Schuze zahajena v 11 hodin 30 min. dopol.
Pritomni:
Predseda: Dr. Horacek.
Mistopredsedove: Klofac, Dr. Soukup.
Zapisovatele: Dr. Prikryl, Low.
130 senatoru podle presencni listiny.
Zastupci vlady: ministersky predseda Tusar; ministri: Prasek, Stanek, Stribrny, Dr. Vrbensky.
Z kancelare senatni: senatni tajemnik Dr. Safarovic, jeho zastupci Dr. Bartousek a Dr. Trmal.
Predseda (zvoni): Dovoluji si zahajiti schuzi senatu.
V predsednickych sdelenich oznamuji, ze zastupci senatniho tajemnika jmenovani byli usnesenim predsednictva senatu ze dne 8. cervna 1920 odborovi radove kancelare prveho Narodniho shromazdeni Dr. Bedrich Bartousek a Dr. Alois Trmal.
Tymz usnesenim poveren byl vedenim kancelarskych uradu senatu vrchni reditel Frantisek Ryva, jeho zastupcem reditel Vaclav Pacal.
Dale ustanoveni byli pro sluzbu senatu tymz usnesenim tito urednici, pokud se tyka zrizenci: Otakar Vejvoda, Ruzena Paderova, Hermina Smrckova, Bozena Stepankova, Bozena Rankova, Peregrin Kapusta, Josef Pucek, Antonin Fiedler, ktery poveren byl dozorem nad sluhy, Josef Cerny, Cenek Novak, Frantisek Trla, Emanuel Winter, Rudolf Spetla, Karel Topinka, Jan Driza, Rudolf Stastny, Frantisek Poncar (strojnik), Cenek Kopacek, Frantisek Quiatkovsky, Jan Pis, Augustin Sandtner, Vladimir Volk, Frantisek Zapotocky, Frantisek Stastny, Stanislav Jelinek, Marie Husakova, Frantisek Ondracek, dale pak ze rad legionaru: Cumpl, Vanousek, Pekar, Sedlacek, Adamira, Cezensky, Josef Poncar, Pukl, Vosecky, Kubas, Mauder, Quaiser a Vecka.
Ve smyslu § 2., odst. 4. jedn. radu udelil jsem dovolenou ze zdravotnich duvodu panu senatorovi Dulovi a Dru. Mudronovi na tyden.
Dale se omluvil pro dnesni schuzi churavosti pan senator Oberleithner.
Senator Alois Konecny dopisem ze dne 29. kvetna 1920 zada na radu osetrujiciho lekare o udeleni ctyrnedelni dovolene.
Konstatuji, ze senat je zpusobily se usnaseti.
Ve smyslu § 2., odst. 4. jedn. radu zadam pany senatory, kteri souhlasi s udelenim zadane dovolene, aby zvedli ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Dovolena jest udelena.
Dosel mne dopis presidia ministerstva narodni obrany ze dne 31. kvetna 1920 c. jedn. 5690 N. O. pres. pol. 2 stran navstevy senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ministerskymi uredniky.
Zadam pana zapisovatele, aby tento dopis precetl.
Zapisovatel sen. Dr. Prikryl (cte):
Panu predsedovi senatu N. S.
Dr. C. Horackovi
Praha III.
Snemovna.
Jmenoval jsem pana ministerskeho tajemnika Dra. J. R. Novaka stalym parlamentnim referentem ministerstva narodni obrany i v novem Narodnim shromazdeni.
V teto funkci navstevuje jmenovany plenarni i vyborove schuze po rozumu § 46. bod 1. resp. § 27. bod 1. jedn. radu, tvori a udrzuje styk ministerstva s predsednictvem, kluby i jednotlivymi cleny Narodniho shromazdeni, poslanci i senatory, se stalym vyborem Narodniho shromazdeni podle § 54. ustavni listiny, jakoz i s jejich organy.
