Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 19. schuze (obsah, prilohy) |

Schuze zahajena ve 12 hod. 20 min. odpol.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

117 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri dr Hotowetz, dr Kovarik, dr Popelka, dr Prochazka, za ministerstvo financi odbor. prednosta dr VIasak.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic, jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Janu Lorencovi.

Churavosti se omluvili senatori Hladik, Drab, Straka.

Tiskem bylo rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 209. Interpelace sen. Perthenove a soudr. na ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy o prechodnych ustanovenich k zakonu ze dne 14. dubna 1920 o zubnim lekarstvi a zubni technice.

Tisk 214. Nalehava interpelace sen. dr Hellera, dr Wiechowskiho a soudr. na pana ministerskeho predsedu o udalostech v Praze.

Tisk 216. Nalehava interpelace sen. Jelinka, dr Spiegela, Luksche, dr Naegle, dr Mayr-Hartinga, Jessera a druhu na vladu a prazskych udalostech dne 16. a 17. t. m.

Tisk 220. Zprava socialne-politickeho vyboru a rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 640) o nouzove vypomoci civilnim a vojenskym statnim zamestnancum, jakoz i zamestnancum v podnicich a fondech statem spravovanych.

Predseda: Prikrocime k dennimu poradu. Prvnim odstavcem jest:

1. Zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o nouzove vypomoci civilnim a vojenskym statnim zamestnancum, jakoz i zamestnancem v podnicich a fondech statem zpravovanych (tisk 220).

Podle § 55 jednaciho radu navrhuji, aby zprava vyborova byla projednavana v jedne debate a aby byla vyrizena ve lhute 3hodinove. Pokud jde o dobu recnickou, navrhuji podle dohody klubovnich predsedu, aby ceskym klubum byla stanovena uhrnna doba jedne a pul hodiny, klubu nemeckych socialnich demokratu pul hodinu, nemeckym obcanskym stranam dohromady rovnez pul hodiny a zbytek doby jednaci pripadnul by obema zpravodajum.

Prosim pany, kteri souhlasi s mym navrhem, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh jest prijat a zaridim podle toho dalsi jednani.

Za ministerstvo financi jest pritomen odborovy prednosta, dr Vlasak.

Zpravodajove jsou: za vybor socialne-politicky sen. Rudolf Panek a za vybor rozpoctovy sen. dr Facek.

Udeluji slovo zpravodaji vyboru socialne-politickeho p. sen. R. Pankovi.

Zpravodaj sen. Rud. Panek: Slavny senate! Drive, nezli promluvim k same predloze, dovolte mne, abych se zminil nekolika slovy o urednicke otazce se stanoviska povsechneho, ponevadz jest v uzke souvislosti s predlohou, kterou prave projednavame.

Pan ministersky predseda zminil se ve svem expose, jak znamo, o tom, ze treba, aby autorita statni a vladni byla upevnena, aby byla udrzena, ponevadz pry v posledni dobe znacne poklesla. Ja uznavam, ze byly nektere zjevy a to kormutlive zjevy, kde statni urednici, zejmena urednici, zaujimajici rozhodujici mista, byli insultovani a znasilnovani obcanstvem, jestlize plnili zakony. Tim byla jiste autorita ohrozena. Nechci zkoumati, na kolik byli urednici, nebo snad vlada, nebo snad i take agitatori vinni, ze dopustili se obcane podobnych nasilnosti, ale tolik chtel bych vlade pripomenouti, ze po prevratu zustali na rozhodujicich a vedoucich mistech urednici, kteri byli za Rakouska primo metlou a postrachem obcanstva. Tito urednici zavinili nejvice pokles autority a jest prirozeno, ze se ta nenavist a hnev prenasi vlastne z tohoto urednictva take na vladu. Proto jiz v minulem Narodnim shromazdeni zadala se jista revise ve statnich uradech po teto strance, po strance zpusobilosti a schopnosti statnich uredniku zaujimati urcita mista. K teto revisi nedoslo, ale pral bych si ji velice a byla by take takova revise v zajmu statu. Tim by take byla jen upevnena duvera, kdyby lid videl, ze na rozhodujicich mistech jsou urednici, kteri jsou zalozeni lidove, socialne a kteri rozumeji potrebam lidu.

