Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 14. schuze (obsah) |

Schuze zahajena ve 4 hod. 25 min. odpol.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Klofac, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Vlcek, dr. Stojan.

106 senatoru podle presencni listiny.

Zastupcove vlady: ministersky predseda Cerny; ministri: dr. Benes, dr. Brdlik, dr. Burger, dr. Fajnor, dr. Fatka, dr. Gruber, dr. Hotowetz, Husak, dr. Kovarik, dr, Micura, dr. Popelka, dr. Prochazka, Prusa, dr. Susta; spravce ministerstva financi dr. Englis.

Predseda Nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr. Korner.

Za kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trma1.

14. schuze senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v utery dne 26. rijna 1920 o 4. hodine odpoledni.

1. Zprava namestka predsedy Staleho vyboru dra C. Horacka o cinnosti Staleho vyboru podle §u 54 ustavni listiny.

Predseda (zvoni):

Zahajuji prvni schuzi druheho zasedani senatu Narodniho shromazdeni svolaneho p. presidentem republiky rozhodnutim ze dne 6. rijna t. r.

Pani senatori Oberleithner a Dula obdrzeli dovolenou pro tuto schuzi.

Pani senatori Chlumecky a dr. Prikryl zadaji za udeleni dovolene, a to prvni na dobu 2 mesicu, druhy na 4 schuze.

Konstatuji, ze senat je zpusobily se usnaseti.

Zadam pp. senatory, aby ve smyslu § 2 odst. 4. jedn, radu zvedli ruku, zda souhlasi s udelenim zadane dovolene. (Deje se.) To je vetsina, zadana, dovolena se udeluje.

Ministerstvo vnitra sdelilo predsednictvu, ze mu oznamilo reditelstvi sasko-ce-ske paroplavebni spolecnosti v Drazdanech, ze poukazalo sve organy, aby clenove N. S. R. C. byli zdarma dopravovani na lodich teto spolecnosti, pokud budou ciniti narok na volnou jizdu.

Sdeluji to pp. clenum senatu na vedomi.

Nasledkem adaptaci v budove senatu bylo nutno provesti zmenu v puvodnim rozvrhu mistnosti tak, ze klub nemecke socialne-demokraticke strany delnicke prelozen byl z puvodni mistnosti v I. poschodi do mistnosti ve II. poschodi, oznacene cis. V., ze klub nemeckeho svazu zemedelcu prelozen byl z puvodni mistnosti do mistnosti v temze poschodi, oznacene cis. IV., a ze mistopredsedum urcena mistnost ve II. poschodi cis, VIII.

Ostatne byl rozvrh mistnosti vsech rozdan do vsech klubu.

Dne 21. cervence 1920 dosel predsednictva pripis kancelare presidenta republiky z 16. cervence 1920 cis. 716 s opisy dekretu, jimiz president republiky zprostil p. ministerskeho predsedu zatimni spravy ministerstva narodni obrany a jmenoval ministrem narodni obrany poslance dra Markovice.

Zadam p. zapisovatele, aby precetl prislusne dekrety presidenta republiky.

Zapisovatel sen. dr. Vlcek (cte):

>Panu predsedovi senatu Narodniho shromazdeni v Praze.

Podepsana kancelar zasila pripojene opisy dekretu, jimiz president republiky sprostil pana ministerskeho predsedu zatimni spravy ministerstva narodni obrany a jmenoval poslance dra Ivana Markovice ministrem narodni obrany. Na vedomi. Kancelar presidenta republiky.<

>Pane ministersky predsedo Tusare, sprostuji Vas s diky zatimni spravy ministerstva narodni obrany. Tusar, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>Pane poslance doktore Markovici. Jmenuji Vas ministrem narodni obrany. Tusar, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

Predseda; Dme 11. srpna 1920 dosel predsednictva pripis presidia ministerstva veci zahranicnich z 5. srpna 1920 cis. 21398 se sdelenim generalniho tajemnika predsednictva francouzskeho senatu o projevu francouzskeho senatu u prilezitosti sokolskych slavnosti v Praze.

Zadam pana zapisovatele, aby precetl v ceskem preklade opis protokolu o prislusne schuzi francouzskeho senatu.

Zapisovatel dr. Vlcek (cte):

>Senat.

Rok 1920.

Radne sedeni.

Vytah z protokolu schuze v utery 6. cervence 1920.

Predseda pan Leon Bourgeois.

Predseda: Prectu navrh resoluce. Je takto navrzena:

Francouzsky senat chape se s radosti prilezitosti velkych narodnich slavnosti, poradanych v republice Ceskoslovenske na pocest statecnych vlasteneckych spolku Sokolu, kteri jsou tak znami a milovani ve Francii, aby zaslal mlade republice, dedicce dlouhe slavne tradice starych Cech, projev svych nejzivejsich, sympatii a nejvroucnejsich prani pro jeji zarivy pokrok v miru a svobode.

Opetuje uctu, kterou casto za valky projevil stalemu a stoletemu pratelstvi, ktere Cechy neustale dokazovaly Francii a ktere prokazaly znovu slavne ciny vojsk ceskoslovenskych, a vzpominaje vdecne, jak cetni byli cesti dobrovolnici pod prapory dohodovymi, s uctou zdravi pamatku tech, kteri padli za pravo na poli cti.

Prosim, aby se senat vyslovil o navrhu resoluce.

(Navrh resoluce je prijat.)

Predseda: S radosti konstatuji, ze senat prijima jednomyslne navrh, jako jej prijala vlada jednomyslne pred chvili, aby se poslal nasim pratelum Cechoslovakum projev nasi vdecnosti za sluzby, ktere nam prokazali za valky a za verne pratelstvi, ktere vzdy projevovali nasi vlasti.

(Vseobecny potlesk.)

Za spravnost vytahu generalni tajemnik predsednictva.<

Predseda: Jako odpoved na sdeleni generalniho tajemnika predsednictva francouzskeho senatu zaslal jsem tento pripis (cte):

>Pane presidente! Racte tlumociti senatu republiky francouzske srdecne diky za prijaty navrh resoluce, jimz projeveny byly sympatie narodu nasemu za pricinou slavnosti sokolskych v Praze poradanych. Navrh tento vyvolal zivou a radostnou odezvu v cele ceske verejnosti, ktera vzhlizi k velikemu narodu francouzskemu s hlubokou uctou a vdecnosti. Davne kulturni styky mezi narodem francouzskym a ceskoslovenskym prohloubeny byly valkou svetovou, ji vytvoreno bylo i uzke pratelstvi politicke, jemuz nasledovati bude i cila vzajemnost hospodarska.

At zije krasna, mocna a vznesena Francie.<

(Vyborne! - Potlesk.)

Dne 20. zari 1920 dosel predsednictva pripis kancelare presidenta republiky z 15. zari a z 21. zari 1920 cis. 903 s opisy dekretu, jimiz president republiky propousti dosavadni vladu a jmenuje cleny nove vlady.

Zadam p. zapisovatele, aby precetl prislusne dekrety presidenta republiky z 15. a 21. zari 1920.

Zapisovatel dr. Vlcek (cte):

>V Praze, dne 15, zari 1920.

Pane ministersky predsedo,

prijimam resignaci Vasi vlady, a vyslovuji Vam a vsem jejim clenum dik.

Odchazite v okamziku, kdy se Vase politika dodelala velmi znacnych uspechu za hranicemi i doma. Tak zvana Mala Dohoda je opravdu uspech znacny, verejnost nevi, ze tim korunovano jednani zahajene pred dvema lety. Jeho cil je organicke usporadani stredni Evropy cestou miru, mir a klid potrebujeme pro uspesnou, praci administrace a zejmena pro socialni reformy vetsiho slohu. Pri hospodarske vzajemnosti vsech statu a pri zemepisnem polozeni nasi republiky ty socialni reformy vylucuji nepratelske pomery sousednich a ostatnich narodu. Odstupujete v okamziku, kdy ministr financi ohlasuje potesitelny stav, ze nas statni budget bude jiz v rovnovaze. Take v jinych oborech spravy jevi se viditelny pokrok, jako v zeleznictvi aj., i pozemkova reforma vykazuje uznani hodne plus. Nerikam, ze muzeme byti jiz spokojeni naprosto a se vsim, musim vsak podle spravedlnosti uznat, ze vlada za Vaseho vedeni znacne prispela ke konsolidaci republiky z chaosu valecneho a povalecneho. Mame ustavu, parlament funguje, treba ze s obtizemi, administrace ve vsech oborech se zdokonaluje, ve state v celku panuje poradek, opakuju, neni vsecko, jak bych to chtel mit a jak by to byt melo, republika dala plnou svobodu ve vsech oborech, ale te svobody tu i tam prece jen zneuzito. Doufam, ze nova vlada podporovana statotvornymi stranami a jeji publicistikou a podporovana vsemi rozvaznymi a politicky myslicimi obcany, uskutecni dalsi pozadavky Vasi koalicni vlady a jejiho programu.

Rozvrstveni stran v republice, fakt, ze nejvetsi strany nedosahuji nadpolovicni vetsiny volicstva a hlasu v parlamente, vedl ke koalici, zasada koalicni rozchodem teto koalice nemuze utrpeti.

Vim, ze vsechny posavadni strany rozhodujici vetsinou uznavaji princip demokracie a konstitucniho parlamentu.

Pane predsedo, muzete odstoupit s uspokojenim i jako stoupenec a vudce sve strany. Loyalnim provedenim koalicni politiky ziskal jste ve stranach, ktere drive socialismu odporovaly, porozumeni pro program socialisticky. Verim s Marxem a s temi socialisty, kteri svou politickou zkusenosti a svym vzdelanim dovedou zaujmout stanovisko svetove, ze pri nejmensim nekteri pokrocili narodove dovedou provest velmi pronikave zmeny socialniho radu cestou mirnou. Verim, ze nas narod se svou republikou a demokracii patri k temto uvedomelym a politicky zralym narodum.

Loucim se s Vami a se vsemi cleny Vasi vlady s klidem, veda, ze vsichni budete pokracovat v te tvorive praci, ktere potrebujeme pro upevneni a zdokonaleni republiky: Poctivost a poradek, prace a podrobny pokrok musi se stati cinorodym heslem netoliko vlady a jejich organu, nybrz vsech obcanu vsech stran a smeru.

Tusar, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. zari 1920.

Pane presidente zemske politicke spravy Cerny, jmenuji Vas ministrem vnitra a poveruji Vas predsednictvim vlady. Co do programu Vasi vlady odkazuji na propousteci list min. predsedovi Tusarovi a na program odstupujici vlady; Vase vlada ma byt vladou pracovni, a to v pravem slova smyslu. To neznamena, v nejmensim odklon od smeru odstupujici vlady. Vase vlada je zatimni; ocekavam vsak, ze se jako celek i jednotlivi clenove tim nedate nijak zdrzovat, od usilne prace administracni.

Cerny, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. zari 1920

Pane ministre dre Benesi, jmenuji Vas opetne ministrem zahranicnich veci.

Cerny, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. zari 1920.

Pane dre Englisi, jmenuji Vas spravcem ministerstva financi.

Cerny, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. zari 1920.

Pane profesore dre Susto, jmenuji Vas ministrem skolstvi a narodni osvety.

Cerny, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. zari 1920.

Pane prvni presidente Nejvyssiho soudu dre Popelko, jmenuji Vas ministrem spravedlnosti.

Cerny, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. zari 1920.

Pane ministre dre Hotowce, jmenuji Vas ministrem obchodu a ponechavam Vam spravu uradu pro zahranicni obchod.

Cerny, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. zari 1920.

Pane odborovy prednosto dre Burgere, jmenuji Vas ministrem zeleznic.

Cerny, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. zari 1920.

Pane profesore dre Brdliku, jmenuji Vas ministrem zemedelstvi.

Cerny, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. zari 1920.

Pane generale Husaku, jmenuji Vas ministrem narodni obrany.

Cerny, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. zari 1920.

Pane profesore dre Grubere, jmenuji Vas ministrem socialni pece.

Cerny, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. zari 1920.

Pane zdravotni rado dre Prochazko, jmenuji Vas ministrem verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy.

Cerny, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. zari 1920.

Pane vicepresidente zemske spravy politicke Pruso, jmenuji Vas ministrem pro zasobovani lidu.

Cerny, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. zari 1920.

Pane generalni rediteli dre Fatko, jmenuji Vas ministrem post a telegrafu.

Cerny, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. zari 1920.

Pane presidente tabule dre Fajnore, jmenuji Vas ministrem pro sjednoceni zakonodarstvi a organisace spravni.

Cerny, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. zari 1920.

Pane zupane dre Micuro, jmenuji Vas ministrem.

Cerny, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>Kancelar presidenta republiky.

V Praze, dne 21. zari 1920.

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni v Praze.

Dodatkem ku zdejsimu pripisu ze dne 15. zari 1920, cis. P 903/20, zasila podepsana kancelar na vedomi opis dekretu, jimz president republiky jmenuje inz. dra Frantiska Kovarika ministrem verejnych praci.<

>V Praze, dne 21. zari 1920.

Pane inzenyre dre Kovariku, jmenuji Vas ministrem verejnych praci.

Cerny, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

Predseda (zvoni): Dovoluji si predstaviti novou vladu.

Slovo vyzadal si pan ministersky predseda. Udeluji mu je.

Ministersky predseda Cerny: Slavny senate! Zatimni vlada, jejimz jmenem cinim toto prohlaseni, chce byti vladou pracovni v pravem slova smyslu a spatruje tudiz predni ukol svuj v tom, aby stejne dukladne jako brzy pripravila pudu pro utvoreni definitivni vlady, jez by nerusena zevnimi vlivy a oprena o nestranne a jiste fungujici spravni aparat, mohla venovati se velkym ukolum, ktere v zajmu statu a jeho lidu cekaji na sve provedeni.

Proto bude se vlada snaziti, nezapominajic na nejpalcivejsi otazky hospodarske, socialni a kulturni, o uklidneni verejnosti, rozrusene valecnymi pomery a povalecnymi nasledky, a o upevneni vnitrostatnich pomeru, zejmena administraci dobre, neporusene, vecne a spravedlive pracujici.

Odstoupivsi vlada provedla za neobycejne tezkych pomeru znacnou cast velkeho ukolu, jejz si vytycila ve svem programatickem prohlaseni, prednesenem 1. cervna t. r.

Pokracujice v pracich touto vladou zapocatych, budeme se i my pri provadeni programu, jejz si dovolim pozdeji letmo nastiniti, vzdy riditi heslem byvale vlady: Poctivost, poradek, cinoroda prace ve prospech vsech vrstev, zvlaste hospodarsky slabych, neruseny demokraticky vyvoj, vyvoj doma, klid a mir na venek.

Z nekterych mist oznacena byla vlada nase jako vlada urednicka, byrokraticka.

Ale jest podstatny rozdil mezi tak zvanym urednickym kabinetem demokraticke republiky a mezi urednickymi kabinety byvaleho Rakouska.

Nynejsi vlada, vedena muzi vyslymi z lidu, ovladana jest jen jedinou snahou: slouziti obcanstvu, slouziti obcanstvu poctive, nezistne a verne. Proto take nemini vlada dopousteti se chyb urednickych vlad stareho Rakouska, jez za prvni ukol svuj pokladaly zariditi se na trvalo a pouzivaly vsech prostredku, by si vybudovaly pevnou majoritu a stalou majoritu. I nase vlada chce a musi pracovati v nejuzsi shode s parlamentem, ale prosi o podporu stran ne pro sebe, nybrz pro sve ciny a jednani a na zaklade svych cinu a jednani vzdy v zajmu statu a jeho lidu.

Jako vlada zakona a pravniho poradku nemame pro pomer statu k jednotlivci jineho meritka nez zakon a pravni rad. A to meritko plati take pro pomer vlady k narodnostem naseho statu. Stejna prava zakonna, ale take stejne zakonne povinnosti. (Vyborne!) Bude nasi uprimnou snahou, aby na tomto podklade nastalo brzy reelni sblizeni a soulad vsech nasich narodu.

Opakuji jeste jednou, ze jsme a chceme byti vladou prace. Nasim hlavnim ukolem budou tedy zakony a narizeni hospodarska, socialni a kulturni a v tomto cili shodujeme se jiste s pranimi, jichz splneni nasi narodove cekaji od sveho parlamentu.

Prichazim nyni k vykladu, programu teto prace.

V otazce politiky zahranicni kraceti bude vlada v osvedcenych slepejich prvnich vlad nasi republiky. Ihned v jedne z nejblizsich schuzi predlozeny budou Narodnimu shromazdeni k ratifikaci smlouvy s Bulharskem, Madarskem, se sukcesornimi staty a smlouva o nasich definitivnich hranicich se spojenci.

Zaroven bude verejnosti predlozena nase spojenecka smlouva s Jihoslovanskem.

Jinak zasady nasi zahranicni politiky vytceny byly v expose pana ministra zahranicnich veci v nedavne schuzi Staleho vyboru Narodniho shromazdeni a zustavaji nezmeneny.

V oboru spravy vnitrni chce vlada pokracovati v reforme statni spravy, pametliva jsouc pri tomto konani slov pana presidenta republiky, ze republika je hlavne dobra administrace.

I uzakoneni nove, zasadam demokracie odpovidajici pragmatiky statnich zamestnancu venovana bude vladou plna pozornost.

Jeste, v teto sessi Narodniho shromazdeni predlozime v oboru ministerstva vnitra radu navrhu zakonu, smerujicich ku provadeni nove nasi ustavy.

Za dulezity ukol povazuje vlada provadeti postatnovani policejnich uradu, pokud jsou tu pro ne vecne a zakonne podminky a pokud jest to smerodatnymi pomery oduvodneno.

Dalsi vybudovani organisace verejne spravy v Podkarpatske Rusi, jakoz i provadeni zakona o zupnim zrizeni cita vlada mezi ukoly, jez v zajmu statu nutno provesti.

Za prvni a zvlaste dulezitou povinnost v oboru spravy vnitrni povazuje vsak vlada utuzeni a upevneni misty poklesle statni autority (Vyborne!); vychazit vlada ze zasady, ze neni myslitelnou prava demokracie bez autority zakona statu a uradu.

Materielni postaveni statniho zrizenectva, jeho socialni, bytove a zdravotni pomery nalezejici k otazkam, jichz priznive vyrizeni vlada poklada primo za zajem statni.

Proto povazuje vlada za svou. povinnost, aby jiz v pristi anebo v jedne v nejblize pristich schuzich predlozila Narodnimu shromazdeni i senatu navrh zakona, kterym stanoven bude od 1. listopadu t. r. pocinaje novy mesicni drahotni pridavek, rovnajici se ctvrtletnim, nyni mesicne vyplacenym vypomocim, v nejnizsich stupnich mirne zvysenym.

Mimo to hodla vlada venovati pro osacovaci akci jako bezurocitelnou zapujcku postupne v tomto a v pristim roce neprekrocitelnou castku 300 000.000 K tak, aby si mohli statni zamestnanci bud za hotove nebo na splatky zaopatriti levny odev pro sebe a svou rodinu.

Vlada se postara i o to, by propocitani celkove sluzebni doby bylo skutecne provedeno od 1. ledna 1921, a uznava i pro budoucnost potrebu zlepsovati postaveni statnich zamestnancu, jak to dopusti rozvoj statnich financi.

Pro uhradu pritomnych pozadavku prinese vlada arcit prislusne predlohy uhradove.

Za ucelem soustredeneho projednavani otazek statniho zamestnanectva, zejmena otazek tykajicich se hospodarsko-socialnich pomeru a nemocenskeho pojisteni statnich zamestnancu aspon co do leku a lekarske pomoci, zridi vlada zvlastni ministerske oddeleni pro socialni otazky statniho zamestnanectva.

Vlada ocekava vsak pevne, ze toto prispeni statu ku zlepseni trudneho materielniho postaveni urednictva a zrizenectva statniho, jdouci opravdu do nejzazsich mezi financni statni moznost, zodpovezeno bude se strany urednictva a zrizenectva zvysenou, zdvojnasobenou pili a vykonnosti, jakoz i vuli vsechny sve sily venovati bez vyhrady blahu statu a jeho obyvatelstva.

Vlada jest presvedcena, ze urednictvo a zrizenectvo statni bez rozdilu kategorii, zachovajic si obetavy a neochvejny smysl pro stat, bude jako nezistny ochrance lidu v pripade potreby i nad miru predepsanych urednich hodin a povinnosti s laskou a zapalem, tradici utvrzenym, svuj mnohdy obtizny ukol verneho sluzebnika statu.

Jak bylo jiz v prohlaseni predchozi vlady receno, mohou byti zdrave finance verejnych svazku a zvlaste statu postaveny pouze na zdravem organismu narodohospodarskem.

Neni pochyby, ze nas narodohospodarsky organismus ma zdravy zaklad a ze se, byt povlovne, prece bezpecne lepsi.

To se plne zraci uz v rozpoctu na nejblizsi rok, ktery vlada predlozila parlamentu.

Rozpocet radnych a mimoradnych statnich vydaju jest kryt vlastnimi statnimi prijmy a jest v rovnovaze. Pouze skutecne hospodarske investice odkazany jsou na uver, coz jest nutno a hospodarsky oduvodneno.

Vychazejic z rovnovahy hospodarstvi statniho, muze financni sprava splniti nejnalehavejsi ukoly, jimiz jest na strane prijmu predevsim postupne snizovani dane z uhli a na strane vydaju zlepseni postaveni statnich zamestnancu, avsak to vse jest mozne jen usporami na strane jedne a zlepsenim financni administrace a zvysenim ci smenou a prebudovanim statnich prijmu na strane druhe. Po te strance prinese vlada i jeste v tomto zasedani radu navrhu.

Ozdraveni statnich financi musi jiti ruku v ruce se sanaci financi samospravnych svazku, o jichz reforme se usilovne pracuje. Jeste v podzimnim zasedani budou predlozeny prislusne osnovy zakona.

Samozrejmym predpokladem prizniveho financniho vyvoje jest ovsem udrzeni klidu ve veskerem hospodarskem zivote.

Tez v oboru spravy skolske vynasnazi se vlada o upravu pomeru a bude vsestranne podporovati rozvoj skolstvi vsech narodnosti po strance pedagogicke i administrativni, dbajic skutecne pomeru a prakticke potreby.

Budeme chraniti skolu, aby nebyla zmitana stranickou agitaci a mohla se venovati sve praci vzdelavaci.

Zvlastni peci venovati budeme skolskym pomerum na Slovensku.

Nemensi starosti vlady bude dalsi vybudovani skolstvi vysokeho a odborneho.

V priprave pomeru cirkvi ku statu pokracovati budeme v dile byvalou vladou zapocatem na zaklade predpokladu zjistenych ministerstvem veci zahranicnich.

V oboru ministerstva spravedlnosti bude pokracovano v zapocatych zakonodarnych pracich, zejmena v reforme obcanskeho zakonnika a trestniho zakona a radu a vynasnazi se vlada prispeti k rychlemu sjednoceni rozdilneho posud prava. Ve spravnich vecech bude povinnosti vlady zasaditi se o nejucinnejsi stihani kazdeho poruseni pravniho radu organy verejne zaloby.

Prumyslove a zivnostenske vyrobe, domacimu odbytu i zahranicnimu obchodu venovana bude i nadale pece co nejvetsi.

Obchodni styky s cizinou nabudou dalsiho sveho prohloubeni pripravovanymi obchodnimi smlouvami s Francii, Italii a Rumunskem.

Veliky problem vyvoje naseho hospodarskeho radu ve smeru socialisace podniku k tomu jiz zralych zamestnava nas merou nejvyssi a pracuji na nem vsechny resorty, zejmena tez ministerstvo obchodu, ktere poverilo praci tou zvlastni oddeleni a jest tu, jako ve vsech oborech sve cinnosti, v uzkem styku s hospodarskym poradnim sborem.

Jest intenci vlady vybudovati tento sbor, aby byl skutecnym obrazem hospodarske struktury naseho statu, a predkladati mu k predbeznemu vyjasneni vsechny dulezite hospodarske otazky, jez vlada resiti mini.

Male zivnosti, vyrobni i obchodni, jez tolik utrpely otresy valecnymi, maji zapotrebi zvlastni pece, a to jak po strance zakonodarne i spravni, tak co do positivniho jich zvelebovani. (Vyborne!)

Zivnostensko-pravni predpisy pro nas platne, zejmena predpisy umoznujici ucinnou organisaci zivnostnictva, budou rozsireny po prani tamniho zivnostnictva i na Slovensko a akce ku zvelebovani zivnosti ujme se vsech trpicich odboru drobneho prumyslu.

Sestavujic program sve cinnosti, pokladala vlada za nutno venovati v prvni rade pozornost problemu zasobovacimu. Jest si toho vedoma, ze otazky zasobovaci stoji v popredi vsech hospodarskych uvah a vseho mysleni lidu a ze maloktera vladni cinnost muze udrzeti a prohloubiti zadouci duveru mezi vladou a lidem tou merou jako prave obezretne reseni otazek zasobovacich - reseni, ktere by bylo proniknuto uprimnou snahou uvesti pozadavky naseho hospodarskeho zivota v soulad s citenim lidu.

Pro toto obdobi jest otazka vazaneho ci volneho hospodareni ve prospech prveho z nich jiz minulou vladou rozresena, a to i pokud jde o brambory, ac v sousednim Nemecku byly brambory podle novinarskych zprav uvolneny. Bude nutno sledovati velmi pozorne, s jakymi vysledky se v Nemecku setka tento pokus o volny obchod.

Vazane hospodarstvi jiste nam neni nezmenitelnym zarizenim; pro toto obdobi dluzno vsak z praktickych duvodu trvati na presnem provadeni dotycnych zakonnych predpisu. Pro obdobi dalsi rozhodnym pak musi byti hledisko: postupovati opatrne a ponenahlu podle zkusenosti, eventuelne i v cizich statech nabytych.

Zvlastni pozornost venuje se nakupu domaciho obili a vcasnemu dovozu nedostavajiciho se obili z ciziny, jakoz i zasobeni obyvatelstva masem, mlekem, satstvem a obuvi.

Ponevadz ve verejnosti pronaseny jsou tu a tam obavy, jakoby nase letosni zasobovaci situace byla nepomerne horsi, nez leta minula, dovoluji si sdeliti vysoke snemovne o nynejsim zasobovacim stavu pozivatinami toto: