nejen ceske, nybrz i nemecke a madarske.

Vojsko bylo timto insultovanim rozcilena, nebylo vsak pozorovati, kdyz se do kasaren vratilo, niceho, z ceho by se dalo souditi, ze zanasi se myslenkou odvety. Vecer bylo muzstvo radne v kasarnach. Teprve po 11. hod. v noci vyhrnulo se dle vsech znamek tajne predem smluvene muzstvo ze svych mistnosti a konecne z kasaren. Odebralo, se na namesti, kde stoji socha Josefa II., obsadi o vchody k namesti a sochu povalilo. Socha pri tom byla zbavena ruky. Povaleni sochy provedlo asi 200 muzu 33. pluku, kteri se po cinu vzdalili. Zvest o strzeni pomniku rozsirila se ihned no meste, zvoneno bylo na poplach. Ke 2. hodine nocni byl na namesti velke mnozstvi lidu: dav dal se ihned do priprav pro znovupostaveni pomniku. Rano, v nedeli, dne.14. listopadu v 10 hod. dopol. stal jiz pomnik opet na svem miste. Civilni nemecke obyvatelstvo fialo se hned v noci sliditi v hotelich po jakemsi dustojniku, ktery se pry o pomniku hanlive vyslovil.

Kdyz dav vnikl do hotelu Continental a dobyval se do svetnice dvou tam bydlicich dustojniku ruskych legii, vystrelili tito v sebeochrane 6 ran z revolveru, nezranili vsak nikoho. V mistnim hostinci Frankental konala se tyz vecer tanecni zabava, ani ktere bralo ucast tez nekolik ceskych vojinu. Jakmile dosla do toho hostince zvest o svrzeni sochy, opustili cesti vojini, kteri na teto zabave, byli hostinskou mistnost.

Na ceste z hostince do kasaren prislo k jednotlivym srazkam s civilnim obyvatelstvem, ktere se vojakum stavelo v cestu. Pri tom byly zraneny 3 osoby, z nichz jedna tezce. Behem dopoledne v nedeli byly 7 zen, ktere byly v podezreni, ze s ceskymi vojiny chodi, ustrihany a urezany copy. Nekolik copu bylo poveseno na silnicni tabulku, uzivanou k upozorneni, ze je cesta pro povozy zakazana, odkud byly pozdeji mestskou strazi odstraneny. V nedeli v rannich hodinach byly dvojjazycne tabulky na statnich budovach strzeny a u okresni spravy politicke zadala tlupa mladiku u sluhy vydani statnich praporu. V poledne doslo k vybiti ceske skoly v Chebu, umistene v prizemi obecni budovy. Okna v ni byla vytlucena, nabytek poskozen a ucebni pomucky rozbity, knihy roztrhany a po ucebne a ulici rozhazeny. Obraz presidenta republiky roztrhan. (Slyste!) Z mistnosti krajskeho soudu byly.,dva obrazy presidenta republiky ukradeny a na namesti roztrhany. (Slyste!) Dva cs. letecti dustojnici o dva vojini byli ztyrani Ve trech ulicich vedoucich na namesti, vytrhana byla dlazba v pruhu, v sirce asi metru, kameny vytrhane byly srovnany do naspu, aby se takovymi barikadami znemoznil prijezd automobilu, ponevadz se proslychalo, ze ma socha Josefa II. byti automobilem odvezena. V nedeli dne 14. listopadu odpoledne byla situace velice napjata. Mestsky urad dal vykliditi policie namesti a lid zatlacen do ulic. V tom okamziku objevilo se na namesti asi 40 ruskych legionaru, kteri prijeti nakladnim automobilem a kulometem do mesta, aby pry odvezli zranene dustojniky. Vojaci chovali se klidne. K vytrznostem nedoslo. Az do pondeli 15. listopadu vecer byl uplny klid. K veceru slo asi 20 cs. dustojniku Nadrazni ulici, dustojnici byli sledovani zastupem lidi, ktery je obklopil a zacal zpivat Wacht am Rhein. Dustojnici obmezeni ve volnem pohybu, vystrelili, chtejice se vyprostiti nekolik ran z revolveru do zeme, pri cemz bylo asi 5 civilnich osob zraneno. Pak teprve byl dustojnikum umoznen odchod. Dle tvrzeni mestske policie, pouzili dustojnici take dvou granatu rucnich na obranu, tvrzeni toto dustojnici sami vsak popiraji a neni zjisteno, kym byly granaty vrzeny. (Mistopredseda Klofac prevzal predsednictvi.) Od 16. listopadu 1920 nedoslo jiz k vaznejsim vytrznostem. Lze to pricitati bezpecnostnim opatrenim statnich, civilnich i vojenskych uradu, jakoz i uklidnujici cinnosti mestske rady v Chebu. Ve vsech pripadech, kde byly spachany trestni ciny, zavedeno bylo trestni rizeni. Pokud pachatele nejsou znami, bylo zavedeno po nich prisne patrani. Az dosud bylo 6 civilnich osob zatceno a proti 6 civilnim osobam ucineno trestni oznameni. Trestni vyhledavani proti pachatelum ze strany vojska, pokud jsou jiz znamy, rovnez pokracuje a vojenska sprava zakroci vsude, kde zjisti prekroceni predpisu zakona neb sluzebni narizeni. Pomnik jest znovu postaven a o ochranu jeho jest mestskou strazi postarano. Vojenska sprava neschvaluje ovsem nikterak nektere ciny, jichz se cast vojinu chebske posadky dopustila, nemuze usak sahnouti k tem opatrenim, ktera pani interpelanti zadaji, totiz odzbrojiti posadku chebskou, ponevadz k takovemu opatreni pricicimu se pojmu vojska a branne moci naprosto nema duvodu. Take k odvolani posadky z Chebu vubec nemuze vojenska sprava prikrociti, ponevadz dislokace vojenskych casti jest urcena duvody organisacnimi, v predni rade obrannymi, nikoliv narodnostnimi. Vojenska sprava pak, jak ze shora uvedeneho patrno, se sve strany se snazi, aby vinnici byli potrestani, a aby styk vojska s obcanskym obyvatelstvem byl snesitelny. Jak tento pomer bude upraven, zalezi take ovsem na ochote civilni verejnosti chebske, a tu nemohu nevysloviti pochybnost, ze vyhruzka v interpelaci obsazena, ze obyvatelstvo chebske bude konecne nuceno sahnouti k svepomoci, bude zpusobila, aby k navazani pratelskeho pomeru prispela.