Ale jest deste jina pricina, proc dnes autorita vlady a statu upada. Je to zbedovanost statnich zamestnancu po strunce hmotne. Co jest vlastne autorita? Je to vaznost a na vaznosti vybudovana moc. A jake vlastne vaznosti ma se tesit vlada a stat, jestlize nositele teto autority statni zamestnanci - zivori, hynou hladem a nedostatkem a jestlize jsou placeni hure nez jine vrstvy pracujiciho lidu a jestlize jsou dokonce nuceni sahati ku zbrani, ke ktere saha se jen v nejkrajnejsich pripadech, t. j. ku stavce? Souhlasim uplne s panem ministrem financi, ze stavka statnich zamestnancu znamenala by vzpouru proti zakonum. To jest uplne spravne, ale nesmi se zapominati, ze i meze trpelivosti mohou byti prekroceny a vycerpany a ze nouze lame zelezo. Jestlize statni zamestnanci chteli by se chopiti podobneho prostredku, byl by to zajiste zoufaly cin, ktery by mohl ohroziti republiku primo v jejich zakladech. A proto bylo by treba, aby vsichni rozhodujici cinitele, jak Narodni shromazdeni, tak i triada se nad timto zjevem zamyslili. A proto rikam, ze jest to prvni statni nezbytnost, aby statni zamestnanci byli po strance hmotne co nejlepe zabezpeceni.

Take se mluvi o korupci. I vcera jsem slysel toto slovo v socialne-politickem vyboru. Ano, existuje korupce, ale ne v te mire, jak se to ve verejnosti baji. Ale nedivte se, prosim! Kdyz srovnate platy vysokych statnich uredniku - nizsi urednici a zrizenci nemohou se dati korumpovati ponevadz nerozhoduji o dulezitych vecech - nedivte se, jestlize urednici podlehaji podobnym svodum, jsouce nedostatecne placeni, jestlize chapou se snad techto nezakonnych prostredku, aby nahradili to, co jim nedava stat. Jest tu jeste jiny zjev korupce ve statnich uradech, ktery jest stejne smutny jako korupce sama. Mame vysoke statni uredniky, kteri opousteji statni sluzbu, jsou najimani soukromymi zamestnavateli a to proto, aby zkusenosti, jichz nabyli ve statni sluzbe, vyuzili ve prospech onoho podniku, ve prospech te spolecnosti, ale v neprospech statu a obcanstva. Jiste ze podivnym zpusobem byla prijata zprava, ze na pr. prednosta uhelneho referatu ministerstva verejnych praci byl pojednou jmenovan generalnim sekretarem Svazu uhelneho tezarstva, zajiste, ze ten Svaz ho prijal co sluzeb jedine proto, aby tech zkusenosti, kterych nabyl v uhelnem referate ve sluzbe statni vyuzil ve prospech Svazu, ale v neprospech statu obcanstva. A jeste jiny privod bych mel. Tak na priklad v ministerstvu financi jest vynikajici urednik zpusobily. Financni sprava ho vysle na cestu kolem sveta do vsech zemi, ovsem na ucet statu, aby tam nasbiral urcitych zkusenosti. Kdyz se ten urednik vraci, opousti statni suzbu a da se najmouti zase soukromou spolecnosti. To je taky jisty druh korunce. Teto korupci mohli bychom jedine celiti tim, kdybychom statni zamestnance a statni uredniky a to i na vysokych mistech platili tak, aby nemuseli sahati ke sluzbe cizi, ktera je ovsem daleko lepe honorovana.