Jest opravnen prijimati soukrome intervence, stiznosti i bezformalni dotazy a interpelace klubu i jednotlivych panu poslancu a senatoru a pecuje o jejich vyrizeni, stejne jako o vyrizeni dotazu podle § 67. jedn. radu. Jest opravnen podavati ustne nebo pisemne zadane vysvetlivky a prohlaseni za ministerstvo narodni obrany, pokud neurcim pro nektery konkretni pripad zvlastniho referenta, ktery se pak musi vykazati pisemnym zmocnenim ode mne.
Substitutem parlamentniho referenta pro pripad jeho zaneprazdneni jmenuji se stejnou kompetenci pana min. mistotajemnika Josefa Johna.
Prosim, abyste zpravu o tom vzal laskave na vedomi a neodeprel jmenovanym panum sve podpory, tak vyznamne pri jejich cinnosti.
Prijmete, slovutny pane predsedo, projev me dokonale ucty a oddanosti.
Ministersky predseda a spravce ministerstva narodni obrany:
v z.
Chalupa v. r.
Predseda: Oznamuji, ze bylo tiskem rozdano v 3. schuzi senatu Narodniho shromazdeni dne 9. cervna 1920. Prosim pana tajemnika, aby to precetl.
Senatni tajemnik Dr. Safarovic (cte):
Tisk 2. Navrh senatora Dra. Franty a soudruhu ve pricine prevzeti agend zemskych samospravnych sboru vladou.
Tisk 3. Navrh senatoru Sevcika, Valouska, Kadlcaka a soudruhu na zabezpeceni vyzivy obyvatelstva Ceskoslovenske republiky z nove sklizne, na zruseni ustreden, rekvisicniho systemu a pozvolneho uvolneni obchodu se vsemi zivotnimi potrebami.
Predseda: Dovoluji si oznamiti, ze v ustavujici schuzi Staleho vyboru Narodniho shromazdeni podle § 54, ustavni listiny, konane dne 7. cervna 1920, byli zvoleni:
predsedou predseda poslanecke snemovny Frantisek Tomasek,
prvnim mistopredsedou predseda senatu Dr. Cyril Horacek,
druhym mistopredsedou poslanec Jan Sramek,
zapisovateli: poslanec Dr. Ivan Markovic a senator Vilem Niessner.
Dale sdeluji, ze se ustavily dalsi kluby senatu a to takto:
l. Klub senatoru ceskoslovenske strany lidove zvolil predsedou opata Methodeje Zavorala, mistopredsedy: Ing. Julia Klimko, dekana Frant. Valouska, zapisovatelem Dr. Adolfa Prochazku, pokladnikem Dra J. Karasa.
2. Klub senatoru republikanske strany ceskoslovenskeho venkova. Predsedou zvolen ministr Prasek, mistopredsedy: Krizko a Sablik, jednatelem Hybs.
3. Klub senatoru ceskoslovenske strany socialisticke. Predsedou zvolen Klofac, mistopredsedou Dr. Krejci, jednatelem Dr. Krousky, pokladnikem Rudolf Panek.
Tim jsem hotov se sdelenim predsednictva a pristoupime k dennimu poradku. Na dennim poradku je predevsim rozprava o vladnim prohlaseni.
Dovoluji si oznamiti ze jsou prihlaseni nasledujici recnici proti:
pan Dr. Heller, Dr. Vetter, Hartl, Dr. Hilgenreiner, Dr. J. Spiegel, Jelinek, Dr. Naegle, Oberleithner, Valousek, Dr. Kovalik, Jesser, Fahrner, Dr. Koperniczky, Meissner, Dr. Franta, Dr. Brabec, Ledebur-Wicheln, Jarolim;
pro: pan Dr. Soukup, Klofac, Hucl, Lukes, Hyrs, Trcka.