Tezke pripady poruseni verejneho klidu a poradku v Chebu vyvolaly demonstrace prazske. O udalostech Praze dne 16. t. m. zminil jsem se slavnemu senatu jiz 16. t. m. a mohu to sve prohlaseni vzhledem k interpelaci panu sen. Jelinka, dr Spiegela a druhu a panu sen. dr Hellera, dr Wiechowskiho a soudr. doplniti temito podrobnostmi:

Dne 16. listopadu o 1. hod. odpol. konal se na Vaclavskem nam. za ucasti asi 600,sob tabor lidu, svolany Narodni jednotou severoceskou, na nemz jednalo se a udalostech v Chebu. Po ukonceni taboru tahl dav ke Stavovskemu divadlu na Ovocnem trhu, kde pres odpor straze vnikla cast po nouzovem schodisti do divadla. Zastupci privolanych hercu prohlasili, ze divadlo se zabira pro ceske umeni na tak dlouho, pokud nebude postarano o druhou scena pro Narodni divadlo. Vecer bylo usporadan v nemeckem zemskem divadle ceske predstaveni. (Vykriky nemeckych senatoru.) Po zabrani divadla tahli demonstranti k Nemeckemu domu na Prikopech a vnikli pres odpor straze dovnitr budovy, prohlasujice, ze zabiraji tento objekt pro ceske studentstvo. Toto prevzalo budovu prechodne pod svuj dozor, dalo ji vsak dne 18. listopadu prostrednictvim policejniho reditelstvi v Praze k disposici pravnim majitelum, jakmile nastalo pta ulicich prazskych uklidneni.

V budovach prazskych nemeckych novin tBohemiaT a tPrager TablattT znemoznili demonstranti vydavani casopisu az vcetne do 19. listopadu.

V prubehu dalsich demonstraci podarilo se zastupu demonstrantu po nekolika strazi zmarenych pokusech vniknouti do budovy nemeckeho studentskeho domu, pri cemz bylo jeho zarizeni castecne poskozeno. Take u nemecke mensy akademicky prekonali demonstranti odpor straze a vnikli do mistnosti. V Karolinu byli demonstranty odstraneny 4 plechove navestni tabule a strhany vyhlasky na cerne desce. Vyvesni skrinky demonstranty odneseny nebyly, jak interpelace tvrdi, byly pred tim domacimi lidmi ukryty. Pokud se tyce tvrzeni interpelace, ze osobam nemecky Mluvicim bylo na ulici spilano, bylo hlaseno, ze demonstranti ztyrali nekolik osob, ktere pry spilaly ceskemu lidu. Povesti o tom, ze se legionari chteli zmocniti nemeckych poslancu a senatoru ve snemovne, jak se take v interpelacich uvadi, nemaji, pokud je uradu znamo skutecneho podkladu.

V interpelaci panu sen. dr Hellera, dr Wiechowskiho a soudr. tvrdi se, ze v Praze byly spachany nasilnosti na nemeckych osobach a nemeckem vlastnictvi pred ocima statni policie. Stala se skutecne rada politovanihodnych udalosti protipravnich, dluzna vsak priznati, ze prazska policie hledela ve vsech pripadech nasilnemu pocinani demonstrantu zabraniti a ze se ji to v mnohych pripadech podarilo. Ze nebyl mozno zabraniti protizakonnostem vsude, lze vysvetliti tim, ze demonstrace rozsirily se na nekolik okresu a straz neni dosti pocetna, aby pri roztristeni svych sil dovedla pri tak elementarnim hnuti kazde bezpravi zameziti. Tak stalo se, ze skutecne rada nemeckych objektu byla nepovolanymi zivly zabavena a prikazana ceskym ucelum. Tu vsak dluzno konstatovati, ze temer vsechny tenkrat zabrane nemecke objekty vraceny byly pravnim drzitelum. To plati zejmena o nemeckem studentskem dome, o kterem jsem se jiz svrchu zminil. Jeste tyz den byla nemeckym studentum dana moznost, aby se do svych bytu v nemeckem studentskem dome vratili. Nelze tudiz mluviti o tom, ze nemecti studenti byli oloupeni o sva obydli a o moznost vyzivy. Tvrzeni, ze zidovska radnice byla uplne demolovana, neodpovida pravde. Bylo tam rozbito v celku 5 okennich tabuli, byly poskozeny ruzne obrazy a rozhazen ruzne spisy na ulici. Demonstrace prazske mely raz protirakousky. Demonstranti vnikali do nemeckych budov s umyslem, aby vyhledali pamatky na byvale rakouskouherske mocnarstvi, a zabavili skutecne velky pocet obrazu, sosek a jinych predmetu, upominajicich na porobu ceskeho lidu, a to i v mistnostech verejnych i skolnich. Je to jiste dukazem az neobycejne shovivavosti a setrnosti urednich samospravnych organu vuci Nemcum, kdyz organove tito v plne duvere vloyalitu Nemcu k nasemu statu nepovazovali za nutno konati inspekcni prohlidky skolnich budov nemeckych v tomto smeru. Vlada lituje ze se dali demonstranti svesti ku protizakonnostem, zjistuje vsak, ze pres velke rozmery, kterych demonstrace v Praze nabyly, nevybocily z mezi obvyklych pri demonstracich ve velkych mestech a ze zejmena nezvrhly se v puste pleneni a loupeni, ktera byvaji jinde pravidelnymi zjevy pri vytrznostech. V demonstracich, ktere pocaly dne 16. listopadu, bylo pokracovano jeste nasledujiciho dne. Dne 18. listopadu byl jiz celkem klid. Dne 19. listopadu vecer byly dozvuky techto demonstraci pred novym nemeckym divadlem. Od te doby, tedy od trech dnu, nebyl verejny klid a poradek porusen. Behem prazskych demonstraci byl zatcen vetsi pocet osob pro ruzne protizakonne skutky. Proti vsem, kdoz se provinili proti trestnimu zakonu, bylo zavedeno trestni rizeni. Vlada ucinila vsechna opatreni, aby potlacila demonstrace, povolavsi vetsi pocet cetnictva k podpore straze bezpecnostni. Jak cetnictvo, tak i straz bezpecnosti konaly svoji namahavou a zodpovednou sluzbu za nadmiru tezkych pomeru s velikou obetavosti a nevsednim sebezaprenim. Vlada ucini sec bude, aby opakovani demonstraci bylo znemozneno. Poklada-li interpelace panu senatoru dr Hellera, dr Wiechowskiho a soudr. za nalehave nutno, aby vzhledem k prazskym demonstracim vlada ihned podala demisi. Tu myslim dluzno poukazati na to, ze by bylo, stezi mozno uvesti v soulad se zodpovednosti vlady, kdyby v dobe, kdy byl ohrozen verejny klid a poradek, vyhnula se plneni svych povinnosti.

Vlada odsuzuje, kazdou demonstraci, kterou se odsuzuje zakonny poradek a lituje zejmena i poslednich udalosti v Praze. Tyto byly vyvolany udalostmi chebskymi a mely hlubsi a starsi duvod svuj v narodnostnich rozporech mezi obcany ceskeho a nemeckeho jazyka. Snahou vsech vlastenecky citicich lidi bez rozdilu narodnosti musi byti, aby tyto rozpory, tvorici neblahe dedictvi po Rakousku, byly mirneny a konec kancu odstraneny: Tento cil bude dosazen, jakmile nasi nemecti spoluobcane postavi se loyalne na pude nasi ustavy, zarucujici, jim dalekosahlou svobodu v ohled narodnostnim a sprateli se s novymi nezmenitelnymi statopravnimi pomery.

Vazeni panove! Tot suche vyliceni udalosti posledniho, tydne, v nemz dany jsou take odoved na dotazy panu interpelantu. Dovolte mi vsak jeste i nekolik vseobecnych slov. Je opetne klid, klid na vsech stranach, klid uplny. Tento opetny uplny klid a zcela normalni zivot uklada vlade a vsem moznost a povinnost rozhlednouti se bez hnevu a umyslu po pricinach a popsanych udalostech, zejmena udalostech dne 16. a 17. listopadu v Praze, jak jsem je drive naznacil. Beze vseho sporu jsou tyto udalosti politovani hodny a odsouzeni hodny. Naprosto nespravnym vsak by bylo pricitati udalostem prazskym vetsi vyznam a dulezitost, nez skutecne mely. Byly to demonstrace, s jakymi jsme se v drivejsich dobach v rozmerech mnohem vetsich a povazlivejsich casto shledavali a jake i nyni pri nevypocitatelne vznetlivosti duse davu v velkych mestech pri ruznych prilezitostech se naskytaji. Demonstrace ty neprekrocily obvyklych mezi obdobnych udalosti. Zpravy zahranicniho, zvlaste nemeckeho tisku o techto demonstracich jsou vice nez prehnane. V Praze bohudik ani kapka krve nebyla prolita. Kratke trvani demonstraci ukazuje nejen, ze klidna rozvaha velmi zahy nabyla opet na vsech stranach vrchu, nybrz i ze ucinena opatreni smerujici k zavedeni a udrzeni klidu projevila zahy svuj pronikavy ucinek. Pokladam za povinnost zminiti se o blahodarnem vlivu rozvaznych kruhu obou narodnosti, panu poslancu i senatoru i nasi zurnalistiky. Nemohu bez uznani nevzpomenouti obezretneho a cilevedomeho pusobeni cetnictva a straze bezpecnosti. Cit spravedlnosti nuti mne durazne opriti se vytkam, jez u prilezitosti prazskych demonstraci cini se z jiste strany nasemu narodnimu vojsku, legionarum jako celku. Jestli kdy, neni spravno zejmena v tomto pripade generalisovati. Nelze jiste schvalovati a nutno nejmene tak durazne odsouditi jak u osoby civilni, pak-li vojin mimo sluzbu jsouci, da se byt by jen vlasteneckym citenim, sesilenym mladim, strhnouti k demonstracnimu skutku. Nesmi se vsak nikdy, chceme-li byti spravedlivi, pro vyminecnou, okamzitou nerozvaznost jednotlivce napadati celek. Pri prilezitosti te dovoluji si i pripomenouti, ze verejnost casto nespravne uvadi proste slbwo legionar, ac jedna se o osoby demobilisovane nebo ci osoby k vojsku legionarskemu nenalezejici (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Nemaji nosit uniformu!) Nemame pro ne civilnich satu.

Vysoky senate! S pocitem ulevy a zadostiucineni mohl jsem konstatovati, ze jest opet u nas vsude klid, uplny cinorody klid. Nemusim opetne ubezpecovati, ze proti vinnikum, proti vsem vinnikum udalosti chebskych, teplickych a prazskych, pokud se tak jiz nestalo, bude podle zakona zakroceno a ze vlada je odhodlana predpoklad blaha statu a jeho obcanu - klid a verejny poradek - chraniti vsemi zakonnymi prostredky proti kazdemu rusiteli s kterekoliv strany vzdy a vsude.

Velevazeni panove! Politovanihodne udalosti chebske, teplicke a prazske jsou za nami. Musi byti svatou povinnosti vsech naziti se a to, aby se nikdy jiz neopakovaly. Jest nesporno, ze kazde poruseni klidu a poradku, at jiz se jevi demonstracemi nebo hlubsimi otresy, je nejen dobre povesti naseho statu na ujmu, nybrz ze spojeno jest i s castecnym ohrozenim hospodarskeho zivota a jest tedy pro stat skodlivym. Udalosti prazske vnesly do naseho statniho a hospodarskeho zivota urcity neklid, ktereho se dluzno v zajmu statu vyvarovati. Nas mlady stat, ktery jedini ze sukcesornich statu byvale monarchie muze se chlubiti rovnovahou v rozpoctu, potrebuje ke svemu dalsimu upevneni a vybudovani predevsim klidu a tvorive prace, mozne jen v klidu a jest tedy jiste v zajmu nas vsech bez rozdilu narodnosti, abychom zatim aspon klidnou a vecnou rozpravou o techto udalostech pripravovali pudu ke spolecne tvorive praci hospodarske a socialni, ktera nas ceka. Zanechme rekriminaci. Dnes nepomohou. Jsme navzajem na sebe odkazani. Chopme se toho., co nas spojuje, pracujme spolecne bez predsudku, jen tak prospejeme sobe, svemu narodu a tim i statnimu celku.

Vlada pak vedoma jsouc si svych povinnosti ucini vse, aby klid a poradek, ktery, jak pevne doufam, jiz plne jest zjednan, take na priste stuj co stuj byl zachovan. (Hlucna pochvala u ceskych senatoru.)

Mistopredseda Klofac: Jako prvni recnik tkontraT je prihlasen pan senator do Naegle. Udeluji mu slovo.

Sen. dr Naegle (nemecky): Slavny senate! Jeste mene nez dosud muze kdokoliv z nas, zastupcu naroda, ktery behem pri temne debaty, jsouci na dennim poradku, ujme se slova, uciniti tak v povznesene nalade. Jde o ta prece, zasednouti k soudu o nejvyse politovani hodnych udalostech, o udalostech, jez s ciste lidskeho stanoviska jednim kazdym z nas otresou do nejhlubsiho nitra se zretelem k prolite lidske krvi, ktere vsak jeste, obzvlaste nemecke obcany tohoto statu musily privesti k nejvyssimu rozcileni a rozhorceni, jezto prave posledni prihody drastickym zpusobem opet zretelne a jasne ukazaly, jak s ceske strany jest jednotnost, jak v chladne uvazujici, tak zhave vrouci dusi lidu alespon v tom jednom bode, aby s nami Nemci jednalo se jako s bezpravnymi otroky, nebot my Nemci jsme v tomto state psanci. (Souhlas na levici.) To ukazaly posledni udalosti. Hlavne tato nestastna tendence pro cely ceskoslovensky stat, kterou trpi ceska duse lidu, zmamena domnelym vitezstvim, uspisila take posledni politovanihodne udalosti a cely statni system uvrhla do vladni krise, ba ohrozila jej take jeste krisi statni nestoji-li tato vubec uz prede dvermi.

Clovek znaly bible rad meri skutecnosti pritomne doby, take i nynejsi a minule statni utvary, a to pravem s vecnymi pravdami hodnymi uvazeni, jez ulozeny jsou v one knize hodne uvah, castecne v rouse reci jedinecne kvetnate. V teto zname, kvetnate reci vypravi spisovatel knihy Daniel, jak prorok videl v snu risi, tato rise podobala se velke sose s hlavou z nejryzejsiho zlata. Nohy vsak byly hlinene. Tu uvolnil se pojednou s hory maly kamen ktery zasahl sochu v jejich hlinenych nohou, a lehce je roztristil. A socha - minena jest dotycna rise - se skroutila pres to, ze mela zlatou hlavu, protoze zaklad byl pouze z hliny.

Panove! Nevim sice, zda ta rise, ten stat, kteremu mame, cest nalezeti, ma ve sve nynejsi vlady a v nynejsim ministerskem predsedovi hlavu z nejryzejsiho zlata, to vsak jest pro me jisto, ze tento stat neni vybudovan na pevnem podklade, nybrz na pisku, ze jeho nohy jako nohy sochy proroka Daniela jsou pouze z hliny.

Vecne pravdivou zustava veta, kterou by si mel kazdy statnik co den uvadeti na pamet: Justitia est fundamentum rengnorum - spravedlnost jest zakladem kralovstvi. To neplati pouze o cisarstvich a kralovstvich, to plati prave tak dobre pro republiku.

A jak malo nyni spravedlnost jest zakladem Ceskoslovenskeho statu, to dokazuji nescetne utisky, kterym vystaveni jsou Nemci, hlavne mensiny v tomto state. Ci troufa si nekdo s celou svou vnitrni poctivosti - musim dovolavati se vasi cestnosti - tvrditi, ze bylo to vyronem Justitie, spravedlnosti, postavi i pravo sebe urceni a nove svetove, evangelium, ciniti si na ne pro sebe v nejvyssi mire narok, avsak nam Nemcum je zasadne odpirati? A kdyz neblahe mirove smlouvy Versailleske a St. Germainske nasilim prirkly nemecke krajiny proti vuli jejich k tomuto statu, zda to byly zasady rozumne, vyrovnavajici spravedlnosti, podle ktere od te doby bylo zachazeno s nemeckymi obcany? Bez poctu Test pripadu zkraceni pravech a nasilnosti, nespravedlnosti jimz tuzemsti Nemci jsou d 28. rijna 1918 vystaveni v sanc. Sta navrhu a interpelaci jez od nas nemeckych senatoru a poslancu v obou snemovnach Narodniho shromazdeni byly podany, vsechny jednaji o tamze zakladnim themate, jsou souhlasne jedinym volanim o pomoc nad bezpravnym postavenim nemeckeho naroda v tomto state.

Avsak jeste nikdy nevystoupilo na jevo zbaveni prava Nemcu, nesmirne, nasilne potlaceni vseho toho, co nejak zavani nemectvim a podle toho vypada prikreji a zpusobem cesky narod vice zahanbujicim, nez pri politovanihodnych udalostech poslednich tydnu a dnu. A takove udalosti, jez nesou v cete pecet nasilnosti a nespravedlnosti jiz nemuze byti vyssi a ktere tento stat pred celym vzdelanym stavem neodcinitelne kompromitovaly, byly mozny pred ocima vlady, jez v prvem prohlaseni pred parlamentem celemu svetu hlasala jako program: tJezto zakonna vlada a vlada pravniho radu nemame pro pomer statu k jednotlivcum jineho meritka nez zakon a pravni rad. Toto meritko plati take pro pomer vlady k narodnostem naseho statu. Stejna zakonna prava ale take stejne zakonne povinnosti.T

Jsou to damy a panove, prave tak krasna, jako samozrejme programova slova pro kazdou vladu, tim spise samozrejma pro vladu urednickou, neparlamentarni. Avsak jak malo dovedla provesti vlada tento svuj program v praxi, divame-li se na hrozne udalosti v poslednich tydnech, a dnech! Abychom celou krisi, ve ktere se nachazime, spravne a spravedlive ocenili, jest nutno, abychom postupovali od zacatku historicky a vratili se k pocatecnimu vychodisku.

Slavnost narodniho svatku 28. rijna vedla k vystrelkum a nasilnostem v rozlicnych nemeckych mestech, hlavne v Liberci a v Teplicich se strany ubytovaneho tam vojsk. Vojensky urad zakazal sice projevy vojska v den 28. rijna. Coz vsak stara se u nas vojsko o rozkaz nebo zakaz nadrizeneho uradu? V Teplicich bylo zadano odstraneni pomniku cisare Josefa, umeleckeho dila prveho radu, pri cemz bylo starostovi vyhrozovano a hrube s nim zachazeno. Tento prohlasil ochotu, ze da teprve na primy rozkaz politickeho uradu postarati se o zakryti pomniku coz se take stalo. Nekolik nemeckych obcanu, kteri nemeli tolik rozvahy, aby klidne prijimali toto nasili, cinici si posmech z kazdeho praveho pravniho citeni, dalo se strhnouti k tomu, ze odstranili opet tato bedneni. Toto jednani pojimane vladou jako prestupek a nedbani vrchnostenskeho opatreni nebylo by byvalo potrebnym, ba ani moznym, kdyby politicky urad, kdyby vlada v prve rade sama dbala prava a zakonu, jak to jest prvni jeji povinnosti. Pan ministersky predseda vyjadril se vuci deputaci poslancu u neho zakrocujicich vyslovne, ze nema zadneho zakona a prava, aby mohl nariditi zabedneni nebo odstraneni teplickeho pomniku. Jestlize pak vlada pres to zabedneni naridila a to, jak vyslovne bylo ji samou priznano, bez jakehokoli zakonneho podkladu ptam se pred celym svetem kazdeho klidne a objektivne usuzujiciho cloveka. Kdo porusil nejprve a vice zakon a pravni rad? Politicky urad, jenz naridil proti zakonu a pravu zabedneni pomniku, nebo nemecti obcane teplicti, kteri odstranili proti zakonu provedene zabedneni? Tuto otazku mohl by si take pan kolega dr Heller zodpovedeti nez snasel zaloby proti nemeckym mestskym kruhum mesta Teplic a proti nemeckym poslancum, jak zde v plenarnim zasedani, tak v konferenci predsedu. Nebot, abych to jeste jednou rekl, vychodisko techto neblahych udalosti poslednich dnu jest v drazdicim, skandalnim vystoupeni vojska v Liberci a v Teplicich a v protizakonnem, vsemu pravnimu citeni se protivicim, nemecky narod v pravu zkracujicim, nemeckou vzdelanost zneuctujicim narizeni vlady. Nebo kdyby byval byl pan ministersky predseda skutecne muzem zakona a pravniho radu, jak jest jeho povinnosti, proc nevystoupil hned po 28. rijnu nejprve proti, protizakonnym vystrelkum vojska V Liberci a v Teplicich, proc hral si teprve potom na mine silne ruky a predstiral, ze musi chraniti poradek a autoritu statu, kdyz slo o to, aby bilo potrestano prestoupeni ne zakona, nybrz pouze uredniho narizeni? Ovsem, tenkrate vsak nebylo to vojsko prohlasene za nedotknutelne, tenkrate to byli pouze nekteri prosti nemecti obcane, proti kterym pan ministersky predseda nabyl odvahy chraniti s plnym svym vedomimi moci autoritu statu. Nebot v pravde vaznost cele Ceskoslovenske republiky Byla by byvala preci celou Evropou kompromitovana, cely stat byl by okamzite vybocil z koleji, kdyby odstraneni bedneni pomniku nebylo ihned co nejprimeji pomsteno!? Pri tom nestacilo snad pobourene vladni moudrosti nariditi, aby pomnik byl znovu zakryt prkny, ne, nevinny pomnik kulturni jednoho z nejvetsich umelcu Evropy musel s krveprolitim uplne byti odstranen. A nemecky lid mel si dati klidne libiti takove zhanobeni svych nejsvetejsich, kulturnich del v Teplicich se strany same vlady, v Chebu a Asi, lstive, v temnu noci se strany vojska? A kdyz proti dodatecne projevene vyslovne vuli vlady jez konecne prohledla, mistrovske dilo jednoho z nejslavnejsich synu teto zeme, teplicky pomnik nasilim byl sfanatisovanymi, nedisciplinovanymi zaskodniky odstranen, kde byla tenkrate ceska inteligence a umelecke kruhy, kdyz zde slo o kulturni dokument, jenz by: byl pychou kazde jine zeme? Proc mlcel predevsim ministr vyucovani, jenz ma krasny, mnohoslibny titul ministra narodni osvety, a ktery v prve rade by byl byval povinen vznesti namitky? Proc mlcel zodpovedny ochrance umeleckych pamatek, jenz jinak staral se o kazdou ozdubku? Proc nezasadil se ani basnik a inspektor Machar jako kulturni clovek s celou vahou sve osobnosti a sveho postaveni, aby zabranil tomuto hroznemu skutku uniformovaneho vandalismu? Take v Brne odehraly se politovani hodne udalosti, take tam vnikli demonstranti do nemeckeho domu a vynutili predcasne skonceni divadelniho predstaveni. Cenne predmety, obrazy, knihy byly odcizeny a zniceny.

Nahoru  Dalsi