Schuze zahajena v 10 hod. 50 min. dopol.
Pritomni:
Predseda: Prasek.
Mistopredsedove: Klofac, dr. Soukup.
Zapisovatele: dr. Krousky, Sveceny.
118 senatoru podle presencni listiny.
Zastupci vlady: ministri: dr. Burger, dr. Fatka, dr. Popelka.
Z kancelare senatni: snemovni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.
Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.
Udelil jsem dovolenou sen. dru Schmidtovi pro dnesni schuzi, sen. dru Reylovi, Sevcikovi, dru. Stojanovi, dru Vetterovi, dru Ledebur-Wichelnovi pro schuze dne 11. a 12. t. m., dru Naeglemu pro schuzi dne 12. listopadu 1920.
Sen. Oberleithner zada za udeleni 14 denni dovolene, pocinajic dnem 9. listopadu 1920.
Zadam pp. senatory, kteri s udelenim teto dovolene souhlasi, aby ve smyslu § 2 odst. 4 jedn. radu zvedli ruku. (Deje se.) To jest vetsina. Zadana dovolena jest udelena.
Kancelari senatu Narodniho shromazdeni R. C. zaslalo ministerstvo vnitra tento dopis: Zadam pana zapisovatele, aby tento dopis precetl.
Zapisovatel dr. Krousky (cte): "Jelikoz senator Narodniho shromazdeni Petr Cingr, tajemnik hornicke organisace v Mor. Ostrave zemrel, nastupuje dle ustanoveni § 2 zakona ze dne 29. unora 1920, c. 124 Sb. z. a n., ve spojeni s § 56 zakona ze dne 29. unora 1920, c. 123 Sb. z. a n., na jeho misto jako zvoleny senator Antonin Smetana, tajemnik nemocenske pokladny v Mor. Ostrave.
O tom se cini sdeleni s podotknutim, ze se cini soucasne opatreni za ucelem vyhlaseni svrchu uvedene skutecnosti v urednim liste Cs. republiky a ze se senatoru Ant. Smetanovi zaroven vydava overujici list.
Za ministra: dr. Novak."
Predseda (zvoni): Na den 15. listopadu 1920 pripada 31. vyroci prevratu, jimz se Brasilske cisarstvi stalo federativni republikou.
Za tou pricinou navrhuji, aby senatu Spojenych statu Brasilskych, jenz podle zpravy naseho vyslance v Rio de Janeiru vrele pozdravil nase vyroci 28. rijna, byl zaslan tento pozdravny telegram:
Panu predsedovi senatu Spojenych statu Brasilskych Rio de Janeiro.
Senat osvobozeneho statu Ceskoslovenskeho tlumoci city svych sympatii, jakoz i Ceskoslovenskeho naroda a posila senatu republiky Brasilske sva nejsrdecnejsi blahoprani u prilezitosti 31. vyroci zalozeni republiky.
Zadam pp. senatory, kteri s mym navrhem souhlasi, aby zvedli ruku.
To jest vetsina. Muj navrh jest prijat a telegram bude odeslan.
Predseda: Tiskem rozdano:
Snemovni tajemnik dr. Safarovic (cte):
Tisk 186. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. dra Mayr-Hartinga a soudr. o slozeni noveho zemskeho spravniho vyboru pro Cechy (tisk 63).
Tisk 187. Odpoved ministra vnitra na dotaz sen. dra Mayr-Hartinga, dra Ledebura-Wichelna a soudr. o schuzi komunistu na Staromestskem namesti dne 12. cervna 1920 (tisk 45).
Z predsednictva bylo prikazano podle § 3 zakona ze dne 15. dubna 1920 cis. 337 Sb. z. a n.
vyboru rozpoctovemu:
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 5. rijna 1920 o vypomoci pri skodach valecnych,
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 12. rijna 1920 o likvidaci zasob bavlny, zakoupenych na uver pod zarukou statu a o jednotnem suctovani zahranicniho obchodu s bavlnou a bavlnenym zbozim (soucasne prikazano vyboru obchodne zivnostenskemu),
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 13. zari 1920 cis. 532 Sb. z. a n., kterym se stanovi, pokud mohou cizozemske akciove spolecnosti penezni byti pripusteny k provozovani obchodu v tuzemsku,
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 23. zari 1920 cis. 540 Sb. z. a n. o uprave zpracovani ovoce na lih a o vyrobe jemne koralky,
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 28. zari 1920 o osvobozeni daru pro Narodni fond Masarykuv o dani a poplatku,
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 27. cervence 1980 cis. 524 Sb. z. a n., jimz se povoluje pojistovnam vybirati drahotni prirazky;
vyboru socialne-politickemu:
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 3. zari 1920 cis. 509 Sb. z. a n., jimz se upravuje urazove pojisteni delniku na Slovensku a Podkarpatske Rusi,
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 13. zari 1920, kterym se rozpousti predstavenstvo Vseobecneho pensijniho ustavu v Praze a sprava ustavu sveruje prechodne vladnimu komisari a spravni komisi.
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 3. zari 1920, jimz se stanovi prispevkova sazba pro pojisteni urazove pro Zemskou uradovnu pro delnicke pojisteni na Slovensku,
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 3. zari 1920 o zasobovani obyvatelstva a opatreni dulezitych podniku statnich predmety potreby;
vyboru narodohospodarskemu:
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 5. rijna 1920 o obchodu bramborovou sadbou,
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 2. zari 1920 cis. 499 Sb. z. a n. o uprave spotreby obili, mlynskych vyrobku, lustenin a maku,
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 23. zari 1920, jimz upravuje se obchod zveri,
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 3. zari 1920 o zrizeni ceskoslovenske pivovarnicke komise se sidlem v Praze,
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 3. zari 1920 o zrizeni ceskoslovenske pivovarnicke komise se sidlem v Praze,
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 3. srpna 1920 cis. 496 Sb. z. a n., jimz se meni castecne a doplnuje narizeni vlady ze dne 10. rijna 1919 c. 546 Sb. z. a n. o Statnim obilnim ustavu,
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 13. zari 1970 cis. 520 Sb. z. a n., jimz se upravuje obchod brambory (soucasne prikazano tez vyboru zivnostensko-obchodnimu);
vyboru zivnostensko-obchodnimu:
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 3. zari 1920 cis. 510 Sb. z. a n., jimz se zrusuje narizeni ministerstev financi, obchodu a orby ze dne 22. ledna 1915 cis. 15 r. z., a uprave vyvozu a pruvozu pytlu,
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 5. rijna 1920, kterym se nove upravuje obchod vyrobky zelezarskych huti,
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 17. zari 1920, cis. 534 Sb. z. a n. o uprave obchodu se lnem (soucasne prikazano tez vyboru narodohospodarskemu);
vyboru technicko-dopravnimu:
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 20. srpna 1920 o zakazu preregistrovani a prodeje ceskoslovenskych ricnich lodi do ciziny (soucasne prikazano tez vyboru zivnostensko-obchodnimu),
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 23. zari 1920 o uprave uhrad ze smluv o zarizeni a provozu drah a vlecek, o jejich pripojeni a o uprave smluvnich sazeb prepravnich;
vyboru ustavne-pravnimu:
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 27. cervence 1920 a zrizovani spolecnosti s r. obm. a spolecnosti akciovych (komanditnich na akcie), o zvysovani zakladniho kapitalu techto spolecnosti a zakladani pobocnych ustavu,
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 3. zari 1920 cis. 501 Sb. z. a n. o rozsireni pravomoci policejniho komisarstvi v Mor. Ostrave na Hlucinsku.
Z predsednictva prikazano:
vyboru ustavne-pravnimu:
Tisk 165. Vladni navrh zakona o dohledu k obcim na Slovensku;
zvlastnimu vyboru pro prozkoumani zpravy o cinnosti Staleho vyboru:
Tisk 177. Zprava namestka predsedy Staleho vyboru podle § 54 ustavni litiny o cinnosti tohoto vyboru v dobe mezi 1. a 2. zasedanim prveho volebniho obdobi Narodniho shromazdeni;
vyboru ustavne-pravnimu a rozpoctovemu:
Tisk 185. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk c. 7), jimz se meni zakon ze dne 9. prosince 1909 cis. 98 mor. z. z., kterym upravena jest zdravotni sluzba v obcich;
vyboru ustavne-pravnimu
prikazan byl v zaklade usneseni iniciativniho vyboru:
Tisk 189. Navrh sen. Valouska, Sabaty a soudruhu na zmenu § 5 zakona ze dne 15. dubna 1920 cis. 326 Sb. z. a n. o jednacim radu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske.
Pani senatori dr. Spiegel a soudr. ucinili ve schuzi dne 7. t. m. k predsednictvu senatu dotaz o nezodpovidani interpelaci vladou.
K tomuto dotazu dovoluji si povsechne sdeliti, ze senatni kancelar cas od casu upomina vladu stran zodpovedeni onech interpelaci, pri kterych uplynula dvoumesicni lhuta stanovena §em 67 jedn. radu.
Pokud se zvlaste tyce v dotazu jmenovanych interpelaci tisk 35, 63, 71, 76, 113, 132 a 139 sdeluji, ze k interpelaci c. t. 63 dosla odpoved, ktera byla jako c. t. 18 v dnesni schuzi rozdana, rovnez dosly k dotazum c. t. 35 a 76 odpovedi, jez jsou v prekladu.
Dotazy c. t. 113, 132 a 139 byly podany v poslednich schuzich predprazdninovych, takze mohly byti tiskem rozdany teprve ve schuzi dne 26. rijna a po te zaslany vlade k zodpovedeni. Rovnez neuplynula dosud lhuta k odpovedi na interpelaci c. t. 71.
Predsednictvo senatu bude i na priste dbati toho, aby lhuta stanovena §em 67 jedn. r. byla vladou zachovavana.
Za ucelem porad klubovnich odrocuji schuzi na 2 hodiny.
(Schuze prerusena v 11 hod. 2 min. dopoledne - opet zahajena ve 2 hod. 47 min. odpoledne.)
Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.
Prikrocime k dennimu poradu a to k
1. pokracovani v rozprave o vladnim prohlaseni.
Prichazi k slovu recnik "contra" a jest prihlasen pan sen. Jelinek. Udeluji mni slovo.
Sen. Jelinek (nemecky): Jmenem parlamentniho svazu nemeckych mestanskych senatoru mam vam oznamiti tento projev:
"Prohlaseni, ktere jest predmetem nynejsi rozpravy, predchazelo a po nem nasledovalo jednani vlady, ktere je s nim ve zjevnem rozporu. Vlada neridila se ve veci teplickeho pomniku Josefa II., jak slibila, pravem a zakonem, nehajila autority statu a nejednala v zajmu statu, nybrz postupovala protipravne a nasilne (Souhlas na levici.), vyjednavala s nynejsimi nebo byvalymi legionari (Souhlas na levici.), jako by jim snad prislusel nejaky pravni vliv na mnoho statnich zalezitosti, jakoby meli rozhodnouti tom, zda-li nemecky narod smi pestovati sve dejinne vzpominky a uctivati sve reky svym zpusobem. Urazila nejsvetejsi city obyvatelstva a provinila se na drahocennem cizim majetku a podala tim tuzemsku i cizine zahanbujici dukaz, ze stat, jejz spravuje, neni statem pravnim, nybrz, jak kratce a razne to vyslavili nasi nemecti kolegove v poslanecke snemovne, statem nasilnickym. Jiz zabedneni pomniku uredne narizene bylo opatrenim protizakonnym. Proti nemu chopila se cast obyvatelstva teplickeho svepomoci. Chtela-li vlada postupovati proti tem, kteri pouzili teto svepomoci, ano, chtela-li obnoviti zabedneni, zajiste bychom s tim byli nesouhlasili, ale vlada byla by se aspon neuchylila od linie jednou zvolene. Misto toho vzala si vsak vlada odbedneni pomniku za zaminku, snad za vytouzenou zaminku, aby odstranila pomnik sama. Neostychala se provesti jako zodpovedny statni organ sama onen vandalismus, ke kteremu se rozhodli nezodpovedni legionari. Tim poskytla celemu civilisovanemu svetu divadlo, co se odvazuje udelati demokraticka republika svym prislusnikum, jak se zachazi s casti obyvatelstva, o jehoz ziskani se do slova uchazela neslychanym predstiranim a neuprimnymi sliby na mirove konferenci. (Souhlas na levici.) Vuci vlastnimu obyvatelstvu a vuci cizine postavil se stat mimo zakon, at si sam pricte, jestlize obyvatelstvo a cizina odvodi z toho dusledky, ktere jsou nasnade.