Pokud se tyka postupu pri debate, cinim navrh, aby ani pokud se tyka doby, pokud jednotlivi pani recnici budou mluviti, ani pokud se tyka poctu recniku, nebylo zadneho obmezeni a aby ovsem postupovalo se pri poradi recnika dle jednaciho radu, totiz, aby se stridali pani recnici kontra a pro a pri tom, aby vzdycky vsichni ti recnici, kteri zastupuji jednotlive kluby, nasledovali po sobe, takze z jednoho klubu kazdy druhy recnik by teprve prisel ke slovu, kdyz vsechny kluby jsou jiz vystridany.
Doufam, ze proti tomu neni zadne namitky. (Nebyly.)
Tim tedy zahajuji debatu a prosim prvniho zapsaneho recnika, pana dra Hellera, aby se laskave ujal slova. Udilim mu slovo.
Sen. Dr. Heller (nemecky):
Na prikaz klubu senatoru nemecke socialne-demokraticke strany delnicke prohlasuji, ze programove prohlaseni podane v poslanecke snemovne posl. Seligerem bylo ujednano za nasi spoluucasti a s nasim plnym souhlasem. Prohlasujeme, ze stavime se zcela na stanovisko tohoto programu a ze zasadime se v senate o provedeni vsech tam podanych pozadavku, zvlaste tedy o socialisaci a vydobyti sebeurcovaciho prava pro vsechny v tomto state bydlici narody a tim i pro narod nemecky.
Damy a panove! Pan ministersky predseda pronesl ve svem prohlaseni podanem jmenem vlady vyzvani ku vsem politickym stranam, aby braly ucast na vlade, nebo rekneme, na tvoreni vetsiny, jinak receno prohlasil, ze nechce vylucovati zadne strany ze spoluucasti. Prohlaseni pana ministerskeho predsedy nuti nas k presnemu a svedomitemu zkoumani, zda pro nas, nebot dluzno predpokladati, ze i na nemecke strany a na nas socialni demokraty tato vyzva se vztahuje, - dany jsou vecne predpoklady pro spoluucast na rozhodovani teto snemovny a pro spolupusobeni na budovani tohoto statu. Musi nam byti jasno, zda pro nas jsou dany skutecne predpoklady s hlediska hospodarskeho, ustavniho a narodnostniho. O vsech techto otazkach musime nabyti jasno a musime zkoumati, zda s hlediska toho, co posud bylo ucineno byvalym shromazdenim, ktere se pojmenovalo shromazdenim narodnim, co vykonano drivejsi vladou, jez opirala se o tytez strany, o ktere se i dnesni vlada opira a ktera tedy do jiste miry muze byti nami povazovana za pokracovani drivejsi vlady, zda vykonano se strany vsech techto cinitelu to, co pokladame za vhodne v zajmu obyvatelstva vubec a zvlaste trid obyvatelstva nami zastupovanych, delnictva, cili nic.
Pan ministersky predseda promluvil ve svem prohlaseni o socialisaci a minil, ze do jiste miry jiz drivejsi vlada se socialisaci pocala; jako priklad o tom uvedl, co provedeno bylo na navrh vlady v otazce pozemkove reformy a socialisace dolu na uhli a rudy. Muzeme prohlasiti, ze celkem jsme s tim, co provedeno ohledne socialisace dolu na uhli a rudy, srozumneni. Ale prirozene muzeme to brati jen jako pocatek toho, co na tomto poli pozadujeme a pozadovati musime. Na tomto poli musime pozadovati, aby se v socialisaci, v prve rade dolu na uhli a rudy, pokracovalo a aby se nezustalo stati na tom, co posud bylo vykonano, totiz zavodnich radach, nybrz, aby socialisace, t.j. prevedeni dolu na uhli a rudy do vlastnictvi spolecnosti z vlastnictvi-soukromeho take skutecne bylo provadeno, pri cemz hned predem prohlasujeme, ze pod socialisaci nerozumime snad sestatneni, ze bychom kladli sestatneni techto dolu nejrozhodnejsi odpor. Chce-li pan ministersky predseda oznaciti to, co se posud stalo v otazce reformy pozemkove, jako pouhy zacatek socialisace, pak musim priznati, ze v teto otazce nemuzeme videti pocatek socialisace. Naopak, panove, to, co posud bylo vykonano v otazce reformy pozemkove, neni nez upevneni soukromeho vlastnictvi na pozemek a pudu, rozsireni tohoto soukromeho vlastnictvi. Spatrujeme-li v socialisaci prevod soukromeho vlastnictvi, odstraneni soukromeho vlastnictvi k vyrobnim prostredkum a sespolecensteni, prevedeni prostredku vyrobnich do vlastnictvi celku, hledime-li dale na pozemek a pudu jako na takovy prostredek vyrobni, - kterym take od prirody jest, - pak, panove, nemohu pochopiti, ze mozno spatrovati socialisaci v takove pozemkove reforme, ktera cili k rozkouskovani velkeho majetku pozemkoveho a k rozdeleni tohoto rozkouskovaneho majetku pozemkoveho mezi jednotlivce.
Tato reforma tvori nove soukrome vlastnictvi k pozemku a pude, upevnuje tedy a rozsiruje dosavadni soukrome vlastnictvi k pozemku a pude; mozno se domnivati, ze jest to dobre nebo neni - to je vec, jak receno osobniho pojeti - jest vsak naprosto nemozno tuto cinnost oznacovati jako socialisaci (Souhlas nemeckych socialnich demokratu.) Ba naopak pripada mi to jako cinnost primo proti soicialisaci namirena (Souhlas na levici.), jako cinnost, ktera je schopna socialisaci pozemku a pudy zpusobiti nejtezsi prekazky, a proto musime to, co drivejsi vlada a Narodni shromazdeni v otazce reformy pozemkove vykonaly, co nejrozhodneji odmitnouti; musime pozadovati, aby tato reforma byla odvolana a na jeji misto nastoupila skutecna socialisace. Nepozadujeme to proto, ac deje se tak v prve rade, ze chceme skutecnou socialisaci, nybrz proto tez ze proti tomuto zpusobu reformy pozemkove mame nejvaznejsi namitky se stanoviska naseho mestskeho obyvatelstva, naseho spotrebitelstva, coz jest skutecnost, ktere nemuzeme pominouti, ktera dolozena jest zkusenosti, ze male hospodarstvi pracuje mene racionelne nez velkostatky. (Vykriky nemeckych senatoru.) Zcela pochopitelne. Maly hospodar nemuze nikdy pouziti stejnych technickych pomucek, ktere ma pohotove velkostatkar, a co se tyce pile a prace, to jest ciste osobni vec. Jsou lini malorolnici, jsou lini velkostatkari. Ze skutecnosti pak, ze tu a tam nektery velkostatkar nebo najemce velkostatku se znicil, nelze ciniti zavery proti tomuto zpusobu hospodareni. Rovnez nelze usuzovati ze skutecnosti, ze tu a tam nektery malorolnik se znicil - a take se to stalo - ze svuj majetek neobdelaval s dostatecnou pili a nutnou pozornosti. Velevazene damy a panove! Samozrejme nejsme pro zachovani velkeho majetku pozemkoveho v jeho dosavadni forme. Zadame vsak, aby ona cast velikeho majetku pozemkoveho, ktera nelezi v zaokrouhlene plose, ktera nemuze byti vzdelavana pospolite, byla pridelena malorolnikum a domkarum az do vymery, jakou rolnik, domkar muze sam neb s pomoci sve rodiny uzivati a vzdelavati. (Nemecky vykrik: Tu prave zustava soukrome vlastnictvi!) To jest prave ta predstava nebo spise agitacni prostredek, ktery jste vymyslili, ze zadali jsme odstraneni soukromeho vlastnictvi ku vsem pozemkum a veskere pude. To byl pro vas agitacni prostredek, ktery vsak nikdy neodpovidal pravde. Zadame zachovani soukromeho vlastnictvi k prostredkum vyrobnim vsude tam, kde clovek muze tyto vyrobni prostredky sam nebo se svou rodinou drzeti a zpracovavati. Zadame vsak odstraneni soukromeho vlastnictvi tam, kde spociva na vykoristovani jinych lidi. (Souhlas na levici.) To jsme prohlasili jiz nescetnekrat, a jestlize tvrdite na svych agitacnich schuzich opak, mluvite vedome nebo nevedome nepravdu, O tom jest nase stanovisko tak jasne, tak nezvratne a jednoduche, ze o tom vubec neni treba reci. Zadame vsak, aby tam, kde jest zaokrouhleny a souvisly majetek pozemkovy, tvorici urcity hospodarsky celek, aby tento veliky majetek pozemkovy v teto podobe v celku byl zachovan a na misto dosavadnich soukromych majitelu, aby nastoupily dle moznosti obce, kde to neni mozne, spolecnosti, sestavajici z malorolniku, domkaru a hospodarskych delniku s pribranim hospodarskych uredniku, tedy z osob, ktere dovedou tento velky majetek pozemkovy racionelne podle svych zkusenosti odborne bezvadne vzdelavati, aby na jedne stane nebyla vynosnost pozemku a pudy snizovana, na druhe strane vsak soukrome vlastnictvi k pozemku a pude aby bylo odstraneno. Proto nemuzeme v tom, co jste vykonali, nikterak spatrovati socialisaci pozemku a pudy. Varuji vas pred tim, abyste provadeli take zakon tak, jak jste se na nem usnesli, nebot tim prodluzovali byste krisi vyzivovaci, ve ktere se dnes nalezame, do nekonecna. Tim zhorsili byste nedostatek potravin, kterymi dnes musime stradati, tim nedosahli byste toho, co pan ministersky predseda ve sve reci povedel: >Bez rozmnozeni vyrobnich prostredku nerozmnozi se blahobyt sirokych vrstev lidovych, neni dobrych financi, neni mozno zlepsiti nasi menu.< Tim byste vyrobu zmensili, snizili, bylo by mene vyrabeno, byli bychom vice nez drive odkazani na dovoz z ciziny, a jeste vic nez drive zhorsili bychom sve narodni hospodarstvi, jeste vice nez drive zhorsily by se nase finance a nase valuta. Vsechno to, co pozaduje pan ministersky predseda, melo by opacny ucinek, budeme-li pozemkovou reformu provadeti tak, jak jste se na ni usnesli, a my postavime se co nejsilneji a nejprikreji proti provedeni teto pozemkove reformy. Budeme zadati, aby tato pozemkova reforma provedena byla ve smyslu skutecne, opravdove socialisace. O tom, zda tato socialisace, - jak se rika, - bude miti za nasledek zniceni zemedelstvi, o tom nemate naprosto zadnych zkusenosti. Vyslovujete tu tvrzeni, jez nejsou potvrzena zadnymi zkusenostmi. Dosud spolecenske hospodareni, spolecenske... (Sen. Hrejza: Podivejte se do Ruska!) Vy vite o Rusku prave tak malo jako ja. Vazene damy a panove, varujeme vas, abyste timto zpusobem nesnizovali zemedelskou vyrobu v zajmu nasich mestskych spotrebitelu, jejichz zajmy timto zpusobem reformy pozemkove budou ohrozeny nejhorsim zpusobem v takove mire, jako jeste nikdy a nikde. Zpusobite ji, ze dosavadni strasny stav vyzivovaci ustavicne bude trvati, a ze budeme odkazani vice nez kdy jindy na dovoz z ciziny, coz fest stav, jakeho si zajiste neprejete.
Pan ministersky predseda oznacil jako otazku tomto okamziku nejpalcivejsi, otazku vyzivovaci, jednim slovem rekl o ni, ze neutesene situaci vyzivovaci musi byti venovana pozornost. Panove, ve chvili, kdy nasi delnici tam venku v nasich nemeckych krajinach, v tovarnach hladem padaji, kdy nase zeny a nase deti churavi z podvyzivy a zmiraji, ve chvili, kdy denne hrozi to vybuchnouti nasledkem strasneho postaveni vyzivovaciho, v teto chvili oznacovati pomery vyzivovaci jako neutesene, to zda se mi, mirne receno, velmi eufemistickym vyrazem, vyrazem nevystihujicim prave situace. Chci jen veriti, ze pan ministersky predseda jest o pomerech v nasich nemeckych krajich, - o tech mohu totiz pouze mluviti, - nespravne informovan. Jinak nemohl by jiste uziti tak mirneho vyrazu o dnesni vyzivovaci situaci. A nasledky nynejsich vyzivovacich pomeru pocitili jsme prave v poslednich dnech, vcera a predevcirem. Spatrili jsme, ze desetitisice delniku zastavilo praci, protoze nemohlo dale pracovati, jezto jiz nebyli fysicky schopni pracovati, takze zahajili stavku. Ovsem, kdyz delnici po cele tydny nedostavaji ani one skrovne davky, ktera jim ma byti pridelena, kdyz po cele tydny jest davka ta snizovana na polovinu, a kdyz konecne nedostanou vubec niceho, tu neni spravne mluviti o neutesene vyzivovaci situaci. Nemuzeme vladu sprostiti obvineni, ze zavinila tuto smutnou situaci, do ktere jsme postaveni. My, nemecti socialni demokrate, jsme to byli, kteri jsme poukazali jiz v prosinci minuleho roku na tyto pomery. My ukazali jsme vlade prostredky a cesty, ktere mohly vesti k vychodisku z tohoto postaveni. Opakovali jsme sve vystrahy dne 4. brezna t. r. a nestalo se niceho, zhola niceho, abychom byli ochraneni proti temto strasnym pomerum. Byvale ceskoslovenske Narodni shromazdeni vladne sice a spolu i jeji vlada, jiz pul druheho roku, zkusenosti mohlo nashromazditi opravdu dosti, kdyby jiz zkusenosti, ktere ucinil stary rakousky stat za valky, nebyly stacily.
Pozadovali jsme, aby predevsim zavedeno bylo nucene obdelavani pudy, pak bychom se nebyli dozili, ceho jsme se doziti museli, ze cetna pole jsou osazena, nikoliv vsak obilim, potravinami, nybrz jinymi rostlinami, jako repkou a pod., a sice proto, ze tyto slibuji vetsi vynos, vetsi zisk pro dotycneho hospodare. Melo se predevsim trvati na tom, aby v prve rade takova plocha pozemku a pudy byla oseta zivinami, ktera by stacila nase obyvatelstvo alespon z polovice uziviti. Niceho vsak neslyseli jsme o nucenem obdelavani. Vlade se ani v minulem roce nepodarilo zachytiti zen v plnem rozsahu a tak podloudny obchod, vyhaneni cen potravin do vyse nikde neslavily takovych orgii jako v ceskoslovenskem state. (Souhlas.) Nevidime take, ze by letos neco vubec bylo ucineno za ucelem presneho zachyceni zni, ktere dik pohode v nekolika malo dnech nastanou. Ani letos nevidime zadnych opatreni, aby sklizen byla v plnem rozsahu zachycena a pouzita pro spotrebitelstvo. A to vsechno prozivame zde v Ceskoslovenske republice, zatim co venku u nasich sousedu v Nemecku brambory prodavaji se ve volnem obchode a jest jich spousta, kdezto nasi delnici po mnoho tydnu brambor vubec nevidi. Tam v Nemecku, v Sasku, brambory jsou nabizeny na vagony ve volnem prodeji za cenu 40 az 50 pf. za l kg a nasi delnici musi, pokud mohou, kupovati brambory pod rukou za 3 az 4 K, stejne pak musi platiti nove brambory. V tom spociva zavineni teto vlady, to by nebylo byvalo mozne, kdyby vlada se nebyla stavela k otazce vyzivovaci tak lhostejne a vlazne, kdyby primo receno, nebyla v podruci agrarniku. (Souhlas a potlesk.) Do konce i to chude Nemecke Rakousko, ta zeme vsude nazyvana zebrackym statem - a k tomuto zebrackemu statu zaletaji prece jeste dnes nase srdce (Souhlas a potlesk nemeckych senatoru.) - dokonce i ono dovedlo nyni alespon z polovice uziviti sve obyvatelstvo, rozdeluje totiz, co pridel udava, a tento ceskoslovensky stat, stat vitezny, toho nedovedl.
