Areal budov Poslanecke snemovny Parlamentu CR

Sidlo Poslanecke snemovny Parlamentu Ceske republiky je umisteno ve trech blocich domu a palacu na Male Strane. Areal Poslanecke snemovny zhruba pokryva uzemi mezi Malostranskym, Valdstejnskym a Petikostelnim namestim. Protinaji jej ulice Snemovni a Thunovska.

Pudorysne rozcleneni teto pozoruhodne lokality pochazi jiz z raneho stredoveku. V trase dnesnich ulic prochazely prastare obchodni stezky, spojujici hradni navrsi s brody pres Vltavu v miste dnesniho Karlova a Manesova mostu. Mekke zakriveni ulic ci zdanlive nelogicke zalomeni domu je dodnes citelnym dokladem tisicilete historie mesta Prahy.

Pomyslnym tezistem celeho arealu je dum cp. 176 ve Snemovni ulici. Byvaly hrabeci palac rodiny Thunu vznikl spojenim a prestavbou celeho bloku domu podel vychodni strany Snemovni ulice koncem 17. stoleti. Thunove postupne skoupili vsechny okolni zastavene pozemky a na miste starych zborenych domu vybudovali palac v dnesni podobe. Do ulice ho oteviraji dva portaly, hlasici se do doby vrcholneho baroka a pripominajici tvorbu Santiniho, avsak skutecneho architekta Thunovskeho palace se dosud vinou nedostatku historickych pramenu nepodarilo zjistit.

Palac byl v roce 1779 upraven na divadlo, do ktereho s oblibou chodil cisar Josef II. Pry mu dokonce daval prednost pred ostatnimi. V lete roku 1794 divadlo vyhorelo. Roku 1801 byl palac prodan stavum Kralovstvi ceskeho, kteri jej v nasledujicich letech nechali prestavet na snemovnu, kancelare a archiv Zemskeho vyboru Kralovstvi ceskeho. Tehdy dostalo pruceli klasicistni podobu s jednoduchym clenenim a rozmernym tympanonem, kterou si palac zachoval dodnes. V tympanonu je umistena alagoricka vyzdoba s ceskym lvem a svatovaclavskou korunou a postavami Atheny a Apollona se symboly ved, umeni, mysleni, remesla a prumyslu. Tympanon byl pozdeji doplnen napisem SALUS REI PUBLICAE SUPREMA LEX ESTO (Blaho statu budiz nejvyssim zakonem).

Roku 1861 byl v palaci pro obnoveny zemsky snem zbudovan velky sal prochazejici pres dve patra, ktery, v neprilis zmenene podobe, slouzi dodnes pro schuze Poslanecke snemovny.

Zde byla v roce 1918 ustavena samostatna Ceskoslovenska republika a v roce 1920 prijata prvni Ustava Ceskoslovenske republiky. Tyto udalosti pripomina zulova pametni deska od sochare Ladislava Salouna umistena na pruceli palace.

Po rozpadu Cesko-Slovenske federace v roce 1992 byl palac a dalsi souvisejici domy a sousedni dva bloky prohlaseny jako sidlo Poslanecke snemovny Parlamentu Ceske republiky.

V tomto bloku sidli Kancelar Poslanecke snemovny. Dale je zde jiz zmineny hlavni jednaci sal, mensi saly pro jednani politickych klubu a parlamentnich vyboru, pracovny predsedy a mistopredsedu snemovny a dalsi zazemi teto instituce. Pracoviste poslancu, dalsi jednaci saly a casti administrativy jsou umisteny v sousednich blocich. Je to jednak blok, ktery uzavira jizni stranu dolniho Malostranskeho namesti a jednak rozsahly dum cp. 1, kde bylo v 19. stoleti sidlo Kralovskeho mistodrzitelstvi, v 19. stoleti zde bylo jezuitske gymnazium.

Z hlediska historickeho i architektonickeho je z celeho arealu nesporne nejzajimavejsi skupina palacu na Malostranskem namesti. Tvori ji domy cp. 6 - palac Smirickych (drive Montagovsky), cp. 7 - palac Sternbersky a cp. 518 a cp. 8. Dum cp. 8 jiz nestoji na namesti, ale vytvari narozi Tomasske a Thunovske ulice.

Palac Smirickych zaujima z celeho bloku nejvetsi rozlohu. Vznikl spojenim nekolika goticko-renesancnich domu. Do dnesni podoby byl prestaven v 2. polovine 18. stoleti podle projektu Ignace Palliardiho. V palaci jsou zachovany fragmenty renesancni freskove a sgrafitove vyzdoby a mimoradny soubor renesancnich a baroknich malovanych tramovych stropu.

Z historickeho hlediska je zajimavy tim, ze se zde v pozdnich vecernich hodinach 22. kvetna 1618 uskutecnila tajna schuzka skupiny protestantskych slechticu. Jejich hostitelem byl tehdejsi majitel palace, mlady radikalni slechtic Albrecht Jan Smiricky. Na teto schuzce byla domluvena a nasledujici den - 23. kvetna 1618 - uskutecnena II. prazska defenestrace, ktera ve svych dusledcich poznamenala neblaze ceske i evropske dejiny, nebot udalosti zapricinene defenestraci byly jednim z podnetu tricetilete valky. Schuzka se udajne uskutecnila ve vezi nad schodistem, ktera je dodnes zachovana.

Sousedni dum, palac Sternbersky, vznikl take prestavbou nekolika starsich objektu. Do dnesni barokni podoby byl palac prestaven na prelomu 17. a 18. stoleti, patrne za ucasti architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho.

Pruceli palace je v leve casti nezvykle prolomeno. V tomto miste stal v I. polovine 16. stoleti dum zvany Basta. Smutne proslul tim, ze zde 2. cervna roku 1541 vzplanul osudny pozar, pri kterem byla behem nekolika hodin znicena velka cast Male Strany a Hradcan. Tato tragicka udalost nasledne vyvolala rozsahlou prestavbu cele lokality v duchu vlasske renesance.

O tom, ze prestavba teto casti Prahy probihala pomerne rychle, svedci zajimava zprava. Jiz v roce 1562 bylo v dome na Baste ubytovano poselstvo tureckeho sultana Solimana I. k cisari. Vudce poselstva Ibrahim pasa prijel do mesta v doprovodu 23 sluzebniku, 26 koni a 6 velbloudu, kteri vzbudili v Praze znacnou pozornost.

V prubehu 18. a 19. stoleti, kdy byl palac v drzeni rodu Sternberku, proslul jako jedno z ohnisek narodniho obrozeni a center ceskeho kulturniho a vedeckeho zivota.

Jizni stranu Malostranskeho namesti uzavira dum cp. 518, zvany kdysi Velikovsky. Je zde zachovaly soubor baroknich malovanych tramovych stropu a cast puvodni renesancni arkady. Na pruceli palace byly pri rekonstrukci nalezeny fragmenty ornamentalnich a figuralnich sgrafit z konce 16. stoleti. Zaroven zde byly nalezeny casti malovanych slunecnich hodin s datem 1608. Vzhledem k unikatnosti nalezu byly originalni fragmenty skryty pod omitkou a v totoznem miste byla provedna verna rekonstrukce jizniho i vychodniho ciselniku. Hodiny ukazuji nejen pravy slunecni cas, ale i cas starocesky. Ten urcuje pocet hodin, ktere ubehly od zapadu slunce.

Rekonstrukce palacu pro Poslaneckou snemovnu probehla v letech 1993 az 1996.