Take se mluvilo o kradezich na drahach a na postach. I to existuje, ale ne v te mire jak se ze to ma. Muzeme s povdekem konstatovati, ze se to jiz naleza na sestupne linii. Musim vsak zaroven konstatovati, ze jak drahoty pribyva, tak take pribyva kradezi na postach a zeleznicich a kdyz ji ubyva, ubyva take techto zjevu. Je to jisty psychologicky zjev. Musili bychom jiti na koren toho, ze totiz to, co kdysi bylo - rekl bych - prikazem nejsvetejsim kazdeho statniho zamestnance, nedotknutelnost svereneho majetku, bylo podobnym zpusobem za valky poruseno a jest i nyni stale porusovano. Mam z vlastni zkusenosti tyto pripady: Postovni urednici a zrizenci meli a maji narok na rezijni uhli v letech 1916 a 1917 zeleznicni sprava pojednou jim to rezijni uhli odmitla, nedala jim ho a ponevadz byli vylouceni take z aprovisace obecni, nedostavalo se jim vubec zadnych pridelu uhli. Co meli delat? Topit museli a kradli tedy, uhli na drahach primo z vozu. My to videli, nadrizene urady o tom dobre byly zpraveny - i tehdejsi ministr zeleznic o tom dobre vedel - prece vsak nemohlo se proti nim zakrocit, ponevadz bylo znamo, ze to cini z naprosteho nedostatku a ze to musi delat. S touz logikou, jako hrali uhli, nedivte se, ze brali i predmety jine, ktere potrebovali, jako chleba, saty, pradlo atd. Nedivte se, panove, tomu cloveku. Kdyz to vsecko ve svem svedomi srovnaval, rekl si: tKdyz mi nikdo nebrani v kradezi uhli, ani nadrizene urad, ackoli o tom vedi, pak si taky mohu vziti chleba, vzdyt ho take nemam, mohu si vziti saty a obuv, vzdyt jich take nemam!T A nedivte se, jestlize kradli lide, kteri meli takovy nedostatek a postradali chleba a byli v tech vozech a nadrazich obklopeni tisici a tisici zasilek, kde to vonelo ruznymi potravinami a kde vedeli urcit, ze zasilky obsahuji veci, ktere jsou pro jejich domaci potrebo nezbytny. Jeste jeden pripad bych uvedl jako doklad. Uvedu primo jmeno. Na pr. v Hloubetine byla postmistrova, ktera kupovala kradene uhli. Chlapci ho kradli na vysocanskem nadrazi a prinaseli ji ho. Ona to vedela a oznamila to nadrizenemu uradu, ze je nucena vzhledem k tomu, ze se ji uhli nedostava, kupovati kradene uhli. Urad ji neodpovedel a kdy tam sla osobne, rekl ji referent: tStastna osobo! Vy vite aspon o nejakem pramenu, kde si muzete uhli opatriti.T Temto zjevum, jiste smutnym a kormutlivym, muzeme celiti jen tim, jestlize budeme statni zamestnance odmenovati tak, aby nebyli nuceni sahati k ruznym prostredkum nezakonnym a nepodlehali tem svodum. Spociva to vubec v lidske povaze. Kdyz neni, co maji delat?