To jest otazka, kterou nelze odbyti vyrazem >neutesene pomery vyzivovaci<, to jest otazka dnes nejpalcivejsi, kterou nase obyvatelstvo trpi tak strasne, ze o tom vubec nemate poneti. Nevite niceho o tom, ze nase ditky na venkove po tisicich churavi a hynou tuberkulosou, jak nase zeny podvyzivou zmiraji. A to chcete nazyvati >neutesene pomery vyzivovaci
Pan ministersky predseda mluvil take o tom, ze od nynejska obchod musi byti postaven pod urcitou kontrolu, zvlaste obchod zahranicni, a dokonce, jak jsme slyseli, bylo zrizeno nyni zvlastni ministerstvo k dozoru na zahranicni obchod. Nyni chcete kravu dojiti, kdyz je z chleva venku! Tehda, kdyz zahranicni obchod kvetl, kdyz nasi prumyslnici, aspon velmi cetni z nich, ze zahranicniho obchodu tezili ohromne zisku, tu byla kontrola zahranicniho obchodu velmi nedbala. Nyni vsak, kdyz konjunktura klesa, kdyz nasledkem vzestupu nasi valuty a z jinych jeste duvodu zahranicni obchod vazne kdy ztezi muzeme neco vyvazeti, nyni chcete staveti vyvozni obchod pod dozor! To zrejme melo se stati drive, tu by se bylo nemohlo stati, co skutecne se prihodilo.
Opravdu, nevim, zda neni vlada nase slepa. Coz nevi nic, coz neni o nicem informovana? Co ucinili nasi prumyslnici? Zalozili z vlastnich penez v cizine spolecnosti, temto zahranicnim spolecnostem prodali za normalni ceny vyvozni zbozi, a nyni prodali je v cizine za ohromne lichvarske ceny; valutu, penize; litere za ne strzili, ponechali v cizine. Tak vam pres vase kontrolni opatreni vytreli zrak. Jest zcela spravne, co rekl soudruh Skalak v poslanecke snemovne, ze vsechna vase opatreni, vse ztroskota o dlouhe uvahy, o rozvoj a uvahy nasich prumyslniku, kteri zase snazi se vami vydane zakony obchazeti a berni bremena na jine prevadeti. V teto otazce dostali jste - odpustte mi ten vyraz - policek, ze az to nebylo hezke, a vlada bud o tom nevi, nebo mlcky to trpi. Po cele mesice videli jsme ve vsech vykladech luxusni predmety vseho druhu; hedvabne latky, pomerance, cokoladu muzete jeste dnes vsude videti. Chcete pozdvihnouti svuj obchod a valutu tim, ze davate dovazeti prepychove predmety vseho druhu? Vim, ze z casti byli jste k tomu nuceni, ackoliv jste statem viteznym, ackoliv jste spojenci a pratele. Avsak prave bylo to drazdenim naseho obyvatelstva, ze bylo videti ve vsech vykladech hedvabi a vse ostatni za nesmirne ceny, A ten chudak delnik, prislusnik stredniho stavu, predevsim urednik, nemohl si ani opatriti sat, kterym by nahradil svuj zvetsely. A vy dopustili jste dovoz techto prepychovych predmetu a prepychovych potravin, drahych vin, drahych likeru a tim stale a stale vice zhorsovali jste nasi valutu. V posledni dobe, jak doufam, nastalo v tomto ohledu ponekud zlepseni, avsak ani v teto otazce nepripadli jste na spravnou cestu.
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti