Schuze zahajena ve 2 hod. 25 min. odpol.
Pritomni:
Predseda: Dr. Horacek.
Mistopredsedove: Klofac, Dr. Soukup.
Zapisovatele: Dr.Krousky, Sveceny.
121 senatoru podle presencni listiny.
Zastupci vlady: ministri: Habrman, Prasek, Stanek.
Z kancelare senatni: senatni tajemnik Dr. Safarovic, jeho zastupci Dr. Bartousek a Dr. Trmal.
Predseda (zvoni): Prohlasuji schuzi senatu za zahajenou.
Podle § 2. odst. 4. jedn. radu obdrzeli z predsednictva dovolenou pro dnesni schuzi p. senatori Sabata, Niessner, Jesser, Low, W.Lorenz, z nichz posledni dva obdrzeli dovolenou tez pro vcerejsi schuzi, Babka na tyden pocinaje od 16. cervna.
Sdeluji, ze se ustavil Klub >der deutsch-demokratischen Freiheitspartei< a ze zvolil za sveho predsedu Josefa Jelinka.
Ve vcerejsi schuzi poverit jsem podle § 25. jedn. radu rizenim schuze zahranicniho vyboru p. senatora Sabatu. Jelikoz tyz onemocnel, byl mnou na jeho miste poveren p. senator Valousek.
Dale svolavam vybor technicko-dopravni dnes ihned po plne schuzi plenarni znovu ke schuzi ustavujici za predsednictvi p. senatora Cingra, a to zase do mistnosti c. 16. II. p., ponevadz se dopoledne temto vybor nemohl ustaviti.
Tiskem byly rozdany tyto navrhy a dotazy: Zadam pana tajemnika, aby je precetl.
Senatni tajemnik Dr. Safarovic (cte):
Tiskem rozdano:
Tisk 7. Navrh senatora Rudolfa Panka a spol. na zmenu zakona ze dne 9, dubna 1920, c.214 sb. zak. a nar. o mimoradne vypomoci statnim zamestnancum, jakoz i zamestnancum v podnicich a fondech statem spravovanych.
Tisk 8. Dotaz clenu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske Jos. M. Kadlcaka, Fr. Valouska a druhu na pana ministra vyucovani Habrmana strani zadrzovani vysluzneho ucitelum v Ceskoslovenske republice.
Tisk 9. Dotaz clenu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske J. Rozkosneho, V. Sehnala a soudr. na pana ministra verejnych praci v pricine dodani uhli a benzinu na mlaceni obili.
Tisk 10. Dotaz clenu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske Em.Trcky, Jana Kotrby, Josefa Thore a soudr. na pana ministra verejnych praci v pricine pridelu uhli zivnostnikum pekarskym na otop peci k vyrobe chleba.
Tisk 11. Dotaz clenu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske Em. B. Trcky, Jana Kotrby, Jos. Thore a soudr. na pana ministra pro zasobovani lidu v pricine pridelu mouky k vyrobe chleba pekarum a uvolneni prodeje chleba u pekaru na konsumni listky.
Tisk 12. Dotaz clenu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske Jana Kotrby, Em.Trcky, Josefa Thore a soudr. na pana ministra verejnych praci v pricine pridelu uhli drozdarnam.
Tisk 13. Dotaz clenu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske Vincence Sevcika, Jur. Durcanskeho, Frant. Sabaty a soudr. na pana ministerskeho predsedu o neprovadeni melioracniho zakona ze dne 19. prosince 1919. c. 21 sb. z. a n. z r. 1920.
Tisk 14. Dotaz clena senatu Narodniho shromazdeni Otmara Hrejsy a soudr. k ministru zasobovani v zalezitosti tridniho zasobovani.
Predseda: Dovoluji si oznamiti, ze se ustavily tyto vybory:
branny. Zvoleni panove:
Predsedou: Klofac,
I. mistopredsedou: Dedic,
II. mistopredsedou: Dr. Vlcek,
zapisovatelem: Ackermann;
zahranicni. Zvoleni panove:
Predsedou: Sveceny,
I. mistopredsedou: Lukes,
II. mistopredsedou: Valousek,
zapisovatelem: Ferdinand Jirasek;
kulturni. Zvoleni panove:
Predsedou: Smrtka,
I. mistopredsedou: Dr. Krejci,
II. mistopredsedou: Zimak,
I. zapisovatelem: Spera,
II. zapisovatelem: Babka;
iniciativni. Zvoleni panove:
Predsedou: Rozkosny,
I. mistopredsedou: Sveceny,
II. mistopredsedou: Dr. Franta,
I. zapisovatelem: Petrik,
II. zapisovatelem: Dr. Krupka;
socialne-politicky. Zvoleni panove:
Predsedou: Jaros,
I. mistopredsedou: Jilek,
II. mistopredsedou: Hruby,
I. zapisovatelem: Rudolf Panek,
II. zapisovatelem: Dr. Facek,
rozpoctovy. Zvoleni panove:
Predsedou: Ferdinand Jirasek,
I. mistopredsedou: Hucl,
II. mistopredsedou: Kadlcak,
I. zapisovatelem: Ecksteinova-Hnilickova,
II. zapisovatelem: Dr. Karas.
Z predsednictva bylo prikazano vyboru iniciativnimu:
tisk 2. navrh Dra Franty a soudr. ve pricine prevzeti agend zemskych samospravnych sboru vladou,
tisk 3. navrh Sevcika, Valouska, Kadlcaka a soudr. na zabezpeceni vyzivy obyvatelstva Ceskoslovenske republiky z nove sklizne, na zruseni ustreden, rekvisicniho systemu a pozvolne uvolneni obchodu se vsemi zivotnimi potrebami.
Prechazime k dennimu poradku. Na jednacim poradu jest predevsim
1. pokracovani v rozprave o vladnim prohlaseni.
K slovu prichazi dale clen senatu pan Hartl a prosim, aby se ujal slova.
Senator Hartl (nemecky):
Velectene damy a panove! Dovolte mi, abych i ja se ujal slova k programovemu prohlaseni pana ministerskeho predsedy. Zpozoroval jsem s velikym politovanim, ze pan ministersky predseda, ktereho jsem poznal i cenil si ve videnske risske rade vzdy jako muze, ktery v narodnostnich otazkach zapasil a usiloval vzdy o umirnenost, dal se strhnouti k rozlicnym projevum, ktere i kdyz ne formou, toz aspon obsahem predstavuji tezke a mocne obzaloby nas, obvineni, ktera byla prednesena bez oduvodneni a nemohou byt take dokazana, ponevadz postradaji vecne spravnosti. Mohu si to vysvetliti pouze jako zvyk, vznikly v ovzdusi stareho Narodniho shromazdeni, nebot tam jevilo se byti zbytecnym nejake obvineni proti Nemcum vznesene, nebo nejaky proti nim namireny zakonodarny utok drive oduvodniti - dostacilo tam, ukazati nepratelskou tvar Nemcum, aby byl zajisten souhlas shromazdeni bez sluvka odporu. To ovsem, damy a panove, se podstatne zmeni v zakonnem shromazdeni narodnostnim, ktere konecne pocalo pracovati a v nemz je take nas narod zastoupen, a vy, velecteni pani kolegove vetsiny, budete to museti respektovati, nechcete-li vyvolati nepotrebne a neuzitecne rozpory, ktere odvadeji od zdarne prace. Kazda nepravda, jiz nam na venek chcete zpusobiti bezpravi, docka se nyni pokazde rozhodneho odmitnuti. (Sehr richtig!)
Nejprve obracim se k poznamce pana ministerskeho predsedy, v niz pravil: >Nebyla to nase vina a take ne nasim umyslem, jestlize se nasi nemecti obcane vzdalovali parlamentarni spolucinnosti.< Neni predhuzka v techto slovech obsazena uplnym opakem fakt vseobecne znamych? Prisel od vas nekdo s vazne myslenym nabidnutim k parlamentni spolupraci? Neplati pro nas stale jeste slova Dra. Rasina, ktery ostre odmitl poctivy pokus, aby se v dobe nevyjasnenych pomeru dospelo aspon k jakemusi modu vivendi, panovitymi slovy: >S rebely nejedname
Prozatim jen konstatuji, ze my sudetsti Nemci jsme do 24. zari 1919 pravne nalezeli nemecko- rakouskemu statu a prave proto v tak zv. Narodnim shromazdeni v Praze jsme nemeli co delati, tim mene, ponevadz jsme nikdy neuznali jeho opravnenosti. Teprve jmenovaneho dne byly nemecke Cechy (Deutschbohmen), nemecke zeme sudetske, uzemi Sumavy a kraj Znojemsky v jizni Morave v dusledku dne 6. zari 1919 usneseneho prijeti miroveho diktatu st. germainskeho v nemecko-rakouskem Narodnim shromazdeni slavnostnim statnim aktem vylouceny z nemecko- rakouskeho statniho svazku a tim skutecne, ac bez sveho souhlasu a proti sve vuli, k ceskoslovenskemu statu privteleny.
Rekl jsem, ze jsme az do onoho dne, ktereho nas stolety stary, politicky svaz se zememi nemecko-alpskymi byl pretrzen, v prazskem Narodnim shromazdeni nemeli co delati. Prave tehoz nazoru byla asi take prazska vlada, ktera pranic nepomyslela na to, aby take byvale risske poslance z nemeckych krajin sudetskych povolala do onoho revolucniho parlamentu. Ani vlada, ani Narodni shromazdeni neukazalo tehdy, ba ani pozdeji, nejmensiho smyslu pro to, pozvati nas k spolupraci. A velmi dobrou ilustraci pro to je vykrik, jimz byli pri navratu vitani cesti krestansti socialove - kdyz svym odchodem pri porade o famosnim jednacim rade ucinili snemovnu neschopnou usnaseni, pri vstupu do zasedaci sine: >Chcete snad delati jednaci rad s Nemci?<
Ze jsme do 24. zari 1919 nedostali zadneho pozvani k parlamentni spolupraci, zjistuji pouze protivahou proti tvrzeni pana ministerskeho predsedy, aniz bych tim snad chtel neco vycitati, nebot do tohoto dne bylo by nam byvalo - jak jsem se jiz zminil - v dusledku nasi pravni prislusnosti nemozno, takovemuto vyzvani skutecne vyhoveti.
Pravni stanovisko se vsak timto dnem uplne zmenilo. My jsme se spokojili nasim prozatim privtelenim k ceskemu statu, aniz bychom tim nejak s pravnim zavazkem uznavali novou situaci, a byli pripraveni prijmouti dusledky noveho tohoto stavu. Ale nyni bylo by to byvalo prvni a nejvaznejsi povinnosti prazske vlady rozpustiti Narodni shromazdeni, samozvane vznikle a vypsati volby do noveho, zakonneho, ustavodarneho, vsechny narody tohoto statu stejne pojimajiciho lidoveho zastupitelstva. Vlada nesplnila teto povinnosti. Pres nase neutuchajici varovani a nalehani odkladala volby vzdy znovu a tak se stalo, ze nemecka narodnost, temer 4 miliony lidi citajici, v tomto state, jez na ethickem, dusevnim a hospodarskem, poli kulturnim pri nejmensim zadnym narodem predstizena nebyla, jeste dalsich 8 mesicu byla vyloucena z nejzakladnejsiho prava naroda: ze spoluucasti na zakonodarstvi. (Souhlas.) Tak se stalo, ze stare, nevolene Narodni shromazdeni mohlo jeste 8 mesicu zasedati a stvoriti v zbesilem chvatu ony Nemcum nepratelske zakony, ktere byly urceny k trvalemu nasemu vylouceni z politicke rovnocennosti v tomto demokratickem state. (Souhlas.) To je pravda, a nyni prosim, aby s ni byla porovnana slova pana ministerskeho predsedy o nasi zdanlive vine, ze jsme odrekli spolupraci.
V bezprostredni souvislosti s timto projevem promluvil pan ministersky predseda tonem mirneho odpusteni a se zrejme patrnym zretelem na byvale nemecke zemske vlady o tom, ze nechce analysovati statopravni stanovisko nemeckych vudcu pred a po uzavreni miru. Odmitame mirnost a odpusteni zrovna tak energicky, jako zdvorile, ponevadz jich nepotrebujeme. Ale nebude to bezucelno, a nasemu vzajemnemu dorozumeni to jen poslouzi, velectene damy a panove, objasnime-li jeste jednou otazku naseho statopravniho postaveni az do prijeti mirove smlouvy. Chci to rici zcela strucne: Kdyz se stary stat shroutil, tu jsme my Nemci totez pravo, ktere jsme priznali ostatnim narodum onoho statu a bez odporu pripustili, reklamovali take pro sebe, totiz pravo, spojiti vsechny nase roztrousene casti naroda v uzavrenych uzemich v jeden jediny statni narodni celek. To bylo 21. rijna 1918, kdy rakousti rissti poslanci, jako jedini nositele mandatu vseobecnych lidovych voleb, sesli se ve Vidni jako provisorni Narodni shromazdeni, v nemz bylo slavnostne prohlaseno, ze vsechna uzemi byvaleho Rakouska, Nemci obydlena, maji byti spojena v novy statni utvar pode jmenem >Nemecke Rakousko<, pri cemz bylo pevne stanoveno, ze k tomuto statu budou nalezeti take nemecke Cechy, nemecka Sudetska zeme a jiste uzavrene kraje nemecke v jizni Morave. Osm dni na to, tedy 29. rijna 1918, shromazdili se nemecko-cesti (deutsch-bohmische) rissti poslanci jako nemecko-ceska (deutsch-bohmische) zemska vlada a prohlasili podobne slavnostne, ze uzemi nemeckych Cech (Deutsch-Bohmen), jimi zastoupena, se prohlasi za nerozlucitelnou cast nemecko-rakouskeho statu. Dne 30. rijna - druheho dne - nasledovalo ustaveni se zeme sudetske jako nemecko-rakouske provincie a podobne rozhodnuti i o nemecko-moravskem uzavrenem uzemi. Tim byla prislusnost vsech techto uzemi, Nemci obydlenych, k nemeckemu Rakousku nejslavnostnejsim zpusobem zpecetena slavnostnim prohlasenim korporaci jedine k tomu povolanych, a ze toto rozhodnuti o jednotnosti take narodem byla sankcionovana, to dokazal nejlepe 4. brezen roku 1919, jehoz hluboky vyznam tkvi v tom, ze v tutez hodinu, v kterou se ve Vidni shromazdilo rakouske Narodni shromazdeni, do nehoz take dle rakouskeho volebniho zakona a zakona ohranicovaciho mely vyslati sve zastupce nemecke Cechy, Sudetska zem a uzavrene uzemi jihomoravske, ze v tyz den hnev nemeckeho lidu, ktery videl, ze je mu nasilim znemoznen vykon volebniho prava pro nemecko-rakouske Narodni shromazdeni, projevil se v naprosto mirnych demonstracich. Pres pokojny raz tohoto projevu narodniho hnevu byl demonstrujici lid, ktery se beze zbrane objevil na namestich a ulicich nemeckych mest, uvitan strelbou kulometu a pusek a 50 mrtvych a bezpocet ranenych jsou krvavymi svedky naseho sebeurcovaciho prava a nasi touhy po svobode. (Souhlas.) To byl den, kdy opetovne vase vojska nad nami zvitezila.
Velectene damy a panove! Nyni jsem projevil nase presvedceni, ze jsme statopravne az do onoho 24. zari bezpodminecne nalezeli k nemeckemu Rakousku, a jestlize to pokladate za jednostrannou predstavu, pak prosim, abyste si dodatecne precetli, co pan zahranicni ministr Dr. Benes 2. rijna minuleho roku prohlasil v Narodnim shromazdeni: >Panove t. zv. nemecko-ceske zemske vlady mohli az do onoho momentu, pokud mir st. germainsky nebyl podepsan, oduvodniti svoje jednani aspon ponekud pravne.< (Vykriky.)
Ostatne vim, ze jste ochotni i tomuto pravnimu stavu i Dr. Benesem uznanemu, ktery jsem uvedl, odporovati, ponevadz byl via facti obsazenim nasich uzemi odstranen a jinym skutecnym stavem nahrazen. Avsak nasili neucini nikdy nepravo pravem, a ponevadz vam prameny tohoto prava, nami uvadene, pri vasi argumentaci jsou nepohodlne, toto tak casto a tak slavnostne vyhlasovane a narody uznane pravo na sebeurceni prohlasujete proste za pouhou prazdnou frasi. (Souhlas.) Cetli jsme to od vasich politiku teprve nedavno v jednom z celnych vasich listu. My mame ovsem jiny nazor. Setrvavame nezmenitelne na tomto pravu, ktere nejenom proto je pro nas cenne, ponevadz kdysi bylo proklamovano vasim pritelem a priznivcem Wilsonem, nybrz proto, ze svoji cenu neztrati pres Wilsona i jeho neveru k vlastnimu jeho tvrzeni, ponevadz je nepopiratelne nejstarsim pravem kazdeho jednotliveho naroda.(Souhlas.) Proto nase pravni duvody pro prislusenstvi k nemeckorakouskemu statu nemohly byti ani nasilnym obsazenim zeme otreseny nebo snad dokonce zniceny.
Ostatne neni nezajimavo pozorovati jednotlive udalosti tohoto obsazovani nasich nemeckych uzemi. Dovolte, abych vypravoval nekolik episod z Liberce.
Bylo to 7. listopadu 1919, kdyz se v Liberci objevilo vojenske oddeleni - tusim, ze pod vedenim predaka Narodniho vyboru z Turnova pana Topaz Podola, aby s odvolanim na nepokoje den pred tim vznikle nam v Liberci nabidlo pratelskou sousedskou pomoc pri znovuzavadeni poradku a klidu. O nejakem pravu provesti toto obsazeni proti nasi vuli, nebylo ani zminky v techto jednanich a kdyz jsme prohlasili, ze toto obnoveni poradku a klidu provedeme sami, tu nas tito panove - kteri vyslovne prohlasili, ze se v kazdy cas na nase prani vrati - opustili s prohlasenim: >Odchazime, rikame vsak, ze podruhe neprijdeme, i kdybyste nas o to snazne prosili.< Vidite, velecteni panove, ze v tomto chovani nebylo ani nejmensi stopy nejakeho vedomi prava na obsazeni tohoto uzemi. Ovsem 6 tydnu na to prisli tito panove znovu, bez nasich proseb a volani. A tentokrate prisli se zcela jinym oduvodnenim, prohlasivse proste, ze prichazeji jako vitezove do porazene zeme. Tu prosim jeste, aby mi bylo dovoleno ve vsi dobrote a zajiste ne s utocnym umyslem na pravou miru uvesti malou zamenu pojmu, ktera se dostala do ceske terminologie v teto veci a kterou my nemuzeme bez namitek prijmouti. Ony zduraznuji pozadavek, ze jste vitezi, my vsak muzeme nanejvys uznati, ze jste v jistem smyslu valecnymi zbohatliky, nebot jste dovedli v prihodnem okamziku vyuzitkovati priznive konjunktury a zajistiti si cast na valecnem zisku. (Souhlas.) Pan ministersky predseda to prece sam rekl ve slovech: >My Cechoslovaci jsme se postavili na stranu noveho sveta, pochopili jsme dobu a vitezstvi dohody nam dalo za pravdu.< Nikdy vam nezapreme, ze jste v tomto smyslu dobu nejen pochopili, nybrz i velmi dobre vyuzitkovali, ale jako vitezi budete od nas uznani teprve tehdy, az nam reknete, kde a kdy jste nas premohli v cestnem boji? A ruku na srdce: Jedna s vami dohoda skutecne jako se spolupracovniky na tak zvanem vitezstvi? Pan Dr. Heller jiz na to poukazal, jak strasne byly vase nadeje v tomto smeru zklamany. Kde zustalo to vysnene miliardove pozehnani? Na miste toho byla tomuto statu, pokud jsem informovan, ulozena osvobozovaci taxa 750 milionu zlatych franku. Obzvlaste vysoke oceneni vaseho podilu na vitezstvi v tomto pozadavku nevidim.
Pri teto prilezitosti musim jeste zaujmouti stanovisko k jednomu z tvrzeni pana ministerskeho predsedy. On totiz prohlasil, ze dohoda jiz pred napadnutim Rakousko-Uherska uznala ceskoslovensky narod jako valcici moc s prozatimni zahranicni vladou. Musim mu to veriti a cos takoveho bylo jednou prohlaseno, ale rozhodne popiram, ze toto rozhodnuti dohodovych vlad bylo ratifikovano ceskym narodem samym. Nebot v temz case dal se ceskoslovensky narod svymi svobodne zvolenymi poslanci na risske rade rakouske zastupovati prave tak, jako kdy pred tim, a tito poslanci pozivali vsech vyhod a prav, jez jim pravem jich postaveni prislusela neobmezene, az do prevratu. Podobny stav by byl prece neslucitelny s predstavou, ze Cesky narod jiz tehdy byl spojencem dohody.
Ta vec ve skutecnosti vypadala takto: Zahranicni vlada a legie na nepratelske strane stojici mely pecovati, zvitezila-li by dohoda, cesti poslanci ve Vidni, zvitezily-li by ustredni mocnosti, o to, aby chovani ceskeho naroda v kazdem pripade u viteze mohlo byti postaveno do prizniveho svetla. To nebyla vsak pouze politika >dvou zelez v ohni<, to byly jiz dve duse v prsou, dva jazyky v ustech. Pri teto prilezitosti vzpominam holdovaciho telegramu, ktery byl zaslan jmenem kral. hlavniho mesta Prahy jeho starostou u prilezitosti jmenin nemeckeho cisare, v nemz se na konci pravi: >Buh da vitezstvi nasim statecnym spojeneckym armadam za spolecnou svatou vec.< (Nemecke vykriky: Slyste!) Je zbytecno neco k tomuto telegramu poznamenavati.
Pan ministersky predseda mluvil dale o tom, ze liberalni volebni zakony republiky jsou zajiste take oslabenim predhuzky, jakoby Nemci byli nejak utlacovani, ci zkracovani. Ano, velecteni panove, co nam pomuze liberalni volebni pravo, jestlize jiz drive, nez jsme podle neho byli zvoleni, usnesena byla rada zakonu, ktere nas trvale maji politicky uciniti bezpravnymi. (Souhlas.) A v souvislosti s tim snazil se nase zaloby na utlacovani a znasilnovani odbyti jako prehnane a neopravnene, jako neoduvodnene pausalni obzaloby, jimiz se nikdo neda oklamati a jez detailne projednavati bylo by nesmyslne. To je opet ten panovity ton, jenz byl mozny pouze v konecne zmizelem t. zv. Narodnim shromazdeni, kde kazda i ta nejneopravnenejsi predchuzka vuci Nemcum byla vitana s potleskem, ton, ktery si vsak v tomto svobodne zvolenem snemu musime zakazati prave tak zdvorile, jako rozhodne. Coz nevi pan ministersky predseda skutecne niceho o nescislnych zakonech stareho Narodniho shromazdeni, o zakonech, ktere nas primo bezpravnymi cini, ktere bori nase skolstvi, ktere maji nas narod vyrvati ze zdedene rodne pudy, a nasi hospodarskou silu vsim zpusobem, avsak jiste, zniciti? O nasem jazykovem znepravneni mluviti v parlamente, kde ani nemeckeho slova se nenaslo, jimz bychom byli pozdraveni a ve kterem byl dokonce cinen detsky odvazny pokus potlaciti i nemecka jmena a nahraditi ceskymi - to by znamenalo nositi sovy do Athen. Vas t. zv. zakon jazykovy nezna praniceho o jazykovem pravu nemeckeho naroda jako takoveho, nybrz nanejvys uboha jazykova prava jednotlivych statnich obcanu, ale i tato jen tam, kde jeho prislusnici narodni tvori aspon petinu obyvatelstva. (Nemecke vykriky. To je demokracie!) A jak i tato uboha prava v praxi byvaji zapirana, o tom nas poucuje n. pr. vylouceni nemecke reci u prazskych soudnich dvoru, to nam ukazuje priklad Dr. Baxy, prazskeho starosty, ktery si jako predseda okresni skolni rady nemecke, tedy nemeckeho skolniho uradu, vylozil vec tak, ze naridil, ze se jednati musi pouze cesky. I na jejich vlastni strane ozvaly se hlasy proti tomuto jazykovemu zakonu a >Prazsky vecernik< oznacil jej jako >nerozumne vyzyvani Nemcu, kteri tim formalne budou dovedeni k tomu, ze se odvrati od statu.< Ale nade vse zjevnym je tento duch nasilneho znepravneni v jednacim rade, ktery si opovazilo nezakonne, rozpustene Narodni shromazdeni vnutiti zakonnemu, svobodne zvolenemu lidovemu zastoupeni, v jednacim rade, ktery svymi jazykovymi ustanovenimi nas Nemce vylucuje zhruba ze spoluucasti na skutecne parlamentarni praci a ma-li dojiti v obou slavnych snemovnach k rozumne spolupraci, musi tento duch byti nejprve odstranen.
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti