Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 6. schuze (obsah, prilohy) |

Schuze zahajena v 11 hod. 30 min. dopol.

Predseda: dr. Horacek.

Mistopredsedove: Klofac, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Stojan, dr. Vlcek.

129 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Tusar, odb. prednosta ministerstva veci zahranicnich prof. dr. Hobza.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Dovoluji si zahajiti schuzi senatu.

Podle § 2. odst. 4. jedn. radu obdrzel dovolenou p. senator dr. Krupka na dnesni schuzi, ale je pritomen, ze ano? (Hlasy; Ano!) Dale p. sen. Sevcik na dnesni schuzi, jakoz i vcerejsi.

Pan sen. dr. Osvald zada za udeleni dovolene na 8 dni.

Podle. § 2. odst, 4. jedn. radu zadam pp. senatory, kteri souhlasi s udelenim zadane dovolene, aby zvedli ruku. (Deje se.).

To jest vetsina. Dovolena jest udelena,

Z predsednictva prikazano bylo vyborum: Prosim pana tajemnika, aby to laskave precetl.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Z predsednictva prikazano vyboru iniciativnimu:

Tisk 17. Navrh sen. Sachla, Sabaty a soudr. na zabezpeceni dostatecneho pridelu benzinu pro pristi vymlat sklizne a nutnych hospodarskych vykonu pro pohon stroju, rezacek, srotovniku atd., jakoz i potrebneho pridelu petroleje k zimmimu obdobi, dosud silne postradaneho.

Tisk 19. Navrh sen. dr. Witta, Filipinskeho, Mechury a soudr. na upravu vyroby a prodeje cementu a vapna.

Tisk 20. Navrh sen. Sablika, Hrejsy, Hyrse a soudr. na upravu hospodareni pristi sklizni obili a brambor.

Tisk 24. Navrh sen. Luksche, Fritsche, Zulegera a soudr. na narodnostni rozdeleni pozemkoveho uradu.

Tisk 25. Navrh sen.Luksche, Fritsche, Zulegera a soudr. na zruseni statniho hospodareni obilim a ostatnimi zemedelskymi vyrobky.

Tisk 26. Navrh sen. dr. Ledebura, dr. Spiegla a soudr. na vypracovani navrhu na sestoupeni obou snemoven Narodniho shromazdeni, zastaveni nynejsich ustavnich zakonu atd. ustavnim vyborem.

Tisk 27. Navrh senatoru Luksche, Fritsche, Zulegera a soudr. na repatriaci valecnych zajatcu.

Tisk 28. Navrh senatoru Luksche, Fritsche, Zulegera a soudruhu na zrizeni zemedelskeho oddeleni na nemecke technice v Brne.

Tisk 29. Nalehava interpelace senatoru dr. Franty, Zdarskeho a druhu na vladu o plebiscitu na Tesinsku.

Predseda: Dovoluji si oznamiti, ze se ustavil zivnostensko-obchodni vybor:

predsedou zvolen sen. dr. Antonin Stojan; I. mistopredsedou sen. Cenek Lisy, II. mistopredsedou sen. Josef Thor; I. zapisovatelem sen. Simon Rohacek, II. zapisovatelem sen. Felix Casny.

Prikrocime k dennimu poradku. Na dennim poradu je predevsim

1. zprava vyboru ustavne-pravniho o.vladnim navrhu zakona, kterym se rozsiruje pocet clenu predsednictva senatu (tisk 21.), prvni cteni.

