Schuze zahajena v 11 hod. 25 min. dopol.
Pritomni:
Predseda: dr. Horacek.
Mistopredsedove: Klofac, dr. Soukup.
Zapisovatele: dr. Stojan, dr. Vlcek.
121 senator podle presencni listiny.
Zastupce vlady: ministr Habrman.
Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic, jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.
Predseda (zvoni): Prohlasuji schuzi senatu za zahajenou.
Podle §u 2. odst. 4. jedn. r. obdrzeli dovolenou pani senatori: Klimko do 20. cervna 1920, dr. Krupka na dnesni schuzi, Spera na tyden, Duchaj na dnesni schuzi.
Senator dr. Koperniczky zada na radu osetrujiciho lekare o udeleni dovolene na dobu pres tyden a predklada lekarske vysvedceni. Ve smyslu §u 2. odst. 4. jedn. r. zadam pany senatory, kteri souhlasi s udelenim zadane dovolene, aby zvedli ruku. (Deje se.)
To jest vetsina, zadana dovolena jest tedy udelena.
Jednaci zapisy o prve a druhe schuzi senatu byly ve smyslu §u 72. jedn. r. po 48 hodin vylozeny v kancelari senatni. Protoze pisemne namitky nebyly proti nim podany, jsou ve smyslu shora uvedeneho paragrafu jedn. radu schvaleny a budou vytisteny.
Tiskem bylo rozdano: Prosim pana tajemnika, aby tisky precetl.
Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):
Tiskem rozdano:
Tisk 17. Navrh sen. Sachla, Sabaty a soudr. na zabezpeceni dostatecneho pridelu benzinu pro pristi vymlat sklizne a nutnych hospodarskych vykonu pro pohon stroju, rezacek, srotovniku atd., jakoz i potrebneho pridelu petroleje k zimnimu obdobi, dosud silne postradaneho.
Tisk 18. Interpelace sen. Sveceneho a soudruhu na pp. ministry socialni pece JUDra Lva Wintra a verejneho zdravotnictvi MUDra Vavro Srobara v zalezitosti ustavu pro rekonvalescenty v Tuchomericich.
Tisk 19. Navrh sen. dr. Witta, Filipinskeho, Mechury a soudr. na upravu vyroby a prodeje cementu a vapna.
Tisk 20. Navrh sen. Sablika, Hrejsy, Hyrse a soudr. na upravu hospodareni pristi sklizni obili a brambor.
Tisk 21. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona, kterym se rozsiruje pocet clenu predsednictva senatu (tisk 1).
Tisk 22. Interpelace sen. Lowa, Bartha, dr. Hellera a soudr. na veskere ministerstvo stran provedeni zakona ze dne 27. kvetna 1919 c. 18. sb. z.
Tisk 23. Vladni navrh, kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni smlouva uzavrena v Brne dne 7. cervna 1920 mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou o statnim, obcanstvi a ochrane mensin.
Tisk 24. Navrh sen. Luksche, Fritsche, Zulegra a soudr. na narodnostni rozdeleni pozemkoveho uradu.
Tisk 25. Navrh sen. Luksche, Fritsche, Zulegra, a soudr. na zruseni statniho hospodareni obilim a ostatnimi zemedelskymi vyrobky.
Tisk 26. Navrh sen. dr. Ledebura, dr. Spiegla a soudr. na vypracovani navrhu na sestoupeni obou snemoven Narodniho shromazdeni, zastaveni nynejsich ustavnich zakonu atd. ustavnim vyborem.
Predseda: Z predsednictva byl prikazan vyboru iniciativnimu
tisk 7. Navrh sen. Rud. Panka a spol. na zmenu zakona ze dne 9. dubna 1920 cis. 214 sb. zak. a nar. o mimoradne vypomoci statnim zamestnancum, jakoz i zamestnancum v podnicich a fondech statem spravovanych.
V navrhu se zada, aby vybor prezkoumal tento navrh ve lhute 3denni.
Zadam pany senatory, kteri souhlasi s touto lhutou, aby zvedli ruku. (Deje se.)
To jest vetsina. Tridenni lhuta jest tedy schvalena.
Ostatne byly z predsednictva prikazany dalsi navrhy. Prosim pana tajemnika, aby je precetl.
Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):
Z predsednictva prikazano bylo vyboru:
Narodo-hospodarskemu:
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 31. kvetna 1920 o obchodu rannymi brambory;
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 21. kvetna 1920 o obchodu rybami sladkovodnimi;
dopis ministerstva pro zasobovani lidu ze dne l. cervna 1920 c. jedn. 4733l/5242 z r. 1920 stran malozemedelske akce osacovaci a konecne disposice obuvi svazum; narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 27. kvetna 1920, jimz se zakazuje pouzivani cukru k zivnostenske vyrobe nekterych druhu zbozi,
(soucasne prikazano tez vyboru zivnostensko-obchodnimu);
dopis ministerstva pro zasobovani lidu ze dne 31. kvetna 1920 c. 47460/5278 ai 1920 stran malozemedelske akce osacovaci:
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 7. kvetna 1920 o prozatimni uprave pomeru prumyslu lihovarskeho a hospodareni lihem;
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 4. kvetna 1920, jimz se zrizuje Zemsky hospodarsky urad pro Podkarpatskou Rus,
(soucasne prikazano vyboru ustavne-pravnimu):
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 20. dubna 1920, kterym se zrusuje narizeni ze dne 11. ledna 1919 c. 23 sb. zak. a nar. o nejvyssich cenach skopcu a skopoveho masa.
(soucasne prikazano tez vyboru zivnostensko-obchodnimu):
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 7. kvetna 1920, o priplatku k prejimacim cenam bramboru pri dodavce jich nad predepsany kontingent:
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 20. dubna 1920 o nejvyssich cenach piva,
(soucasne prikazano tez vyboru zivnostensko-obchodnimu):
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 14. dubna 1920 o upotrebeni obili a mlynskych vyrobku ke krmeni:
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 26. dubna 1920, jimz se prozatimne upravuje zrizeni a pusobnost zemedelske rady pro Slovensko,
(soucasne prikazano tez vyboru ustavne-pravnimu);
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 26. dubna 1920 o vnitrozemske doprave lustenin;
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 14. dubna 1920 o priplatcich k cenam obilin sklizne 1919;
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 20. dubna 1920, kterym se pozmenuje narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 5. listopadu 1919 c. 586 sb. zak. a nar. o uprave obchodu umelym medem, cukrovym syrobem a umelym ovocnym kremem,
(soucasne tez prikazano vyboru zivnostensko-obchodnimu);
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 18. kvetna 1920 o uprave obchodu ovocem a zeleninou,
(soucasne tez prikazano vyboru zivnostensko-obchodnimu).
Rozpoctovemu:
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 4. kvetna 1920 o Vyplatach pohledavek a zavazku na Hlucinsku;
narizeni vlady republiky Ceskoslovenske ze dne 21. kvetna 1920 o prihlasovani, vysetrovani a soupisu valecnych skod podle mirovych smluv,
(soucasne prikazano tez vyboru zahranicnimu).
Predseda: Dovoluji si oznamiti, ze ve 4. schuzi senatu dne 10. cervna 1920 zvoleny zivnostensko-obchodni vybor svolavam k ustavujici schuzi ihned po schuzi plenarni do mistnosti cislo 6., II. patro, za predsednictvi pana senatora dr. Stojana.
Dale dovoluji si oznamiti, ze se ustavil narodo-hospodarsky vybor. Predsedou byl zvolen sen. Hyrs, I. mistopredsedou sen. Ferdinand Jirasek, II. mistopredsedou sen. Sevcik. Zapisovateli senatori: Lisy, Cifka, Hybs.
Prikrocuji k projednavani denniho poradu.
Na dennim poradu jest 1. pokracovani v rozprave o vladnim prohlaseni.
Jakozto dalsi recnik prichazi k slovu p. senator Jesser. Prosim, aby se ujal slova.
Sen. Jesser (nemecky):
Slavna snemovno! Velectene damy a panove!
