Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 15. schuze (obsah, prilohy) |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena v 11 hod. 30 min. dopol.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Klofac, dr. Soukup.

Zapisovatele: Prikryl, Low.

117 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr. Benes, dr. Burger, dr. Fatka, dr. Gruber, dr. Kovarik, dr. Micura, dr. Popelka, spravce ministerstva financi dr. Englis.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trma1.

Predseda (zvoni):

Zahajuji schuzi.

Slavny senate! Vazene damy a panove! Je mi smutnym ukolem vzpomenouti tezke ztraty, (Senatori povstavaji se svych mist.) jez nas stihla nenadalym umrtim naseho kolegy pana Petra Cingra, clena ceskoslovenske socialne - demokraticke strany delnicke a dlouholeteho poslance a zastupce Tesinska.

Cely muz, zoceleny upornym zivotnim bojem, pracoval od casneho mladi az do kmetskych let nezistne a s laskou pro dobro pracujiciho lidu, predevsim hornictva na Ostravsku, jemuz posvetil vsecky sve sily, cely svuj zivot.

Ze skrovnych zacatku dopracoval se nezlomnou energii vyznacneho postaveni socialniho i politickeho.

Bohate, zkusenosti zivotni uplatnoval jiz v prvem Narodnim shromazdeni jako clen vyboru technickeho, peticniho a pro vodni hospodarstvi, v nasem sboru pak byl clenem vyboru technicko-dopravniho.

Verejnost i zurnalistika ocenily pri nedavnem 70leti zesnuleho po zasluze vyznam jeho zivotniho dila a mne nezbyva nez rozlouciti se vrele touto vzpominkou posmrtnou se vzacnym clovekem a milym kolegou, jemuz zachovame vzdy cestnou pamatku. (Vyborne!)

Udelil jsem dovolenou sen. dr. Schmidtovi pro nemoc v rodine, dr. Vetterovi pro nemoc.

Z predsednictva bylo prikazano podle § 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. zak. a nar.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

vyboru narodohospodarskemu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 23. rijna 1920 o uprave obchodu repovym cukrem ve vyrobnim obdobi 1920/'21 (soucasne prikazano vyboru zivnostensko-obchodnimu a rozpoctovemu),

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 23. rijna 1920 o spotrebni davce cukru konsumniho,

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 28. zari 1920 o uprave obchodu olejnatymi plodinami a vyrobky z techto plodin,

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 12. rijna 1920 o mene na Podkarpatske Rusi a na Slovensku, pokud tam nebylo okolkovano, (soucasne prikazano tez vyboru rozpoctovemu);

vyboru ustavne-pravnimu:

narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 19. rijna 1920, jimz se zrusuje narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 3. zari 1920, cis. 504 Sb. zak. a nar. o pozadovacim pravu na predmety dolicne, ulozene u obcanskych a vojenskych soudu trestnich;

vyboru imunitnimu:

zadost okresniho soudu v Opave za vydani sen. dr. Zikmunda Witta k trestnimu stihani pro prestupek urazky na cti podle § 488, 491 tr. z. k zalobe Jana Moskore.

Z predsednictva prikazany byly

vyboru ku prozkoumani spravy Staleho vyboru Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske zadosti za zruseni opatreni Staleho vyboru stran upravy a uhrady cen mlynskych vyrobku, jez podaly Obchodni a zivnostenska komora v Plzni, Svaz zivnostenskeho a obchodniho spolecenstva pro politicky okres Jablonec n. N., nemecka sekce zemedelske rady v Praze a mestska rada v Podmokli.

Tiskem rozdano:

Tisk 93. Nalehava interpelace sen. Niessnera, dr. Wiechovskeho, dr. Hellera a soudr. na ministra skolstvi a narodni osvety ve veci zruseni nemeckych strednich skol v Prostejove, Hranicich a Breclave.

Tisk 94. Nalehava interpelace sen. Niessnera, dr. Hellera, Kiesewettera a soudr. na ministerskeho predsedu stran nachazeni se senatory a poslanci pri vysetrujici komisi v Jihlave.

Tisk 115. Nalehava interpelace sen. Jelinka, Luksche a soudr. na pana ministra vnitra stran pripadu v Jihlave.

Tisk 116. Nalehava interpelace sen. Luksche, Jelinka a soudr. na pana ministra vnitra, tykajici se zakazu druhe zupni telocvicne slavnosti ve Znojme.

Tisk 117. Nalehava interpelace sen. Jessera, Jelinka a soudr. na celou vladu o zjevech, tykajicich se Tesinska.

Tisk 122. Nalehava interpelace sen. Jelinka. Vettera-Lilie, Oberleithnera a soudr. na pana ministra financi o jednani zatecke odbocky bankovniho uradu s lombardnimi dluzniky.

Tisk 123. Nalehava interpelace sen. Jelinka, Fritsche, Jessera, Luksche a soudr. na ministra skolstvi a narodni osvety stran pozitku zemskych skolnich inspektoru.

Tisk 124. Nalehava interpelace sen. Jelinka, Hartla a soudr. na pana ministra verejnych praci o jednostrannem pridelovani uredne obhospodarenych materialii.

Tisk 12T. Nalehava interpelace sen. dr. Ledebura-Wichelna, Hartla a soudr. na pana ministerskeho predsedu o vyroku pana ministerskeho predsedy.

Tisk 133. Nalehava interpelace sen. Jelinka, dr. Spiegla a soudr. na vladu ve veci zastaveni >Presburger Zeitung<.

Tisk 179. Nalehava interpelace sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. k panu ministerskemu predsedovi o vydani provadeciho narizeni k jazykovemu zakonu.

Tisk 163. Zprava vyboru narodo-hospodarskeho o navrhu sen. Sablika, Hrejsy, Hyrse a soudr. na upravu hospodareni pristi sklizni obili a brambor (tisk 20).

Tisk 164. Zprava vyboru narodo-hospodarskeho o navrhu sen. Sevcika a soudr. na zabezpeceni vyzivy obyvatelstva Ceskoslovenske republiky z nove sklizne, na zruseni ustreden, rekvisicniho systemu a uvolneni obchodu se vsemi zivotnimi potrebami (tisk 3).

Tisk 165. Vladni navrh zakona o dohledu k obcim na Slovensku.

Tisk 166. Interpelace sen. Hrejsy, Sablika, Rozkosneho a soudr. na ministerstvo zemedelstvi ve pricine zdrzovani melioracnich praci na Morave.

Tisk 167. Interpelace sen. Konecneho a spol. na pana ministra narodni obrany v zalezitosti zatceni dr. Karla Amerlinga, zakladatele a ridiciho lekare ceskoslovenskeho ustavu pro vyrobu ser v Hranicich, a jeho ucetniho rotmistra Vladimira Barvika.

Tisk 168. Interpelace sen. Konecneho a spol. na pana ministra zdravotnictvi o presidleni ceskoslovenskeho ustavu pro vyrobu ser do Ivanovic na Hane.

Tisk 169. Navrhy sen. Kloface, dr. Krouskeho a soudr. na reseni otazky bytove.

Tisk 170. Navrh sen. dr. Prochazky, dr. Karase, dr. Mudrone, dr. Krupky a dalsich senatoru na castecnou zmenu zakona ze dne 17. rijna 1919 c. 562 Sb. zak. a nar. o podminenem odsouzeni a o podminenem propusteni.

Tisk 171. Navrh sen. dr. Krejciho a spol. tykajici se pomeru cirkvi a statu ve skolstvi a verejne sprave.

Tisk 172. Interpelace sen. Sevcika, Klimko, Durcanskeho, dr. Kovalika a soudr. na pana predsedu ministerstva o stranickem a nasilnickem vystupovani vojska ve verejnosti a na schuzich, o verejnych projevech, jmenovite o famosnim pripisu pana general. inspektora J. S. Machara.

Tisk 173. Interpelace sen. Sevcika, Sabaty, Durcanskeho a soudr. na pana ministra zemedelstvi o provadeni narizeni k melioracni novele z r. 1912-19, cis. 21/20, o navrzich smluv mezi statni a zemskou spravou a vodnimi druzstvy, jez vydany byly ministerstvem zemedelstvi.

Tisk 174. Interpelace sen. dr. Franty, dr. Brabce a druhu na spravce ministerstva financi v pricine zastaveni vyplaty dalsich zaloh na vysluzni pozitky starorakouskych statnich zamestnancu.

Tisk 175. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. Cifky a soudr. ohledne provadecich narizeni k zakonum ze dne 17. prosince 1919 o uprave pravnich a hmotnych pomeru obecnich a okresnich zrizencu (tisk 64).

Tisk 176. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. dr. Karasa, Sabaty, Sachla, dr. Prochazky a soudr. o nasilnem zabirani cirkevniho majetku (tisk 67).

Tisk 177. Zprava namestka predsedy Staleho vyboru podle § 54 ustav, listiny o cinnosti tohoto vyboru v dobe mezi l. a 2. zasedanim prveho volebniho obdobi Narodniho shromazdeni.

Tisk 178. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. dr. Karasa, Sabaty, Sachla, dr. Prochazky a soudr. ohledne nasilneho zabirani cirkevniho majetku (tisk 66).

Tisk 180. Interpelace sen. Jarolima, dr. Hellera, Lowa a soudr. na pana ministra financi o vybirani 30% uhelne davky z deputatniho uhli horniku-provisionistu.

Tisk 181. Interpelace sen. Linka, Hackera a soudr. na pana ministra socialni pece o zvyseni podpor nezamestnanym.

Tisk 182. Interpelace sen. Hartla a soudr. k panu ministru financi o vyplaceni odpocinkovych pozitku pensistum Rakousko-uherske banky, kteri jsou usedli v Ceskoslovenske republice a maji tam domovske pravo.

Tisk 183. Interpelace sen. Knesche a soudr. na pana ministerskeho predsedu, pana ministra zemedelstvi o zabrani budovy zimni hospodarske skoly v Hradisti a o jejim prelozeni do Hostinneho.

Tisk 184. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra narodni obrany o odskodneni >Hlavni spravy nemeckych studentskych a zakovskychnocleharen< ve Vrchlabi a >Nemeckeho spolku pro Krkonose< ve Vrchlabi za odebrane, ale nevracene predmety.

Tisk 185. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 7), jimz se meni zakon ze dne 27. prosince 1909, cis. 98 mor. z. z., kterym upravena jest zdravotni sluzba v obcich.

Zapis o 11. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze dne 13. cervence 1920.

Zapis o 12. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze dne 14. cervence 1920.

Zapis o 13. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze dne 15. cervence 1920.

Tesnopisecka zprava o 14. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze v utery dne 26. rijna 1920.

Behem schuze tiskem rozdano:

Tisk 189. Interpelace sen. dr. Kloudy, dr. Veseleho a soudr. na p. ministra veci zahranicnich dr. Benese ve veci utoku na jeho cest podnikanych.

Z predsednictva prikazano vyboru iniciativnimu:

Tisk 169. Navrhy sen. Kloface, dr. Krouskeho a soudr. na reseni bytove otazky.

Tisk 170. Navrh sen. dr. Prochazky, dr. Karase, dr. Mudrone, dr. Krupky a dalsich senatoru na castecnou zmenu zakona ze dne 17. rijna 1919 cis. 562 Sb. zak. a nar., o podminenem odsouzeni a podminenem propusteni.

Tisk 171. Navrh sen. dr. Krejciho a spol., tykajici se pomeru cirkvi a statu ve skolstvi a verejne sprave.

Predseda: Prejdeme k dennimu poradu: Rozprava o vladnim prohlaseni.

Stala se dohoda v konferenci klubovnich predsedu, aby recnicka lhuta stanovena byla tim zpusobem, ze vetsim klubum vyhrazena jest doba recnicka na 2 hodiny, mensim klubum pak na l hodinu.

Zadam pp. senatory, kteri souhlasi s touto dobou recnickou, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh predsedu klubu se schvaluje.

Recnici jsou prihlaseni: >Pro<: Dedic, Babka, dr. Horacek, Sevcik, dr. Karas, Klimko, dr. Mudron, dr. Franta, dr. Mares, dr. Krejci, Trcka.

>Proti< jsou prihlaseni: dr. Heller, Lorenz, Zuleger, Hartl, dr. Herzigova, dr. Vetter, Fahrner, dr. Spiegel.

Udeluji slovo prvnimu recniku >proti< p. dr. Hellerovi.

Sen. dr. Heller (nemecky):

Ctene damy a panove! Neuplynuly jeste ani dva roky od vzniku tohoto statu a my vidime na lavici, kde jsme doufali videti zastupce naroda, urednickou vladu. Panove, pozorujme dale! Kdyz se predstavovalo drivejsi ministerstvo, oznamil nam tehdejsi pan ministersky predseda Tusar, ze jeho vlada jest toliko prozatimni, ktera upravi pudu vlade definitivni; a v prohlaseni nynejsiho pana ministerskeho predsedy slysime opet: >My jsme tolikoprozatimni vladou a chceme upraviti pudu vlade definitivni.< Mame tedy nejen urednickou vladu, mame nejen prozatimni vladu, my mame jiz druhou prozatimni vladu, a zlolajny clovek mohl by z prozatimni povahy vlady usuzovati na prozatimni povahu statu. Myslite, damy a panove, opravdu, ze tento stav, ve kterem zijeme od novych voleb, od kdy tento stat ma vubec opravdovy parlament, jest ciste nahodilym? Nemyslite naopak a nejste nuceni dojiti k presvedceni, ze krise, ve ktere jest vlada nepretrzite od novych voleb, od dubna tohoto roku, jest krisi nejen vlady, nybrz zcela jasne i krisi celeho statu? Jest krisi statu a musi byti krisi statu, protoze pomery v tomto state za dve leta od jeho vzniku nepokrocily ani o jediny krok v nejakem smeru ke konsolidaci statu. V tomto state nepokrocilo se pres ruzove zabarveni, ktereho dostalo se nam panem ministrem financi v jeho rozpoctove reci, ve smeru hospodarskem, financnim a narodnostnim ani o jediny krok, aby stat byl konsolidovan, ja pak dnes musim opet rici, co jsem po prve rekl: Hlavnim omylem vasim jest, ze tento stat povazujete za narodni stat, ze jste mylneho nahledu a pomery neoduvodneneho, ze tento stat jest obydlen jedinym narodem. Jak znamo, anglicky parlament zmuze vsecko, toliko nemuze zmeniti muze v zenu. I vy snad muzete vsecko - a videli jsme v poslednim case prave hodne dukazu vasi moci - avsak nemuzete z 31 mil. Nemcu a ze statisicu Polaku, Madaru a Rusinu, kteri ziji v tomto state, uciniti Cechoslovaky, i kdyz tak sebe casteji tvrdite. Oni jsou a zustanou tim, cim jsou, a nemaji take sebe mensiho umyslu, necim jinym se stati. Damy a panove! Zijete v podstatnem bludu a to v tom, ze jste dali tomuto statu ustavu, myslice, ze jest narodnim statem, kdezto on jest narodnostnim statem prave tak, jako bylo byvale Rakousko, obyvane radou narodu. A na tuto okolnost, ktera, jak jsem pravil, neda se odstraniti ze sveta, meli jste pamatovati, tvorice ustavu. Dokud s touto okolnosti nebudete pocitati, nedojdete ke konsolidaci statu, at podniknete cokoliv, v zadnem smeru, nejen v narodnostnim, nybrz ani ne v hospodarskem a financnim.

Mame novou vladu, urednickou vladu, ktera, myslim, neni jeste ani celych 14 dni u vesla a kterou jiz zase obletuji cerni ptaci. >Ceske Slovo< prineslo zpravu, pravdepodobne nespravnou, ze se vlada opet brzy podekuje. Jest to vzdy ukazkou, jak vlada si pevne stoji, kdyz se za necelych 14 dni o ni opet jiz domysli, ze uprazdni misto jine vlade. Mame-li ovsem za to, ze jest toliko provisorni, bylo by spravnym a oduvodnenym, aby zmizela, co nejrychleji!

Jest nam, damy a panove, mluviti o programovem prohlaseni pana ministerskeho predsedy. Byl bych hned ze zacatku mineni, ze by se o nem nemelo vubec mluviti, ze by k prohlaseni urednicke vlady mel parlament prohlasiti jen toto: >Vlado podekuj se a zmiz!< Nenit ve state, kde vladne parlament, mista pro urednickou vladu, v nem muze byti jen vlada parlamentarni. Odkud ji vezmete, jest starosti proslule >vetsiny< a nikoliv >mensiny<.

Avsak, panove, i pokud jde o obsah prohlaseni vladniho, jsem nucen jiz rici, ze programove prohlaseni, kdyz si je prectete od zacatku az do konce, neni opravdu nicim jinym nez stylistickym cvicenim, ne prave zvlaste podarenym, nejakeho snad o neco nadanejsiho ministerskeho koncipisty. Kazdy, kdo se k tomu posadi, nadiktuje slecne do psaciho stroje takove prohlaseni snadno. Jest v nem sbirka vseobecnych vet, jak snad dosud v nejakem vladnim prohlaseni nebyly jeste pohromade. Konecne vsak jsme prece nuceni zabyvati se timto prohlasenim. Verte mne, neni to prijemnym ukolem. A tak jest nam splniti svoji povinnost.

Predevsim v prohlaseni nevidim zevrubneho vyliceni, jak si vlada predstavuje socialisaci. A panove, at dosadite urednickou nebo parlamentarni vladu: Socialisaci jiz se sveta neodstranite. Jest vylouceno, aby hospodarilo se budoucne tak, jako dosud. Tato 4 leta valecna a 2 povalecna s nekonecnym horem a tezkostmi, kterymi trpelo delnicke obyvatelstvo i veliky dil strednich stavu, tyto zjevy a nasledky valky, tato strasna bida a nouze na jedne strane a retezove obchody, lichva a nesmirne bohatnuti na druhe strane - musim rici, ze ketastvi, lichva a bohatnuti na ucet vseobecnosti nikdy nebylo tak zlym a nikdy tak nebujelo jako od vzniku tohoto statu - myslite, ze bude chudy lid trpeti, aby tento stav dale trval?

Jediny cin, ktery vlada dosud vykonala - pardon, vcera opet jeden vykonala - avsak jediny cin, ktery pred timto vykonala, bylo pronasledovani komunistickych redaktoru. Na tomto miste protestujeme co nejrozhodneji, aby v tomto state byli pronasledovani lide, at tuzemci nebo cizozemci, pro projevy sveho smysleni slovem nebo tiskem. Dokud se nedopustili cinu, ktere odporuji zakonum tohoto statu, jest takove pronasledovani porusenim prava asylu, jest porusenim demokratickych zasad - a vy chcete byti demokratickym statem! Vypovidate-li z tohoto statu lidi, vydavate-li je uradum, ktere je stihaly, jak tomu bylo u Franka a pozdeji oproti Uhram, jestlize vydavate je proto, ze niceho jineho nespachali, nez ze toliko slovem a pismem projevovali svoje smysleni, pak jest to hrubym prehmatem, ktery nemel si dati libiti nikdo, kdo demokraticky smysli, avsak tez - odpustte mne silny vyraz, nemam jineho - velikou hlouposti, nebot mohu vam rici, vypovezenim udelali jste misto jednoho vypovezeneho Franka tisice novych komunistu ve state. Nic totiz lid nedrazdi a chcete-li, i nepoucuje tak, jako skutky, kterymi urazen byva pravni cit kazdeho, kdo smysli demokraticky a cestne. Neni velikym umenim, neboheho redaktora za mlhave noci z postele vytahnouti, do automobilu posaditi a vydati jej uradum, ktere jej stihaly. Neni to umenim, nybrz hanbou a hlouposti (Souhlas nem. senatoru. Hlas: To jsou vyrazy v senate!). Panove, nebudte jen tak nedutklivymi! (Hlas: Jak pak jest v Nemecku?) Co delaji v Nemecku? Tam nikoho nevydavaji, aspon ne dotud, dokud byla socialne-demokraticka vlada. Avsak, panove, vy jste se nespokojili jednim pripadem, vy jste odevzdavali Uhry primo jejich katum, a vydavate je nepretrzite. (Hlas: Maji zustati doma!) Maji zustati doma kde vedi, ze ztrati zivot? Jste stoupenci Horthyho a prejete si, aby kazdy byl jeho stoupencem, a lidi, ktere on pronasleduje a vyhani, opet mu vydavate. (Hlas: Protistatni agitaciu prijdu sem robit!) Ale, panove, nezacinejte zase se starymi povidackami! Proti statu! Tak tomu bylo i v Rakousku. I tu jste bojovali proti nemu a v Uhrach jste byli stihani, protoze jste delali protistatni agitaci. Vy, Slovaci, byli jste stihani a tehdy vam to nebylo vhod a nyni jest najednou vam to vhod! To nemohu pochopiti. Avsak ja jsem to vsecko rekl za pricinou souvislosti, protoze jsem chtel rici, ze lid, ktery prosel nesmirnymi utrapami valecnych a povalecnych let, nezbytne bude a musi trvati na socialisaci, - a protoze prohlaseni vladni jest tak chudym, pokud jde o tuto otazku, na slova, - predevsim na socialisaci hornictvi. O ni jest tam jen nekolik slov. Slysime, ze bude podan navrh zakona, aby hornictvi bylo postatneno. Proti teto predloze postavime se co nejostreji, protoze nechceme postatneni, nybrz chceme socialisaci. Tento rozdil snad jiz znate. Avsak i cetne velke podniky - pripad Klingeruv v Liberci podava dukaz - byly by zralymi k socialisaci, nebot nesmi pro zpupnost jednotlivych podnikatelu k tomu dojiti, aby tisice delnictva byly bez chleba a na dlazbu vyhozeny. (Nemecky vykrik: Zpupnost byla snad na strane druhe!) Nehadejme se zde o tom! Kdyz vsak nekdo jednoduse odcestuje, a rano delnici, prijdouce do prace, ctou na tabuli: >Odcestoval jsem, vsichni jste z prace propusteni<, pak jest vyraz >zpupnost< velice umirnenym.

Damy a panove! Ve vladnim prohlaseni neni ani zminky o dulezite otazce starobniho a invalidniho pojistovani. Otazka tato jest vsak tak palcivou a dulezitou, ze musi byti rozlustena v dobe co nejkratsi. Totez plati o reforme nemocenskeho pojistovani. Po osm let nebylo jiz voleb do nemocenskych pokladen, odklada se s nimi rok od roku s vymluvou, ze prijde reforma. A opet jak drivejsi, tak i nynejsi ministr socialni pece neudelal reformy, ktera jest nalehavou, aby nastal konecne jiz poradek v nemocenskych pokladnach, a aby byly nove volby do nich vykonany; jestlize nechcete udelati reformu ihned, pak rozkazte vykonati ihned nove volby na zaklade nynejsich zakonu. Tak, jako to slo dosud, dale to nepujde!

V celem vladnim prohlaseni - priznacny to zjev - neni ani slova o nejake naprave ve smeru zdravotnim. Zda se, ze pro vas neexistuje tuberkuloza a syfilis, nebot vladni prohlaseni nema ani jedineho slova, jak chcete bojovati proti temto strasnym lidovym nemocem.

O boji proti nezamestnanosti jest rec, ale toliko rec, kdezto skutky vidime v rozpoctu, kde obnos na podpory v nezamestnanosti klesnul nahle na ctvrtinu toho, co bylo v predeslem roce nezamestnanym na podporach vyplaceno. Dnes, kdy jsme pred zimou, ve ktere nabude nezamestnanost rozmeru nebyvalych, snizuje se rozpocet na podpory v nezamestnanosti takovym zpusobem. Velenutnym by bylo zvysiti podpory v nezamestnanosti, protoze nezamestnani nemohou byti zivi od zebrackeho obnosu, ktery dostavaji, a jsou pak mnozi z nich nuceni vydelavati si jinymi cestami, ktere nechci zde jmenovati. Svoji politikou vyzyvate k vyzive, ktera neodpovida zakonu.

Na odstraneni bytove nouze, o ktere mluvite take dlouze, davate do rozpoctu celych 30 mil. korun. Za 30 mil. korun lze dnes, citame-li hodne priznive, snad 30 dvoupatrovych domu postaviti; a tim hodlate bytovou nouzi odstraniti? Skrtnete 2 miliardy z vojenskeho rozpoctu a dejte je na byty, pak ucinite pro stat a jeho bezpecnost vice nez se svoji slavnou armadou.

Otazkou v nejblizsi dobe snad nejdulezitejsi jest zasobovani. Dnes mame jiz zasobovaci krisi. V cele rade okresu dostava lid od minuleho tydne zase jen polovicni davku. (Hlasy nemeckych socialnich demokratu: Ale jen chudy lid! Jiny nemecky vykrik: I na Slovensku jest tomu tak!) I tam jest totez. Nejsme jeste v polovici listopadu a dostavame jiz polovicni porce. Minule se vymlouval ministr pro zasobovani lidu, nejsa prave skoupym na duvody, na to, ze vybirani bramboru a repy zdrzuje dovoz a tez vymlat obili. Vybirani bramboru jest jiz hotovo, tez i dobyvani repy, ale bida v zasobovani roste den ode dne. A, panove, vlada, ktera jest s to rici, i kdyz by byla pravda, co se jako nepravda ukaze: My mame vyzivu zajistenu az do vanoc, panove, vlada, ktera jest tak frivolni, ze nema v listopadu zasobovani dele zajisteno nez do vanoc, takova vlada zaslouzi jiz z tohoto jedineho duvodu, aby byla zahnana. Coz pak zapominate na to, co se stalo minuleho roku, kdyz nas lid hladovel, kdyz byl nucen jisti travu lucni, chcete, aby tyz zivot letos opet nastal? Myslite, ze lide to jeste mohou jedenkrate snaseti? Kdyz vsak se divame na to, co se deje, kdyz vidime, jak v cetnych krajinach brambory jeste dnes umyslne jsou ponechavany v zemi, aby zmrzly a aby nasledkem toho mohly byti odevzdany lihovarum, kdyz vidime, ze za mnohe plodiny, ktere nejsou nezbytnymi k vyzive, plati se nesmirne ceny, cimz rolnictvo primo jest svadeno misto obili pestovati tyto plodiny, kdyz vidime, ze vlada neni schopna tuto cenovou politiku brzditi a nechce brzditi dilem z duvodu vyvoznich a valutarnich, panove, pak vidime, ze vlada nema vazne vule nase zasobovani zabezpeciti. Jest potom div - a jsme vsichni lidmi a musime to uznati za lidske, - ze rolnik veda, ze dostane od lihovaru 70 K za l q, necha svoje brambory zmrznouti a odvede je lihovaru na misto, aby pestoval zito a psenici? A tak tomu jest u cele rady zemedelskych plodin. Vlada by mela miti povinnost pecovati o to, aby osevna puda se nezmensovala pro pestovani obili, nybrz aby se zvetsovala. A zde, jak jsem jiz rekl, bral se zretel na valutu, ktera podporovala na skodu obili pestovani jetele, chmele a podobnych plodin. Obmezovalo se klidne pestovani obili, aby chmel a jetel mohly byti vyvazeny; sprava tohoto statu nese vinu na tom, ze jsme se tak daleko dostali a opet dostaneme. Dnes jiz jest skoro pozde pecovati o zasobovani az do nejblizsi zne. To jest ona nejdulezitejsi otazka, kterou dnes rozrusiti mame; o ni promluvi jeste velmi zevrubne jeden z mych soudruhu ve strane, avsak dnes musim na tomto miste konstatovati zodpovednost nynejsi i drivejsi vlada za to, kdyz v zasobovaci otazce dojde zase k tomu, k cemu doslo v minulem roce.

Pan ministr financi nam ve sve rozpoctove reci podal obraz plny ruzovych barev. Jak znamo, vykazuje rozpocet rovnovahu az na 3 miliardy investicni pujcky, jak znamo, jsme ve financnim smeru jiz nad vodou. Snad nam pan ministr financi dobrotive rekne, proc valuta statu, ktery ma svoje finance v tak skvelem poradku, slabne den ode dne, ze jiz opet se naleza skoro na tom nejnizsim bode, na kterem byla loni v lednu a v unoru. Dale nam pan ministr financi vysvetli, zda to opravdu, jak mnozi tvrdi, spociva jen na spekulaci, tomu neverim, ze by jen spekulace to zpusobovala, zdali tento stav spise nevznika tim, ze duvera ciziny i k financni sile tohoto statu jest otresena co nejhloubeji. Panove, muzeme prijiti s rozpoctem sebe uhlazenejsim, prece nejlepsim meritkem hospodarske sily kazdeho statu jest duvera a uver, ktereho poziva v cizine. Uver, ktery ma tento stat v cizine, zda se mi byti velice slabym, protoze by jinak valuta nemohla den ode dne klesati, prave tak jako v Nemecku, Rakousku a jako tez ve vsech onech zemich ententy, ktere zpupnost vitezu prehaneji a ktere z techto duvodu svoji hospodarskou silu den ode dne seslabuji.

Jsem nucen na tomto miste a v teto souvislosti promluviti take o otazce valecne pujcky. Pan ministr financi se myli, mysli-li, ze jest konecnou predloha zakona, kterym se vyslovuje, ze vsem, kteri nezameni valecnou pujcku ve statni pujcku, bude valecna pujcka anulovana. Myli se, mysli-li, ze otazka tato jest takto vyrizena. Myslim, ze otazka hospodarske sily a hospodarske duveryhodnosti tohoto statu neni dotud v priznivem smeru, dokud otazka valecne pujcky nebude rozlustena zpusobem, odpovidajicim cestnemu vedomi lidi. (Souhlas nem. senatoru.) Od zacatku jsme prohlasovali, ze trvame na stanovisku, aby valecna pujcka byla uplne zaplacena, a ukazovali jsme take smer, jak by se otazka valecnych pujcek mela lustiti: Necht zaplati valecne pujcky ti, kteri za valky vydelali! Touto cestou se neslo, nybrz myslelo se, ze sovinismus ceskeho naroda nutne vyzaduje, aby zaplaceni valecnych pujcek skoro uplne bylo odepreno. Panove, tato otazka neda se vziti z denniho poradku, ani nejaky zakon tu nepomuze, a vy budete drive nebo pozdeji sami nuceni tuto otazku opet dati na denni porad, protoze nemuzete hospodarsky pokrociti, dokud otazka tato nebude vyresena. A divame-li se na tuto otazku jen zcela povrchne, vidime, ze byla posunuta na koleje, na ktere se nikdy nemela dostati. Obet, kterou by byl stat prinesl na urocich, kdyby byl valecne pujcky uplne zaplatil, obnasela by asi 400 az 500 mil. korun, z cehoz znacny dil vypada na majitele valecnych pujcek, pokud jsou Cechy a Slovaky. Jakou ulohu hraje techto 400 az 500 mil. korun, porovname-li je s rozpoctem 17.000 mil. korun? I tyto cislice uplne nesouhlasi, jsou totiz o mnoho mensi, protoze byste byli znacny dil z tohoto obnosu opet sehnali cestou dane z majetku a dane z prirustku majetku, kdyz by se valecne pujcky citaly v nezmensenem obnosu. Timto zpusobem by tento obnos klesl na cislici, ktera v rozpoctu tohoto statu vubec nejakou ulohu hrati nemuze. Oproti tomu vidite, ze statu nebylo mozno ani jedinou pujcku provesti. Nikdo vam nepujci, ani Cechove nepujci statu, coz vetsim dilem zpusobeno bylo tim, ze i oni si rikaji: Statu, ktery neplni svych zavazku, nepujcime! Proto nemuze zmizeti a nezmizi tato otazka z denniho poradku, dokud nebude rozlustena bezvadnym a spravedlivym zpusobem.

Nahoru  Dalsi