Ministersky predseda opovazil se sva opatreni frivolne hajiti jeste v poslanecke snemovne, prohlasil ovsem, ze nejde o nepratelsky cin proti nemeckemu obyvatelstvu, avsak toto tvrzeni stoji v prikrem rozporu k nepopiratelnym a vladou samou priznanym skutecnostem.
Za techto okolnosti nemuze miti nemecky narod, nemohou miti nemecti clenove parlamentu duvery ke vlade, ktera beztoho byla utvorena jako urednicka na nejistem ustavne pravnim podklade. Kazde dalsi probirani vladniho prohlaseni bylo by bezucelnym a bezpredmetnym a prohlasuji tudiz jmenem senatoru nemeckeho parlamentniho svazu, ze se rozpravy jiz nezucastnime." (Potlesk na levici.)
Predseda: Ke slovu prichazi recnik "pro" a to pan dr. Franta. Udeluji mu slovo.
Sen. dr. Franta: Slavny senate! Slyseli jsme prave prohlaseni nemeckeho Verbandu. Podle neho byly nejsvetejsi city nemeckeho naroda urazeny proto, ze maji Nemci podezreni, ze vlada odstrani pomnik cisare Josefa. Podle neho neni nase republika statem pravnim, nybrz statem nasili. Co ucinilo obyvatelstvo teplicke, to ze bylo toliko aktem svepomoci a ze stat postavil se mimo pravo.
Verte mi, panove a damy, kdyz se takova zalezitost, jako s pomnikem teplickym, nadouva na tak velikou vec, veru neni treba, aby to bylo brano prilis vazne. Nemci z toho delaji velikou vec, ale zapominaji na to, co cinili v Rakousku proti nam. A to nebyla neco tak malicherneho. To se tiskl a tlacil ke zdi cely narod nas a nulo jen o takove jednotlivosti. Cetl jsem vcera, ze zde byly v senate dve umirnene nemecke reci. Pripoustim, ze rec pana kolegy Zulegera byla umirnenou. On jest pevny, tvrdy, kovany Nemec, ale v jeho srdci je prece jen misto pro pravni cit. Ovsem jeho rec musila vypadnouti umirnene, ale nemuze se tak rici o druhe reci, totiz o reci senatora dr. Hellera. Pan senator dr. Heller pravil, ze za dve cela leta nepricinili jsme nic ke skonsolidovani tohoto statu. Pravda to neni, ale ja se tazi, co ucinili Nemci ke skonsolidovani statu? (Hlas: Bourali!) Na jedne strane chteli bourati Nemci, na druhe strane chteli k nam bolsevici. Za takovych okolnosti se ma rychle a radne konsolidovati stat. Hlavne pry je omylem, ze myslime, ze stat je narodni. Stat pry je narodnostni, jako bylo Rakousko. V tom je veliky rozdil, panove. Tam byli pani Nemci mensinou, my zde mame velkou vetsinu. (Vyborne!) Mluvite porad o svych trech a pul milionech; podle scitani uvidime, kolik je vas spravne. Ze pry se nemohlo tri a pul milionu Nemcu pretvoriti na Cechoslovaky. Narodne sice ne, ale politicky Cechoslovaky jste - to si pamatujte - jako byli Slovaci Uhri, jako vsecky narodnosti jmenuji se v celem svete podle statu, v nemz ziji; dle toho jste vy politicky Cechoslovaky a jimi zustanete.