Zpravodajem je pan senator dr. Vesely. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Vesely: Vazeny senate! Pocet mistopredsedu je zahodno rozmnoziti, nebot nejde jenom o rizeni schuzi senatnich, nybrz take o rozhodovani o nekterych otazkach, ktere prubehem jednani senatniho se mohou vyskytnout. § 9. jedn. radu prikazuje predsednictvu - a sice schuzi predsednictva - celou radu veci, o kterych se ma kolektivne predsednictvo raditi a o kterych ma byti kolektivne rozhodovano. Jde tu zejmena o vyklad jednaciho radu, o hospodareni s obnosem, ktery pro senat je v rozpoctu ustanoven, dale o odnimani nahrad cili diet clenum senatu, kteri se nejak provinili, o vylouceni nekterych projevu clenu senatu a tedy vesmes o veci dulezite, a to nejenom formalne, nybrz i materielne. Zalezi na tom, aby pocet predsednictva byl nalezite rozmnozen, tak aby v nem mohly byti vsechny strany zastoupeny, a ma se pokud mozno, kazde strane opatriti moznost, aby se v nem mohla sucastniti a sve navrhy prednaseti. Za nynejsiho poctu 2 mistopredsedu to bylo tezko mozno a proto vlada jiz na pocatku zasedani senatniho prisla s navrhem, aby pocet mistopredsedu byl rozmnozen. Za poctu 4 mistopredsedu bude mozno spise opatriti zastoupeni ruznym stranam, a zejmena take stranam oposicnim, nez-li to bylo mozno nyni. Tedy to rozmnozeni poctu mistopredsedu je zajiste dulezito a zavazno.

Vybor ustavne-pravni pristoupil na tento navrh vlady, ktery je vhodny. Ovsem pri jednani svem uchylil se vybor ustavne-pravni od navrhu, ktery vlada predlozila a ktery obsahoval pouze rozmnozeni poctu mistopredsedu. Za podklad sveho jednani prijal vybor ustavne-pravni navrh sen. dr. Spiegla, zalozeny na jinem principu, totiz na principu, aby senat mohl pocet svych mistopredsedu rozmnoziti sam. Navrh ten jiste vyhovuje a svedci spise intencim po samostatnosti senatu, po tom, aby senat jednaci rad svuj - a do toho prece spadaji i mistopredsedove - upravoval vlastnim usnesenim (Zcela spravne.) a ve sve pravomoci vlastni. Proto jsme se nepridrzeli vladniho navrhu, nybrz upravili jsme osnovu podle navrhu, ktery dr. Spiegel predlozil. Jde o to, aby autonomii byly odstraneny prekazky, ktere v dosavadnim zakonodarstvi se vyskytly. Jde tu hlavne o odstraneni § 12. odst. l. zak. ze dne 29. unora 1920, ktery ustanovoval, ze maji byti 2 mistopredsedove. Krome toho jde o to, aby jednaci rad nas v § 5., ktery mluvi o 2 mistopredsedech, byl zmenen a take, aby byl nalezite upraven, cl. I. uvoz. zakona k jednacimu radu senatu, totiz aby tam autonomni pravo k zmenam jednaciho radu vztahovalo se vyslovne take na mistopredsedy, cehoz dosud nebylo.

Vzhedem k tomu navrhuje ustavne-pravni vybor, aby l. odst. § 12. zak. z 29. unora 1920 byl vubec vypusten, zrusen. Vysledek tohoto zruseni bude priznivy take proto, ze tim bude odstranen rozpor mezi obsahem tohoto § 12. a mezi jednacim radem snemovnim. Je zajimavo, ze se rozpor ten vyskytl, ponevadz § 12. ustanovuje, ze prvni, zahajovaci, ustavujici schuzi senatu ma zahajiti predseda vlady, ale riditi ze ji ma nejstarsi clen senatu, naproti tomu § 5. jednaciho radu naseho ustanovuje, ze tuto schuzi zahajuje ministersky predseda a ze da provesti ihned volbu predsednictva. Tedy jiste tu je rozpor nevhodny a je dobre, ze muzeme teto prilezitosti pouziti, abychom rozpor ten odstranili. Dale kdyz bude cl. I. zak. uvozovaciho k jednacimu radu doplnen slovem, ze senat ma pravo take ustanoveni o mistopredsedech autonomne meniti, tedy pak je senatu zcela nechano v jeho pravo-moci a v jeho svobode, aby si upravoval ustanoveni o mistopredsedech vlastni moci.

Ovsem mame pak zmeniti take ustanoveni § 5. a 9., kde se o dvou mistopredsedech mluvi, ale to ovsem bude ve vlastni pravomoci senatu a stane se to pouhym usnesenim senatu, nikoli uz zakonem.

Ustavne-pravni vybor proto navrhuje, aby tento strucny zakon, omezujici se na zruseni § 12, a na doplneni cl. I. uvozovaciho zakona k jednacimu radu senatu, byl senatem prijat a schvalen. (Vyborne!)

Predseda! K slovu neni nikdo prihlasen, debata odpada. Pristoupime k hlasovani.

Dam hlasovati o zakonu tim zpusobem, - ponevadz sestava jen ze tri clanku - ze dam hlasovati najednou o nadpisu zakona a vsech trech clancich, I. az III. soucasne.

Prosim, aby panove zaujali mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je zpusobily usnaseti se.

Prosim, aby panove, kteri souhlasi s nadpisem zakona, uvodni formuli, jakoz i s clankem I., II. a III. zakona v prvnim cteni, pozvedli se se svych mist. (Deje se.)

To jest vetsina. Zakon jest prijat v prvnim cteni.

Dalsim bodem denniho poradu jest

V listine recniku prichazi nyni k slovu pan dr. Ledebur-Wicheln. Prosim, aby se ujal slova.

Senator dr. Ledebur (nemecky): Vysoky senate, vysoce ctene damy a panove! Pri-hlasil-li jsem se ke slovu jako clen klubu nemecke krestansko-socialni lidove strany, nechci se dotykati, statopravnich a narodne-politickych stanovisk, na nichz my Nemci v tomto state stojime a ktere druzi recnici nemeckych stran vyznacili tak vyborne a zevrubne.

V tomto smeru postaci dojista prohlasiti, ze nemecka krestansko-socialni strana plne sdili tato hlediska, pripojuje se k nim, a neochvejne trva na statopravnim, ohrazeni, ucinenem Nemeckym parlamentarnim svazem v obou snemovnach Narodniho shromazdeni. Chtel bych spise strucne zkritisovati vsechny hospodarske pomery tohoto statu, tak macessky probrane v programovem prohlaseni pana ministerskeho predsedy. Nez vsak prejdu k jednotlivym politovani hodnym skutecnostem, jimiz trpi nas hospodarsky zivot v tomto state, memohu si prece odepriti, abych se mezminil o nekterych projevech panna ministerskeho predsedy, jez nejsou v bezprostredni souvislosti s hospodarskymi otazkami.

Pan ministersky predseda pravil v prvni casti sve reci: >Zaloba, ze nynejsi ustava jest oktroj, jest pravne neplatna a na dukaz uvadi, ze spojenecke staty uznaly cesky narod za valcici mocnost a novy stat uz pred konecnym rozpadnutim Rakousko-Uherska. Mezi obema temito skutecnostmi neni vlastne zadne souvislosti. Prohlaseni ceskeho naroda za valcici mocnost v okamziku, kdy k nemu doslo,nebylo nicim jinym nez smenkou na pozdejsi lhutu; nebylo to nic jineho nez slib, ktery mohl byti splnen teprve po vysledku valky. Nebot v okamziku, kdy doslo k tomuto uznani, nedostavalo se ceskemu statu ze ctyr pojmu, jez jsou povsechne zakladnimi pro pojem statu, tri a to zeme, lidu a vrchni hlavy statu, kdezto ctvrty predpoklad, uznani jinymi staty, tu ovsem byl, byt i take jenom castecne.

Co se vsak tyce usneseni prozatimniho Narodniho shromazdeni, nejsou to v republikansko-statnim smyslu zadne zakony nehlede naprosto k narodnimu stanovisku, ktere my Nemci k nim zaujimame; nebot dle vseobecne uznanych pravnich pojmu jest nutno k platnosti republikanskeho zakona, aby byl usnesen na podklade projevene vule zvolenych zastupcu vseho lidu a pravoplatne vyhlasen. Usneseni prozatimniho Narodniho shromazdeni, ktera se opiraji o revolucni pravo, jak sve doby tvrdil, nemylim-li se, pan ministr Hodza, nemohou byti povazovana za skutecne zakony v ocich ani nasich, ani opravdu demokraticky smyslejicich Cechu. Maji pouze diktatorsky vyznam. Revoluce, dovolavana v tomto pripade jako zdroj prava, jest nasilny akt, ktery vytvari novy pravni zaklad, na nemz ustavodarne shromazdeni muze se usnaseti o novych zakonech. Skutecnost revoluce, tot prevrat statopravniho zakladu, ale sama nemuze byti nikdy trvalym zdrojem prava.

Ministr prislibil dale, ze bude upraven pomer k cirkvi na >podklade rozluky<, pri cemz bude uplne setreno svobody nabozenstvi a svedomi. Zaruceni nabozenske svobody znamena nabozenskou toleranci a uctu k nabozenskym citum. Jest samozrejmy nasledkem demokraticke spravedlnosti. Tazi se zde pritomnych katoliku, zda byli v tomto state dosud ucastni one nabozenske tolerance, ve state, ktery zahajil prvni rok sveho trvani povalenim Marianskeho sloupu v Praze a v nemz byly od te doby urazeny nejsvetejsi nabozenske city a presvedceni zpusobem, ktery nemohu charakterizovati jinak nez slovem >kulturni ostuda<. Ponevadz pan ministersky predseda dotkl se rozluky cirkve od statu, musime jako zastupci nemecke krestanske lidove strany presne vyznaciti svoje stanovisko, aniz chceme se pousteti do podrobnosti teto otazky. Po nasem presvedceni jest stat jako tlakovy bohem chtena instituce. Uznavame autoritu statu jako takoveho stejne jako jeho opravnenych zastupcu. (Vykriky.) Prosim, abych nebyl vyrusovan, nevyrusoval jsem take pany vcera. Jsme si vedomi toho, ze jest nasi povinnosti davati statu, coz jeho jest a bohu, co jest boziho. Ale take soudime, ze stat ma se nejen chovati snasenlive ku vsem mravnim nabozenstvim, nybrz ze musi nad to priznati nabozenstvi jako nejdulezitejsi kulturni a mravni opore lidstva ve vystavbe statni organizace ono cestne misto, na ktere muze si plnym pravem ciniti narok vzhledem na svuj bozsky puvod a vyznam, jaky ma pro vychovu mladeze. Uceni a pestovani nabozenstvi jest v rukou cirkve. I kdyz cirkev jako organisace lidmi nesena take neni a nemuze byti bez chyb, nemuze prece stat, jemuz trochu zalezi na rodine jako zakladu kazde pospolitosti a na mravni zdatnosti dorustajicich generaci, postradati cirkve a predevsim cirkve, k niz prislusi 86 procent obcanu tohoto statu. Ci verite snad, ze pribyvani mladistvych zlocincu, nedostatecne vedomi povinnosti, nevaznost k autorite, zdivoceni spolecenskych mravu a upadek poctivosti v obchodnim zivote nesouvisi s bez-nabozenstvim? (Ruzne vykriky.) Odpustte, nechte mne domluviti. Nazor, ktery jsem zde vyslovil...(Ruzne vykriky.) Prosim, aby mi bylo dovoleno domluviti, nevyrusoval jsem take vcera. Tehoz nazoru, jaky jsem vyslovil, zda se byti take velmi smerodatny clen vlady, ponevadz si vyprosil pomoc cirkve na ochranu statni autority. Navrat k idealnimu krestanstvi, staremu skoro 2000 let, jest nevyhnutelny za kulturniho upadku, jaky dnes prozivame. Zijeme v dobe vseobecneho kvasu. Kolem nas zmita se massa narodu, usilujicich o nove idealy a cile. Nemuzeme vyrovnani techto proudu privoditi ani prikrou negaci, ani plemennou nenavisti, nybrz jenom tim, ze se vynasnazime porozumeti dusevnim silam tohoto hnuti a upotrebiti jich pro spolecne cile kulturniho a hospodarskeho pokroku. Pan ministersky predseda omlouval dale nedostatky spravy tim, ze byl nucen prevziti nasi, t. j. rakouskou spravu. Rakouska administrativa nebyla nikterak vzorna. Ale mela vytecnou pater v prostem, povinnosti dbalem nemeckem stavu urednickem, jez stalo mimo politicke proudy, v onom urednickem stavu, ktery jste zde zatlacili vsude z narodnich duvodu a namnoze pripravili o chleb. A co jste dali na jeho misto? Mate nejen vice uradu, nybrz v uradech namnoze dvakrat, take trikrat tolik uredniku jako drive. Nechci souditi ukvapene o zpusobilosti nebo nezpusobilosti tohoto mladeho urednictva, ale skutecnost sama, ze personalni stav ceskoslovenskych statnich drah, pocitano na kilometr trati, jest vic nez dvakrat tak vysoky, jako ve starem Rakousku, pripousti malo priznivy zaver o osobni zpusobilosti jednotlivcove. U rakouskych statnich drah pripadalo na 19.470 tratovych kilometru asi l14.540 definitivnich zrizencu; v Ceskoslovensku, pripada na 8700 tratovych kilometru okrouhle 110.000 definitivnich zrizencu. Za takovych okolnosti neni divu, ze ceskoslovenske statni drahy konci obrovskym schodkem; a ze to neni nutne, dokazuje fakt, ze soukroma draha v severnich Cechach, Ustecko-teplicka, ktera plati stejne mzdy a pocita se stejnymi bremeny,vyplaci letos dividendu 5 procent.

Dle udaju nemeckeho agrarniho casopisu jest z 13 1/2 milionu obyvatelu ceskoslovenske republiky 700.000 civilnich statnich zrizencu. To jest uspech, s kterym jste ojedineli nejen v Evrope, nybrz v celem svete. Pred prevratem bylo u prazskeho policejniho reditelstvi 14 politickych agentu, dnes jest jich tam pres 70. Bylo-li stare Rakousko nazyvano policejnim statem, pak, odpustte, nemuzeme tento stat oznaciti jinak nez slovem >republika tajnych<. Pan ministersky predseda projevil take prani, aby se ve statni sprave peclive hospodarilo a setrilo. Nemam priciny, abych pochyboval v tomto smeru o uprimnosti pana ministerskeho predsedy; ale jak souhlasi s timto jeho zboznym pranim okolnost, ze za jeho ministerskeho predsednictvi plytvaji nejvyssi vladni mista penezi? Vyssi statni urednici a cetni soukromnici, kteri nasli cestu ku statnim zlabum, neziji, jak se zda, tak spatne. Jak bylo by jinak vysvetliti, ze tato mala, prosta, sosacka Praha, jakou jsme drive zvykli znati, vyviji se nyni jako zivy trh parizskych toilett a vselijakeho luxusniho zbozi. Ziti a uzivati zda se, abych tak rekl, v jiste souvislosti s miliardovym schodkem statnim byti heslem v tomto state, jenz byl ministerskym predsedou prohlasen za mohutnou oporu poradku ve stredoevropskem chaosu. Uvedu vam nyni nekolik prikladu. Ve statnim ustave, ktery jest odtud vzdalen asi 100 km, pouzivali urednici, kdyz bylo jim provesti revisi ustavu, drive drahy a z nadrazi byli odvazeni kocarem.

Od prevratu prijizdi zdejsi zastupce vladni pravidelne automobilem z Prahy v dobe, kdy zemedelstvi ma nejvetsi potize s opatrenim benzinu pro mlaticky a motorove pluhy nebo vubec nemuze ho dostati. Dle mych informaci - nevim, jsou-li absolutne spravny - ma ceskoslovensky vyslanec v Londyne rocni plat 10,000 liber, t. j. dle dnesniho kursu 1,800.000 korun. Pred dvema mesici bylo to dokonce 3,400.000 korun. Rakousko-uhersky velvyslanec mel v r. 1914 plat 90,000 korun a jeste nektere funkcni pridavky. Jeste vice pritezujici jest, ze anglicky velvyslanec v Parizi, jenz zastupuje dojista vetsi risi, nedostava tak velikeho platu. V ceskoslovenske armade slouzi nekolik generalu, jichz rocni prijmy cini pul milionu az milion. Panove, po mem nazoru nepotrebuje narod, ktery neni s to produkovati generala, take zadne armady. Pokud mam informace, cita ceskosloveska armada 500.000 muzu. Zda-li techto 500,000 muzu jest zde proto, aby tvoril pro Francii do jiste miry vychodni armadu, ktera prosadi v danem pripade moci nasilny mir proti Nemecku, nebo zda-li tato armada jest urcena k tomu, aby drzela na uzde prirozene vznety privtelenych narodu, nebudiz rozhodovano. Mohl bych uvesti jeste celou radu prikladu, ale bojim se, ze to povede prilis daleko. To vse se deje pres to, ze pan ministr priznava nynejsi financni tisen statu, tisen, z niz neni vubec vychodiska, nepodnikne-li se konecne pokus, aby velike narodohospodarske ukoly, pred nimiz stojime, se resily za pomoci rozumnych odborniku mimo strannickou politiku. Pan ministr mluvil o financni stisnenosti. Nazval bych financni situaci statu radeji zoufalou, a to proto, ze diky dosavadni diletantske hospodarske a financni politice silne utrpela duvera v uverni schopnost statu a dale proto, ze pan ministr financi pres to, ze pan ministersky predseda varoval ve svem programovem prohlaseni pred financnimi experimenty, predlozil osnovu zakona o splaceni valecne pujcky, kterou zadny majitel valecne pujcky nemuze brati vazne a ktera, bude-li provedena, musela by zniciti tisice existenci a posleze miti za nasledek katastrofalni pokles kursu vsech ceskoslovenskych statnich pujcek. Pan ministersky predseda prohlasil velmi pripadne rozmnozeni produkce za jediny prostredek hospodarskeho ozdraveni. Ale praxe, provadena v tomto state, jest v prikrem rozporu se stanoviskem pana ministerskeho predsedy, ktere ostatne plne sdilime. Volnemu vyvoji zemedelstvi, prumyslu, obchodu a zivnosti se prekazi nevecnymi opatrenimi a zasahnutimi vlady, jez zrovna nepodporuji vyroby, neklid a nejistota prekazi hospodarskemu ozdravovacimu procesu. Zemedelstvi trpi stejne jako vsechny ostatni podniky naklady deset- az dvacateronasobne stoupnuvsimi a cenami nejpotrebnejsich prostredku provoznich. Trpi stejne jako vsechny ostatni podniky vysokymi mzdami, snizenou dobou pracovni a zmensenou ochotou k praci. Trpi statnim obhospodarovanim a znepokojovanim, jez jest nasledek opetovnych, o cas olupujicich soupisu a revisi. Mimo to jest vsak obzvlast postizeno v trojim smenu a to za prve ztratou provozniho kapitalu za valky, jehoz dodatecne opatreni jest nyni nemozne, za druhe umelym udrzovanim nizkych cen vsech zemedelskych vyrobku a za treti, pokud jde o stredni a velke podniky zemedelske, take pravni nejistotou, trvajici od vydani zakonu o pozemkove reforme. Statni obhospodarovani zemedelskych vyrobku, jak dnes existuje, zakazuje zemedelci jako jedinemu hospodarskemu, producentovi, aby vypocitaval cenu svych vyrobku dle vyrobniho nakladu nebo dle ceny na svetovem trhu. Touto jednostrannou nespravedlnosti jest zemedelstvi nuceno bud jiti cestou podloudneho obchodu nebo prejiti k extensivnimu hospodareni; obe skodi vyzive lidu. Nelze popirati, ze stat jest v dobach mimoradnych obtizi vyzivovacich povinnen postarati se, pokud jen mozno, o stejne rozdeleni pohotovych potravin. Ale dnesni soustava ustreden neni s tohoto ukolu. Predevsim potrebuje tak velikych a nakladnych aparatu, ze obnos, potrebny na rezii techto ustreden, postacil by dojista sam, aby ucinil zasobovani valne casti obyvatelstva bezvadnym.

Vynasnazil jsem se ziskati zevrubnejsich dat o rezijnim nakladu, poctu zrizencu a obratech Statniho obilniho ustavu. Musim vsak, bohuzel, rici, ze tato instituce, tvorici takrka tajnou spolecnost, zachovava zasadne mlceni o svem rozpoctu. Nasi zemedelci dostali loni za obili 60 - 80 K za 100 kg. Americke obili bylo z pocatku kupovano 100 kg za 300 - 500 K a za posledni americkou mouku zaplatil pry stat 1500 konimi a jeste vice. (Vykriky.)Pri tom znacne mnozstvi obili (Hluk. Predseda zvoni.) - panove, budu pokracovati, kdyz jste se vymluvili - putovalo do ciziny a to ne otevrene a ne z prvni ruky. Kratce po znich 1919 byl vymeren odvadeci kontingent pro zemedelce, a na zaklade vyzivovaci situace tehdy priznive posuzovane, byla stanovena mesicni spotrebni davka pro samozasobitele na 25 a pro nesamozasobitele na 20 kg chlebovin. Vysoce cteni, panove! Kazdy hospodarsky myslici clovek vedel uz tenkrat, ze nelze absolutne udrzeti teto davky, ponevadz zkusenosti z mirove doby dokazuji, ze konsum nemuze vyuzitkovati tohoto mnozstvi a ze uroda, naprosto nestaci, aby uhradila tuto kvotu. Jenom vlada a jeji hospodarsti organove toho, jak se zda, nevedeli nebo - odpustte - musim miti za to, mela vlada zvlastni priciny, aby ziskala sympatii obyvatelstva zaplavou buchet a kolacu. Fakt jest, ze spotrebni davka musela byti po sestinedelni platnosti opet snizena a od te doby nasledovalo zklamani za zklamanim, az jsme posleze dospeli nu stupen, ktery pan ministersky predseda oznacil jako neuteseny, vyjadruje se zpusobenu, primerenym jeho vysokemu uradu. Jako poslanec byvale risske rady byl by pan ministersky predseda rozhodne nasel ostrejsi vyrazy a take mi nezazli, jestlize zpusobem trochu otevrenejsim a demokratickemu duchu doby odpovidajicim prohlasim nasi vyzivovaci situaci za skandalni a to proto, ze byla privedena lehkomyslne. Dle dat, jez mi dal k disposici cesky statistik, obnasel by pro Cechy, Moravu a Slezsko, predpokladaje normalni urodu, jakou jsme meli v r. 1913, nutny dovoz chlebovin 40.000 vagonu a mozny vyvozni prebytek jecmene okrouhle 140.000 vagonu. Jestlize tedy za normalni produkce mohli jsme byti uz bez Slovenska velmi aktivni v pestovani obili, bylo by tomu tak se Slovenskem merou jeste vyssi. Zemedelska vyroba poklesla vlivem valky asi o 35 procent. To jest pricina, pro kterou nemuzeme dnes vystaciti. Ale mohli jsme opet dosici mirovych vynosu snad ve trech letech, kdyby zemedelska vyroba nebyla byvala rusena ve sve praci a zemedelci nebyli jaksi donucovani vzepriti se statu. Vzepreni se statu jest pametihodne (dojista nasledkem moci zvyku) daleko silnejsi v ceskych castech zeme nez v nemeckych. Od nas Nemcu nebylo lze zadati vuli k statu, ale jak ukazuji data, ktera panum prectu, neztratili jsme ani jako nedobrovolni obcane tohoto statu sveho socialniho citu povinnosti, kdezto vy, panove, prokazali jste vuli k statu merou daleko mensi. Dle urednich dat bylo prumerne dodano: v 37 ryze nemeckych okresich 108 procent predepsaneho kontingentu obili, v 9 jazykove smisenych, vice nemeckych okresich 101 %, v 15 jazykove smisenych, ale vice ceskych okresich 72 % kontingentu. Z ryze ceskych okresu nebyl jsem s to dostati zadnych informaci z duvodu, jez jsem uvedl jiz u obilniho ustavu. Jeste priznivejsi jsou data, tykajici se velkych a prostrednich podniku zemedelskych. Clenove >Obchodniho spolku zemedelcu pro Teplice a okoli, jenz sestava z velkostatkaru, pachtyru a drobnych statkaru, dodali dle cislic, zjistenych okresnimi politickymi urady, o 23.000 q chlebovin vice, nez obnasel predepsany kontingent a mimo to odvedli clenove tohoto spolku na vyzvani predsedy dobrovolne pro nouzove okresy 710 q ze svych zasob, urcenych pro vlastni zasobovani. Clenove >Svazu nemeckych velkostatkaru v Cechach odvedli prumerne 150 procent na kontingent obili, jim predepsany. Cteni panove, neverim, ze existuje nekdo, kdo muze dokazali nemeckemu velkostatkari, ze prodal podloudne kilogram obili (Senator Jarolim (nemecky): Chcete na to prisahati jako dobry krestan?) Prosim, rikam: neverim, ze existuje nekdo, kdo to muze dokazati. (Senator Jarolim (nemecky): Cele vesnice mohl bych privesti svedky!) Je-li tedy situace vyzivy v tomto state skandalni, neni to vinou nemeckeho zemedelstvi, jmenovite ne nemeckych velkostatkaru.