Musim vsak konstatovati, ze starsi zamestnanci prirozene se branili vsemu tomu a ze take nepodlehli temto svodum. Starsi zamestnanci nam zustali verni, ale neco jineho se u nich vzmaha vzhledem k tem neutesenym hmotnym pomerum - lhostejnost. To je snad leste horsi zjev ve statni sluzbe, nez cokoli jineho. Reknu jen tolik, ze je prvni statni nezbytnosti, nezbytnosti nejprednejsi, aby byli statni zamestnanci po strance hmotne uplne zabezpeceni. Nezapominejme tolik, ze statni zamestnanci a urednictvo je dulezitou slozkou spolecnosti lidske, prave tak dulezitou, jako vsechny ostatni vrstvy. Ja netikam, ze jsou nejdulezitejsi, jako vubec zadny jiny stav neni nejdulezitejsi ve state, vsechny stavy jsou potrebne, vsechny jsou dulezite, a prave proto bylo by spravedlive, aby se take s nimi stejne jako s ostatnimi vrstvami nakladalo. Vzpomenme si, proc shroutilo se carske Rusko? Proto, ponevadz melo zkorumpovanou byrokracii, kde pomalu nekoupili jste znamku na poste, dokud jste nedali uredniku baksis. Nezapominejme, ze take slechticka byrokracie rakouska prispela svou nezpusobilosti hodne k padu teto rise. A jak jinak je tomu v Nemecku. (Mistopredseda Kadlcak prevzal predsednictvi.) Nemecko pres sve velke porazky zachovalo si svuj statni organismus nedotceny, protoze melo vzornou, ukaznenou urednickou armadu, ktera verne, pilne a obetave pracovala, at delo se uvnitr statu cokoli. Uvedu priklad. Kdyz v Lipsku jednalo se o prevrat Spartakovcu, slo v prvni rade o zabrani postovni budovy, telegrafu a telefonu, tam pracovaly strojni ousky, ale postovni zamestnanci svych mist neopousteli a pracovali, jakoby venku nic se nedelo, a take nekolik jich bylo zabito. Taje nejlepsi doklad, ze spolehlive statni zamestnanectvo jest nejspolehlivejsi oporou statni. (Souhlas.) Tim nechci nikterak rici, ze bych chtel, aby z nasi Ceskoslovenske republiky byl utvoren nejaky urednicky stat. Ja prohlasuji, ze trpime nadbytkem urednictva a shledavame se u nas s urcitou hypertrofii, kterou musime odstranit, ale prave to ma svoje zvlastni priciny. Predne byli jsme nuceni prevziti celou radu urednictva ceske narodnosti, ktere bylo roztrouseni po zemich byvale rese Rakousko-Uherske. Byli jsme take povinni podle saint-germainske smlouvy prevzit urednictvo jinojazycne a konecne je take pricinou rozmnozeni personalu prirozena potreba. Vy sami jako obcane zavinujete do jiste miry vzrust urednictva a personalu. Vy zadate aby vam rychleji jezdily zeleznice, chcete vetsi pocet vlaku, chcete v kazdem miste postu, chcete telegrafy, chcete telefony, chcete autobusove spojeni, zkratka chcete, aby vam statni administrativa rychle a vzorne pracovala, ale k tomu je potrebi prirozene personalu. Ale pres to, ze jsem rekl, ze mame nadbytek urednictva, prece jen urady se topi primo v praci. Pazte se jen pritomnych panu ministru, jak se pracuje v jejich uradech, jak jsou zaneprazdneny praci. Tam urednictvo nepracuje 8 hodin, nybrz az 14 hodin. Po te strance musim vydat svedectvi nasemu byrokratickemu urednictva, ze skutecne pron, 8hodinova prace neexistuje. Je to, prosim, zase bojka, jestlize se rika, ze se v uradech nepracuje. Nesmite jednotlive pripady, ze nekdo snad nekde nekona svoji povinnost, brati za normu, generalisovati. Vetsiny uredniku a zrizencu pracuje do upadu, ale ja nerikam, ze pracuje ucelne. Za to vsak ti zamestnanci nemohou. Prese vsechno, ze mame nadbytek urednictva, nemuzeme ku predu, protoze mame tezkopadny byrokraticky aparat, ktery jsme prevzali ze stareho Rakouska. Ale nerikam ze to je vinou nasi. My jsme museli po prevratu prevzit cely ten politicky administrativni inventar jak byl. Naopak musime se diviti, ze vsecko tak hladce se odbylo, a to zase pravim, dik nasi administrative, nasemu urednictvu dal se ten aparat do tak vzorneho chodu. Ale my mnoho, piseme, tedy trpime starym radem, starym systemem, tim hospodarstvim byrokratickym, ktere jsme prevzali a ktere bylo sveho casu, jak dobre vite, primo posmechem v cele Evrope. Ale bylo by dnes jiz na case, abychom po dvou letech hledeli zmeniti tento tezkopadny aparat, abychom prikrocili k jeho zjednoduseni a od toho bude zaviseti restrikce personalu. Chceme-li privoditi snizeni poctu personalu, musime prikrociti k zjednoduseni urednich vykonu a k reforme statni spravy. Neni mozno, abychom automaticky chteli snizovati pocet statnich zamestnancu, aniz bychom pri tom neprikrocili k zjednoduseni urednich vykonu. Dosahli bychom pravy opak, ponevadz tomu pretizenemu personalu bychom nalozili prace, kterou by nesnesl, privodili bychom predcasnou invaliditu. Tim bychom zatizili nas pensijni etat a to si jiste neprejeme. Musime v prve rade decentralisovati zodpovednost, to jest aby nejakou kontrolou nebo superkontrolou nebyla dusena stale zodpovednost a rozhodovani podrizenych uradu a jednotlivcu. Tedy: decentralisovati zodpovednost, pri tom zjednodusiti uredni vykon, a pak jsem presvedcen, ze se dostavi automaticky snizeni poctu personalu, a budeme moci onu prirozenou potrebu kryti tim nadbytkem urednictva, ktery mame a nebudeme nuceni do budoucna prijimati vetsi pocet personalu. Pan dr EngIis zaklada si velice na sve rovnovaze rozpoctu. Test jiste spravna, ponevadz rozpoctova politika ma vzdycky miti za ucel urcite uspory ve statni spravo. A prave administrativa jest takove vdecne pole, kde by se mohlo dociliti urcite uspory, jestlize budeme postupovati spravne a rozumne a jestlize, jak jsem naznacil, zjednodusime uredni vykon a zreformujeme statni spravu. O reforme statni spravy se velmi mnoho mluvilo v Rakousku, ale, bohuzel, nevyslo se dale z akademickych rozprav a theorisovani, a toho bychom si neprali vyzyval bych vladu, aby skutecne dosazovala takove komise, kde by nebyli jen urednici vysoci, ale i urednici, kteri znaji praxi, interesenti mimo okruh administrativy. Tak spolecnou praci dosahli bychom moderni administrativy a tim take prirozene urciteho snizeni poctu personalu. Tim bych chtel naznaciti, ze musime miti dobre a spolehlive urednictvo. Budeme-li miti dobre, spolehlive urednictvo, dobre vyskoleny personal, nastane tim jista restrikce personalu sama sebou. Chcete-li vsak miti, dobre urednictvo, musite ho dobre platiti.

To bylo jaksi uvodem, proc je nutnou a nejprednejsi, jistou nezbytnosti, abychom urednictvo hmotne dobre odmenovali, abychom ho pojistili tak, aby prace jeho slouzila k duhu a zdaru naseho mladeho statu.

A nyni k predloze same. Poprve ma senat rozhodovati o predloze, kterou prijala poslanecka snemovna, ale s kterou nesouhlasila vlada. A proc s ni nesouhlasila vlada? Pro jistou polozku v teto predloze, ktera tam byla proti vuli vlady vlozena. Neni uhrady castkou 855 mil. korun. Kdyz jsem vcera v socialne-politickem vyboru poukazal na § 41 nasi ustavni listiny, ze je treba, aby kazdy navrh byl predlozen take soucasne s navrhem na uhradu a s prislusnym rozpoctem, bylo mi namitnuto, ze se nejednalo zde o zadne iniciativni navrhy. Chapu dobre, nejednalo se o iniciativni navrhy, ale jestlize se struktura cele vladni predlohy menila prave tim §em 5, jestlize se zde prichazelo s navrhy docela odchylnymi od toho, jak mela byt predloha projednana v poslanecke snemovne, musim pokladati tento paragraf za jisty iniciativni navrh a podle vsech parlamentnich zvyklosti mel tento navrh v rozpoctovem a statne-zrizeneckem vyboru byti projednan jiz vzhledem k onomu znacnemu obnosu 855 mil. K.

Krome toho jeste se vloudila jista chyba ze nebylo do teto predlohy pojato take ustanoveni ohledne vyplaceni mimoradneho pridavku pro pristi rok. Jsou zde tedy jiste vecne a formalni zavady, pro ktere nemohu doporuciti prijeti usneseni poslanecke snemovny v plnem zneni a musim zadati jen o to, aby byla predloha prijata tak, jak byla vcera schvalena socialne-politickym vyborem.

Jiz z duvodu financnich nesmi se zapominati, - a musim to opakovati - kam bych dospeli, kdyby stat ukladal vlade takove vydaje, primo miliardove, a nepostaral se soucasne o uhradu. Co by to melo za nasledek? Nase duvera v cizine byla by otresena a pak bychom se nemusili diviti, jestlize nase valuta by letela doly a jestlize bychom stezi v cizine shaneli uver, kdybychom podobnym zpusobem hospodarili. To, myslim, nikdo z nas nema na mysli.

Tedy z toho duvodu, ponevadz zde nebylo uhrady, nemuzeme prijmouti predlohu tak, jak ji usnesla poslanecka snemovna. Ale tim by take trpeli i statni zamestnanci. Jestlize by klesala valuta, automaticky by se zdvihala vlna drahoty, nastalo by zdrazeni vsech zivotnich potreb a vsechno nase usili po stlaceni cen zivotnich potreb bylo by marne. My bychom se z toho zacarovaneho kruhu nikdy nedostali ven. Co znamena pro nase hospodarstvi v cizine rovnovaha rozpoctu, nemusim dokladati. Porusenim rovnovahy v rozpoctu a nejakymi nekrytymi vydaji bychom statnim zamestnancum, jak jsem jiz naznacil, nikterak neprospeli, my bychom tim derutovym hospodarstvim privodili novou drahotu a za kratko by se statni zamestnanci ocitli tam, kde jsou dnes. Bylo by jim snad jeste hure, kdyby bylo mozna vzdycky soucasne se zvysenim cen zivotnich potreb, at jiz je to zavineno zjevy jakymikoliv, at jiz rozmnozenim obeziva ci novymi davkami, zvysiti take jejich duchody, tak by ovsem statnim zamestnancum na tom naprosto nezalezelo, jestli nase valuta klesa nebo stoupa, ponevadz my bychom jim tim automatickym stoupanim udrzovali jejich domaci rozpocet v rovnovaze. Ale tomu neni pravidelna tak. My prikrocujeme k uprav pozitku statnich zamestnancu jedine tehdy, kdyz uz tonou v nedostatku, kdyz jiz neni zadneho vyhnuti. Nemyslim, ze tim, co jim chceme dnes pridati, docilime rovnovahy jejich rozpoctu. Nikterak, to jest jenom jaksi prvni splatka na to, co se musi pozdeji ve prospech statnich zamestnancu statu. Take bychom neprospeli statnim zamestnancum snad tim, kdybychom chtel] rozmnoziti zakonem nekryte obezivo, tedy tisknouti bankovky. To by jiste bylo hospodarstvi bankrotare. Toho si nepreje nikdo, tim mene si to mohou prati statni zamestnanci, ponevadz koruna, ktera dnes ma malou cenu, nemela by pak ceny zadne a vzhledem k tomu, ze jediny zdroj prijmu statnich zamestnancu jsou penze, tedy jejich duchody, musi jim na tom zalezeti, aby tato koruna mela urcitou kupni silu a urcitou hodnotu, aby proste oni si take mohli sve zivotni potreby zakoupiti tak, jak to jejich financni pozitky dovoluji. To take zcela spravne statni zamestnanci pochopili a dobre vedi, ze existence jejich je tesne spjata s existenci statu, ze osud statu jest osudem jejich. A proto dnes vidite urcite zjevy jiste potesitelne, ze cast stat nich zamestnancu primo zada, aby zakonodarny sbor schvalil jenom to, ceho muze postradati dnes statni pokladna, co se v ramci moznosti muze statnim zamestnancum dati. To jest jiste potesitelny zjev a my jsme jim vdecni za tento projev loyality a lasky k republice. Kdyz dnes vidi ty nedostatky, jake jsou ve financni sprave, ze neni dostatek penez a prostredku, aby vlada mohlo jiti dala sami se zrikaji toho, co jim dokonce poslanecka snemovna odhlasovala. Jest to jiste potesitelny zjev a bylo by zahodno, aby take ostatni vrstvu vzaly si priklad z tohoto zjevu statnich zamestnancu, zvlaste ony vrstvy, ktere primo vyvolavaji boj o ony nedostatecne zasoby pozitkovych statku, ktere slouzi k ukajeni lidskych potreb, a kde prirozene je silnejsim ten, kdo je dobre majetkove zalozen, a ten jest vzdy vitezem nad tim, ktery tak zalozen neni. Ze stani zamestnanci jsou po strance duchodu na tom nejhure, to mi jiste nemuze nikdo upriti. (Vyborne!)

Tedy pokud se tyce predlohy same, ma se dostati statnim zamestnancum predevsim 100% zvyseni mimoradneho drahotniho pridavku ve forme tak zv. nouzovych vypomoci a to az do konce roku 1921, To ma vyzadovati podle propoctu ministerstva financi nakladu v castce dvanact set milionu korun. Krome toho prohlasila vlada, ze, dovoli-li to financni prostredky, chce vyplatiti take rijnovou kvotu a to v druh polovici mesice prosince, coz bude vyzadovati dalsich sto milionu korun. Tedy celkem 13 set milionu korun. Krome toho prohlasila vlada, ze da na osacovaci akci tri sta milionu korun a ze chce liberalne vykladati zakon o propocitani celkove sluzebni doby.

To jest celkem devatenact milionu korun ve prospech statnich zamestnancu. Ovsem tech tri sta milionu korun, kterych chce vlada pouziti na osacovaci akci, jest obnosem pouze prubeznym, ponevadz ho dostane vlada zpet. Jest to akce okamzita a z toho duvodu prosim, abychom prospeli statnim zamestnancum okamzite tim, co dnes financni sprava muze dat, co jest v jeji moznosti do konce tohoto roku. Tim ovsem nikterak neminime, ze ukoncime sanaci hospodarskych pomeru statnich zamestnancu. Pak musi prijiti druha akce, ale zde je treba, abychom hledali uhradu. Tedy my v resoluci, kterou navrhujeme jako socialne-politicky vybor, vyzyvame vladu, aby neprodleni? predlozila prislusnou osnovu, kde by se jednalo o dalsim zvyseni pozitku statnich zamestnancu v te nebo one forme, ale aby take soucasne predlozila navrh ohledne kryti toho obnosu, ktery chce venovati ve prospech statnich zamestnancu, ovsem ze ne na ukor sirokych vrstev konsumnich.

Tim bych byl vycerpal svou zpravu a prosim jeste poznovu, aby slavny senat prijal predlohu tak, jak ji socialne-politicky vybor vcera schvalil. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo zpravodaji rozpoctoveho vyboru panu dr Fackovi.

Zpravodaj sen. dr Facek: Slavny senate! Duvody, ktere zde uvedl pan zpravodaj socialne-politickeho vyboru, primely take vybor rozpoctovy, aby pristoupil k navrzene zmene usneseni, jez nam bylo predlozeno z poslanecke snemovny. Nemusim tyto duvody opakovat.

Chtel bych upozorniti, vazeni panove a damy, na vaznost teto chvile. Je to totiz chvile, kde muze byti podan dukaz o tom, ze nas senat pres svoje mene ucelne a stastne slozeni prece muze miti svuj dobry smysl v nasich ustavnich zrizenich. Jestlize se slavny senat prikloni k navrhu, jejz mu cini oba vybory, bude tim podan dukaz, ze senat muze velmi uzitecnou funkci vykonavat tim, kdyz po zrale uvaze zmeni usneseni, ktere prenahlene ucinila poslanecka snemovna.

Vazeni panove! Platy statnich zamestnancu, o nichz jedname, jsou jakymsi historickym utvarem velmi slozitym. Slozeni techto platu z ruznych tech pridavku, jak byly postupem doby povolovany, je vlastne zivou historii vsi te pokracujici bidy statniho zamestnanectva a ovsem take pomoci, ktera za tou bidou prec jen porad pokulhavala.

V zakone samotnem je citovano nejmene 7 zakonu a narizeni, castecne i z dob stareho Rakouska, ktere maji platnost pro nynejsi upravu platovych pomeru. Byly povolovany mesicni pridavky drahotni, ukazalo se, ze nestaci, byly povolovany mimoradne drahotni vypomoci napred ctvrtletne, pak mesicne a vsecko to byle malo. Nynejsi vladni predloha navrhuje, aby jeste byly navrzeny mimoradne nouzove vypomoci. Tedy vec opravdu bude jiz tak slozita, ze mnohy statni urednik, ackoliv nedovede si vypocitat, mnohdy mu vlastne nalezi, ale ovsem kazdy citi nedostatecnost svych prijmu. A jestlize budeme takto pokracovat, budou miti filologove tezkou ulohu, aby nasli pro pristi pridavky oznaceni nove, odchylne od dosavadnich.

V cele te historii upravy platu statnich zamestnancu, uplatnuji se dve dulezite zasady, na ktere bych chtel upozorniti. Predevsim zasada, ze se plat prizpusobuje rodinnym pomerum. To je zasada docela nova, ktere drive nebylo. Vzdycky plat byl odmenou za praci bez ohledu na pomery rodinne. Druha zasada je ta, ze se nivelisuji rozdily mezi ruznymi platovymi stupni. Obe tyto zasady prici se nam, ale musim konstatovat, ze toho casu jsou nezbytne. Stale stoupajici drahota vyzvedla tak vysoko existencni minimum, ze se tim situace docela zmenila. Drive bylo existencni minimum nizko i pod nejmensim platem urednickym, takze kdo mel cetnou rodinu zil nuzneji, nez kdo mel malou rodinu, ale prece ten nedostatek nebyl u zadneho tak nalehavy a rovnez tak ruznost, mezi platovymi stupni nedolehly tak na uredniky v nizsich stupnicich platovych. Ale tim, ze zdvihlo se existencni minimum! az na vysi platu a nad nej, nezbylo nez sahnouti k temto zasadam a vymerovat ruzne drahotni pridavky podle pocetnosti rodin atd. a take vetsim pridavkem pro nejnizsi platove stupni vyrovnavati rozdil mezi stupnicemi. Snad jednou v pozdejsi dobe, az se vratime k normalnim drahotnim pomerum, bude mozno vratiti se k drivejsi zasade, jedine zdrave a spravne, aby meritkem platu pro urednika byl vzdy jen jeho vykon a nikoliv jeho pomery rodinne. Vazeni panove a damy! Jedne veci jsem postradal v celem projednavani, tusim, ze nikde, i kdyz se vec projednavala v poslanecke snemovne, ani u nas ve vyborech nebyly uvedeny skutecne cislice celkoveho platu urednika v jednotlivych tridach, jala vypadaly a budou vypadat po zmene. Snad se zavdecim, kdyz nektere takove cislici: sdelim. Ja jsem je vypocetl alespon turu jednu relaci, totiz pripad normalni, urednika zenateho se dvema detmi, a zjistil jsem, ze urednik v XI. hodnostni tride ma doposud uhrnneho platu, tedy s mistnim pridavkem prazskym a drahotnim pridavkem a mimoradnou vypomoci drahotni 11.000 K okrouhle. Bude-li obnovena vladni predloha, jak navrhujeme... (Sen dr Karas: Navrh financniho vyboru!) ano podle navrhu financniho vyboru, bude plat cinit 15.6043 K, podle usneseni poslanecke snemovny cinil by 20.000 K. v X. tride cini ty cislice 13.000, 18.000, 23.500 K, v IX. tride (koncipiste, soudcove nejnizsiho stupne 15.500 K, 21.000 K, 27.000 K okrouhle, v VIII. tride je to 19.032 K, 25.762 K, 31.762 K, v VII. tride (radove, soudni a jini) podle posavadniho stavu 23.484 K, podle vladni predlohy 31.664 K, podle usneseni poslanecke snemovny 37.844 K, v VI. tride (vrchni radove a obdobne kategorie) posavadni stav 25.920 K, podle vladni predlohy 34.320 K, podle usneseni poslanecke snemovny 40.120 K, v V. tride ministersti radove 29.244 K, podle vladni predlohy 39,084 K, podle usneseni poslanecke snemovny 44.684 K. Tu vsude uvadim vzdy nejnizsi stupen dotycne kategorie platove. Odborni prednostove, nejnizsi stupen: posud 39.636 K, podle vladni predlohy 49.236 korun a podle usneseni poslanecke snemovny 54.836 K. Tim snad koncim, do vyssich stupnic jiz nepujdu.

Jestlize socialne-politicky vybor, jak uz jeho pan referent uvedl, a rozpoctovy vybor se vyslovil pro skrtnuti § 5 usneseni poslanecke snemovny, tedy prosim, aby to nebylo pojimano falesne. V jednani vyborovem vsecky strany zduraznovaly, ze nepokladaji upravu podle vladni predlohy zni na ten cas za dostatecnou, a z toho se zrodila resoluce, kterou ma byt soucasne pri skrtnuti § 5 vlada vyzvana, aby prec jen do 1. ledna 1921 se postarala o upravu a o poskytnuti dalsich primerenych prispevku statnim urednikum a zamestnancum. Dalsi resoluce, ktere vysly z vyboru socialne-politickeho nepovazuji za potrebne oduvodnovati, jen o resoluci, kterou pripojil rozpoctovy vybor, bych se jeste zminil.

Duvodem k teto resoluci byla okolnost, ze byl v jednani vyborovem konstatovan rozpor mezi vykladem, ktery daval §u 4 zastupce ministerstva financi a zastupce ministerstva spravedlnosti. Bezelo o slovo tVysadniT zakonna zastavni prava. Srovnale s panem zastupcem ministerstva spravedlnosti jsme rozumeli tomu tak, ze jest to privilegovane pravo zastavni, to jest pravo zastavni, ktere ma prednost pred kazdym jinym pravem zastavnim, kdezto zastupce ministerstva financi pojimal vec tak, ze to znamena tvylucne pravoT, tedy ze by vedle statu zadny jiny veritel nesmel na predmet tohoto zastavniho prava sahnout. Take bylo jeste konstatovano ve vyboru, ze oznaceni tneobmezeneT zastavni pravo nevystihuje pregnantne smyslu, ktery se do neho vklada, totiz smyslu, ze toto zakonne pravo muze byt vykonavano pres predpisy, ktere jinak chrani dluznikovo existencni minimum, proti exekuci. To by vyzadovalo jine stylisace, a ponevadz jsme tim vec nechteli zdrzovati, rozhodli jsme se v rozpoctovem vybore navrhnouti prijeti tohoto paragrafu a soucasne doporucujeme prijeti resoluce, kterou se uklada vlade, aby provadecim narizenim podrobne tu vec vysvetlila a tak pochybnosti rozptylila.

Bylo by mozno vytykat vladni predloze take, ze zbytecne a neucelne posavadni upravu, jiz tak dosti slozitou jeste komplikuje. Vladni predloha totiz v § 1 zavadi podle obdoby posavadnich drahotnich vypomoci nove tnouzoveT vypomoci. Podle obdoby, ale prece je to neuplne. Meni se sazba pro nouzove vypomoci, meni se take okruh osob, ktere jsou ji ucastny, a bylo by byvalo jiste jednodussi, zmenit stejne i sazby a rozsah puvodni mimoradne drahotni vypomoci, aby to bylo srovnale. To se nestalo, tedy zde budou diference a urady, ktere budou tyto vypomoci pocitat a vyplacet, budou miti prace zase stizenu. Ale take ta vec nebyla rozpoctovemu vyboru dostatecnym duvodem, aby provedl zmenu zakona, zejmena kdyz bylo poukazovano na ta, ze sjednoceni obojich drahotnich vypomoci by zpusobilo statu nove vydaje 50 mil. K, pro ktere take nebylo uhrady.

Koncim svuj referat a doporucuji take jmenem rozpoctoveho vyboru, aby slavny senat dal souhlas pozmenene osnove prijate poslaneckou snemovnou a aby zaroven schvalil vsecky navrzene resoluce. (Vyborne! Potlesk.)