Nez prikrocim k vlastni reci, musim, bohuzel, slavnou snemovnu zamestnati veci osobni. V poslanecke snemovne podle zpravy casopisecke vykrikl na mne nekdo z poslancu pri reci p. posl. dr. Kramare: >Pane poslance Jessere! Kdybyste byli byvali zvitezili, byli byste nas vsechny povesili!< Nedovedu si vysvetliti, proc prave ja jsem byl osloven jako katuv pomocnik, jezto nikdy ani slovem, ani nejnepatrnejsim naznacenim nikde a nijak jsem se neprimlouval za velezradne procesy, ani jinak snad jich neschvaloval. Naopak, vzdycky jsem povazoval tyto politicke procesy za nejtezsi chybu a budoucnost take uplne mi dala za pravdu.
Predevsim, panove, musim vyhoveti povinnosti ke sve strane. Ma strana mne dala tento ukol a tudiz pripojuji se v plnem obsahu k prohlaseni p. posl. Junga a rovnez ku prohlaseni posl. Logdmana a ku prislusne casti prohlaseni posl. Seligera.
Pan ministr zahranicnich veci Benes projevil ve sve listopadove reci, v reci jinak duchaplne a zajimave, take prani, aby konecne pokrocila konsolidace stredni Evropy, aby konecne jednou byla stredni Evropa upokojena a dospela k poradku. Pripojuji se uplne k tomuto prani a myslim, ze veskeri poslanci zde budou miti totez prani, avsak, panove, my nemecti poslanci jsme pevne presvedceni, ze konsolidace stredni Evropy nemuze byti nikdy dosazeno cestou, kterou chce jiti p. ministr Benes. Jsme presvedceni, ze nejenom nam, nybrz i ceskemu narodu bude nesti tezke nasledky teto politiky. Jest tragikou dejin ceskeho naroda, ze povzdy usiloval o cile, ktere jsou nad jeho sily a ze tudiz po obdivuhodnem napjeti sil shroutil se primo pred cilem, ze nejenom nedosahl cile, o ktery usiloval, nybrz i ztratil, co svymi silami byl by mohl udrzeti. Nejsem dosti skodoliby, abych pocitoval zadosticineni pro tuto mylnou cestu, na kterou jste se, panove, dali. Vim, ze nas narod bude museti trpet tezkou skodu a jiz take ji trpi. Avsak tazi se sam sebe, musi-li opet byti svedena bitva na Bile hore nebo na Moravskem poli, ci musi-li se opetovati divadlo zapoleni, pri kterem na konec vitez z dneska bude zitra povalen? Jsem spise toho nazoru, ze pomery uvnitr tohoto zemepisneho prostoru, ktery nazyvame sudetskymi zememi, zrovna zavazuji obe narodnosti, aby se navzajem snasely a spolecne zily. Konsolidace stredni Evropy musi pociti v tomto state, v tomto prostoru. My Nemci v tomto prostoru jsme narod okrajovy, jsme okrajovy narod velkeho uzemi nemeckeho, sidel nemeckych, jsme vsak take okrajovy narod, hledi-li se z vnitrku ceskeho. S tohoto hlediska vyplyva pro nas, ze nase politika muze byti jedina: Na zadnou stranu nevstoupiti do zasadnich rozporu. S ceskym uzemim spojuje nas predevsim to, co bych nazval nejuzsim vnitrnim hospodarskym trhem, take velky pocet otazek dopravnich. S Nemeckem a nemeckym Rakouskem vizi nas predevsim svazky dusevni, svazky srdce, nejen spolecna rec a spolecna kultura, nybrz i spolecny narodni rozvoj. Nemuzeme tudiz nikdy schvaliti stav, nebo smiriti se stavem, ktery by nas mohl uvesti v politicky rozpor s Nemeckem a nemeckym Rakouskem, nebo ktery by po nas pozadoval, abychom nasledovali stat nam cizi, snad Francii. Prave tak nemohli bychom schvaliti snahy, ktere smeruji k uvolneni kulturniho spolecenstvi s nemeckym narodem a konecne odmitame hospodarskou politiku, ktera stoji ve sluzbach hospodarskeho boje zapadnich mocnosti s Nemeckem, aby nemecka rise z vychodu a jihovychodu byla uzavrena. Odmitame spolupomahati pri tom, aby nemecka rise socialne a telesne byla zmrzacena, aby byla ucinena narodem proletarskym a zmrzacenym. (Potlesk.) Nejde o to, zdari-li se tento dabelsky plan, my odmitame, panove a damy, i pokus takove hospodarske politiky. Nemecko-cesky problem nemuze byti podle meho skromneho mineni nikdy resen jako problem politiky vnitrni, tim mene pak jako problem jazykovy. Je to problem svetove-politicky. Jeho reseni muze byti provedeno jen v souvislosti se statni, narodni, hospodarskou a socialni reformou Evropy stredni a vychodni. Parizske mirove diktaty jsou takovym pokusem. Ze se nezdaril, slyseli jsme z ust p. minist. predsedy pri otazce tesinske, avsak take z ust p. dra Benese, ktery ve sve listopadove reci vyslovne prohlasil, ze jsme to jest mirova konference - rozkouskovali celou Evropu na jednotlive staty a narody, jejichz nejhorlivejsi snahou jest chystati sobe odporujici a navzajem nepratelske koalice. Vzdyt prece - aspon podle mineni pacifistickych kruhu, - utvoreni dvou velkych a proti sobe stojicich koalici, ustrednich mocnosti se strany jedine a mocnosti dohodovych se strany druhe, bylo vlastni pricinou hrozne valky a prave odstraneni takovych soustav spolkovych jest vlastne ucelem Svazu narodu.
Tohoto cile podle doznani p. minist. predsedy nebylo dosazeno, nebot, jak pravi, Svaz narodu zustal posud theoretickym schematem a ethickeho predpokladu noveho tvoreni statu, jako sebeurcovaciho prava, velectene damy a panove, prave nyni v tesinskem uzemi nedbaji velmoci dohody a Polaci.
Mimochodem receno, dovolavaji se v tesinske otazce obe strany, jak Polaci tak Cechove, jak historickeho prava, tak i prava sebeurceni; avsak u nas Nemcu v sudetskych zemich zduraznuje se toliko pravo historicke a pravo sebeurceni se odmita. Tytez priciny, ktere zpusobily svetovou valku, trvaji v jine forme dale, a proto stoji dnes Polsko v boji proti sovetovemu Rusku, proto musi se Rusko braniti proti polskemu imperialismu a proto, velectene damy a panove, hrozi nove soustave spolkove tentyz osud, ktery postihl soustavu starou, - vojenska srazka, pre,d tim vsak otravny politicky a hospodarsky boj narodu na teto prostore. Z techto skutecnosti vratkosti statnich pomeru, ze skutecnosti, jez priznali p. ministersky predseda a p. ministr zahranicnich veci, nasleduje se zeleznou logikou: statni, narodni, hospodarsky a socialni novy rad Evropy stredni a vychodni neni jeste ukoncen. Zda se mi, ze jest povinnosti vsech zodpovednych politiku premysleti, jak tento novy rad muze byti provedeni v miru bez novych valecnych rozporu a bez pokracovani valky. Co se delo v Parizi, velecteni panove, jest zpatecnictvi nejhorsiho druhu, jest to obnoveni onoho tak mnoho posmivaneho stavu, kdy na kazdych 100 kilometru trapila uboheho kupce a cestujiciho nova pohranicni zavora, nova celni hranice, nova mena, nova soustava meny. Na misto 2 velkych hospodarskych uzemi doby predvalecne nastoupilo 6 hospodarskych uzemi, ktera se navzajem odlucuji, a zakladnim rysem nove hospodarske politiky techto novych statu fest sikana. (Souhlas nem. senatoru.)
Pan dr. Lodgman oznamil v poslanecke snemovne, ze on sam a posl. Seliger byli pred prevratem zde v Praze a navrhli ceskym panum, aby status quo byl udrzen az do rozhodnuti mirove konference. Kdyby byli panove tento navrh tenkrat prijali, bylo by se byvalo usetrilo obema stranam mnoho skod, vam vsak mnoho zklamani. V neposledni rade i zklamani s Tesinskem, nebot Tesinsko bylo by byvalo spolupojato do toho paktu. Pravite, velecteni panove, ze jste nas museli vziti, jezto jinak vas stat by nebyl byval schopen zivota. Pravite, ze nemecky narod jest tak silny, ze klidne muze ztratiti nekolik milionu, ze cesky narod jest vsak tak maly, ze nemuze postradati ani muze. K tomu podotykam: Od kdy ma maly narod vice prava nez velky? Proc ma velky narod byti zmensen? Aby maly narod byl zvetsen? Nemohu pochopiti logiky techto duvodu a myslim, ze otevrenejsi a bezohlednejsi doznani k politice anekcni, nez lezi v techto slovech, jiste nebylo jeste projeveno. Rekvirovali jste nas jako dobrou valecnou korist. (Souhlas nem. senatoru) I pan ministersky predseda nam radi opet a opet, abychom odvodili dusledky z porazky ustrednich mocnosti a abychom se smirili s novymi skutecnostmi, nebo, jak mne osobne rekl kterysi okresni hejtman, ze Nemci musi zmeniti svoji mentalitu, musi se vzdati svych idealu a zrici se svych nadeji. Nuze, to jest stanovisko >Vae victis!< Mame se cititi porobenymi, mame zmirati, jak rekl p. dr. Kramar, v bazni pred ceskymi pany. Co chcete, panove, jest na biledni. Chcete, abychom se stali Cechy mluvicimi nemecky, jinymi slovy: abychom se necitili prislusniky nemeckeho naroda v politickem smyslu, abychom i kulturni spolecenstvi omezili na miru co mozna nejskrovnejsi a abychom se ve svem dusevnim rozpolozeni, ve svem mysleni a citeni lisili od vas jen jinojazycnym vyrazem. K tomu pracuje cela vase politika kulturni a skolska, abyste uvolnili nase kulturni spolecenstvi. Jste i v teto veci ucelivymi zaky Francie, ktera prece provadi ohromnymi prostredky propagandu kulturni ve francouzskem smyslu tam v obsazenem Poryni.
Vas zakon o lidovem knihovnictvi dava teto zakladni myslence vasi politiky jasny projev. Chcete tu obdrzeti vliv na vylucovani a opatrovani knih do nemeckych knihoven oklikou pres statni inspektory knihoven a knihovniky, ktere lze v kazde dobe propustiti, a pres nesesaditelnou knihovni radu. Dojdete-li tim uspechu, jest jina otazka. Mne jako politikovi zalezi jedine na tom, abych konstatoval tendenci vaseho zakonodarstvi.
Nyni bych rad, velecteni, kriticky sondoval slovo, jehoz se pouziva tak casto a casto, az k nechutenstvi, a to jest slovo: >Jak ty mne, tak ja tobe!< nebo: >Deje se vam prave tak, jak se nam delo ve starem Rakousku!<
Predevsim, panove, vidim v tom doznani, ze provozujete vedomou politiku odvetnou, ze tudiz vedome cinite totez, co nam pricitate za chybu. Pravite, ze jsme byli potrestani za sve chyby, ze v nas byla premozena politika nasili a ze nyni nastala nova era demokracie, smireni narodu atd. Vy vsak, velecteni panove, podle sveho vlastniho doznani zahajujete tuto eru tim, ze prijimate chyby premozenych. A jdete jeste dale, nebot o cem se usneslo vase drivejsi Narodni shromazdeni, co ucinila Vase ustredni sprava, to jest jediny ohromny krok zpet, daleko zpet, velecteni panove, za meze, kterych dosahlo stare hanene Rakousko. Ve starem Rakousku bylo pravo mensinove, ac bylo samozrejme nedostatecne. Vy mluvite sice nekonecne mnoho o ochrane mensin, denne durazne prohlasujete, ze v zadne zemi na svete nepozivaji mensiny takovych prav, jako v zemi teto. Pri tam vsak musi samo >Ceske Slovo< pripustiti, ze jazykovy zakon Nemcum v Praze zde vubec nedava vice prav, nez kteremukoliv narodu, jenz sem vubec nepatri. Cituji doslovne: >Zakon jest tak neuprosny, ze nam poskytuje daleko vice, nez vubec muzeme ztraviti.< Myslim, velecteni panove, ze mate ve svem vlastnim hlavnim liste doznani, ze nam nedavate nasich prav mensinovych, ktera nam nalezeji.
Nemate ve sve ustredni sprave zadnych nemeckych uredniku, nehlede ke sprave vojenske, kde sedi nekolik Nemcu. Avsak sve ministerske byrokraty jste jednoduse vybrali z ustrednich uradu a z mistodrzitelstvi, tot dukaz, panove, ze ve starem Rakousku byli jste velmi stedre obmysleni, co se tyka byrokracie. Pri tom vsak mate jeste stale dosti uredniku, abyste nahrazovali nemecke uredniky v nemeckem jazykovem uzemi uredniky ceskymi, mate dosti Cechu, abyste na Slovensku obsadili ceskymi soukmenovci nejen nove, ale i vsechny stare verejne urady. Tazi se, odkud pak prichazeji tito vsichni urednici, kde se naucili svemu remeslu? (Souhlas nem. senatoru.) Neni tudiz pravda, ze sprava stareho Rakouska byla nemecka v tom smyslu, ze by byl vladl nemecky lid, jako narod totiz. My ze stareho parlamentu dosti zname velky pocet nenemeckych odborovych prednostu, dvornich radu a odborovych radu na nejvlivnejsich mistech, nez abychom se nechali zmyliti takovym vecne opetovanym tvrzenim. Jen nam dejte podil na ustredni byrokracii, kterou jste meli ve starem Rakousku! Proc pak zde nepouzijete prupovedi: >Jako ve starem Rakousku< a >Jak ty mne, tak ja tobeTento stat muze byti jen ceskym statem narodnim, nesmi nikdy a nikdy byti ustaven jako stat narodnostni.< A prece dalo stare Rakousko narodnostem v mnoha vecech samospravu. Cizina nevi, ze nemecky a cesky narod v Cechach a na Morave mel uplnou samospravu v oboru skolstvi, zemedelstvi a nekolika jinych organisaci. Tato svedectvi opravdove, trebas i skromnejsi moderni demokracie a svobody narodu byla vsak novou ustavou znicena a na jejich misto nastoupila vlada jednoho naroda nad ostatnimi. Neni-li to krok zpet, nevim, co jest krok zpet.
Neni dnes prilezitosti promluviti o nescetnych pripadech, jak postupujete proti nasemu nemeckemu skolstvi. Jen musim zde vystoupiti proti stale se vracejicimu prekrucovani skutecnosti. Vzdycky se rika, ze byly zruseny jen zbytecne nemecke skoly tam, kde byly umele nemecke vetsiny nebo nemecke mensiny. Uznali jsme ihned, ze v takovych mistech podle zmenenych mravnich mocenskych pomeru musi byti take vskutku prikroceno k nalezitemu zmenseni nemeckeho skolstvi. A my Nemci na Morave jsme vyslovne prohlasili, ze jsme ochotni spolu se zemskou skolni spravou provesti toto zmenseni nemeckeho skolstvi v jistych mistech, jako v Kromerizi atd. Zemska skolni sprava zamitla vsak nasi nabidku a autokraticky pres nase hlavy, aniz se s nami dohodla uzavrela skoly nebo je zmensila. Co vsak zamlcujete zahranicnimu svetu, jest skutecnost, ze i v ciste nemeckych uzemich uzavirate pod zaminkou uspornosti nemecke skoly a jeste casteji je zmensujete a slucujete. Pouzivate smutne skutecnosti, ze valkou byl zmensen pocet zaku, nasledky to blokady hladem a nouze, za zaminku, abyste rekli, ze neni tu predepsaneho prumerneho poctu zactva a ze skola musi byti zavrena. Mate literu zakona pro sebe, avsak mravni vyssi pravo jste obesli. (Souhlas nem. senatoru.)
Dovolte mne, abych poukazal na zert, ktery provadeji svetove dejiny v tomto okamziku. V drivejsich letech ve starem parlamente, kdyz jsme se jali mluviti o otazce alsasko-lotrinske, opet a opet jste na nas volali: >Alsasane jsou Nemci, ale nechteji byti Nemci, chteji byti Francouzi!< a nyni jste doznali teze zkusenosti na Hlucinsku. Na Hlucinsku jest obyvatelstvo slovanske, avsak obyvatelstvo to prohlasuje, ze chce byti nemeckym. A nyni prichazite a jste rozhorceni nad tim, ze Hlucinsti delaji to, co jste drive Alsasanum pricitali za chvalu. Dovolavate se, ze jste zridili nemecke skoly na Slovensku. To jest to nejmensi, co jste museli udelat, a zridili jste nemecke skoly, protoze jsou mensim zlem nez madarske.
Nyni musim jeste jednou poukazati na nespravnost porovnani, ktere delavate mezi jindy a nyni a to vzhledem k statni reci. Usnesli jste se zavesti oficielni rec, statni rec a je to vskutku jen logicky vysledek vaseho narodne statniho idealu, ktereho vsak neuznavame. Pres to pro srovnani stavim se na vase stanovisko. Formalne jest samozrejme nemecka a ceska statni rec totez, vecne vsak nikoli. Srovnavaci momenty jsou docela ruzne. Nemecka rec, naprosto nehlede ke skutecnosti, ze byla statni reci jiz davno, jiz ve stredoveku byla stredoevropskou. dorozumivaci reci az hluboko na Balkan, jest ji pres skrouceni stareho Rakouska i dnes jeste a byla ji take v Uhrach pres madarskou statni rec. Po staleti bylo pro vsechny narody stredni Evropy nutnosti nauciti se teto reci. Existoval tu natlak, avsak natlak pomeru, prave tak jako natlak k anglicke reci pro toho, kdo chce procestovati svet. Neznam hodnostniho rozdilu reci podle jejich vnitrni ceny. Ale jako tezko se muze popriti, ze jsou velci a mali lide, tak tezko se muze popriti, ze jsou reci s malym a velkym oborem platnosti. Ceske reci mame se my vsichni Nemci nauciti vice, nez bylo tomu dosud. Myslite-li vsak, ze teto reci dodate razu reci dorozumivaci, povysice ji na rec statni, mylite se dukladne! Natlak, ktery dnes vykonavate, neni natlakem prirozeneho rozvoje, statni rec neni vnucovana pomery, nybrz diktatem jednoho naroda, a to jest prece ovsem veliky rozdil proti drivejsi statni reci. Rad bych pri tom poukazal na pikantni podrobnost, ze totiz nemecti recnici, kteri nyni pri oznacovani narodni prislusnosti pouzivaji slova >cechisch<, nejsou jiz prerusovani volanim >Ne cechisch, bohmisch!<, jak tomu bylo jeste za valky. Proc jste najednou prestali takhle pokrikovati? Protoze jste dosahli sveho cile, protoze vse, co jste drive zahrnovali nazvem >bohmisch<, totiz vse, co jest v teto zemi, jest ceske. Pouzivate sami dnes oficielne nazvu nikoli jiz >bohmischer Staat<, nybrz >cechoslowakischer Staat<. Myslim, ze vsechny tyto pokusy klamati nejsou dustojny tak silneho a zdatneho naroda, jako jest cesky. Narod ten jest opravdu dosti silny, aby vitezne uhajil svych pravych prav. Stojite hospodarsky a kulturne dosti vysoko, abyste mohli ziti stastnym vlastnim zivotem bez anektovanych uzemi, ktera vam vnitrne na veky jiste zustanou cizi a ktera nuti cesky narod, aby je udrzel, k hypertrofickemu rozvoji inteligence a byrokracie i velikeho vojska.
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti