Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 10. schuze (obsah, prilohy) |

Schuze zahajena v 11 hod. 24 min. dopol.

Predseda: dr. Horacek,

Mistopredsedove: Klofac, dr. Soukup,

Zapisovatele: dr. Krousky. Sveceny,

127 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Tusar; ministri: dr. Enlis, dr. Hatowetz. Prasek. Stanek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi senatu.

Podle § 2 odst. 4, jedn. radu obdrzel dovolenou pan senator dr. Stransky od 25.-29. tohoto mesice.

Pan senator Dula zada za udeleni dovolene do konce zasedani.

Konstatuji, ze senat je zpusobily se usnaseti.

Zadam pany senatory, aby ve smyslu 2 odst. 4, jedn. radu zvedli ruku, zda souhlasi s udelenim zadane dovolene. (Deje se.)

To jest vetsina. Zadana dovolena se udeluje.

Tiskem rozdany byly nasledujici zalezitosti. Prosim pana tajemnika, aby je precetl.

Snemovni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 31. Nalehava interpelace senatoru Jelinka, dr. Spiegla a spol. vlade Ceskoslovenske republiky stran predlozeni mirovych smluv.

Tisk 46. Nalehava interpelace senatoru dr. Naegleho, dr. Hilgenreinera, dr. Mayr-Hartinga, dr. Spiegla a soudr. tykajici se uzivani jazyku politicke zemske spravy v Praze, ve styku s nemeckymi vysokymi skolami.

Tisk 48. Interpelace senatoru dr. Witta. Mechury. Casneho a soudr. na vladu v zalezitosti zabranovani poklesu cen a zastavovani vyroby se strany tovarniku a z toho vznikajici nezamestnanosti delnictva.

Tisk 49. Interpelace senatoru Lowa, dr. Hellera a soudr. na ministra vnitra, tykajici se vypovedeni uredniku odborove organisace, jako obtizneho cizince, okresnim hejtmanem dr. Sommrem v Teple.

Tisk 50. Navrh senatoru Heckera. Josefa Reyzla a soudr. ve veci pece o nezamestnane.

Tisk 51. Interpelace senatora Spiese a soudr. na pana ministra obchodu ve veci vyplaceni pohledavek ulozenych u postovni sporitelny, vkladu a rent v plne mene ceskoslovenske postovni sporitelnou ve Vidni.

Tisk 53. Zprava vyboru zivnostenskoobchodniho o usneseni poslanecke snemovny o vladni navrhu zakona o uradu pro zahranicni obchod (t. c. 42).

Tisk 54. Navrh senator a Meissnera a soudr., tykajici se zrizeni statniho hospodareni zemedelskymi produkty, zrizeni jednotneho zpusobu vymilani a prislusejiciho zvyseni vyroby.

Tisk 59. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona a odskodneni majitelu dluhopisu rak. a uher. valecnych pujcek a o IV. statni pujcce republiky Ceskoslovenske (t. c. 47).

Tisk 55. Nalehava interpelace senatoru dr. Hellera. Niessnera. Jarolima a soudr. na ministra vnitra, tykajici se slozeni Zemske spravni komise pro Cechy.

Prikazano bylo

vyboru narodohospodarskemu v zaklade usneseni iniciativniho vyboru

Tisk 17. Navrh sen. Sachla. Sabaty a soudr. na zabezpeceni dostatecneho pridelu benzinu pro pristi vymlat sklizne a nutnych hospodarskych vykonu pro pohon stroju, rezacek, srotovniku atd., jakoz i potrebneho pridelu petroleje k zimnimu obdobi, dosud silne postradaneho.

Tisk 20. Navrh sen. Sablika. Hrejsy. J. Hyrse a soudr. na upravu hospodareni pristi sklizni obili a brambor.

vyboru brannemu:

Tisk 27. Navrh senatoru Luksche. Fritsche. Zulegera a soudr. na repatriaci valecnych zajatcu.

vyboru kulturnimu:

Tisk 32. Navrh sen. dr. Witta. Cingra. Spery a soudr. na zahajeni pripravnych praci ku prevzeti divciho lycea ve Slezske Ostrave zcela do statni spravy a na premenu jeho ve vyssi reformni realne gymnasium.

Predseda (zvoni): Prikrocime k pojednani denniho poradu. Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Na dennim poradu je predevsim

1. zprava vyboru zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 42) o vladnim navrhu zakona o uradu pro zahranicni obchod (tisk 53).

Ve smyslu zkraceneho jednani navrhuji, aby o veci teto zahajena byla jedina debata - aby totiz generalni debata odpadla a specielni debata aby byla provedena jako celek - a konecne, aby recnikum byla stanovena lhuta 1/2 hod.

Kdo s timto navrhem souhlasi, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To jest vetsina, jest prijato.

Zpravodajem je p. sen. Rohacek. Prosim, aby podal zpravu.

Sen. Rohacek: Slavny senate! O vcerajsej schodzi vyboru zivnostensko-obchodneho vybor sa usniesol jednohlasne na prijati navrhu zakona. Vybor zivnostenskoobchodny prejednal tuto vec vo svoje] schodzi, konanej 23. cervna 1920 a robi tento navrh: tSenate Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske raciz prijati osnovu zakona o uradu pro zahranicni obchod v tom zneni, jak bylo usneseno poslaneckou snemovnou.T

Slavny senate! Nas obchod zahranicny iste trpi chorobou a preto by sme radili a doporucovali slavnemu senatu a predsednictvu, aby o tomto navrhu zakona bolo menej reci, aby cim skor mohol byt prijaty. Je to v zaujmu i samych pp. senatorov; cim driev ho prijmeme, tym skor pojdeme na prazdniny. Odporucujem slavnemu senatu, aby tento navrh tak, ak ho zivnostensko-ochodnicky vybor doporucuje, jednohlasne prijal, (Vyborne!)

Predseda (zvoni): Zahajuji debatu. Ke slovu jsou prihlaseni jakozto recnici tprotiT pp. senatori Hecker a Oberleithner. tproT pan senator Lisy. Udeluji slovo panu senatoru Heckerovi.

Senator Hecker (nemecky): Ctene damy a panove! Od okamziku, kdy stroskotal stary hospodarsky system, ktery trval po stoleti, byly samozrejme uvolneny nejen i nase hospodarske vztahy pri deleni stareho soustati, nybrz musily byti postaveny na zcela novy hospodarsky podklad. Bylo nutno vsimnouti si zjevu, ze nepokusilo se, jak to prirozene vec vyzaduje, navazati prirozene obchodni styky s onemi novymi uzemimi, ktere byly nam trvale zajisteny jako odbytna uzemi, nybrz ze pri navazovani obchodnich styku, pri celem zahranicnim obchodu venovala se hlavne pozornost onem statum, ktere zemepisne i jinak nebyly vlastne nasimi prirozenymi zajmy.

S nejvetsi radosti bychom vitali, kdyby nastala jiz nejaka zmena k lepsimu. Vite, ze pro nase hlavni vyvozni predmety jako drevo, textilni a skelne zbozi atd., z casti tez, ac jen z male casti, pro hospodarske produkty, bylo by naprosto zapotrebi, abychom se pokusili, nebo aby se vlada pokusila; aby objevila ona nova uzemi pro odbyt, aby neupadl nas hospodarsky zivot zase v takovou krisi, v jake se nyni naleza. Nejednali jste ciste z praktickych zajmu, nybrz tvarili jste se spise jako vitezove. Obchodni styky jste navazovali spise s temi staty, ktere vlastne obchodne-politicky prichazeji pro nas mene v uvahu. Jest dostatecne znamo, ze za techto okolnosti nastal pripad, ze jsme vyvazeli do Svycarska a kdo vi kam jeste a ze tim vlastne pak byl provaden reexport a ze stat a z casti take prumysl mel z toho ujmu.

K veci same nyni. Republika trva jiz po dve leta. V techto dvou letech bylo vice nez dosti prilezitosti, aby bylo zmeneno veskere hospodareni, cela administrace a vsechny styky. Prumysl se mel vice podporovati a povznaseti, nemelo se jej mensim i vetsim sikanovanim tyrati, a melo se vyvarovati vsemu, co by prumysl, ktery ma tak ohromny vyznam pro veskery zivot hospodarsky, poskozovalo. Chapeme docela, ze se vlada se sveho hlediska snazila, zabraniti kazdemu poklesu ceskoslov. koruny, ale vime tez, ze tak cinila jen z duvodu ciste valutovych. A co jest hlavni veci, zazili jsme za drivejsiho ministra financi, ze bylo cele nase narodni hospodarstvi poskozeno, ze se neplnily nejdulezitejsi obchodne-politicke podminky jen z toho duvodu, aby nebyla nase koruna jeste vice na venek znehodnocena. Myslime proto, ze tento plan pro zrizeni uradu pro zahranicni obchod prisel jiz pozde, a to, co nyni se dela, jest zase jen - odpustte mi ten vyraz - jen zaplatovani. (Souhlas nemeckych senatoru.) S nejvetsi radosti bychom vsak uvitati, kdyby nastal konecne jiz nejaky obrat v tomto smeru. Obavam se ale, a to pravem, ze i zrizenim uradu pro zahranicni obchod podstata veci zustane vlastne nedotcena, zvlaste ne v te forme, jak byl zakon zpracovan. Jest to tentyz byrokratismus, ktery se ma znovu zavesti i do tohoto uradu, jako do vsech ostatnich. Neni to to, ceho bychom si v zajmu narodohospodarstvi prali. Vite, ze az podnes postavila vlada cinskou zed kolem tohoto statu, cinskou zed v tom smyslu, ze jsme se uzavreli ode vsech prirozenych odbytnych uzemi, na misto abychom vyhledavali a navazovali styky se sousednimi staty, o cemz se jeste chci zminiti. Nastal tak pripad, jak jsme nyni zreli, ze jsme k vuli ruznym malichernostem hresili proti narodopolitickym zajmum statnim. Mohl bych uvesti pripady, jak na pr. v zapadnich Cechach bylo po mesice odpirano dovozu urcite strojove soucastky, ktera stala pouze 600 K, a v tomto state nebyla naprosto k mani, z kterezto priciny se prestalo pracovati a nekolik set delniku zustalo bez chleba. Nejen ze takovym pocinanim se skrtil prumysl, avsak poskodilo se tim tez veskere narodohospodarstvi. Vseobecne se dnes nyni mluvi, ze nas a cely ostatni svet muze zachraniti pouze prace. I my se pripojujeme k tomuto heslu, ze jedine tvorenim novych hodnot mohou byti nahrazeny hodnoty, jez byly zniceny dlouholetou valkou. Toho vsak nelze dociliti politikou, ktera se pohybuje pouze ve smeru, ze se k vuli malichernostem cely prumysl skrti a sta, ba tisice delniku prichazeji o svuj chleb. Timto se ovsem neusporadaji ani statni finance, ani se nevytvori nove hodnoty, aniz bude lze resiti timto zpusobem vsechny problemy. Dovolte mi pri teto prilezitosti jen nekolik poznamek. Pro obtize, jez byly stale ve styku s Nemeckem, pro obtize pri dovozu ruznych surovin, pro stizene obstaravani onech predmetu, jez lze tezko u nas dostati a nebo vubec jich zde neni, pro vsechny tyto okolnosti se stalo, ze nemuze nas prumysl prosperovati jako prumysl v jinych statech. Pohledte jen na potlacene nemecke Rakousko, na tento stat, ktery zajiste nejhure z valky vyvazl. Ale takove pomery jako u nas tam nenaleznete. Tam jest prumysl na zcela jinem zaklade nez u nas. Nasledky toho jsou nyni u nas ty, ze ponevadz jednotliva odvetvi prumyslova - jako na pr. textilni prumysl - jezto ve state neni nutnych vyrobnich prostredku a proto prumysl jest odkazan na dovoz touto zvracenou politikou jest nejen prumysl skrcen, nybrz stupnuje se stale nezamestnanost delnictva. Na druhe strane jest opetne snaha, zrusiti co mozna podporu nezamestnanych, a sice zase, aniz bych v tom spatroval nejaky narodni chauvinismus, ponejvice v nemeckych uzemich, ponevadz jsou ta zejmena kraje prumyslove. Proto jest tam take samozrejme nezamestnanost, bida a nouze nejvetsi. Mezitim, co na jedne strane se cini vse, aby se povznesl prumysl, na druhe strane se podpora nezamestnanych vsim moznym zpusobem skrti, jako se stal ku prikladu takovy pripad u nas, kde delnikum, jiz maji doma starou 70 az 80tiletou matku, ktera jiz vubec nemuze pracovati, nybrz vlastni deti ji vydrzuji, nedava se vubec zadna nebo jen 1 K denne podpory, jezto maji pry nekoho, kdo udrzuje domacnost, totiz onu starou matku. Takovych a podobnych pripadu bych vam mohl uvesti na tucty, abych dokazal, ze se na jedne strane nepodniklo toho nejpotrebnejsiho ku povzneseni prumyslu, na druhe pak strane ze se odnima veskera existencni moznost nevinnym delnikum, kteri se nezavinene stali nezamestnanymi. Velecteni pritomni! V teto otazce se nejedna pouze o veci, ktere souvisi s obchodni rovnovahou. Jest samozrejme, ze kazdy stat, jenz chce dospeti na zdravy podklad, musi se snaziti, aby byla jeho obchodni bilance nikoliv pasivni, nybrz aktivni. Tato otazka uzce souvisi s vyvozem nasich vyrobku a s dovozem onech soucastek, kterych nutne potrebujeme. Chtel bych jeste zdurazniti - a toho si budiz novy urad v budoucnosti pametliv, ze se nesmi na tuto vec pohlizeti ciste jen z hlediska obchodne-politickeho, nybrz ze se musi zaujmouti jine stanovisko k onem soucastkam, jez jsou potrebny pro denni zivot narodu v tomto state, a ze musi si tedy stran techto veci stanoviti urcity plan. Musi se presne stanoviti, ceho jest zapotrebi, a musi se pak toto potrebne mnozstvi v cas obstarati, abychom neprichazeli pak opetne do takove situace, jakou prozivame nyni v krisi zasobovaci, abychom si pak nemusili rici jednoho krasneho dne, jak se o tom jiz v jine souvislosti mluvilo: tTed nemame nic,T a nez bude lze neco dopraviti jest jiz pozde a bida tim vice vstoupla.

Promluvil bych pri teto prilezitosti nekolik slov o agende a slozeni tohoto uradu pro zahranicni obchod. Bylo jiz receno v druhe snemovne, ze urad tento vlastne neni zadnym uradem, nybrz ministerstvem. A jest nyni samozrejme, ze na zaklade § 85 ustavni listiny jest tento postup protiustavni, ponevadz podle ustavy jedine zakonodarnemu sboru prislusi pravo predpisovati agendy. Zde vsak jiz ministerstvo bylo a pro ne byl teprve nyni zrizen vlastne urad, a tento urad, trebas ze jest to od druhe strany popirano, neni uradem, nybrz ministerstvem samym. Tento postup nesrovnava se tedy s ustavou.

Pripojuji nyni jeste velice dulezitou otazku v uvahu, totiz otazku, proc my socialni demokrate nemuzeme pro zakon hlasovati. Nemuzeme pro tento zakon hlasovati, a sice nejen proto, ze zrizeni tohoto uradu jest samo sebou protiustavni, ale ponevadz podle predpokladu nezrusi tento novy urad byrokracii, nybrz tato se v tomto novem urade jen jeste vice zakotvi. Bylo by tedy samozrejme, aby se pri slozeni tohoto uradu a vsech jeho odvetvi nevychazelo ani z hlediska narodniho, ani jakehokoliv jineho nevecneho hlediska. Nebot nac jsme v tomto state, pripoustim, ze i v Rakousku, dodnes stale stonali? Usilovali jsme vzdy o to, aby ve vsech uradech statnich a na vsech dulezitych mistech spravy statni byli lide, kteri maji skutecne porozumneni pro tyto zalezitosti, lide odborne vzdelani, a nikoliv aby tyto urady byly osazovany ze stanoviska stranicko-politickeho a zpusobem protekcnim. Agendy tohoto ministerstva jsou pro nas vsak tak dulezite - i pro nas budouci vyvoj, ze musime bezpodminecne zadati, aby slozeni tohoto uradu delo se ciste se stanoviska praktickeho a nikoliv snad ze stanoviska narodnostniho. A nema to zajiste niceho spolecneho s vecmi narodnostnimi, jestlize zadame, aby pri slozeni tohoto uradu a vsech jeho odvetvi postupovano bylo podle principu vetsiny, tak jak jej predstavuji pomery v parlamente, aby obsazen byl tento urad bez ujmy narodnostni skutecnymi odborniky. Jest prece samozrejmym, jestlize nejvetsi dil prumyslu naleza se v nemeckem uzemi, ze nas pozadavek neni zadnym pozadavkem narodnostnim, nybrz pozadavek ciste prakticky a prirozeny, aby slozena tohoto uradu bylo takove, aby v nem byli tez zastupci onoho prumyslu, ktery jest ve state nejvice zastoupen. Rikam-li prumysl, nemyslim tim snad nejakeho podnikatele, nejakeho odbornika na poli prumyslovem, nybrz myslim, ze delnicke organisace - delnictvo samo, bude v tomto urade slysano. Velmi dlouho by trvalo, kdybych zde mel vyjmenovati vsechny ony urady a instituce, v kterych dosud nemaji ony statisice nemeckych delniku zadneho zastoupeni. Myslime tedy, ze se zde musi postupovati podle tohoto hlediska a podali jsme o teto veci minoritni navrh. Jest zajiste vlastne potesitelnym znamenim, ze ministr, ktery tomuto resortu rozumi, prohlasil pri vstupu do sveho uradu, ze odstupuje jako spravni rada Zivnostenske banky, ponevadz by se to nesrovnavalo s jeho novou funkci. V tomto ohledu bychom mohli byti ponekud uklidneni, my vsak musime shledavati, ze jsou jeste dnes stale vlivne osobnosti teto snemovny ve spojeni s nejvetsim peneznim ustavem, ktery pusobi tak mocnym vlivem na celou nasi zahranicni politiku, specielne v otazkach hospodarskych, ze jest ku pr. byvaly ministr Rasin dnes jeste zastupcem, clenem spravni rady tohoto penezniho ustav. A ja toho nemohu skutecne pochopiti, ze jest to zakazano, aby snad nektery z nas zde mohl byti namestkem starosty nekde na vesnici a zaroven zde senatorem a nebo poslancem, ac jest s tim spojeno jen mnoho prace, ze vsak tak vlivny clen snemovny muze byti zaroven clenem takoveho penezniho ustavu, coz nenese tisice, desetitisice, nybrz statisice, kdez ma osobni zajem na tom, aby takovy ustav pracoval ne vzdy ku blahu naroda, nybrz ku blahu nekolika kapitalistu a spravnich radu. Jak je to mozno? Jak je dale mozno, ze takovi lide mohou stale jeste udavati ton a pusobiti svym vlivem v zakonodarnych shromazdenich? Prejeme si proto a vitame skutecnost, ze se alespon slibuje, ze se v tomto smeru povznese nas cely hospodarsky zivot a ze tim zapocne tento urad - toto ministerstvo, ze zavladne konecne zase poradek v dejinach. My vitame tuto okolnost, pres to vsak nemuzeme pro tento zakon hlasovati, jak jsem se byl jiz zminil, ponevadz cele vybudovani zakona neni takove, jak bychom si v zajmu veci prali, ponevadz tento zakon jest velmi neuplne a malo logicky propracovan, jak muzeme pozorovati ve mnohych zakonech, ktere vysly behem tohoto puldruheho roku, ponevadz konecne chceme odstraniti onen byrokraticky dech v tomto state.

Prosim vas, co nam prospeje nejdemokratictejsi volebni pravo, jak rikate, co nam prospeje Narodni shromazdeni, co nam prospeje tato snemovna a i kdyby bylo jeste zrizeno deset takovych instituci, neprospeje nam to niceho, pokud se nedostavi zmena ve statni sprave, pokud budou urednici v raznych uradech delati to, co sami chteji. Dokud se tak nestane, nezjedname poradek; byt bychom meli trebas nejlepsi zakony a nejlepsi nazory. Prichazim k mistu, kdez se v zakone pravi, ze poplatky atd., ktere v tomto smeru maji byti placeny za povoleni importu nebo exportu, maji byti urceny timto uradem. Panove, to prece neni zadny kolkovy poplatek! Jest to neprima dan, ktera ma byti uvalena na toto zbozi. Pravo pak, predpisovati dane, nemuze miti nejaky urad, ba ani ministerstvo, nybrz pravo to ma pouze zakonodarne shromazdeni jako takove. Zadame proto, aby tyto poplatky byly urceny jen od sboru zakonodarneho - od Narodniho shromazdeni, a aby byla vyzvana vlada, aby v tomto smeru vydala zakon. Bylo nyni namitano i ve vyborovem zasedani, ktere se vcera odbyvalo, ze by to byl tak komplikovany apparat, ze by to vedlo v tomto smeru jen ku zdrzovani, zavadam a prekazkam v celem obchodnim vedeni. Myslim vsak, ze nemuze byti cela vec tak zla, nebot, budou-li zde vydany potrebne predpisy urcitym zakonem, k tomu ustanovenym, pak muze byti prave tak jako v jinych vecech, pokud se jedna o dane, vydan zevrubny predpis zakonny.

Damy a panove, ve vasem vlastnim zajmu meli byste tak ciniti. Ve vasem vlastnim zajmu, abyste vyvratili venku - v nemeckem uzemi, v nemeckem prumyslu konecne nazor, ja rikam zatim nazor, ze jest nemeckemu prumyslu oproti ostatnimu prumyslu krivdeno. Jestlize dnes budete zase tak jednati, ze veskerou agendu predate korporaci, kde Nemci pravdepodobne nebudou miti nutneho vlivu, pak venku ono mineni jeste posilite; zdali tomu tak v jednotlivych pripadech opravdu jest, nechci zkoumati, mineni ono vsak posilite, ze jednomu prumyslu, jedne casti prumyslu, prumyslu nemeckemu jest krivdeno ve prospech ostatniho. Jiz proto by bylo zapotrebi, aby zde byly stanoveny vseobecne zasady, jak se strany vlady, tak se strany zakonodarneho Narodniho shromazdeni a aby to nebylo ponechano libovuli urciteho uradu. Takove jest tedy nase stanovisko v teto otazce. Jest samozrejme nasim skutecnym pranim, abychom spolupracovali a my bychom svoji praci prislibili, kdybyste nam poskytli moznost, abychom mohli v techto uradech spoluraditi, spolupusobiti a spolurozhodovati. Samozrejme budeme vitati okolnost, bude-li mozno uvesti trochu poradku timto novym uradem do celeho hospodarskeho systemu. Sprava musi byti jiz konecne demokratisovana, musi podle okolnosti prejit i pres jednotlive veci, ktere byly dosud smerodatne, a musi byti posuzovana z moderniho hlediska pri takovych vseobecnych hospodarskych otazkach, pri kterych prichazeji v uvahu nejen zajmy jedne narodnosti, nybrz zajmy vsech narodnosti a celeho statu.

Tedy jeste jednou:

Z uvedenych ode mne pricin nemuzeme pro tento navrh hlasovati; chceme vsak vysloviti prani, aby vsichni smerodatni cinitele nestranne a bez ohledu na narodnost se snazili, privesti konecne poradek do naseho hospodarstvi. (Souhlas a potlesk nemeckych senatoru.)

Predseda (zvoni): Dalsi slovo ma recnik pro pan senator Lisy.

Senator Lisy: Slavny senate! Po politicke debate pristupujeme k reseni hospodarske otazky vyznamu velikeho, o zrizeni uradu pro zahranicni obchod. Vitame tuto predlohu se stanoviska celonarodniho, nebot zahranicni obchod jest prednim z cinitelu naseho narodniho hospodarstvi, rozhodujicim o platebni bilanci, o nasi mene, a dovozu surovin nezbytnych pro vyrobu, jest dulezitym cinitelem ve vyzive obyvatelstva, pokud ji nemuze obstarati domaci produkce.

Predlozeny zakon jest energickym krokem vlady k upraveni pomeru v nasem hospodarskem zivote, v nemz valka zanechala rozervanost, desorientaci, do nehoz povalecna doba zanesla upadek moralky; nesolidni spekulaci, protekci, korupci i vydirani, coz vyvolalo velike skody, ktere nejdou jen do milionu, ale ktere, bohuzel, dosahuji miliardy na ucet statu i sirokych vrstev lidu. Upadek obchodni moralky a neprirozene hospodarske pomery, jakoz i rozrusena hospodarske situace svetove, konecne i diktat kapitalisticky dohodovych statu pusobi zhoubne i u nas, ponevadz zastihly mlady stat v priboji nebezpeci politickych, v tezke pocatecni praci budovaci a s rostouci netrpelivosti pracujiciho lidu, ktery jiz dosti dlouho trpel mlcky a pravem cekal, ze stat s jeho pravy politickymi da mu i prava hospodarska a socialni zabezpeceni. Jsem presvedcen, ze veskeren lid v Ceskoslovenske republice zijici bez rozdilu narodnosti vola po osvobozeni z nesnesitelnych pomeru hospodarskych, ceka energicky cin, novy system prace hospodarske ve state. Prozrazuji-li zastupcove nemecti neochotu podporovati zrizeni uradu pro zahranicni obchod, cini tak jiste jen z politickych duvodu, ale nikoliv vecnych. Oni vedi dobre, ze jejich prumysl, obchod, zivnosti, vyrobni druzstva, zemedelstvi stejne potrebuji ochrany. Na schuzich, na demonstracich take se toho dovolavaji. A jest to velka neuprimnost, jestlize v poslanecke snemovne i v senate nehlasuji pro predlohu navrzeneho zakona a pri tom obvinuji vladu, ze se nestara o ozdraveni hospodarskych pomeru.

Zatim, co politicke kruhy nemecke se nemohou vziti do novych pomeru statnich, vidime, jak nemecti vyrobni cinitele, a to jak prumyslnici tak delnici, na spolecnych poradach s ceskymi zastupci resi otazky hospodarske uplne beze strachu o svou narodnost.

Opravdu usmev musi vyvolati, kdyz slysime z ust nemeckych politiku prohlaseni, ze neuznavali naseho ceskoslovenskeho statu v teze dobe, kdy v kuloarech stoji nemecke deputace, ktere zadaji od statu podporu, ochranu a vyhody. Nejednou v masce nacionalniho bojovnika hrozili nam neuprosnym krajnim bojem, odpiranim dani, pasivni resistenci. A v teze dobe v Jablonci nad Nisou jejich politicti strannici nemecti, sklarsti exporteri, zadaji ceske pisemne uredni overeni, ze jsou ceskoslovenskymi obcany, aby jejich zbozi na zahranicnim trhu v dohodovych statech melo odbyt, a nebylo stihano bojkotem. Jsem presvedcen, ze kdyby ta osvedceni, ze jsou ceskoslovenskymi obcany, nedostali, ze prijdou sem deputace a ze budou si stezovati vlade, ze se jim deje krivda a bezpravi.

Opakuji, ze vsichni obcane bez rozdilu narodnosti a politickeho presvedceni uvitaji snahu vlady ozdraviti a upraviti hospodarske pomery, nebot vsichni citime tu tihu domaci i zahranicni situace. Znalci hospodarskych pomeru vyslovuji obavu, ze jsme nejen v hospodarske krisi nejvetsiho rozsahu, ale ze primo stojime pred katastrofou. A v nekterych oborech vyrobnich nastaly jiz pomery primo povazlive, jako v prumyslu textilnim, kde hrozi zastaveni prace a tim nezamestnanost delnictva, tedy nove zatizeni statnich financi podporou v nezavinenem nezamestnani a delnictvu hrozi nezavinene zivoreni v bide. Vlada nesmi dopustiti, aby delnictvo bylo propousteno z prace, musi ihned vysetriti priciny zastaveni prace a zadati tovarniky vsech oboru vyrobnich, aby v dobe spatne konjunktury prinesli urcite obeti. Neucini-li vlada opatreni, budeme miti, panove, ne desetitisice, ale statisice delniku propustenych z prace, a v tom jest nove nebezpeci bolsevicke, ponevadz podvratne zivly nicive pusobi pro sve idee a klid republiky bude velmi vazne ohrozen.

Pozoruhodno jest, ze krise take zastihla prumysl sklarsky, ozdobny a luxusni, tak zv. jablonecky, ktery mel primo bajecnou konjunkturu. Rikalo se, ze Jablonec je nova Kalifornie, a jeho castecnou stagnaci nezavinila japonska konkurence, ktera leti celym svetem, nybrz to, co jsme s uspokojenim vitali, totiz zlepseni nasi valuty. Pri nizke valute nasi vydelali exporteri nemecti ohromne penize. Nikdy za Rakouska nevedlo se tak skvele Nemcum jabloneckym jako v Ceskoslovenske republice, cimz se take netajili. Ve sklarskem prumyslu jabloneckem neni nebezpeci trvaleho upadku, dobre zbozi bude miti stale odbyt, a je potrebi, aby cesky sklarsky prumysl byl schopen svetove konkurence, aby dobyl trvale zahranicniho trhu. K tomu prispivati musi zvysene odborne vzdelani ceskych sklaru a proto zadam, aby ministerstvo pro zahranicni obchod venovalo nejvetsi pozornost ceske sklarske skole, ktera ma byti pocatkem letosniho skolniho roku otevrena v Zeleznem Brode. Domackemu prumyslu musi ministerstvo pro zahranicni obchod venovati svoji podporu, ponevadz prumysl domacky ve vetsine vyrabi exportni zbozi. Je to nejen prumysl sklarsky, je to prumysl pekarsky, brouseni drahych kamenu, sitkarsky, krajkarsky, hrackarsky a tkalcovsky. Poukazuji zejmena na domaci prumysl tkalcovsky, ktery zamestnava ponejvice nejchudsi horsky lid. Na Jilemnicku na priklad vyrabeno bylo zbozi, ktere exportovano bylo pred valkou lacino do Anglie a odtud jako anglicke zbozi vyborne jakosti zase do celeho sveta. Jen vydatna podpora vladni muze z bidneho tkalcovskeho prumyslu vytvoriti na podklade druzstevnictvi znamenity exportni prumysl domaci, ktery by zabezpecil existenci horskeho obyvatelstva, jez jest jiz bidou a nemocemi zdecimovano. Ocekavame, ze ministerstvo obchodu venuje pri nejmensim takovou pozornost chudemu domackemu prumyslu jako bohatemu prumyslu tovarnimu.

Nemohu si pomoci, ale tvrdim, ze cela nase administrativa ma spoluzodpovednost na neutesenych pomerech hospodarskych. Nemuselo dojiti k takovym smutnym pomerum, kdyby narod v revoluci stojici mel byval vice sily a duslednosti, aby vzal spravu veci do svych rukou. A to skutecne do slova, t. j. kdyby byl na prva mista postavil vyzkousene sve lidi a nedbal na pragmatiky a na stare byrokraticke predpisy, kdyby nebyl rehabitoval mnohe pseudorepublikany, jichz laska k novemu statu stoupa a klesa podle vyse platu a hodnostni tridy, a vedle toho podle velikosti postrannich zisku. Jiz nekolik recniku zde mluvilo o ociste v uradech a ja pripojuji se k tomu. My mame vyborne a dobre uredniky v ministerstvech, ale tito jsou zastrceni v ruznych koutech a na prednich mistech sedi ti, o nichz plati heslo, ze drze celo je lepsi nez popluzni dvur. Ja zadam znova durazne o revisi ve statnich uradech a o zjisteni u kazdeho urednika jeho zpusobilosti a schopnosti a v prve rade jeho vernost k republice. (Tak jest!) Je nutno dati celou radu uredniku do pense, odstranit je s prednich mist a vuli stalym vytkam, ze by tim byla republika nejak poskozovana, ze by zatizen byl pensijni etat, vazeni panove, tvrdim, ze to, co dame na odstraneni techto neschopnych anebo i zlocinnych uredniku, ziska zase republika na usetreni tech skod, ktere byly republice jiz zpusobeny.

Radim panum ministrum, aby prohledli sva ministerstva a v prve rade panu ministru vyzivy, ktery chvalitebne chodi casne rano kontrolovat trhovce, ale nepodiva se, jak se na tri kroky od neho radi v ministerstvu vyzivy. Tam sedi cela rada povysencu, kteri maji na svedomi spatne zasobovani v minulem roku, a ja jsem presvedcen, jest-li v jejich rukou bude zasobovani na priste, dozijeme se hrozneho zklamani v otazce zasobovani drobneho naseho lidu. (Hlas: Jest treba ho na tyto odborniky upozorniti!) On je zna, rikal jsem mu to. Uvedu strucne, jake hrozne skody zpusobila neschopnost nebo nesvedomitost uredniku! Spravni komise statniho uradu pro tuky chtela vyuzitkovati na jare lonskeho roku vyhodne konjunktury k nakupu potrebnych tuku na vyrobu mydla. Zadala, aby byl povolen dovoz. To bylo nekolikrate zamitnuto. Ale na podzim musela vlada koupiti tyto tuky, ponevadz jevil se krajni nedostatek mydla, a musela platiti suroviny 4krat az 10krat vice nez jak by je byla mohla koupiti v dobe jarni. V dobe jarni staly 3 az 8 korun, v dobe zimni 30 az 40 korun. Mydlo jadrove, ktere dnes se vyrabi a prodava konsumentum za 33 K za k, mohlo se prodavati dnes se ziskem pro stat za 10 K 1 k. Dnesni minimalni spotreba mydla 180 vagonu mesicne mohla pri vcasnych nakupech byti porizena za 260 milionu korun. Pri dnesnich cenach vydava obyvatelstvo republiky na mydlo toto rocne 1,296,000,000 K, tedy pres 1 miliardu prohospodarila republika proto, ze nebyly vcas, kdyz tukovy ustav chtel, zakoupeny lacine suroviny. Mydlarsky prumysl jest v cele Evrope nejvetsi u nas. Mohl by pri sve vykonnosti a vcasnem nakupu surovin, ktere se mohly ziskati rovnez na uver lonskeho roku, vyrobiti mydla nejmene za 1 miliardu pro vyvoz. Co by ta miliarda dnes pro nas znamenala!

O obchodnim rozhledu rozhodujicich mist v ministerstvu svedci nasledujici pripad: Koncem listopadu dalo ministerstvo financi pisemne schvaleni na nakup 197 vagonu tuku k vyrobe mydla; v dusledku toho byla koupe uzavrena; avsak kdyz koncem ledna doslo k castecnemu placeni a pozadovani valuty, vydalo ministerstvo vynos, jimz cely obchod stornovan, ac zbozi pevne zakoupene bylo jiz na ceste. Pri pridelovani valut dochazelo k velmi zajimavym pripadum. Tak v okamziku, kdy anglicke libry dostoupily k nejvyssimu bodu, prideleno bylo statnimu ustavu pro tuky - ac o to vubec nezadal - 60,000 anglickych liber. Tim utrpel statni ustav cili statni pokladna obratem ruky ztratu 1 milionu korun. Klasickym dokladem o porozumeni pro potreby statu jest otazka dovozu cizozemskych tuku jedlych. Obchod na dodavku dvanact set vagonu kokosoveho masla s tAmprouT uzavreny stal republiku pres 50 milionu korun ztraty, o kteryzto obnos muselo byti placeno vice, jezto smlouvy uzavirany lidmi, kteri z neznalosti dopravnich pomeru zavazali republiku opatriti volny lodni prostor. Dalsi sta milionu ztraty z tohoto obchodu s tAmprouT vznikly tim, ze zbozi bylo jiz placeno v holandskych zlatych, kdezto valuta vcas splatnosti byla opatrena za kurs trojnasobny. Panove na povolanych mistech nechteji rozumeti neb nerozumeji svym ukolum, poskozuji republiku, ohrozuji obyvatelstvo v jeho vyzive. Doklad toho z posledni doby: V mesici breznu odmitnuta nabidka sto vagonu sadla spolecnosti pro zasobovani Francie a Belgie za vyhodnych cen na petilety uver s oduvodnenim, ze nedostatek tuku u nas neni, ze tuku mame u nas dosti. A pri tom jsme na venkove zadny tuk nevideli. Odmitnutim teto nabidky zamitla vlada nejmene 300 milionu korun, jez mohla utrziti za sadlo, a mela tento obnos na 5 let k volnemu pouziti.

Vazeni pratele! Zajimavy zjev, jak se provadi nakup, jest nakup dobytka pro sokolsky slet. Jista bratislavska firma nabidla ministerstvu, ze koupi 200 volu potrebnych na Slovensku uplne bez halere vydelku jen za rezijni cenu. Tato nabidka byla zamitnuta a v ministerstvu vyzivy byla dana legitimace k nakupu jistemu zidovskemu podnikateli, pres to, ze toto druzstvo chtelo ciniti nakup pod dozorem zastupce Sokolstva. V ministerstvu vyzivy vidime, ze jsou tam lide, jimz nejde o to, aby se nakupovalo lacino, nybrz aby se nakupovalo co nejdraze, aby se vysoke ceny udrzely. Prijdeme tam s deputaci a zadame lacine tuky. Oni nam doporucuji za ketaskou a lichvarskou cenu Schichtuv Ceres za 47 az 50 K, anebo americke sadlo za 34-46 K.

Vazeni panove, vidime vsak take neporadek v oboru zasobovani obilim a brambory. Ja sam byl jsem; pritomen tomu, kde takovy pan rada, ktery ma v rukou exportni zalezitosti vyzivy, tvrdil nam, ze ma dostatek brambor i obili a ze nepotrebuje nakupovat. A pri tom byl nedostatek takovy, ze byly boure a demonstrace, ze lid znasilnil okresni politicke uredniky, kteri jiste nemaji na tom zadne viny, nybrz ti, kteri zde tyto hrichy na vyzive pachaji. Tito urednici, kteri konaji naprosto svou povinnost, jsou pak nevinne sikanovani za hrichy pravych hrisniku na nejvyssich mistech.