Nuze, my pry je utlacujeme ve skolstvi. Pro uzavreni nekolika zbytecnych skol, pro zruseni nekolika trid atd., utlacujeme pry skolstvi. Vzdyt mate tolik odborneho, prumysloveho a vysokeho skolstvi! Ktery stat by vam dal v takove minorite tri vysoke skoly, jako mate vy? Prestante jiz jednou s takovymi nepravdami!
Mohl bych zaciti dale zalobou na parlamentarni strany, ze zavinily nezbyti, ze dostali jsme vladu odborniku. Po dvou letech trvani republiky mame vladu ne ze stredu parlamentu, nybrz z urednictva resp. z odbornictva. Je to znameni male schopnosti politickych stran? O tom - prosim - panove vsech stran dojista uvazovali, proc to bylo nutno a proc se to tak stalo. Jak vznikla vlada, je vam take v dobre pameti. Zajimavo je pri tom ovsem, a rikam to prave proto, aby nebylo usuzovano, ze je to vlada nekolika stran, anebo ze nektere strany mely na ni jakousi ucast. Vlada vznikla bez vedomi politickych stran jakozto takovych. Vznikla pres noc a zajimavo je, ze nevolil cleny noveho kabinetu, jak to byva pravidelne v celem svete, nastupujici premier, nybrz ze je vybiral odstupujici premier a odstupujici ministr vnitra. Clenove jsou odbornici, treba ze byl v jejich cele urednik politicky. Tedy tem, kteri byli prevzati z uredniku, nemuze se odepriti odborne znalost., Tem pak, kteri presli ze stolce profesorskeho do vlady, nemuze to byti rovnez upreno, take ani zastupci ministerstva slovenskeho, ktery je dokonale obeznamen s pomery na Slovensku. A proto muzeme rici, ze vlastne mame vladu, ktere se rika ne docela spravne urednicka, spise tedy odbornickou. Jedno jeji aktivum jiz tady je a sice to, ze v ni nebude jiste tolik velkych krisi, jako bylo v lune koalicni vlady, o kterych jsme se dovedeli anebo nedovedeli, a ze tedy mohou clenove kabinetu spolecne lepe pracovati. Klic ovsem tady nerozhodoval a bylo dobre, ze tady nerozhodoval klic, nebot mame v dobre pameti, co nam nadelal klic. Klic zavinil, ze se dostalo mnoho neschopnych tam, kam mohli prijit schopni. Klicem jsme merili take takove instituce, jako je na pr. ustavni soud. Meli bychom snad zavesti jeste take pro soudce, ucitelstvo, profesory klic? To bychom daleko prisli.
A nyni kratce k prohlaseni vladnimu. Zajimavo je cisti prohlaseni to, kterym se slibuje mnoho; jiste sympaticke jsou sliby, ze administrativa ma fungovat za nynejsi vlady dobre, neporusene, vecne a spravedlive a ze vlada bude slouziti obcanstvu, ze nade vse bude vlade pravo a zakon a ze chce stejna prava, ale stejne zakonne povinnosti pro kazdeho, ze chce upevniti, utuziti statni autoritu, ze chce pracovat proti lichve vsemi moznymi prostredky, ze chce uzdraviti finance a ze chce, aby vojsko se nepletlo do proudu politickych stran. (Nemecky vykrik: To jsme videli v Teplicich!) Kde jest zapotrebi nucene exekuce, pouziva kazda vlada vojska k tomu; to se nemuze vykladat ve zle.
Jenom v jednom bych nesouhlasil s prohlasenim vladnim a to tam, kde se pravi, ze chce pokrcovat ve smernicich vlady predesle a ze tu ma platiti za heslo: poctivost, poradek a cinoroda prace ve prospech vsech vrstev. Pokud se tyce poctivosti, to ovsem nemohu nic rici, ale pokud se tyce poradku, vzpomenme si, jaky poradek v administrative byl za predesle vlady a jak vypadala ta cinoroda prace ve prospech vsech vrstev, vzpomenme jenom na tridni zasobovani a na cenu mouky a meliv. V necem ovsem vlada ve svem prohlaseni neucinila se jeste zjevnou, a stalo se to tak predlohou nyni a sice predlohou o zlepseni platu statnich zamestnancu. Bylo toho nejvys zapotrebi.
Kazdy za valky si pomohl, delnik dosti dobre. Je to v poradku. (Odpor. Hlas: Delnici si take pomohli?) Zajiste ze ano, platove. U nektereho delnika delala mzda 2 az 3 K, nyni dela daleko vice. Ja jenom pravim, ze je to dobre, kdyz se tak stalo. Ale jedna vrstva zustala stranou a to byli prave statni zrizenci a zamestnanci. (Obracen ke strane socialisticke.) Jsou tam take vasi panove! Statni zamestnanci, tvorice dulezitou praci a budujice stat, zustavali porad v tychz pomerech, jim darilo se nejbidneji. Rovnez ucitelstvo, ktere ma velkou zasluhu o vychovu mladeze; vychovava nadeji nasi budoucnosti. Tedy dostane-li se jim ted neceho, je to po pravu. Zeme take musi upraviti svym zamestnancum plat, jako to ucinil stat.
Byl bych rad, kdyby se byla vlada zminila ve svem prohlaseni jeste o jednom a to o ochrane nasich mensin. Panove, co se deje v tak zv. uzavrenem uzemi, ctete to kazdy den, to vyzaduje mnohem vetsi ochrany nasich ceskych mensin, nez jaka jim byla poskytnuta.
Nekolik tydnu vlada je v cinnosti, nemuze delati divy. Na poradek musi byti cas, ale prece jenom do jiste miry vidime pokrok. K poradku treba casu. Myslim, ze kdyz vlada je v rulou odborniku, ze se tak stane lepe nez drive. I pri vsem uznani politickych schopnosti vynikajicich clenu predesle vlady musi se rici, ze neznali administrativy, ac meli ji riditi! To je tezko ve state jiz uplne vybudovanem, natoz pak ve state, ktery se vlastne teprve stale buduje. Splni-li vlada svuj slib a ucini-li poradek poctive, odstrani-li korupci, jiste nebude nutnym zlem, nybrz nutnym dobrem. Toho si musime jenom prati, nebot krome lidi, kteri chteji a tout prix boriti, chce kazdy klid, - klid rovnez i v zakonodarstvi. Nase zakonodarstvi bylo jiste velmi prekotne, a co bylo charakteristicke prave pri koalicni vlade, jest to, ze veci, ktere se mely resiti zakonem, byly v jednotlivych zakonech dany do pravomoci vlady. Byly to veci docela zasadni. Kabinetni kousek je zakon o zupach, kde vlade dava se velika moc, ze se musime bati, ze pri zmene vlady jednotlive zasady budou meneny.
Ministersky predseda nalezl spravu ve velikem neporadku, v neutesenem stavu. Byla to neucta k zakonum, bylo to tridi hospodarstvi, mala chut k praci ve mnohych vrstvach a znacny pocet lidi, kteri se za valky chovali spatne. A tu prichazim nekolika slovy k otazce amnestie. Po celem state rozlezli se ti, o kterych jsme ve valce mysleli, ze se nesmi odvaziti svou hlavu po prevratu zvednouti. Zatim od nejmensiho mista az do Prahy vidime casto jejich vliv a chlubeni se, jakoby byti za valky udatne ve prospech ceskeho naroda pracovali. A narod zapomnel, co ciniti. Amnestie se udili obycejne po castecnem odpykani trestu, ale toto byla abolice celeho naroda. Byla to velka abolice naroda mnohym, kteri se prebarvili, pozde za valky anebo az teprve po valce. V tom ohledu zadny kompromis, myslim, nema vubec byti moznym. Kdo nebyl spolehlivym drive, jak muze stat spolehati na jeho sluzby? Proto jsme nepracovali za valky, proto se neobetovalo mnoho lidi, aby byvali Rakusaci, kteri proti svemu narodu pracovali, nabyli zde vlivu. Jak jsem pravil, kdo nebyl spolehlivym drive, nemuze se mu veriti, i kdyby tisickrate prisahal, ze bude spolehlivym nyni. (Tak jest!)
Take, jak vidite, zapsali se do cizich sluzeb mnozi z nich, zpusobili klesnuti nasi vahy v cizine, klesnuti uveru. Drive po prevratu hledelo se na nas jako na schopny, cestny, poctivy, cisty narod, a pohlednete nyni, jake pochybnosti se vynorily; prohrali jsme mnoho.
Jak se ovsem ma budovat a konsolidovat stat, kdyz se na jedne strane rozvraci? (Hlas: Sabotaz!) Vidite, panove, ze mame zde takove zivly, ktere sem chteji zanesti poradek z vychodu, a prece posledni tri leta v Rusku prinesla tolik miliard skod, tolik tisicu a tisicu zivotu, ktere byly schopny k praci, bylo tam zniceno a obyvatelstvo privedeno ke hladu a nouzi. To je raj, ktery nam chteji pripravovati, ovsem raj pro sebe, ale pro druhe nezmernou bidu. Tedy s takovymi zivly musi republika pracovati! Nas narod ostatne neni nesocialni, aby se myslelo, ze jest proti vsem novym proudum, vzdyt nas narod citil socialne ode davna. Vezmu jen jeden priklad. Kdyz v roce 1907 se jednalo o vseobecne volebni pravo, tehdy prave ty strany burzoasticke projevily vlastne vetsi sebezapreni - snad neni to dobre volene slovo - bylo to od nich jaksi vice nez od stran socialistickych, nebot strany burzoasticke vedely, ze bude ziskan material hlasovaci proti nim a pres to vse vite, jak nekteri prave z nasich lidi se primo obetovali, jak sli do akce s velkym ohnem. Na vdek jsme nepocitali nikdy, na to nepocitaly ani strany; na pr. kdyz Starocesi rozsirili volebni prava, i kdyz Mladocesi tak ucinili, nedostalo se jim vdeku. Na to se nemuze nikdy pocitat, je to v celem svete. Racte se podivat, jakeho vdeku dostalo se Clemenceauovi ve Francii a Wilsonovi v Americe za velike sluzby, ktere svym narodum prokazali.
Kazda doba ma sve nazory, kazda valka dlouha je meni, ale takova velka valka, jako byla prave posledni, ta musila ovsem pusobiti hluboce na zivot lidstva. Nyni je klidneji, ale vzpomenme si slov Lloyda George, ze jeste neni po vsem, ze neni po vichrici, ze jsme neprepluli nebezpecne pasmo, ze prave v tomto case nutno jest odloziti prece jen mnohe a mnohe stare spory, az zmizi to, co zatemnuje obzor a co nam brani, abychom sli za vyssimi cily. Na cile ty, vazene shromazdeni, zapominame, a prece mame miti za nejhlavnejsi: starati se, aby byl co nejvetsi zajem o stat, starati se o to, aby byl upevnen, a riditi se vsichni sami ve svem srdci a ve svem jednani jen ohledem na prospech statu. (Potlesk.)
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti