Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 11. schuze (obsah, prilohy) |

Schuze zahajena ve 3 hod. 47 min. odpol.

Predseda: dr. Horacek.

Mistopredsedove: Klofac, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Stojan, dr. Vlcek.

121 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady; ministri: Habrman, dr. Meissner, Stanek, dr. Winter; zastupce ministerstva zahranicnich veci odb. prednosta prof. Dr. Hobza.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupce dr. Bartousek.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi a konstatuji, ze jest zpusobila usnaseti se:

Podle § 2 jedn. radu obdrzeli dovolenou, pani sen. dr. Franta, dr. Stransky a Fahrner na tyden z duvodu zdravotnich, pani senatori Al. Jirasek a Ruziak na tuto schuzi, pan senator Vaclav Lorenz pro dnesni a zitrejsi schuzi.

Pani senatori dr. Osvald, Dula zadaji z duvodu zdravotnich za udeleni dovolene na ctyri tydny, prip. na neurcito, rovnez pan senator Cingr.

Zadam pany senatory, aby podle § 2 jedn. radu zvedli ruku, zda souhlasi s udelenim zadane dovolene. (Deje se.)

To jest vetsina. Zadana dovolena se udeluje.

Pan ministersky predseda zaslal presidiu senatu pripis z 20. cervna 1920 cis, 187/17, a zadam p. senatniho tajemnika, aby jej precetl.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Cj. 18717/20 m. r. V Praze, dne 25. cervna 1920.

Presidiu senatu Narodniho shromazdeni v Praze!

President republiky vyhovel rozhodnutim ze dne 24. cervna 1920 zadosti ministra zemedelstvi Karla Praska za propusteni z uradu ministra zemedelstvi a poveril zatimni spravou ministerstva zemedelstvi ministra obchodu Kunese Sonntaga.

O tom kladu si za cest presidium senatu Narodniho shromazdeni vyrozumeti.

Ministersky predseda Tusar v. r.

Predseda: Ministerstvo zeleznic sdelilo sem pripisem ze dne 6. cervence 1920 cis. 34269, ze stalym zastupcem parlamentnim ustanovilo dr. Antonina Jarocha.

Tiskem bylo rozdano:

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 52. Interpelacia senatora Duchaja a spolocnikov na ministra penaznictva ohladom nedorucovanie zasielek, milodarov z Ameriky na Slovensko a zadrzovania poslanych penazi z Ameriky skrze tunajsie banky.

Tisk 57. Interpelace senatora dr. Vettera a soudr. na pana ministerskeho predsedu a pana ministra financi stran loternich pujcek rakouske spolecnosti Cerveneho krize, nalezajici se v likvidaci.

Tisk 60. Interpelace senatora dr. Stojana a soudr. na pana ministra financi dr. Englise ohledne zasilek americkych.

Tisk 61. Interpelace senatora dr. Stojana a soudr. na pana ministra financi dr. Englise ohledne zadrzeni penez pri okolkovani.

Tisk 62. Interpelace senatora dr. Witta a soudr, na pana ministra spravedlnosti v zalezitosti prakse rakouskych soudu pri soudnim vyrovnavani.

Tisk 63. Interpelace senatoru dr. Mayr-Hartinga, dr. Spiegla a soudr. na ministra vnitra, tykajici se slozeni noveho zemskeho spravniho vyboru pro Cechy.

Tisk 64. Interpelace senatora Cifky a soudruhu na ministra vnitra, ohledne provadecich narizeni k zakonum ze dne 17. prosince 1919 o uprave pravnich a hmotnych pomeru obecnich a okresnich zrizencu.

Tisk 65. Interpelace senatoru Linka, dr. Hellera a soudruhu na vsechna ministerstva, tykajici se prenechani kasaren mestum k odstraneni bytove nouze.

Tisk 66. Interpelace senatoru dr. Karasa, Sabaty, Sachla, dr. Prochazky a soudruhu na pana ministra skolstvi a narodni osvety ohledne nasilneho zabirani cirkevniho majetku

Tisk 67. Interpelace senatoru dr. Karasa, Sabaty, Sachla, dr. Prochazky a soudruhu na pana ministra vnitra ohledne nasilneho zabirani cirkevniho majetku.

Tisk 68. Interpelace senatora Klecaka a soudruhu na pana ministra skolstvi a narodni osvety o nakladech na ucitelske sily pri pokracovacich kursech na skolach obcanskych.

Tisk 69. Navrh sen. dr. Facka a soudr. na zruseni zakona z 25. cervna 1919, c. 370 sb. zak. a nar., kterym se upravuje ohlasovani najmu a pachtu a poplatek ze smluv najemnich a pachtovnich, jakoz i prislusneho provadeciho narizeni ze dne 30. cervence 1919, cis. 432.

Tisk 70. Navrh sen. dr. Facka a soudr. na revisi minimalnich cen predmetu podrobenych dani prepychove podle zakona ze dne 11. prosince 1919, cis. 658 sb. zak. a nar.

Tisk 72. Navrh sen, Spiesse, Zulegera,. Knesche, dr. Naegle, Lipperta a soudr., tykajici se zrizeni nemecke zverolekarske fakulty.

Tisk 74. Navrh sen. Luksche a soudr. stran prikazani pozemku pro kolonisacni ucely vyzadanych.

Tisk 75. Odpoved ministra pro zasobovani lidu na dotaz (tisk 11) sen. Trcky, Kotrby, Thore a soudr. na pana ministra pro zasobovani lidu ve pricine pridelu mouky k vyrobe chleba pekarum a uvolneni prodeje chleba u pekaru na konsumni listky.

Tisk 76. Interpelace sen. dr. Hilgenreinera, dr. Naegle, Zulegera, Hartla a soudr. na ministra skolstvi a narodni osvety o hromadnem uzavirani nemeckych skol a skolnich trid v Cechach.

Postou tiskem rozdana:

Tisk 77. Zprava Staleho vyboru o vladnim navrhu (tisk 23), aby schvalena byla smlouva, uzavrena v Brne dne 7. cervna 1920 mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou o statnim obcanstvi a ochrane mensin.

Tiskem rozdano:

Tisk 78. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se pozmenuji ustanoveni zakona ze dne 7. cervence 1871, cis. 112 r. z. o zkouskach a periodickych prehlidkach parnich kotlu.

Tisk 79. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona kterym se meni lhuta stanovena v § 18. zakona o slouceni sousednich obci a osad s Prahou ze dne 6. unora 1920, cis. 114 sb. zak. a nar.

Tisk 80. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o prodlouzeni lhuty stanovene v § 28., bode 4. zakona o statni podpore pri zahajeni soustavne elektrisace ze dne 22. cervence 1919, cis. 438 sb. zak. a nar.

Tisk 81. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se dostava pridavku a priplatku vojenskym gazistum a cekatelum ve vysluzbe, invalidnim poddustojnikum z povolani, jejich vdovam a sirotkum, invalidum ze stavu muzstva neb jejich pozustalym, vyjimaje valecne poskozence neb jejich pozustale, pro nez plati zakon ze dne 20. unora 1920, cis. 143 sb. Zak. a nar., a pak patentalnim invalidum a osobam pozivajicim pouze daru z milosti.

Tisk 82. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o mimoradne vypomoci vojenskym gazistum a cekatelum ve vysluzbe, invalidnim poddustojnikum z povolani a jejich pozustalym, invalidum ze stavu muzstva neb jejich pozustalym, vyjimaje valecne poskozence neb jejich pozustale, pro nez plati zakon ze dne 20. unora 1920, cis. 142 sb. zak. a nar., pak patentalnim invalidum a osobam, pozivajicim pouze daru z milosti.

Tisk 83. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o mimoradne vypomoci statnim zamestnancum, jakoz i zamestnancum v podnicich a fondech statem spravovanych.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 50. Navrh sen, Heckera, Reyzla a soudr, ve veci pece o nezamestnane.

Tisk 54. Navrh sen. Meissnera a soudr., tykajici se zruseni statniho hospodareni zemedelskymi produkty, zrizeni jednotneho zpusobu vymilani a prislusejiciho zvyseni vyroby.

Vyboru imunitnimu:

Zadost okresniho soudu v Karlovych Varech z 23, cervna 1920, cis, jedn. U V 326/20 za svoleni k trestnimu stihani senatora Vaclava Lorenze pro prestupek proti bezpecnosti cti § 487 trest. zak.

Z predsednictva bylo prikazano podle § 3 zak. z 15. dubna 1920, cis. 337 sb. zak. a nar.

vyboru ustavne-pravnimu:

Narizeni vlady z 24,/VI 1920, kterym se prodluzuje platnost narizeni o ulevach pri placeni uroku z knihovnich pohledavek, dani a verejnych davek.

Narizeni vlady z 24./VI. 1920 o prevzeti pojisteni cizozemskych pojistoven pojistovnami domacimi.

Narizeni vlady z 24./VI 1920, kterym se prodluzuje a castecne meni pusobnost narizeni o zachovani sluzebnich pomeru zamestnancu podlehajicich zakonu o obchodnich pomocnicich z 16. ledna 1910, cis. 20 r. z. a obchodnimu zakonu, zak. cl. XXXVII z r. 1875.

Narizeni vlady z 25./VI. 1920, kterym se vydavaji prozatimni ustanoveni o vyklizeni mistnosti najatych a pod.

Narizeni vlady z 25./VI. 1920, kterym se prodluzuje priroci povolene narizenim z 27. cervna 1919 c. 352 sb. zak. a nar.

Vyboru rozpoctovemu:

Narizeni vlady z 24./VI. 1920, jimz se zrusuje narizeni ze dne 3. unora 1919, cis. 95 sb. zak. a nar. o vykazovani pokladnicnich hotovosti a vkladu;

vyboru zivnostensko-obchodnimu:

Narizeni vlady z 24./VI 1920 o uprave vyroby a obchodu s bavlnenym zbozim;

vyboru narodohospodarskemu:

Narizeni vlady z 24./VI. 1920, kterym se zrusuje po pripade meni narizeni vlady z 9. brezna 1919, sb. zak. a nar. c. 646 a zakazu pouzivani vajec k vyrobe cukrovych vyrobku a vajecneho konaku.

Narizeni vlady 7. 25./VI 1920 o prejimacich cenach obili, lustenin a plodin olejnatych.

Narizeni vlady z 11./VI. 1920 o uprave obchodu obilim, lusteninami, olejnatymi plodinami a vyrobky z nich, dale semenem jetele, vojtesky a chmele.

Narizeni vlady z 25./VI 1920, jimz se meni nektera ustanoveni narizeni vlady ze dne 24./X. 1919, cis. 564 sb, zak. a nar. o obmezeni vyroby piva a o pripustne nejnizsi stupnivosti pivni mladinky a ze dne 26./IV. 1920, cis. 301 sb. zak, a nar. o nejvyssich cenach piva.

Narizeni vlady z 25./VI. 1920, kterym se stanovi nejvyssi ceny jatecneho skotu vcetne telat a upravuji se nejvyssi ceny hoveziho a teleciho masa.

Narizeni vlady z 24./VL 1920 o zruseni ceskoslovenske textilni komise a zrizeni ceskoslovenske lnarske komise.

Narizeni vlady z l./VII 1920 o nejvyssich cenach drozdi.

Predseda (zvoni): Ve schuzi 23. cervna 1920 zamitl vybor iniciativni navrh senatoru dr. Franty, dr. Brabce a ostatnich ve pricine prevzeti agend zemskych samospravnych sboru vladou (tisk 2).

Pan senator dr. Brabec navrhl podle § 23 jedn. radu do 3 dnu pisemnym podanim, aby senat toto zamitave usneseni iniciativniho vyboru zmenil.

Dam o tomto navrhu hlasovati. Prosim, aby panove zaujali mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s navrhem pana senatora dr. Brabce, aby zamitave usneseni iniciativniho vyboru bylo zmeneno, prosim, aby zvedl ruku! (Deje se.)

To jest mensina. Navrh tento se tedy zamita.

Dovoluji si oznamiti, ze zapisy o 3. az 10, schuzi senatu radne overene vylozeny byly v senatni kancelari podle § 72 jedn, radu k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Prikrocime k projednavani denniho poradu.

Na dennim poradku jest predevsim

1. konecna volba predsednictva senatu, zapisovatelu a poradatelu (§ 3 jedn. radu).

Zadam pp. senatory, aby zaujali sva mista a usedli. (Deje se.)

Nejprve pristoupime ke konecne volbe predsedy senatu a konstatuji, ze je senat schopen se usnaseti.

Volbu jest vykonati podle §, 61 jedn, radu hlasovacimi listky, jez budou scitati jako skrutatori pani zapisovatele dr. Vlcek, dr. Stojan, Sveceny a Low, jichz soucasne zadam, aby dozirali na hlasovani a sbirani hlasovacich listku a pak mi sdelili vysledek volby.

Na pravo secte hlasy senator dr. Vlcek, na levo senator Low, ve stredu na pravo senator dr. Stojan, ve stredu v levo a na ministerske lavici senator Sveceny. Poznamenavam, ze hlasovaci listky ulozeny jsou v zasuvce kazdeho p. senatora v obalce opatrene nadpisem >hlasovaci listky>.

Prosim, aby byly hlasovaci listky sebrany. (Po prestavce.)

Dovoluji si dotaz, zda vsichni pp. senatori odevzdali hlasovaci listky. (Hlasy: Ano!)

Predpokladam, ze tomu tak jest. Prosim pany skrutatory, aby sectli hlasy. (Po secteni hlasujicich:)

Dovoluji si oznamiti vysledek volby definitivniho predsedy: Odevzdano bylo celkem 126 hlasovacich listku, z nichz 79 zni na jmeno pana senatora Karla Praska. Nasledkem toho jest zvolen pan senator Karel Prasek definitivnim predsedou senatu.

Tazi se pana senatora Karla Praska, zda-li volbu prijima.

Senator Prasek: Prijimam. (Potlesk.)

Predseda: Prosim pana senatniho tajemnika, aby precetl formuli predsednickeho slibu, a nove zvoleneho predsedu, aby do mych rukou vykonal slib.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte): Slibuji, ze budu zachovavati zakony a svuj urad predsednicky nestranne zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Senator Prasek (podavaje ruku predsedovi): Slibuji.

Predseda dr. Horacek: Slavny senate! Louce se s funkci predsednickou, dekuji vsem panum senatorum za dosavadni jejich duveru a prosim, aby mne zachovali prijemnou a vlidnou vzpominku. (Vyborne! Hlucny potlesk.) Zadam nove zvoleneho p. predsedu senatu, aby se ujal predsednictvi.

Predseda Prasek (ujav se predsednictvi): Slavny senate! Byv pocten duverou byti zvolen za predsedu tohoto zakonodarneho sboru, povazuji za prvni a milou povinnost, abych podekoval zajiste nejen jmenem svym, nybrz i jmenem vas vsech odstupujicimu prvne zvolenemu prozatimnimu p. predsedovi, nam vsem milemu cloveku a kolegovi p. prof. dr. Horackovi za jeho objektivni cinnost, za jeho poctivost, pili a milou povahu, s jakou on zajiste vsem stranam vychazel vstric. (Vyborne! Dlouhotrvajici potlesk.)

Tentyz muj dik plati i ostatnim p. mistopredsedum, jakoz i clenum predsednictva a pridelenemu urednictvu a zrizencum, ze v prvnich tezkych zacatcich s veskerou pili, ochotou a obetavosti hledeli, aby senat stal na vysoke urovni a vysi doby, a proto i tem dekuji mnohokrat za jejich neunavnou a pilnou praci.

Slavny senate! Byv pocten duverou vasi byti zvolen za predsedu tohoto slavneho sboru, povazuji funkci predsedy nejen jako funkci cestnou, nybrz jsem si vedom dulezitosti tohoto uradu, jsem si plne vedom, jake povinnosti tento urad uklada predsedovi. Vim, ze tento zodpovedny urad uklada mi do budoucnosti povinnost nejen naproste nestrannosti vuci vsem, nybrz take - dovolte mi, abych rekl - jistou politickou a nacionalni shovivavost a nonchalantnost. To neznamena ovsem, ze bych chtel jako predseda senatu propadati v jistou slabost, naopak, budiz to zde jiz dnes receno, ze chci jako predseda u hajeni zakona a privedeni k platnosti jednaciho radu pocinati si velmi energicky, ba ze chci byti po pripade i bezohlednym proti tomu, at by to vychazelo odkudkoliv, kdo by chtel tento slavny sbor sniziti na sbor zakonodarny druhe rady, nebo jakymkoliv zpusobem oslabiti. (Vyborne! Potlesk.) Cely vzdelany svet pohlizi na nasi mladou republiku, na jeji praci, nasi pratele s uzkosti, nasi nepratele se skodolibosti, a jest na nas, abychom svou praci pro stat a lid - nebot tu ambici mate snad vsichni, kteri zde sedite, at jest to na pravo nebo na levo nebo ve stredu - abychom pracovali ve prospech statu, prospech lidu. (Vyborne! Potlesk.)

Jiz predem zadam o podporu vsechny strany tohoto parlamentu, zadam o podporu predsednictvo, ktere bude zvoleno, jakoz i urednictvo a zrizenectvo a volam je ku spolecne praci a soucinnosti. (Vyborne! Potlesk.)

Dam provesti volbu dvou mistopredsedu najednou.

Podle § 61 jednaciho radu, neni-li namitek, muze se volba provesti zvednutim ruky. (Namitek nebylo.)

Namitky nebyly dosud ucineny. Ponevadz se tak nedeje ani nyni, prikrocime k volbe pozvednutim ruky.

Kdo souhlasi s konecnou volbou pp. senatoru dle navrhu a sice kol; Kloface a kol. dr. Soukupa jako mistopredsedu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina, navrh jest prijat

Jsou tudiz zvoleni mistopredsedy v pp. kol. Klofac a dr. Soukup.

Tazi se jich, zda volbu prijimaji. Kol. Klofac?

Sen. Klofac: Prijimam.

Predseda: Kol. dr. Soukup?

Sen. dr. Soukup: Prijimam.

Predseda: Odvolavaje se na jejich slib mistopredsednicky vykonany dne 26. kvetna 1920, zadam pp. mistopredsedy, aby zaujali mista na tribune mistopredsednicke. (Deje se.)

Dam provesti stejnym zpusobem volbu sesti zapisovatelu a ctyr poradatelu najednou.

Zadam pp. senatory, aby zaujali sva mista a usedli.

Jako zapisovatele zvoleni byli dosavade sen. dr. Vlcek, dr, Krousky, dr. Stojan, Sveceny, dr. Prikryl, Low.

Kdo souhlasi s konecnou volbou jich jako zapisovatelu, necht zvedne ruku! (Deje se.)

To jest vetsina. Jsou zvoleni.

Jako poradatele byli zvoleni dosavade sen. Lisy, Mechura, Hybs, Jilek.

Kdo souhlasi s konecnou volbou jich jako poradatelu, necht zvedne ruku! (Deje se.)

To jest vetsina. Jsou zvoleni.

Zadam pp. zapisovatele dr. Vlcka a dr. Stojana, aby se ujali sveho uradu. (Deje se.)

Pred prechodem k dalsimu odstavci denniho poradu vyzadal si slovo p. sen. Jelinek k jednacimu radu podle § 44. Udeluji mu je.

Sen. Jelinek (nemecky): Posledni schuze senatu byla pod dojmem prihod v Jihlave. Zde v senate resp. v konferenci klubovnich predsedu byl podan a prijat navrh na zvoleni a vyslani parlamentni vysetrovaci komise. Samozrejme, ze mame na tom velky zajem, abychom zvedeli, zda-li se tato komise konala, jaky mela vysledek, a ja zadam vladu, aby nam o provedeni teto komise a jejim vysledku laskave podala zpravu. (Bravo! Potlesk nemeckych senatoru.)

Predseda: Prikrocime k druhemu bodu denniho poradu, kterym jest

2. zprava Staleho vyboru Narodniho shromazdeni o vladnim navrhu (tisk 23), kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni smlouva uzavrena v Brne dne 7. cervna 1920 mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou o statnim obcanstvi a ochrane mensin.

Zpravodajem je sen. dr. Soukup. Udeluji mu slovo. (Hluk na levici. - Sen. Oberleithner [nemecky]: Pane presidente, odpovezte prece na tento dotaz! - Sen. Hartl [nemecky]: Co chcete uciniti, pane presidente, s timto dotazem? - Sen. Oberleithner [nemecky]: My mame prece pravo uslyseti, co v Jihlave bylo vysetreno! Proc se nam to nerekne? - Predseda zvoni.)

Zpravodaj sen. dr. Soukup; Vazeny senate! 10. zari r. 1919 schvaleny byly v St. Germain en Laye jednak mirova smlouva mezi celnymi mocnostmi spojenymi a pridruzenymi a republikou Rakouskou a jednak smlouva mezi tymz mocnostmi a republikou Ceskoslovenskou. Obe tyto dve smlouvy nabudou jiz behem kratke doby platnosti, a to platnosti i na venek vymenou ratifikacnich listin podle konecneho zaverecneho usneseni obou techto smluv. Touto vymenou listin ratifikacnich nabudou tyto smlouvy nejenom platnosti jako akty vnitrne statni, nybrz nabudou take platnosti mezinarodni, a v tomto smeru jevila se nutne potreba, aby prislusnou smlouvou provadeci mohly byt take uvedeny v zivot.

Smlouvy tyto jsou velmi obsahle, a ponevadz jejich ruzna ustanoveni jevi se byti pro nasi terminologii jednak nejasnymi, jednak kusymi a neuplnymi, bylo nutno uciniti potrebne kroky, aby tyto nejasnosti mohly byti vysvetleny a aby urcita pravni nejistota, ktera z nich hrozila, byla odstranena. Bylo to nutno zejmena, pokud jde o otazku statniho obcanstvi a dale pokud jde o otazku ochrany mensin. Jevilo se byti nutnym, aby v otazce statniho obcanstvi byly pomery prislusne presne stanoveny a pravni nejistota odstranena, ponevadz posavadni predpisy umoznujice dvoji statni obcanstvi, take tim v sobe chovaly znacne nebezpeci pro soukrome strany, ponevadz moznost dvojiho statniho obcanstvi take v sobe chovala moznost dvojiho zdaneni, dvoji povinnosti branne a jinych povinnosti dvojnasobnych, vyplyvajicich z prava soukromeho i prava verejneho.

Take jevilo se nutnym, aby otazka ochrany mensin, zejmena otazka skolska, byla konecne konkretnim zpusobem rozresena. Obe dve tyto materie, ktere tykaji se statniho obcanstvi a ochrany mensin, byly tak obsahle, ze vyplnuji celou literaturu, ze by vyplnovaly cele knihovny, a je pochopitelno, ze latka, ktera zde musila byti obsahnuta, je take mimoradne velika, mimoradne obsahla a take mimoradne odpovedna. Proto jevilo se nutnym, aby byla zrizena zvlastni provadeci smlouva mezi republikou nasi a mezi republikou Rakouskou, a k tomu cili take byla zvolena mezistatni komise ze zastupcu republiky nasi a ze zastupcu republiky Rakouske, ktera zahajila sve prace v mesici lednu v Praze, pokracovala v nich v mesici kvetnu ve Vidni a ukoncila prace tyto 7. cervna letosniho roku v Brne, na kterezto konferenci take text teto smlouvy byl zastupci obou republik schvalen. Prislusny vladni navrh teto smlouvy mezi republikou nasi a republikou rakouskou byl pak predlozen Narodnimu shromazdeni za ucelem parlamentarniho projednani a schvaleni. Ponevadz pak tato vec spechala a bylo nutno, aby se vyridila v rizeni zkracenem, byl tento vladni navrh prikazan usnesenim snemovny poslanecke a korespondujicim usnesenim take senatu Stalemu vyboru ku projednani a podani souhlasnych zprav obema snemovnam.

Naskytla se otazka, je-li Staly vybor vubec kompetentni, aby v dobe, kdy Narodni shromazdeni zaseda, o tomto vladnim navrhu mohl vubec jednati a sve navrhy obema snemovnam ciniti. O teto otazce prejudicielni bylo velmi mnoho jednano ve schuzi Staleho vyboru a Staly vybor se konecne postavil ve sve vetsine na stanovisko, ze ku projednani teto vladni predlohy kompetentnim jest pres to, ze jednani se deje v dobe, kdy Narodni shromazdeni zaseda.

Duvody, ktere pohnuly Staly vybor k tomu, aby toto stanovisko zaujal, spocivaji jednak v zakone ustavnim samem, jednak v zakone o jednacim radu. § 54 ustavni listiny nevylucuje moznost, aby Staly vybor mohl projednavati urcite otazky nutne, take v dobe, kdy Narodni shromazdeni zaseda. Ze k tomu je kompetentni, tomu nasvedcuji nejenom motivy k ustavnimu zakonu samemu, nybrz take zakon o jednacim radu sam. Ustavni vybor, kdyz projednaval § 54 ustavni listiny, ve svych motivech vyslovne poukazal k tomu, ze je nutno, aby v jednacim radu bylo umozneno utvoreni urcite spolecne komise obou snemoven za ucelem rychleho rizeni a podani souhlasne zpravy obema snemovnam, a proto tenkrate ustavni vybor ve svych motivech uznal ucelnym prenesti tuto funkci na Staly vybor Narodniho shromazdeni uz i z toho duvodu, ze behem zasedani Narodniho shromazdeni jest tento Staly vybor pro tento ucel volny. Kdyz pak se uvazi, ze § 81 jednaciho radu posl. snemovny a korespondujici § 80 jedn. radu pro senat pravi vyslovne, ze souhlasnym usnesenim snemovny resp. senatu muze Stalemu vyboru Narodniho shromazdeni byti ulozeno, aby o nalehave osnove vladni podal obema snemovnam o veci zpravu a ze tato zprava muze byti podkladem jednani plne schuze snemovni, jevi se byti oduvodneno stanovisko, ze Staly vybor v tomto pripade skutecne ku projednavani teto vladni predlohy kompetentnim byl.

Dulezitou jevi se otazka, je-li pripustno, aby uzavirana byla mezinarodni smlouva, ktera by mirove smlouvy jiz uzavrene a schvalene doplnovala anebo je dokonce chtela snad modifikovati. Poukazovalo se k tomu, ze tato mirova smlouva mezi nami a republikou Rakouskou urcita data dulezita ustanovenim smluv St. Germainskych meni, modifikuje, a ze proto v tomto pripade je naprosto nepripustno, aby u nas takovato smlouva mezinarodni mohla byti projednavana a schvalena. Naproti tomu nutno uvesti, ze tato smlouva, ktera se predklada nyni senatu po ustavnim projednavani, ve svem cl. 31 konstatuje vyslovne, ze ustanoveni jeji zustavaji a zustanou v platnosti po tak dlouho, pokud by prislusnymi organy nebylo rozhodnuto, ze jsou v rozporu s ustanovenimi mirovych smluv St. Germainskych. To znamena, ze nema byti tato smlouva nicim jinym, nezli vyhradne a vylucne provadeci smlouvou smluv mirovych, a kdyby se ukazalo, ze by se zdanlive nejaky odpor behem doby vyskytl, ze pak prislusne organy jsou zpusobile, aby tento odpor vyslovily, a vyslovenim tohoto odporu nastoupi platnost prvotni, primerni ustanoveni smluv St. Germainskych.

Je pochopitelno, vazeny senate, ze nebylo zadnym lehkym ukolem tuto smlouvu zpracovat, pres to, ze zpracovani to jevilo se byti krajne nutnym v zajmu hospodarskem, v zajmu velkeho poctu nasich prislusniku v republice Rakouske, a vice versa take prislusniku republiky Rakouske u nas. Poukazuji k tomu, ze i tam, kde se mluvi o tom, ze eventuelni spory, ktere by vzesly z vykladu teto smlouvy, jsou odnaty foru staleho mezinarodniho soudu a jsou prikazany foru zvlastnimu, nutno dati tuto smlouvu zrevidovati, a sice zvlastni komisi smisene, resp. stalemu rozhodcimu soudu. Toto ustanoveni se stalo z duvodu ciste ekonomickych, aby se mohlo diti provadeni teto smlouvy v rychlejsim tempu a nebylo odkazano na neurcite casove distance, ktere by vzesly, kdyby to melo byti ponechano rozhodovani mezinarodnimu vyboru stalemu. Smlouva tato, ktera se predklada nyni ke schvaleni, je vlastne kompromisem uzavrenym mezi obema staty, kompromisem, jehoz vudcim hlediskem bylo, aby suverenita obou statu nebyla zadnym zpusobem tangovana. A ponevadz jde o otazky mimoradne komplikovane, o otazky neobycejne slozite, neobycejne citlive, neobycejne ozehave, ktere jiz v byvale monarchii tvorily predmet nekonecnych sporu, je pochopitelno, ze take projednavani teto smlouvy trvalo velmi dlouho a ze musily byti prekonany nejvetsi obtize, nezli konecne bylo mozno hoditi na papir alespon tuto osnovu, ktera je prvnim pokusem o utvoreni takove smlouvy. Dalsi pokusy budou nasledovati: se sousedni nemeckou risi bude muset byt rovnez zrizena smlouva podobna.